Střelil se Člověk v tísni do vlastní nohy? Šéf kontroverzní neziskovky podpořil premiéra Babiše a ještě navíc přiznal to, co se svět neměl dozvědět.
S nevládními organizacemi je potíž. Nemluvíme samo sebou o Horské službě ČR, ani dokonce o Fotbalové asociaci ČR - i když v tomto konkrétním případě můžeme být na oprávněných pochybách. Řeč se má o politických neziskovkách.
Nečekaný tah Člověka v tísni
Aktivity politických neziskovek jsou ve většině případů kontroverzní. Zasahují do klidu české společnosti, chtějí nás učit novotám, o které má málo kdo zájem. A to se rozumí, bojují s propagandou a fake news, protože to je módní trend a dobře to vydělává.
Nedovolují si jen a pouze na českou společnost. Díky různým grantům z EU nebo Spojených států šíří svůj liberální pohled na svět do cizích států. Nejaktivnější je v tomto směru Člověk v tísni. To se ví a tato neziskovka neskrývá své zahraniční aktivity. Montuje se do Ukrajiny, Ruska a dokonce Sýrie. Smutné je, že má podporu české vlády.
Teď dochází k jistým procesům v Bělorusku. Protestuje se tam proti vládě. To je normální jev, který známe i u nás. Občas dochází k tvrdým policejním zásahům. Jako v minulých dnech ve Francii nebo v Německu. Evropská unie by ale ráda na Bělorusko uvalila sankce.
A teď se dostáváme k té pikantní situaci. Premiér Andrej Babiš minulý týden zablokoval setkání lídrů V4 s představiteli běloruské opozice. Tak to podávají média hlavního proudu. To lepšolidi rozlítilo k nepříčetnosti a vyvolalo to smršť obvinění na sociálních sítích.
Český rozhlas si pozval do svého vysílání šéfa Člověka v tísni Šimona Pánka a ten se k celé záležitosti také vyjádřil. „Premiér v krizi reagoval dobře, v zásadě podobně jako většina evropských politiků: odsoudil brutalitu, podtrhl právo na svobodné a férové volby. Teď najednou řekl, že tam neměla být opozice pozvána. Myslím, že to neměl komentovat a neměl to vetovat. Měl to nechat na hostitelích, kterými jsou Poláci,“ prohlásil Pánek.A tady přichází to překvapení. Pánek připustil, že výrazná zahraniční akce by demonstrantům, kteří volají především po uspořádání nových voleb, příliš nepomohla. „Příliš silná intervence z okolních států by nepomohla,“ řekl šéf Člověka v tísni.
Ano, čtete dobře, drazí čtenáři. Šéf neziskovky, která zasahuje do záležitostí cizích států, se chytil za nos a prohlásil, že liberální zahraničí intervence může být na škodu. Nečekané prozření. Škoda, že si to samé neuvědomil před šesti lety, kdy se začala roztáčet válečná mašinérie na Ukrajině.
Znamená, že od tohoto okamžiku nebude Člověk v tísni zasahovat do záležitostí jiných států? Ne, to si nikdo nedělá naděje. Prohlášení Pánka je ale zajímavé. Asi ví, že jeho neziskovka nedělá poctivé věci.
Nová strategie Člověka v tísni
O přiznání šéfa Člověka v tísni Sputnik hovořil se známým publicistou a nakladatelem Lukášem Lhoťanem.
„Neznám motivaci pana Pánka, ale logicky to dává smysl. Podívejte se na Ukrajinu. Tam se angažovala celá EU s USA, a jak to dopadlo? Tisíce mrtvých, rozvrácená země. A jaký přínos ten majdanovský převrat měl? Od roku 2015 z Ukrajiny mělo uprchnout kolem 13 milionu lidí (přesné počty nejsou známy, pozn. red.), kteří v podmínkách vlády stoupenců ukrajinského nacionalismu a EU nechtějí žít. Ještě děsivější je, že majdanovský převrat měl zásadní dopad na porodnost Ukrajiny. Porodnost se propadla o 40 %. Ta země je společensky na cestě k sebezničení za zvuků hymny EU a pochodů ukrajinských nacionalistů,“ domnívá se publicista.
„Myslím si, že Pánek si tohle uvědomuje a nechce, aby podobným způsobem dopadlo Bělorusko. Ukrajina je totiž jedna velká prohra politiky EU a hlavně aktivit skupiny, již je Pánek členem. Oni si dobře uvědomují, že podobně mohou ztratit Bělorusko, protože silná angažovanost Polska a dalších zemí by podpořila tvrzení prezidenta Lukašenka, že jde o řízenou snahu Západu rozvrátit Bělorusko a poškodit tak i Rusko, což pravda bude. Ovládnutí Běloruska prozápadním režimem by byla těžká rána schopnosti Ruska bránit enklávu Kaliningrad a také by to mělo ekonomické dopady,“ říká známý expert.
Znamená to, že Člověk v tísni nemá žádné páky na ovlivňování situace a tak to vzdal, nebo se mění přístup neziskovky?
„Nejsem znalcem schopnosti této organizace a jejich zdrojů, pokud vím, tak syrské a ruské bezpečnostní orgány tvrdí (v Rusku z toho organizaci obvinili novináři z televizní stanice TV Centr, pozn. red.), že organizace Člověk v tísni je krycí organizace pro aktivity jistých západních tajných služeb, například v Sýrií, na Ukrajině a kdysi i v Rusku. Nemyslím si, že by se Člověk v tísni vzdal. Ta organizace se zaměřuje na dlouhodobé ovlivňování společností a veřejného mínění, spíše si myslím, že mění strategií, když vidí, že ta stará nefunguje dobře,“ míní pan Lhoťan.
Dopadne to s Běloruskem jako se Sýrií?
Čeká, že takový postoj Člověk v tísni zaujme i k jiným zemím, třeba k Rusku?
„To fakt nevím, bude potřeba dále sledovat vývoj jejich aktivit. Faktem je, že poslední ‚operace' této neziskovky v Sýrií a na Ukrajině moc nepomohly k vítězství prozápadních sil. Naopak spíše jen pomohly situaci zhoršit. Je tedy otázka, co vlastně je cílem skryté politické agendy této neziskovky? Ta humanitární část je nejviditelnější, ale to, co veřejnost nevidí, jsou aktivity spolupracovníku a agentů tajných služeb v kolektivu osob kolem této neziskovky, co vlastně je dnes jejich cílem? Já to nevím a myslím si, že stejně nejisti jsou analytici například v Rusku. Zatím to z poslední doby vypadá, že pod pláštíkem humanitární činnosti (například v Sýrii, na Ukrajině apod.) sbírají operativci tajných služeb v kolektivu Člověka v tísni pouze informace a budují agenturní sítě, ale k čemu? Plánují pak nějakou jinou činnost než sběr informací? To já nevím,“ říká expert.
Udělal Andrej Babiš správně, že se nesešel s delegací běloruské opozice?
„Já si myslím, že ano. My Češi máme dobré jméno na obou stranách, vždyť už v Sýrii se ukázalo, že opatrný přístup Čechů byl správný a naši diplomaté tam pak zachraňovali pro zbytek EU lidi apod. Kdybychom tehdy na počátku poslechli některé politiky například z KDU-ČSL, tak tam nemáme žádné diplomaty a možná by tam i zadržení Češi zemřeli bez pomoci. Takže přístup pana Babiše je správný, nakonec to skonči tak, že všichni ti dnešní velcí bojovníci proti Lukašenkovi budou odstaveni a Lukašenko s nimi nebude ochoten jednat, ale s panem Babišem třeba ano. A tak Češi mohou pak opět pomoci v řešení celé situace lépe než teď s nějakými teatrálními gesty,“ říká známý publicista Lukáš Lhoťan.