Zákaz se nevztahuje na zvířata přemísťovaná ze Slovenska přímo na jatka. Platí ale i pro provozovatele takzvaných svodů kopytníků, což jsou místa, kde jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství a následně se z nich vytvářejí skupiny pro obchodování.
U vozidel přepravujících živá zvířata ze zahraničí nebo u vozidel, která se v zahraničí pohybovala, veterinární správa požaduje před vjezdem do hospodářství doklad o provedení desinfekce vozidla před nakládkou zvířat. Chovatelé musí vést záznamy o vjezdu vozidel a musí je uchovávat dvanáct měsíců.
Kvůli výskytu slintavky a kulhavky v Maďarsku vydala @vetsprava mimořádná veterinární opatření. Ta omezují přepravu skotu, prasat, ovcí a koz z Maďarska a Slovenska do ČR
Na pondělí odpoledne jsem na @MZeCr svolal Ústřední nákazovou komisi, ta bude řešit další postup.
— Marek Výborný (@MarekVyborny) March 7, 2025
„Značné nebezpečí slintavky a kulhavky (SLAK) spočívá v jejím snadném šíření. Nákaza se může přenášet větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Proto vydáváme mimořádná veterinární opatření, vyžadující přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Ohnisko u slovenských hranic
Maďarské ohnisko nemoci bylo potvrzeno ve čtvrtek 6. března v chovu mléčného skotu u obce Kisbajcs poblíž města Győr v severozápadním Maďarsku nedaleko slovenské hranice. V chovu se nachází přes 1 400 kusů skotu.
SVS v polovině ledna kvůli výskytu slintavky a kulhavky v Německu vyzvala české chovatele ke zvýšenému dodržování pravidel biologické bezpečnosti. Onemocnění se v Německu objevilo poprvé od roku 1988. Na území Česka se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
Chovatelé jsou povinni při výskytu klinických příznaků nákazy v chovech vnímavých zvířat hlásit podezření na nákazu neprodleně soukromému veterinárnímu lékaři nebo místně příslušné krajské veterinární správě, která zajistí odběr vzorků a další postup.
Nemoc se nepřenáší na člověka
Jedná se o vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které není přenosné ze zvířete na člověka, nicméně lidé mohou nákazu přenést nepřímo mezi chovy vnímavých zvířat.
Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Mezi typické klinické příznaky patří zpočátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství či deprese. Počáteční příznaky jsou následovány výskytem puchýřů naplněných tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze, zasaženy bývají dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. „V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání,“ uvedli veterináři.
V Evropě byla poslední epidemie v roce 2011 v Bulharsku. V roce 2001 zasáhla nákaza Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické a sociální škody. Následně se rozšířila také do Francie, Irska a Nizozemska. Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě a v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí podle veterinářů představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.
Kvůli výskytu slintavky a kulhavky v Maďarsku vydala @vetsprava mimořádná veterinární opatření. Ta omezují přepravu skotu, prasat, ovcí a koz z Maďarska a Slovenska do ČR
