OCHOTNIK B - útočné UAV

[kenavf]

:sipka: Tak to by som bol zvedavý koľko môže byť ročne poistné na 18mil USD, na pokusné zariadenie ktoré má vysoké riziko havárie.
Kedysi na veľmi drahé a exkluzívne autá to bolo 10% z ceny.

[skflanker_]

Ak by niekoho zaujímalo, výcuc so správy z roku 2019 o priebehu testovania lietajúceho laboratória T-50-3LL (Т-50-3ЛЛ) a BPLA S-70B (С-70Б) pomocou letového a navigačného komplexu KPNO-70B (КПНО-70Б)
Účel testov v 2019 bol vytvoriť komplex pilotážno-navigačného zariadenia KPNO-70B (комплекса пилотажно-навигационного оборудования КПНО-70Б), testy prebehli na zemi, pri vzlete, počas letu a pri pristátí.
V rámci vývoja KPNO-70B bol dokončený a úspešne otestovaný plne automatický vzlet, automatické vykonávanie úloh vo vzdialenosti 100km od základne, návrat na základňu + počas návratu riešiť iné operatívne úlohy.
V roku 2019 bol komplet vyvinutý program na navigáciu vrátane lietajúceho zariadenia S-70B + lietajúceho laboratória T-50-3LL, okrem pozemných skúšok boli v roku 2019 realizované 4 letové testy vrátane plne automatického štartu, letu a pristátia S-70B a na základe toho boli vypracované technické návrhy pre technickú špecifikáciu BPLA S-70B
Viac viď:

S70_Nom_7_RPKB.pdf

(483.71 KiB) Staženo 303 x

alebo http://www.aviationunion.ru/Files/Nom_7_RPKB.pdf + obrázky KPNO-70B
alebo iba prepis z PDF do textu bez obrázkov:

Цель работы
Целью составной части научно-исследовательской работы (СЧНИР) «Охотник-Б-РПКБ» являлось создание экспериментального образца комплекса пилотажно-навигационного оборудования КПНО-70Б для изделия С-70Б (демонстратор тяжелого БПЛА «Охотник-Б»), проведение отработки КПНО-70Б на стендах, летающей лаборатории (ЛЛ) Т-50-3ЛЛ (на базе Су-57) и в составе бортового оборудования изделия С-70Б, обеспечение проведения летных экспериментов на ЛЛ и на изделии С-70Б в части КПНО-70Б.

Рабочие моменты конкурсной работы
Основной задачей проведения летных экспериментов демонстратора С-70Б являлась отработка технологий, включая полностью автоматические взлет, выполнение различных задач на удалении до 100 км от базы, возвращение, посадку и других функций, которые будут впоследствии использованы при создании боевого тяжелого беспилотного летательного аппарата С-70 (БПЛА «Охотник»).

Результаты 2019 года
изготовлен экспериментальный образец комплекса пилотажно-навигационного оборудования;
разработан офункционально-программное обеспечение комплекса пилотажно-навигационного оборудования, в том числе для летающей лаборатории
проведена наземная и летная отработка комплекса пилотажно-навигационного оборудования на летающей лаборатории на базе Т-50-3ЛЛ
проведена наземная и летная оценка комплекса пилотажно-навигационного оборудования в составе объекта С-70Б (произведено 4 полета демонстрационного образца, в том числе в режимах полностью автоматических взлета, полета по маршруту и посадки)
проработан облик комплекса пилотажно-навигационного оборудования для изделия С-70 (КПНО-70), разработаны предложения в проект технического задания на СЧ ОКР «Охотник»

Публикации
Научно-технический отчет о составной части научно-исследовательской работы «Теоретические и экспериментальные исследования по созданию комплекса пилотажно-навигационного оборудования изделия С-70Б» (Шифр «Охотник-Б-РПКБ»). Книга 1, книга 2. 2019г.

Zdroj https://vk.com/wall-14964099_52074 z 18.06.2020

[skflanker_]

Podľa https://tass.ru/armiya-i-opk/9299951 z 27.08.2020 Ruské MO "rozhodlo" že S-70 "Ochotnik" (Охотник) bude BPLA proti vzdušným cieľom na veľkých vzdialenostiach riadený z pozemných staníc, z lietadiel Suchoj Su-57, riadených cez satelit a zabudli spomenúť DRLO A-100 "Premier".
Podľa koncepcie použitia navrhnutej ministerstvom bude Ochotnik so zbraňami na palube s dlhým doletom nasadený niekoľko tisíc kilometrov v prednej línii, aby tam zachytil nepriateľské lietadlá, to jest že zaútočí na vzdušné ciele ešte predtým, ako sa dostanú do zóny protivzdušnej obrany.
Jeho umelá inteligencia mu dovolí samostatne lietať v určenom priestore a sústrediť sa na vopred vytipované ciele (AWACS, Tankery, EW, podporné lietadlá). O všetkých zistených cieľoch bude on-line posielať údaje na centrum PVO.
Ako už puma načrtol = stealth vlastnosti preto, lebo bude lietať mimo územie Ruska a riadený bude autopilotom s umelou inteligenciou a s upresnením z pozemných / letiacich stredísk cez satelit. Bude sa zameriavať na podporné lietadlá a tým stíhačom na 1000km skomplikovať let. Bez AWACS veľa neuvidia, bez Tankera sa nevrátia späť, bez EW ich PVO uvidí, a podobne
To je vízia ruského MO, ešte majú čo robiť aby to doladili.
Na vzdušný boj so stíhačmi je pomalý. Na vzdušný boj z "kravami" typu B707, B737, B767 je postačujúci.
Ďalšie info + diskusia: https://vk.com/wall-123538639_1561612 + https://vk.com/wall-173678697_117240 + https://vk.com/wall-14964099_52584 z 27.08.2020

[puma]

Bude nadzvukový i když zatím uvádí, že rychlost jen 1000km/h, šípovitost křídel má úplně stejnou jako Su-57, + motor AL-41F1S (proč by jej předělávali složitě na neforsážní verzi?) jen při těchto hlídkově-bojových činnostech nebude nadzvuk používán jelikož není potřeba a je to demaskující faktor a žere to palivo, ale bude k dispozici pro případ a potřebu rychle zdrhnout v nějaké nečekané situaci (tohle by letoun dokázalo ještě teoreticky zachránit z většiny průšvihů s nepřátelskými stíhači, bez forsáže na velké výšce neuteče z oblasti ohrožení a bude na 100% zničen - což je u tak drahého stroje dost nerozumný přístup, když to visí jen na použití motoru s forsáži, který jej dokáže z většiny fatálních průšvihů dostat a zachránit stroj), + v dalších typech misí kooperujících s Su-57 je to nutnost. Ono to může být i tak, jak u Su-57, v etapě 1.) bude létat s AL-41F1S tedy bez supercruis režimu, v etapě 2.) se začne experimentovat s Izd.30 a supercruis režimem až bude motor k dispozici, což by mu výhledově dalo dost velké možnosti a zbytek strojů nebude problém v čase přemotorovat.

[Svarboj]

Takže to bude osamělý nájezdník na sebevražedné misi. Pokud se mu podaří proplížit se nepřátelským vzdušným prostorem a potom si dohledá cíl na základě externích informací (zahorizontální radary) a “blikne” si radarem, tak se tam rozezvučí RWR a vypukne panika a hledání vetřelce. Pokud by se mu ale podařilo sestřelit jediný letoun včasné výstrahy, tak by to stálo za to.
Řízení přes Su 57 nedává moc smysl. Je to jednomístná stíhačka pro vybojování vzdušné nadvlády. Určitě takový pilot nepotřebuje, aby mu při souboji nad frontou s nepřátelskými stíhačkami volal Ochotnik, co má tedy dělat tisíce km daleko, když to v klidu za něj může u kafíčka vyřídit pozemní kontrolní stanoviště. Když už to má komunikovat přes satelitní spojení.
Nejspíš ta ruská důvěra ve stealth technologii nabírá tak na obrátkách, že už to může létat třeba nad Paříž.

Puma
Jen samotná šípovitost křídla nedefinuje vlastnosti křídla. Ten motor na S 70 vypadá jako kdyby z něj měl vypadnout. Srovnej to s jinými obdobnými návrhy. Narušuje linie stroje. Spočítej si poměr tahu k hmotnosti S 70. I na forsáži to bude hůře akcelerovat ve srovnání se stíhači. Takže před kým má zdrhnout, když ostatní stíhačky mají poměr 1:1? A jak s tím chceš zdrhnout před PLŘS METEOR, která se zavádí do výzbroje v některých členských státech NATO? Má dlouho pracující regulovatelný náporový motor a zónu bez možnosti úniku 2-3 větší než raketa AMRAAM (ta má 30 km). Tuhle raketu jen tak neutaháš a neuletíš.

[puma]

Jednoduše v kombinaci s rušením a vystřelováním aktivních rušících chaffu, jisté je, že bez forsáže prostě není úniku v takové nepříjemné situaci i kdyby rušení odklonilo všechny PLŘS s ARH, nakonec by jej stíhači dohnali a sestřelili i s kanonem, kdyby dokázal létat jen na podzvukových rychlostech. AL-41F1S dosahuje na forsáž tahu 176KN (17940kg), F-16E/F Block 60 s max. vzletovou hmotností 21t s GE F110-GE-132 má max tah 145KN (14785kg) a dosahuje s ním až M2. Takže bych to tak černě neviděl u S-70 s max. vzletovou hmotností 25t, čistě tah na max. vzletovou hmotnost je to u 25t S-70 0.717 oproti 21t F-16 0.704 a pro Ochotu mluví ještě výrazně podstatně čistší aerodynamika bez vnějších podvěsů. Stejně nepřítel po něm bude střílet z relativně velké vzdálenosti první PLŘS, pokud se dokáže vyhnout prvním PLŘS, může se otočit po datech z RWR a poslat své PLŘS R-77-1 na vstřícných kurzech (duální aktivní a pasivní kanál navedení i na pracující letounové radary - nemusí střely vůbec navádět vlastním radarem a bude spoléhat na to, že jej budou stíhači hledat radarem jak bude zdrhat) a mazat domů na forsáži a šance na to, že to přežije je, bez forsáže a možnosti na výšce 12-14km vytáhnout to aspoň na M1.8 a přeletět pár set km a uletět prostě bude v takové situaci zničen.

Když se podíváte třeba na starého SKATa ten měl být podzvukový, tak nejde si nevšimnout, že střední část má relativně vysokou vůči své velikosti s velkým aerodynamickým odporem, zato Ochota je hodně zploštěný, aby kladl co nejmenší aerodynamický odpor.

[Skeptik]

POZOR
To, že Ochotnik bude

BPLA proti vzdušným cieľom na veľkých vzdialenostiach

není oficiální vyjádření, ale "informace" od někoho, kdo o sobě prohlašuje, že je je expert ... ale může to být i naprostý nesmysl (přání otcem myšlenky).

[puma]

Náhodou tato koncepce má velké výhody, k tomu MO RF tlačí na to, aby první sériový Ochotnik-B byl k dispozici už v r.2024. A ta výhoda je v tom, že přes tyhle velké bojové UAV s schopností vzduch-vzduch hlídkující 500 - 1000km od pobřeží jste ve spolupráci s daty z přehledových radarů schopni velice rychle vytlačíte a dost efektivně zamezíte průzkumným letům nad neutrálními vodami v blízkosti pobřeží RF, protože dřív nebo později se s takovou autonomní potvoru něco semele buď úmyslně - oficiálně neúmyslně a nebo špatně vyhodnotí situaci (jako své ohrožení například a začne se aktivně bránit) a toto by bylo obrovské riziko pro pilotované průzkumné lety RC-135W, AWACSy a P-8A, pokud by je stínovala částečně autonomní robotická "potvora" od které nevíte, co můžete a kdy čekat, s člověkem ve stíhačce máte docela jistotu, že se nic stát nemůže.

[Skeptik]

Teď tomu moc nerozumím?
Jako že by takový UAV měl být vyvíjen k tomu, aby v době míru "neúmyslně" sestřelil AWACS nebo špionážní letadlo (nebo dopravní letadlo) a MO RF se mohlo "vymluvit" na to, že je to UAV ???
To je hodně přitažené za vlasy, ne?

Jinak odkud víme, že MO RF "tlačí" na to, aby Ochotnik byl tím popisovaným "UAV stíhačem"a ne mnohem běžnějším úderným UAV? Toho jednoho dost pochybného zdroje?

---

.
Pokud bych měl rovněž zaspekulovat, pak by mi takový UAV dával mnohem větší smysl jako "externí létající pumovnice" pro Su-57 (či jiná odpovídajícím způsobem vybavená letadla).

Zvýšilo by to "nosnost" Su-57 bez nutnosti nést zbraně na externích závěsnících - což demaskuje.
Umožňuje to nést více paliva (plné nádrže) aniž by to omezilo payload, který má pilot k dispozici.
Umožňuje to pilotovi zaútočit na silně chráněné pozemní cíle bez rizika vlastního sestřelení.
A v neposlední řadě to umožňuje "doplňování výzbroje" v průběhu mise ... jednoduše odstartuje další UAV s potřebnou, a požadovanou, municí.

[puma]

Tak víme to minimálně nepřímo, protože jeden prototyp Su-57 defakto dělá leteckou pilotovanou laboratoř Ochotnika-B, k tomu sám Su-57 u něj se také vyvíjí zcela autonomní bojový režim, tedy tyto dva projekty jsou evidentně silně provázané a využívají společné komponenty a technologií a hlavně i novou hardwarovou/softwarovou architekturu vyvinutou pro Su-57 a to je to, co dokáže postup vývoje Ochotnika-B velice silně urychlovat.
--

Není, pokud takové UAV a nejde teď o to koho jsou, budou mít naprostou autonomii v svém rozhodování, jakože budou a vy netušíte v jakém jsou zrovna režimu - jestli je řídí na dálku lidský faktor nebo ne , může se zcela náhodou zřetězit x událostí, které jej přepnou do autonomního bojového režimu s cílem se bránit před hrozbou a on vás sestřelí - to nejste schopni nikdy vyloučit, s pilotem je to podstatně jednoduší, pokud mu nepřeskočí, tak nikdy nic takového neudělá. Budou mít RWR, radar a další senzory analyzující své okolí, dokáži si sami zjistit a vyhodnocovat, že je například někdo ohrožuje zaměřuje a sleduje radarem, nebo průzkumný letoun se velice blíží k výsostným vodám, kterou má bránit, a podle toho klasifikovat míru rizika pro sebe, pro úkol který má a potřebu přijmout adekvátní protiopatření, nedej bože pokouší se je někdo zarušit (třeba i neúmyslně) nebo třeba ho zkusit i "unést" atd. Je to jistá míra velké nejistoty, jak se takový stroj může za/chovat v takových situacích, může se vůči strategickým pilotovaným průzkumným letounům chovat dost agresivně a zcela v autonomním režimu bez lidského faktoru, kdy začne strategické průzkumné letouny pronásledovat a ještě ve smečkách (dvou - čtyř strojů) zaměřovat je vlastním radarem a zamykat je a u pilota víte, že i když se takto bude agresivně chovat na 99.99% po vás žádnou střelu nepošle pokud nepřeletíte hranice a je to jen brnkání na nervy z jeho strany, ale u autonomně se rozhodujícího stroje, co si klasifikuje objekty okolo sebe a míru ohrožení kterou pro něj právě představují si tak jistí být nikdy nemůžete a tohle by podle mého názoru mělo být schopné v horizontu do 10-20 let vytlačit většinu strategických pilotovaných průzkumných letů defakto až mimo jejich dosahy od pobřeží RF nad neutrálními vodami v době míru a i to je to, co s tím Rusové podle mě sledují. USA si budou stěžovat, váš UACV se choval vůči našemu průzkumnému letounu velice agresivně. Rusové: je to stroj s vlastní autonomní a nebyl řízen na dálku člověkem, má za úkol bránit hranice RF a podle míry předpokládaného ohrožení přijímá adekvátní protiopatření, nejsme schopni mu nařídit jak se má chovat v konkrétní situaci a ani nechceme - rozhoduje si o tom sám, čím blíže k výsostným vodám se přiblížíte tím více bude ostražitý - podle vás agresivní a pokud létáte 5km od naších výsostných vod, tak je bude mít snahu bránit a nedivte se.

[kozlus]

A proc myslis, ze tam USA neposle postradatelnej letoun nejakyho vazala a nebude doufat v sestrel? A naslednej medialni lynč?

[Skeptik]

Nevěřím v možnost "autonomního bojového režimu" pro UAV.
Alespoň ne v nejbližších 30-ti, spíše 50-ti, letech.
Dnešní pseudo-AI na to prostě nemá ... a hned tak mít nebude.

[puma]

Právě že na toto stačí, v roli podpory pozemních jednotek je to neproveditelné a strašně komplexní úloha s miliony proměnných a neznámých, ale v roli vzduch - vzduch s IFF na každém vlastním vojenském letounu, s kterým jste schopni identifikovat jednoznačně vlastní letouny je to v podstatě jednoduché naprogramovat a zasíťovat, k tomu vlastní senzory jako RWR a radar a výnosy z jiných prostředků po datalinku (což mohou být i senzory ze spolupracujících letounů), na tom se dají postavit dost efektivní bojové taktiky a pokud primárním cílem takových UAV budou v době míru obranné strategie a ne útočné (i když i tam se uplatní), kdy jejich nasazení bude hlavně bránění nějakého většího prostoru ve spolupráci s výnosy přehledových radarů PVO i těch zahorizontálních, které poskytují informace o poloze cíle s přesností 10-20km, tak to bude hodně efektivní a vcelku i lacinější oproti pilotovaným strojům.

[Lookass]

Pánové ..nerad se vyjadřuju k věcem mimo téma ,ale když vidím ,jak tu řešíte autonomnost dronů a umělou inteligenci atd. atd.

...mě osobně by přišlo hodně cool ,kdyby si takový stroj mohl cíl i identifikovat. Třeba by měl v systému..tohle je F18 po tom střílej. Tohle je andula...po tý nestřílej
Pak by takové patrolování mohlo probíhat bez zásahu člověka a kdo vystřelí první ,tak často přežije
Jinak co mám přesně na mysli : https://en.wikipedia.org/wiki/Photonic_radar

http://fullafterburner.weebly.com/next- ... sive-study

https://www.armyrecognition.com/weapons ... adars.html

https://www.spiedigitallibrary.org/conf ... full?SSO=1

https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 62604.html

[puma]

Není důležité co je to za konkrétní letoun/objekt, ale jeho typ, (vlastní - cizí to víte jednoznačně z IFF) ale jeho letové charakteristiky, rychlost, výška, velikost RCS, tedy zda je to taktický letoun, velký transportní/dopravní letoun, vrtulník, křídlatá střela. Například takový Ochota bude moci identifikovat zcela jednoznačně na 200-300km, že jde o stealth letoun ve spolupráci s PVO po datalinku, prostě jednoduše tak, že když jej vidí OTH radary na 500-1000km, jak se blíží k hranici a mají tedy o něm informaci a o jeho reálné RCS v metrových vlnách (kde mu je ten tvarový stealth pro jiná pásma na nic) - tedy už je v tento moment identifikovaný na typ letounu, a Ochota o něm bude vědět po datalinku a bude na tento taktický letoun naváděn s tím, že už aspoň ví, že to není velké letadlo, když jej vlastním radarem nedetekuje na vzdálenosti ani 200, 150, 100km, tak, co jiného to může být než nějaký stealth taktický letoun?? a na základě této informace může zvolit vhodnou taktiku, jak takovou skupinu stealth letounů ve skrytu nejlépe napadnout ve spoluprací s daty z OTH radarů, pokud se tedy nedemaskoval vyzařováním vlastním LPI radarem - mohl a nemusel.

On i stealth letoun se dá jednoznačně nepřímými metodami identifikovat na velkou vzdálenost, stačí jen přemýšlet jak, je to v podstatě strašně jednoduché, potřebujete na to jen spolupráci s PVO síti po datalincích a jejich OTH radary pracující na metrových vlnách s velkým dosahem a navádění letounů přes tyto data na takový letoun/y a když je nevidí letouny na vlastních X band radarech, ale víme jakou vzdálenost od něj právě jsme s přesností 10-20km a víme na jakých vzdálenostech jsme radarem schopni detekovat nestealth taktické letouny, a že to neletí 3000-5000km/h, to vše víme z OTH radaru (že to není nějaká střela či raketa) a nemá to RCS velkého letounu, tak co jiného by to mohlo být než nějaký stealth taktický letoun? Po datalinku z OTH máme aspoň docela přesně oblast v které se nalézá i přibližnou vzdálenost, jakým směrem letí a na jaké rychlosti a to už se dá takticky využít, i když ty stealth letouny vlastním radarem nevidíme zatím, ale vidíme je po datech z datalinku přes OTH, k tomu máme i IRST, co se dá v takové situace dobře využít, kor pokud poženou na supercruise a budou svítit v IR spektru víc než málo na příletových kurzech. Jednou přijde doba, kdy stealth letouny se budou maskovat za nestealth letouny aspoň podvěsy a odhazovatelnými pořádnými nádržemi a pořádnými koutovými odražeči, aby aspoň na příletech a z velké dálky nešli jednoznačně identifikovat přes kombinaci metrového a centimetrového pásma radarů jako stealth a nepřitahovali na sebe hned a trochu předčasně největší pozornost.

[Skeptik]

Pozemní cíle jsou jasně definované polohou ... buď stacionární nebo pomalu se pohybující ve 2D souřadnicích.
Vzdušné cíle jsou rychlé manévrující ve 4D prostoru.
Je to řádově složitější úloha.
Proto nevěřím ...

[k42]

Ve vzdušném prostoru to je o mnoho mnoho řádů jednodušší úloha, protože sice 3D prostor má jakoby jednu souřadnici navíc (protože ani pozemní pohyb není jen čistě 2D), ale hlavně je zde o mnoho řádů jednodušší detekce a rozpoznávání situace a cílů. Dnes není problém ani tak výpočetní kapacita počítačů pro těch "pár" 3D vedených cílů a trajektorií jejich pohybů a případně výpočty všech prvků aerodynamický/dynamických veličin letu, ale hlavně kapacita pro detekci a rozpoznávání. Na zemi při nějakém tankovém boji nebo při detekci pozemních cílů ze vzduchu je prostě problém o mnoho řádů složitější. Snímání a rozpoznávání okolí, protivníka, cílů je neskonale komplexnější na zemi v pozemním nasazení, než v "prázdném" vzduchu, kde nic jiného než těch "pár" poletujících objektů není.

Však to je vidět i na takové zdánlivě pitomosti jako jsou samořiditelná auta - to je dosud prakticky nemožné, zatímco vysoce automatizovaná letadla, kde pilot je víceméně jako záloha (v pohodě by to zvládl operátor na dálku), jsou v provozu už několik desetiletí. Stačí se podívat, jak z dnešního pohledu absolutně pomalé a primitivní počítače stačily letadlu k provedení celého letu, a to i úplně autonomně (mimo přesné družicové navigace). A jak nesmírně složitý a komplexní je např. takový počítač v "samořiditelné" Tesle - to je z pohledu jen pár let zpátky superpočítač (má to mnoho vysoce výkonných výpočetních jader, mnoho grafických/vektorových procesorů a navíc značné množství speciálních jader pro strojové učení/AI).

A k tomu, co píše puma o budoucím určení "Ochotnika": pokud takové možnosti konstrukčně má - tj. dost šípový úhel křídla, tenkost profilu a trupu, místo na zástavbu velmi silného motoru s forsáží - tak se určitě časem jeho spektrum použití rozšíří i na dříve neplánované úlohy. Jako je třeba i aktivní stíhací boj, a to nejen proti velkým a pomalým cílům typu AWACSů nebo tankerů. Je to nakonec jenom otázka software, plus zástavby potřebných systémů a výzbroje.

[puma]

Ruská armáda poprvé provedla sérii letů těžkého útočného UACV Ochotnik na polygonu Ašuluk v roli záchytného stíhače s funkčními cvičnými střelami (tzv. registry) vzduch-vzduch s hlavicemi s IR a radarovým naváděním, řekl zdroj ve vojensko-průmyslovém komplexu agentuře RIA Novosti. Zdroj vysvětlil, že provedené lety „umožní posoudit propojení avioniky UACV s naváděcími systémy PLŘS a vedoucím letounem Su-57“.
https://ria.ru/20201202/ispytaniya-1587264518.html

Pokud ten termín "v roli záchytného stíhače" není nějaký omyl, tak pak nejpodstatnější pro záchytného stíhače je možnost letu vysokou nadzvukovou rychlostí.

[Honza]

Pokud ten termín "v roli záchytného stíhače" není nějaký omyl, tak pak nejpodstatnější pro záchytného stíhače je možnost letu vysokou nadzvukovou rychlostí.

Někde, teď nedohledam, jsem četl, že nový koncept záchytného stíhače má být zcela jiný. Skrytě a s dlouhou výdrží hlídkují v autonomním režimu nad přiřazenou oblastí. V případě hrozby je připravený už na místě, není třeba vysoká rychlost.

[nine_mike]

To sa nemusí vylučovať, ochotnik má slúžiť asi hlavne ako vysunuté oči a uši pilotovaných stíhačov a nosič protizemných RS. Ako dedikovaný loyal wingman sa zrejme pripravuje iný dron (zrejme ten od kalašnikova z Armády-2020).