Dokud nebudeme mít další nové informace (nebo neproběhne další propadáková tiskovka), není kolem Vrbětic už moc o čem spekulovat. Nic nám neodtajnili, spojenci se omezili na verbální vyjádření o ničem a tak to zůstane i nadále. Všechno ostatní je jak špatná detektivka a projednou se všichni napříč politickým přesvědčením v této republice shodnou, že Veľký Bocián to nemá pod kontrolou a není vhodný premiér. ČSSD je na cestě obdržet ve volbách méně než jedno procento hlasů a tak většinu těch ksichtů vidíme naposledy. A stále u mě sílí dojem, že jsme posloužili jako velice užiteční idioti ve hře, do které jsme se neměli míchat, ale měli jsme utíkat co to dá.
Dneska se zkusíme zaměřit na druhou stranu – na Rusko. Doteď jsme totiž dělali účet bez hostinského. Zatím to u nás vypadalo jako bychom se bavili s podřadnou zemičkou, která má maximálně na to, aby poslala domů naše diplomaty. Jako bychom my byli na té delší straně páky. Dneska si probereme, jaký mráz z Kremlu může přijít.
Jan Keller nedávno napsal článek, kde konstatoval, že Rusko je zvláštní země v tom, že vždycky udělá útok na tu zemi se kterou chce obchodovat a tak je zcela jisté, že použije novičok u nás, aby se vyřadilo z tendru na Dukovany. Keller se zmýlil jen nepatrně. Rusko se rozhodlo nečučkařit, protože by si toho novičoku který nezabíjí u nás nikdo nemusel všimnout a rozhodlo se pro starou dobrou klasiku a z tendru se vyřadilo pomocí mocného výbuchu ve Vrběticích. A znovu přidám citát Petra Hampla – Věřit něčemu chytrému není žádná zásluha, zásluha se prokazuje tím, že se věří hloupostem.
Víte, když si člověk domů pozve řemeslníka, zpravidla mu nezaplatí za práci předem. Mohl by to zfušovat, mohl by zdržovat, natahovat termíny, chodit dělat i jinam. Dělá se to tak, aby na řemeslníka byla nějaká páka. Peníze až po předání a vyzkoušení, doplatek později a tak podobně. Já osobně to vidím tak, že jsme teď právě zrušili i tu poslední páku, kterou jsme na Rusko měli – Dukovany.
Dokud se u nás dalo vydělat nějakých sto miliard korunek (možná i mnohem víc), tak to bylo zajímavé i pro Putina i pro generální štáb armády. Samozřejmě ne tak zajímavé jako Nord Strým dvě, ale kvůli sto miliardám stojí za to se zapřít i když jde o marginální zemičku, která je zcela pod rozlišovací schopnost jaderné velmoci. Stojí za to zapojovat české podniky do jaderných staveb po světě, stojí za to dovolit českým podnikům dovážet ledacos do Ruska. Stojí za to dělat i jiné obchody, stojí za to mít tady přátele, stojí za to zvednout telefon prezidentovi, který má reálně méně moci, peněz i možností než starosta Moskvy.
O tohle všechno jsme se teď krásně a hladce připravili.
Co brání Putinovi, aby si definitivně řekl, že z České republiky nic nekápne, aby řekl to, co říkají ruské noviny – že jsme tak pevně zaražení v americké řiti, že už nás nic nevytáhne, že je nad slunce jasné, že zůstaneme pevně a neochvějně v táboře demokracie a vojenských intervencí, že i přes určité sympatie obyvatelstva jsou mocenské nitky nastaveny zcela jednoznačně, že je žádné volby nezvrátí? Co brání Putinovi, aby definitivně nenařídil maličko přepracovat plány a Českou republiku jako potenciálně přátelskou zemi, kde se dá dělat velký byznys, nezařadil mezi země, kterými je možné si doopravdy a beztrestně vytřít prdel? Co Putinovi brání? Třicet tanků a sedm stíhaček? Zemanův telefonát?
Tohle je totiž poslední neznámá v celém tom rébusu. Co dělá Zeman? Je vůbec možné s tím něco udělat? Stojí to starém Ještěrovi za to?
Česká republika vyváží do Ruska za sto miliard peněz ročně. Možná i víc. Rosatom je ze hry o Dukovany, co Putinovi brání, aby těchto sto miliard ročně nabídl Německu na podporu společného Severního potoka cvaj? Koneckonců, co dovedou vyrobit Češi, dovedou Němci taky. Co dokáží Češi dodat, to mohou dodávat i Němci. Proč by měl Rus nakupovat v České republice, když může nakupovat v Německu a pomoci tak byznysu, který je o řád větší než celé Dukovany i s Temelínem dohromady? Koneckonců je to zdarma. Šajse čechen půjdou od válu a gute dojčen je z fleku nahradí.
Kolik českých podnikatelů teď žhaví dráty do Ruska, vysílají narychlo obchodní ředitele a snaží se zoufale udržet neudržitelné pozice? Všichni si pamatujeme, jak to bylo naposledy, když Rus uvalil embargo na potravinové dovozy. Od té doby totiž máme ty mlékárenské a masné kapacity, které ne a ne naplnit. Od té doby šly výkupní ceny masa i mléka tak dolů, že jsou vlastně v mínusu. Teď je dost reálné, že se totéž stane i průmyslu. Nejsme nenahraditelní.
Řekl bych, že Putin nespustí žádnou hurá akci, ale tu a tam se dozvíme, že ten a ten podnikatel opustil Rusko, ta a ta firma přišla o zakázky, ten a ten přepravce už do Moskvy nic nevozí. Pak se zjistí, že ruští turisté se také nevrátili… a pak náš nový premiér Bartoš jednoho dne smutně zkonstatuje, že jsme tu jako kůl v plotě. Že všichni dělají s Rusem byznys a nás plácají po ramenou, že my ne.
Ale samozřejmě ropu a plyn kupovat musíme, nic jiného totiž nemáme – narozdíl od nás Rusko je z tohoto hlediska nenahraditelné. Zřejmě se za rok po této eufórii zjistí, že Rusové jsou jediní, kdo umějí dodat jaderné palivo a fakt přeju novému prezidentovi Fišerovi nebo Kolářovi, jak pěkně žebrají v Rusku, protože jinak tu začne tma a zima a lidi je rozvěsí na pouliční osvětlení nepoužitelné k ničemu jinému než lynčování.
