Dlouhodobě vyhrocený spor náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky a ministryně obrany Jany Černochové měl vést ke zvažované rezignaci šéfa armády, kterou ale premiér Petr Fiala nepřijal. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara má personální politika Černochové neblahé dopady nejen na armádu, ale i na Vojenskou policii a státní podnik VTÚ, který podle jeho slov destabilizovala.
„Ministryně obrany svou personální politikou částečně destabilizovala Vojenskou policii a teď se dozvídáme, že rezignaci kvůli neshodám s paní ministryní zvažoval náčelník Generálního štábu pan generál Řehka. Není možné, aby v současné bezpečnostní situaci svými kroky destabilizovala také armádu. Její personální politika přímo i nepřímo ohrožuje také státní podnik VTÚ (Vojenský technický ústav, pozn. red.), který v loňském roce oslavil sté výročí,“ říká bývalý ministr obrany a současný předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar.
Řehka se podle informací Českého rozhlasu měl s premiérem Fialou sejít již na začátku května. Přítomen měl být rovněž poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Takové jednání pana premiéra s náčelníkem generálního štábu se neuskutečnilo,“ dementoval informaci Václav Smolka, šéf tiskového oddělení Úřadu vlády na přímý dotaz redakce iDNES.cz. Podle několika důvěryhodných zdrojů ale k jednání skutečně došlo.
„Interní jednání nebudu nijak komentovat,“ odpověděl na dotaz redakce šéf armády Řehka. Od zdrojů z vojenského i politického prostředí již delší dobu zaznívá, že mezi ministryní obrany Janou Černochovou z ODS a šéfem armády Řehkou nepanují nejlepší vztahy.
Neshody se týkají povyšování, schvalování zahraničních cest nebo personálního obsazování. Ročně se jedná o stovky návrhů, ke kterým se ministryně vyjadřuje. To se sice dělo i dříve, ale ne v tak velké míře, vedení armády mělo ve svých krocích větší důvěru.
„Oproti dřívější praxi (ministryně Černochová) nezvykle zasahuje a mění řadu předložených návrhů. A nejde jen o povyšování, ale i o obsazování vedoucích míst na generálním štábu nebo vysílání do zahraničí na alianční posty nebo odborné kurzy,“ uvedl Český rozhlas. Zdroj blízký vedení armády uvedl, že ministryně je spokojena jen s rozsahem dodávek zbraní na Ukrajinu a jejich průběhem. K ostatním armádním krokům a plánům má výhrady.
Černochová to ale ústy své mluvčí popírá. „Náčelníka generálního štábu jsem nikdy k rezignaci nevyzvala a on mi rezignaci nikdy nenabídl. K ničemu takovému ani nevidím důvod, společně řešíme modernizaci armády, pro kterou chceme to nejlepší. Za šířením těchto spekulací může být snaha toto úsilí vládě zkomplikovat,“ napsala za ministryni mluvčí obrany Simona Cigánková.
Spory měla mít Černochová i dříve, například s předchůdcem Řehky Opatou, ale také s bývalým náčelníkem Vojenské policie Otakarem Foltýnem, kterého přitom sama na post jmenovala.
K odchodu Foltýna z čela Vojenské policie došlo po pouhých osmi měsících, navíc za poměrně zvláštních okolností. Vadit mělo to, že nepostavil mimo službu šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče poté, co ho začala vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Státní zástupce ale koncem března Voráčovo stíhání zastavil.
Skutečným důvodem je podle magazínu Expres.cz milenecký poměr, který měl Foltýn se svou podřízenou. To se Černochové nemělo líbit. Foltýn se ovšem díky své odbornosti neztratil. Nyní je v týmu prezidenta Petra Pavla.
Na podzim loňského roku na ministerstvu skončil i tehdejší náměstek Tomáš Kopečný, který nyní působí na ministerstvu zahraničí jako vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Na obraně působil deset let a výrazně se zasadil o posuny v otázkách mezinárodní obranné spolupráce a byl i tváří kampaně Víme, co máme na YouTube.
„Svůj odchod jsem ministryni prostě oznámil,“ uvedl bez bližších podrobností Kopečný. Otazníky rovněž vyvolal konec první české generálky Lenky Šmerdové či bývalého velitele vzdušných sil generálmajora Petra Mikulenky, který stál u počátků stíhacích letounů Gripen v AČR.
Destabilizace klíčového státního podniku
Vyjma armády a Vojenské policie jsou přinejmenším zvláštní přímé či nepřímé personální kroky Černochové, které podle Metnara destabilizují i Vojenský technický ústav. „Tento podnik loňský rok slavil sté výročí. Ministryně Černochová pomocí prapodivných personálních změn podnik místo avizované stabilizace doslovně rozkládá. Měla by rezignovat,“ řekl.
Z VTÚ byl odvolán nejdříve ředitel Petr Novotný, který ovšem měl podporu zaměstnanců. Na jeho místo nastoupil Libor Tomolya. Ve státním podniku se ale dlouho neohřál, po čtvrtroce byl nahrazen Jiřím Kašpárkem. Ten byl podle Černochové do podniku dosazen s cílem jeho rozvoje a stabilizace. Realita je ale zcela odlišná.
jeho slov destabilizovala.
„Ministryně obrany svou personální politikou částečně destabilizovala Vojenskou policii a teď se dozvídáme, že rezignaci kvůli neshodám s paní ministryní zvažoval náčelník Generálního štábu pan generál Řehka. Není možné, aby v současné bezpečnostní situaci svými kroky destabilizovala také armádu. Její personální politika přímo i nepřímo ohrožuje také státní podnik VTÚ (Vojenský technický ústav, pozn. red.), který v loňském roce oslavil sté výročí,“ říká bývalý ministr obrany a současný předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar.
Výrobce vozů v Česku zastupuje společnost zbrojaře Jiřího Sauera. Ten už dříve podílově vstoupil do firmy RobotScientific, kterou založil současný politický náměstek ministryně obrany František Šulc.
Řehka se podle informací Českého rozhlasu měl s premiérem Fialou sejít již na začátku května. Přítomen měl být rovněž poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Takové jednání pana premiéra s náčelníkem generálního štábu se neuskutečnilo,“ dementoval informaci Václav Smolka, šéf tiskového oddělení Úřadu vlády na přímý dotaz redakce iDNES.cz. Podle několika důvěryhodných zdrojů ale k jednání skutečně došlo.
Šéf generálního štábu Řehka chtěl kvůli ministryni Černochové rezignovat
„Interní jednání nebudu nijak komentovat,“ odpověděl na dotaz redakce šéf armády Řehka. Od zdrojů z vojenského i politického prostředí již delší dobu zaznívá, že mezi ministryní obrany Janou Černochovou z ODS a šéfem armády Řehkou nepanují nejlepší vztahy.
Ministryně obrany Jana Černochová a generálporučík Karel Řehka (na snímku v hodnosti generálmajora)
Ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka vystoupili na tiskové konferenci k výročí začátku války na Ukrajině a k české pomoci, která byla v uplynulém roce poskytnuta. (23 února 2023)
Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky k vyhodnocení hlavních úkolů armády v roce 2022 (21. února 2023)
Petr Novotný, odvolaný ředitel VTÚ a Filip Říha, bývalý náměstek MO, nyní na lukrativním postu mise OBSE ve Vídni.
9 fotografií
Neshody se týkají povyšování, schvalování zahraničních cest nebo personálního obsazování. Ročně se jedná o stovky návrhů, ke kterým se ministryně vyjadřuje. To se sice dělo i dříve, ale ne v tak velké míře, vedení armády mělo ve svých krocích větší důvěru.
„Oproti dřívější praxi (ministryně Černochová) nezvykle zasahuje a mění řadu předložených návrhů. A nejde jen o povyšování, ale i o obsazování vedoucích míst na generálním štábu nebo vysílání do zahraničí na alianční posty nebo odborné kurzy,“ uvedl Český rozhlas. Zdroj blízký vedení armády uvedl, že ministryně je spokojena jen s rozsahem dodávek zbraní na Ukrajinu a jejich průběhem. K ostatním armádním krokům a plánům má výhrady.
Černochová vinila Říhu z půlmiliardové pokuty, místo výpovědi si polepšil
Černochová to ale ústy své mluvčí popírá. „Náčelníka generálního štábu jsem nikdy k rezignaci nevyzvala a on mi rezignaci nikdy nenabídl. K ničemu takovému ani nevidím důvod, společně řešíme modernizaci armády, pro kterou chceme to nejlepší. Za šířením těchto spekulací může být snaha toto úsilí vládě zkomplikovat,“ napsala za ministryni mluvčí obrany Simona Cigánková.
Spory měla mít Černochová i dříve, například s předchůdcem Řehky Opatou, ale také s bývalým náčelníkem Vojenské policie Otakarem Foltýnem, kterého přitom sama na post jmenovala.
Vojenská policie přichází po osmi měsících o šéfa. Foltýn odchází ke konci února
K odchodu Foltýna z čela Vojenské policie došlo po pouhých osmi měsících, navíc za poměrně zvláštních okolností. Vadit mělo to, že nepostavil mimo službu šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče poté, co ho začala vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Státní zástupce ale koncem března Voráčovo stíhání zastavil.
zavřít ×
Skutečným důvodem je podle magazínu Expres.cz milenecký poměr, který měl Foltýn se svou podřízenou. To se Černochové nemělo líbit. Foltýn se ovšem díky své odbornosti neztratil. Nyní je v týmu prezidenta Petra Pavla.
Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn s ministryní obrany Janou Černochovou
Na podzim loňského roku na ministerstvu skončil i tehdejší náměstek Tomáš Kopečný, který nyní působí na ministerstvu zahraničí jako vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Na obraně působil deset let a výrazně se zasadil o posuny v otázkách mezinárodní obranné spolupráce a byl i tváří kampaně Víme, co máme na YouTube.
„Svůj odchod jsem ministryni prostě oznámil,“ uvedl bez bližších podrobností Kopečný. Otazníky rovněž vyvolal konec první české generálky Lenky Šmerdové či bývalého velitele vzdušných sil generálmajora Petra Mikulenky, který stál u počátků stíhacích letounů Gripen v AČR.
Destabilizace klíčového státního podniku
Vyjma armády a Vojenské policie jsou přinejmenším zvláštní přímé či nepřímé personální kroky Černochové, které podle Metnara destabilizují i Vojenský technický ústav. „Tento podnik loňský rok slavil sté výročí. Ministryně Černochová pomocí prapodivných personálních změn podnik místo avizované stabilizace doslovně rozkládá. Měla by rezignovat,“ řekl.
Petr Novotný, odvolaný ředitel VTÚ, a Filip Říha, bývalý náměstek MO, nyní na lukrativním postu mise OBSE ve Vídni.
Z VTÚ byl odvolán nejdříve ředitel Petr Novotný, který ovšem měl podporu zaměstnanců. Na jeho místo nastoupil Libor Tomolya. Ve státním podniku se ale dlouho neohřál, po čtvrtroce byl nahrazen Jiřím Kašpárkem. Ten byl podle Černochové do podniku dosazen s cílem jeho rozvoje a stabilizace. Realita je ale zcela odlišná.
Nákup nových vozů pro armádu provází pochybnosti a podezřelé zákulisní vztahy
Od Kašpárkova příchodu v únoru tohoto roku se podnik doslova otřásá v základech. Odešel bezpečnostní a provozní ředitel Oto Šorna, obchodní a marketingový ředitel Petr Kovář, ekonomická ředitelka Jolana Bezchlebová, manažer IT Tomáš Weisheitel a s ním i celé sedmičlenné IT oddělení, dál manažerka obchodu a marketingová specialistka Andrea Syslová. Na konci června skončí i Jan Bříza, který vedl lidské zdroje. Odchází i většina týmu, který byl spojen se zakázkou na radiolokátory MADR z Izraele.
„Na řadu mých upozornění, že jeho kroky, které zatím ve funkci učinil, jsou více než problematické z pohledu etiky, zákonů této země a v důsledku nevratně poškozují státní podnik i klíčové přezbrojovací projekty Armády České republiky, Jiří Kašpárek nijak nereagoval. Naopak. Aniž by vzal moje argumenty v sebemenší potaz, v těchto krocích pokračuje,“ napsal svým spolupracovníkům vysvětlení svého odchodu zmíněný obchodní a marketingový ředitel VTÚ Petr Kovář.
Kašpárka na jeho pozici jmenoval těsně před svým odchodem do zahraničí bývalý náměstek obrany Filip Říha. Toho ještě v roce 2021 vinila Černochová z půlmiliardové pokuty za postup při nákupu vrtulníků a například i za nákup izraelských radarů MADR bez soutěže.
Nakonec si ale Říhu v týmu ponechala. Navíc je nyní na lukrativním postu mise OBSE ve Vídni, a to po výrazné úpravě jazykových požadavků na danou pozici. Post schválila právě Černochová.
Kašpárkův nástup dávají zdroje iDNES.cz obeznámené s děním v podniku do souvislosti s probíhající několikamiliardovou zakázkou na lehká útočná vozidla. Ta jsou určena zejména výsadkářům a právě Kašpárek již v minulosti vypracoval studii, která favorizuje vozidlo HMT400 Jackal.
Výrobce vozů v Česku zastupuje společnost zbrojaře Jiřího Sauera. Ten už dříve podílově vstoupil do firmy RobotScientific, kterou založil současný politický náměstek ministryně obrany František Šulc. Ten se Sauerem podnikal ještě v lednu 2022, kdy svůj obchodní podíl před svým příchodem na ministerstvo obrany odprodal.