Protilodné riadené strely

[Alchymista]

Malachit P-120 má bojovú časť 840kg. To by z lode veľkosti Tbilisi nezostalo výsadkárom na potopenie vôbec nič.
A potopenie Tbilisi je v Poti dobre zdokumentované, aj s fotkami stavu pred odpálením náloží. Je nepoškodená, takže boja sa nezúčastnila. Aký iný ciel mal byť zničený malachitmi, je teda otázka. A videá predvedeného typu beriem ako súčasť ruskej propagandy a "samopropagandy" autorov. (Vcelku ich aj chápem - bojový stres robí "divy" a strach má veľké oči.)
Rozhodne ich ale nemožno brať ako "dôkazy" niečoho. Nevydržia konfrontáciu s faktami - v tomto prípade s dokumentovanými stratami gruzinskej floty.

[Svarboj]

Léta je známo, že dnešní západní loďstva včetně US Navy se nedokáží ubránit ani proti sovětským protilodním střelám z 80.let 20.století, tj. 30-40 let starým... V porovnání s dnešními ruskými a čínskými raketami je Harpoon vykopávka.

Západní námořnictva se cvičí alespoň už dekádu v sestřelování nadzvukových terčů létající nízko nad hladinou simulující nadzvukové protilodní střely. Musí pokud to považují za reálnou hrozbu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/GQM-163_Coyote

[k42]

:sipka: Otevřeně to těžko někde v žumpě napíší, ale je známo, že třeba v roce 1997 zkoušeli Amíci létající terče, vyrobené z X-31 a výsledek byla katastrofa - žádná loď bez Aegisu poslední verze se nebyla schopná ubránit ani osamocené střele - a to šlo jenom o vykuchanou X-31, bez EW rušení a manévrování, bez spolupráce v hejnu atd. Svoje nadzvukové létající terče vyrábějí až od roku 2015 a počet vyrobených kusů není příliš vysoký; tj. moc často se s tím necvičí - jako každá prohnilá organizace reaguje US Navy na hrozby, které nezvládá, tím že je ignoruje. Protože jinak by se také někdo mohl zeptat, k čemu že to přesně jsou 15-ti (+++) miliardové letadlové lodě... když potenciální protivník má vysoce nadzvukové a nyní dokonce hypersonické rakety s dlouhým doletem.

[Alchymista]

Vývoj od roku 2000, výroba od 2005. V roku 2015 dodaný stý kus (celkovo dovtedy vyrobených ~120), do roku 2015 bolo spotrebovaných 48 - 50 kusov. O novšej výrobe neboli údaje zverejnené. Zavedený je v USA, Austrálii, Japonsku a Francúzsku.
Prvý francúzsky "úspešný test" (=zostrel) v roku 2012 francúzskou raketou Aster 30 (zmluva na dodávky bola podpísaná v roku 2007) .

Cieľ "coyote" v režime Lo-Lo je považovaný za jednu z najnáročnejších palebných úloh a jednotky (=lode) sa pri streľbe bežne radia do troch ešelonov s rozostupom 10-15 míľ (dostrel terčového dronu údajne prevyšuje 200nm). V polovici prípadov si údaje na prelietajúci dron vystrelia všetky tri...

[k42]

Jj. Zachytil jsem tu informaci, že v roce 2015 vyrobili stý kus... Jinými slovy, necvičí se v zachycování nadzvukových protilodních raket a když ojediněle ano, je to zfixlované, aby uspěli.

[Alchymista]

Ja si myslím, že cvičia - a intenzivne.
Lenže jedna vec je cvičenie, druhá vec - ostré streľby.

Protilietadlovci by vedeli hovoriť, ako často sa strieľalo za socíku...
Letecké pluky PVOS chodili na streľby nad Baltom "každý rok" (boli i "výpadky"), na "veľkú strelnicu" na Astrachaňi "raz za niekoľko rokov". Stíhači od 10. armády tuším lietali na Balt tiež každý rok alebo každý druhý, ostatné esbolácke pluky raz za dva až päť rokov.

[k42]

Amíci a jejich "spojenci" mají jen raketových torpédoborců s Aegisem přes stovku. Takže za cca 10 let (2005-2015) vystřelil každý Aegis na cca 1/2 létajícího protilodního nadzvukového terče (padesát Kojotů spotřebováno)... Protože jiné takové terče nemají...

Nevím tedy, co si o tom jiného myslet, než jak jsem psal výše - že to prostě v rámci své politiky úplně ignorují. Když hlavní hrozba západním hladinovým silám jsou ruské a čínské protilodní rakety ze všech možných nosičů, skoro všechny jsou vysoce nadzvukové (až na ty malé "Harpoonsky" a další takové malé, třeba i PVO s univerzálním určením, proti člunům, pramicím, kajakům, výsadkům pirátům atd.) a jejich počet je silně naddimenzovaný, na každou činnou amíckou loďku jich číhá mnoho... a přitom západní námořnictvo spotřebuje za 10 let jenom cca 50 nadzvukových Kojotů...

Obrana svazů letadlových lodí a větších námořních uskupení je přitom víceméně odkázaná na Aegis torpédoborce, protože od zrušení F-14 Tomcatů s AIM-54 Phoenix, které měly poloměr ochrany svazu díky doletu nosičů a raket cca 700-800 km, nynější F-18 mají sotva polovinu a F-35 ani to ne. Což je hluboko pod doletem mnoha ruských a čínských protilodních raket, tedy Amíci nejsou schopni už ohrozit jejich nosiče. Ani nasazení těch nových stealth tankerů MQ-25 tomu moc nepomůže.

Amícké US Navy je prostě největší a nejsilnější, no aspoň dokud se nezačne opravdu střílet, protože pak půjde do hodiny (nebo tak nějak) celé ke dnu.

[puma]

Tak to byla jiná loď než Tbilisi a jen to tak prezentovali, o to mi nešlo, co to bylo za loď/člun, jen ty záběry vypadají autenticky z té akce, bojový stres je tam jasně viditelný na posádce strojovny, to nebylo žádné cvičení a na něco P-120 stříleli jelikož měli od odpalu poničenou palubu.

[nine_mike]

Protilodný systém Bal dostane novú riadenú strelu s dostrelom viac ako 500 km. V súčasnosti Bal používa riadené strely Ch-35, Ch-35U a Ch-35E s dostrelom 120, 260 a 300 km. Okrem toho modernizovaná riadená strela získa schopnosť zasiahnuť aj pozemné ciele.
https://tass.ru/armiya-i-opk/12697011

[vojvoda]

Aký je rozdiel medzi Oniksom a Brahmosom? To druhé je určené na vývoz či len indický tuning?

[Skeptik]

BrahMos (Brahmaputra - Moskva) je rusko-indická střela vyvinutá na základě technologií Onyxu.

BrahMos 2 je hypersonická střela vyvinutá v indicko-ruské spolupráci, pravděpodobně využívající technologie z vývoje Zirkonu.

Stačí se podívat na Wikipedii.

[vojvoda]

Wikipédia však rozdiel neuvádza.
1. Predpokladám že Oniks v ruských službách bude "lepší" než niečo čo uvoľnia na export.
2. Aj s indickým prístupom ku západnej mikroelektronike to nebude niečo čo by Rusko vyvinúť nezvládlo.
Mne uniká podstata filozofie týchto dvoch podobných striel, preto sa na ne pýtam.

[Alchymista]

Indovia chceli technologie, nie len rakety a vývoj Brahmosu začal ešte pred oficiálnym zavedením Oniksu do ruskej výzbroje. Jedna z možností je, že NPO Mašinostrojenia nemal v danom čase kapacity na vývoj "monkey verzie".

Plus (ale možno hlavný dôvod) - požiadavka Indie bola schopnosť niesť jadro - a jej splnením by rusi porušovali zmluvu o nešírení jadrových zbraní.

[Skeptik]

1. Predpokladám že Oniks v ruských službách bude "lepší" než niečo čo uvoľnia na export.

To je celkem realistický předpoklad. I když na druhou stranu nevíme, jaký je vklad indické společnosti DRDO. Je klidně možné, že třeba naváděcí soustava může obsahovat prvky izraelské či francouzské technologie a být tak lepší než její ruský ekvivalent ... viz třeba některá avionika v Su-30MKI či termokamera Catherine-FC v T-90S Bišma.

2. Aj s indickým prístupom ku západnej mikroelektronike to nebude niečo čo by Rusko vyvinúť nezvládlo.
Mne uniká podstata filozofie týchto dvoch podobných striel, preto sa na ne pýtam.

V počátcích ale lepší být mohla.
A ano, mohlo dojít i k reverznímu přenosu technologie ... jako ve výše uvedených případech.

Jinak platí i to, co napsal Alchy.

[nine_mike]

O Onikse sa písalo tak rok alebo dva naspäť, že má vylepšenú verziu s predĺženým doletom, takže to či je lepší Brahmos alebo Oniks, to sa asi nedozvieme, každopádne obe strely sa vylepšujú, to je isté.
Ja by som chcel pochopiť ako dokázali predĺžiť dostrel Uranu prakticky dvojnásobne pri predpokladám nezmenených rozmeroch. To ho museli snáď úplne prekopať.

[k42]

Co by mohlo být skutečně zajímavé, je faktický stav projektu Brahmos-2, tedy té hypersonické střely, prý odvozené od ruského Zirkonu. O nějakých testech a postupu projektu nikde nic není - Indové to jen ukazují už léta na výstavách. Kdyby to měli funkční a ne jen výstavní model, jistě by se s tím už vytahovali rovněž Amíci, protože pochybuji, že by Fašington v tomhle případě šetřil žabími kůžemi...

[petrp]

To ale nemusí být pravda. Brahmos je, pokud vím, společný projekt s Ruskem a Indie je zcela jistě vázána smlouvami. Co v nich je nikdo neví. A opravdu není v zájmu výrobce vytrubovat veřejně do světa, co to všechno umí, to se vždy děje pouze a jen v uzavřených kruzích s kupci...

[k42]

Kdo ví, jak to s tím opravdu je - zda společný vývoj Brahmosu-2 pokračuje nebo ne, tj. zda Indové mají i něco dalšího než jen ten výstavní model, už léta ten samý. Protože v ostatních projektech - jako stíhačka 5. generace FGCA, dělaná se Suchojem (vychází z technologií pro Su-57) - byla spolupráce přerušena nebo "zmražena".

Smlouvy jsou jedna věc, ale tajný přeprodej technologií nebo únik díky agentům zpravodajských služeb je věc jiná. Někdy i na úrovni státu: třeba Izraelci z Fašingtonu vymámili v roce 1991 díky Pouštní bouři nejposlednější modely Patriotů, a měsíc potom už byly v Číně... Indové v tomhle nemají zrovna nejlepší pověst a nákup indických expertů Amíky nemá žádné hranice. Takže dost pochybuji, že by se Rusáci nějak dělili s Indy o nějaké hypersonické technologie - to by to mohli Amíkům prodat rovnou sami a něco na tom aspoň trhnout.

Amícké a západní žumpy píší skoro pořád o rychlém vývoji čínských hypersonických technologií, ale skoro pomíjejí ruské projekty, které jsou o mnoho let napřed. O indických hypersonických projektech nepíší takřka vůbec.

[puma]

No hlavně Brahomos spadá pod smlouvu o proliferaci raketových technologií (nebo jak se to jmenuje), tedy musí mít dolet omezeny do 300km.

Prodlouženi doletu Uranu / Ch-35U.. To je otázka nového malého proudového motoru s podstatně nižší spotřebou oproti původnímu u Ch-35 v kombinaci s menší hmotností a objemu bloku elektroniky radaru, jinak se to nedá vysvětlit, ale hlavní bude proudový motor s podstatně nižší spotřebou), protože palivo pro něj je kerosin a tam asi k žádnému vývojovému skoku nemohlo dojít.

[k42]

Neměli Rusáci nějakou proudovou (tj. s proudovým motorem) střelu, která získala větší dolet pomocí nového paliva - nějakého "polepšeného" kerosenu? Něco v tomhle smyslu se kdysi mihlo...