https://www.jmir.org/2020/9/e21562/Američtí lékaři našli důkazy o tom, že první případy koronaviru mohly nastat v Kalifornii na konci prosince loňského roku. K tomuto závěru dospěli na základě studia lékařské anamnézy pacientů na klinikách v Los Angeles.
«Существует немало жителей, которые по тем или иным причинам игнорируют новые карантинные постановления, и их ожидает наказание в виде общественных работ», — предупреждают местные чиновники.
V Indonezii je pozorovateľný výrazný rast počtu chorých, denný prírastok dosiahol 3636 prípadov (13.9.2020) Celkový počet prípadov dosiahol 218 382 pacientov, najväčší rast zaznamenali v hlavnom meste Jakarte. Experti sa domnievajú, že skutočné čísla sú omnoho vyššie."Existuje nemálo obyvateľov, ktorý z tých alebo iných príčin ignorujú nové karanténne nariadenia, a tých čaká trest v podobe verejnoprospešných prác" - varujú miestni činovníci
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku".
Zdroj: https://eurozpravy.cz/domaci/chripka-je ... .261b1d82/
„Profesor Balík říká, že už nejde hlavně o nemocné ve vysokém věku, ale jde o věkovou hranici 40–60 let s řadou rizikových faktorů.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -CR-636139
Dnešní "novinka" z ministerstva:petrp píše: ↑13 zář 2020, 17:07Věda není o konsensu
....
Držte se, prosím, faktů a neodvažujte se mě poučovat o „konsensu“, a zde je důvod. Možná jste slyšeli o člověku jménem Ignaz Semmelweis, rakousko-uherském porodníkovi s pichlavou osobností. Pokud ne, rychle rozpoznáte jeho přínos pro lékařskou profesi podle třech slov, která proslavil: „Umyjte si ruce.“
https://pravyprostor.cz/veda-neni-o-konsensu/
+ graf Poměr hospitalizovaných vůči pozitivně testovaným.Čísla pozitivně testovaných přesahují takřka každý den hranici tisíce, mezi lidmi se šíří obava z příštích týdnů a měsíců, která by se dala srovnávat s březnem, kdy se v České republice začala nemoc covid-19 šířit. Přestože však čísla rostou zatím nevídaným tempem, nelze to samé říci o počtu hospitalizovaných s koronavirem.
V posledních týdnech sice výrazně přibylo lidí, kteří s koronavirem skončili v nemocnici. Počet hospitalizovaných stoupl od začátku září o dvě třetiny, a množství nemocných ve vážném stavu téměř o tři čtvrtiny. Podíl hospitalizovaných na množství aktuálně nemocných s covidem-19 je ale velmi nízký. Podle údajů k sobotě činí 2,18 procenta, což je nejméně od poloviny března.
Přestože mají nemocnice pro pacienty s koronavirem vyhrazená celá oddělení, kvůli nízkým počtům pacientům je ani nevyužívají. „Vzhledem k malému počtu pacientů s covid-19, (pouze 2 na umělé plicní ventilaci) jsou v tuto chvíli izolováni od ostatních pacientů a personál k nim přistupuje jako k infekčním. Pokud by počet pacientů v těžkém stavu stoupl na 20, byla by opět zprovozněna COVID jednotka, uvedla pro Echo 24 mluvčí FN Motol Pavlína Danková.
Covid podle lékařů způsobuje onemocnění jen velmi malému procentu svých hostitelů. „Ze statistik víme, že jen o něco více než 2 % nakažených má jakékoliv příznaky. Z těchto 2 % pak jen asi jedna pětina onemocní tak, že musí být hospitalizována na JIP. Jiní ‚běžní‘ původci infekčních onemocnění mají ta procenta významně vyšší. Co se týká hospitalizací, v nemocnici má být ten, kdo je nemocný. Preventivní hospitalizace nedává smysl, přirovnal bych to preventivnímu sádrování nohou při prvním náledí. A do třetice, uvědomte si, kolik lidí bylo testováno na jaře a kolik dnes. Je to přibližně 6-7x více. Je jasné, že i záchyt pozitivních lidí je úměrně k tomu vyšší,“ sdělil pro Echo24 Tomáš Vymazal, přednosta KARIM 2. LF UK a FN Motol.
Z počátku šel do nemocnice každý
Na začátku šíření viru v České republice také zafungovala skutečnost, že lidé o ní věděli pouze málo. „Počty hospitalizovaných byly trochu zkreslené i tím, že zpočátku posílali na Bulovku úplně každého, kdo byl covid pozitivní, přestože ti lidé byli skoro úplně zdraví. Dnes už jdou do nemocnice podle mě pouze ti, kteří mají těžké klinické příznaky,“ sdělil pro Echo24 ředitel FN Motol.
„Určitě na to má vliv počasí, určitě na to má vliv odolnost populace, protože ten rozdíl mezi západem a východem tak úplně normální není,“ dodal s tím, že svůj podíl mohou mít také zlepšené hygienické návyky Čechů: „Jestli je něco na tom viru pozitivní, tak to, že lidi naučil si umývat ruce, protože to co se dříve dělo, tak to bylo zvěrstvo,“ dodal Ludvík.
Nemocnice podle pondělního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvládnou násobně víc pacientů s covidem-19 než nyní, a to i vážných případů. Volná je podle něj víc než čtvrtina lůžek na odděleních anesteziologie a resuscitace a jednotkách intenzivní péče a 58 procent plicních ventilací. Premiér Andrej Babiš v neděli uvedl, že kapacita lůžek pro covidové pacienty je 4800, z toho pro těžké stavy je tisíc lůžek.
Jeden nakažený covidem-19 v Česku nakazí nyní za dobu svého onemocnění více než jednoho dalšího člověka. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) činí reprodukční číslo 1,59, jde o odhad ke 12. září. Jednotlivé kraje se sice v hodnotě reprodukčního čísla liší, ve všech je ale hodnota vyšší než 1,0. Jde o posun proti předchozím týdnům, kdy řada krajů významnější růstový trend nevykazovala. V tuto chvíli lze proto podle zdravotních statistiků hovořit o riziku plošného exponenciálního šíření.
Reprodukční číslo je jedním ze 150 parametrů, kterými ÚZIS hodnotí vývoj epidemie. Čím je číslo R vyšší, tím se onemocnění šíří rychleji. Pokud je číslo R menší než jedna, počet nakažených v populaci klesá. Před zavedením vládních opatření v březnu bylo číslo vyšší než dvě. Minulý týden číslo R činilo 1,35 a podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška šlo stále o kontrolované šíření nemoci, „lineární, nikoli exponenciální“.
Denní přírůstek počtu případů nového typu koronaviru v Česku je po třech dnech opět rekordní. V úterý jich přibylo 1 677. Rekordní je znovu také přírůstek do podvečera, který poprvé přesáhl tisícovku. Za středu je zatím 1 293 pozitivních testů, což je o 325 více než ve stejnou dobu v úterý. Za celou středu lze tedy očekávat nová maxima. Celkový počet potvrzených případů v Česku překročil 40 000, za více než půl roku se nakazilo 40 186 lidí. Vyplývá to z aktualizovaných údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Nově také Německo zařadilo Středočeský kraj na seznam rizikových oblastí.
V zemi je nyní 16 809 nakažených, většina s lehkým průběhem nemoci. Počet hospitalizovaných ale také roste, podle dat k úterý bylo v nemocnicích 388 lidí, o 55 více než předchozí den. Pacientů v těžkém stavu je 81, o tři více než v pondělí. Počet hospitalizovaných stoupl za poslední týden o více než třetinu, lidí potřebujících intenzivní péči přibylo o více než čtvrtinu. Podíl hospitalizovaných na množství aktuálně nemocných s covidem-19 je velmi nízký. Podle údajů k úterý činil 2,31 procenta, pod třemi procenty je od začátku září. Nemocnice podle pondělního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvládnou násobně víc pacientů s covidem-19 než nyní, a to i vážných případů.
Do statistik přibylo také pět obětí, celkem jich je 481. Z toho tři úmrtí připadají na středu. V úterý bylo úmrtí osm, v pondělí pět. Za celý minulý týden zemřelo 26 lidí.
Počty nově potvrzených případů stoupaly na další rekordy ve čtyřech dnech minulého týdne, dosud nejvíce jich bylo 1538 v sobotu. Zároveň se ale více testovalo. V srpnu počet testů za den pouze jednou překročil 10 000, kdežto minulý týden laboratoře od úterý do čtvrtka provedly každý den více než 15 000 testů, v pátek rekordních 19 000. V úterý jich bylo přes 17 000.
Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula a také Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) nicméně čekají další nárůst počtu případů nákazy. Podle ÚZIS lze nyní hovořit o riziku plošného exponenciálního šíření nemoci, když podle údajů z konce minulého týdne jeden člověk s koronavirem za dobu svého onemocnění nakazí zhruba 1,59 dalšího člověka.
Nejvýrazněji se nyní nákaza šíří v Praze, kde hygienici za posledních sedm dní potvrdili 161 případů v přepočtu na 100 000 obyvatel. Následují okresy Plzeň-jih se 154 případy, Kroměříž se 147 případy a Beroun se 145 případy na 100 000 obyvatel. Nejméně je za poslední týden zasažené Jesenicko s 15 a Jindřichohradecko s 18 případy koronaviru na 100 000 obyvatel.
Od čtvrtka 10. září platí v celém Česku povinnost nosit roušku ve vnitřních prostorách budov. Od pátečních 18:00 zakazuje ministerstvo zdravotnictví vnitřní hromadné akce na stání pro více než deset lidí. Výjimku mají výstavy, trhy a podobné akce. Na akcích k sezení musí být vstupenky prodávané na konkrétní místo. "V tuto chvíli je naší prioritou zastavit počínající exponenciální nárůst pozitivních případů. Nemohu však vyloučit další opatření," uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Němci nově považují za rizikovou oblast Středočeský kraj
Německo ve středu na seznam epidemicky rizikových oblastí zařadilo Středočeský kraj. Oznámil to Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem byla na listinu kvůli nepříznivé koronavirové situaci zapsána Praha. Pro obyvatele české metropole a nově také Středočeského kraje to při cestách do Německa znamená mít negativní koronavirový test, nebo počítat s karanténou; hranice nadále zůstávají otevřené. Omezení by se nemělo týkat pendlerů bez příznaků nemoci covid-19.
"Středočeský kraj je další rizikovou oblastí," uvedl RKI k situaci v Česku. Grémium německých ministerstev zahraničí, vnitra a zdravotnictví, které o seznamu rozhoduje, za rizikovou oblast nově označilo také Vídeň s Budapeští a rovněž několik regionů ve Francii, Chorvatsku, Nizozemsku, Rumunsku a Švýcarsku.
Pro zařazení na německý seznam rizikových zemí je hlavní podmínkou překonání hranice 50 nakažených na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní. Druhým kritériem je aktuální epidemická situace v dané zemi. Pokud například počet případů prudce roste, ale celková sedmidenní bilance ještě nedosáhla zmíněného limitu, může Německo i tak zemi vyhodnotit jako rizikovou.
Označení země za rizikovou neznamená, že do ní Němci nemohou cestovat, spolková vláda a také jednotlivé německé spolkové země nicméně doporučují, aby se lidé těmto regionům pokud možno vyhnuli. Zapovězeny rovněž nejsou cesty z rizikových oblastí do Německa, je nutné ale počítat s omezeními.
Ti, kdo do Německa přicestují z rizikových oblastí bez testu, se musí uchýlit do čtrnáctidenní karantény a informovat o tom příslušný hygienický úřad. Od 8. srpna platí, že při příjezdu je nutné buď předložit negativní test, který není starší než 48 hodin, nebo se rozboru podrobit po příjezdu do 72 hodin. Pokud test koronavirus neprokáže, může karanténa skončit.
Jeho vyjadrenia na tému koronavírus vyvolávajú silnú odozvu na sociálnych sieťach, ale aj v odbornej verejnosti. Tvrdí, že to, čo sa deje, nie je druhá vlna. Rovnako tak hovorí, že COVID-19 je banálne ochorenie a spochybňuje závery renomovaných epidemiológov.
https://www.ta3.com/clanok/1192527/buko ... Ur9nK-BKVQ
Systém elektronických žádanek na vyšetření vzorku na covid-19 měl dopoledne výpadek. Lékaři či hygienici tak nemohli žádanky vystavit. Odběrová místa ale fungovala nadále, přestože nebylo možné žádanky ani ověřit. Problém se systémem byl podle informací týmu Chytré karantény vyřešen. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím není jasné, jestli šlo o chybu, nebo kybernetický útok.
O centrálním výpadku systému informovala Chytrá karanténa dnes dopoledne. „V tuto chvíli nelze vystavit novou eŽádanku na odběr. Na odběrových místech budou lidé odebráni i přesto, že jejich eŽádanku nelze ověřit,“ uvedl tým Chytré karantény. Krátce po poledni ohlásil obnovení provozu systému. „Problém je vyřešený,“ oznámila Chytrá karanténa na Twitteru.
...
Placený článek ale začátek stačíPolsko zaznamenává v posledních dnech přes osm stovek nových potvrzených případů nemoci covid-19 denně. Je to méně než v předchozích týdnech apodle expertů je to především proto, že se změnila metodika a lékaři mohou na testy poslat jen ty, kteří mají příznaky nemoci.