Česká republika

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zmateny-bojo ... k-vyborny/
Zmatený bojovník proti řetězcům končí. Zdeňka Nekulu na postu ministra zemědělství nahradí Marek Výborný

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) oznámil rezignaci na svou funkci. V posledních týdnech prý necítil podporu z vedení vlastní strany. Předsednictvo lidové strany se rozhodlo nominovat jeho místo Marka Výborného. Jeho nominaci musí ještě schválit celostátní výbor, uvedla KDU-ČSL k výměně ministra.

Nekulu má od začátku července v roli ministra nahradit současný předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Ten se přitom dosud oboru zemědělství nevěnoval, zaměřoval se na oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu a také na právo a justici. Případný nástupce Výborného v roli šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL musí podle předsedy strany Mariana Jurečky vzejít z debaty poslanců.

„Zdeněk Nekula mi předal svoji rezignaci na pozici ministra zemědělství. Respektuji právo KDU-ČSL navrhnout kandidáta na tento post. Marek Výborný je zkušený politik s vysokým morálním kreditem, který by byl pro vládu velkou posilou. Před novým ministrem zemědělství stojí úkoly, které nejsou jednoduché. Musí intenzivně pracovat na zlevnění potravin a pomoci tak s dalším snížením inflace, která trápí občany. Věřím ale, že v této důležité misi obstojí,“ uvedl k výměně premiér Petr Fiala na svém twitterovém účtu.
Kdopak mám to zdražuje potraviny?

Ministr Zdeněk Nekula se v posledních měsících „proslavil“ svými ráznými, avšak často zavádějícími výroky o příčinách růstu cen potravin. Z jejich růstu vinil hlavně obchodní řetězce, naopak zemědělců a potravinářů se zastával. Dostal se přitom do ostrých střetů třeba s prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou, který se naopak obchodních řetězců zastával.

Nekulovi příliš nepomohl ani výsledek šetření cen pěti základních potravin ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle vyjádření předsedy ÚOHS Petra Mlsny šetření u vybraných komodit neodhalilo selhávání hospodářské soutěže, dohody o cenách ani dominantní postavení jednoho hráče. Hlavní závěry cenové kontroly zveřejnil úřad na konci května.
Vývoj ceny hladké mouky od roku 2020. Zdroj: sektorové šetření ÚOHS

Podle tehdejšího vyjádření Petra Mlsny „nebylo zjištěno nepřiměřené navyšování obchodní přirážky v jedné části řetězce“ a většinu cenového nárůstu v posledních třech letech lze vysvětlit objektivními faktory. Tedy zdražením energií, hnojiv či krmných směsí a také tlakem na zvyšování mezd v zemědělství, potravinářství i obchodních řetězcích.

Před měsícem se Zdeněk Nekula stal terčem kritiky a posměchu poté, což na svém twitterovém účtu propagoval slevovou akci řetězce Lidl na mouku za 12,90 koruny. Navíc to okomentoval tak, jako by to byla jeho zásluha. Jednalo se přitom o časově omezenou marketingovou akci na pouhý jeden den. Následně se Nekula stal na sociálních sítích terčem pro různé vtipálky, kteří ho žádali o vyjednání slevy na další potraviny či alkoholické nápoje.

Moc toho Nekula neprosadil
Hnutí Duha v reakci na výměnu ministra zemědělství poděkovalo ministru Nekulovi za jeho korektní a férové jednání. Zároveň však uvedlo, že ministerstvo zemědělství pod jeho vedením nedosáhlo žádných konkrétních výsledků v oblasti lesního hospodářství. Ani ze slibu přesměrovat zemědělské dotace od velkých agropodniků směrem k udržitelnému, ekologickému zemědělství moc nezůstalo.

Až po tlaku ministerstva financí na úspory ve státním rozpočtu muselo ministerstvo zemědělství a jemu podřízený Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přistoupit ke škrtům v národních zemědělských dotacích. Ty v minulých letech směřovaly často k potravinářským firmám z holdingu Agrofert, který patří svěřenskému fondu expremiéra Andreje Babiše. Mezi další významné příjemce těchto dotací podle webu iRozhlas.cz patřily podniky Rabbit Trhový Štěpánov, Madeta a Hamé.

[martanus]

Vláda požádá EK o půjčku 137 miliard korun

Vláda ve středu schválila aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise, která má činit zhruba 137 miliard korun. Objem financí se oproti původní sumě zhruba zdvojnásobí, uvedl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Původně plán počítal se 179 miliardami korun na dotace.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... n-40434742

[Rado Info]

Podpis migrační dohody je pozvánka ilegálních migrantů do Evropy
Od roku 2015 bojuje naše hnutí proti pašerákům ilegálních migrantů. Tito kriminálníci vydělávají miliardy ročně na lidech, jimž slibují lepší život v Evropě. Teď ministr Rakušan odsouhlasil návrh evropské migrační dohody. Je to totální zrada a další poškození života občanů České republiky. Rakušan tak udělal všem za zády, v rozporu s programem vlády i vlastní strany. Jak je možné, že to Fialova vláda hájí?

[Alchymista]

máme malou velkou lepenici...
https://echo24.cz/a/HPKy8/zpravy-domaci ... -nevybizel
Hrad mírní prezidentova slova. K internaci Rusů nevybízel, vysvětluje mluvčí

Český prezident Petr Pavel nevyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování, když řekl, že by Rusové žijící v západních zemích měli podléhat přísnějšímu dohledu bezpečnostních složek než v minulosti. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) to řekla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková.

Český prezident nutnost přísnějšího sledování Rusů zmínil v rozhovoru, který RFE/RL publikovala ve čtvrtek. Věc zdůvodnil připomínkou, že jejich země "vede agresivní válku". Situaci Pavel přirovnal k "přísnému dohledovému režimu", v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech. "To je jednoduše cena války," podotkl.

Pavlova mluvčí na žádost RFE/RL o upřesnění prezidentových výroků v e-mailové odpovědi uvedla, že přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou "rizikové faktory".

Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že "restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem", napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě "neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování", dodala mluvčí.

USA za druhé světové války preventivně umístily více než 100.000 amerických Japonců do internačních táborů. Vláda ve Washingtonu se za tento čin později oficiálně omluvila a dotčeným nabídla finanční odškodnění.

Z Ruska uprchly od loňské únorové ruské invaze na Ukrajinu statisíce Rusů, z nichž mnozí se tímto krokem chtěli vyhnout mobilizaci, připomíná RFE/RL. Prezident Pavel v rozhovoru také prohlásil, že soucítí s Rusy žijícími mimo vlast, z nichž mnozí ruskou invazi na Ukrajinu neschvalují.

Takže již nikoli US systém internace dle původu ale pouze Himmlerův s ochranou vazbou Gestapa jež i měla zajišťovat převýchovu potížistů (<10 let resp. Návrat nežádoucí).

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HvXJT/zpravy-domov- ... tnit-media
Opozice hrozí ústavním soudem. Sněmovna zakázala politikům vlastnit média

Sněmovna odhlasovala vládní novelu přezdívanou "lex Babiš". Zákaz vlastnictví médií, přijímání dotací a investičních pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Sněmovna úpravy tzv. "lex Babiš" schválila pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou klubu Pirátů Jakubem Michálkem ve vládní novele, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Nyní ji čeká posouzení v Senátu a opozice mluví o "protiústavním jednání" a chce zákon předložit Ústavnímu soudu.

Schvalování předlohy měsíce brzdilo opoziční hnutí ANO. Dnes neprosadilo vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Má být účinná od příštího roku. Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh hlasy 85 ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD.

Předloha zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

Poslanec ANO Milan Feranec označil úpravu za kutilství. Poukazoval na to, že kdyby Babiš nechal mediální dům Mafra převést na hnutí ANO, tak by to bylo naprosto legální. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prohlásila, že se jedná o "protiústavní jednání".

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO se během dnešní debaty pustila do Piráta Jakuba Michálka. Jako autora navrhovaného zpřísnění ho obvinila z toho, že ohrožuje demokracii. "Jednali jste protiústavním způsobem a schválili jste protiústavní novelu, hůř už jste to udělat ani nemohli. Příště bude chtít Michálek zakázat politiku třeba vám," kritizovala výsledek hlasování Schillerová.

Opoziční představitelé chtějí dát zákon k Ústavnímu soudu. Schillerová také mluvila o posedlosti Pirátů a o Michálkově obsesi předsedou ANO a někdejším premiérem Andrejem Babišem. Michálek podle ní s Babišovou fotografií "snad i usíná" a koalice mu "zdatně sekunduje". "Pan poslanec Jakub Michálek je nebezpečný pro budoucnost nás všech a pro budoucnost demokracie," prohlásila předsedkyně hnutí. Obracela se na zbytek koalice, "aby se nenechala vodit Piráty". "Odmítněte totalitní prakticky pana kolegy Michálka," nabádala.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2023/06/u- ... dotazniku/
U nejvyšších soudů jsou ženy dále v menšině, ministerstvo to bude řešit v dotazníku

U soudů vyšších stupňů v Česku stále působí výrazně méně žen v talárech než mužů. Podle Daniely Zemanové, aktuálně jediné ústavní soudkyně a dlouholeté soudkyně Nejvyššího správního soudu, to vypovídá zejména o tom, že vedení soudů nepovažuje změnu tohoto stavu za prioritu. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že chystá dotazníkové šetření, které se bude věnovat otázkám kariérního postupu soudců a jeho možných překážek – mimo jiné i ve vztahu k pohlaví soudců. Žádný z vrchních a nejvyšších soudů neřídí žena.

U obvodních a krajských soudů pracuje dlouhodobě více soudkyň než soudců, na vyšších stupních soudní soustavy se ale tento poměr překlápí v neprospěch žen. V poslední době se navíc i u krajských soudů podíl mužů zvyšuje. Na počátku letošního roku bylo z okresních soudců 66,7 procenta žen, z krajských soudců 54,3 procenta. U pražského vrchního soudu pak evidovalo ministerstvo 40 procent žen, u olomouckého 37,5 procenta. U Nejvyššího soudu působilo 12 žen z celkového počtu 69 soudců, tedy 17,4 procenta. Nejvyšší správní soud pak měl 14 soudkyň, což z celkového počtu 37 soudců představovalo 37,8 procenta.

Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i oba vrchní soudy řídí muži. U krajských soudů se poměr předsedů a předsedkyň vyrovnal na čtyři ku čtyřem. Z 86 okresních soudů jich ženy vedou 45.

„Jsme si vědomi rozdílného zastoupení žen a mužů v rámci hierarchie soudní soustavy včetně zastoupení soudních funkcionářů. V současné době nicméně nedisponujeme podrobnějšími daty, která by umožnila blíže objasnit možné příčiny tohoto rozložení,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Obecné faktory

„Je pravděpodobné, že je to dáno jak souběhem obecných faktorů, které se projevují v rámci celé společnosti, tak faktorů specifických pro justiční prostředí,“ pokračoval. „Až data vyhodnotíme, zvážíme ve spolupráci se soudy opatření, která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti při výběru soudců k soudům vyšších instancí. Jednou z možných variant je přijetí kariérního řádu,“ doplnil.

„O čem vypovídá skutečnost, že na nejvyšších soudech jsou ženy v menšině? Zejména o tom, že to vedení těchto soudů nepovažuje za prioritu,“ napsala bývalá prezidentka Soudcovské unie Zemanová. „Zajímavá skutečnost je, že od nástupu Barbary Pořízkové do funkce místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu v říjnu 2018 je poměr nově přijatých soudců a soudkyň na Nejvyšší správní soud tři ku třem,“ podotkla.

Jediný výrazný rozdíl v nepoměru mužů a žen nastal podle Zemanové ve vedení krajských soudů. „Od doby, kdy se ministerstvo spravedlnosti zavázalo provádět výběrová řízení na funkci předsedy krajského soudu podle pravidel, která navrhlo do novely zákona o soudech a soudcích, se poměr mužů a žen v této funkci vyrovnal na 4:4 z předchozího stavu 1:7,“ upozornila. „To podle mého přesvědčení podporuje závěr, že předem stanovená a dodržovaná pravidla pro personální výběry pomáhají zlepšit poměr ve prospěch žen,“ dodala.
Zemanová: Poměr žen na ÚS je tristní

Situaci u Ústavního soudu pak Zemanová okomentovala tak, že poměr mužů a žen tam byl tristní po většinu doby existence takzvaného „třetího Ústavního soudu“ – dvě ženy vůči 13 mužům. „Po odchodu Kateřiny Šimáčkové na konci roku 2021 zde zbyla pouze jediná žena, takže jsme se Miladou Tomkovou v této pozici vyměnily,“ připomněla. „Příčinu hodnotím stejně jako u obsazení nejvyšších soudů – pro prezidenta, který soudce Ústavního soudu vybírá, genderová nevyrovnanost Ústavního soudu nebyla důležitá. Senát, který návrhy prezidenta schvaluje, bych z toho nevinila. Rozumím tomu, že je složité neschválit kandidáta jen proto, že není žena,“ poznamenala.

Ideálním stavem by podle ní byla pestrost pléna Ústavního soudu, která zajišťuje vyrovnanost různých názorových pohledů. „Gender je důležité, ale pouze jedno hledisko. Nemá být upřednostňováno před ostatními, jako je věk, typ právnické profese, konzervativní či liberální založení. Nikdy nemůžeme dosáhnout vyrovnanosti ve všech těchto směrech zároveň, ale měli bychom se bránit zjevným nevyrovnanostem – což poměr žen a mužů 1 : 14 je,“ uzavřela.

Podle dat, která shromažďuje Rada Evropy, působilo v roce 2020 u nejvyšších soudů přes 60 procent žen na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Turecku. V Černé Hoře překračoval podíl žen u nejvyšších soudů 80 procent. Do stejné kategorie jako Česko – tedy přes 60 procent mužských soudců u nejvyšších soudů – spadaly například Německo, Švýcarsko, Itálie, Norsko, Estonsko nebo Španělsko. ČR tedy v tomto ohledu výrazně nevybočuje. Přes 80 procent mužských nejvyšších soudců hlásilo Severní Irsko, Albánie a Ázerbájdžán.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... i-balicek/
Sečteno, podtrženo. Víme, kolik vás bude stát vládní balíček

Průměrná domácnost přijde na příjmech o 7 614 Kč ročně, uvádí studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věci. Nejvíce tratí úplné rodiny s dětmi a bezdětné páry do 65 let. Nejméně naopak senioři, ať už žijí ve společné nebo samostatné domácnosti.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) vypracoval analýzu dopadů vybraných vládních opatření na české domácnosti. Podle ní průměrná domácnost na příjmech přijde o 7 614 Kč ročně.

Ústav vypočítával dopady na celkem 4 490 188 domácností. Využíval vlastní typologii domácností, která zohledňovala jejich strukturu dle přítomnosti nezaopatřených dětí, úplnost rodin s dětmi a věk bezdětných osob. Nejvíce tratí úplné rodiny s dětmi a bezdětné páry do 65 let. Nejméně naopak senioři, ať už žijí ve společné nebo samostatné domácnosti.

Nejvíce ztratí na příjmu úplné rodiny se třemi a více dětmi, a to 18 881 Kč. Nejméně naopak jednotlivec ve věku nad 65 let, ten ztratí průměrně 990 Kč. Průměrně všechny domácnosti přijdou o 7 614 Kč.

Polovina českých domácností by v průměru přišla maximálně o 0,8 % ročního příjmů, asi 4–5 % domácností by změnu reálně pocítilo. Nejméně změny příjmů pocítí seniorské domácnosti, u těch příjmy klesnou o 0,2 % v případě jednotlivců a 0,1 % u párů.

V úplných rodinách s dětmi (tj. nechybí otec ani matka) se relativní ztráta příjmu zvyšuje s rostoucím počtem dětí. Čtvrtině těchto rodin by se vlivem zamýšlených opatření snížily příjmy nejméně o 1,7 až 3,2 % v závislosti na počtu dětí. Samoživitelé s jedním dítětem by naopak zaznamenali ještě větší ztrátu příjmu oproti neúplným rodinám s více dětmi. Pět procent takových domácností tak zaznamená minimálně šestiprocentní snížení.

Jednotlivá opatření ale mají asymetrický dopad na domácnosti s různou úrovní příjmu.

„Při rozdělení domácností podle příjmových kvintilů se ukazuje, že dopady opatření, jakými jsou navýšení nemocenského pojištění či zvýšení sazeb sociálního pojistného u OSVČ, mají tím větší dopad, čím jsou příjmy domácností vyšší,“ popsali analytici z RILSA. Zvyšuje se jim totiž příspěvek do veřejných rozpočtů a zároveň jim plyne méně příjmů.

Podle údajů z roku 2022 je 10 % osob ohroženo příjmovou chudobou, upozorňuje RILSA. „Mezi nejohroženější v tomto ohledu patří domácnosti jednotlivců starších 65 let (38 %) a neúplné rodiny se dvěma či více dětmi (32 %). Naopak nejméně často jsou ohroženy příjmovou chudobou bezdětné páry, a to i páry, kde je alespoň jeden z partnerů v seniorském věku (na úrovni 3 %),“ vypočítal ústav.

Nejvíce opatření zasáhnou tedy ty domácnosti, kde lze předpokládat dvě výdělečné činné osoby – čili úplné rodiny s dětmi nebo bezdětné páry mladší 65 let: „Absolutně nejvyšší průměrnou ztrátu příjmu lze očekávat u úplných rodin se třemi a více dětmi, a to ve výši 18,9 tisíc korun za rok. Úplné rodiny se dvěma dětmi mohou očekávat propad v domácím rozpočtu o 15,8 tisíc Kč za rok. Přibližně 11 tisíc Kč ročně ztratí v průměru jak úplné rodiny s jedním dítětem, tak bezdětné úplné rodiny, kde jsou oba v páru mladší 65 let.“

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... jte-738144
Pieta? Ne. Romové se neudrželi: Ukrajinci, táhněte na Ukrajinu! A Rakušan? Velký pozor! Toto sledujte...

Prostranství před Janáčkovým divadlem v Brně dnes po 14. hodině zaplnili lidé, kteří přišli zavzpomínat na mrtvého Roma. Pieta se nesla v duchu protivládní demonstrace, ač mělo jít o poklidné setkání a plánovaná demonstrace byla zrušena. „V čele policie stojí člověk, ministr vnitra Vít Rakušan. Člověk, který adoruje banderovce, který se fotí s banderovskými vlajkami. Jsem rád, že jste sem přišli a že tu záležitost budete sledovat,“ řekl jeden z řečníků na akci.

Mladý muž Nikolas zemřel poté, co ho minulou sobotu před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady pobodal sedmatřicetiletý cizinec. Podle nepotvrzených informací to byl Ukrajinec, což u části Romů vyvolalo protiukrajinské reakce a komunitu rozdělilo.

„Co se stalo, udělal jednotlivec, nesmíme odsuzovat celou komunitu. Jak nás oni odsuzují, to dělat nebudeme,“ prohlásil v Brně směrem k davu za organizátory Jozef Daniel. Zatímco ale Daniel opakovaně vyzýval lidi, aby poklidně zavzpomínali, část přítomných dávala najevo nesouhlasné emoce.

„Putin jim dává dobře. Ať jim dá Putin, já mu fandím. Aby dostávali tady peníze, aby chlastali. Oni dostanou penízky, všechno tady,“ rozčiloval se jeden z Romů. „Proč nás napadají? Ať si táhnou bojovat na Ukrajinu. Mají mobilizaci, ať si je Zelenskyj vezme zpátky,“ dodal.

„Proč sem vláda nepřijede?! Vláda s tím musí něco udělat,“ rozčilovali se Romové na jednoho z reportérů, který na místě natáčel, proč přijede on, a ne vláda. „Ukrajinci budou dále zabíjet. My tady všichni stojíme, a na ho*no tady stojíme. Co s tím udělají, když tady natáčejí?“ pokračoval další Rom.

Kritika Rakušana
„Nejsme tady jako Romové, ale my máme v občance, že jsme Češi,“ zaznělo následně z pódia od jednoho z řečníků, a to poté, co minutou ticha byla uctěna památka zesnulého chlapce. „Tohle, co se tady stalo, se týká nás všech v České republice, ne jenom Romů v České republice," pokračoval řečník. „Neděláme války, ani války nevytváříme, ani nikoho nezabíjíme,“ dodal.

Velké kritiky od jednoho z řečníků se následně dočkal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Nerozeznávám minoritu ani majoritu. Jsme všichni občané České republiky. Živím se jako advokát. K té věci bych chtěl říct jednu podstatnou záležitost. Uvědomte si, že to vyšetřuje Policie České republiky. V čele této policie stojí člověk, ministr vnitra Vít Rakušan. Člověk, který adoruje banderovce, který se fotí s banderovskými vlajkami. Jsem rád, že jste sem přišli a že tu záležitost budete sledovat. Musíme si dát velký pozor, opravdu velký pozor, kam se to požene, a jak to vyšetřování ve finále bude probíhat. Pokud někdo uznává takové zločinné uskupení, jako jsou banderovci, kteří mají na rukách krev dětí, pak se nemůžeme divit, že se něco takového přihodilo Nikolasovi, a příště se to může stát někomu dalšímu. Tady tahle sebranka se pokládá za výjimečné lidi. Neříkám Ukrajinci. Mezi nimi je spoustu správných lidí, kteří to odsuzují,“ rozhorlil se diskutér. Banderovci sem podle něj přišli, aniž by to někdo kontroloval.

„Doufám, a je to smutné, že smrt takového mladého hocha bude podnět pro všechny, aby začali sledovat tu situaci, co se tady děje, a aby se už nikomu dalšímu něco takového nestalo. Ať už další matka nebrečí a nenaříká,“ dodal.

Demisi!
„My je tady nechceme!“ začali skandovat další lidé na konto Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Podobně se lidé ptali na to, „co tady Ukrajinci (muži) dělají, když by měli bojovat za svou zemi".

Mají za to, že vláda ČR v přijímání Ukrajinců selhala. „Tato vláda by měla podat demisi,“ zaznívalo z davu. Účastníci kritizovali, že na shromáždění nepřišel nikdo z vedení města.

„Za současný stav může česká vláda. My musíme opravdu společně komunikovat, spolupracovat a vzájemně si všichni pomáhat. To, co se stalo, se nesmí stát, a musíme proti tomu udělat opatření. To, co dělá vláda, je neúnosné. Tato vláda by měla podat demisi a měla by skončit. Tato vláda jde proti nám, proti lidem,“ rozčílil se další z řečníků. „My nechceme v České republice vraždy, my chceme mír, klid, svobodu, demokracii. A já pevně věřím, že ten vrah, co to učinil, bude přísně potrestán,“ dodal.

Na demonstraci promluvil také jeden z Nikolasových kamarádů. „Chtěl bych říct jednu věc. Je mi líto, co se mu stalo. Miloval jsem ho. Naučil mě vařit, bydlel jsem s ním. Ukázal mi, jaký to je, dřít v práci. Jako pravý čávo (romský kluk, pozn. red.) jsme dřeli, kopali, dělali s lopatou. A normálně jsme chodili dělat s gádžema. Mezi náma a gádžema to bylo dobrý, dokud nedošli Ukrajinci. Ti to tady převrátili. Mám jeho památku v srdci,“ řekl.

Na pietním shromáždění v Brně promluvil kamarád zabitého Nikolase. pic.twitter.com/CQkXfMbUgN
— OstraVanda (@ostravanda_) June 17, 2023

I další z demonstrantů apeloval na vládu, aby více kontrolovala příchozí z Ukrajiny. „My jsme tady doma. Jsme tady občany. Chceme tady klid. Chceme tady stop vraždám,“ poznamenal. „Černí – bílí, spojme síly. Nikdo nesmí zabíjet Romy,“ rozčilovali se přítomní lidé.

Diškriminovaní vz. migranti - jak to bude řešeno? Puťkovi agenti ani dezoláti to býti nemohou.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... udu-738068
Případ „černých duší“ na Moldavě. „Nedemokratický přístup,“ řekla stěžovatelka. Tamní volby dala k Ústavnímu soudu

Loňské komunální volby nejsou na krušnohorské Moldavě ještě u konce, přestože byly opakovány. Zastupitelka obce Iveta Boudišová totiž podala na jejich průběh stížnost k Ústavnímu soudu do Brna. Píše se v ní o svévolném vyškrtnutí některých voličů ze stálého seznamu voličů ze strany paní starostky.

„Do seznamu voličů je zapsána méně než jedna polovina osob, které mají v obci trvalý pobyt. Už tento nepoměr vyvolává řadu pochybností o řádném zpracování voličského seznamu. Notabene, přidá-li se k tomu takřka svévolné vyškrtnutí některých voličů ze stálého seznamu voličů ze strany paní starostky. Stěžovatel je přesvědčen, že k tomuto vyškrtnutí došlo zcela neoprávněně a v rozporu s platným zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, jakož i Listinou základních práv a svobod a Ústavou ČR,“ zní jeden z bodů ústavní stížnosti Ivety Boudišové z obce Moldava. Ta zpochybňuje tamní opakovaný průběh voleb. O co jde?

Dvojité volby
Moldava v Krušných horách při hranici s Německem má sice jen přes dvě stě obyvatel, ale udály se tam dost podivné věci a tamní „komunálky“ připomínají skákání na trampolíně. Starostka Lenka Nováková z uskupení Otevřeně ke všem před loňským zářijovým komunálním hlasováním vyškrtla ze seznamu téměř padesát lidí v přesvědčení, že mají jen formální trvalý pobyt kvůli volbě jedné strany. Předseda volební komise Oldřich Kozler za Svobodu a přímou demokracii (SPD) jim ale umožnil hodit hlasovací lístek do urny a SPD vyhrálo, přičemž Otevřeně ke všem bylo druhé.Krajský soud v Ústí nad Labem v rozhodnutí z loňského října uvedl: „Okrsková volební komise proto není v průběhu hlasování ve volbách oprávněna přezkoumávat oprávněnost vyškrtnutí osob obecním úřadem ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku pro absenci faktického pobytu v obci.“ A nařídil volby opakovat s respektem k aktuálnímu seznamu voličů. Po opakovaných volbách, které proběhly letos v lednu, a ze seznamu voličů bylo vedením Moldavy vyškrtnuto opět několik desítek osob, vyhrálo Otevřeně k všem a SPD skončilo poslední.

Ústavní stížnost
„Případ takzvaných černých duší v Moldavě je spíše o udržení moci než o demokratickém přístupu. Pokud to starostce projde, půjde o návod, jak si udržet obec pod kontrolou za každou cenu. To mi potvrdila i policie,“ sdělila po prvních volbách ParlamentnímListům.cz lídryně SPD Iveta Boudišová. V rozhovoru před opakovanými volbami také prohlásila: „Soud bohužel přihlížel k seznamu voličů, o kterém svévolně a také bez souhlasu zastupitelů a občanů rozhodla starostka. Podle nám neznámého klíče vyloučila občany z volebního seznamu v celé obci. Odmítla to vysvětlit. Jednalo se i o občany, kteří k obci vztah mají a v minulosti v ní prokazatelně trvale žili. Je zajímavé, a touto skutečností se nikdo nezabýval, že lídra kandidátky Spolu, pana Leitermanna a jeho rodinu, která se účelově přihlásila k trvalému pobytu pár měsíců před volbami, nevyškrtla.“A právě zastupitelka, šéfka kontrolní komise problémové obce a podnikatelka Boudišová, jak už bylo zmíněno, podala ústavní stížnost, v níž zpochybnila rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, ale i opakované volby. Ve stížnosti, kterou mají ParlamentníListy.cz k dispozici, se také píše: „Podle volebního zákona stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášení k trvalému pobytu. Podle ustanovení volebního zákona občan, který po sestavení stálého seznamu voličů nabude nebo pozbude práva volit, bude do tohoto seznamu zapsán nebo z něho vyškrtnut.“ Navrhuje tak skrze stížnost sepsanou advokátkou Lenkou Šrámkovou Ústavnímu soudu zrušit rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Tak uvidíme...
„Čekám, jak rozhodne Ústavní soud,“ sdělila nám staronová starostka Moldavy Nováková a k dalším otázkám doplnila: „Nezlobte se, já vám po telefonu takhle odpovídat nebudu. Nemám o to zájem, konkrétně v ParlamentníchListech.cz. Není to pro mě důvěryhodné médium, takže k tomu nechci nic dodávat. Počkám si, jaké zaujme stanovisko Ústavní soud.“
Advokátka stěžující strany Šrámková ParlamentnímListům.cz napsala, že stížnost byla podána v zákonné lhůtě a věří v rozsudek ve prospěch své klientky.

Vedení Moldavy bylo ustaveno poté, co se sdružení Otevřeně ke všem dohodlo s koalicí SPOLU a v devítičlenném zastupitelstvu mají většinu šesti hlasů. Nicméně úplně poslední tečku za „volební trampolínou“ na Moldavě by měl udělat Ústavní soud.

[Rado Info]

Jaroslav Štefec a Ivan Kratochvíl - Na rovinu: Co nám říká velitel české armády Karel Řehka?

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... spocitaji/
Středula vládě: Doufám, že vám to lidé ve volbách spočítají

Odborářský boss Josef Středula se pokusil jednat s vládou ohledně konsolidačního úsporného balíčku, který je podle něj namířen především na zaměstnance. A ministr financí Stanjura ho "vypoklonkoval" s tím, že nic měnit nehodlá.
Obory proto budou po víkendu rokovat, jak dál. Ještě předtím však předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula stihl pronést pár slov. Prohlásil, že v Česku chybí zkušený prezident politik, čímž kritizoval prezidenta Petr Pavla za to, že se nevěnuje neutěšené vnitřní situaci naší země ani svým občanům.

„Měl by zabrat do pedálu nebo se obklopit lidmi, kteří to umí,“ řekl doslova Středula na adresu současného prezidenta Pavla. Středula není spokojen s tím, že po Miloši Zemanovi usedl na Hradě bývalý komunista Petr Pavel.

„Ano, nejsem spokojen s tím, kdo vyhrál, protože já jsem proti komunistům stál v roce 1989 na náměstí. Když běžela kampaň, byl jsem v Ostravě na tom samém náměstí, a vzpomínal jsem si dokonce na místo, kde jsem před lety stál, říkal jsem si: vždyť ty dnes stojíš proti některým z těch kandidátů, proti kterým jsi tu stál tehdy. Kdyby mi to někdo tehdy před 33 lety v Ostravě na tom náměstí řekl, tak bych mu pověděl: V žádném případě. Tito lidé už nikdy nesmí nikde kandidovat,“ řekl v rozhovoru na XTV Josef Středula, který se vzdal prezidentské kandidatury a podpořil v prezidentské volbě Danuši Nerudovou, aby se zvýšila šance porazit kandidáty s komunistickou minulostí.

„My jsme také museli procházet tím, že jsme měli lustrační osvědčení. Ani jsem nemohl začít v odborech pracovat, aniž bych to lustrační osvědčení měl. A když si představuji, že proti mně stojí ti, kteří byli aktivní – a to byli oba dva, jak Andrej Babiš, tak Petr Pavel, tak za mne bylo nejlepší vyjádřit podporu paní Nerudové. Můj postoj je historicky dán. A kdo mne zná, tak ho to vůbec neudivuje. A toto není dobrá zpráva. Rozhodně,“ dodal na adresu vítěze prezidentských voleb generála Petra Pavla odborářský předák Středula.

„Myslím, že by se měl výrazně věnovat vnitřní situaci České republiky, jak se lidem žije, kde jsme se ocitli, co to bude znamenat a jak z toho vůbec ven. Kandidovat s tím, že jde na nejvyšší ústavní funkci, takže musí v tomto případě zabrat do pedálu nebo se musí obklopit lidmi, kteří to umí, když to třeba neumí sám. Lidé jsou v tomto nekompromisní. Česká republika nečeká a jestli se nebude věnovat lidem, tak tím pádem ztratí šance na jakékoliv prodloužení, protože lidé si budou pamatovat, že nebyl schopen v době, teď předjímám, kdy lidé potřebují, aby do toho vstoupil,“ pokračoval Josef Středula.

„Sto dnů, které má prezident za sebou, jsou více věnované vnějšímu světu, než tomu vnitřnímu, neboli té situaci lidí. A myslím si, že prezident republiky je primárně prezident České republiky a lidí v ní žijících,“ dodal Středula, že Pavlovy kroky nejsou v této oblasti dostačující.

„Ta situace České republiky je otázka recese, obrovských problémů veřejných financí. To ten, kdo v té době kandidoval, přece musel vědět. A pokud ne, tak to byla chyba, že jsme si zvolili někoho, kdo tomu nerozumí. A jeho cíl by měl být, co nejrychleji se to naučit,“ uvedl odborářský boss.

Jako lživý označil například výrok Petra Pavla k vládnímu konsolidačnímu balíčku, který zněl: "Vítám, že balíček jako celek směřuje k větší rozpočtové odpovědnosti i ke snižování deficitu při zachování možnosti růstu ekonomiky a také s akcentem na to, aby balíčkem nebyli postiženi ti, kteří už dnes mají problémy s existencí.“
„Tento výrok byl nepravdivý už ve chvíli, kdy byl vyřčen. Není v něm pravda, je to už opravdu postaveno mimo. Buď mu ti, co mu radí, neporadili úplně nejlépe, protože už to dopadá na lidi. Celý konsolidační balíček dopadá primárně na důchodce a zaměstnance a bude mít dopad do recese. Takže v těch několik větách je prozrazeno, že neví,“ upozornil Středula. A v kontextu toho se následně opřel do současné vlády premiéra Petra Fialy.

„Vláda se musí v první řadě konečně rozhodnout bojovat s inflací. Už zcela nepokrytě se hovoří o české inflaci, že je maržová, to znamená, že je zisková. My jsme vládě už 6. ledna 2022 řekli, ať začne používat zákon o cenách, který umožňuje možnost věcného usměrňování cen, neznamená to, že budete stropovat ceny, ale můžete díky němu kontrolovat a stanovovat marže jako maximální, aby se stlačila snaha o ten růst," uvedl Středula. Hovořil také o tom, jak mu vadí, jak Fiala lidem lže.

„Vláda v tom stále nic neudělala, i tady pokud je prezident znalý, mohl sehrát silnou roli. Očekával bych, že povstane a řekne: ‚Vážená vládo, tak to nevyjde, pojďte se sejít, hledat, co děláte ve společnosti je prostě špatné, vy ji rozdělujete, pojďte to opravit, dokud to jde.‘ To bych mu doporučil,“ řekl Josef Středula s tím, že odbory podle něj o situaci stále jednají a nevylučují generální stávku.

„Doufám, že si volič zapamatuje, až budou ty volby příští - i evropské, senátní i krajské, jak se kdo chová a že to těm politickým subjektům popravdě spočítají,“ uzavřel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

[martanus]

asi sem

Ukrajina podepsala s Českou republikou a Slovenskem společné prohlášení o záměru nakoupit bojová vozidla pěchoty

Ukrajina společně s Českou republikou a Slovenskem podepsala společné prohlášení o záměru na nákup a údržbu bojových vozidel pěchoty (BVP), uvedl Reznikov na Twitteru.

https://t.me/Belarus_VPO/42749

[Rado Info]

Trialog o důchodové reformě
doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. je česká ekonomka, autorka či spoluautorka řady monografií, např. Přelom: Od Velké recese k Velké transformaci, Jak jsme se stali kolonií, Kapitalismus, socialismus a budoucnost. Aktuálně je děkankou na fakultě VŠO. Stála u zrodu spolků Alternativa zdola a u časopisu !Argument.

doc. Ing. Jan Mertl, Ph.D. absolvoval doktorské studium na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze u prof. Krebse. Nyní je docentem v oboru hospodářská politika na katedře financí Vysoké školy finanční a správní. Odborně se věnuje sociální a zdravotní politice, sociálnímu zabezpečení a veřejným financím. V poslední době publikoval monografii Financování zdravotnických systémů a vedl autorský kolektiv nového vydání klasické knihy Sociální politika

Ing. Jaroslav Šulc, CSc.. je makroekonom, původně pedagog
na Národohospodářské fakultě pražské VŠE, později vedoucí katedry Financí
a finančních služeb VŠFS. Má dlouholetou praxi jak ve státní správě -
na Federálním statistickém úřadě, ve Státní plánovací komisi,
resp. na Federálním ministerstvu strategického plánování a na Ministerstvu financí ČR - tak i v řídících orgánech státních a privátních společností (předseda dozorčí rady Exportní a garanční pojišťovny, ekonomický ředitel předchůdců dnešního penzijního fondu AXA, ekonomický poradce řady předsedů Českomoravské odborové konfederace, ministrů, premiéra a předsedy Senátu Parlamentu ČR).

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H7dYu/zpravy-domaci ... raha-rusko
Maršál Koněv už nebude mít v Praze ulici. Žižkovská třída ponese jméno Hartigova

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to v pondělí schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru. Zastupitelé Prahy 3 schválili žádost o její přejmenování na Hartigovu zhruba před rokem. Před tím o změnu usilovali někteří místní obyvatelé, jejich snahy ještě posílilo loňské napadení Ukrajiny Ruskem. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která se změnou souhlasila.

Koněvova nese stávající název od roku 1947, mezi lety 1939 až 1945 se jmenovala Brněnská a předtím Poděbradova. Praha 3 loni uspořádala průzkum mezi obyvateli ulice. Doporučený dopis si podle dřívějších informací převzalo 3689 lidí s trvalým bydlištěm v ulici, reagovalo jich 944 a 71 procent z nich se vyjádřilo proti přejmenování. V online anketě určenou všem obyvatelům Prahy 3 naopak lidé změnu názvu podpořili. Změna se podle informací radnice dotkne také zhruba 260 provozoven a dalších stovek firem, které mají v ulici sídlo.

Vedení města stanovilo termín přejmenování na 1. října, aby lidé měli čas se na změnu připravit. „Uvědomujeme si, že výměna občanských průkazů může být obyvateli dnešní Koněvovy vnímaná jako komplikace, úkol navíc. Proto jsme na radnici udělali maximum, aby to byl úkol co nejjednodušší, bez čekání a bez poplatků,“ uvedl starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09).

Dodal, že na bezplatnou výměnu dokladů budou mít lidé od 1. října půl roku, předtím to nebude možné. Občanské průkazy bude standardně možné vyměnit na jakémkoliv úřadě v Česku, na úřad Prahy 3 se budou moci lidé už v předstihu před změnou registrovat on-line. Majitelé aut budou muset měnit také technické průkazy, stejně jako u občanských průkazů to bude zdarma. „Využijeme všechny možné cesty, jak o všem podstatném informovat včas,“ dodal starosta. Městská část také spustí speciální web na adrese www.praha3.cz/hartigova.

Karel Hartig (1833-1905) byl český vlastenec a stavitel, který se v roce 1876 stal prvním starostou samostatného Žižkova, tehdy nazývaného Královské Vinohrady I. Na Žižkov byla obec přejmenována o rok později na Hartigův návrh.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897 až 1973) byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl však také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi. Vedení Prahy 6 nechalo v roce 2020 odstranit maršálovu sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči. Proti byla ruská ambasáda, komunisté nebo různé proruské spolky a aktivisté. Loni v květnu pražští zastupitelé odebrali Koněvovi čestné občanství.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... nty-738217
40 miliard ročně. Odhad, kolik díky Rakušanovi dáme za migranty

Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že migrační dohoda Evropské unie, k níž se Česko připojilo, může přinést zvýšené náklady na státní rozpočet. „Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů,“ upozorňuje Kovanda, podle nějž buď Česká republika přijme ročně až třicet tisíc uprchlíků, nebo zaplatí čtrnáct miliard korun. O všem přitom bude rozhodovat Evropská komise a zmíněná čísla prý mohou být ještě vyšší. Pokud by například Evropa opět přijala 1,2 milionu migrantů jako v roce 2015, Česko by buď přijalo 80 tisíc z nich, nebo by zaplatilo 40 miliard korun, vypočítává ekonom.

Země Evropské unie se shodly na reformě migrační politiky. Počítá se i s tzv. povinnou solidaritou, tedy s povinností převzít spoluzodpovědnost v případné budoucí migrační krizi, a to i u zemí, kam uprchlíci primárně namířeno neměli. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jejich zavedení před sedmi lety odmítly Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.

Reforma, kterou na unijní úrovni podepsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), rozlítila opoziční hnutí ANO i SPD a také velkou část české veřejnosti. Ekonom Lukáš Kovanda nyní na Twitteru vypočítal, kolik může tato povinná solidarita Českou republiku stát.

„Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků buď přijme nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy podle dnešního kurzu více než čtrnáct miliard korun,“ upozorňuje Kovanda.

Obě částky jsou navíc jen minimální a z rozhodnutí Evropské komise mohou narůst. „Česku tak na základě migrační dohody může být určen i citelně vyšší počet migrantů k přijetí. A v případě neochoty je přijmout to může být i výrazně vyšší částka. To, kolik má Česko přijmout uprchlíků, přitom určí Evropská komise, stejně jako případně částku, kterou se může země z jejich přijímání vykoupit,“ tvrdí Kovanda s tím, že rozhodně nejde o zanedbatelné peníze.

Ekonom na jednoduchém příkladu ukazuje, že nepřijetí třeba 100 tisíc běženců z Afriky v rámci povinné solidarity by stálo 50 miliard korun. „Jeden příklad za všechny. Za dvanáct měsíců od vypuknutí války na Ukrajině přijalo Česko zhruba půl milionu migrantů odtamtud. Pokud v budoucnu Evropská komise shledá, že jsou migrační toky například z Afriky nebo Blízkého východu příliš silné nebo rychlé, a určí, že Česko má tudíž přijmout třeba 100 tisíc běženců – stále by šlo jen o pětinu počtu imigrantů z Ukrajiny – může vykoupení z jejich přijímání vyjít daňového poplatníka z České republiky ročně zhruba na 50 miliard korun,“ dává příklad Kovanda a připomíná, že tyto peníze by pak chyběly v jiných oblastech, třeba v důchodovém systému.

Celá dohoda bude pro Česko představovat velkou finanční zátěž, protože podle Kovandy lze předpokládat v dalších volebních obdobích vlády, které nebudou ochotné migranty přijímat. „Lze přitom předpokládat, že dříve či později bude Česku vládnout kabinet, který je k přijímání migrantů z Afriky či Blízkého východu mnohem méně vstřícný než současná vláda, jež migrační dohodu EU podepsala. Takový kabinet tedy bude Česko raději dále zadlužovat, jen aby se přijímání migrantů vyhnul. To může zásadně ztížit proces ozdravování veřejných financí,“ varuje ekonom.

Kovanda opakuje nejhorší část dohody, podle níž můžou být finální čísla uprchlíků nebo výsledná částka na vykoupení ještě vyšší, a to pouze z rozhodnutí Evropské komise. „Zopakujme, že cifry, jež migrační dohoda uvádí – 30 tisíc imigrantů, nebo 600 milionů eur ročně – jsou opravdu pouze minimální, jak je v dohodě rovněž explicitně uvedeno. Může to být i citelně více. To však bude prakticky zcela mimo možnost ovlivnění Českem. Protože o tom bude rozhodovat Brusel,“ opakuje Kovanda s tím, že Evropská komise dokonce může rozhodnout, že se zvýší „výkupné“ za jednoho migranta.

„Částka, která z uvedených cifer vychází, tedy 20 tisíc eur za každého odmítnutého migranta, je tedy rovněž částkou jen minimální, nikoli pevně stanovenou. Jestliže by například Evropská komise určila, že to bude 40 tisíc eur na migranta, Česko bude muset v případě odmítnutí běženců platit 50 miliard korun už při odmítnutí pouze 50 tisíc z nich,“ varuje Kovanda.

„Z makroekonomického hlediska dopadu na veřejné finance a tvorbu veřejných rozpočtů je obzvláště tísnivá právě tato nejistota. Česko nemusí s dostatečným předstihem dost dobře vědět, kolik migrantů mu Evropská komise určí přijmout, případně kolik tedy bude platit za jejich odmítnutí. Migrační vlny z Afriky či Blízkého východu navíc mohou časem sílit nejen z důvodu tamních možných konfliktů a válek, ale i z důvodu klimatických nebo z důvodu vnitropolitického vývoje v jiných evropských zemích,“ bojí se Kovanda, že migrační vlny budou stále sílit.

Situaci prý navíc může negativně ovlivnit třeba i politická situace v Německu. „Pokud například v příštích německých parlamentních volbách ještě výrazněji uspějí tamní Zelení, kteří jsou k přijímání migrantů relativně vysoce vstřícní i v porovnání s dalšími německými stranami, lze předpokládat vyšší příliv migrantů nejen do Německa, ale obecně do EU včetně Česka,“ píše Kovanda.

„Podepsáním migrační dohody EU se tak vývoj českých veřejných financí stává závislejším na obtížně předvídatelném vývoji politické situace v Africe, na Blízkém východě, ale i v zemích typu Německa. V krajním případě může za triumf Zelených v německých volbách platit český důchodce, neboť i do Česka pak zamíří více migrantů, jejichž odmítnutí tak bude tím nákladnější – a o odpovídající částku může být v rámci zachování udržitelných veřejných financí nutné seškrtat penze,“ opět varuje Kovanda, že Česko místo vlastních důchodců bude platit relokace uprchlíků.

Jisté je podle Kovandy jedno, a to že migrační dohoda EU představuje další zátěž pro české veřejné rozpočty. „Jde nyní jen o to, o jak velkou. Což ale v tuto chvíli nikdo neví; stanoveno je jen to, kolik tato zátěž bude činit minimálně, nikoli to, jaká je její maximální částka,“ dodává ekonom.



Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, představuje potenciálně nečekaně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů

Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na…
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) June 19, 2023

Kovanda v navazujícím tweetu přidává hypotetický, ale realistický příklad, kdy by do Evropy přišlo 1,2 milionu uprchlíků, jako se to stalo v roce 2015. „Evropská komise podle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 tisíc z nich, což je realistický předpoklad. V Česku ovšem – předpokládejme dále – bude vládnout kabinet mnohem méně nakloněný přijímání imigrantů ze zemí Blízkého východu či Afriky, než je současná vláda. Takže tento kabinet imigranty přijmout odmítne. Česko tak realisticky v takovém případě zaplatí za nepřijetí zhruba 40 miliard korun,“ vypočítává ekonom.

Kovanda dodává, že takto vysoká částka dokonce převyšuje státní inkaso z daňových úprav v rámci konsolidačního balíčku. „Vždyť je to o pět miliard korun více, než kolik činí inkaso ze všech daňových a odvodových navýšení obsažených pro příští rok v tolik diskutovaném konsolidačním balíčku. Vše na základě podepsané migrační dohody. Je paradoxní, jak se do mrtě debatuje zatím jen návrh konsolidačního balíčku, ale opatření, které má ještě větší dopad na veřejné finance, projde zcela bez debaty a jakékoli pozornosti,“ diví se Kovanda.



Představme si, že se zopakuje rok 2015 a do EU jako tehdy přijde přes 1,2 milionu migrantů. Evropská komise dle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 tisíc z nich, což je realistický předpoklad.

V Česku ovšem - předpokládejme dále - bude vládnout kabinet…
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) June 19, 2023

[petrp]

Tak tady je máte. Kdo lže lidem a šíří vládní propagandu. Hezky na jednom obrázku
Jeden nejmenovaný mainstreamový web zveřejnil před pár dny velký přehled lidí, kteří podle něj vydělávají na strachu druhých pomocí dezinformací a manipulací. Většina z nich, jak píší autoři textu, vybízí své příznivce, aby jim posílali peníze, a kde finanční dary končí, většinou nelze zjistit. Nabídnu vám jiný pohled na českou dezinformační scénu, tu mediální. V přehledu jsou ta média, která drží přední příčky v obelhávání lidí a šíření vládní propagandy.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... zku-738208

[petrp]

Jak si vláda objednává svou pravdu
Víc jak půl miliardy vyhazuje Fialova vláda za "propagaci své jedné pravdy". A to vše z peněz daňových poplatníků. Peníze plynou spřízněným institucím, které budou "vyrábět" mediální obrázek o tom, jak se nám pod vedením pětikoalice noblesně žije.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... ou-pravdu/

[petrp]

Je exekuce 3 miliony Fáni Vrábela menší, než 3 miliony Ládi Vrábela?
Neskutečná fraška: Honič dezinformací, pobočník bolševického generála Pávka alias Petra Pavla a přítel na telefonu Václava Moravce Semantic Visions Vrábel tvrdil o Laď. Vrábelovi, že je zadlužený dezinformátor. A sám je větší tragéd. Pan pod-vrchní cenzor. Darebák narativní František Vrábel všude urážel lidi, že jsou to všichni zadlužení proruští dezoláti. A on, bojovník proti dezinformacím je hvězda zářná, jak mana nebeská. Něco se ale zvrtlo. Ten prodejný Franta Vrábel padl do spárů exekucí jako druhý Vrábel.
https://www.skrytapravda.cz/z-domova/12 ... ad-vrabela

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/cfp-dopor ... usvih.html
Řehka: Pokud slovo mobilizace vyvolá u lidí paniku, koledujeme si o průšvih

Pokud slovo mobilizace či konstatování faktu, že válku v budoucnu nelze vyloučit, vyvolá ve společnosti paniku, může se ve vážné krizi zhroutit, varoval v úterý na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něj má Česko brát obranu vážně, jinak si koleduje o průšvih.

„Pokud nevystoupíme ze své bubliny a nebudeme o obraně mluvit otevřeně, a to i o nepříjemných věcech, budeme nadále narážet na nepochopení a údiv. A to souvisí i s budováním odolnosti.

Pokud slovo mobilizace či konstatování zjevného faktu, že válku v budoucnu nelze zcela vyloučit, vyvolá ve společnosti paniku, koledujeme si o to, aby se taková společnost ve vážné krizi opravdu zhroutila,“ upozornil na konferenci Řehka.

Zároveň zdůraznil, že už není prostor pro kompromisy. „Teď jsou potřeba reálné skutky. Berme obranu vážně, jinak si koledujeme o průšvih,“ varoval.

Země má armádu od toho, aby bojovala. Když nebojuje, má se na boj připravovat, připomněl.

„Nebezpečí je reálné, protivník je reálný a obranyschopnost také musí být reálná. Nemůžeme lidi držet ve tmě nevědomosti, zlehčování a nemluvit o tom, co se děje. Naši občané jsou potom oprávněně v šoku, protože nic z toho posledních 30 let neslyšeli. Objevují, že máme všeobecnou brannou povinnost a diví se, že v opravdu velké krizi, pokud by k ní došlo, začnou státu v nějaké fázi docházet zdroje a bude třeba do obrany zapojit celou společnost,“ popsal náčelník generálního štábu.
„Jediný způsob, jak zabránit konfliktu, je zastrašovat“

Chystat lidi na riziko velkého konfliktu je podle něj důležité proto, že mu chce zabránit. „Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně zastrašovat,“ zdůraznil Řehka.

Zároveň ocenil, že vláda schválila, že bude dávat dvě procenta HDP na obranu. „Věřím, že jsme se dostatečně poučili a obranu bereme vážně. Skončila doba, kdy jsme výdaje na obranu považovali za utrácení, dárek armádě nebo dokonce plýtvání,“ uvedl.

Řehka na hrozbu války upozornil už několikrát. Například v květnu na konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu v Poslanecké sněmovně uvedl, že je možné, že by se mohla rozhořet válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Pokud by na takový konflikt došlo, Česko by se ho podle něj od první chvíle účastnilo.

Video https://rumble.com/embed/v2capi8/?pub=ji47p

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-re ... h-40435227

+ BONUS ------------------------

Pár zajímavých informací nejen pro Řehku, Pavla, Fialu, Rakušana, Černochovou a další válečné štváče.

Ukrajinské ztráty v rámci ukrajinské protiofenzívy od 4.6. 2023 do současnosti:

15 letadel a vrtulníků
373 obrněných vozidel včetně západních
146 samohybných houfnic včetně západních
172 tanků včetně západních
9,6 tisíce vojáků včetně západních žoldáků
198 bezpilotních letadel

Paniku vyvoláva hlavne to, kto o mobilizácii hovorí...

[Alchymista]

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... _clipboard
Šíření svrabu se nedaří dostat pod kontrolu. Nejhorší je to na Vysočině

V Česku se na mnoha místech nedaří dostat pod kontrolu šíření svrabu. Počty nemocných s touto vysoce nakažlivou kožní nemocí dál stoupají, například na Vysočině.

Nejvíce nakažených svrabem je mezi mladými lidmi. Jedním z nejvíce postižených krajů je Vysočina. Od začátku roku je tam skoro 200 nemocných.

Lidí se svrabem rapidně přibývá hlavně v poslední době. Jen za poslední dva měsíce na Vysočině jich je o 60 více. "Což je už třikrát více oproti stejnému období v loňském roce," sdělila mluvčí Krajské hygienické stanice Vysočina Jana Böhmová.

"Měl jsem na těle takové červené flíčky a svědilo mě celé tělo, když jsem to rozškrabával, tak to postupovalo dál a dál," popsal jeden z pacientů pan Václav.

Zvýšené počty nemocných zaznamenávají hygienici prakticky po celé republice. Je to i tím, že ne každý nemoc správně rozpozná a nevědomky ji roznáší. Nejvíce se svrab objevuje v ubytovacích, rekreačních, ale i školských zařízeních.

"Určitě tomu svědčí cestování, větší migrace obyvatel," myslí si Böhmová. "Nejvíce zasažená je mládež mezi 15 a 19 lety," dodala.

Zákožce svrabové, která nemoc způsobuje, stačí i chvilkový kontakt, například během pohlavního styku. Roztoč navíc přežívá, a to i několik dní, i na různých předmětech, třeba nábytku nebo oblečení. Při nákaze by každý měl co nejdříve navštívit praktického nebo kožního lékaře. U nás se na svrab používají hlavně speciální masti a krémy a nově i zahraniční léky v podobě prášků, jejichž užívání je pro nemocné komfortnější.

"Osvědčila se mi klasická sirná vazelína na tři dny, kde mám stoprocentní úspěšnost léčby," upozornila kožní lékařka Hana Moosová.

Ochrana před svrabem je jediná. Dbát co nejpečlivěji na hygienu, dezinfekci osobních věcí, časté praní oblečení a pokud možno se vyhnout bližšímu kontaktu s potencionálními přenašeči.