Každá země EU dá Ukrajině zlomek svého HDP, navrhl estonský prezident
Estonsko = časť populácie a ekonomiky EU veľkosťou na hranici štatistickej chyby...Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.
"Toto je rozhodující okamžik pro naši generaci. Pokud neprojevíme odhodlání, budeme pokládáni za slabé. A jak historie ukázala, slabost nevede k míru," varoval estonský prezident, podle kterého "Rusko se zmocní všeho, co zůstalo nehlídané, a proto nesmíme nic nechat bez dozoru". A ruský prezident Vladimir Putin podle autora nechce jen dobýt Ukrajinu, ale testuje odhodlání demokratického světa, protože demokracie sama o sobě představuje pro ruský režim hrozbu.
"Rusko se zdá být obrovské, je to jaderná velmoc s téměř 145 miliony obyvatel. To nás však nesmí ochromit. V EU žije třikrát více lidí a náš celkový HDP je asi desetkrát vyšší než ruský," upozornil. "Když jsme jednotní, jsme neporazitelní," zdůraznil.
K vítězství demokracií i bez bitvy je ale podle estonského prezidenta nezbytné posílit spolupráci i upevnit NATO propojením plánů s konkrétními silami, schopnostmi a velitelskými strukturami, jakož i zvýšit obranné investice, zvýšit kapacity zbrojního průmyslu a posílit ozbrojené síly.
Estonský prezident podpořil myšlenku zřízení funkce komisaře pro obranu, revizi obranné strategie EU i přizpůsobení pravidel Evropské investiční banky, aby umožnily investice do vojenského sektoru. I kdyby se totiž v Rusku změnil režim, ruský postoj k Západu se nezmění.
