EU obecně

[Rado Info]

V boji s dezinformacemi EK posílí. A přituhne i na sociálních sítích
Sociální sítě by měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací. Velké internetové platformy by také měly začít více spolupracovat s ověřovači faktů a poskytovat prostor oficiálním zdrojům informací.
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/cl ... _campaign=

[petrp]

Ivan David má jasno: Pletení unijního biče na Babiše a Českou republiku
Evropský parlament hlasoval o potrestání České republiky za Babiše. Mezi navrhovateli rezoluce v unijních papírech figurující jako „Česká republika“ byli mezi sedmi navrhovateli dva z Česka: lidovec Zdechovský a Vrecionová z ODS. Ještě před hlasováním se k tomu vyjádřil europoslanec Ivan David.

„Zcela jistě mě nelze podezírat ze zvláštních sympatií k premiéru Babišovi. Nejsem ale jistě jediný, pro koho je vláda premiéra Babiše, nepříliš věrohodně slibujícího, že „bude líp“, rozhodně přijatelnější než „demoblok“ těch, kteří už „dokázali, že to dokáží“. O to ale nejde, mělo by platit „brácha nebrácha z hrušky dolů!“ Ale neplatí. Babiš sám je produktem podmínek jak před, tak i po Velkém sametovém převratu. Většina občanů se nechala přesvědčit, že si přejí kapitalismus. Mnozí jsou však překvapeni, že kapitalisté mají peníze, a ještě překvapenější, že mají velký vliv. Je to skandál, že máme premiéra ve střetu zájmů. Slušný oligarcha si na zprostředkování svého vlivu a dosažení prospěchu najme odborníky. „Politiku“ dělají oni, on dělá prachy. Pak je sobě prospěšný a pro veřejnost neviditelný," má jasno Ivana David.

„Babiš se však rozhodl, že bude viditelným terčem a politiku bude dělat sám. A prachy taky. Dotace dostává jako jiní, kteří ovšem v konfliktu na první pohled nejsou, protože na to mají lidi, tedy lobbisty, členy důležitých výborů a komisí, politiky, úředníky, správce vlastního podnikání… Koho zaplatí, ten/ta je jejich. Sféra politiky je dobrá pro každého, kdo si touží vyrobit nepřátele. Každému nelze vyhovět, zájmy jsou protichůdné a hra má obvykle nulový součet.

„Návrh usnesení Evropského parlamentu je zajímavé čtení. Dozvíme se, že Babiš je sprostý podezřelý, má majetek a vliv. Světe div se, že se miliardář nedá tak snadno ulovit. Rozhodně se nedočtete, že by byl usvědčen z nějakého trestného činu. Vše je „pravděpodobné“ a „potenciální“. S články v médiích se nakládá jako s důkazy," konstatuje Ivan David.

„Horší je, že dobráci Zdechovský a Vrecionová obviňují speciálně nejen Babiše, ale i Českou republiku z nepravostí, ačkoli jinde to není o nic lepší. A hlavně připomínají laskavý návrh auditorů, kteří chtějí uvalit na Českou republiku „finanční opravu“ ve výši asi 150x vyšší, než byla dotace na Čapí hnízdo. Takže naši poslanci si přejí, aby naše země přišla „za trest“ o velmi značnou sumu a stala se „čistým plátcem“.... dodal Ivan David.

posting.php?mode=reply&f=57&t=208

[petrp]

PROČ SE ČERNOŠI TAK VEHEMENTNĚ CPOU DO EVROPY MEZI ZLÉ BÍLÉ RASISTY?
Jak jistě víte, tak jak z blízkého východu, tak z Afriky se do Evropy snaží dnes a denně dostat staisíce dalších invazistů, jejichž snem je žít v Evropě. Nejvíc se jich aktuálně snaží do Evropy dostat z černé Afriky. Jak je to možné? Proč se za každou cenu pokouší dostat mezi ty zlé, rasistické bělochy, proti kterým se nyní dnes a denně protestuje? Proč nezůstanou mezi svými? Vždyť všichni ti “sluníčkoví aktivisté” z BLM, teroristé z Antify, angažovaná umělecká fronta, eurosvazáci a křiklouni z promigračních neziskovek, nás dnes a denně přesvědčují o tom, že to my, běloši, jsme zlí rasisté a xenofobové.

https://pravyprostor.cz/z-blogu-vox-pop ... e-rasisty/

[Rado Info]

Airbus kvůli koronavirové krizi vyhodí 15 tisíc lidí
Evropský výrobce letadel Airbus během jednoho roku zruší zhruba 15 tisíc pracovních míst.
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... _campaign=

[petrp]

Německo vládne EU: Migranty přijmete! Postaráme se, vzkázalo i Česku.
Poslanec za AfD Peter Bystroň interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase ve věci přerozdělování migrantů po celé Evropě. Překlad jeho interpelace přinesl na svém facebookovém profilu lídr SPD Tomio Okamura. „Na tohle není jiná odpověď než czexit,“ rozčílil se.

„Pane ministře, ve své řeči jste vyzdvihl solidaritu a suverenitu. Současně jste řekl, že chcete solidaritu vyžadovat. To musí vyvolat ve všech zemích střední a východní Evropy obavy z toho německého předsednictví EU, když jim vyhrožujete, že od nich budete něco vyžadovat. Vy jste totiž jedním dechem i řekl, o co vám jde – a sice, že si chcete vynutit přerozdělování migrantů po celé Evropě. Přitom jste nám dnes ráno ve výboru sám říkal, že tady zrovna včera byl český ministr. Vy znáte obavy zemí Visegrádské čtyřky, a přesto jdete hlavou proti zdi. Nechcete si to rozmyslet? Střední a východní Evropa vás v tomto již léta nenásleduje, lidé v těchto zemích to nechtějí, tak jim odsud z Berlína nediktujte a nenuťte je k něčemu, co nechtějí,“ poznamenal Bystroň v interpelaci.

„Nedělejte si naděje, já si to nerozmyslím, protože jsem pevně přesvědčen o tom, že členství v EU s sebou přináší jak práva, tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené. A to bude téma německého předsednictví,“ odvětil mu Maas.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... DEO-629655

[petrp]

‚Bude potřeba hodně kompromisů na všech stranách.‘ Merkelová popsala priority německého předsednictví
Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie bude, aby EU ze současné krize vyšla jednotná a silnější. Rychlé schválení balíku na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními je v zájmu všech zemí bloku. Europoslancům to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která v Bruselu představila zásadní cíle nadcházejícího půlročního předsednictví své země.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mer ... 081809_cen

[petrp]

DRŽTE SI KLOBOUKY, ZÍTRA TO ZAČNE…
Jakoby téměř bez zájmu našich oficiálních médií, začíná zítra v Bruselu zásadní jednání o rozpočtu EU a současně i o tak zvaném „stimulačním balíčku” pro obnovu Evropy po koronaviru. V něm se má rozdělit „vybraným, postiženým zemím” téměř 750 miliard EUR (855 miliard USD), z toho 500 miliard EUR v grantech a 250 miliard EUR v půjčkách pro země EU. Zmíněné granty pak mají být „jištěny” společným dluhem mezi zeměmi EU.

Proč ale okolo tak závažné schůzky panuje jakési rozpačité ticho? Proč se všichni naši oficiální „názorotvůrci” tak usilovně dívají jinam? Proč neslyšíme oslavné famfáry a obvyklá slova o evropské jednotě, vzájemném porozumění, dalším, společném směřování Únie a podobně? Jestlipak to nebude tím, že se žádná selanka, žádné porozumění a už vůbec žádná jednota nečekají….

Ve hře je totiž příliš mnoho. Nejen společné, astronomické zadlužení na generace, nejen hádky, kdo a na úkor koho urve větší kus balíku, ale i věci ne-ekonomické. Výsostně politické, které mohou předurčit další směřování Únie. Vytyčení pozic jednotlivých aktérů proběhlo před pár dny, hned po začátku německého předsednictví. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v interpelaci poslancem AfD Bystroněm jasně a nekompromisně sdělil, že Německo protlačí nějakou formu přerozdělování migrantů a že tuhle „solidaritu” vnutí i těm „východním untermenschen” z V4.

https://pravyprostor.cz/drzte-si-klobou ... -to-zacne/

[petrp]

Přepisují se dějiny. O víkendu možná vznikne evropská dluhová unie
Nalijme si čistého víno, klidně italského, připomíná ekonom Lukáš Kovanda. Takzvaný fond obnovy EU, o němž se bude o víkendu jednat na summitu v Bruselu, je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie. I když německá kancléřka Angela Merkelová se už chystá do politického důchodu, ani tak si u sebe doma nemohla dovolit to veřejnosti říci naplno. Takže se fond lakuje na zeleno a vytrubuje se, že jde o obnovu celé EU. Přitom třeba Česko a mnoho dalších zemí EU by si s rozjetím své ekonomiky po koroně jistě dobře poradilo i bez tohoto fondu. Když se to ale jmenuje „fond obnovy EU“, německá média a němečtí opinion makeři – a v důsledku tedy i německá veřejnost – to vše skousnou mnohem spíše než zase další záchranu zase další země jižního křídla.

https://zpravy.denikplus.cz/domaci/1776 ... -unie.html

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SgMwV/prvni-den-sum ... -se-i-kurz
První den summitu EU skončil bez dohody. Rutte říká NE, cuká se i Kurz

Páteční první den jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o fondu obnovy a budoucím sedmiletém rozpočtu společenství skončil bez dohody. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož bude summit pokračovat od dnešních 11:00. Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.

Šéfové států a vlád vyjednávali o fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Zatímco v otázkách rozpočtu byla naděje na shodu větší, u fondu nenašli političtí vůdci společnou řeč ani nad základními parametry.

Mezi největšími překážkami v dosažení dohody byl podle diplomatických zdrojů požadavek takzvaných šetrných států - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska - na snížení objemu fondu.

"Naším základním požadavkem je, že nám tu nesmí vzniknout dlouhodobá dluhová unie. Samozřejmě chceme ukázat solidaritu, ale musíme mít také na mysli zájmy rakouských daňových poplatníků," uvedl na twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Na přijetí fondu v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií. Konkrétní částky, o něž by chtěli fond zmenšit, přitom Kurz a spol. při společném jednání neuvedli, což například podle českého premiéra Andreje Babiše komplikovalo vyjednávání.

Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trval na tom, aby ke schvalování reformních programů jednotlivých zemí, na nichž má být čerpání peněz z balíku navázáno, byla potřebná jednomyslná shoda států. Charles Michel se snažil v této věci přijít s kompromisním návrhem, Rutteho však podle diplomatů nepřesvědčil.

Michel po kritice od části států včetně Česka přišel i s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady již minulý týden z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.

Během dneška by hledání kompromisů v těchto tématech mělo pokračovat, přičemž unijní činitelé nevylučují, že se může summit protáhnout až do neděle

.

[homer]

Plán obnovy stále není
Prezidenti a premiéři se stále nedohodli

Jednání o plánu obnovy EU - tzv. Recovery fondu - stále pokračují. Ve hře jsou různé varianty, které všechny ale společně znamenají zadlužení Evropy. Samy o sobě dnes dluhy příliš neděsí, jde o to, na co mají peníze jít. Pouze nemnozí, například náš premiér, souhlasí v podstatě bez podmínek s tím, aby dvě třetiny ze 750 miliard šly na Green deal, digitalizaci a 5G sítě, či abychom penězi našich daňových poplatníků ručili za dluhy zemí, kde mají lidé vyšší životní úroveň než u nás.

Tzv. „šetrné či lakomé země“, mezi které patří Rakousko, Holandsko, Dánsko a Švédsko, částečně i Finsko, trvají na přísné kontrole takto vydaných peněz, aby neskončily v korupčních projektech. Holandský premiér Marc Rutte, stejně jako německá kancléřka Merkelová, prosazují, aby státy, které si půjčí, musely předat kontrolu nad svým státním rozpočtem a majetkem Evropské komisi a věřitelským zemím. Pravděpodobně jde o „rozkradení“ Itálie a Španělska po vzoru Řecka. Podle vlastních slov s předáním moci bankám nesouhlasí rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Komise prosazuje, aby čerpání půjček i dotací bylo podmíněno tzv. dodržováním principu právního státu. EU však nemá žádné směrnice ani nařízení, které by problematiku právního státu upravovalo. Požadavky na právní stát jsou zakotveny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, což je ale dokument Rady Evropy, nikoli EU. Členem Rady Evropy je i Rusko.
Rada Evropy proti Maďarsku ani Polsku pro porušování principů právního státu nikdy nevedla žádné řízení. Ale EU se neúspěšně pokusila obě země zbavit hlasovacích práv.

Maďarský premiér Orbán hrozí, že bude návrh Recovery fondu vetovat, pokud by Komise měla mít pravomoc takto svévolně zemím odebírat dotace.

Celkem se při jednáních ukazuje, komu jde o vlastní občany a solidaritu a komu především o prospěch a zisk na něčí úkor.

[homer]

Bruselský legislativní svinčík
EU popotahuje už 2 východoevropské země – Maďarsko a Polsko – za porušování principů právního státu. Komise proti Maďarsku a Polsku loni zahájila disciplinární řízení, na jehož konci by mohlo být odebrání hlasovací práv napadených zemí. Schválení trestu však podléhá jednomyslnému souhlasu Rady. Polsko vetovalo řízení proti Maďarsku, které mu tuto pomoc vzápětí oplatilo.

EU popotahuje už 2 východoevropské země – Maďarsko a Polsko – za porušování principů právního státu. Komise proti Maďarsku a Polsku loni zahájila disciplinární řízení, na jehož konci by mohlo být odebrání hlasovací práv napadených zemí. Schválení trestu však podléhá jednomyslnému souhlasu Rady. Polsko vetovalo řízení proti Maďarsku, které mu tuto pomoc vzápětí oplatilo.

Nejnověji, podle návrhu Víceletého fiskálního rámce pro léta 2021 až 2027, chce Komise za porušování principů právního státu odebírat členským státům dotace. Povinnost platit do rozpočtu EU by jim však měla zůstat. Tuto absurditu Komise navrhuje přesto, že EU nemá k k problematice právního státu žádná nařízení ani směrnice, které by členským státům stanovily jakékoli povinnosti. Lisabonská smlouva pouze v jediném velmi obecném článku stanoví, že členské státy mají dodržovat principy právního státu, aniž by dále bylo ve smlouvě nebo kterémkoli unijním předpise stanoveno, co to vlastně je.

Parametry pro právní stát zakotvuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Jde o dokument Rady Evropy, což je jiná instituce než EU. Jejím členem je např. i Rusko nebo Turecko. Členy Rady Evropy jsou všechny členské státy EU. Unie jako celek však nikoli. Unie se k Úmluvě jako celek ani nikdy nepřipojila. Pro EU tedy z právního hlediska neexistuje. ČR veškeré závazky z této Úmluvy zapracovala do Listiny základních práv a svobod, která je nedílnou součástí Ústavy.

Jednou ze základních zásad právního státu je princip legality. Listina podle Úmluvy stanoví, že státní moc lze vykonávat pouze v případech, kdy je k tomu státní orgán zákonem zmocněn – a výhradně způsobem, který je v zákoně stanoven. Oba dokumenty rovněž zakotvují, že občanům mohou být povinnosti a omezení ukládány pouze zákonem. A že trestán může být pouze ten, kdo zákon porušil. Všechny státní zákony členských států z těchto principů důsledně vychází. Právo EU už méně.

Kromě toho však existuje něco jako právní kultura. Jde o soubor zvyklostí získaných letitým používáním práva, podle něhož jsou normy psány. K právní kultuře patří, že každý zákonný termín je vyložen v paragrafu nazvaném obvykle „definice“. Součástí právní kultury je i to, že zákony mají vyhlašovány v takovém předstihu, aby se jejich uživatel mohl připravit na jejich dodržování.

Slušné státy připravují své zákony tak, aby jejich účinnost začínala většinou počátkem kalendářního roku. Není-li to možné, aspoň k pololetí nebo čtvrtletí. I v české Sněmovně jsem zažil situace, kdy poslanci v nouzové situaci schvalovali zákony, jejichž účinnost začínala dnem vyhlášení. Šlo však o mimořádné situace a snahu akutně „zalepit“ nějakou „legislativní díru“, který v praxi dělala velké potíže.

V Bruselu je však „právní kultura“ na velmi nízké úrovni. Většina směrnic a nařízení je vydávána s účinností typu „20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU“. Povinnosti a zákazy jsou v nařízeních občanům a firmám a ve směrnicích členským státům ukládány často v „šibeničních“ termínech. Pokud stát své zákony nestihne včas upravit, Komise jej ráda žaluje u Evropského soudního dvora a požaduje pokuty. Parlamenty členských států pak o překot umazávají ze svých zákonů to, co odporuje nařízením, nebo do vnitrostátních zákonů zapracovávají povinnosti uložené ve směrnicích. Brusel přitom nemá ani dost slušnosti, aby lhůtu, do níž musí být vnitrostátní zákony upraveny, stanovil na celý rok nebo aspoň pololetí či kvartál.

Například nařízení 429/2016 označované jako „právní rámec pro zdraví zvířat“ stanoví, že členské státy musí své zákony upravit nejpozději do 21. 4. 2021. Při jednání Zemědělského výboru Evropského parlamentu o tomto „průšvihovém“ nařízení jsem se vedení generálních ředitelství Evropské komise pro zemědělství a pro zdraví ptal, proč bylo zvoleno právě takové absurdní datum. Proč povinnost není vztažena aspoň k začátku měsíce. Nikdo z vysokých úředníků Komise na to nedokázal odpovědět.

Jménem frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zavolení v ČR za SPD, jsem požádal Komisi, aby nám urychleně předložila návrh na odložení této povinnosti. Podle Lisabonské smlouvy totiž ani europoslanci ani členské státy nemají právo zákonodární iniciativy. Návrh směrnice nebo nařízení může předložit pouze Komise. A ta má v tomto případě „na hlavě velký ranec žluklého másla“. V nařízení si nechala odhlasovat pravomoc k vydání desítek prováděcích a delegovaných nařízení Komise, což je unijní obdoba vyhlášek. Jenže je ani za 3 roky od schválení nařízení nedokázala všechny napsat a vyhlásit.

Většina států je již nyní v časové tísni. I kdyby Komise chybějící předpisy vydala hned zítra, národní parlamenty by nestihly vnitrostátní zákony včas upravit. Návrhy novel zákonů musí někdo na ministerstvech napsat. Pak musí být schváleny nejen ve vládě, ale i v obou komorách parlamentu a podepsány prezidentem. V ČR trvá normální legislativní proces asi 2 roky. Z toho rok je na jednání Sněmovny a Senátu. Národní vlády už od jara upozorňují Komisi, že svým velikášstvím – předpokládaným množstvím prováděcích předpisů - a liknavostí při jejich tvorbě zemědělce žene do prekérní situace. Komise se však při jednání Rady ministrů zemědělství tvářila, jako by se nic nedělo a nikomu nic nehrozilo. Hrozí „jen“ to, že zemědělcům budou uloženy povinnosti, které nikdo nebude schopen splnit, protože nařízení odkazuje na stanovení detailů povinností v prováděcích předpisech, které neexistují.

Na nás europoslance se jako na národní zástupce obrátily i vlády našich zemí, abychom Komisi pomohli přimět k činnosti směrem k řešení této situace. Výbor si proto předvolal zástupce Komise k podání vysvětlení. K mé žádosti o předložení novely nařízení, které by jeho účinnost odložilo na konec roku 2022 se připojily i zástupci všech ostatních frakcí. Někdo navrhoval odložení „jen“ o rok . Tedy do 21. 4. 2022. Všichni se však shodli, že tento průšvih, který zavinila Komise, je nutné okamžitě řešit. Nejvyšší eurokraté v oblasti zemědělství a ochrany zdraví nám velmi váhavě přislíbili, že novelu předloží. Tvářili se přitom, jako by NÁM prokazovali kdoví jakou „milost“. Přitom jde o nápravu chyb, které ONI napáchali.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SeY5B/tri-dny-a-noc ... tte-i-kurz
Tři dny a noci summitu nestačily. Nějaká dohoda se ale rýsuje, myslí si Rutte i Kurz

Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů v pondělí krátce před 06:00 bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Přesto bylo dosaženo určitého úspěchu, myslí si nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz.

Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích. Prezidenti a premiéři se schází opět v 16:00. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Lídři unijních zemí se ani po třech dnech zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.

Klíčový spor zablokovaného jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur, když přemístil 50 miliard do kolonky půjček. Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného zadlužení unie ale podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie, kteří jsou hlavními zastánci rychlého dosažení dohody.

„Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl podle agentury Reuters rakouský premiér v pondělí ráno. Podle Marka Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Charles Michel nyní pracuje na kompromisním návrhu.

„Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno po skončení jednání nizozemský premiér.

Michel po nedělní společné večeři přes noc na pondělí absolvoval sérii oddělených jednání. Během nich svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600 000 lidí a že je na nich, aby krizi čelili společně. Šéf unijních summitů se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Evropská komise si hodlá peníze na fond bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a země označované za šetrné chtějí, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe, popsala agentura AP. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte, který bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.

Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď. „Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové,“ uvedl nizozemský premiér.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.

Dalším ze sporných bodů zatím zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.

Diplomaté očekávají, že Michel dnes na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.

https://echo24.cz/a/SvfLj/summit-se-oci ... busi-pesti
Summit se ocitl v bludišti slepých uliček, ale jednota šetrných států byla zlomena, Macron buší pěstí

Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce. Představitelé některých zemí ale mají jasno v tom, kdo je viníkem - podle nich je to nizozemský premiér Mark Rutte. Toho třeba diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na "Pana Ne", píše agentura Reuters. Šéf Evropské rady Charles Michel při večeři v emotivním projevu žádal šéfy vlád, aby do rána dospěli k dohodě. Po půlnoci se prý podle serveru Politico podařilo německo-francouzskému bloku zlomit jednotu šetrných zemí a odpor klade údajně už jen Nizozemí a Rakousko.

Maďarský premiér Viktor Orbán v neděli prohlásil, že "za celý ten chaos" je zodpovědný právě Rutte.

Nizozemsko stojí při vyjednávání o parametrech a objemu pomoci v čele takzvané šetrné čtyřky, kam patří vedle Nizozemska ještě Rakousko, Dánsko a Švédsko. Tyto země kvůli obavě z velkého společného zadlužení EU chtějí, aby jednotlivé země dostaly pomoc ve formě úvěrů, které budou muset splatit. Naopak nejhůře zasažené státy, jako je Itálie a Španělsko, se snaží, aby objem pomoci byl co nejštědřejší a měl v ideálním případě formu grantů, tedy přímých plateb, které se nebudou vracet.

Přezdívka "Pan Ne" pochází z dubnového videa, na kterém na ministerského předsedu pokřikuje popelář a žádá, aby Rutte "těm Italům a Francouzům" žádné peníze nedával. "Ale jistěže ne. To si budu pamatovat," odpovídá mu premiér.

Rutteho kritizoval podle serveru Politico i italský premiér Giuseppe Conte, i když z jiných pozic než Orbán. "Možná jste několik dní hrdinou ve vaší vlasti, ale po několika týdnech budete před všemi evropskými občany odpovědný za blokování adekvátní a účinné evropské reakce," řekl Conte Ruttemu. Italský premiér rovněž zdůraznil, že případné náklady na plán obnovu zemí by mohly být dvakrát až třikrát větší, pokud EU okamžitě nezasáhne.

Nizozemští daňoví poplatníci si jsou vědomi, že patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu, představa ještě většího příspěvku se u nich proto nesetkává s nadšením. Neochota utrácet je však podle kritiků vzhledem k velkým ziskům plynoucím z obchodu s ostatními unijními státy neopodstatněná.

Svou roli v šetrné pozici Nizozemska hrají také na příští rok chystané parlamentní volby, ve kterých se Rutteova konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) pravděpodobně s krajně pravicovými stranami utká o euroskeptické voliče.

Rutteho středopravá koalice navíc nemá parlamentní většinu, a proto hrozí, že ať už bude v Bruselu přijata jakákoliv dohoda, nizozemský parlament ji neratifikuje. Podobný scénář se naplnil už v roce 2016, připomíná Reuters.

Při společné nedělní večeři vystoupil s emotivním proslovem předseda Evropské rady Charles Michel a apeloval na dohodu. „Otázkou tedy je: Je 27 lídrů odpovědných evropským státům schopno budovat evropskou jednotu a důvěru,.. nebo skrze slzu představíme tvář slabé Evropy, podkopané nedůvěrou?" tázal se ostatních. "Během vyjednávání jsem poslouchal všechny a projevoval maximální respekt," řekl Michel. "Mým přáním je, abychom dosáhli dohody a aby evropské noviny zítra poukazovaly na to, že EU dosáhla nemožné mise. To je to, co mám na srdci,“ dokončil svůj projev.

Někteří diplomaté podle serveru Politico říkají, že čtyřka šetrných už netvoří sjednocenou frontu. Nizozemsko a Rakousko stále „vzdorují“ a „stále odmítají poskytovat granty“, zatímco Dánsko je „docela v pořádku“ a Švédsko „vyvíjí úsilí“ ke kompromisu, uvedl jeden diplomat EU.

„Ti, kteří se brání, přesouvají diskusi na právní stát“, aby se pokusili odvrátit pozornost od grantů, řekl diplomat. Rozzuřený Macron „udeřil pěstí do stolu“, řekl jiný diplomat.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SY9T4/na-summitu-ji ... ovahy-v-eu
Na summitu „již nejde o peníze, ale o moc.“ Může dojít ke změnám mocenské rovnováhy v EU

Summit v Bruselu o covidové dluhové unii probíhá v neděli už třetím dnem bez velkého pokroku. Nejmenovaný západní diplomat pro média uvedl, že pokud se Německu a Francii nepodaří prosadit garance ve výši 400 miliard eur, došlo by k „drastickým změnám v mocenské rovnováze.“ Pokud se lídři dnes večer nedohodnou na rámcových bodech dohody, summit pravděpodobně skončí bez výsledku. V opačném případě je pravděpodobné, že se prodlouží do pondělí, uvádí server Politico.

Summit Evropské unie v Bruselu o gigantickém balíku pomoci zemím zasaženým koronavirovou krizí a de facto o vzniku dluhové unie, stále probíhá. Původně se mělo hlavní jednání konat v neděli v poledne, avšak prezident Evropské rady Charles Michel stále jedná s jednotlivými aktéry po skupinkách. Hlavními spornými body jednání je stále velikost pomoci, jak bude řízena a zda bude navázána na evropská pravidla právního státu. Podle informací Politica se však nejmenovaný západní diplomat vyjádřil, že v tomto momentu „už nejde o peníze, ale o moc.“ S tím, že pokud by záruky byly nižší něž 400 miliard eur, jak to prosazuje blok Francie-Německo, šlo by ze strany západních zemí o „ohromný ústupek,“ který by vedl „k drastickým změnám v mocenské rovnováze“ v unii. Tento zdroj, také odmítl, že by navázání pomoci na pravidla právním státu byl problém. „Je to pouze obětní beránek, dokážeme se na tom domluvit,“ sdělil.

Pokud dosáhnou lídři Evropské unie aspoň rámcové shody na těchto tématech, je pravděpodobné, že se summit prodlouží do pondělí, v opačném případě hrozí, že skončí dnes večer bez dohody. Michel se dnes sešel se zástupci Visegrádské čtyřky. Dále také se zástupci pobaltských zemí. A separátně se společně s šéfkou EK Urshulou von der Layenovou sešli také Irskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Lucemburskem a Belgií.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SMspW/prulom-na-sum ... iliard-eur
Průlom na summitu. Země EU si půjčí a rozdělí celkem 750 miliard eur

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to dnes ráno předseda Evropské rady Charles Michel.

Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.

Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.

Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Právě tento poměr byl hlavním sporným tématem jednání, kvůli němuž odmítaly takzvané šetrné státy k dohodě přistoupit. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko obávající se velkého společného zadlužení si nakonec vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad. Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla šéfka unijní exekutivy.

Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.

Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku.

Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.

"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů... Jsem spokojený s touto dohodou," citovala agentura Reuters dnešní vyjádření nizozemského premiéra. Toho některé státy EU během summitu vinily z neúspěšných jednání, protože Nizozemsko stálo v čele zemí, které prosazovaly šetrnější přístup kvůli obavám z velkého společného zadlužení EU.

Do ostrého sporu se dostal Rutte během jednacího maratonu s italským premiérem Giuseppem Contem, jehož země patří v této pandemii k nepostiženějším zemí. "Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná," vyčetl Conte Ruttemu na summitu jeho nezlomný postoj.

Conte dnes dohodu přivítal a označil ji za ambiciózní plán obnovy, který pomůže "silně a účinně" čelit krizi evropských ekonomik postižených pandemií covidu-19. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země výrazně největšími příjemci prostředků z fondu obnovy.

"Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za "Marshallův plán", který je i "silným vzkazem světu", že Evropa je připravena čelit výzvám.

Za "historickou" označili dohodu francouzský prezident Macron i německá kancléřka Merkelová. "Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/jako-puzzle- ... -zpozdeni/
Jako puzzle bez některých dílků. Nový plán na čerpání evropských dotací pro zemědělce nabírá zpoždění

Ve stínu současných plamenných diskusí o novém víceletém rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027 probíhá v Bruselu poněkud v pozadí, ovšem o nic méně urputněji, boj o novou podobu společné zemědělské politiky, jejím financování a cílech. Stále zbývá mnoho neznámých a členské státy EU si teď společně lámou hlavu, co přesně mají vlastně napsat do svých strategických plánů, které jsou nutnou podmínkou pro přidělení dotací pro zemědělce podle nových pravidel. Stále totiž neví, kolik přesně dostanou peněz, jak budou nová pravidla vypadat a jakých konkrétních cílů mají vlastně dosáhnout.

...

[homer]

Vítězové a poražení čtyřdenního jednání o Fondu obnovy EU

Z České republiky udělal v tomto jednání premiér Andrej Babiš druhého největšího losera. Naše příspěvky do rozpočtu EU v letech 2021 až 2027 vzrostou minimálně o 40%. Ze současného odvodu ve výši 1% hrubého národního důchodu (HND) budeme ze státního rozpočtu posílat do Bruselu 1,4% HND. Evropská rada zároveň rozhodla o drastických škrtech ve strukturálních fondech a ve Společné zemědělské politice. ČR tedy v příštích 7 letech bude mnohem více do rozpočtu EU zaplatit než z něj dostane zpět ve formě dotací. Češi se čtvrtinovými platy ve srovnání s Německem se stanou čistými plátci do rozpočtu EU.
Premiér Andrej Babiš na summit odjížděl s tím, že podle rozhodnut většiny Sněmovny (ANO+ČSSD+KSČM) nemá dělat potíže. Nepožadoval téměř nic. Jen možnost, aby si vláda ČR mohla sama zvolit, na co půjdou peníze přidělené nám z jednotlivých fondů. Dostal však ještě méně. Vláda může přesunout na jiný účel pouze 25% přídělu z Evropského sociálního fondu. U ostatních fondů musí utrácet za to, co určí Brusel. Třetinu peněz, které nám Brusel pošle, budeme muset utratit za nesmyslné projekty Zeleného údělu. Tedy na dobíječky elektromobilů nebo na budování fotovoltaických a větrných elektráren. Na své si z 20% podílu, který je vyhrazen na projekty digitalizace, přijde německý telekomunikační gigant T-mobile nebo firma 02 nejbohatšího českého miliardáře Petra Kellenera. Za peníze z EU u nás postaví mobilní sítě 5G. Uživatelé mobilních telefonů je později zaplatí formou digitální daně, která má být podle nočního rozhodnutí premiérů placena rovnou do pokladny EU.
Vítězem je i rakouský kancléř Sebastian Kurz, který byl po celé 4 dny jednání spolu s holandským Marcem Ruttem považován za největšího potížistu právě skončeného summitu. Kurz pro Rakousko vybojoval v přepočtu na obyvatele největší slevu na odvodech do bruselské pokladny. Rakušané, jejichž platy jsou trojnásobné ve srovnání s českými, dostali slevu ve na odvodech ve výši 565 milionů eur. Největší slevu v absolutním vyjádření získalo Německo, které právě Evropské Radě předsedá. Na odvodech do pokladny EU ušetří 3,6 miliardy eur. Holandský potížista Rutte hrozbami veta získal slevy ve výši 1,9 miliardy eur. Švédové, kteří jsou součástí „šetrného bloku“ si mohou nechat rovnou miliardu eur a Dánové 322 milionů eur. Česká republika, která se rovněž stane čistým plátcem, jako by patřila mezi nejbohatší země EU, žádnou slevu na odvodech nedostane.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/poslanci-evr ... e-energie/
Poslanci Evropského parlamentu drtivou většinou hlasů podpořili větší využití akumulace energie

Evropský parlament schválil významnou převahou hlasů rezoluci, která vyzývá Evropskou komisi k ještě větší podpoře akumulace energie při transformaci evropské energetiky v nízkouhlíkovou. EU počítá se všemi formami ukládání energie včetně bateriových systémů, výroby zeleného vodíku, přečerpávacích vodních elektráren či ukládání energie do tepla. Postoj ČR je přesně opačný. Na úmyslné bránění rozvoje akumulace v Česku ze strany MPO již tři roky upozorňuje mj. Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Evropská unie dlouhodobě podporuje akumulaci jako důležitý nástroj dekarbonizace unijní energetiky, průmyslu a dopravy. Nepostradatelnou roli ukládání energie Evropská komise deklarovala zejména tzv. Zimním energetickým balíčkem, který jsou členské státy povinny transponovat nejpozději příští rok, ad hoc nařízeními a před pár měsíci rozsáhlou studií, jež definuje bariéry rozvoje a doporučuje členským státům náležitou úpravu národních legislativ.

Už tak progresivní postoj Evropské komise k moderní energetice nedávno jednoznačně podpořili i poslanci Evropského parlamentu, když schválili rezoluci, která má podpořit Komisi k ještě větší podpoře akumulace energie. Pro hlasovalo 556, proti bylo pouze 22 poslanců (110 absentovalo).

Dokument vyzdvihuje klíčovou roli ukládání energie vzhledem ke stále rostoucímu objemu výroby z obnovitelných zdrojů v EU. Žádá odstranění legislativních bariér napříč členskými zeměmi i na úrovni EU, či zákaz dvojího zpoplatnění (tzv. „double-charging“). Rezoluce je sice nezávazná a neplyne z ní žádný přímý legislativní efekt, avšak jedná se o další významnou podporu ze strany EU.

„Evropský parlament ve své zprávě výslovně vyzývá členské státy, aby přestaly obstruovat využívání akumulace a oddalovat příslušné legislativní změny na národní úrovni. Naopak je nabádá k aktivní podpoře akumulace,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a člen představenstva Svazu moderní energetiky. „Podporou přitom rozhodně nikdo nemyslí provozní dotace, ale příslušnou úpravu právních předpisů tak, aby baterie a další formy akumulace, jako třeba Power 2 Gas, mohly nalézt uplatnění na energetickém trhu bez zásadních legislativních bariér, které dnes svobodnému využití akumulace kriticky brání a se kterými odmítá již tři roky MPO cokoliv udělat,“ dodává Fousek.

Deklarace vidí klíčovou roli při transformaci evropské energetiky ve výrobě a využívání tzv. zeleného vodíku. Zároveň doporučuje mnohem více podporovat výrobu baterií na území EU, aby Evropa snížila svou závislost především na asijských trzích. To by nejen zvýšilo konkurenceschopnost evropské ekonomiky a průmyslu, ale také zajistilo výraznou redukci uhlíkové stopy, která je v případě asijských baterií sporná.

[homer]

Většina Evropského parlamentu je nespokojena s dohodou premiérů
„Ambiciózní“ je oblíbené slovo unijních fanatiků. Znamená, že alespoň relativně rozumný návrh je neuspokojuje. Žádají více, hlouběji, přísněji. V tomto případě žádají více zdrojů, tedy větší budoucí dluhy. Nestačí jim zvýšení „evropských daní“ členských států o 40% od příštího roku. Žádají další „vlastní příjmy“, tedy takové, které se rovnou seberou členským státům. Nespokojují se s novou daní z plastů, trvají na svých původních rozhodnutích o dani z uhlíku a z přenosu digitálních dat. A vymýšlejí další.

„Společné zadlužení je další důležitý krok k evropské integraci“, řekla včera španělská lidovecká poslankyně Rosa Esteras Ferragut. Poslanci si stěžují na malou ambicióznost a malou orientaci na budoucnost. Stěžují si na škrty v návrzích na větší výdaje ve výzkumu, cestování mládeže v projektu Erasmus, na snížení nákladů na „zdravotnictví“. Stěžují si, že premiéři neschválili některé projekty na získání „vlastních zdrojů“. Co je tedy smyslem celé akce? Je to převzetí dalšího dílu rozhodování za států a jejich občanů a přenos moci na nadnárodní korporace, které prostřednictvím představitelů největších států ovládají EU.

Znovu jsem si ověřil rozdíl mezi jednáním premiérů a poslanců EP. Zatímco premiéři (alespoň v lepším případě) rozhodují s ohledem na riziko možného volebního neúspěchu a mají (obvykle) představu o fungování státu a jeho hospodářství a využívají doporučení odborníků, aby jejich jednání budilo dojem hledání prospěchu pro stát, který zastupují, poslanci se rozhodují (většinou) intuitivně, užívajíce hlavy plné ideologie a jednoduchých hesel. Jsou velkou většinou bez odborných znalostí a zkušeností s hospodařením velkého celku. Řídí se ideologií s naivní představou o dlouhodobém obecném prospěchu. Z toho důvodu jsou rozhodnutí Evropského parlamentu obvykle ještě škodlivější než rozhodnutí summitu premiérů. Zhoubnější bývají už jen návrhy Evropské komise.

„Ambiciózní“ je oblíbené slovo unijních fanatiků. Znamená, že alespoň relativně rozumný návrh je neuspokojuje. Žádají více, hlouběji, přísněji. V tomto případě žádají více zdrojů, tedy větší budoucí dluhy. Nestačí jim zvýšení „evropských daní“ členských států o 40% od příštího roku. Žádají další „vlastní příjmy“, tedy takové, které se rovnou seberou členským státům. Nespokojují se s novou daní z plastů, trvají na svých původních rozhodnutích o dani z uhlíku a z přenosu digitálních dat. A vymýšlejí další.

Tito poslanci mají představu, že nasypou-li se do eurounijního automatu peníze, vypadne dobro. Jako by nebyli tak často svědky promrhání „investic“ a gigantické korupce. Věří, že vyřešení problému rakoviny a epidemií vyřeší peníze sebrané státům. Jestli unijní protiepidemická instituce za stamilióny eur ročně byla k ničemu, tedy je třeba do ní přisypat peníze. Vytýkají premiérům, že dostatečně nemyslí na budoucnost. Dlouhodobé finanční závazky jim vůbec nevadí, oni to platit nebudou.

Žádné projekty ve skutečnosti neexistují, jen seznam chimérických cílů. Stamiliardy spolknou vybrané firmy ze dvou třetin na své „ekologické“ a digitální projekty. Žádné peníze nejsou svěřeny státům podle jejich vlastního mínění o naléhavých potřebách. Jako by nestačilo, že Evropa už dávno zaostává za lépe organizovanými a vyspělejšími zeměmi. Nevadí jim, že prostředky určené pro zemědělství byly sníženy o 10%. Zemědělství totiž poslanci ve své většině označují jako hlavního škůdce životního prostředí.

V diskuzi vystupující poslanci euroskeptické frakce ID (k níž patří SPD) poukazovali na zásadní nepřípustnost vydávání dluhopisů Evropskou komisí, protože je to v rozporu s Lisabonskou smlouvou, která jednoznačně zakazuje jiné než vyrovnané hospodaření. Výhrady měli i někteří konzervativci. Angel Dzhambazki z Bulharska také konstatoval: „ Půjčili jste si od našich dětí a jednáte v rozporu s evropskými smlouvami!"

Samozřejmě, že projde „ambiciózní“ společný návrh evropských lidovců (za ČR TOP09, KDU-ČSL, Starostové), „Socialistů a demokratů“, Renew (ANO), Zelených (Piráti) a Sjednocené levice (KSČM). Uvidíme, jak bude hlasovat ODS z nejednotné frakce konzervativců. Já jsem hlasoval proti.

Frakce Identita a demokracie (ID), v níž pracují europoslanci zvolení v ČR za SPD, v reakci na tureckou námořní agresi proti Řecku u ostrova Kréta navrhla okamžitě zastavit vyplácení jakýchkoli peněz z rozpočtu EU Turecku. Kolegové z rozpočtového výboru navrhli přesunout peníze určené na migrační výpalné Turecku a na různé jiné dotace této zemi, která aktuálně napadá 2 členské státy, ve prospěch zajištění ochrany vnější hranice EU.

Během jednání europarlamentu přišla z řecko-turecké námořní hranice dobrá zpráva. Skupina tureckých fregat, snažících se proniknout do řeckých pobřežních vod, se odpoutala od flotily řeckých vojenských lodí, které jim v tom odjištěnými raketami bránily. Turecká bojová plavidla se stáhla do mezinárodních vod směrem k tureckému přístavu Akzas. Na námořní hranici však stále zůstává seismická a vrtná loď Oruc Reis, která má v úmyslu provádět nelegální průzkumy a těžby plynu a ropy u řeckého ostrova Kastellorizo nedaleko Kréty.

O zásluhy za vyjednání stažení turecké bojoví flotily se hned přihlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle německého deníku Bild.de se chlubila, že jde o výsledek jejího telefonátu tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi. Mám o tom určité pochybnosti, vyvěrající mimo jiné z toho, že němečtí europoslanci z vládních stran stejně jako většina lidovecké a socialistické frakce sborově hlasovali proti našemu návrhu na zastavení jednání o vstupu Turecka do EU i proti návrhu na zastavení všech plateb z rozpočtu EU do Turecka.

[McMagor]

Merkelová Erdoganovi: „Ohľadne obrany svojho námorného priestoru si Gréci srandu nerobia“. Prečo Turecko stiahlo vojnové lode a zmazalo provokačné tweety?

https://www.hlavnespravy.sk/merkelova-e ... ty/2243290

[Aaron Goldstein]

‚Zóny bez LGBT‘? Nepošleme peníze, vzkázal Brusel. EU trestá polská města za nedodržování unijních hodnot

Evropská unie odmítla finančně podpořit šest polských měst, které se označily za "zóny bez LGBT" nebo zakázaly kampaně podporující práva párů stejného pohlaví. Jde o peníze na projekty v rámci spolupráce mezi partnerskými městy.

https://www.lidovky.cz/svet/eu-nepodpor ... nici_hetom?