Vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo Pavel Nevtípil má reputační problém. Je vepsán do čerstvě vyhotoveného rozsudku případu Neograph, který dříve zpracovával. „Mohl mít přímý zájem na výsledku řízení,“ stojí ve verdiktu, který má iROZHLAS.cz k dispozici. Mimo jiné se v něm píše, že policista „plnil vůli osob“ spojených s lobbistou Ivo Rittigem a „projevoval se nápomocně“.
...
Policie v loňském roce odposlouchávala podezřelé osoby v 5 319 případech. Oproti roku 2018 počet odposlechů drobně poklesl, o 193 případů, tedy o 3 a půl procenta. Podobně tomu bylo i u sledování. Z celostátních útvarů realizovala nejvíce odposlechů Národní protidrogová centrála. Z krajů bylo nejvíce odposlechů povoleno v hlavním městě. Zhruba 14 procent odposlechů a 12 procent sledování bylo přitom dle policejní analýzy neefektivních.
...
Soud dnes pravomocně osvobodil bývalé šéfy Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Tomáše Perutku a Ondreje Páleníka. Obžaloba je vinila z mnohamilionové škody způsobené uzavřením smluvního dodatku s německou firmou Viktoriagruppe. Zrušený rozsudek Perutkovi původně ukládal tříletou podmínku a také povinnosti uhradit SSHR 49,5 milionu korun.
Podle předsedy odvolacího senátu pražského vrchního soudu Martina Zelenky není skutek popsaný v obžalobě trestným činem.
Perutka, který řídil SSHR z pozice místopředsedy, navrhl v roce 2012 firmě VG ukončení povinnosti hradit náklady na pronájem prázdné nádrže v centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, což představovalo 4,9 milionu korun měsíčně. Na jaře 2013 pak předal novému předsedovi SSHR Páleníkovi k podpisu smluvní dodatek, jenž povinnost fakticky zrušil. Podle obžaloby se tak muži dopustili zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Perutka se hájil mimo jiné tím, že musel zajistit dostupnost nádrže. Bezpečnostní rada státu totiž schválila pro SSHR úkol nakoupit 100.000 tun ropy. „Na různých pozicích státní správy jsem působil déle než 30 let. Snažil jsem se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pracovat ve prospěch této země, ne k její škodě. Nerozhodoval jsem se zpupnou arogancí, ale vždy po poradě se svými kolegy a odborníky,“ řekl dnes v závěrečné řeči.
„Přiznám se, že mě to úplně uráží, co tu padá. Jsou to vylhané věci. Celý život jsem pracoval pro tento stát,“ přidal se Páleník. Dodal, že na práci, kterou odvedl v SSHR, je hrdý. Páleníka osvobodil už původní rozsudek pražského městského soudu, státní zástupce však trval na mužově vině a potrestání.
Na sklonku srpna náhle zesnul jeden z klíčových aktérů jedné z největších afér zpravodajských služeb, známé jako kauza Srba alias Český dům Stanislav Brei. Původem voják, později příslušník vojenské rozvědky a provozovatel hotelu Český dům v Moskvě, zemřel po nehodě 21. srpna v na motocyklu. Podle informací České justice si měl při nehodě „jen“ zlomit ruku, ale později zemřel v nemocnici.
Stanislav Brei byl spolu se svým někdejším kolegou z armádní rozvědky Karlem Srbou jednou z hlavních postav aféry nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, která hýbala českými médii v roce 2002. Později se přetavila v údajný pokus o vraždu novinářky Sabiny Slonkové.
Sedmapadesátiletý Stanislav Brei náhodně zemřel 21. srpna po nehodě na motocyklu. Při ní si měl podle informací České justice „jen“ zlomit ruku, ale později v nemocnici za dosud nevysvětlených okolností zemřel.
...
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 230,3 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 234,6 mld. Kč. V průběhu srpna se celkový deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 mld. Kč. Tento výsledek byl výrazně ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 mld. Kč. Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 mld. Kč, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května.
...
dlhý text + grafy
Tak toto už musí fakt hooodne smrdieť, keď sťažnosť podáva ministerstvo spravodlivosti...Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v případu ovlivňování svědků kolem podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha, stížnost je ve prospěch všech šesti odsouzených. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na webu ministerstva. Stížnost směřuje proti rozsudku brněnského krajského soudu, který Zadehovi a dalším loni v této věci zpřísnil tresty. Benešová ve stížnosti navrhuje rozsudek zrušit a krajskému soudu nařídit, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Odvolací Krajský soud v Brně loni v září za ovlivňování svědků zpřísnil Zadehovi trest na osm let vězení. Případ souvisí s kauzou daňových úniků za 2,5 miliardy Kč, kde je Zadeh hlavním obžalovaným.
...
Strategická instituce české státní správy čelila loni kybernetické špionáži, za kterou patrně stálo Rusko. Ve výroční zprávě za rok 2019 na to upozornil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úřad neupřesnil, jaká instituce byla napadena. Podle zprávy NÚKIB v Česku meziročně přibylo kybernetických útoků. České instituce se také potýkají s nedostatkem peněz i odborníků na kybernetickou bezpečnost, nejzávažnější je problém ve zdravotnictví.
NÚKIB uvedl, že špionáž proti české instituci začala takzvaným spear-phishingovým e-mailem, který slouží k získání důvěry uživatele, jenž stáhne škodlivý program do systému. Podle analýzy úřadu za incidentem stála s pravděpodobností až 85 procent skupina Sofacy, kterou odborná komunita spojuje s ruskou rozvědkou GRU.
Poslankyně Jana Černochová (ODS), členka Výboru pro bezpečnost, pro deník Echo24 uvedla, že výroční zprávu NÚKIB za loňský rok na výboru doposud neprojednávali a tak ani ona sama nemá k tomuto konkrétnímu případu kybernetického útoku na státní instituci žádné bližší informace. „Nicméně tato zpráva mne nepřekvapuje, neboť dokladů o zvýšeném zájmu ruských zpravodajských služeb o ČR, o různých provokacích či útocích bylo v minulosti již mnoho,“ sdělila ve středu Černochová redakci. Nelze podle ní však vyloučit, že projednávání informací o kybernetickém útoku, za kterým stálo patrně Rusko, bude podléhat určitému režimu utajení.
Ubylo útoků kvůli těžbě kryptoměn. Přibylo cílených a vyděračských útoků
Podle úřadu loni v Česku nebyla zaznamenaná aktivita skupiny Winnti, která se zabývá zejména kybernetickou průmyslovou špionáží. NÚKIB ale varuje před tím, že tato skupina, kterou odborníci nejčastěji spojují s Čínou, by se až s padesátiprocentní pravděpodobností mohla pokusit o nějaký útok v dohledné budoucnosti.
V roce 2019 zaznamenal NÚKIB 217 kybernetických útoků proti českým institucím, organizacím a firmám. Meziročně jich přibylo 53. Většina útoků měla formu spamu, phishingu nebo podvodných e-mailů, které často stojí na začátku škodlivějších akcí útočníků. Podle úřadu ubylo napadení počítačů s cílem zneužít je k těžbě kryptoměn. Změnil se také charakter vyděračských útoků – nejsou vedeny plošně, ale cíleně. Jejich terčem se stala například benešovská nemocnice. Kritická infrastruktura podle úřadu žádnému soustředěnému kybernetickému útoku nečelila.
NÚKIB ve výroční zprávě také konstatuje, že se české instituce potýkají s nedostatkem peněz i odborníků na zajištění kybernetické bezpečnosti. Nejzávažnější je situace ve zdravotnictví, kde se množství peněz vyčleněných na kybernetickou bezpečnost pohybuje mezi nulou a pěti procenty celkového rozpočtu. Úřad přitom varuje před tím, že tento stav bude pravděpodobně pokračovat i letos a v příštím roce, což může vést k vyššímu počtu úspěšných kybernetických útoků.
Vedení Prahy pokračuje ve své snaze zklidňovat pražské centrum, a to i na úkor dalšího omezování automobilové dopravy a rušení parkovacích míst. Po kritizovaném uzavření Smetanova nábřeží a vzniku zahrádek, které po většinu času zejí prázdnotou, instaluje magistrát stolky s židlemi také na další dříve dopravně frekventovaná místa. Pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha sobě) je však přesvědčen, že Pražané volají po dalším „zklidňování“.
Omezení dopravy na Smetanově nábřeží vyvolalo hned v počátku odpor nejen u pražské opozice a vedení Prahy 1, ale i koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP O9 a STAN), kteří Scheinherrovi vyčítali, že s nimi opatření dostatečně neprojednal. Podle předsedy klubu Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila by mohly „neuvážené kroky“ vést k dopravnímu kolapsu v centru.
...
Na Tchaj-wan byl z České republiky odeslán dopis, který musel předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi zavařit hlavu. Skupina významných intelektuálů, profesorů a umělců se na něj obrací v závažné věci, která má nadnárodní dosah. Jde o aktivistu a novináře Juliana Assangea. Dalo by se říct, že Assange není zrovna miláčkem Spojených států a jde mu nyní doslova o krk. Vyřeší to Miloš Vystrčil? Nebo nebude chtít rozzuřit USA? Australan Assange byl spoluzakladatelem kontroverzního serveru WikiLeaks. Od svého spuštění web publikoval různé citlivé a utajené materiály, zejména vlády USA. Týkaly se mimo jiné války v Afghánistánu, Iráku, bojových operací v Jemenu, nebo dokonce samotné CIA a její komunikace. V roce 2010 byl Assange časopisem The New York Times označen za nejvýznamnějšího světového novináře.
V roce 2010 byl však Assange umístěn na seznam hledaných osob Interpolu, protože měl být ve Švédsku stíhán pro údajné znásilnění, sexuální zneužití a nátlak. Assangeovi podporovatelé však tvrdí, že obvinění a stíhání je vykonstruovaný proces, za nímž stojí jisté politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat.
Assange se poté uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v Londýně a požádal o politický azyl. Ten mu byl udělen a následně po několika letech izolace zase odebrán. Hned poté byl novinář zatčen britskou policií.
A teď se dostáváme k jádru dopisu. 7. září 2020 má britský soud rozhodnout o vydání Assangea do USA. Signatáři v dopise píší: „Řada světových osobností včetně mnoha uznávaných právníků vyjadřuje obavy, že v případě J. Assangea se jedná o politický proces a že mu ve Spojených státech může hrozit za jeho šíření pravdivých informací doživotní vězení, či dokonce trest smrti.“
Dále apelují na Vystrčila: „Oslovujeme vás jako člověka, který veřejně deklaruje, že obhajoba svobody slova, boj za lidská práva a respektování demokracie kdekoliv ve světě se pro něj staly životním posláním. S veškerou naléhavostí, která odpovídá závažnosti případu, se na Vás tedy obracíme s výzvou, abyste využil své autority, zachoval se podle svých zásad a intervenoval u svých britských politických protějšků.“
Signatáři se obávají nejen o život jednoho novináře, jde jim rovněž o důvěru lidí v systém a dodržování těch nejzákladnějších principů: „Pokud by byl Julian Assange do Spojených států vydán, neohrozilo by to jen jeho život, ale také důvěru mnoha lidí v čestnost politiků a v dodržování těch nejvyšších hodnot, k nimž se Vy osobně za všech okolností hlásíte.“
Podobný dopis opatřený podpisy stejných signatářů obdržel i ministr zahraničí Tomáš Petříček. Jména podepsaných jsou na dopise to kuriózní a nutno říct, že mají svou váhu. Jsou mezi nimi například profesoři Oskar Krejčí či Jan Keller stejně jako spisovatelka Lenka Procházková nebo herec Ivan Vyskočil. Nechybí také novinář a nositel Medaile za zásluhy o stát Petr Žantovský nebo básník, kterého všichni známe ze školních čítanek, Jiří Žáček a mnoho dalších.
Středočeské krajské státní zastupitelství se nemusí omlouvat Davidu Rathovi za mediální výrok, že bývalý hejtman ve své korupční kauze lhal. Dnes o tom pravomocně rozhodl odvolací soud. Zároveň vrátil k novému projednání další část Rathovy žaloby na ochranu osobnosti. Někdejší politik měl totiž podle soudců správně zažalovat ministerstvo spravedlnosti, nikoliv státní zastupitelství.
Žaloba se týká rozhovoru, který dozorující státní zástupce Petr Jirát poskytl Lidovým novinám po prvním z nepravomocných rozsudků v Rathově korupční kauze. Hostivického lékaře zkritizoval za obstrukce a chování v jednací síni. Mluvil také o tom, že exposlanec lhal do médií a že má v zahraničních firmách schované peníze z trestné činnosti. Výši částky odhadl na stovky milionů korun. Rath za to požadoval veřejnou omluvu.
„Že žalobce (Rath) lhal, je výrok pravdivý a nelze za něj omluvu přiznat. Jsme vázáni pravomocným rozsudkem, v němž byl pan Rath shledán vinným. Jeho vyjádření, že nevzal úplatek, že se jedná o politickou kauzu a že je politickým vězněm, to evidentně nejsou pravdivá vyjádření,“ konstatoval předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Tomáš Novosad.
Rozhodl tak opačně než obvodní soud, který Rathovi loni v prosinci omluvu přiznal. Bývalý středočeský hejtman bude muset státnímu zastupitelství uhradit výdaje na soudní proces.
Novosad podotkl, že nepravdivá vyjádření pro média byla v rámci obhajoby Rathovým právem, které mu nelze upřít. Rath se ale potom nemůže domáhat omluvy za výrok o tom, že lže.
Výroky o ukrývání peněz v cizině a o výši této částky bude muset obvodní soud řešit znovu, a to se správnou organizační složkou státu na straně žalované, tedy s ministerstvem.
Rathův právník Adam Černý označil dnešní verdikt za licoměrný a nelogický. „Nemohu se ztotožnit s argumentací, že když obviněný něco uvádí v obhajobě, a potom je odsouzen, tak že celou dobu lhal. Stejnou optikou lhal úplně stejně státní zástupce Jirát, a to ohledně všech těch skutků, kde byl doktor Rath zproštěn,“ řekl novinářům. Dodal, že podle této logiky by Jirát „lhal čtyřikrát více“ než Rath.
Někdejší politik původně žaloval přímo Jiráta, tuto žalobu však soudy zamítly s tím, že ji bývalý hejtman musí nasměrovat na Jirátova zaměstnavatele.
Policie Ratha zadržela v květnu 2012 se sedmimilionovým úplatkem, který si nesl v krabici od vína. Pravomocný rozsudek vynesl pražský vrchní soud loni v červnu. Lékaře uznal vinným z jediného ze skutků popsaných v obžalobě – za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Vedle odnětí svobody mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působení ve výkonných funkcích v samosprávě.
Bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD nastoupil do věznice loni v říjnu. Za mřížemi chtěl působit jako lékař, současné právní předpisy to však neumožňují. Advokát Černý dnes novinářům sdělil, že jeho klient má nyní ve věznici „podřadnější práci“ – myje záchody. Pobyt ve vězení podle právníka zvládá, protože je silná osobnost.
Středočeský krajský soud Ratha letos shledal nepravomocně vinným i v druhé části kauzy. Za přijímání úplatků a zmanipulované veřejné zakázky kraje a krajských nemocnic mu původní sedmiletý trest o rok prodloužil a peněžitý trest mu zvýšil na 18 milionů korun.
Policie musela propustit pětašedesátiletého muže, který je obviněn z nedělní vraždy své manželky v pražském Radotíně. Pochybením pracovnice kanceláře pražského městského státního zastupitelství totiž nebyl na soud včas doručen návrh na vzetí obviněného do vazby. Informaci serveru Blesk.cz potvrdil mluvčí žalobců Aleš Cimbala.
Podle Cimbaly podala policie podnět pro vzetí obviněného do vazby včas. Návrh následně vypracoval dozorový státní zástupce, který zároveň dal pracovnici státního zastupitelství pokyn k tomu, aby byl předložen soudu. „Pochybením pracovnice kanceláře při doručení návrhu místně a věcně příslušnému soudu došlo k uplynutí zákonem předpokládané lhůty pro zadržení obviněného. S ohledem na tuto skutečnost musel být obviněný propuštěn na svobodu. Pochybení, které se ve věci vyskytlo, je řešeno a bude disciplinárně potrestáno,“ uvedl Cimbala.
Návrh na vazbu obviněného byl podle Cimbaly dán především kvůli předpokladu dlouhého trestu. Další důvod pro uvalení vazby, zamezit ovlivňování svědků, však odpadl, protože již byli vyslechnuti. Zároveň se podle mluvčího nepředpokládá, že by se muž stíhání vyhýbal nebo by v trestné činnosti pokračoval. Pokud by v budoucnu některý z vazebních důvodů vyvstal, může dozorový státní zástupce obviněnému vazbu znovu navrhnout.
K případu vyjížděli policisté 30. srpna kolem 13:30 do Strážovské ulice. Incident mezi manželi začal nejprve v domě, žena pak vyběhla na ulici, kde ji resuscitovali lidé z okolí, uvedl policejní mluvčí Jan Daněk. I přes jejich pomoc žena zemřela. Muž byl z vraždy obviněn o den později.
Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom ve čtvrtek informovala na twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na dnešek. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil. Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy. Podle vedoucí jejího PR oddělení Michaely Vrchotové nechá galerie nápis odstranit, škoda zatím nebyla vyčíslena.
„Zneuctění sochy Edvarda Beneše považuji za projev hlouposti. Navíc v den výročí jeho úmrtí. Kamerové záznamy z parkoviště MZV již byly předány místnímu oddělení policie, která se případem začala zabývat,“ sdělil Petříček.
...
vypečená rodinka...Bývalý středočeský hejtman David Rath, který si ve vězení odpykává sedmiletý trest za korupci, změnil nedávno adresu trvalého bydliště. Místo vily v Hostivicích u Prahy má nyní oficiální sídlo v domě ve Zbuzanech, který obývá jeho bratr s rodinou. Na polovinu nemovitosti přitom soudní exekutor vydal příkaz k prodeji.
O změně Rathova bydliště dnes informoval server iROZHLAS.cz.
Bratr středočeského exhejtmana Michal Rath má za to, že náhlá změna trvalého pobytu má k nemovitosti ve Zbuzanech přitáhnout pozornost exekutorů. Bratr David, se kterým se pře o dědictví po zesnulém otci Ratmírovi, chce podle něj zabránit tomu, aby exekutora zajímaly nemovitosti, které na přelomu roku rozprodal rodině, uvádí rozhlas.
„Pokud jde o dům, který vlastní odsouzený Rath s bratrem a nemají dobré vztahy, tak je to možná pokus navést exekutora do místa, kde není majetek povinného, ale třetí osoby, a tím jí zkomplikovat život,“ řekl serveru advokát Petr Němec. Podle něj může exekutor začít zabavovat movitý majetek v domě s argumentem, že tam žije dlužník, Rathův bratr ale může podat takzvanou vylučovací žalobu. „Stejně tak ale může jít exekutor přímo do Hostivic,“ dodal Němec.
Soudní exekutor Ivo Luhan už vydal na polovinu domu ve Zbuzanech exekuční příkaz k prodeji. Učinil tak poté, co David Rath neuhradil druhou splátku desetimilionového peněžitého trestu, který dostal za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.
Středočeský krajský soud Ratha letos shledal nepravomocně vinným i v druhé části kauzy. Za přijímání úplatků a zmanipulované veřejné zakázky kraje a krajských nemocnic mu původní sedmiletý trest o rok prodloužil a peněžitý trest mu zvýšil na 18 milionů korun.
I přes ujištění, že se poškození živnostníci a podnikatelé nemusejí bát zažádat o kompenzační příspěvek, rozjela finanční správa smršť trestních oznámení. Zatím se počet zastavil na 49 podaných trestních oznámení, u které má finanční správa podezření, že mohlo dojít k podvodu. Zavedení kompenzačního příspěvku přitom provázela protichůdná vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové, po kterých nebylo podnikatelům jasné, zda o Pětadvacítku mohou s čistým svědomím zažádat, či ne.
Kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly poškozeny koronavirovým vypnutím ekonomiky, se ukázal jako jedna z nejlepších vládních pomocí, co se týká jednoduchosti a rychlosti podání. Příspěvek v první vlně ve výši 25 tisíc korun měli podnikatelé a živnostníci z pravidla do dvou dnů na účtech, přitom stačilo elektronicky vyplnit žádost s čestným prohlášením.
Berňák sice původně avizoval, že žádné plošné kontroly se nechystají a trestní oznámení padnou až v nejkřiklavějších případech. Přesto jich finanční správa podala skoro pět desítek, přičemž v posledních týdnech tempo nabralo na obrátkách. Kompenzační bonus se spustil na začátku dubna a do poloviny června podala správa devět trestních oznámení. Do 17. srpna se ale číslo několikanásobně navýšilo.
„Finanční správa podala k 17. srpnu celkem 49 trestních oznámení o podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s žádostmi a výplatami kompenzačních bonusů s celkovou škodou přesahující 33 milionů korun,“ řekla pro Echo24 Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Zatím nejznámější případ řeší zlínští kriminalisté, kde dva lidé podávali fiktivní žádosti o vyplacení příspěvku. Z finanční správy tak vylákali více než 700 tisíc korun a nyní jim za to hrozí pět až deset let vězení. Co se týká kompenzačního příspěvku, tak se jedná o zatím první trestní stíhání. Podle policie si muž se ženou tipovali podnikatele z různých krajů, u nichž z veřejně dostupných zdrojů zjistili potřebné identifikační údaje. Bez vědomí podnikatelů pak podávali jejich jménem fiktivní žádosti o vyplacení.
Příspěvek byl podnikateli a živnostníky hodnocen velmi kladně. Na druhé straně se objevily nejasnosti, kdo si o příspěvek může vůbec zažádat. Důvodem byly prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové, která vyhrožovala kontrolami a zpětným zdaněním pro ty, kteří budou čerpat částku neoprávněně.
V Senátu se při schvalování zákona například opřela do fotbalistů, kteří stejně jako ostatní sportovci nesmí v současné době ani trénovat. „Nechám to na těch fotbalistech a na jejich morálním přístupu, jestli si chtějí přijít říct o 25 tisíc. Myslím si, že by neměli. Ale je tam pojistka v tom zákoně. Já jí nechci vyhrožovat, protože to nebude účelem, aby finančáci příští rok, rozhodně budou mít jiné starosti než se po podání přiznání v roce 2021 na dani z příjmu vrhnout na prověřování desetitisíců živnostníků, to určitě dělat nebudou, protože celá řada těch lidí je v problémech a my nechceme prostě je po roce začít buzerovat,“ řekla Alena Schillerová v horní komoře parlamentu.
Přitom i tato profese by měla na příspěvek od státu dosáhnout. „V rámci podnikatelského prostředí byly výše zmíněnými událostmi zasaženy nejen segmenty, na které opatření vlády směřovala přímo, ale též segmenty, které utrpěly v důsledku změny chování zákazníků, jejich priorit, jakož i změnami, které se dotkly jejich obchodních partnerů a dodavatelů,“ uvádí důvodová zpráva zákona. Na příspěvek tak jednoznačně nedosáhnou lidé, kteří si podnikáním pouze přivydělávají při zaměstnání, registrovali se na úřadu práce či čerpají dávky v hmotné nouzi.
Podmínky tak byly a velmi nejasné a kritizovali to především odborníci, podle kterých se do žádostí vnesl zmatek. „Největší problém ale je, že stát a zejména paní ministryně financí Alena Schillerová svým prohlášeními a výroky vyvolala obrovskou nejistotu. Myslím si, že je to úmysl, aby to řadu podnikatelů odradilo. Je to taková ostrakizace,“ řekl pro Echo24 předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
https://www.denik.cz/ekonomika/cinsky-p ... 00904.htmlFirma Petrof, pro níž je čínský trh s podílem kolem 35 procent klíčovým odbytištěm, má obavu, že zhoršení vztahů mezi ČR s Čínou bude mít negativní dopad i na její další obchody v Číně. Piana Petrof v Číně pod jinými vlastními značkami i vyrábí, loni to bylo téměř 6000 nástrojů.
Poté, co nová televizní stanice CNN Prima News oznámila optimalizaci, provedla změny ve vysílání a nečekaně vyměnila vedení, došlo k významným veletočům také v rámci její personální politiky. Televizi náhle opustily šéfeditorka zpravodajství Andrea Trojková a moderátorka Markéta Dobiášová a vyšlo také najevo, že stanice nakonec do svých řad nepřijala ani již dříve dohodnuté redaktory. Své další směřování hodlá CNN Prima News představit v průběhu září.
Čerstvou výměnu vedení, kdy se do čela stanice dostal dosavadní moderátor večerních zpráv Pavel Štrunc, čímž se zredukovala tříčlenná vedoucí redakční rada s Petrou Benešovou, Eliškou Čeřovskou a Tomášem Večeřou, vysvětluje Prima CNN News jako součást zjednodušování vedení redakce. „Rozhodli jsme se zjednodušit strukturu vedení redakce s cílem intenzivněji propojit televizní a online část zpravodajské platformy,“ oznámil deníku Echo24 mluvčí stanice Matěj Štýs.
O významnějším propojení TV vysílání a on-line sekce mluvil i sám Štrunc, který na Primě již v minulosti působil. Právě onlinovému zpravodajství se totiž zatím daří více než samotné televizi, jejíž celodenní sledovanost zatím dosahuje průměrného podílu 0,37 procenta, a je tak hluboko pod úrovní podílu 1,5 procenta, kterého chce Prima dosáhnout do jednoho roku od zahájení vysílání.
