No pokud bude použit všesměrový datalink pracující většinou někde v L pásmu, tak ano.
Ale jelikož tu máme na Su-57 teoretickou možnost využit 360°radarové pokrytí v X pasmu a máme tu tři další menší AESA radary směřující do boku a dozadu, tak nic nebrání využívat celou soustavu teoreticky i pro velice směrové přenosy (XX-XXX T/R modulů pracuje v speciálním režimu vysílač/přijímač a zajišťuje přenos dat přes šifrovaný kanál) velkých objemů dat v řádech desítek GB/s mezi letouny Su-57 vzdálenými od sebe v jakémkoliv směru na vzdálenostech max. dosahů těch menších AESA radarů (s tím, že z hlavního radaru by byl dosah několikanásobně větší) , takto by šlo využívat Su-57 jako směrové retranslátory pro rychlé přesuny dat na velké vzdálenosti i na Ochotniky-B i v silně zarušeném prostředí, což by dost zrobustnilo při kooperacích Su-57 a UAV způsoby, jak udržet spojení na Ochotniky-B i v extrémně zarušeném prostředí pro klasické "pomalé" všesměrové datalinky v L pásmu.
Čistě teoreticky, kdyby měl Ochotnik-B ten dopředný radar stejného typu, jak jsou ty boční N036B-1-01 na Su-57 a ještě v náběžných hranách křídel měl dva nebo čtyři L band AESA radary N036L-1-01 opět stejného typu jak na Su-57. Tak teoreticky by to šlo propojit vzdáleně na Su-57, a pak by mělo i smysl, že k dvojici letounů (nejmenší používaná vzdušná jednotka) Su-57 by byl přiřazen standardně jeden Ochotnik-B, jelikož to už jsou tři stroje a dovolovalo by to přesně pasivně určovat polohy vyzařujících hlavně stealth objektů v L pásmu na velké vzdálenosti (pomocí prosté triangulace) a také vytvářet obrovské virtuální radary na což stačí dva a více strojů.
Pak by to teoreticky i dovolovalo vysílat tři Ochotniky-B na speciální bojově/radioprůzkumné/podpůrné mise (by se k roji Su-57 a dvojici S-70 přiřadil prostě ještě jeden S-70), kdy by ze sebe s těmi L band radary v pasivním režimu udělali takovou velkou "létající Tamaru/Věru-S/M" ve značné vzdálenosti od svého roje, která by byla schopná určovat přesné polohy všech možných vyzařujících datalinků v okruhu několika stovek km a neustále je sledovat a klasifikovat (a podle mých propočtů, přesnost určení polohy cílů by byla max. v řádech několika stovek metrů, a to už je využitelné i jako data pro navedení PLŘS s aktivním RL jen po datalinku, a na tom by šlo postavit opět spousta zajímavých taktik buď jen pro pilotované/nepilotované stroje nebo pro kooperační mise Su-57 s Ochotniky-B vyzbrojených PLŘS minimálně kategorie R-77.
Navíc Věra-M nepotřebuje k lokalizaci i stealth letounu ani aby ten vyzařoval nějaké elektromagnetické záření. Stačí ji probíhající klasické rádiové nebo televizní vysílaní (nebo jakýkoliv trochu konstantě vyzařující elektromagnetický zdroj, co zaplňuje éter - dnes ještě např. BTSky) na kterém parazituje se speciálním softwarem a dokáže přes interference vyhledávat a sledovat letouny v absolutním rádiovém klidu letící i na nízkých výškách.
A třeba takové LTE jede na 800-900MHz v P pásmu, TV DBVT vysílání (500 -860MHz) a L pásmo začíná jen o 100MHz výše.
A nový hybridní AESA radarový komplex Žuk-AU/E pro UAV má soustavu: hlavní X band AESA radar, dva boční X a k tomu ještě dva P band AESA radary.
K čemu to P pásmo může být asi dobré, že ?
