Prezident Zeman ustál pokus neúspěšného kandidáta, toho času senátora, o sesazení. Něco jako puč v mezích zákona nepodpořil Senát.
Co za celou blamáží stojí?
Nejprve zpráva, po které dostali lepšolidi vyrážku. Senátní komise pro ústavu nedoporučila, aby horní komora jednala o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. S tímto návrhem přišel v červnu senátní bezpečnostní a zahraniční výbor. Komise dospěla k závěru, že podklady, které od výboru k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné pro to, aby doporučila Senátu se touto možností zabývat.
„My jsme dospěli k závěru, že předložené dokumenty nemají dostatečnou intenzitu a rozsah k tomu, aby byl aktivován článek 66 Ústavy," řekl novinářům předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň z klubu ODS a TOP 09. „Tam musí existovat natolik závažné objektivní důvody, které mu (prezidentovi) znemožňují vykonávat tu funkci. A já tady vidím spíš tu subjektivní stránku. To, že se nám pan prezident nelíbí a že si myslíme, že nekoná tak, jak nám se líbí, to přece není důvod k tomu, abychom ho zbavovali pravomocí. Na tom jsme se shodli všichni, jak na výboru, tak na komisi, tak i ústavní právníci," uvedl Goláň.
Vzdal to i předseda Senátu Miloš Vystrčil, který novinářům řekl, že horní komora se už protizemanovským návrhem na plénu zabývat nebude.
Ústava uvádí, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“, pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, Sněmovnu a Senát. A s tímto bodem spekuloval neúspěšný prezidentský kandidát, který od Miloše Zemana dostal čočku, Pavel Fischer.
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedený Pavlem Fischerem se začátkem června usnesl, že pan prezident Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy ČR. Návrhem se mělo zabývat plénum Senátu. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti prezidenta Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit Poslanecká sněmovna.
Pan Zeman podle Fischera ve svých výrocích mimo jiné o kauze Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, který zaměňuje následek za příčinu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil červnové rozhodnutí senátního výboru za lživý útok na ústavnost, svobodu a demokracii.
Zcela lživý útok organizované skupiny senátorů na prezidenta republiky

je útokem na ústavnost, svobodu a demokracii.
Krok skupiny senátorů vyvolává vážné podezření z trestného činu podle § 310 Trestního zákoníku - rozvracení republiky. pic.twitter.com/VU87uqUVwE
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) June 2, 2021
Fischer a další lepšolidi musí spolknout hořkou piluli porážky. Sesadit prezidenta, a že by to bylo velmi líbivé gesto, se jim nepodařilo. A co hůř, porážku jim uštědřil Senát, který se jinak ostře vyhraňuje vůči panu prezidentovi. To by mělo uklidnit český politický rybník, ale sotva k tomu dojde.
Rozhodnutí Senátu dál neprojednávat sesazení prezidenta je vítězstvím českého právního státu a politického systému, ale i české společnosti celkově. Když hrstka senátorů nemůže provést protiprezidentský puč, když proti tomu zasáhnou záchranné mechanismy, tak to znamená, že to s naší republikou nejde z kopce.
O situaci s neúspěšným pokusem odvolat pana prezidenta Zemana Sputnik hovořil se známým politologem Tomášem Doležalem.
„Šlo o jediné možné rozhodnutí, pokud hovoříme o ústavnosti a věcném, nikoli politickém, posouzení návrhu. A senátní komisi soudí ke cti, že se ve svém postupu i verdiktu řídila přísně textem ústavy a že provedla přesné posouzení věcného stavu.
Senátní bezpečnostní výbor – resp. hlavně jeho předseda, neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer – totiž navrhoval zbavit prezidenta funkce dle článku 66 Ústavy, tedy proto, že nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad. Aniž by tyto důvody specifikoval a doložil. Přičemž toto ustanovení ústavy se týká situací typu velmi těžké nemoci prezidenta doprovázené např. kómatem apod. Tedy situací, kdy fakticky, zjevně a objektivně nemůže vykonávat prezidentské kompetence ze zdravotních důvodů. Nikoli proto, že jiný ústavní či politický subjekt nechce, aby prezident svůj úřad vykonával. A je zcela evidentní, že Miloš Zeman svůj úřad vykonává a vykonávat může, že pracuje naplno a plní své ústavní povinnosti," říká expert.
Komise dospěla k závěru, že podklady, které od výboru k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné pro to, aby doporučila Senátu se touto možností zabývat. Je to prohra protizemanovské opozice?
„Ano. Je to víc než prohra, je to naprostá blamáž, jelikož i čistě antizemanovská senátní komise pro ústavu senátoru Fischerovi (a senátnímu výboru, kterému předsedá) jeho návrh doslova hodila na hlavu pro zcela meritorní věcné i procesní nedostatky. Zejména pro jasný rozpor s příslušnými ustanoveními ústavy, pro její naprosté ohýbání.
Což je pro Pavla Fischera, který se, kudy chodí, zaklíná ústavností, a který prezidentu Zemanovi často vyčítá, že porušuje Ústavu, docela silný – a oprávněný – políček," míní pan Doležal.
Má vůbec opozice páky na pana prezidenta Zemana, nebo může jen mediálně škodit, vyhrožovat velezradou a zpochybňovat zdravotní stav hlavy státu?
„Jedinou relevantní pákou by byl postup dle článku 65 Ústavy, tedy tzv. ústavní žaloba pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, jejímž důsledkem, pokud by byla úspěšná, by bylo zbavení prezidenta Zemana jeho úřadu schopnosti ho v budoucnu znovu nabýt. Tento postup v nedávné minulosti Zemanova opozice již vyzkoušela, ale neuspěli s ním v Poslanecké sněmovně, kde je třeba, stejně tak jako v Senátu, třípětinová podpora této žaloby.
Tu antizemanovská opozice nyní ve Sněmovně nemá a není pravděpodobné, že ji bude mít po říjnových volbách. Navíc druhé volební období Miloše Zemana končí v březnu roku 2023, tedy relativně zanedlouho. A za takové situace a za takového rozložení sil opozice skutečně efektivní páku na prezidenta nemá. A naopak, má ji v rukou prezident v podobě kompetencí jmenovat po říjnových volbách premiéra a novou vládu," říká politolog Tomáš Doležal.