Měsíc / Luna

[riho]

Američania si komerčne zazmluvňujú miesta. Koľko zaplatia, toľkí letia. Práve minulý rok, keď očakávali už vlastnú schopnosť dopravy astronautov, ktorá im nevyšla, mali problém a rýchlo si priplácali ďalšie miesta.

[martanus]

Měsíční prach je pro člověka jedovatý

Vědci provedli několik experimentů. Nejprve byly tkáně hlodavců vystaveny působení měsíčního prachu a poté lidí. Ukázalo se, že asi 90% buněk zemřelo.

Читайте больше на https://www.pravda.ru/news/science/1582 ... _news_list

[Alchymista]

To bude asi zložitejšie... "jedovatosť" mesačného prachu je totiž zrejme rovnakého typu, ako "jedovatosť" azbestového, kremenného či skelného prachu. Dotiahnutá je k dokonalosti - mesačný prach vzniká trieštením vysorýchlostnými rázovými vlnami pri dopadoch meteoritov a mikrometeoritov. Takže sa triešti na perfektne ostrohranné úlomky, ktoré na hranách nie sú otupené oxidáciou pôsobením kyslíku alebo rozleptané pôsobením vody a vzdušnej vlhkosti ako na Zemi a je teda "dokonale zomletý" spôsobom, ktorý takmer nedokážeme napodobniť. A nie je ani narušený otavením - roztavené guličky tvoria ďalšiu skupinu prachových zŕn. A je tiež perfektne vysušený, takmer bez ohľadu na chemické zloženie.

Čo s tým? Asi nič... Jediné, čo sa asi dá podniknúť, je nejak tie ostré hrany prachu zatupiť a oleptať. Napríklad používať nejaký typ "vodného uzáveru" - po vstupe do prechodovej komory skafander zvonku sprchovať vodou s pridaným chlorovodíkom, peroxidom, či kyslíkom alebo ozonom, aby to malo silné korozívne a rozpúšťacie účinky. Alebo to skúsiť otaviť koronovým výbojom...
Každopádne bude zbavenie sa mesačného prachu náročná úloha.

[Alchymista]

Mesačný regolit - výsledok preosievania na sitách (zvislo "prepadnutý podiel" v hmotnostných percentách, vodorovne veľkosť ok siete, značky zrejme označujú sito použité pri danej vzorke)

[palo satko]

Štvorhodinove videjko mesačneho povrchu.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021020 ... roce-2023/
Turecko se chystá vyslat kosmickou loď na Měsíc v roce 2023

Turecko se chystá vyslat do roku 2023 do vesmíru raketu, která doletí na Měsíc. V úterý to oznámil prezident republiky Recep Tayyip Erdogan v rámci prezentace národního vesmírného programu.

Podle jeho slov by přistání na Měsíci mělo být uskutečněno ke 100. výročí republiky, které se bude slavit koncem roku 2023.

„Naším cílem je provést tvrdé přistání na Měsíci koncem roku 2023 na počest 100. výročí republiky. To je první etapa. Druhou etapou je měkké přistání. Věřím, že si naši inženýři poradí s přistáním na Měsíci,“ řekl Erdogan během prezentace národního vesmírného programu.

Kromě toho uvedl, že Ankara má v úmyslu vytvořit kosmodrom s mezinárodní účastí, aby republika „získala přístup do vesmíru“.

Na konci května 2018 ázerbájdžánská agentura Trend s odvoláním na zdroj v tureckém kabinetu ministrů uvedla, že po roce 2023 plánuje Turecko zahájení vlastního výcvikového programu astronautů. Ankara se chystá na tento projekt vynaložit zhruba 6 miliard dolarů. Právní rámec pro to byl připraven na podzim roku 2016. Jedná se o jeden z největších a nejambicióznějších projektů v moderní turecké historii.
První arabská kosmická loď vyrobená v SAE vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Automatická meziplanetární stanice Hope (Naděje) Spojených arabských emirátů v úterý vstoupila na oběžnou dráhu Marsu šest měsíců po startu, informovalo na Twitteru Vesmírné středisko Mohammeda bin Rashida.

Spojené arabské emiráty jsou pátou zemí na světě, která se dostala na Mars.
Sonda vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety, jak bylo plánováno, v 19.42 místního času (18.42 SEČ), poté byl zahájen brzdný proces s cílem vstoupit do zóny gravitačního zajetí. Sonda uletěla od Země k Marsu téměř 500 milionů kilometrů. Vynesla ji 20. července japonská nosná raketa H-IIA z kosmického střediska Tanegašima v Japonsku.

„Sonda Hope dnes bezpečně dosáhla oběžné dráhy Marsu. Spojené arabské emiráty dnes slaví historický úspěch,“ uvedlo centrum.

Orbitální přístroj, který se objevil na oběžné dráze Marsu ve výšce 40 tisíc kilometrů, je určen ke zkoumání klimatu a spodních vrstev atmosféry rudé planety.

Sonda, kterou zcela zkonstruovali arabští vědci a inženýři, dosáhla Marsu v roce 2021, kdy Spojené arabské emiráty oslaví 50. výročí založení svého státu. Emirátské úřady to nazývají první arabskou misí na Mars a vytvořily heslo, které napsaly uvnitř sondy: „Nic není nemožné“.

[martanus]

Roscosmos podepíše s Čínou memorandum o měsíční stanici

Ruský premiér Michail Mišustin nařídil Roskosmosu, aby podepsalo Memorandum o porozumění s Čínou o spolupráci při vytváření Mezinárodní vědecké lunární stanice.

říve bylo oznámeno, že společnost „Roskosmos“ diskutuje s kolegy z Číny o možných vědeckých úkolech pro základnu na Měsíci a pracuje na technické realizaci projektu.

https://russian.rt.com/world/news/83178 ... y-stanciya

[petrp]

Foto lidských stop na povrchu Měsíce zaznamenaných kamerou LROC
Místa přistání modulů, kosmonautů...
http://www.lroc.asu.edu/featured_sites/

[martanus]

Podrobnosti k Čínsko Ruské základně a nedávnému memorandu co podepsali.

Čína a Rusko podepsaly dohodu o spolupráci při vytváření společné rusko-čínské stanice v oblasti jižního pólu Měsíce.

Podle SpaceNews v souladu s memorandem Rusko a Čína do roku 2030 stanici společně rozmístí v oblasti jižního pólu Měsíce

Tiskové oddělení Roscosmosu uvedlo, že oficiální oznámení plánů na zřízení Mezinárodní lunární výzkumné stanice se má shodovat s jednou z nadcházejících mezinárodních akcí. Petrohrad má v červnu uspořádat Globální konferenci o průzkumu vesmíru 2021.

https://spacenews.com/russia-china-to-s ... h-station/

[classix]

Už určitě na to byli nějaké odhady, ale měla by těžba a zpracování surovin na měsíci nějaký racionální smysl ? Tzn. transport ingotů na zem ?

[kenavf]

Rentabilita ťažby na Mesiaci by bola problematická aj keby sa jednalo o zlatú žilu kúsok pod povrchom mesiaca.
IMHO jedno kilo materiálu dopraveného z Mesiaca naspäť na Zem by mohlo vychádzať na niekoľko milionov dolárov. A to aj keby to boli zlaté valouny ležiace na povrchu Mesiaca. Ak by sa to malo ťažiť pod povrchom tak by tá cena vzrástla ešte aspoň 100 násobne.
Kilo zlata teraz stojí cca 65000USD.

[Alchymista]

Z Mesiaca na Zem s neoplatí voziť VÔBEC NIČ. Žiadnu surovinu ani materiál.
Možno ešte tak živú vodu, elixír večnej mladosti alebo kameň mudrcov (a aj v tom prípade je rozumnejšie ich utajiť a využívať len priamo na mieste).
Bežný odhad ceny kozmickej dopravy:
Zem - orbita = $5-10 tisíc za kilogram
Zem - geostacionárna = $25-50 tisíc za kilogram
zemská orbita - mesačná orbita = 100-250 tisíc za kilogram
mesačná orbita - Mesiac = $ 1 milion za kilogram
Mesiac - mesačná orbita = $ 2-5 milionov za kilogram pri palive z Mesiaca
Mesiac - mesačná orbita = $ 10-25 milionov za kilogram pri palive zo Zeme
mesačná orbita - zemská orbita = $100-200 milionov za kilogram
mesačná orbita - Zem = $100 milionov za kilogram (s jednorázovým zariadením)

Ťažiť čokoľvek na Mesiaci (či asteroidoch) má zmysel len pre využitie na Mesiaci (či asteroidoch). Tvrdiť čokoľvek iné je lož, častejšie ale priamo podvod.

[Hektor]

Spýtam sa takto, gravitačný traktor ktorý by zachytával asteroidy a navigoval ich na Zem, aký veľký by musel byť asteroid aby ho traktor vedel zachytiť a ovládať dostatočne presne aby spadol do niektorej veľkej púšte na planéte napríklad Antarktickej? Aby sa ale pri prechode neodparil úplne.

[Alchymista]

Ako funguje gravitačný traktor? Kto ho vyrába?

[Hektor]

Zatiaľ nikto, ak to chápem správne tak objekt ktorý by svojou hmotnosťou ovplyvnil trajektóriu iného objektu do požadovanej podoby.

[kozlus]

U gravitacniho traktoru zalezi na jeho vlastni hmotnosti a na case, jak dlouho tu hmotnost nechas pusobit na ten asteroid. Takze pokud mas par tisic let...

[kenavf]

Gravitačný traktor(raketový motor tlačiaci do asteroidu žiadaným smerom).
Aby to bolo komerčne využiteľné tak musia byť predmety/meteority určitej veľkosti. Akej veľkosti by musel byť ten meteorit a čo by musel obsahovať, aby sa oplatilo zorganizovať výpravu na jeho dohľadanie niekde u severného alebo južného pólu?
Musel by mať hmotnosť mnoho ton. Ak dopadne mnoho tonový meteor na povrch Zeme, koľko ton musel mať pri vstupe do atmosféry? Spomeňte si aké divadlo spôsobil Čeljabinský meteorit. A to bol taký prcek.
U niekoľko tisíc tonových asteroidov dokážeme možno trocha zmeniť dráhu aby sa pretla s dráhou Zeme, ale nevieme to urobiť dostatočne presne aby trafili požadovanú oblasť Zeme.
A zbrzdiť ich, na rozumnú rýchlosť vstupu do atmosféry, aby sa toľko neodparili pri páde atmosférou, nevieme už vôbec. Tak silné motory dlho nebudeme mať.

[Alchymista]

Zatiaľ nikto, ak to chápem správne tak objekt ktorý by svojou hmotnosťou ovplyvnil trajektóriu iného objektu do požadovanej podoby.

Takže si postavíme Zemeguľu s motorom? Pretože aby si gravitačne dokázal ovplyvniť dráhu objektu, potrebuješ tej hmoty fakt "kurevsky veľa". Pre predstavu - Mesiac má povrchové zrýchlenie 1,6m/s2 (Zem 9,81m/s2), najväčší asteroid - Ceres 0,27m/s2 A to je kusisko cca 975x909km,hmotnosť má 9,5x10E20 kg, teda 950 000 000 000 000 000 000kg , skoro triliardu kilogram (europsku, 10E21 alebo americký sexitilion kilogramov)

[kozlus]

Gravitacni traktor proste zaparkujes u asteroidu, aby na nej pusobil svou hmotnosti v pozadovanem smeru a tak menil jeho drahu, motor na asteroid neupevnujes.

[kenavf]

V tom prípade asi platí to čo napísal Alymista vyššie.