OZE - Obnovitelné nebo jen Občasné zdroje energie?

[Svarboj]

Firma Tesla bude kupovat kobalt od Glencore

Poslední krok ukazuje, že Tesla rozšiřuje svou výrobu a stará se o zajištění vlastních zdrojů.

Firma Tesla bude kupovat kobalt od švýcarské firmy a využívat ho ve svých továrnách v Berlínu a Šanghaji, informovaly noviny Financial Times. Kobalt bude využíván do baterií aut firmy Tesla. Pro firmu Glencore jde o velice pozitivní zprávu, ale Tesla tím dává najevo svou rostoucí závislost na dolech v Demokratické republice Kongo.

http://casopisargument.cz/2020/06/18/fi ... -glencore/

[petrp]

Delší dobu studuju vliv obřích větrných parků na západním pobřeží EU na pohyb vzdušných mas. Předpokládám, že se tím někdo musel již zabývat. Nevíte někdo o nějakých studiích na toto téma? Díky za jakýkoliv odkaz...

[Svarboj]

Něco o tomhle je o stránku zpět v pdf.

[Svarboj]

Energetika zítřka? V Singapuru testují výrobu elektřiny ze stínu

Tým vědců z Národní singapurské univerzity vyvinul zařízení, které dokáže získat energii ze stínu, respektive z kontrastu mezi světlem a tmou. Doufá, že metoda v budoucnu pomůže zajišťovat elektřinu v hustě zastavěných městech. Nicméně k dokonalosti má zařízení ještě daleko.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... anicni_maz

[kenavf]

:sipka: Tak to by som bol zvedavý na cenu za inštalovaný kilowat(1kWp). a teda aj návratnosť tej investície. :dobre:
Ekonomickému potenciálu podobného zariadenia by možno uveril leda nejaký absolvent sociologie alebo politologie.

[Alchymista]

Na euroekodotáciách je rentabilný akýkoľvek nezmysel.

[bacil]

To funguje nejspíš na principu "tepelného čerpadla" - doposud se to využívalo při styku různých dvou kovů (obdoba Peltierova článku, resp. ten z toho vzešel)- studený konec, teplý konec, máme proud daný přenosem tepla z jedoho konce na druhý.

[kenavf]

Lenže u toho tepelného čerpadla alebo Peltierovho článku musí byť dostatočný energetický rozdiel dvoch prostredí aby sa z toho dalo niečo vyprodukovať. Čo myslíš že aký energetický rozdiel vytvoríš keď na niečo "vrhneš svoj tieň"?

[bacil]

Však tam píše o zhruba 100nW z cm2 - to je 1mW z m2. Sto tiíckrát méně jak ze slunce. Od toho máme tzv. "energy harvesting", aby jsme z toho něco dostali. Jen tak mimochodem, když už jsme u těch čísel, tak 1mW z 1m2 FV panelu dostanete při osvětlení 1Lx - a to už je skoro tma. Takže to vypadá spíš na nějaký šikovný dotační/investorský podvod.

Intenzita: práh vidění: 0,001 lx: poloviční měsíc: 0,2 lx: úplněk: 0,5 lx: začátek barevného vidění: 1 lx: běžné osvětlení v domácnosti: 50 lx: osvětlení ve škole: 300 lx: osvětlení pro práci s jemnými detaily: 2 000 lx: nepřímé osvětlení ve dne: 10 000 lx: osvětlení sluncem: 100 000 lx

http://eridanus.cz/id32402/ve(2da/pr(2i ... /index.htm

[skflanker_]

TV reportáž z Rostovskej oblasti (Rusko), kde dokončili výstavbu veternej elektrárne s inštalovaným výkonom 350MW:
В Ростовской области завершили строительство Казачьей ветряной станции

https://youtu.be/2IChthjYMqI zverejnené 12.10.2020, dĺžka videa 3:35 min.
- ide o 4. veternú elektráreň v Rusku
- komplet komponenty vyrobené v Rusku + vývoz veterných elektrárni z Ruska do Dánska "From Russia With Love" (Z Ruska s láskou)
- plánujú to stavať aj na severe krajiny - od Murmanska po Kamčatku

[kenavf]

https://ekonomickydenik.cz/v-ramci-zele ... pro-metan/
V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise strategii pro metan

Evropská komise dnes představila unijní strategii pro snížení emisí metanu. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším plynem vyvolávajícím změnu klimatu. ..
..
Komise taktéž přezkoumá nařízení o sdílení úsilí a zváží rozšíření působnosti směrnice o průmyslových emisích tak, aby se nově vztahovala i na odvětví produkující metan.

zakážeme kravy .

Stačí tým kravam na túto dieru namontovať odsávač metanu, na chrbte bude mať tlakovú flašu a tá jej bude vymieňaná. Metanom sa budú poháňať traktory. :evil_smile:

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/podz ... -stridace/
Podzimní transfúze 160 metrů pod hladinou Vltavy: Nejefektivnější elektrárna kaskády jede opět naplno. Po čtvrtstoletí má nové střídače

Vodní elektrárna Lipno I po plánované kontrolní údržbě poloviny své kapacity už zase naplno dodává bezemisní elektřinu do tisícovek jihočeských domácností. Soustrojí TG1 prošlo za poslední týden pravidelnými kontrolami a opravami v čele s výměnou střídačů, které dosloužily po 25 letech.

Obě dvě lipenská soustrojí byla kompletně zmodernizována v letech 2012-17, což přineslo zvýšení jejich efektivity o cca 4 % a úsporu vody při udržení dosavadního objemu výroby ekologické energie. Lipenská vodní elektrárna je v rámci celé energetické soustavy důležitá jako záložní zdroj napětí pro jadernou elektrárnu Temelín při black-outu v síti.

Hydrocentrála na „jihočeském moři“ je od roku 2017 první zcela modernizovanou vodní elektrárnou ČEZ. Stalo se tak díky největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

„Velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW za 2 minuty, možnost dálkového ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích a funkce zálohy v nouzi pro jadernou elektrárnu Temelín dělají z lipenské elektrárny jeden z nejdůležitějších zdrojů Vltavské kaskády. Permanentní udržování elektrárny v nejlepší kondici je proto nezbytné,“ vypočítává lipenské plusy ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Aby elektrárna se svým personálem spolehlivě plnila své úkoly, je ovšem třeba každé soustrojí jednou do roka důkladně zkontrolovat. Kaverna velká jak basketbalová hala. Právě v ní tepe 160 metrů pod zemí srdce elektrárny – strojovna. Práce se tu rozeběhly koncem října a vyžádaly si celkové odstavení soustrojí TG1. Podobně jako v případě jarních oprav na sesterském TG2 prošly základní údržbou zejména 230tunový rotor i 160tunový stator. Po 25 letech došlo také na jeden z posledních restů po nedávné komplexní modernizaci – výměnu a instalaci dvojice výkonnějších střídačů, zařízení umožňujících napájení důležitých systémů pro provoz a infrastrukturu elektrárny.

„V posledních letech významně vzrostly požadavky na kapacity zajištěného napájení. V rámci areálu elektrárny jde hlavně o řídicí a ICT systémy, telefonní ústřednu, zabezpečovací i kamerový systém a další zařízení. Výkon nových zdrojů jsme proto navýšili tak, aby pokryl tyto nároky s dostatečnou rezervou pro další budoucí požadavky,“ dívá se už směrem kupředu vedoucí oddělení provoz Martin Sobolík.

Lipno I je nejefektivnější elektrárnou celé vltavské kaskády – na výrobu 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje jen necelých 2,8 m3 vody. Je to možné díky 160metrovému spádu (rozdílu spodní a horní hladiny nádrže), největšímu na Vltavské kaskádě. Jen pro srovnání: Instalovaným výkonem největší elektrárna na Vltavě – Orlík – potřebuje k výrobě stejného množství energie prohnat přes oběžné kolo turbíny 6,2 m3 vody.


Vodní elektrárny jako stabilizátor soustavy a protipovodňová síla

Veškeré vodní elektrárny ČEZ v České republice, které loni vyrobily úhrnně 2,2 miliardy kWh. významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Pozitivní role vodních elektráren Vltavské kaskády se projevuje mj. při povodních, kdy se uplatňuje jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození přehrady

Projděte si elektrárnu Lipno I jako naživo: http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-lipno/

Více o vodních zdrojích Skupiny ČEZ v ČR https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdr ... -republika

Věděli jste, že…

…vodní dílo a elektrárna Lipno I regulací odtoku pomáhá zvětšovat minimální průtoky, omezuje povodňové špičky a přispívá ke zvyšování výroby v ostatních elektrárnách vltavské kaskády.
…energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy.
…elektrárna je unikátní také tím, že vodu, která už ekologickou elektřinu vyrobila odvádí 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m.
…k dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 210 m. Nosnost nákladního výtahu je 80 tun.
…v podzemní elektrárně jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny.
…v nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 110 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií a je připravena na možnost podání napětí jaderné elektrárny Temelín v případě Black-outu? Součástí areálu je také rozvodna R22 kV, která slouží pro zásobování elektrickou energií blízkých obcí.
…kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/precerpavaci ... ky-rekord/
Přečerpávací elektrárny pokořily historický rekord

Přečerpávací elektrárny v České republice jsou v kurzu. Historické výrobní maximum z roku 2015 odolávalo pět let, ale těsně před koncem roku přeci jen padlo. Ukazatel s číslovkou 1.292.678 MWh byla překonána přesně 24. prosince mezi 18. a 19. hodinou na soustrojích TG1 elektrárny Dlouhé stráně a TG2 elektrárny Dalešice. Využívání trojice přečerpávacích vodních elektráren ČEZ – Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice 2. stále roste. Letos vyrobí téměř dvojnásobek oproti roku 2010. Stále stoupá i počet uskutečněných startů, za poslední dekádu se zatím zvedl o více než 70 %.

Přečerpávací elektrárny jsou významným činitelem při pokračující dekarbonizaci a modernizaci energetiky. Stále rostoucí množství lokálních a obnovitelných zdrojů vede k větší potřebě zdrojů, které dokáží rychle reagovat na výkyvy ve spotřebě energie. Právě přečerpávací elektrárny dokáží rychle najet a začít vyrábět, i naopak uchovat přebytky elektřiny na potřebnou dobu.

„Česká energetická soustava v posledních měsících a letech naplno využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut. Díky modernizačním investicím uplynulých roků v řádu stovek milionů korun jsme schopni spolehlivě plnit stále náročnější požadavky energetického dispečinku. Letošní dosažení maxima je o to cennější, že ho „uhrály“ vlastně jen 2,5 elektrárny, protože Štěchovice 2 jsou od května z důvodu oprav mimo provoz,“ říká Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.

Trio přečerpávacích elektráren provozovaných Skupinou ČEZ v ČR dodalo zatím letos do sítě více než 1,3 milionů kWh elektřiny; za celý loňský rok to bylo 1,17 miliardy kWh. Zdroje s více než 75% účinností umí v době přebytku elektřiny v síti (především v noci, ale v posledních letech stále častěji i v průběhu dne) čerpat vodu z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, naopak v turbínovém režimu vyrábět elektrickou energii. V rámci jednoho přečerpávacího cyklu dokáží všechny tři dohromady „napumpovat“ do české energetické sítě až 5,9 milionu kWh. Stejné množství energie by umožnilo uskutečnit cestu kolem světa flotile 983 elektromobilů střední třídy.

O zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů, a to jak v čerpadlovém (z dolní do horní nádrže), tak i v turbínovém režimu (voda míří z horní nádrže na turbínu). Letos od ledna do ustavení nového rekordu vykázaly přečerpávací elektrárny 5 926 najetí. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů PVE Dalešice.
Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren ČEZ
2009 2020 (leden–24. prosinec)
turbínový čerpadlový turbínový čerpadlový
PVE Dalešice 1057 728 2132 1659
PVE Dlouhé stráně 490 370 981 748
PVE Štěchovice II 528 297 234 172
Celkově 3470 5926

Podívejte se prostřednictvím virtuální prohlídky, jak fungují přečerpávací vodní elektrárny

Dlouhé stráně http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-dlouhe-strane/
Štěchovice II http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-stechovice/

Více o vodních elektrárnách Skupiny ČEZ se dozvíte zde

• přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně – jeden z „divů České republiky“ – disponuje největší reverzní vodní turbínou v Evropě – o instalovaném výkonu 325 MW?
• horní nádrž PVE Dlouhé Stráně leží v nadm. výšce 1350 m a má celkový objem 2,72 mil. m3?
• dalešickou přečerpávací vodní elektrárnou z roku 1978 protekla za více než 40 let jejího spolehlivého provozu voda o objemu přesahujícím 60 nádrží dalešické přehrady?
• hráz dalešické přehrady 100 metrů vysoká je nejvyšší funkční sypanou hrází v Evropě?
• přečerpávací elektrárna Štěchovice 2 pracující se spádem až 220 m a umělou nádrží na kopci Homole o obsahu 500 000 m3 byla v době svého vzniku v roce 1947 třetí největší přečerpávací vodní elektrárnou světa?
• historicky prvním přečerpávacím vodním zdrojem na našem území byla v roce 1930 spuštěná šumavská elektrárna Černé jezero, která je dodnes funkční jako malá vodní elektrárna?

[riho]

Potvrdenie nebezpečnosti odstavovania veľkých systémových elektrární. PVE slúžia ako zálohy, resp. veľký regulačný člen pre strýčka príhodu. Ich preťažovanie skôr či neskôr spôsobí katastrofu.

[Tomas BB SK]

riho, neboj, cochvila sa dockame technologie "rozptylenych" zasobnikov na odber EE vyrobenej zo "zelenych" elektrarni... Ano, su to elektromobily... Ze to v konecnom dosledku sposobi este vacsie problemy nikoho nazaujima, "pokrok" nezastavis

[kenavf]

Potvrdenie nebezpečnosti odstavovania veľkých systémových elektrární. PVE slúžia ako zálohy, resp. veľký regulačný člen pre strýčka príhodu. Ich preťažovanie skôr či neskôr spôsobí katastrofu.

PVE nie sú zálohy ale sú to, ako píšeš, veľké regulačné členy. Preťažovať sa nedajú. Tie Dlouhé stráně sa plnia a vypúšťajú 2x za deň.
Ale niečo nové v tejto oblasti sa asi ťažko postaví.

[riho]

Preťazovať v zmysle znižovania životnosti zariadení. Ostatné tak dopadlo Gabčíkovo. Taliani drali, drali až tak, že keď sa vrátilo štátu, tak boli turbogenerátory dávno súce do GO. Vodohospodárska ho dáva doteraz dokopy.
Ten istý problém je s Čiernym Váhom. Obmedzili údržbu, z pôvodne 100 členneho personálu zostalo pár ľudí, stroje slúžia viac obchodníkom, ako regulácii.
A PVE sú záloha. A to za najväčší zdroj v regulačnej oblasti na vymedzenom území. Môže sa ti to nepáčiť, môžeš s tým nesúhlasiť, ale to je asi tak všetko. Zažil som už viac krát výpadok niektorého bloku atómky a vždy za ne zaskakoval Čierny Váh v rámci 3 minútovej regulácie.

[kenavf]

...
A PVE sú záloha. A to za najväčší zdroj v regulačnej oblasti na vymedzenom území. Môže sa ti to nepáčiť, môžeš s tým nesúhlasiť, ale to je asi tak všetko. ..

Keby to bola len záloha tak by sa nesmela vyprázdňovať . Ale oni ju vyprázdňujú 2x denne na 50% a len tých 50% je záloha, pre všetky elektrárne.
Môže sa ti to nepáčiť, môžeš s tým nesúhlasiť, ale to je asi tak všetko.

[Aaron Goldstein]

funkcia PVE Čierny Váh spočíva v dispečerskej rezerve pre výpadok najväčšieho bloku v ES a v dodržiavaní salda
zahraničnej spolupráce. Po uvedení jadrovej elektrárne Mocbovce do prevádzky význam PVE
a hlavne Čierneho Váhu ďalej vzrástol.

https://www.osti.gov/etdeweb/servlets/purl/20122384

Dispečerská rezerva je (IMHO) jen jiné pojmenování zálohy...

[Alchymista]

https://roklen24.cz/dve-zpravy-pro-spot ... ste-horsi/
Dvě zprávy pro spotřebitele energií. Špatná a ještě horší

České spotřebitele energií, tedy všechny obyvatele ČR, stíhá jedna špatná zpráva za druhou. Nejenže je nemine postupné zdražování elektřiny a tepla (byť pro rok 2021 je zatím hlášen mírný pokles cen) kvůli úplnému přechodu na bezuhlíkovou energetiku, který u nás doporučuje Uhelná komise do roku 2038, ale již nyní podle posledních zpráv Eurostatu nám v ČR rostla cena elektřiny nejvíce za posledních pět let v rámci celé EU. Výdaje do nových zdrojů kvůli přechodu na „čistou“ energetiku mají navíc podle mistra průmyslu Karla Havlíčka stát zhruba 355 miliard korun, a to samozřejmě také zaplatíme především my, spotřebitelé.

Podle Eurostatu v loňském prvním pololetí vyletěly ceny elektřiny v tuzemsku od roku 2015 už o třetinu (!) na 18,4 eur (450 korun) za 100 kilowatthodin. Důvodem prý je, že musíme kopírovat vývoj na německém trhu a jeho příklon k „zeleným“ zdrojům, což je prostě, ať se to někomu líbí nebo ne, prokazatelně drahý špás. Jen Belgie, coby další hraniční soused Německa ovlivňovaný stejnými trendy s námi držela krok, když zaznamenala růst 31 % (27,9 eur), ale další v pořadí Litva už pouze 14 % (14,3 eur). Je asi pochopitelné, že vzhledem k životní úrovni je elektřina levnější v Bulharsku (10 eur) či Rumunsku (14,6 eur), ale také například ve Finsku, Švédsku či Nizozemsku. To už nelze přejít mávnutím ruky. Podrobnější cenovou analýzu lze najít v tomto textu.

Stojíme tedy před rozhodnutím, co s tím? Odborníci v tuzemsku se shodují, že kvůli přechodu na onu „čistou“ energetiku, jejímž hlavním protagonistou je právě Německo, budeme muset stavět jaderné reaktory. Jinak to prostě nepůjde. Náklady budou enormní, v řádu hodně stovek miliard. A nepomůže nám ani slunce, vítr či (svěcená) voda. Navíc ani u obnovitelných zdrojů není jisté, jak se budou ceny vyvíjet. Bude se totiž muset započítat i likvidace, jak budou větrníky a solární panely stárnout. Jestliže se tedy již nyní řada domácností nachází v tzv. energetické chudobě, kdy nejsou schopny platit účty za energie, lze očekávat nárůst jejich počtu. Navíc na nás v následujícím období dopadne postkoronavirová krize, kdy prostě budeme muset zaplatit také účty za uzavření ekonomiky a další náklady s tím spojené. A to už bez problémů ustojí opravdu málokdo a bohužel už nejen u nízkopříjmových skupin obyvatel, ale dotkne se to s výjimkou horních deseti tisíc i vrstvy střední.

Nám na celé věci mimo zvyšování životních nákladů ještě vadí i marketingová kampaň vedená jak úřady EU, tak aktivisty různých směrů a skupin. Snaží se nám namluvit, jak jsou větrníky a soláry atd. již dnes cenově výhodné. Proč tedy ale rostou ceny energií?! A proč se OZE stále musí dotovat?

Princip – zlevnit energie z obnovitelných zdrojů tím, že uměle zdražím ty z fosilních paliv (např. emisními povolenkami, jinými daněmi), čímž dojde právě k onomu celkovému zdražení, které pocítíme ve svých platbách, je marketingovou demagogií. Bohužel s reálným sociálním dopadem, a nejen s ohledem na již zmíněnou energetickou chudobu obyvatel.

Když už někdo z obdivovatelů a propagátorů OZE občas připustí, že to s cenovou výhodností aktuálně není, bůh ví jaké (máme ale podle nich rozhodně věřit, že za pár let bude určitě líp….), přesvědčují nás přesto, že povinností Evropy a Evropanů je zachránit naši Zemi před globálním oteplováním právě zákazem využívání fosilních paliv. A jelikož to je jediná cesta, je přeci úplně jedno co to stojí a bude ještě stát.

Zvlášť když tím prý navíc půjdeme příkladem a ostatní státy světa nás budou následovat. Co na tom, že např. nejlidnatější Čína dělá úplně něco jiného (marketingově se hlásí k OZE, v reálu staví nové uhelné elektrárny) …, Nebo že role člověka či „jeho“ spalování fosilních paliv jsou jen jednou podmnožinou x-násobně větší množiny jiných vlivů na v této časové etapě patrném globálním oteplování. Vždyť i v minulosti byly zaznamenány teplejší i studenější období a nespalovalo se v elektrárnách nebo motorech aut. Tyto vlivy stojící zcela mimo proklínané fosílie, ať už se jedná např. o roli vesmírných sil, a s tím např. spojené a pravidelné opakující se zpomalování a zrychlování oběhu Země kolem Slunce nebo kolísání sklonu zemské osy, či mnohé další. Je pravdou, že toto oteplování je nyní rychlejší, ale samotná Evropa to nezachrání, když „zbytek“ světa se v dohledné době nepřidá. A nejde přitom pouze o spalování fosilních paliv, ale také například o masivní uvolňování CO2 z půdy rozsáhlým mýcením pralesů v Amazonii.

Jako rozumná cesta ven z tohoto začarovaného kruhu se nám, co to vše musíme platit v koncových cenách, jeví nezbavovat se překotně jak u nás, tak v celé Evropě nejlevnějších a také logicky nejspolehlivějších domácích zdrojů energie. Vhodný mix jádra (byť tady skřípeme zuby nad megalomanskými stavbami velkých reaktorů, cestu vidíme ve vodíku, či menších jaderkách), obnovitelných zdrojů jako biomasy, fotovoltaiky a větrných turbín, ale také uhlí, kterého máme na desítky let, by zajistil domácnostem dostupnější ceny energií. Alespoň do doby, než jej bude moci nahradit ekonomicky přijatelnější alternativou bez produkce CO2. Kvůli němu by ani životní prostředí nemuselo více utrpět, vždyť navrhované spalování dováženého zemního plynu (náhradou za něj), než postavíme jaderné pomníky, rovněž produkuje skleníkové plyny. Nebuďme tedy prosím papežštější než papež, a i proto se snad ještě včas ozýváme. Nechceme se přeci dočkat chvíle, kdy na to, abychom se ohřáli a posvítili si, nebudeme mít.