https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3092 ... utaci-viruGenetická analýza vzorků získaných od více než 7500 nakažených lidí ukázala, že se koronavirus rozšířil po světě ještě na konci loňského roku. Podle studie vědců z londýnské univerzity UCL, o které informovala agentura Reuters, je nyní virus SARS-CoV-2 ve fázi adaptace na lidského hostitele.
+ množstvo grafov a tabuliekNikterak zásadně překvapivé, nicméně podstatné pro další predikce a zvládání vývoje epidemie covid-19 v Česku – tak by se daly shrnout předběžné výsledky studie kolektivní imunity. Podle nich se imunizace české společnosti pohybuje v řádu promile, i v těch nejvíce zasažených oblastech pak nepřesahuje pět procent. Na druhou stranu o dost častěji, než se v predikcích obvykle počítalo, probíhá nákaza bezpříznakově – místo nejčastěji kalkulovaných 10 procent jde zhruba o 30 procent. Tato čísla jen podtrhují, že se v tuto chvíli epidemii v České republice povedlo zvládnout. Data sebraná na Litovelsku a Úničovsku navíc zpětně potvrzují účinnost lokálních karanténních opatření, která by nyní v rámci chytré karantény měla nahradit plošné restrikce.
„Hlavní závěr studie je, že stupeň imunizace české společnosti je velmi nízký. Pohybuje se v řádu jednotek promile, nejvyšší hranice intervalu spolehlivosti je kolem pěti procent v nejvíce zatížených lokalitách. Znamená to, že Česká republika učinila opatření velmi rychle a díky tomu infekce prošla českou populací velmi mírně. To je vidět i na nejvíce zasažených oblastech, jako je Litovelsko, kde podíl osob s protilátkami nepřesáhl hodnotu tří až pěti procent. Potvrdilo se také, že u většiny české populace onemocnění probíhá s velmi mírnými příznaky, až u 70 procent, u 10 až 30 procent pak zcela bez příznaků. To musí být zohledněno v dalších fázích protiepidemiologických opatření a predikcích dalšího vývoje,“ načrtává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
.Koronavirem se ve světě nakazilo nejméně 90.000 zdravotníků, jejich skutečný počet by ale mohl být více než 200.000. Uvedla to dnes Mezinárodní rada zdravotních sester (ICN). Ze světa přitom nadále přicházejí zprávy o nedostatku ochranného vybavení pro zdravotnický personál, připomíná sdružení.
Podle ICN dosud zemřelo nejméně 260 zdravotních sestřiček s nemocí covid-19, přičemž ještě před měsícem to bylo 100, uvedlo sdružení sídlící v Ženevě. Počet nakažených mezi těmito pracovníky ve zdravotní péči pak vzrostl z 23.000 na více než 90.000. Toto číslo však nevypovídá o skutečném stavu, protože nezahrnuje informace ze všech zemí, řekl agentuře Reuters šíf sdružení Howard Catton.
Odhad 90.000 je založen na informacích ze 30 zemí – od jejich sdružení ošetřujícího personálu, z vládních statistik a z médií. Jestliže je na světě dohromady více než 3,5 milionu nakažených a průměrný podíl infikovaných mezi zdravotníky je šest procent, jak ICN odhaduje, mohl by skutečný počet nakažených mezi ošetřujícími pracovníky ve zdravotnictví celosvětově přesahovat 200.000, poznamenal Catton
Záver? Optimistov sú plné cintoríny...Loni v říjnu vydal vysoce kvalifikovaný mezinárodní odborný panel zprávu Global Health Security Index. Zorganizoval ji americký think-tank Nuclear Threat Initiative, iniciativa, která od jaderného nebezpečí expandovala k řešení dalších katastrofických rizik, spolu s Johns Hopkins Center for Health Security, pracovištěm jedné z předních amerických univerzit, jejíž globální mapu epidemie COVID-19 dnes používá kdekteré médium. Na zprávě se podílel Economist Intelligence Unit, další dobře zavedená organizace.
Výslovným záměrem zprávy bylo zlepšit připravenost zemí na „jedno z nejvíce všudypřítomných rizik světa – vypuknutí infekčních chorob, které mohou vést k mezinárodním epidemiím a pandemiím“.
Tedy riziko, které se ukázalo být aktuální, jen co je pravda.
A jaké byly podle expertů dvě nejlépe připravené země? Spojené státy a Velká Británie.
Ty Spojené státy, které nejdřív považovaly COVID-19 za chřipku a jejichž prezident pak měnil svůj názor na nemoc víceméně každý týden. A v nichž je nejméně šest států Unie, které kdyby byly nahlíženy jako samostatné země, patřily by do první desítky nejzasaženějších zemí na světě, měřeno počtem obětí na obyvatele. A ta Velká Británie, která uprostřed pandemie totálně změnila strategii a nyní rychle v počtu obětí stoupá na první místo v Evropě.
Někde se stala chyba. Je to podobné selhání predikcí expertů, jaké jsme už v minulosti zažili, ale jsou zde i významné rozdíly.
Před americkou velkou finanční krizí byl převládající názor expertů, že krize, jaké jsme zažili v minulosti, nehrozí. Byla doba „velkého umírnění“ (great moderation) v ekonomice, centrální bankéři se naučili jemně ladit monetární politiku tak, že už prý nehrozila žádná tvrdá přistání. A ty moderní finanční produkty, jejichž jména poté zhořkla, jako collateralized debt obligations nebo credit default swaps, byly právě nástrojem rafinovanějšího řízení rizika.
Nebyly. Bylo to intelektuální selhání, špatné pochopení matematických modelů. Ovšem hodně lidí bylo motivováno osobním i institucionálním zájmem, aby ty chyby nevidělo. Vidět je šlo, pár lidí je taky vidělo.
Ještě horší bylo v tomto směru evropské dějství, dluhová krize eurozóny. Euro sice zrušilo kurzové riziko, důležitý spouštěč v některých dřívějších krizích, ale to riziko se přesunulo do dluhů. To oficiální činitelé ignorovali – „euro je náš štít,“ opakovali. A bankéři tomu rádi věřili, aniž by kdo kdy vysvětlil, jak přesně ten štít funguje. Nefungoval.
Ten loňský epidemický index není přesně selháním tohoto druhu. Ne že by vůbec nekorespondoval s realitou. Nedá se použít tak, že ho prostě obrátíme vzhůru nohama a uvidíme, kdo si dnes vede nejlépe. Některé mimoevropské země, jež si dnes vedou velmi úctyhodně, jsou v žebříčku vysoko: Thajsko (6), Jižní Korea (9). Singapur je na 24. místě, což by nebylo špatné, ale řada zemí, jež se dnes potácí, je nad ním: Brazílie, Belgie, Španělsko. Také u Itálie výzkumníci cosi zaznamenali, je až na 31. místě. Ale to je výš než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Řecko či my. Vietnam, země, kde na covid nezemřel jediný člověk, je na 50. místě.
Takovéto analytické debakly mají myslím některé své obecné příčiny. Globální organizace musí mít svá data v nějaké mezinárodně kompatibilní formě, musí je sjednotit pro všechny země. Experti jsou na to zvyklí, protože vykazování nějakých údajů je denním chlebem nemalého množství dnešních pracovníků ve „znalostní ekonomice“. Máme rádi bodová ohodnocení, manuály, postupy podle protokolů a algoritmů. To sice znamená, že dokážeme uvést do provozu franšízu provozovny rychlého občerstvení se zaměstnanci, kteří neuměli naprosto nic. Ale taky to znamená, že vykazování se dá odfláknout či podvést. Zaškrtneme políčka a máme odpracováno. Máme odpracováno, dosáhneme svých benchmarks a vytvoříme iluzi vědění a kompetence.
Při zpracování údajů z různých kultur se problém pochopitelně znásobí.
A když pak v dotyčném indexu máte vedle rozumných kategorií jako prevence, detekce a reportování, rychlá odpověď nebo zdravotní systém i samostatnou kategorii nazvanou Dodržování mezinárodních norem, u níž se dozvíte, kolik zemí odevzdalo Opatření na posílení důvěry podle Konvence o biologických zbraních… S nadsázkou lze říci, že některé kategorie asi měří zběhlost v používání Powerpointu spíš než schopnost čelit epidemii.
A pochopitelně takový index nemůže zachytit ten faktor X, že některý stát a společnost prostě prokáže akceschopnost, pochopí cíl a co je třeba dělat, aby ho bylo dosaženo. Má to podobu toho, že v zemích s konfuciánskou kulturou se lidé instinktivně přizpůsobují společnému zájmu, anebo třeba toho, že v Izraeli se shánění zdravotních pomůcek v mezinárodní džungli chopí Mosad. Anebo si aspoň instituce a lidé neházejí klacky pod nohy tak, jako když náš premiér šikanoval majitelku soukromé laboratoře, protože si dovolila identifikovat nakaženého mimo státem schválený systém.
A konečně je tu automatický předpoklad, že západní znamená lepší. Ať už je to podvědomý kulturní předpoklad, anebo výsledek toho, jak jsou formulována kritéria. Už jsme v posledních dekádách dostali několik lekcí, že tento předpoklad není oprávněný.
„Řecko není Argentina,“ prohlásil v prosinci 2009 guvernér Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. No, není. Demagog.cz by jeho výrok ohodnotil jako „Pravda“. Ale Trichet tím myslel, že Řecko se nemůže dostat do dluhové krize jako Argentina, protože to je jihoamerický stát, kdežto Řecko je součástí nejvyspělejšího společenství států na světě. Jak to dopadlo, víme.
Uprostřed pandemie nemoci covid-19 se objevily náznaky rostoucích neshod mezi Austrálií a Spojenými státy v souvislosti s prozatím neprokázanou teorií o laboratorním původu nového typu koronaviru. Austrálie je aktuálně znepokojena únikem vyšetřovacího spisu z tamní ambasády Spojených států, o kterém informovala média. Spis má operovat s verzí, že koronavirus byl uměle vytvořen v laboratoři v čínském Wu-chanu, informoval o tom ve čtvrtek australský deník The Sydney Morning Herald.
Australská vláda se podle deníku stále více zajímá o údajnou americkou vyšetřovací zprávu, která má tvrdit, že nový koronavirus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. Podle australského listu by únik takové zprávy mohl podkopat důvěru v nezávislé a transparentní vyšetřování původu pandemie. Výsledek tohoto vyšetřování by přitom v budoucnu mohl vyústit v zákaz prodeje exotických zvířat.
https://vat.pravda.sk/clovek/clanok/550 ... navirusom/Koronavírus pripravuje vedcom stále nové otázky o jeho fungovaní v ľudskom tele.
Lekári teraz zaznamenávajú prípady pacientov, ktorí majú mimoriadne nízke hladiny kyslíka, nevysvetliteľne ale naďalej komunikujú a zdanlivo sú v dobrom stave. A to aj napriek tomu, že v obvyklých prípadoch podobné čísla spôsobujú bezvedomie či dokonca smrť.
Jihokorejský prezident Mun Če-in dnes varoval před druhou vlnou nákazy poté, co země zaznamenala nejvyšší nárůst nově nemocných covidem-19 od 9. dubna. Informovala o tom agentura Reuters. Jižní Korea v uplynulých dnech začala rozvolňovat některá protipandemická opatření. Zaznamenala ale nárůst nakažených poté, co se opět otevřely noční diskotéky a kluby, což přinutilo starostu metropole Soul nechat tato zařízení opět až do odvolání zavřít. Druhá vlna zasáhla Singapur, za posledních 24 hodin zaznamenal 876 nových případů. V Číně se po dlouhé době ukázal dvojciferný nárůst nakažených a provincii Ťi-lin hned odřízli od světa.
"Není konec, dokud to neskončí," prohlásil dnes prezident Mun, přičemž varoval před možnou druhou vlnou koronavirové nákazy později v tomto roce. Zdůraznil přitom, že vzhledem k nově zaznamenaným koncentracím případů se virus může opět rychle šířit.
Jihokorejské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) dnes ohlásilo 34 nově nakažených, což je nejvíce od 9. dubna. Shluk se objevil u návštěvníků soulských nočních klubů. Země dosud evidovala 10.874 nakažených a 256 mrtvých. Nová úmrtí dnes nepřibyla.
Jižní Korea se s propuknutím nákazy začala potýkat vzápětí po Číně, kde se nemoc covid-19 objevila koncem loňského roku. Jihokorejským úřadům se nicméně šíření koronaviru podařilo dostat pod kontrolu s pomocí rozsáhlého testování, trasování kontaktů nakažených a speciálních aplikací. Rychlá reakce tak pomohla čtvrté největší asijské ekonomice bojovat s pandemií, aniž by musela přistoupit k rozsáhlému omezení pohybu obyvatel.
V uplynulých týdnech se denní nárůst infikovaných pohyboval kolem deseti, z nichž většina přicestovala z ciziny. Nový vzrůst ale přišel ve chvíli, kdy vláda začala opatření rozvolňovat a rozhodla o otevření škol a podniků.
Mun proto v televizním projevu k národu vyzval Jihokorejce, aby byli nadále opatrní. "Jsme ve zdlouhavé válce. Vyzývám všechny, aby dodržovali bezpečnostní pokyny a pravidla, dokud tato situace neskončí, " uvedl. Prezident doplnil, že KCDC bude mít větší pravomoci v rámci dlouhodobého boje s nemocí covid-19.
Nový nárůst souvisí s mladým mužem, který minulý týden navštívil tři soulské noční kluby, později se u něj prokázal koronavirus. Nakazilo s v souvislosti s ním nejméně 24 z nově evidovaných nemocných. Počet případů nákazy spojených s tímto mužem tak stoupl podle KCDC na 54.
KCDC vytvořila seznam asi 1900 lidí, kteří zařízení navštívili a možná se na seznamu nakonec podle střediska objeví až 7000 jmen. Všichni, u nichž hrozí riziko nákazy, musí nastoupit na dva týdny do karantény.
Čínské úřady ohlásily 14 nových případů, což znamená první dvouciferný nárůst denních infekcí za téměř dva týdny. Většina případů se vyskytla v severovýchodní provincii Ťi-lin. Úřady okamžitě přerušily železniční dopravu a označili oblast jako „vysoce rizikovou.“ Místní úřady by nikdy neměly být příliš optimistické, upozornil místní tajemník komunistické strany Pa-jin Čchao-lu.
Singapur za posledních 24 hodin zaznamenal 876 nových případů nákazy koronavirem. Počet lidí, u kterých se nákaza potvrdila, tak v městském státě vystoupil na 23.336.
Ministerstvo v prohlášení zároveň upřesnilo, že drtivou většinu nově nemocných tvoří zahraniční dělníci, kteří žijí na ubytovnách. Pouze ve třech případech jde o stálé rezidenty. Přesto se daří nemocnost velmi úspěšně zvládat Dosud má stát jen 20 mrtvých, noví nepřibyli.