OCHOTNIK B - útočné UAV

[puma]

Aktivně/pasivní radarová hlavice 9B-1103M-200PS (schopná pracovat současně jak s aktivním, tak pasivním kanálem) existuje pro R-77, teda aspoň na fotkách prototypu z r. 2011. Jestli je to zavedené,tak to těžko říct, ale u R-37M zavedená bude právě B-1103M-350PS o průměru 350mm a 40N6 má mít stejný typ 9B-1103M ale zas s o trochu větším průměrem, to může být i důvod, proč byla R-37M a 40N6 zavedená defakto současně, protože se čekalo na konec vojskových zkoušek na Su-57, jako hlavního perspektivního nosiče R-37M a dost pravděpodobně i na vzájemnou spolupráci při vedení R-37M a 40N6 PVO komplexy S-400/500 a minimálně Su-57 a AWACSem, ty toho mají být také schopni, teda aspoň se uvádí možnost navádět nějaké PLŘS u nového A-100 Premier, tak to budou zcela jistě dalekodosahové 40N6 postavené na 9B-1103M a .... Otázka ale je, že tento pasivní kanál na 9B-1103M-200PS pracuje v Kp pásmu, to je jasně určené na palubní radary bojových letounů, ale asi těžko to půjde použít na přehledový radar AWACSu E-3 Sentry, který pracuje v S pásmu, teď nové AWACSy už jedou i v L pásmu. Takže optimální by byl úplně nějaký nový širokospektrální pasivní kanál postavený na moderních technolgiích, pro multifunkční pasivní kanál radarové hlavice 9B-1103M, co by zvládal pracovat v širokém rozsahu frekvencí od L pásma (1GHz) až po K pásmo (27GHz), aby se podle typu mise - radaru předpokládaných cílů - AWACS / bojový letoun, nemuseli měnit naváděcí radarové hlavice na PLŘS R-37M/40N6/R-77XX. To taky může být vcelku reálný důvod, proč zavedení 40N6 trvalo tak dlouho a časově se shoduje +- se zavedením R-37M a ukončením vojskových zkoušek Su-57, S-400/500 s 40N6 a ten A-100 je taky v pokročilém stádiu testování), když radiolokační hlavice mají mít stejný základ 9B-1103M, jen jsou jiné velikosti, tak je to také vcelku logický předpoklad.

http://nevskii-bastion.ru/9b-1103m-200ps/

Další zajímavost je, že 9B-1103M (asi jen s poloaktivním naváděním, co je i na obrázku) používají PLŘS 9M317A, které jsou součástí systémů protivzdušné obrany Buk-M1-2 a Buk-M2, nové PLŘS 9M317 nového Buku-M3 používá také 9B-1103M, takže to už je docela slušný základ pro vzájemnou kompatibilitu navádění těch verzí PLŘS s 9B-1103M aktivním radarem po datalinku různými prostředky na zemi a ve vzduchu, a teoreticky třeba u toho Buku-M3 by nebyl tak špatný nápad vzhlede k podstatně většímu dosahu 9M317 (až 70km a na výšce až 35km) a vezenému palebnému průměru, přimíchat jim tam pár PLŘS 9M317 s 9B-1103M a aktivním RL a pasivním kanálem, co by teoreticky mohli po datalinku "vodit na cíl" i střelecké radary S-400/500 (což je málo pravděpodobné, ale někdy by se to hodit mohlo) a perspektivní vzdušné radarové/retranslační platformy - což už je zajímavé, využít možnost postřelovat taktické letouny - rušiče v režimu vystřel a zapomeň, nebo letouny za kopci/v údolích a pod radarovým horizontem baterie, podle dat z jiných prostředků - například PVO komplexu krátkého dosahu už bez vlastních PLŘS, co ten cíl vidí a sleduje radarem a dodává jeho polohu do PVO sítě.

[Skeptik]

To vše, co jste uvedli, je z technického hlediska pravda.
Ale jako obvykle zapomínáte, že pro protivníka je AWACS rovněž prioritou = udělá vše pro to, aby jej ochránil.
Jistě může to být tak, že protivníkovu ochranu se pokusí vázat v boji skupina Su-57 či Su-35S a Ochotnik B se pokusí proniknout k tomu AWACS na 250 km a zaútočit. Ale proč by to měl být Ochotnik B a ne raději pilotovaný Su-57. Schopnosti UAV budou ještě dlouho za schopnostmi pilotovaných letadel. To prostě nedává moc smysl.

Jo pokus o průnik Ochotnika B k nějakému silně chráněnému cíli, kde ne vysoké riziko ztráty pilota, to ano. To smysl dává.

Ostatně pročpak asi se u letadel 6. generace uvažuje duální systém ovládání - pilotované a bezpilotní?
Bezpilotní pro rizikové údery proti silně bráněným cílům a rozvědku, pilotované pro stíhání a "volný lov", kde je schopnost pilota improvizovat stále nedostižnou devizou.

[Svarboj]

add 1 ... A kdo říká, že se jedná o odhady jednoho experta?

Čím víc lidí, tím víc chutí, říká se, jenže ten tvar je jenom jeden.

add 2 ... Co znamená "lidé od fochu"? Skladníci?

Myslíš "skladníka" viceprezidenta Lockheedu? Chceš třeba vyvrátit jeho informaci o omezených rychlostních parametrech F-35?

Supercruise není určen pro odlet od cíle, ale primárně pro přílet k cíli. Chci-li někomu uletět, "naložím" tam vše co mám , tj. včetně přídavného spalování.

Já bych řekl pro oba směry. Jelikož konvenční stíhač bude muset zapnout forsáž, aby supercruise protivníka (1,6M) se pokusil dohnat a při 50% plných vnitřních nádrží bude muset po 3min hledat místo, kam by s tím praštil/přistál. A to prvních 2min akcelerace se mu supercruise stíhač bude vzdalovat než vůbec dorovná s ním rychlost. A ušetřená šťáva jednomu dovolí výměnu rolí. Byla tady o tom řeč, to prodloužení dosahu raket v závislosti na rychlosti nosiče a není to zase takový zázrak. Myslím Alchy to tady někde počítal.

Ani jeden z Tebou daných odkazů není oficiální a potvrzený údaj o tom: "kolik je třeba maximálka F-35 A a dokáže supercruise?".
Jsou to buď expertní odhady nebo dohady.
Logicky, u jakékoliv moderní zbraně se SKUTEČNÉ výkony utajují.

Mach 1,6 je oficiální číslo výrobce F-35. A potvrzený údaj znamená co? Nějakou nezávislou komisí? :-)
I kdyby F-35 dosahovala třeba 1,75M, tak pro samotné výkony na bojišti je tohle zcela irelevantní parametr.

Při rychlosti klasického supercruise ... od 1,2M po 1,6M ... bude ten ohřev nižší, zhruba srovnatelný s ohřevem od Slunce - cca v desítkách stupňů Celsia. Nemyslím si, že by to byl nějaký zásadní demaskující prvek na vzdálenost desítek kilometrů ... zvláště pak, když se za letadlem táhne tepelná stopa s teplotou od několika stovek po několik desítek °C.

A teplota okolního vzduchu bude jaká? Hezký kontrastní cíl.

[Kolja]

Víceprezident firmy, stejně jako ředitel naší firmy, ví úplný kulový, co firma dělá. Zajímá ho hlavně ZISK!

[k42]

puma:
Jestli teda to 9B-1103M není pouze obecná nomenklatura pro radarovou naváděcí hlavici raketové letecké/PVO střely... Protože výrobci těch hlavic jsou různí a dost pochybuji, že by vyráběli všichni jednu typovou "rodinu". Navíc je dost divné, že by to samé (tj. se stejným základem) měly střely s krátkým/středním dosahem a dálkové, s různými G-odolnostmi. V takových věcech je nutná co nejlepší optimalizace, takže těžko bude konstrukce vycházet z naprosto stejného základu.

Také mě zarazilo, že tam není ani jedna s AESA radarem, když jinak takových fotek malých (průměr 120-150 mm) ruských radarových hlaviček bylo už před časem na netu plno.

[Beda]

Nechal bych Ochótnika spat. Vi se o nem prd. Nejaka fotka, kratke video a uz se z nej dela bojovy stroj. Jakym smerem se bude dal vyvijet? Bude na pruzkum nebo boj? Pujde do vyroby? Rychlost...s rychlosti neroste spotreba linearne, ale nasobi se. Pokud ma vydrzet nekolik hodin, tak bude muset setrit a letat cestovni rychlosti, spis pomaleji. Nebude sama nadrz na palivo, ale ponese hromadu elektronickych bazmeku co musi nahradit pilota a operatora, hromadu veci na cmuchani.
To same ty zazracne manevry letadel, delaji je pri nizkych rychlostech, pri vysokych rychlostech naroste pretizeni, zlikviduje pilota a letadlo se rozpadne. To bude take omezene. nejaky manevovy boj pri nadzvuku je asi nemozny, jiste ne takovy jaky predvadeji na leteckem dnu.
Takove SU-7 kdyz chteli vyzkouset nadzuk, tak mu malem nastacil let pres celou republiku. Na forsaz vydrzel jen nekolik minut a to bezne nosil pridavne nadrze.

Aby nedopadnul jako Armata, nejspis do seriove vyroby nepujde. Co se tady naspekulovalo. Nejspis se zjistilo ze je to moc drahe a takovy tank nepotrebujou.

[Alchymista]

k42 - a to by som povedal, že sa dosť mýliš...
- výrobca, či skôr "rozrabotčik" je jeden (Agat a Fazotron)
- schema systému je rovnaká - rozdielne sú snímače, ako gyroskopy, akcelerometre, rádiolokátor atď, rozdielne sú výkonné prvky, ale "logika", autopilot, filtrácia a analýza signálu a podobné prvky sú konštrukčne (možno i blokovo) identické a optimalizácia sa dosahuje na úrovni riadiacich parametrov v programovom vybavení.
- AESA radar - je to pomerne drahá záležitosť. Takže akú významnú výhodu by priniesol AESA radar pre riadenú strelu?

[puma]

Tak minimálně nové R-77M (K-77M - izd. 180) mají mít AESA radar, ty jsou speciálně vyvíjené pro Su-57, AESA radar má zatím jen zavedená japonská AAM-4B. A výhodu to má vcelku velkou u PLŘS, podstatně hůře se takový radar s XX T/R moduly ruší a má větší citlivost/dosah, + další klasické výhody AESA antény.

A ruský prototyp AESA radiolokační hlavice z r.2011 je toto, má to 64 T/R modulů

viewtopic.php?t=320&start=30#p57571

[k42]

Na rozdíl od Armaty, kde je problém v tom "blátivém" tankovém boji (takže je třeba kardinální otázka, zda se v plnotučném konfliktu osvědčí bezosádková věž bez přímého optického kanálu), jsou letecké boje dneska kompletně automatizovatelné - žádný pilot nezvládne vyhodnotit komplexní leteckou situaci 400 km kolem sebe, udělat on-line "fůzi dat" (nebo i jenom "přečíst" zfůzované informace z nějakých displejů) a pak sestavit optimální taktiku boje. Kdežto AI tyhle věci zvládne docela snadno. Je to nakonec vidět i na mnohavrstvém automaticky řízeném PVO systému... Takže si myslím, že srovnávat Armatu s Ochotnikem není moc na místě - z hlediska té techniky a reálných možností dnešní technologie.

Navíc když Rusáci mají už ty automatizované systémy řízení PVO, musí mít dost velké simulační/informatické zázemí, rozbory různých typů vzdušného boje, způsobů útoků, všechny ty amícké "úžasné zkratky" (SEAD, ...) dávno rozpracované a také algoritmizované. Udělané na to AI/expertní systémy. Takže dost podstatná část vývoje ohledně technologie a budoucího nasazení Ochotniku je jim asi poměrně jasná.

Vyrobit samotné automaticky létající letadlo je dnes poměrně snadné, to zvládne i samotný zanícený amatér téměř bez podpory, například jsem viděl několik takhle udělaných diplomových prací. A jestli postavili Su-57 plus mnoho různých "stealth" střel, tak samotná letecká konstrukce a "stealth" věci musí mít také zvládnuté. Takže zbývá vyřešit několik problémů - třeba jsem ještě na žádném ruském udělátoru neviděl plochou trysku se sníženou radio/IR stopou.

Proto je docela možné, že ten termín 2024 jako datum sériové výroby/nasazení nemusí být až tak nereálný.

[k42]

No tak v zásadě se tak nemýlím, jak koukám - protože to 9B-1103M bude zřejmě nějaká nomenklatura pro "stavebnicový" projekt těch hlavic, pro platformu (jako jsou třeba platformy družic). Možná i sdílenou více výrobci (už dva jsou více než jeden).

AESA má plno výhod vždy (snad jedinou nevýhodou je problém s příkonem a chlazením, což omezuje maximální výkon), například to lze výborně a rychle digitálně řídit, takže lze udělat nějaký ten "LPI" režim... Fázovaná anténa také nepotřebuje pohyblivý "seeker", který lze vždy udělat jen s určitým zrychlením a přesností...

[kenavf]

..Takže zbývá vyřešit několik problémů - třeba jsem ještě na žádném ruském udělátoru neviděl plochou trysku se sníženou radio/IR stopou.
..

Testovali plochú trysku na jednom motore Su-27 skonštatovali že stráca na ťahu voči kruhovej tryske 10 až 20%.
K zníženiu IR vyžarovania bolo spomínané že materiál trysiek samotných je z takého materiálu že má znížené vyžarovanie a ďaľšie znižovanie, nejakou konštrukčnou úpravou, by už bolo na úkor niečoho(výkon,efektívnosť,aerodynamika,..?)

[puma]

9B-1103M je prostě typ naváděcích radiolokačních hlavic od Agatu do různých PLŘS. Značení je vcelku jednoduché - následuje pomlčka a číslo, které udává průměr antény radaru v mm a další klíčové vlastnosti vyjádřené písmeny. No v podstatě je to skládačka, jak je vidět má to modulární konstrukci a když už to je zavedené v tak rozdílných PLŘS: R-77-1, R-37M, 40N6, 9M317 - prokazatelně, tak to náhoda nebude. Je to jasná snaha o unifikaci a vytřískání z toho výhod v podobě možnosti vzájemné kompatibility při navádění takových PLŘS po datalinku na cíl (jeho přeprogramování) v síťově-centristicky vedených vojenských operacích. To jsou pak ty zmínky u A-100 Premier o schopnosti navádět na cíle neuvedené PLŘS, u R-37M zas, že ji mohou za letu předběžně označovat cíle i PVO komplexy, a tím to končit určitě nebude, to je jen začátek.

[Svarboj]

Kromě toho je dost nejasné, co dělá protistrana - Amíci většinu těch svých dronů (X-45...) najednou "zmizeli", západní výrobci sice zahájili s nějakými spíše technologickými demonstrátory...

Co s tím Ochotnikem udělají, to je ve hvězdách. Skoro se dá říci, že by Rusáci potřebovali, aby válka v Sýrii za stávajících podmínek trvala ještě mnoho let, aby si všechny koncepce použití letectva/dronů, digitalizaci bojiště, automatické systémy s umělou inteligencí atd... mohli pěkně vyzkoušet.

Tohle je fakt dobrá otázka na kterou bych taky chtěl vědět odpověď. Američani postavili od začátku milénia spoustu prototypů UCAV (X-45A, X-45C, X-47A, X-47B...) s vlastnostmi autonomních dronů určených především pro ničení PVO, případně průzkum. Nákupy žádné. A výsledkem celého toho snažení (dosud) je degradace na palubní létající cisternu v podobě MQ-25.

Ochotnik určitě nebude zrovna levný stroj, spíše drahý, ale taky bude výkonný a sofistikovaný, který najde uplatnění proti vyspělému nepříteli - útoky na silně bráněné cíle, ničení PVO, protilodní údery proti uskupením bojových lodí, nebo v té roli v-v.
Nasazovat ho ale v Sýrii nemá význam a hrozí tam ztráta a únik technologií do nesprávných rukou. Ověřit si tam především řídící/navigační/rozpoznávací algoritmy mohou instalací do stávajících (ozbrojených) taktických UAV.

Až si Američané přizvou Rusy k jednacímu stolu o nové smlouvě INF a budou chtít do ní zahrnout bezpilotníky UCAV s doletem na úrovni strategických bombardérů (rozuměj ty, které by jednosměrně doletěly kamkoli do Severní Ameriky) a Ochotnik má jednoznačně potenciál na 10.000+ km, tak to může být pak vysvětlení, proč je dosud nevyrábí. Bude to znamenat, že jsou si dobře vědomi jak proti tomu je obtížná obrana a chtít to hodit na seznam zakázaných zbraní. A Rusové svým vyjádřením ohledně UCAV údajně porušující starou INF si tím i docela koledují. Jistě, je to spekulace.

No a teď se rozjíždí další vývoj, tentokrát levných UCAV s odlišnou rolí než výše zmiňované. Myslím program loyal wingman, který má vytvořit roj (4-6) menších a levných ($2-3 mio) poloautonomních dronů držící se poblíž a spolupracující/řízený pilotovaným letadlem.
Loyal wingman s jeho rozměry má potenciál doletu 4000 km a pouze kolem 600 lb nákladu (např. 2x GBU-39). To je úplně jiná, menší a více taktická kategorie. Od nich se požaduje větší skladovatelnost, převozitelnost na nákladních autech, agilita - obranné i útočné manévry, mise vzduch-zem i vzduch-vzduch, lety v přízemní výšce, přistávání na padáku, schopnost operovat mimo letiště.

[Svarboj]

Jen ještě doplním, že to info výše o loyal wingmanu platí pro XQ-58A Valkyrie. Nesedí jen dolet - má být 2700 km (1500 nm).

[puma]

Sice je to tu OT, ale k doplnění 9B-1103 verze M2.
viewtopic.php?f=31&t=320&p=108764#p108764

[nine_mike]

Zrejme už začali testovať spoluprácu medzi Ochotnikom a Su-57.
https://www.youtube.com/watch?v=fquWMUBO6Ag

[puma]

:sipka: Ochotnik provedl poprvé společný let s vedoucím letounem Su-57 v automatizovaném režimu v plné konfiguraci do operační zony.

Během letu došlo k rozšířené interakci mezi UAV Ochotnik a vedoucím letounem Su-57, tak aby se rozšířilo radarové pole stíhačky a označili se cíle pro použití protiletadlových zbraní dlouhého doletu, aniž by se Su-57 dostal do dosahu protivníkovi obranné zóny protiletadlové obrany.

První společný let trval déle než 30 minut.

https://tvzvezda.ru/news/opk/content/20 ... 9EBb2.html

Takže minimálně oficiální zdroje potvrzují mezi řádky, že to bude schopné i po svém datalinku navádět PLŘS s aktivním radarem s dlouhým dosahem odpálené z Su-57, kdy Ochotnik bude předsunutá průzkumná radiolokační platforma, a tedy Ochotnik bude mít schopnost vést operace v režimu vzduch-vzduch minimálně v této míře, reálně to bude ale daleko větší míra.

Jinak je zajímavé, že ten Su-57, co s ním letí je klasický prototyp č. 055, není to ten s ochotnickou kamufláží 053 (na něm se jen testoval a dovyvíjel software řídící let Ochotniku, z toho se dá odvodit, že spousta věcí bude stejná - počítače a hlavně algoritmy řídící let, kdy by se to mohlo testovat v předstihu na tom Ochotnickém Su-57 053 od podzimu 2018, akorát se na tom Su-57 upraví klíčové parametry řídících algoritmů a simuluje se základní letová obálka Ochotniku, mohlo by to fungovat podobně, jak když si na Jaku-130 můžete přepnout typ letounu který má simulovat svými letovými parametry v podzvukové oblasti: "Pilot může přímo za letu přepínat mezi různými letovými charakteristikami, které pak dokáží simulovat různé typy bojových letadel, jako jsou MiG-29, Su-27, Su-30, F-15, F-16, F-18, Rafale, Typhoon a další"), pak když to dáte do Ochotniku na letové testy, už to bude potřebovat jen jemné doladění, což bude vcelku rychlé.

[Skeptik]

Hmm, tak to vypadá, že jsem lidi od Suchoje trochu podceňoval … minimálně záměry mají veliké. Uvidíme, zda se je podaří ve střednědobém horizontu (do 10-ti let) i naplnit.

I když vlastně přenos radiolokačních dat mezi Ochotníkem a jinými letadly není zas až tak překvapivý … Rusové mají tento systém v řádném provozu již od dob zavedení MiGu-31 (a možná i dříve). Ostatně obdobná možnost přenosu byla zmiňována již u střely P-700 Granit (SS-N-19 "Shipwreck"), které měly mít schopnost útočit v "hejnu" a jedna měla letět výš a předávat ostatním informace o cíli.

Otázkou je, zda má Ochotnik B "pouze" předávat info o poloze cíle, nebo zda se bude aktivně účastnit i řízení střel jako jakási "retranslační" stanice.

[puma]

Nechce se mi to celé překládat, ale odpověď je Komunikační síť S-111/112, tedy nejen, důležitá je i zmínka o "komplex je navíc hluboce integrován s dalšími radioelektronickými systémy Su-57", což bude vysoce pravděpodobně i klíčové využití celokruhové radarového pokrytí pro krátkodosahové (cca 100km - což hlavně závisí na reálném dosahu bočních a zadního X band radaru) vytváření adhoc extrémně vysokokapacitních směrových datalinků, kterými půjde mezi letouny Su-57 i v silném zarušeném prostředí protlačit desítky GB dat za sekundu, ať už budou v jakékoliv pozici vůči sobě zrovna (a budou na sebe přímo rádiově vidět) na vzdálenost do těch cca 100km, kdy i jednosměrně by to mělo fungovat i na Ochotnik po tomto vysokokapacitním kanálu, kterému na to bude stačit jen menší X band všesměrový reciver, nebo jich bude několik, v podstatě to může být i další funkce RWR na Ochotniku, kdy se příjem signálu udělá přes antény RWR a prožene se to počítači, pár desítek MB/s vysílaných z radaru Su-57 by tudy protlačí určitě šlo, ono by stačilo i pár desítek KB/s), což ve výsledku v kombinaci s S-112 výrazně zvýší schopnost efektivně spolupracovat s Su-57 i v silně zarušeném prostředí.

Na výstavě LAAD-2017 v Brazílii byl představen moderní ruský komunikační komplex S-112, navržený pro perspektivní multifunkční stíhací letoun.

Státní zkoušky komunikačního systému S-111 pro stíhací letouny Su-57 (PAK FA) páté generace budou dokončeny do konce roku 2017. Ve středu to oznámil zástupce společného podniku Roselectronika.
„S-111 zajišťuje hlasovou rádiovou komunikaci s uzavřenou výměnu dat mezi letadly pro různé účely, jakož i velitelskými stanovišti (pozemní, vzdušné, námořní - přibližuje TASS). Komunikační komplex implementuje novou úroveň účinnosti přenosu dat na vzdálenost až 1 500 kilometrů, “uvedl zdroj agentury.
Jak uvedl, komplex využívá vysokorychlostní komunikační síť k přenosu informací v jednotném digitálním formátu. "Spolehlivost komplexu je zajištěna vícenásobnou redundancí hlavních funkcí, použitím pokročilých obvodových řešení, jakož i širokou škálou použitých rádiových kanálů," uvedl zástupce holdingu NPP Polet.
S-111 je schopen v reálném čase přenášet velké množství informací prostřednictvím rádiových kanálů ve frekvenčním rozsahu centimetrových vln ve skupině letadel.

Princip modularity komplexu vám umožňuje zvýšit počet kanálů a objem vykonaných funkcí a aplikovat jej na libovolné letadlo, včetně vrtulníků Ka-52 Alligator, Mi-28NM, Ka-50, Ka-62, PSV, vojenských transportních letadel (Il-76, Il-112, An-124, PAK BTA), stíhací a frontové letectvo (T-50, MiG-31, Su-34), dálkové letectvo (Tu-22M3M, Tu-160M, PAK DA) a UAV různých tříd.

Architektura a implementace komunikačního komplexu letadel Su-57 se výrazně liší od komunikačních systémů předchozí generace. Nový komplex obsahuje nejnovější technologii pro vysokorychlostní přenos dat, byla použita nová síťová řešení. Komplex je navíc hluboce integrován s dalšími radioelektronickými systémy Su-57 a společně realizují další funkce a schopnosti.“

Společnost objasnila, že v důsledku aplikace nových technologií v novém komunikačním komplexu byl zajištěn synergický efekt, který nebyl k dispozici při samostatné implementaci funkcí samostatnými systémy. „V rámci programu PAK FA byla zajištěna postupná implementace funkčnosti rádiových komunikačních zařízení. V současné době se Su-57 podrobuje letovým zkouškám komplexu v plné sestavě, při kterých se provádí celý rozsah úkolů definovaných v zadávacích podmínkách, “uvedl Ruselectronics.

Pozemní vzdušný komunikační komplex se dlouhodobě používá pro interakci s frontovými letadly a jinými typy letadel. Například letouny Su-35 jsou k zemi spojeni komplexem NKVS-27. Účelem této techniky je organizace sítí, komunikačních kanálů a kanálů pro výměnu dat s taktickými letadly, jako jsou Su-27SKM, Su-30MK2, Su-35 a další letadla. Komplex má funkčnost velitelského stanoviště, provádí automatizované hlášení řídicích příkazů, předává příkazy vyšších úrovní řízení, sleduje a zaznamenává procesy plnění letových úkolů. NKVS-27 poskytuje vícekanálovou hlasovou komunikaci a výměnu dat s letadly ve všech režimech jejich bojového použití na vzdálenost až 1,5 tisíce kilometrů.

Komunikační komplex S-111

http://bastion-karpenko.ru/communications-suite-s-112/

Ochotnik bude mít zcela jistě také S-111/112. Zajímavá je tam ta funkčnost každého komplexu jako velitelského stanoviště (to má i Su-30SM miniAWACs), pokud by se to úplně zautomatizovalo, tak by teoreticky nic nebránilo, aby jedem Ochotnik přes to komandoval další ve formaci a zadával jim úkoly (sloužil by sekundárně jako automatizované velitelské vzdušné stanoviště pro UAV, no a kdyby byl sestřelen převzal by jeho funkci další z formace), pak by mohli působit i částečně zcela samostatně, třeba i ve spoluprací s Su-57, že by dvojici nebo roj Ochotniku poslal velitel roje Su-57 hlídkovat do nějaké vymezené oblasti, kde by si samostatně řídili svoji společnou bojovou činnost bez lidského faktoru, a pak by se k ním zas přifařili na společný odlet odletu domů. No a mě se nejvíc osobně líbí představa, zapojit Ochotnika do PVO komplexů dalekého dosahu, kdy by mohli létat místo pilotovaných letounů šmejdit po podezřelých cílech/hlídkovat a třeba je vizuálně identifikovat v mírově době (dost pravděpodobně by to velice rychle vytlačilo intenzivní průzkumné lety USA okolo ruských hranic do podstatně větších vzdáleností z bezpečnostních důvodu), ve válečné cíle zachytit a sestřelit a získat pro druhý sled Su-57 údaje pro navedení R-37M na velké vzdálenosti, + napojené na výnos pozemních zahorizontálních radarů a L pásmových/VHF atd, by mohli létat zachytit i stealth letouny na velké vzdálenosti, nebo pomoci na ně navést dalekodosahové PLŘS 40N6, R-37M atd.

[puma]

Ještě mě napadlo, že to celokruhové pokrytí dvěma laserovými DIRCM (101KS-O) na Su-57 s funkcí IRST (101KS-V), když by se upravoval výkon laseru vůči vzdálenosti, tak aby nehrozilo spálení citlivé elektrooptiky a poškození zraku pilota ozařovaného letounu, pak by se to teoreticky dalo využít pro sledování a míření na další až dva Su-57 současně/s multifunkčními varovnými laserovými přijímači a i přes ten laser by šlo si mezi Su-57 vyměňovat vysokoobjemová data (komerční laserové bezdrátové spoje mají rychlost přenosu dat 1.25GB/s na vzdálenost 2km) do vzdálenosti max. cca 10-20km na přímou viditelnost (no a na Ochotnik by to fungoval jen jednosměrně z Su-57 přes jeho multifunkční varovné laserové přijímače), takže už by to byly tři nezávislé kanály přenosu dat (každý má své velké výhody i nevýhody), kdy výhodu by měl laser jako další komunikační kanál Su-57 na krátkou vzdálenost obrovskou (za dobrého počasí nebo při letu na velké výšce na supercruise - tam by to fungovalo vždy), kdy v těsnějších formacích by se nemusel narušovat radioelektronický klid celé skupiny zapínáním rádiových datalinků a letouny a piloti by mohli mezi sebou komunikovat jen po laseru z 101KS-O (což by se hodilo hlavně, když by měli své průzkumné systémy jen v pasivním režimu detekce), kdy pravděpodobnost zachycení tohoto pracujícího laseru protivníkem by byla velice mizivá a s narůstající vzdáleností by klesala k nule.


Asi málo známe o Ochotniku-B: Do 2. srpna 2019 UAV s raketami na palubě spadal do nepřípustných parametrů smlouvy INF, které zakazovaly rakety s doletem 500 až 5,5 tisíc km.; po tomto datu, kdy Spojené státy odstoupily od smlouvy, se Rusko zbavilo těchto závazků.
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1-70 ... 0%BA%C2%BB

Jednotky stealth UAV "Ochotnik" se mohou stát plnohodnotnou náhradou za letadla

16.9.2019 Ministerstvo obrany se rozhodlo zformovat v západních a jižních vojenských oblastech nové jednotky nejnovějších bojových letounů bez posádky Ochotnik-B, uvedlo MO Izvestia. Nové jednotky budou formovány od roku 2024. ...

https://iz.ru/914836/roman-kretcul-alek ... i-raketami