EU obecně

[petrp]

Odborník a znalec pracující rukama: České zemědělství? Já začnu tím, co se děje v Nigérii
Evropská unie pod rouškou ochrany životního prostředí v režii aktivistů a „zelených teroristů“ z několika starých zemí uplatňuje v agrárním sektoru a potravinářském průmyslu koloniální politiku. Evropská unie hlásá uplatňování společné zemědělské politiky a jednotného trhu, ale ani jedno neexistuje, a tím hospodářsky velmi významně ovládá nové země, které přistoupily do EU v roce 2004 a později. Toto ovládání je způsobeno tím, že EU nastavila diametrálně rozdílné podpory pro zemědělskou a potravinářskou výrobu u starých a nových zemí.

To znamená, že podpory na plochu, tj. na zemědělskou půdu, jsou u starých zemí v průměru 1,7krát vyšší, někdy až čtyřikrát, Lotyšsko má 94 eur/hektar, Belgie na druhou stranu 400 eur na hektar zemědělské půdy. Podpory do programu rozvoje venkova, což je kofinancování z národních rozpočtů, jsou v průměru dvakrát vyšší u starých zemí než u nově přistoupivších. Někdy však i čtyřikrát, Slovensko může přidat maximálně 25 procent, Česká republika maximálně 35 procent, ale Německo a Nizozemsko téměř 60 procent, Rakousko dokonce celých 100 procent prostředků z národního rozpočtu.

Prostě a jednoduše. Podpory přímo z národních rozpočtů jsou zhruba čtyřikrát vyšší u starých zemí oproti novým. Tomu se prý říká společná zemědělská politika a jednotný trh! Dovolte, abych se zasmál. Já bych to totiž řekl úplně jinak. Je to koloniální politika k ovládnutí trhu na území nově přistoupivších zemí.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... rii-649458

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SRLaR/erdogan-turec ... t-britanii
Erdogan: Turecko by v EU mohlo nahradit Británii

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že jeho země je odhodlaná napravit vztahy s Evropskou unií. Erdogan to řekl na obědě s velvyslanci členských zemí EU, uvedla agentura AP. Podle prezidenta se země nevzdala cíle vstoupit EU. Podle něj by vstup Turecka mohl být pro EU náhradou za odchod Británie.

Erdogan tvrdí, že se Turecko snaží zlepšit vztahy EU, tuto snahu ale údajně kazí některé členské země. Erdogan uvedl příklad rostoucího počtu narušování tureckého vzdušného prostoru ze strany Řecka. "Jsme připraveni vrátit naše vztahy na tu správnou cestu a očekáváme podobné odhodlání od Evropské unie," uvedl.

Napětí mezi Tureckem a zeměmi EU vzrostlo kvůli tureckému geologickému průzkumu ve východním Středomoří. Průzkum vyvolal rázné protesty Řecka, podle kterého se uskutečňuje v rozporu s mezinárodním právem. Turecko se pře s Řeckem a Kyprem o vymezení námořních ekonomických zón ve Středomoří. O sporném průzkumu mají Turecko a Řecko jednat v Istanbulu v pondělí 25. ledna. Jedná se o první přímé rozhovory na téma od března roku 2016.

Vloni se výrazně zhoršily také vztahy mezi Tureckem a Francií. Turecký prezident kritizoval francouzského kolegu Emmanuela Macrona za to, že podpořil vydávání karikatur proroka Mohameda.

Na prosincovém summitu se členské země EU dohodly na posílení sankcí proti osobám a firmám zapojeným do tureckého geologického průzkumu. Evropská komise seznam stále připravuje a následovně ho předloží členským zemím ke schválení.

Bez príživníka ani krok

[Rado Info]

Pokud lockdowny neskončí v březnu, bude to důvod k obavám, řekla šéfka ECB Lagardeová
Pokud do konce března neskončí restriktivní opatření a lockdowny v zemích eurozóny, bude to důvod k obavám. Ve středu to podle agentury Reuters uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Prosincová předpověď ECB počítá s růstem HDP eurozóny o šest procent v mírném scénáři.
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... .seznam.cz

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SmUxn/zvykneme-si-p ... ka-ministr
„Zvykněme si po brexitu v EU mluvit našimi jazyky, místo lámané angličtiny“ říká ministr

Vzhledem k brexitu a uzavřené obchodní dohodě by se v EU mělo přestat mluvit "lámanou angličtinou". Alespoň si to myslí francouzský ministr pro záležitosti EU Clément Beaune. Vyzval k jazykové rozmanitosti, aby si politici zvykli mluvit svými jazyky. Informoval o tom server Politico.

"Po brexitu bude těžko pochopitelné, proč se všichni držíme lámané angličtiny," řekl novinářům Beaune. "Zvykněme si znovu mluvit našimi jazyky!" Beaune výslovně neobhajoval, aby po brexitu nahradila angličtinu francouzština. Řekl však, že by byla chyba, kdyby Evropa po brexitu komunikovala pouze v jednom jazyce.

Podle ministra si evropská sedmadvacítka zvykla pracovat a vést diskuze výhradně v angličtině. "Věřím, že se z toho musíme dostat," myslí si Beaune. Angličtina je již dlouho pracovním jazykem EU. Mnoho lidí si stěžuje, že angličtina, která se používá uvnitř bruselské bubliny se vyvinula v jakýsi "Globish" plný nepůvodních slov.

Vzhledem k tomu, že Británie nyní odešla z EU, existují pouze dva relativně malé státy, které mají jako úřední jazyk angličtinu. Jsou jimi Irsko a Malta. Vedle toho existuje také irština a maltština. Pro všechny ostatní je angličtina přinejlepším druhým jazykem.

Francie bude v první polovině roku 2022 předsednická země Rady EU. Beaune řekl, že v rámci přípravy Paříž přijme "konkrétní iniciativy" na zlepšení evropských jazyků. Příprava bude zahrnovat například jazyková školení a zajištění toho, aby instituce EU byly uvědomělé ohledně jazykové rozmanitosti v náborových procesech.

"Je to skutečný boj za jazykovou rozmanitost," řekl Beaune.

A naši politici budú mať "big" problem - lízať päty mocným v EU nemecky alebo francúzsky?

[petrp]

Vlastní gól sociálních sítí
Polský premiér Mateusz Morawiecki v úterý prohlásil, že korporace sociálních médií nesmějí cenzurovat názory, které nesdílejí, a vyzval k přijetí nových předpisů, které by upravovaly používání Facebooku, Twitteru a Instagramu v Evropské unii.
„My v Polsku,” uvedl později na svém Facebooku, „jsme žili v zemi, ve které platila cenzura. Velký bratr nám nařizoval, jak máme žít, co si máme myslet a cítit. Proto s takovým znepokojením sledujeme všechny pokusy omezit svobodu.” A dodal, že Evropské únii navrhne zavést přísnou, zákonnou regulaci zmiňovaných síťových gigantů

Sympatický, ale beznadějný hlas volajícího na poušti, mávne smutně rukou většina běžných čtenářů. Všichni přece vědí, že tyhle „sociální platformy” jenom snaživě plní zadání globalistů, světovládných firem a nadnárodních organizací. Jak nejlépe to dokážou. Stejně, jako celá ta Únie. A že díky tomu jsou také nedotknutelné. Nekritizovatelné, nezdanitelné. Jakou šanci proto může mít nějaký polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který byl pověřen, aby vypracoval návrhy takového nařízení?

Kupodivu, ne malou. Brutální „odpojení” stále ještě úřadujícího presidenta Trumpa, otřáslo evropskými elitami víc, než by se na první pohled zdálo. Ne tedy, že by Trumpovi či jeho politice fandili. Ne, že by ho nechtěli potopit. Totální výmaz milionů jeho příznivců je jim už úplně šumafuk. Ale… byl to přece jen president velmoci. Někdo. Jeden z nich. Pregnantně to vyjádřil Thierry Breton, jeden z klíčových komisařů EU, ve svém rozhovoru s Politico: „skutečnost, že nějaký ředitel firmy může vytáhnout zástrčku mikrofonu presidentu Spojených států, a to bez jakékoli kontroly, je nepřijatelná”.

http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni ... lnich-siti

[homer]

Brusel jedná o zákazu rebarbory a řešetláku – další na řadě může být zelí a hrášek
Máte rádi vepřo-knedlo-zelo? Tak si jej uvařte. dokud to ještě lze! Na seznamu zakázaných potravin se celkem rychle může ocitnout zelí. Je to zelenina, které hrozí zákaz kvůli tomu, že obsahuje hydroxyanthracenové deriváty. U této látky sice v mnohaletém řízení před Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) nebylo spolehlivě prokázáno, že by ohrožovala život nebo zdraví člověka. Evropská komise však mezi Vánocemi a Silvestrem vydala prováděcí nařízení, kterým by bylo zakázáno v potravinách používat hydroxyanthracenové deriváty vyráběné jako extrakty z rebarbory, řešetláku a aloe vera. Zelí a hrášek které tuto látku také obsahují, mohou být další na řadě.

Evropský parlament má nyní do března lhůtu, ve které může tento nesmyslný předpis zrušit. K tomu je však nutné, aby na plenárním zasedání nadpoloviční většin poslanců schválila námitku proti tomuto předpisu. Komise se při vydání prováděcího nařízení odvolává na pravomoc svěřenou jí nařízením 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Toto nařízení dělí přírodní látky do 3 kategorií:
a) mohou být obsaženy v potravinách bez omezení množství v přepočtu na kg,
b) mohou být obsaženy v potravinách, ale pouze v takové koncentraci, aby člověk při běžné konzumaci nepřekročil maximální denní dávku této látky – sem patří např. vitamíny,
c) zakázané látky - kam doposud patří například methylalkohol, u nás známý z tzv. metanolové aféry.
Nařízením 1925/2006 je Komise zmocněna zařazovat na seznam látek, jejichž používání je v potravinářství zakázáno a další sloučeniny, pokud se spolehlivě vědeckým zkoumání prokáže, že ohrožují lidské zdraví nebo dokonce život. Komise může prováděcím nařízením na základě spolehlivých vědeckých poznatků stanovit i limity koncentrace některých látek v potravinách, aby při jejich běžné konzumaci nedocházelo k otravám v důsledku předávkování.
EU si za účelem provádění správních řízení o stanovení maximálních denních dávek různých látek obsažených v potravinách a na koordinaci vědeckovýzkumné práce o oblasti bezpečnosti potravin zřídila Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Tento úřad, sídlící v italské Bologni, přijímá ročně tisíce podnětů k řízení o přezkumu bezpečnosti různých sloučen pro lidské zdraví. Na jejich základě zadává různým laboratořím studie o účincích těchto látek na lidský organismus.
Řízení o hydroxy-anthracenových derivátech bylo úřadem EFSA zahájeno v roce 2013 poté, kdy byla zveřejněna studie upozorňující na možnost , že by tato látka mohla způsobovat rakovinu, nebo nepříznivě působit na plod v těle matky. Tato studie ovšem obsahovala upozornění, že nebyla prováděna na lidech, ale na jiných druzích živočichů. EFSA na jejím základě zadal několik vědeckých studií o účincích této látky na člověka. Žádná z nich neprokázala, že by tato látka byla nebezpečná. EFSA proto v roce 2016 odmítl návrh na zařazení této látky do seznamu složek zakázaných v potravinách.
Současně však nechala dále probíhat pokusy, jejichž cílem bylo stanovit maximální množství této látky, jejíž denní konzumace je pro člověka bezpečná. Výzkumů se účastnila i Italská toxikologická společnost, což je lékařský spolek sdružující odborníky a pracoviště zabývající se otravami. Z jejich řad se výzkumu účastnily 3 špičkově vybavené laboratoře, které pro státní orgány dodávají znalecké posudky i v případě podezřelých úmrtí. Přestože na výzkumu pracovala řada nejlepších kapacit v oblasti otrav, ani po několika letech pokusů se nepodařilo prokázat podezření, že by tato látka obsažená v zelenině – např. hrášku, byla pro lidské zdraví nebezpečná byť i v malém množství.
EFSA tyto skutečnosti počátkem prosince písemně sdělil Komisi v rámci vnitřního připomínkového řízení. Vedení úřadu Komisi v dopise navíc upozornilo, že podle práva EU má Komise řízení o zákazu jakékoli látky v potravinách zahajovat na její podnět a nikoli svévolně. Úředníci Komise však věcné připomínky odborného úřadu zcela ignorovali a koncem prosince vydali nařízení o zákazu této látky.
Na tento podivný předpis mě upozornila Česká asociace pro speciální potraviny, která sdružuje výrobce potravinových doplňků. Vstupem tohoto nařízení v platnost by musel být ukončen prodej přírodních prostředků proti zácpě, které obsahují hydroxy-anthracenové deriváty z rebarbory. Zákaz by však dopadl i na výrobce pečiva, které extrakty z rebarbory používají jako ochucovadlo do ovocných koláčů. Bouři nevole vzbudilo nařízení v Itálii, kde jsou velmi oblíbeným nápojem aperitivy jako Campari nebo Cinzano. Ty by musely být od března staženy z trhu EU, protože jako aromatickou látku obsahují rovněž výtažky z rebarbory.
Ptal jsem se kolegů, kteří se dodnes účastní farmaceutického výzkumu a provádí měření toxicity různých látek, co podle jejich názoru mohlo Komisi vést k vydání takto nesmyslného předpisu. Odpovědi mě jako veterána medicínského výzkumu ani příliš nepřekvapily. Jedné z obřích nadnárodních farmaceutických společností vadí přírodní přípravky na regulaci střevní činnosti. Již dlouho usiluje o jejich stažení z trhu.
Hydroxy-anthracenové deriváty jsou obsaženy mimo jiné i v lécích prodávaných v lékárnách. Protože však tyto nejsou podle práva EU považovány za potraviny, zákaz by se jich netýkal. Jinak řečeno - hodně to „smrdí“ korupcí. Proto jsem ve Výboru pro životní prostředí EP společně s italským europoslancem Sergiem Berlatem podal návrh, aby výbor doporučil ostatním poslancům na plenárním zasedání zneplatnit tento právní paskvil formou námitky podle článku 112 Jednacího řádu EP. Dnes o tomto návrhu budeme ve výboru jednat. Držte nám palce, abychom i nadále mohli jíst rebarborové koláče, řešetlákové zavařeniny, hráškovou kaši nebo již zmíněné vepřo-knedlo-zelo.

https://www.facebook.com/MUdrIDavid/pos ... 6113189564

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SzRwm/leyenova-v-le ... nebo-testy
Leyenová: V létě bude možné cestovat s očkovacími pasy nebo testy

Zatím co se snáší na Evropskou komisi kritika za nákup vakcín a nově i za neplnění dodávek, podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy. Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě. Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale skeptická Světová zdravotnická organizace (WHO).

"Je vždy možné vytvořit kombinaci osvědčení (o očkování) či negativních testů na covid, pokud očkování nebude dostupné v rozsáhlé míře," uvedla von der Leyenová. Podle ní je nutné najít rovnováhu mezi oběma prostředky. Kombinace osvědčení a testů by podle předsedkyně EK mohla umožnit obnovu letního cestovního ruchu. O zavedení společného evropského očkovacího osvědčení by měli jednat nejvyšší představitelé členských států EU příští týden.

S návrhem na zavedení očkovacích osvědčení přišlo tento týden Řecko. Podle řeckého návrhu by držitelé těchto osvědčení mohli cestovat po Evropské unii bez dalších omezení.

Podle portugalského premiéra Costy, jehož země předseda Evropské radě, je nutné zajistit, aby cestování mezi členskými zeměmi bylo v létě "hladké". "Pro členské státy, jako je Portugalsko a Řecko, kde má cestovní ruch vysoký podíl v hospodářství, je nezbytné, aby se všichni cítili bezpečně při cestování," uvedl Costa. I Costa se vyslovil pro souběh očkovacích pasů a povinností neočkovaných osob prokázat se testem.

K návrhu, aby potvrzení o očkování nahradila negativní test, je opatrná Světová zdravotnická organizace. "Prokázání očkování by nemělo zbavit mezinárodní cestující povinnosti dodržovat další opatření pro snížení rizika," uvedla rada odborníků WHO. Podle ní není stále dostatečně prokázáno, zda a v jaké míře mohou očkovaní lidé přenášet koronavirus.

Očkování proti covidu-19 začalo v celé Evropské unie na konci loňského roku, není ale jasné, kolik lidí se podaří do léta imunizovat, uvedla agentura AP.

Takže občanov možno špiclovať aj v posteli, sledovanie pohybu migrantov je diskriminácia a porušuje ich ľudské a ??občianske?? práva

[petrp]

JE PRAVDA, ŽE NÁM EVROPSKÁ UNIE DÁVÁ VÍCE PENĚZ, NEŽ-LI MY JÍ?
V rámci výměny názorů mezi mnou a redaktorem Haló novin Romanem Janouchem vyplynul více než pozoruhodný fakt. Dle R. Janoucha Evropská unie strádá nemocí pod názvem perpetuum mobile, tedy, že z pokladny Evropské unie si rok co rok bereme více, než tam vložíme. Chtělo by se říci zázrak, jaký se jen tak nevidí.
...
Bez zbytečného balastu, bez jalového kopírování toho, co koluje po internetu, často se jedná o staré a neověřitelné údaje, jsem se rozhodl vyjádřit svůj postoj k danému tématu na webu NÁŠ RESTART originálním způsobem, který na jiných web. stránkách nenajdete, tedy, ovšem, kromě zdroje, ze kterého jsem čerpal. Mám na zřeteli web «Výdaje a příjmy EU v letech 2014-2020». Nuže tedy, co onen zdroj z jámy lvové nabízí? Následující více než závažné, neřku-li šokující skutečnosti platné pro rok 2019. Věnujte jim, prosím, zvýšenou pozornost.

Sumárum:
Výdaje Česka byly loni 2.64x vyšší oproti příjmům.
Výdaje Německa byly loni naopak 2.46x nižší oproti příjmům.
Výdaje Česka byly relativně (v % hrubého nár. příjmu) oproti Německu 7.17x vyšší. V r. 2016 byly jen 4x vyšší, nárůst, tedy stupeň našeho vykořisťování Evropskou unií, dramaticky vzrostl.

http://www.novarepublika.cz/2021/01/je- ... -dava.html

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SwNXP/soud-stopl-ce ... o-agrofert
Soud stopl českou žalobu na Evropskou komisi kvůli blokování dotací pro Agrofert

Unijní soud přerušil projednávání žaloby České republiky na Evropskou komisi podané kvůli zablokované dotaci pro společnost Agrofert. Chce počkat na konečné rozhodnutí komise o dotaci, uvedl server iROZHLAS.cz. Žaloba se týká částky 30.000 eur (přibližně 800.000 Kč), které Brusel prozatím odmítl zaplatit kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

Přerušení soudního řízení serveru potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. „Soudní řízení bude přerušeno až do okamžiku, kdy Evropská komise definitivně rozhodne, zda projekt, kterého se napadené rozhodnutí o pozastavení plateb týká, vyloučí z unijního financování, či nikoliv,“ uvedla Štíchová. Kdy komise o věci rozhodne, není zatím jasné.

Podle iROZHLAS.cz a Deníku N jde o dotaci na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku, kterou provozuje společnost Schrom Farms. Peníze na projekt už ČR firmě poslala ze státního rozpočtu, ačkoliv EU na něj prozatím přispět nechce.

Platbu Evropská komise zablokovala kvůli auditnímu šetření Babišova možného střetu zájmů v oblasti zemědělských eurodotací. Závěrečná zpráva k tomuto auditu by do Česka měla dorazit nejpozději letos v květnu, protože komise si v listopadu vyžádala doplňující materiály a od té doby jí běží šestiměsíční lhůta.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ale serveru řekl, že ani v květnu se nebude jednat o definitivní rozhodnutí. „Jde o další navazující krok,“ uvedl. České úřady navíc podle něj budou moci po doručení závěrečné zprávy požádat Evropskou komisi o smírčí řízení, což by mohlo výsledek odložit o řadu měsíců.

Evropská komise původně kvůli auditnímu šetření ohledně Babišova možného střetu zájmů zadržela v listopadu 2019 balík plateb pro Agrofert za 6,3 milionu korun. Šlo o peníze na projekty financované z Programu rozvoje venkova. Po schůzce se zástupci tuzemských úřadů ale fond loni v březnu většinu těchto peněz uvolnil.

Vláda žalobu na Evropskou komisi schválila loni v květnu. Česko předtím komisi žalovalo v únoru, po zrušení některých napadených rozhodnutí Evropskou komisí ale podnět stáhlo. Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek před podáním žaloby uvedl, že spíš než o finanční částku jde o výklad, zda se na tyto případy uplatní český zákon o střetu zájmů.

Babiš vlastnil Agrofert do února 2017, kdy ho převedl do svěřenského fondu. Důvodem byla novela zákona o střetu zájmů, podle které nesmějí mít firmy členů vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Právní služba Evropské komise ale předloni v listopadu dospěla k závěru, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu firmy a jako premiér má zároveň vliv na rozhodování o rozpočtu i dotacích. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá a označuje šetření za politickou záležitost. Stejně tak jakékoli pochybení odmítl opakovaně také Agrofert.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/bauhaus-insp ... kem-smeru/
Bauhaus inspiruje i po letech. Komise zahajuje projekt pojmenovaný po slavném uměleckém směru

Komise dnes zahájila fázi návrhu evropské iniciativy „nový evropský Bauhaus“, kterou předsedkyně Ursula von der Leyenová oznámila ve svém projevu o stavu Unie v roce 2020. Nový evropský Bauhaus je environmentální, hospodářský a kulturní projekt, který se v rámci dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu zaměřuje na propojení designu, udržitelnosti, přístupnosti, dostupnosti a investic.

Hlavními hodnotami nového evropského Bauhausu, jehož návrh byl dnes zahájen, jsou udržitelnost, estetika a inkluzivnost. Cílem této první fáze je vytvořit během participativního procesu koncepci tím, že se budou zkoumat nápady, zjišťovat nejnaléhavější společné potřeby a problémy a rovněž se propojí zainteresované strany. V jejím rámci zahájí Komise na jaře první ročník soutěže o cenu nového evropského Bauhausu.

Dále budou na podzim tohoto roku zveřejněny výzvy k předkládání návrhů, jejichž cílem bude představit myšlenky nového evropského Bauhausu alespoň na pěti místech v členských státech EU. K tomu budou využity finanční prostředky EU na vnitrostátní a regionální úrovni.
Cíle nového evropského Bauhasu

• Cílem jsou nové domy pro novou dobu
• Jde o propojení designu, udržitelnosti, vědy, technologie, kultury a dostupnosti
• Vyzývá ke sdílení příkladů existujících inspirativních projektů
• Na jaře zahájí první ročník soutěže o cenu Evropského Bauhausu
• Na podzim zveřejní výzvy na překládání nových návrhů
• V další fázi bude vytvořeno 5 pilotních projektů v EU

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Nový evropský Bauhaus je projektem naděje na lepší společný život po pandemii. Jde o sladění udržitelnosti se stylem, o přiblížení myšlenek Zelené dohody občanům a promítnutí těchto myšlenek do jejich životů. Aby byl nový evropský Bauhaus úspěšný, potřebujeme všechny kreativní lidi – designéry, umělce, vědce, architekty i občany.“

omisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Marija Gabrielová v této souvislosti uvedla: „Novým evropským Bauhausem, v němž se spojí udržitelnost s estetickou stránkou, usilujeme o vytvoření inovativního rámce na podporu, usnadnění a urychlení ekologické transformace. Vytvořením mostu mezi světem umění a kultury na jedné straně a světem vědy a techniky na straně druhé zajistíme, že se zapojí celá veřejnost: umělci, studenti, architekti, inženýři, akademická obec i inovátoři. To odstartuje systémovou změnu.“

Komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová k tomu dodala: „Nový evropský Bauhaus se zabývá tím, jak společně žijeme, našimi hodnotami, společnými prostory pro práci a volný čas, společně sdílenými i soukromými zkušenostmi. Jedná se o projekt pro všechny regiony a území v Evropě. Podporuje cenově dostupná řešení, a měl by tudíž přispět k sociální soudržnosti a k řešení problémů s bydlením. Chceme-li skutečně změnit svět kolem nás – aby byl náš společný život krásnější a udržitelnější, musíme se zamyslet nad tím, jak by nám mohl nový evropský Bauhaus pomoci přejít od nových nápadů k jejich realizaci na konkrétních místech. V celé Komisi se proto zabýváme otázkou, jak nejlépe využít naše prostředky k zahájení první řady konkrétních opatření v rámci nového evropského Bauhausu.“
Nový Bauhaus boří hranice

Nový evropský Bauhaus je kreativní iniciativa, která boří hranice mezi vědou a technologií, uměním, kulturou a sociálním začleňováním, a umožňuje tak designu nalézat řešení každodenních problémů.

Na specializovaných internetových stránkách, které byly dnes spuštěny, mohou umělci, designéři, inženýři, vědci, podnikatelé, architekti, studenti i zainteresovaná veřejnost sdílet příklady inspirativních řešení vhodných pro nový evropský Bauhaus, své představy o tom, jak by měl být koncipován a jak by se měl dále vyvíjet, stejně tak jako i své obavy a problémy.

Jedná se o začátek inovativního procesu společného navrhování. Organizace, které se chtějí v rámci tohoto procesu více angažovat, mohou reagovat na výzvu na internetových stránkách a stát se „partnery nového evropského Bauhausu“.

V nadcházejících měsících udělí Komise ceny za již existující příklady, které představují integraci klíčových hodnot této iniciativy a které mohou být inspirací k diskusi o místech, kde žijeme, a o jejich přeměně.

V další fázi iniciativy, tj. ve fázi realizace, bude vytvořeno pět pilotních projektů, jejichž cílem bude společně navrhnout nová řešení, která budou nejenom udržitelná a inkluzivní, ale zároveň i estetická. Cílem třetí fáze – „šíření výsledků“ – bude prostřednictvím nových projektů, vytváření sítí a sdílení poznatků šířit myšlenky a koncepci nového evropského Bauhausu po celé Evropě i za jejími hranicemi.

A uniformita riešení bude taká, že na socialistickú architekturu panelákových sídlisk sa bude spomínať ako na veľmi pestrú a rozmanitú.

[Aaron Goldstein]

Británie upírá diplomatický status vyslancům EU. Nejste stát, vzkazuje

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení.

Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dtt?

[Alchymista]

https://roklen24.cz/danove-raje-stoji-c ... ch-sester/
Daňové ráje stojí ČR miliardy. Evropa by z úniků zaplatila miliony zdravotních sester

eskou republiku „stojí“ deset miliard korun ročně, a i to není konečné číslo. Celou Evropu pak v ročním vyjádření 184 miliard dolarů, z čehož by evropské státy mohly zaplatit roční mzdu pro více než 4,6 milionu zdravotních sester. Řeč je o daňových rájích. Jejich jediná a správná definice neexistuje. Jisté je, že výrazně přispívají k příjmovým a majetkovým nerovnostem, které se v poslední době už tak dramaticky zvětšují. V rozhovoru pro Roklen24 to řekl ekonom působící v organizaci Tax Justice Network a na IES FSV UK Miroslav Palanský.

Mirku, ve svém výzkumu i práci se věnuješ veřejným financím, především pak daňovým únikům a daňovým rájům? Co ti na tomto tématu přijde tak zajímavé?

Daňové ráje se v několika posledních desítkách let staly ohromně populárními mezi nadnárodními firmami i bohatými jednotlivci, kteří jejich služeb využívají k vyhýbání se placení daní ve státech, kde generují své příjmy. Nejnovější akademický výzkum, na kterém jsem se podílel i já sám, odhaduje, že vlády jednotlivých států kvůli těmto praktikám ztrácí nejméně 430 miliard dolarů ročně. Tyto nezaplacené daně zůstávají v kapsách těch nejbohatších, což je samozřejmě nejen velmi nespravedlivé, ale také to významně přispívá k příjmovým a majetkovým nerovnostem, které se v poslední době dramaticky zvětšují. Proto daňové ráje vnímám jako obrovský problém a snažím se proti němu bojovat.

Když se řekne daňový ráj, tak si lidé zpravidla představí země jako Panamu. Odpovídá taková představa realitě? A podle jakých kritérií jsou země vůbec hodnoceny jako daňové ráje?

Neexistuje žádná jediná a správná definice daňového ráje; státy se navíc mohou chovat jako daňové ráje jen v některých oblastech, například finanční tajemství či nízká korporátní daňová sazba. Jednotlivé daňové ráje se liší i tím, na jakou „klientelu“ míří, a tedy pro které státy jsou větší či menší problém. Nelze tedy určit, jestli daná země jednoduše je nebo není daňový ráj. Existují však ukazatele, které na číselné škále hodnotí, nakolik se jednotlivé státy chovají jako daňový ráj, a to i separátně pro jednotlivé oblasti. Takovým jednoduchým ukazatelem může být například daňová sazba, která je „nabízena“ jednotlivými daňovými ráji. Mezi komplexnější a nejvíce používané ukazatele daňových rájů pak patří dva indexy, které každé dva roky vydáváme v Tax Justice Network: Index korporátních daňových rájů (Corporate Tax Haven Index) se zaměřuje na nadnárodní společnosti a Index finančního tajemství (Financial Secrecy Index) na skrývání identity majitelů aktiv, která lidé a firmy v těchto státech ukrývají, aby se vyhnuli zdanění ve svých domovských zemích (případně ukryli své ilegální aktivity).

Podle Indexu korporátních daňových rájů jsou nejdůležitější daňové ráje země jako Britské panenské ostrovy, Bermuda či Kajmanské ostrovy, což odpovídá běžné představě lidí, že typický daňový ráj je teplý ostrov v Karibiku. To však není celá pravda. Podobně důležité, a v některých oblastech dokonce důležitější, jsou daňové ráje u nás v Evropě: Holandsko, Švýcarsko, Lucembursko, Irsko, či Kypr. Panama je také relativně důležitým hráčem, nicméně určitě ne tolik, jako je jí občas připisováno kvůli uniklým dokumentům z právnické firmy Mossack Fonseca v kauze Panama Papers. Některé důležité daňové ráje by naopak někoho překvapily, například USA, jejichž některé státy mají velmi laxní zákony ohledně evidence skutečných majitelů, čehož lidé hojně využívají. K USA je však nutno dodat, že zrovna minulý týden zákonodárci navzdory vetu prezidenta Trumpa schválili zákon, který tyto praktiky omezuje.

Jaký význam v celém problému daňových rájů mají země z Evropy?

V Evropě najdeme celé spektrum aktérů tohoto problému. Máme tu vysoce agresivní daňové ráje, jako Lucembursko či Holandsko, a zároveň země, které kvůli daňovým rájům ztrácí ohromné množství peněz na daňových příjmech, například Německo či Itálie. Podle našich nejnovějších odhadů ztrácí evropské země přes 184 miliard dolarů ročně. Abych to číslo dal do kontextu relevantního pro tuto dobu, za tyto peníze by evropské státy mohly zaplatit roční mzdu pro více než 4,6 milionu zdravotních sester.

Co se týče hledání řešení, jedná se hlavně o snahy na úrovni mezinárodních organizací. Kromě OECD je široce zapojena i Evropská komise, která například vede seznam daňových rájů. Ten však dlouhodobě v Tax Justice Network kritizujeme, protože je silně politicky motivován (například Velká Británie silně lobbovala za vynechání svých zámořských teritorií, mezi které patří ty nejdůležitější daňové ráje světa) a je založen na bezzubých kritériích (například nulovou korporátní daňovou sazbu, kterou by mnozí oprávněně považovali za jasného kandidáta, mezi kritérii nenajdete). Tento seznam navíc ze své podstaty nesmí zahrnovat evropské daňové ráje, které jsou součástí EU. V současné době tedy seznam čítá daňové ráje, které jsou zodpovědné za pouhá 2 % globálních daňových ztrát.

Které země takto přicházejí o nejvíce daňových příjmů?

Naše výsledky ukazují, že zatímco bohaté země ztrácí více peněz v absolutních číslech, rozvojové země v průměru ztrácí větší částky v porovnání ke svým HDP či ke svým současným daňovým příjmům. Obecně se dá říci, že daňové ztráty všech zemí, které se nesnaží být daňovým rájem, jsou nezanedbatelné a boj s daňovými ráji by měl být jednou z priorit všech takových zemí. A to včetně České republiky, která ztrácí okolo 10 miliard ročně.

Takže na pozadí problémů zemí jižní Evropy, země jako Nizozemí či Irsko „odčerpávají“ daňové příjmy zemím, jako je Itálie nebo Španělsko?

Ano, přesně tak. Vezměme příklad Irska a firmy Apple. Evropská komise se již dlouhá léta soudí s irskou vládou a s firmou Apple o to, že irská vláda nabídla Applu velmi nízkou daňovou sazbu, na kterou samozřejmě žádná jiná firma v Irsku nemá šanci dosáhnout. Evropská komise tvrdí, že takové výhody nejsou v souladu s férovou hospodářskou soutěží; Apple navíc využívá této nízké daňové sazby tak, že do Irska přesouvá zisky vygenerované po celém světě a poté z nich platí pouze tuto nízkou daňovou sazbu. Tím krátí daňové příjmy státům, ve kterých generuje svůj zisk, což samozřejmě zahrnuje země jižní Evropy.

Jak si stojí Česká republika? Máme odhady o kolik procent HDP každoročně přichází?

Česká republika ztrácí 10 miliard korun ročně, což představuje okolo 0,2 % HDP nebo přibližně 1,1 % současných daňových příjmů. Tím myslím daňové úniky spojené pouze s využíváním daňových rájů; daňové úniky obecně jsou samozřejmě výrazně vyšší (například skrze nepřiznávání příjmů atd.). V porovnání s ostatními státy na tom nejsme nejhůř, ale ani nejlíp.

Důležité je, že existují nenákladná řešení, jak těmto daňovým únikům do velké míry zabránit. Některé kroky samozřejmě vyžadují mezinárodní spolupráci, ale ne všechny. K takovým krokům však často chybí trocha politické vůle a nebojácnosti vlády postavit se lobby velkých firem. Jedním ze snadných a potenciálně velmi efektivních kroků je zveřejňování dat o tom, kolik jednotlivé firmy zaplatily za uplynulý rok na daních. Česká daňová správa však nezveřejňuje ani tyto základní údaje.

Jak je vůbec možné, že k takovým daňovým únikům dochází, není to nelegální?

Jsou tři hlavní způsoby, které nadnárodní firmy využívají k přesouvání zisků. Tím prvním je tzv. strategický transfer pricing. Ten spočívá v tom, že si jednotlivé entity, které jsou součástí stejné nadnárodní společnosti, mezi sebou prodávají zboží a služby za ceny, které neodpovídají normálním cenám na trhu, a to umožňuje přesunout část zisku do jiné země. Druhým způsobem je registrace movitých aktiv v daňových rájích. Při tomto postupu si nadnárodní společnost vytvoří dceřinou společnost například na Bermudách (kde je nulová korporátní daňová sazba) a přesune do této své dceřiné společnosti své intelektuální vlastnictví, například své patenty. Zbytek nadnárodního koncernu pak platí této dceřiné společnosti vysoké poplatky za využívání těchto patentů a tím se přesune zisk právě na Bermudy (aniž by se tam přesunula jakákoliv reálná ekonomická aktivita). Třetím způsobem je tzv. debt-shifting, při kterém si jednotlivé entity nadnárodní společnosti mezi sebou půjčují peníze (přestože nic takového nepotřebují) a poté za to platí úroky, které patří ve většině zemí mezi daňově odečitatelné položky.

Všechny tyto tři způsoby jsou nelegitimní a na hraně či často za hranou zákona a mezinárodních daňových pravidel. Nicméně je těžké proti těmto způsobům efektivně bojovat v současném zastaralém systému mezinárodního zdanění.

Pokud jsou ty mechanismy známé, jak je možné, že se nedaří jim zabránit?

Současný systém mezinárodního zdanění vznikl v první polovině 20. století a je založen na principu tzv. arm’s-length pricingu. To v podstatě znamená, že jednotlivé firmy v nadnárodním koncernu platí daně zvlášť, je na ně totiž nahlíženo jako na separátní entity. To však samozřejmě neodpovídá chování a přemýšlení majitelů nadnárodních firem, kteří maximalizují globální zisk celé společnosti. Současný systém diktuje, že pokud si spřízněné firmy v rámci nadnárodní firmy mezi sebou vyměňují zboží a služby, mají tak činit za ceny na trhu obvyklé. Určování těchto cen se věnuje obor, který nazýváme transfer pricing. Tyto ceny je však v mnoha případech velmi složité, až nemožné určit. Příkladem může být firma Nike, která si založila dceřinou společnost na Bermudských ostrovech a přesunula do ní ochrannou známku své známé „fajfky“. Nike prodává boty s fajfkou po celém světě a za využívání této ochranné známky platí své dceřiné společnosti poplatky. Má tak činit za cenu na trhu obvyklou – tu je však nemožné určit, protože je těžké najít srovnatelné transakce. Firma Nike pak tvrdí, že za ochrannou známku musí platit hodně peněz (například celý zisk dceřiné společnosti v Česku). Tím je zisk přesunut na Bermudy, kde žádná korporátní daň neexistuje, a dceřiná společnost v Česku vykáže nulový zisk.

Existují velmi dobré návrhy na změnu tohoto systému a my se snažíme bojovat za jejich implementaci. Tyto návrhy však vyžadují mezinárodní spolupráci a harmonizaci pravidel napříč všemi státy, a to včetně daňových rájů. Není divu, že daňové ráje jsou proti. Například v Evropské Unii, kde v daňových otázkách uplatňujeme princip jednomyslnosti (tedy že s návrhem musí souhlasit všechny státy), jsou tyto návrhy blokovány evropskými daňovými ráji. Zároveň se těmto snahám snaží zabránit mocná lobby nadnárodních společností, kterým jde o velké peníze.

Jak vidíš budoucnost daňových systémů? Může současná situace dojít až k tomu, že státy sníží daně, aby se jim firmy méně vyhýbaly? Nebo bude větší tlak sjednotit daňový systém v rámci vetší geografických celků jako třeba na úrovni EU?

Určitě se zvětšuje tlak na zavedení nového systému, který by znamenal, že nadnárodní firmy budou platit daně tam, kde vzniká jejich zisk. Konsolidovaný globální zisk celé nadnárodní firmy by se v tomto systému rozdělil mezi země, kde má firma ekonomickou aktivitu – zaměstnance, prodeje, aktiva. Jednotlivé státy by pak měly právo zdanit korespondující část globálního zisku. Snažíme se dělat vše pro to, abychom přesvědčili politiky na mezinárodní úrovni, že se jedná o závažný problém a je třeba s ním skoncovat.

Apelujeme i na české politiky, aby udělali alespoň několik základních, nenákladných a jednostranných kroků ke zvýšení transparentnosti, které povedou ke snížení mezinárodních daňových úniků, a tím ke zvýšení daňových příjmů České republiky. Mezi tyto kroky patří zveřejnění dat o placení korporátních daní v Česku, zveřejnění dat z tzv. country-by-country reportingu nadnárodních firem (Česko je jednou z mála zemí EU, která tato data stále nezveřejňuje) a co nejrychlejší zavedení veřejného rejstříku konečných vlastníků všech firem (včetně svěřenských fondů). Akademická literatura poskytuje dostatek přesvědčivých důkazů o tom, že tyto reformy mají smysl a velký pozitivní dopad na spravedlivější daňový systém.

Peniaze tečú na správne účty do správnych krajín...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SGjpg/eu-primeje-do ... ak-neuvedl
EU přiměje dodavatele vakcín respektovat smlouvy, prohlašuje Michel. Jak, neuvedl

Evropská unie přiměje farmaceutické firmy respektovat smlouvy o dodávkách vakcíny proti covidu-19. V rozhovoru na stanici Radio 1 to dnes řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodávky vakcíny společnosti Pfizer evropským zemím se minulý týden zpomalily kvůli potížím při výrobě, prodleva v dodání přípravků zasáhla i Českou republiku. V pátek zpoždění dodávek vakcíny oznámila i společnost AstraZeneca.

"Máme v úmyslu přimět farmaceutický průmysl, aby respektoval smlouvy, které podepíše," řekl Michel. "Můžeme k tomu využít všechny právní prostředky, které máme k dispozici," dodal. Konkrétní kroky, které Evropská unie učiní, Michel podle agentury Reuters neuvedl, bude ale trvat na transparentnosti při objasňování zpoždění.

Pfizer vysvětlil omezení dodávek výrobními změnami, které mají za cíl zrychlit výrobu. Britsko-švédský výrobce takzvané oxfordské vakcíny AstraZeneca upozornil Evropskou komisi (EK), že dodávky jeho očkovací látky budou nižší než původní předpoklad. Jako důvod firma uvedla úpravy preparátu v souvislosti s novými mutacemi koronaviru.

Na oznámení Pfizeru pak reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová osobním telefonátem řediteli firmy a žádala vysvětlení. Michel dnes uvedl, že "bouchli pěstí do stolu, a dosáhli tak kratšího zpoždění." Podnik mezitím oznámil, že se k původnímu plánu dodávek vakcín do Evropy vrátí už 25. ledna.

Jedním z kroků, díky kterým výrobce léků splní požadavek na počet dodaných dávek je změna doporučeného dávkování vakcíny. Původně Pfizer doporučoval aplikovat z jedné ampule pět dávek, později to umožnil změnit na šest. Ačkoliv tedy dodal stejné množství ampulí, počet dodaných dávek se tímto prohlášením zvýšil o 20 procent.

Evropská komise v rámci společných nákupů zajistila pro 450 milionů obyvatel členských zemí 2,3 miliardy dávek vakcíny od šesti výrobců. Pro použití v EU jsou však zatím schváleny jen dva preparáty - od americko-německého sdružení firem Pfizer/BioNTech a od americké společnosti Moderna. Některé státy si v minulých týdnech stěžovaly, že distribuce vakcín je příliš pomalá, což komise zdůvodňovala nedostatkem výrobních kapacit. Kritika zesílila minulý pátek, kdy Pfizer oznámil omezení produkce na nejbližší týdny.

UV KSČ zabezpečí splnenie päťročného plánu a záverov 30.zjazdu ...

[petrp]

Petr Dufek: Dluh zemí eurozóny překonal 97 % HDP
Není to vlastně nic překvapivého, nicméně teprve ve čtvrtek se trhy měly možnost seznámit s kompletními výsledky za třetí kvartál zveřejněnými Eurostatem. Ještě na začátku roku se schodek rozpočtů zemí eurozóny pohyboval pod hranicí tří procent, nicméně už ve druhém kvartále se zečtyřnásobil. S oživením ve třetím čtvrtletí přišlo i relativní zlepšení a zmenšení schodku na necelých 6 %. Tyto deficity se automaticky propisují i do vývoje dluhu, který se v případě eurozóny dostal na konci třetího kvartálu nad úroveň 93 % HDP.

Samozřejmě jsou to „jen“ relativní čísla, takže odrážejí i propad jmenovatele v podobě nominálního HDP, nicméně svoji vypovídací schopnost nepochybně mají. Navíc zdaleka totiž nejde jen o HDP, protože nominální dluh jako takový se v tomto čase zvýšil v meziročním srovnání o 943 mld. eur. Je to dokonce více než v časech finanční krize po pádu banky Lehman Brothers. A vzhledem k tomu, že návrat k normálu zůstává stále ještě vzdálený, s takto vysokým dluhem se trhy budou muset naučit žít. Nakonec jim v tom úspěšně napomáhá ECB, která funguje jako největší věřitel jednotlivých států a jak vyplývá z jejího včerejšího jednání, hodlá v této úspěšné politice dál pokračovat. Ve svých portfoliích už má mimochodem bondy za 3,7 bilionů eur, z nichž větší část tvoří právě dluhopisy jednotlivých členských zemí.

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byzny ... al-97-hdp/

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SMZtY/cestovat-jen- ... pric-staty
Cestovat jen za prací. Unie chce tvrdší omezení pohybu napříč státy

Hranice se uvnitř Evropské unie zavírat nebudou, v praxi však spíše jen pro byznys. V návrhu, který má v pondělí předložit Evropská komise členským státům, bude vyzývat k „silnému odrazování“ a cíleným restrikcím na cestování za jiným než nezbytným, tedy například pracovním účelem ze zvláště zasažených zemí. Důvodem jsou obavy z nových mutací koronaviru.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je třeba hledat způsob, jak udržet uvnitř unie volný trh a zároveň omezit cestování napříč státy, země by tak měly „silně odrazovat“ občany od cestování. Šéf Evropské rady Charles Michel dodal, že se státy budou muset nejspíše rozhodnout o dalších restriktivních opatřeních pro cestování za jiným než nezbytným účelem.

Při odpovědích na dotazy novinářů na tiskové konferenci po jednání lídrů EU nevyloučil ani možnost úplného zákazu cestování za jinými než pracovními či obchodními účely. Takový dočasný zákaz chtěl prosazovat například belgický premiér Alexander De Croo, samotná Belgie ho plánuje zavést od středy.

Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho se však většina shodla na tom, že je nutné zachovat volnost pohybu, zároveň je však také zásadní žádat, aby se zásadně omezilo cestování po Evropě, informovala agentura AP. Jeden z konkrétních návrhů se týká spojení testování i karantény. „Po lidech cestujících z těchto tmavě červených zón mohou být požadovány testy před odjezdem stejně jako karanténa po příjezdu (do jiné země),“ prohlásila von der Leyenová s odkazem na barvu, kterou by měly zvláště rizikové zóny mít na mapě Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Jednotlivá opatření pak mají zůstat na rozhodnutí členských států.

Lídři některých zemí včetně německé kancléřky Angely Merkelové dávali před čtvrtečním jednáním najevo, že chtějí přesvědčit ostatní k přísnějšímu testování či dalším opatřením, jinak zváží uzavření svých hranic. Mezi státy s největším denním nárůstem na obyvatele v rámci EU patří i Česko. Podle šéfky EK by měla nová opatření zajistit, aby pendleři mohli nadále vykonávat svou práci.

Na summitu řešili šéfové vlád a států i jednotný „očkovací pas“. Podle Michela budou státy v první fázi hledat shodu na tom, jaké parametry by měl tento certifikát „pro lékařské účely“ mít. O tom, zda by mohl sloužit i k jiným věcem, jako například usnadnění cest přes hranice, se budou země bavit až v další fázi, uvedl šéf unijních summitů. Některé země upozorňují, že je nejprve nutné vyřešit otázky ochrany soukromí či vyloučit, že by využívání certifikátu diskriminovalo neočkované lidi.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli řekl, že možnost vydávání jednotného průkazu podporuje. Očkovací „pas“ prosazují zejména jihoevropské státy jako Řecko nebo Portugalsko. „Nesmíme zároveň diskriminovat ty, kteří se očkovat třeba nemohou. Je potřeba k tomu přistupovat citlivě,“ poznamenal ministr.

Je přesvědčen, že po nějakou dobu bude pro cestování do jiných zemí variantou buď předložení negativního testu, nebo potvrzení o očkování proti covidu-19. „Když třeba nebudete ještě moci být očkován nebo třeba i z důvodu jiné nemoci se nebudete nikdy moci nechat očkovat, tak aby tady byla možnost cestovat s použitím testů, ideálně antigenních,“ uvedl.

[Alchymista]

Veľký brat sa díva
https://echo24.cz/a/SbL2d/eu-chce-rozpo ... o-bylo-pro
EU chce rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Nepřípustné, bouří se Piráti, ANO bylo pro

Rozpoznávání obličejů na veřejnosti za využití umělé inteligence zavádí masově Čína. Ta v důsledku toho vyhledává nepohodlné aktivisty, novináře nebo menšiny, které následně postihuje - Ilustrační snímek.

---

Evropský parlament schválil zprávu o využití umělé inteligence pro vojenské a civilní účely, jejíž součásti je i legitimizace využívání automatizovaných systémů pro rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Plošné monitorování se ale nelíbí Pirátům – případné zneužití by podle nich mohlo vést k porušování lidských práv po vzoru pevninské Číny. Pro hlasovali europoslanci ANO s tím, že se debata týkala celé řady etických aspektů využívání umělé inteligence a doufají v přísné záruky proti zneužití. Europoslanci ODS se hlasování zdrželi, protože se jim nelíbilo znění aktuální rezoluce a samotné téma vyžaduje další diskuzi.

Nezávazná zpráva by měla posloužit Evropské komisi k navržení legislativy jako doporučující materiál. Přestože k ní v praxi nemusí přihlédnout, nejspíše tak učiní, pakliže má zpráva dostatečnou podporu mezi europoslanci. Ti pirátští nicméně hlasovali proti. „Zpráva legitimizuje využívání umělé inteligence k rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorech, což by vedlo k porušování lidských práv na masové úrovni. To je pro Piráty jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl pirátský místopředseda europarlamentu Marcel Kolaja.

Samotná zpráva je spíše obecná a nepředstavuje konkrétní příklady, jak by rozpoznávání obličejů na veřejnosti fungovalo, do jaké míry by se sbírala data o lidech a v jaké míře by byla použita např. v soudních řízeních. Zatímco Evropské unie si od takového kroku slibuje efektivnější boj s případnými hrozbami ve společnosti i rychlejší soudní řízení díky využití důkazního materiálu, Piráti se obávají zneužití systému a následného porušování lidských práv a soukromí.

„Šmírovat lidi na veřejnosti za pomocí automatických systémů je zkrátka nepřípustné. Pokud by přišel do špatných rukou, může velmi jednoduše omezovat svobodu nás všech. Plošné monitorování lidí je neospravedlnitelné jak na internetu, tak v reálném světě,“ uzavírá Kolaja. Za nejproblematičtější považuje právě odstavec 56 rezoluce, která se věnuje právě možnosti využití umělé inteligence na veřejných místech. Celý dokument je volně ke zhlédnutí zde.

Rozpoznávání obličejů na veřejnosti za využití umělé inteligence zavádí masově Čína. Ta v důsledku toho vyhledává nepohodlné aktivisty, novináře nebo menšiny, které následně postihuje. Systémem ale sleduje všechny obyvatele, kteří pak dostávají sociální kredity, které zásadně ovlivňují jejich život. Instalaci stovek milionů kamer čínská vláda odůvodňuje tím, že chce zajistit větší bezpečnost svých obyvatel. Na konci roku 2019 využívala Čína zhruba 200 milionů kamer s technologií rozpoznávání obličejů, vloni měla v plánu navýšit jejich počet na 650 milionů kusů.
Ve formě, v jaké je napsána, jsme ji nemohli stoprocentně podpořit, říká Vondra

Ve prospěch rezoluce o využití umělé inteligence hlasovali například europoslanci ANO. "Právně nezávazné doporučení Evropského parlamentu se týkalo celé řady etických aspektů, které se dotýkají využití umělé inteligence v bezpečnostních a vojenských otázkách, jako je třeba používání dronů. Parlament doporučil vést tuto debatu, jedná se o velmi aktuální témata. Jsem ráda, že si Parlament také vyžádal studie na případná rizika používání systémů pro rozpoznávání obličejů, které by mohly být rozmístěny například v nemocnicích nebo na letištích, kde jsou nutná vyšší bezpečnostní opatření,“ uvedla pro redakci Echo24.cz europoslankyně za ANO Dita Charanzová.

Jedním dechem ale dodává, že je na místě požadovat přísné záruky proti možnému zneužití získaných dat umělou inteligencí. „Pokud si nebudeme jisti, že jsou používány opravdu jen tam, kde to dává smysl z hlediska bezpečnosti, není možné takové bezpečnostní prvky začít používat," doplnila Charanzová.

Europoslanci ODS Jan Zahradil, Alexandr Vondra a Evžen Tošenovský se zdrželi hlasování s tím, že ačkoliv rezoluci jako takovou neodmítají, je potřeba vést další debaty – současná podoba zprávy totiž nevyhovuje. „Rezoluce se snažila pokrýt celkovou problematiku a vystihnout jak pozitivní aspekty umělé inteligence, tak i případné hrozby. Umělá inteligence bude znamenat značnou revoluci ve fungování naší společnosti i života každého z nás,“ řekl redakci Echo24 europoslanec Vondra. Problémem rezoluce ale je, že se nemůže rozhodnout, jakým směrem se vydá.

„Bohužel se tak snaží tak lavírovat mezi všemi pozicemi zastoupenými v debatě. Rozumíme například snahám silně omezovat využívání umělé inteligence v oblasti vnitřní bezpečnosti nebo vojenství, koneckonců nikdo z nás tady nechce zavádět čínský model velkého bratra, ale omezit velmi tvrdě už v začátcích i výzkum v oblasti umělé inteligence bude znamenat, že Evropě v této oblasti ujede vlak. Rezoluci jsme proto neodmítli, tuto debatu je potřeba vést a brát jí se značnou vážností, ale zároveň ve formě, v jaké je napsána jsme ji nemohli stoprocentně podpořit. Proto jsme se rozhodli při hlasování zdržet,“ vysvětlil Vondra.

Pro zprávu o využití umělé inteligence k vojenským a civilním účelům, včetně legitimizace rozpoznávání obličejů na veřejnosti, hlasovalo 364 europoslanců, proti bylo 274 hlasů. Hlasování se zdrželo 52 lidí.

Čína je nedemokratická. Je to náš veľký vzor.

[homer]

Evropská komise chce kvůli praní špinavých peněz omezit platby v hotovosti

Evropská komise (EK) by v rámci boje proti praní špinavých peněz mohla sáhnout ke sjednocení limitu pro platby v hotovosti. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to vyplývá z dokumentu z pátečního jednání evropských úředníků, který má deník k dispozici.
V tuto chvíli se horní hranice pro platby v hotovosti v evropské sedmadvacítce liší. Nejpřísnější jsou pravidla v Řecku, kde nejsou možné platby v hotovosti nad 500 eur (13 tisíc korun).

Naopak nejvyšší limit mají Chorvati, a sice 15 tisíc eur (390 tisíc korun). V Česku činí horní hranice pro platby v hotovosti 270 tisíc korun a je tak po Chorvatsku druhá nejvyšší.

Devět členských států EU potom k nelibosti EK limit pro platbu v hotovosti vůbec nemá. Jedná se o Estonsko, Finsko, Irsko, Kypr, Lucembursko, Maltu, Německo, Rakousko a Švédsko.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... .seznam.cz

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/v-bruselu-vr ... mullerova/
V Bruselu vrcholí boj mezi europoslanci a ministry o nastavení zemědělských dotací. Vidíme na zemích jako ČR, že máme problém, tvrdí zpravodajka Müllerová

V Bruselu vrcholí dlouhá a složitá debata o nastavení pravidel pro unijní zemědělské dotace po roce 2023. Vyjednavači zemí EU a europoslanci se snaží dohodnout na kompromisní legislativě. Zpravodajka Ulrike Müllerová říká, že zkušenosti ze zemí jako je ČR, ukazují nutnost změny systému. Své environmentální cíle se snaží prosadit i Evropská komise.

V Bruselu vrcholí debata o nastavení pravidel pro rozdělování dotací v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2023. Poté, co si vloni ministři zemědělství zemí EU i Evropský parlament každý zvlášť schválili „své“ verze potřebné legislativy, kterou již v roce 2018 předložila Evropská komise, by měly nyní v následujících měsících obě strany najít společnou řeč a dojít ke kompromisu. To ale nebude vůbec lehké. „Rada (tj. členské státy – pozn.red.) nám hází klacky pod nohy a pozice parlamentu blokuje,“ vyjádřil se v úterý na jednání europarlamentního výboru pro zemědělství nekompromisně na adresu ministrů německý europoslanec za frakci zelených Martin Häusling.

V historii diskuzí o společné evropské zemědělské politice je to teprve podruhé, kdy europoslanci spolurozhodují o konečné podobě pravidel. A chtějí, aby jejich hlas zněl naplno. „Členské státy chtějí pouze levná řešení a žádné závazky“, prohlásila minulý týden na tiskovém briefingu Ulrike Müllerová, jedna z parlamentních vyjednavaček. „My ale chceme dobrá řešení a reálné výsledky. Dotace musí dorazit k těm příjemcům, kteří je skutečně potřebují. Vidíme na zemích jako je Maďarsko, Slovensko nebo Česká republika, že to je problém,“ dodala.
Šojdrová: zastropování je prioritou

V debatě o konečné podobě legislativních předpisů patří mezi sporná témata několik novinek spojených s péčí o krajinu. Cílem je směřovat podporu těm zemědělcům, kteří skutečně hospodaří udržitelně a způsobem šetrnějším vůči životnímu prostředí. Jde například o tzv. systém kondicionalit (podmínek, které musí každý příjemce splnit), indikátorů pro monitoring a hodnocení dosažených výsledků nebo nastavení environmentálních standardů zemědělské činnosti. Poslanci si vloni také odhlasovali postupné snižování nárokových přímých plateb nad 60.000 eur, které tvoří naprostou většinu obřího zemědělského rozpočtu, a jejich povinné zastropování na 100.000 eurech. Což je zase pravidlo nepřijatelné pro členské státy, včetně České republiky, které trvají na dobrovolnosti.

Právě zastropování plateb je podle lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové a účastnice zmíněného jednání zemědělského výboru prioritou, z níž ale nelze ustoupit. „Je to priorita pro ochranu našich malých a středních zemědělců. Nová společná zemědělská politika nesmí sloužit ke zvyšování zisku několika největších podniků a oligarchů,“ sdělila Ekonomickému deníku. Politička připouští, že kompromis se bude hledat těžko, jiná cesta ale není. „K dohodě dojít musí, už jen proto, abychom zabezpečili stabilní podmínky pro naše zemědělce. Vyzvala jsem proto portugalskou ministryni zemědělství (Marii do Céu Antunesovou – pozn.red.), aby jednali co nejrychleji.“

Portugalsko, které na začátku roku převzalo od Německa pravidelné šestiměsíční vedení ministerské Rady EU, by chtělo diskusi uzavřít do konce června. Vyjednavači samotní by tak museli dojít ke kompromisu někdy v dubnu. Ministryně do Céu Antunesová nepřipouští, že by ministři jednání nějak bojkotovali. „Chceme, aby společná zemědělská politika byla zelená a udržitelná. Chceme posílit důvěru v evropské zemědělství a nastavit dobré podmínky pro naše zemědělce. Věřím, že kompromis najdeme,“ prohlásila v úterý před europoslanci.
Ministerstvo: nová pravidla nesmí ohrozit konkurenceschopnost

Ministři zemědělství však svoji současnou předsedkyni do jednání s europoslanci vysílají s tím, že má držet pozice Rady. Svůj postoj potvrdili na posledním videokonferenčním jednání v pondělí. „A není se čemu divit,“ komentoval to pro Ekonomický deník tiskový mluvčí českého ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Text, na kterém se státy loni v říjnu po dvou a půl letech diskusí dohodly, zohledňuje podle mluvčího původní návrhy Evropské komise i potřeby států. Europoslanci však mají přicházet i s návrhy, které by život zemědělcům jen zkomplikovaly a přinesly další byrokratickou zátěž. To je pro státy nepřijatelné, tvrdí Bílý. „Za příklad zbytečných komplikací lze uvést třeba tzv. sociální podmíněnost. Tedy návrh, aby výplaty zemědělských dotací byly nově podmíněny i kontrolou dodržování pracovněprávních vztahů, kolektivních smluv a mezinárodních aktů v oblasti práce,“ vysvětluje. Dodržování závazků v této oblasti je podle něj kontrolováno již nyní bez ohledu na pravidla zemědělské politiky. Návrh europoslanců tak nemá opodstatnění.

Podle Bílého chybí europoslancům praktická zkušenost, aby si mohli představit reálné dopady svých návrhů. „Budeme se proto snažit do diskuse přinést konkrétní příklady z praxe, které pomohou objasnit, proč jsou návrhy Rady ve většině případů správné,“ konstatuje mluvčí s tím, že je ovšem nutné dohodnout se co nejdříve. Jen tak budou mít státy dostatek času na vypracování svých strategických plánů, jimiž se budou při čerpání dotací řídit, a zemědělci na provádění nových pravidel v praxi. „Tedy na případné změny v hospodaření, zejména osevní postupy, technologie a podobně,“ popsal.

Lze tak předpokládat, že ministři přeci jen z některých svých požadavků časem ustoupí. „Nesmí se ale stát, že by ty ústupky ohrozily konkurenceschopnost evropských zemědělců. To je priorita naše i dalších zemí a jasný mantinel, kterého se musí Rada držet,“ dodal však Bílý.
Ekoschémata kamenem úrazu

Europoslanci však mají pocit, že neústupnost národních vlád je motivována spíše snahou čerpat peníze bez větších environmentálních závazků. Vidět je to na příkladu tzv. ekoschémat. Tato novinka má podpořit ty zemědělce, jež ve svém hospodaření půjdou nad rámec jinak povinných standardů ekologicky šetrného zemědělství. Každý stát má na ně vyčlenit v rámci přímých plateb určitý balík peněž, ale jejich čerpání ze strany farmářů samotných bude již dobrovolné. A ministři, včetně českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), tak mají strach, že peníze zůstanou ležet ladem. Chtějí si proto udržet možnost nevyčerpané peníze přesunout – alespoň v prvních dvou letech – jinam, což se europoslancům nelíbí.

Velká debata se také povede o tom, jaké výdaje bude možné do ekoschémat započítat, kolik procent z celkového balíku se na ně má vyčlenit nebo jakým způsobem se bude sledovat a především měřit jejich reálné naplňování. I zde se pozice obou institucí zásadně rozchází a najít společnou řeč nebude lehké. A to se příliš nemluví o tom, nakolik je praktické finančně podporovat z principu víceletá ekoschémata z balíku peněz určeném na přímé platby, které se vyplácí každoročně….
Evropská komise – mediátor nebo třetí vyjednavač?

Již dva roky projednávaná legislativa navíc neobsahuje ani zmínku o ambiciózních cílech, které teprve vloni definovala Evropská komise ve svých strategiích „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a k biodiverzitě. Ty počítají s již schváleným celounijním závazkem na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2030 by tak Evropská komise chtěla snížit unijní spotřebu pesticidů o 50 procent nebo hnojiv o 20 procent. Do stejného roku by také na 25 procentech zemědělské půdy EU mělo být hospodařeno postupy ekologického zemědělství. Členské státy by si proto měly ve svých již zmíněných strategických plánech stanovit – na základě domácí situace – takové cíle, jejichž souhrn naplní i ambice na úrovni EU.

Úředníci Evropské komise se proto rozhodli využít toho, že se jednání vyjednavačů v rámci tzv. trialogu účastní. Začali přicházet s vlastními návrhy, které by text projednávaných předpisů uvedly do souladu právě s těmito strategickými dokumenty. Opustili tak obvyklou roli Evropské komise jako mediátora mezi oběma institucemi a do debaty vstoupili s takovou mírou iniciativy, až to u některých zkušených bruselských harcovníků vyvolalo údiv.

Michaela Šojdrová zatím tento posun nepovažuje za porušení kompetencí. „K tomu by mohlo dojít v případě, kdyby Komise předkládala návrhy, které nesměřují ke kompromisu a nevycházejí ze stanoviska Rady nebo Evropského parlamentu. O takovém postupu jsme však od zpravodajů nebyli informováni,“ řekla Ekonomickému deníku.
Cíle ze strategií Evropské komise nejsou závazné

Podle mluvčího Vojtěcha Bílého tkví problém spíše v tom, že zmíněné strategické dokumenty Evropský parlament ani Rada EU doposud neschválily. Cíle tedy nejsou právně závazné. Komise navíc nepředložila ani žádnou analýzu, která by propočítala jejich dopady na produkci a konkurenceschopnost evropských zemědělců (ti v obou případech varují před zásadním poklesem – pozn.red.). Svým postupem tak Komise podle Bílého usiluje o to, aby se plnění strategie právně závazným stalo. „Jejich právní vymahatelnost je ale velkou otázkou. Další vývoj ukáží až příští měsíce,“ dodal Bílý na závěr.

Pokud se vyjednavačům obou stran podaří dojednat společné znění legislativních předpisů nejpozději do konce června, Evropský parlament a Rada EU by je schválily někdy v druhé polovině tohoto roku.

Helena Sedláčková

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/nazory/20210 ... ret-nazor/
EU zase míří vedle. Pro naše blaho chce prohibici a zákaz cigaret. Názor

Evropská unie vyhlásila boj rakovině, tak jak to umí nejlépe – zákazy. Ve jménu boje s rakovinou má dojít k radikálnímu zásahu do soukromého života obyvatel členských států EU. Brusel chce fakticky postupně zakázat cigarety a alkohol. To není žert.

...
+dlhý pokec

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/ScwL3/nektere-staty ... restaurace
Některé státy rozvolňují. Polsko otevřelo obchody, Itálie bary a restaurace

Některé evropské země v pondělí začínají uvolňovat některá protiepidemická opatření zavedená kvůli šíření koronaviru SARS-CoV-2. V Polsku se otevřou obchody v nákupních centrech a provoz obnoví kulturní zařízení. V Římě zahajují provoz vatikánská muzea či Koloseum, uvedla agentura AFP.

O podobě protikoronavirových opatření od 8. února bude v pondělí rozhodovat rakouská vláda. V Rakousku platí od konce prosince celostátní uzávěra. Vláda dříve uvedla, že umožní otevření obchodů, služeb či muzeí, pokud klesne sedmidenní průměr nových nakažených zhruba na 50 na 100 000 obyvatel. Restaurace a bary by měly zůstat zavřené až do března.
Většina italských regionů se přesunula v pondělí do nižšího tzv. žlutého stupně opatření. Díky tomu se ve většině Itálie znovu otevřou bary, restaurace či muzea. Ve středním stupni opatření ovšem zůstává pět krajů včetně Sicílie či Apulie.

V pondělí odpoledne bude jednat kancléřka Angela Merkelová a premiéři spolkových zemích s výrobci vakcín proti covidu-19. Jedním z hlavních témat bude vývoj dodávek očkovacích látek. V neděli ministr hospodářství Peter Altmaier pohrozil právními kroky, pokud výrobci nedodrží své závazky.

Severoněmecká spolková země Šlesvicko-Holštýnsko v pondělí zahájilo provoz speciálního detenčního zařízení pro osoby, které odmítají dodržovat nařízenou karanténu.

V neděli se v mnoha evropských městech, a to včetně Prahy, Vídně či Amsterodamu, uskutečnily protesty proti vládním pandemickým nařízením. Tisícové demonstrace se dnes očekávají v Maďarsku. V neděli v Budapešti protestovaly „proti ničení podnikání“ stovky lidí. Ve Francii skupiny na internetu vyzvaly ke dni občanské neposlušnosti. Ta by se měla projevit například nedodržováním protikoronavirových nařízení.