EU obecně

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/nazory/20210 ... va-dolaru/
Nehodláme to snášet dál. EU se vzdává dolaru

Evropská unie hodlá snížit závislost na americké měně, nominovat v eurech více kontraktů a také blokovat pohlcení evropských firem zahraničními podniky. Dnes se to hodnotí jako hrozba pro národní bezpečnost. Proto se Brusel rozhodně zbavuje dolaru. Podaří se ho připravit o světovou nadvládu? O tom se můžete dozvědět z příspěvku Sputniku.

Nespolehlivý spojenec
Návrh na posílení úlohy eura poprvé zařadil do pořadu jednání EU bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2018. Prohlásil, že EU přichází o miliardy kvůli obchodním válkám rozpoutaným prezidentem USA Donaldem Trumpem. Proto je prostě třeba připravit dolar o status hlavní světové měny.

Demontáž stávajícího systému navrhli zahájit ropnými dolary. Juncker si postěžoval na to, že za 80 % energetického importu platí Evropa v americké měně. Za absurdní také označil fakt, že evropská letadla nejsou v EU kupována za eura, ale za dolary. Washington vícekrát použil jednostranné sankce, které poškozují evropské společnosti, řekl tehdejší šéf Evropské komise.

Situace se ještě více vyhrotila, když Trump vystoupil z mezinárodní dohody omezující íránský jaderný program a znovu vyhlásil sankce zakazující evropským společnostem obchod s Islámskou republikou, v opačném případě mohly být připraveny o přístup na americký trh.

EU musela hledat cestu oklikou, aby mohla obchodovat s Íránem. Francie, Německo a Velká Británie vyvinuly nástroj INSTEX, speciální mechanismus mající za cíl „zjednodušení legitimních obchodů mezi evropskými ekonomickými hráči a Íránem“. Tento mechanismus byl spuštěn na začátku roku 2019. Později se k němu připojila Belgie, Dánsko, Nizozemí, Norsko, Finsko a Švédsko.
Zbytečné problémy

Tento mechanismus evropským zemím v podstatě umožňuje obchod s Teheránem mimo finanční systém USA a nemá vyvolat odvetnou reakci Washingtonu. INSTEX použil úvěrové body, aby se vyhnul reálnému peněžnímu obratu mezi Íránem a Evropou (Washington by to totiž mohl využit k odůvodnění sankcí).

Írán používá tyto úvěry na nákup zboží, vysvětluje The Washington Post. Platí za to vlastními dodávkami. Avšak použití daného mechanismu je velice komplikované.

Šlo původně o íránskou ropu, ale museli na to zapomenout. INSTEX platí pouze pro obchod s léky, potravinami a další humanitární produkcí.

Poslední kapka
USA nakonec vyhlásily sankce proti jednomu ze zásadních energetických evropských projektů, plynovodu Nord Stream 2. Kvůli hrozbám Washingtonu se některé evropské firmy vzdaly práce na plynovodu.

Po odchodu švýcarské firmy Allseas v prosinci 2019 vystoupila z projektu mezinárodní skupina klubů vzájemného pojištění majitelů lodí. Na začátku ledna to učinila norská certifikační společnost Det Norske Veritas. Zrušení spolupráce oznámila také dánská inženýrská firma Ramboll, poté také německá stavební firma Bilfinger SE.

Washington má přesný cíl – zvýšení exportu zkapalněného zemního plynu současně s tranzitem paliva přes východoevropské země, jež nepoužívají euro a mají proamerickou orientaci.

Od slov ke skutkům
Podle údajů The Financial Times Evropská komise připravila předběžný plán, aby s tímto skoncovala. A sice nominování v eurech smluv na dodávky různého zboží, revize anebo v případě nutnosti změna pravidel souvisejících s hlavními finančními orientačními body.

Regulátory navíc získají právo na zablokování pohlcení evropských společností zahraničními firmami. Transakce budou kontrolovány a připojený podnik bude podroben exteritoriálním sankcím. Za tímto účelem má být použit nový systém kontroly přímých zahraničních investic.

Tato fúze bude od nynějška považována za hrozbu pro národní bezpečnost.

„Exteritoriální uplatnění jednostranných sankcí třetími zeměmi vážně ovlivnilo schopnost EU dodržovat mezinárodní dohody a udržovat dvoustranné vztahy se státy, proti kterým byly vyhlášeny sankce,“ praví se v návrhu dokumentu. „Jednostranné aktivity třetích zemí ohrožují legitimní obchody a investice podniků EU,“ dodává se.

Další důležitou věcí je nezávislost na zahraničních, především amerických, bankách. „V době finanční krize mohou omezit svoji přítomnost v EU a soustředit se na domácí trh,“ poznamenali autoři návrhu.

„Posílení mezinárodní úlohy eura ochrání naši ekonomiku a finanční systém před měnovými otřesy, oslabí závislost na jiných měnách a zajistí nižší transakční a finanční výdaje,“ prohlásil eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Alternativa dolaru
Euro je podle dat Evropské centrální banky (ECB) i nadále druhou nejpopulárnější měnou na světě po dolaru.

Jeho atraktivnost zvýší také Fond na obnovu evropské ekonomiky po pandemii s kapitálem 750 miliard eur. EU vydá společné dluhopisy jako alternativu amerického dolaru, jako pojištění před rizikem. Evropané zvlášť vsadili na takzvané zelené obligace, dlužní nástroje používané k získání investic do ekologických projektů.

Ze 750 miliard na to bude vydána třetina. V návrhu se vysvětluje, že úkolem je změna finančních trhů EU v globální centrum „zeleného financování“. Euro posílí jako měna, ve které jsou nominovány stabilní finanční produkty.

Dalším faktorem proti dolaru je snaha ECB zavést digitální euro, aby „posílila úplnou strategickou autonomii EU ve sféře finančních služeb a schopnost ochránit vlastní finanční stabilitu“.

Americká média tvrdí, že se tento plán Evropanům nepodaří. Z hlediska politiky nebo zákonodárných iniciativ není EU moc schopná, míní agentura Bloomberg. Zabrání tomu především rozpory mezi vládami evropských států.

Podle odhadu předních investičních bank však nejsou pozice dolaru moc pevné. Dluhopisy EU se mohou postupně stát alternativou amerických státních obligací, předpovídá JP Morgan. Přispěje to k diverzifikaci světových měnových rezerv, ve kterých může podíl dolaru dosáhnout minima devadesátých let.

Len neviem, či hrablo Sputniku, alebo EU

[Rado Info]

Tanec mezi sankcemi a vakcínou Sputnik. EU neví, jak se postavit k Rusku
EU kritizuje Rusko a soudní proces s Navalným a hrozí zpřísněním sankcí. Její členové ale ve stejné chvíli kupují ruskou vakcínu a ve hře je i společný evropský nákup. O Sputniku V uvažuje i Česko.
https://1url.cz/2z81W

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/STjgX/horka-lekce-p ... r-leyenova
„Hořká lekce.“ Problémy při výrobě vakcín budou pokračovat, varuje von der Leyenová

Současné problémy při výrobě a distribuci vakcín proti covidu-19 se mohou kdykoli opakovat, neboť farmaceutické firmy čelí řadě rizik. Prohlásila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v rozhovoru zveřejněném v pátek skupinou evropských médií, v němž přiznala, že Brusel podcenil komplikace spojené s velkovýrobou očkovacích látek. Prohlásila rovněž, že neví, kdy vakcínu dostane ona sama.

Von der Leyenová v rozhovoru reagovala na kritiku mířící na pomalou distribuci vakcín ze společných unijních nákupů, která zaostává za Spojenými státy, Británií či Izraelem.

„Začátek očkování neznamená, že bude od firem okamžitě proudit neomezená zásoba dávek vakcíny," řekla podle bruselského webu Politico předsedkyně komise s tím, že měla veřejnost na možná zdržení dopředu upozornit. „Tohle pro nás byla hořká lekce a to jsme určitě podcenili," dodala.

Unijní exekutiva v minulých týdnech řešila několikatýdenní omezení dodávek vakcíny firem Pfizer/BioNTech a výrazné snížení počtu dávek, které má do března dodat společnost AstraZeneca. Podle von der Leyenové se sice v případě první zmíněné vakcíny již problém způsobený rozšiřováním výrobní kapacity belgického závodu podařilo vyřešit, avšak pravděpodobně to nebyly poslední obtíže, s nimiž se EU bude muset vyrovnat.

„Tohle se zajisté bude opakovat znovu a znovu," prohlásila šéfka unijní exekutivy. Výrobu vakcín podle ní může kdykoli ovlivnit například hrozící nedostatek látek potřebných pro jejich produkci, s nímž se mohou potýkat farmaceutické firmy.

EU má pro svých téměř 450 milionů obyvatel od šestice farmaceutických firem objednáno 2,3 miliardy očkovacích dávek. Vedle preparátů dvou zmíněných společností zatím komise schválila pouze distribuci vakcíny firmy Moderna. Von der Leyenová odmítla kritiku systému schvalování, které bylo pomalejší než v jiných zemích včetně USA či Británie.

„S novou vakcínou očkujete zdravého člověka biologicky aktivní substancí. Takže to je mimořádná zodpovědnost," hájila šéfka EK důkladnější hodnocení účinnosti a bezpečnosti vakcín, které provádí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Ačkoli von der Leyenová pravidelně absolvuje jednání komise či v omezené míře i další politická jednání nebo zahraniční cesty, sama vakcínu zatím nedostala a neví, kdy na ni přijde řada. „Podléháme systému belgických úřadů. Upřímně, budu se na to muset zeptat," odpověděla dvaašedesátiletá německá politička žijící v Bruselu. Podle belgického očkovacího plánu se po obyvatelích domovů důchodců a zdravotnících budou očkovat lidé starší 65 let a pracovníci prioritních profesí; mladší ročníky by měly přijít na řadu až na jaře.

Súdružka generálna tajomníčka EUV hľadá ospravedlnenia a výhovorky na neschopnosť svoju i celého UV celej EU.

[Rado Info]

Šéf diplomacie EU za „ponižující návštěvu“ v Rusku čelí výzvám k rezignaci
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell po své cestě do Moskvy čelí výzvám k rezignaci. Z původního plánu přimluvit se a vyjednat osvobození ruského opozičníka Alexeje Navalného vykrystalizovala reálná hloubka polarizace Evropské unie ve vztahu k Rusku. Vedle neshod kolem kauzy Navalnyj silně figuruje také stavba ruského plynovodu Nord Stream 2. Projekt bez ohledu na to, co se v zemi odehrává, podporují Němci či Rakušané. „Ruské dilema“ se nevyhýbá ani České republice. Nejostřeji se kvůli následkům Borrellovy návštěvy ozvalo Pobaltí, později odpoledne se přidal také český europoslanec Alexandr Vondra.
Zdroj: seznamzpravy

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S3zNS/moskva-nestoj ... ani-sankce
Moskva nestojí o dialog, napsal Borrell po návratu z Ruska. Nevyloučil ani sankce

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o "konstruktivnější dialog s EU" a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskva na příspěvek reagovala údivem. Podle ruského ministerstva zahraničí je "v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskové konferenci" se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.

"Právě jsem se vrátil z velmi komplikované návštěvy Moskvy, na kterou jsem se vypravil prodiskutovat zneklidňující stav vztahů mezi EU a Ruskem," napsal Borrell v neděli na svém blogu, kde zmínil, že už tak nedobré vztahy zhoršil vývoj událostí po otravě opozičního předáka Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok, jeho nedávné zatčení, změna jeho dříve uloženého podmíněného trestu na nepodmíněný a zatčení tisíců Rusů, kteří protestovali proti uvěznění tohoto kritika Kremlu.

Borrell se podle svých slov vydal do Moskvy, aby za Evropskou unii "přímo" odsoudil události kolem Navalného, ale také otestoval, jestli má Kreml zájem řešit "rozdíly a zvrátit negativní trend" ve vztazích mezi Bruselem a Moskvou. "Agresivně uspořádaná tisková konference a vyhoštění tří diplomatů EU během mé návštěvy ukazují na to, že ruští činitelé se nechtěli chopit příležitosti ke konstruktivnějšímu dialogu s EU," napsal vrcholný unijní diplomat a dodal: "Jako EU budeme muset vyvodit důsledky."

Rusko v pátek oznámilo vyhoštění trojice diplomatů kvůli údajné účasti na protestech proti uvěznění Navalného. Švédsko, Polsko i Německo krok Moskvy důrazně odmítly. O vyhoštění diplomatů ze zemí EU informoval nejdříve server EUObserver, podle nějž se tak stalo právě v době tiskové konference Borrella a Lavrova. Šéf unijní diplomacie v blogu upřesnil, že o vyhoštění diplomatů "jsme se dozvěděli na konec našeho setkání", a to skrze sociální sítě. Lavrova poté požádal, aby změnil toto rozhodnutí, ale bez výsledku.

"Mé setkání s ministrem Lavrovem a vzkazy vyslané ruskými činiteli během této návštěvy potvrdily, že Evropa a Rusko se od sebe oddalují. Vypadá to, že Rusko se postupně odpojuje od Evropy a vidí demokratické hodnoty jako existenciální hrozbu," napsal Borrell.

Na závěr podotkl, že vztahy mezi EU a Ruskem se budou zabývat unijní ministři zahraničí a členské země poté budou muset rozhodnout o následujících krocích. "A ano, ty by mohly zahrnovat sankce," podotkl.

Moskva v neděli večer reagovala na blog údivem. "S překvapením jsme se obeznámili s Borrellovým vyhodnocením výsledků jeho návštěvy, jelikož silně kontrastuje s prohlášeními, která pronesl na tiskové konferenci v Moskvě," sdělilo ruské ministerstvo zahraničí agentuře TASS. Ruská diplomacie podotkla, že Borrell podle ní měl "veškeré příležitosti okamžitě poskytnout osobní vyhodnocení" své cesty na tiskové konferenci s Lavrovem. "Nikdo ho neomezoval časově ani formátem. Možná, že šéfovi diplomacie EU po jeho příletu do Bruselu vysvětlili, na co bylo třeba klást důraz, ale to jen potvrzuje, jak a kdo ve skutečnosti formuluje politiku EU," dodala uvedla ruská diplomacie.

Unijní ministři zahraničí budou poprvé debatovat o výsledcích Borrellovy mise 22. února. Své návrhy předloží evropským vůdcům, kteří se sejdou na konci února, před summitem věnovaným vztahům s Ruskem na konci března. Agentura AFP ještě před Borrellovou cestou napsala, že jeho mise ukončuje období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které trvalo od roku 2017.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Syv2J/migranti-na-k ... -stehovani
Migranti na Kanárských ostrovech protestují proti stěhování

Na Kanárských ostrovech se množí manifestace běženců proti jejich převozu do nových migračních center na těchto španělských ostrovech v Atlantiku, kam loni dorazilo z Afriky přes 23.000 migrantů. Informoval o tom v pondělí deník El País. Podle něj také už víc než týden policie hlídá kvůli protestům skupin místních proti migrantům v Las Palmas bývalou školu, která od loňska slouží jako uprchlické centrum.

„Smrt nebo Evropa“, „Kanárské ostrovy jsou vězením pro migranty“ jsou některá z hesel na transparentech, s nimiž běženci na ostrově Gran Canaria protestují proti přemisťování do nových středisek. „Je to způsob, jak nás shromáždit na jednom místě a pak vrátit do Maroka,“ citoval deník El País čtyřiadvacetiletého Maročana, který se účastnil sobotního protestu a který žije nyní v hotelu na ostrově Gran Canaria. „Chceme pokračovat do Evropy. Zaplatil jsem 4000 eur, abych se sem dostal,“ dodal s tím, že vystudoval ve své zemi práva, ale nenašel tam práci.

Loňský masový příliv migrantů na Kanárské ostrovy řešily místní úřady jejich ubytováváním v hotelech či jiných turistických zařízeních, která se vyprázdnila kvůli pandemii covidu-19. Místní úřady několik měsíců žádaly španělskou vládu o pomoc a nevládní organizace upozorňovaly mimo jiné na situaci v místním přístavu Arguineguín, kde žilo v provizorních stanech i 2500 migrantů. Španělská vláda pak začala zřizovat nová střediska.

Největší dočasné ubytování pro běžence na Kanárských ostrovech je na ostrově Tenerife a má kapacitu asi 1800 osob. O něco menší, pro až 1500 lidí, rovněž na Tenerife se otevřelo v pátek. Dalši migrační centra od loňska vznikla či vznikají na ostrovech Gran Canaria a Fuerteventura.

Kromě obav z deportací vysvětlují své protesty proti přemisťování do nových center migranti i obavy ze špatných podmínek. Tábory vystavěné v nouzovém režimu jsou totiž z velkých stanů a někteří běženci se obávají zimy za chladného počasí. Minulý týden v oblasti silně pršelo. El País napsal, že migranti si posílají na mobilní telefony obrázky nových center a ostatní tam pak odmítají jet.

Podle deníku El País někteří migranti vyhlásili hladovky, vyskytlo se i několik pokusů o sebevraždu či sebepoškozování. Deník popsal případ mladého Maročana, který se ze zoufalství pobodal do nohy, údajně poté, co se dozvěděl, že jeho matka doma musí jít na operaci. „Přišel jsem, aby se má rodina měla lépe, ale kdo teď operaci zaplatí? Nechci do Maroka, ani na Tenerife,“ uvedl.

Španělská média v posledních dnech také informovala o organizovaných skupinách, které na ostrově Gran Canaria vyhrožují migrantům a pořádají protesty proti jejich přítomnosti na ostrovech. „V úterý odpoledne jsme si šli vyzvednout trochu peněz, co nám poslala rodina. Zastavilo nás auto, z něhož nám mladíci vyhrožovali s noži i pistolemi,“ citoval El País mladého Maročana, který nyní žije v bývalé škole v Las Palmas. V některých čtvrtích, kde je i jinak vyšší kriminalita, policie proto posílila hlídky.

Španělská média odhadují podle údajů Červeného kříže, že na Kanárských ostrovech je nyní na 9500 běženců. Španělská vláda údaje nezveřejňuje. V prosinci na dotaz jednoho z poslanců parlamentu uvedla, že za loňský rok přemístila z Kanárských ostrovů na pevninu na 2100 migrantů, šlo zejména o lidi z ohrožených skupin, například děti či těhotné.
Deportace do zemí původu pokračují jen pomalu, napsal deník El País. Podle něj jde v průměru o osm desítek osob za týden poslaných zpět do Maroka a příští týden se chystá jeden let do Senegalu.

[Lookass]

Čína předčila USA a stala se největším obchodním partnerem Evropské unie.
Poslední údaje ze statistické agentury EU Eurostat ukázaly, že objem obchodu EU s Čínou dosáhl v roce 2020 586 miliard eur ve srovnání s 555 miliardami eur pro USA.
https://www.globaltimes.cn/page/202102/1215670.shtml

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/02/ra ... kem-zajmu/
Rada Evropy: Změna volebního zákona méně než rok před volbami je manipulace v politickém zájmu

Pro volební zákony je zásadní stabilita. Když se volební zákon změní, má platit až v dalších volbách, pokud se ty příští konají do roka. Uvádí to Kodex volební praxe Benátské komise Rady Evropy, který tvoří základ debaty o všeobecných volbách. S volbami se zachází mimořádně, protože jsou evropským dědictvím.

Kodex a sadu zásadních dokumentů popisujících parametry a podmínky voleb v Evropě vytvořila Komise pro demokracii a právo při Radě Evropy (Benátská komise) v letech 2002 – 2006. Volby na tomto kontinentu a jejich principy totiž považuje za „evropské dědictví“. Členy Rady Evropy je 47 států včetně České republiky. „Pět principů, z nichž vychází evropské volební dědictví, říká, že volební právo je všeobecné, rovné, svobodné, tajné a přímé. Volby se dále musí konat v pravidelných intervalech,“ stojí v úvodu Kodexu volební praxe.

Při zachování těchto principů si mohou politici vybrat různé politické systémy: „V souladu s výše uvedenými zásadami lze zvolit jakýkoli volební systém,“ stojí doslova v úvodu.

Prameny volebních zákonů jsou v mezinárodním právu

Protože pramenem národních volebních zákonů je mezinárodní právo a mezinárodní úmluvy, staly se principy v Kodexu základem třetí debaty expertů z řad akademiků o volebním procesu dne 16. února 2021, spolu s právem ústavním a mezinárodním. Tématem debaty je přístupnost volebního procesu. Akce je pořádána v Bukurešti a je přístupná on-line.

Co je základem evropských volebních systému? „Tvrdé jádro evropského volebního dědictví tvoří Článek 25 Mezinárodní konvence o občanských a politických právech. Společným pravidlem je Článek 3 Dodatkového protokolu, který výslovně stanoví právo na pravidelné volby svobodným a tajným hlasováním, ostatní principy jsou zakotveny v judikatuře lidských práv,“ upozorňuje Kodex Benátské komise.

Česká justice již dříve informovala například o tureckém případu, kdy Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že je věcí politiků, jak nastaví volební systém, volební zákony a přepočty, pokud se volby konají, jsou svobodné a tajné. V předmětném judikátu se Evropský soud pro lidská práva rovněž vyjádřil k otázce spravedlivého volebního systému: Různé volební systémy sledují různé cíle a upřednostnění stability při sestavení vlády nad reprezentací je legitimní politické rozhodnutí, uvedl mimo jiné Soud.
Kdyby volby mohly něco změnit, už by je zakázali

Také volební právo se vyvíjí. „Právo na přímou volbu už bylo připuštěno Evropským soudem pro lidská práva,“ stojí dále v Kodexu. „Přesto ústavní principy společné všem zemím na kontinentu nezohledňují jen mezinárodní texty, naopak jdou v národních ústavách více do detailu,“ píše se rovněž v Kodexu. Zvláštní pasáž je věnována volbám „na dálku“. I tyto volby musí splňovat předmětné principy.

Dokument ale vůbec nepočítá se situací, kdy by se volby nekonaly podle platného zákona a rozhodoval o nich například arbitrárně soud. Nutnost podložit akt zákonem je zmíněna jen v případě, kdy se stát rozhodne některé skupině občanů volební právo omezit – například vězňům. Moci soudní je vymezen přezkum, jmenovaní soudci by však neměli spadat pod autoritu těch, kteří kandidují. Na evropském kontinentu se zjevně nepočítá s tím, že některý stát uskuteční volby bez platného volebního zákona.

Podle Kodexu Benátské komise je naprosto zásadní stabilita volebních zákonů: „Stabilita volebních zákonů je zásadní pro důvěryhodnost procesu voleb, který je životně důležitý pro ustálení demokracie. Pravidla, která se často mění – a zvláště ta, která jsou složitá, mohou voliče zmást. A nad to, volič mohou – správně nebo špatně – že volební zákony jsou jednoduše nástrojem v rukou mocných, a jejich hlasy mají malou váhu v rozhodnutí výsledku voleb,“ vysvětluje Benátská komise při Radě Evropy, proč je skepse k představě voleb, které nemohou nic změnit, pro demokraty nežádoucí.
Změněný zákon má platit až příští volby, jinak je to manipulace

V České republice rozhodl o změně volební legislativy zrušením části zákona dne 3. února 2021 Ústavní soud. Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek v této souvislosti následně zmínil možnost překlenout chybějící část zákona výkladem.

Podle Kodexu Benátské komise je nezbytné chránit volební principy nejen před stranou a politiky, kteří jsou momentálně u moci, ale i „před pouhým zdáním manipulace“.

„Není to ani tak změna volebních systému, co je špatně – taková změna může být k lepšímu – špatně je změna častá nebo změna blízko termínu voleb (do jednoho roku). Dokonce ani když tím není zamýšlena manipulace, změny budou považovány za manipulace diktované bezprostředními politickými a stranickými zájmy,“ uvádí se v Kodexu doslova.

Jednou cestou, jak se vyhnout manipulaci, je podle Kodexu definovat volební systém v Ústavě nebo ústavním zákonem. „Mnohem pružnější cestou je zakotvit v Ústavě princip, že pokud dojde ke změně volebního zákona, starý systém bude aplikován v následujících volbách – pokud se konají do roka – a nový systém nabyde účinnosti až ve volbách dalších,“ stojí v Kodexu.

Jedenáct soudců včetně předsedy českého Ústavního soudu Pavla Rychetského to ale vidí jinak: „Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené Sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem. Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského nebyl k odkladu důvod. Zajistit rovné volební právo je podle Rychetského nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ uvedla Česká justice již dříve.

[petrp]

Evropský soud pro lidská práva žádá propuštění Navalného, Rusko to považuje za „nehorázný zásah“
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.

Soud ve vysvětlení rozhodnutí uvedl, že po přijetí Navalného žádosti kontaktoval Rusko a požádal o zodpovězení otázek ohledně politikovy bezpečnosti. První z nich byl dotaz, zda po loňské otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok a nedopadení viníků zůstává ohrožen život Navalného. A pokud ano, jaká opatření ruské úřady přijaly na jeho ochranu. Třetí dotaz se týkal toho, zda podmínky Navalného věznění splňují evropské standardy.

Moskva podle ESLP mimo jiné odpověděla, že Navalnyj je zadržován v dobře střeženém zařízení a jeho cela je pod kontrolou skrze videokamery. Opozičník na to reagoval vyjádřením, že ruské úřady nemohou adekvátně ochránit jeho „život a zdraví“. Ruské ministerstvo spravedlnosti už v úterý agentuře TASS sdělilo, že Moskva se rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva řídit nebude. Požadavek soudu označilo za „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“. „Neexistují žádné právní důvody pro propuštění této osoby z vazby, které by byly v souladu s ruskou legislativou,“ prohlásil ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko.

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3271 ... -nehorazny

[Tomas BB SK]

samostatne vlakno V4 nemame, tak sem... vyrocny zjazd hovoriacich hlav V4. Vsetci pekne tliachaju o vakcinach, alezeby daka vizia do buducna a tak, to by som bol asi narocny... Na druhej strane je pozitivne ze z povodnej V3 sme vyrobili V4 a dnes sme mali dvoch zastupcov, teda dva zo styroch hlasov mali slovaci. Ze zrovna c*raci, holt, este to treba trocha vyvoja..

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nove-evropsk ... -poptavku/
Nové evropské nařízení uleví leteckým společnostem. Nemusí létat s prázdnými letadly a mohou pružněji reagovat na poptávku

Aby se letecké společnosti udržely v následující sezóně, musí aktuálně využít pouze 50 procent plánovaných letů. Vyplývá to z nového evropského nařízení. Dříve to přitom bylo 80 procent. Evropská komise navíc může pravidla upravit podle aktuální situace. Letecké společnosti tak mohou optimalizovat své letové řády s ohledem na aktuální pandemickou situaci i poptávku. Zároveň budou mít garantovány podmínky pro využití letových časů v budoucnu.

Letecké společnosti budou nově moci dočasně zrušit časy pro přílety i odlety, které aktuálně nemohou na letištích využít. Zároveň se nemusí obávat, že by je pro příští rok ztratily.

Nařízení se snaží reagovat na aktuální pandemickou situaci a pomoci tak leteckému sektoru, který patří k nejvíce zasaženým oblastem.

Evropská komise může pravidla pro další období upravit podle aktuální situace. Počítá i s tím, že by mohla změnit minimální míru využití letištních časů na třicet až sedmdesát procent. To jí umožní rychle reagovat na měnící se úrovně letového provozu během pandemie.

...
+dlhý článok

[petrp]

NEZISKOVKY? OKUPAČNÍ SPRÁVA!
Žila, byla, kdysi na území Čech a Moravy, taková zvláštní organizace. Její příslušníci pracovali na svých úkolech v přísném utajení. Veřejnosti bylo známo jen pár vedoucích, oficiálních hlav služby. Měla dvě centra, v Praze a v Brně, ale příkazy, úkoly a také prostředky přijímala výhradně z ciziny. Z tehdejšího centra (svérázně) sjednocené Evropy. Z Berlína. Z úřadu s podivným názvem Reichssicherheitshauptamt.

Úkoly organizace byly rozsáhlé a ambiciózní. Jak se dnes říká. Najdeme mezi nimi, například, boj s tehdejší formou fake news. Kterým se v té době říkalo „nepřátelská propaganda”. Měl ji na starosti Referát 1 v Gruppe IV A služby. Referát 3 ze stejné skupiny pak potíral opozici a (k tehdejšímu sjednocení Evropy) nepřátelské politické směry. Další „gruppe” pak dohlížely na dodržování zákonů, dodaných z centra… Zkrátka celá ta organizace, některým známá pod zkratkou GeStaPo, usilovně pracovala na tom, aby se nic na tehdejším území Čech a Moravy neodchylovalo od stanoveného politicko-organizačního směru: ke stále užšímu a těsnějšímu sjednocení Evropy.

Čas oponou trhnul a po osmdesáti letech tu máme, v (opět svérázně sjednocené) Evropě, zase podobné organizace. Nejen na našem území, ale prakticky všude. Pracují v poloutajení, veřejnost zná jen pár představitelů, hlav místních organizací. Úkoly i prostředky přijímají z ciziny, z centra sjednocené Evropy. Stejně, jako tehdy, dohlížejí na opozici, nepřátelskou propagandu, dodržování Říší přijatých zákonů… prostě starají se, aby se nic neodchylovalo od stanoveného politicko-organizačního směru: ke stále užšímu a těsnějšímu sjednocení Evropy. Tentokrát se jim říká neziskovky.

A když se jejich činnost některému ze „stále těsněji sjednocených” států nelíbí? Takovouhle dávku drzosti v sobě, zatím, našli jen dva věční kverulanti, Maďaři a Poláci. A centrum Říše po nich vzápětí tvrdě vyjelo. Maďarsko dostalo před pár dny od Evropské komise ultimátum. Sofort, přesněji do dvou měsíců, musí zrušit, nebo změnit svůj zákon o neziskových organizacích.

https://pravyprostor.cz/neziskovky-okupacni-sprava/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/kvuli-dopadu ... i-skoleni/
Kvůli dopadům pandemie na dopravu vydává EU nové nařízení. Umožňuje prodloužit platnost certifikátů a povolení, ale i odklad kontrol či školení

Nové evropské nařízení stanovuje zvláštní a dočasná opatření s ohledem na pandemii covid-19. Týkají se nejen obnovování nebo prodloužení některých dokumentů, ale také odkladu pravidelných kontrol a školení v oblasti dopravy. Nařízení má zajistit bezproblémové fungování jednotného unijního trhu.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2021/267 ze dne 16. února reaguje na aktuální situaci a stanovuje zvláštní a dočasná opatření v oblasti silniční, železniční a vodní dopravy. Týkají se platnosti některých osvědčení, licencí a povolení. Ty mohou být díky nařízení obnoveny či prodlouženy až o deset měsíců. Zároveň je také možný odklad některých pravidelných kontrol a školení.

Nové nařízení zdůvodňuje Evropská unie zejména dopadem pandemie nejen na dopravce jako takové, ale také na dopravní podniky a správní úřady. V souvislosti s prodlužováním povolení, osvědčená a licencí totiž řada dopravců současné době není schopná dostát nezbytným povinnostem.

Školení řidičů, řidičské průkazy, tachografy

U řidičů nákladních či osobních silničních vozidel je možné prodloužit platnost osvědčení o odborné způsobilosti a souvisejících školení o deset měsíců od data skončení jejich platnosti.

Desetiměsíční odklad se týká také platnosti některých řidičských průkazů.

Kontroly tachografů, které se měly uskutečnit od 1. září loňského roku do letošního června, je z důvodu pandemie rovněž možné provést později. Konkrétně nejpozději do deseti měsíců od chvíle, kdy se kontrola měla uskutečnit.
Technické prohlídky vozidel

Stejně tak se odklad týká i pravidelných technických prohlídek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. Tam, kde mělo k prohlídce dojít mezi loňským zářím a letošním červnem, je možný desetiměsíční odložení. Do té doby by osvědčení měla zůstat platná.
Kontrola vozidel podnikatelů v dopravě

Některé dopravní podniky aktuálně nemohou plnit veškeré povinnosti související s požadavky na provozovaná vozidla. Některé pak nesplňují ani požadavek finanční způsobilost. Maximální lhůty stanovené směrnicí se proto prodlužují ze šesti na dvanáct měsíců.

Pokud již došlo k porušení některého z požadavků a lhůta stanovená příslušným orgánem dosud neuplynula, měl by mít příslušný orgán možnost tuto lhůtu prodloužit celkem na 12 měsíců.
Mezinárodní doprava

Mezinárodní silniční nákladní doprava a mezinárodní přeprava cestujících autokary a autobusy jsou podmíněny držením licence Společenství. V případě řidičů, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří provozují nákladní dopravu, také osvědčením řidiče. Povolení je nutné i k poskytování linkové dopravy autobusem a autokarem. Tyto licence, osvědčení a povolení je možné obnovit po ověření dodržování stanovených podmínek, a to o deset měsíců.
Železnice

Lhůta pro obnovení jednotných osvědčení o bezpečnosti na železnici je deset měsíců a dotčená stávající jednotná osvědčení o bezpečnosti pak zůstanou platná po odpovídající dobu.

Nařízení upravuje i platnost licence strojvedoucích. Stávající doba platnosti je deset let a zahrnuje pravidelné kontroly. Licence, jejichž platnost končí mezi loňským zářím a letošním červnem, mohou být prodlouženy o deset měsíců od data skončení platnosti. Strojvedoucí zároveň dostanou k dobru dalších deset měsíců na absolvování pravidelných kontrol.
Ne všechny státy výjimky využijí

Další prodloužení se týká např. osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách či technických požadavků pro vnitrozemská plavidla.

Jak se uvádí v nařízení, členské státy jsou dotčeny v různé míře a v různou dobu. Využívání prodloužení by tak mělo být využito pouze v nezbytných případech. Jednotlivé země nemusí výjimky využít.

Nařízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie 22. 2. 2021. Je závazné a v celém rozsahu přímo použitelné ve všech členských státech

.

Ale iba niektorým...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/smartwings-d ... o-provozu/
Smartwings dnes vrátí Boeing 737 MAX do běžného provozu. První let zamíří do španělské Malagy

Letecký dopravce Smartwings dnes odpoledne obnoví komerční lety s letadlem Boeing 737 MAX 8. První let zamíří do Malagy. Včera dopravce s prvním letadlem úspěšně provedl ověřovací let. Dalších šest strojů plánuje společnost zprovoznit do léta. Oznámila to mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Letadla Boeing 737 MAX byla téměř dva roky odstavena kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

Smartwings začal pracovat na obnovení provozu letadel po povolení jejich provozu v Evropě. Opětovné zprovoznění zahrnuje mimo jiné proškolení pilotů, aktualizaci softwaru a hardwaru a další činnosti, které požaduje EASA. Před uvedením do běžného provozu ještě dopravce provede s každým letounem ověřovací let.

Letadla chce společnost nasazovat postupně například na linky na Kanárské ostrovy, na Madeiru, do Spojených Arabských Emirátů, Ománu, na Kapverdy a další. Od dubna by měl mít jeden letoun základnu v Tel Avivu. Odtud budou následně Smartwings létat na Tenerife, do Lisabonu a Marakkéše.

Boeing byl předloni v březnu nucen provoz svých nejprodávanějších letadel 737 MAX v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Jako problém se ukázal systém řízení letu, výrobce ho pak musel upravit. Úřady v USA povolily lety tohoto typu letadel loni v listopadu.

Smartwings musí po celou dobu odstavení letadel nahrazovat problémové stroje jinými letouny. Společnost v závěru minulého roku vyčíslila ztráty kvůli odstavení na více než 1,5 miliardy korun. Náhradu škody aerolinky vymáhají po americkém výrobci. Odstavená letadla po celou dobu stála na odstavných plochách pražského letiště, dopravce na nich během té doby prováděl pravidelnou údržbu podle doporučení výrobce.

Smartwings patří k nejvýznamnějším hráčům charterové dopravy ve střední Evropě. Kromě České republiky létají také z letišť ve Francii, Polsku, Maďarsku, na Slovensku a Kanárských ostrovech. Vedle toho dopravce provozuje pravidelné linky. V současnosti se aerolinky potýkají s problémy kvůli koronavirové krizi a jsou pod ochranným moratoriem před věřiteli. To vyprší o víkendu. Společnost v minulých týdnech žádala o pomoc stát, zatím však bez výsledku.

[petrp]

EU zrušila právní státy
Svou dluhovou krizi se Evropa hned na počátku rozhodla řešit vznikem dočasných institucí s názvem Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM). Jakmile se ukázalo, že krize bude chronická a potrvá léta, vyměnila Evropská unie EFSM za ESM – Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism). To je záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem. ESM začal fungovat k 15. říjnu 2012. Jenomže - ESM přinášel hned od svého vzniku politické problémy. Na Slovensku kvůli němu padla vláda a v ČR odmítal prezident podepsat změnu Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), která vznik ESM umožnila. Zatímco Senát ČR odsouhlasil ratifikaci v dubnu 2012 a Poslanecká sněmovna v červnu 2012, prezidentský podpis musel čekat na nového prezidenta až do dubna 2013.
Pozor, důležité upozornění: Tento fond má sloužit na záchranu zemí platících eurem – ovšem za jeho peníze ručí všechny země EU! Tedy i my bez eura. Bude-li se nějaká země chovat nezodpovědně, my její dluhy zaplatíme také a nemůžeme se proti tomu jakkoli bránit.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekono ... nomika_wag

[petrp]

Europoslanec přiznal, že covidovou krizí se EU střelila do obou nohou. Češi si však myslí, že rovnou do hlavy
Europoslanec Jan Zahradil vyslovil znepokojení kvůli tomu, jak Evropská unie řeší situaci s koronavirem. Vadí mu mimo jiné i pomalý postup v zajištění vakcinace obyvatelstva. „Je na místě konstatovat, že covidovou krizí se Evropská unie střelila do obou nohou tak, jako ještě nikdy předtím - ani za finanční + bankovní krize, ani za migrační krize,“ uvedl na začátek politik. Hned zdůraznil, že k tomu došlo doslova před celým světem, který tu ztrátu kredibility sleduje v přímém přenosu. „Až začnou v Británii před létem rozvolňovat, zatímco v EU budou stále platit různé druhy lockdownů a vakcinace se dál povleče šnečím tempem, bude to ještě patrnější,“ přišel s dalším varováním Zahradil. Výmluvu, že prý EU nemá potřebné „kompetence“, Zahradil považuje za trapnou.
https://cz.sputniknews.com/ceskarepubli ... ze-rovnou/

[Rado Info]

Ruské kličky okolo registrace Sputniku v byrokratickém lese EU

Rusko tvrdí, že si v EU podalo žádost o registraci vakcíny proti covidu-19 Sputnik V, evropský úřad pro léky EMA to popírá. Z tweetu ruského investičního fondu RDIF, který vývoj platil, je ovšem patrné, že žádost podal u jiného orgánu. Tím je HMA, sdružující ředitele národních úřadů zodpovědných za regulaci humánních a veterinárních léčivých přípravků v Evropském hospodářském prostoru.
.......
„Evropská i maďarská legislativa umožňují v čase ohrožení používání vakcíny na základě národního povolení. Na základě toho bylo povoleno používání vakcíny Sputnik V v Maďarsku. Povolení platí na dobu šesti měsíců, s možností prodloužení na dalších 6 měsíců. K tomu nejsou potřeba další kroky,“ uvedl ústav.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... u-40352786

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/03/so ... jni-pravo/
Soud EU: Polsko jmenováním soudců mohlo porušit unijní právo

Nová polská pravidla pro jmenování soudců nejvyššího soudu mohou být v rozporu s právem Evropské unie. Konstatoval to dnes Soudní dvůr EU, podle kterého může způsob obsazování nejvyšší justiční instance v Polsku zpochybnit její nezávislost. Rozhodnutí v případu, který je součástí širšího sporu o posilování politického vlivu na polské soudnictví, nechal unijní soud na nejvyšším správním soudu Polska.

Právě ten se na soud v Lucemburku obrátil se žádostí o vyjádření k opakovaným změnám zákona upravujícího jmenování členů nejvyššího soudu. Pravidla schválená v letech 2018 a 2019 polským parlamentem ovládaným nacionálně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) de facto vyloučila možnost, aby se neúspěšní kandidáti do nejvyššího soudu mohli proti zamítavému rozhodnutí odvolat. O jmenování členů soudu přitom rozhoduje soudcovská rada, jejíž členové jsou z větší části vybíráni parlamentem. Její nezávislost již předloni zpochybnil polský nejvyšší soud.

Podle unijní justice mohou být tato pravidla v rozporu s povinností všech členských zemí zajistit svým občanům právo na „účinnou právní ochranu“. Vyvolávají také pochybnosti o nezávislosti nejvyššího soudu složeného ze soudců jmenovaných na základě sporných úprav.

„Tyto změny by pak mohly vést k tomu, že se tito soudci nebudou jevit jako nezávislí nebo nestranní, což může narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti a právním státě musí vzbuzovat justice u jednotlivců,“ uvedl dnes soud v tiskové zprávě k rozsudku.

Unijní soudci proto vyzvali polský správní soud, aby s přihlédnutím k jejich názoru rozhodl. Pokud dospěje k tomu, že úpravy polských zákonů skutečně porušují právo EU, musí se začít řídit podle dřívějších pravidel.

Obsazení polského nejvyššího soudu je součástí dlouhodobé pře o reformu polské justice, která podle polské opozice i Evropské komise podkopává nezávislost polského soudnictví. Soudci v Lucemburku již případy spojené s reformou rozhodovali několikrát. Předloni například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem.

Polská vláda tvrdí, že cílem reformy je zbavit zemi soudců spjatých s komunistickým režimem, podle opozice se však PiS snaží posilovat svou moc nad justicí. Varšava již po verdiktech unijního soudu několik částí kritizovaných zákonů pozměnila.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropsti-pos ... nu-obnovy/

Evropští poslanci chtějí jasná pravidla pro cestování. Cestovní ruch má být součástí plánů obnovy

Bezpečné cestování, jednotná kritéria pro cestovní ruch a osvědčení o očkování. To vše má být součástí nové evropské strategie. Výbor pro cestovní ruch, který návrh strategie odouhlasil, vyzývá členské země, aby oblast cestovního ruchu zahrnuly do svých plánů obnovy. K obnovení cestovního ruchu má pomoci i nová agentura.

Členové evropského výboru schválili dokument, v němž žádají členské státy o okamžité zavedení společných kritérií pro bezpečné cestování. Prosazují testování cestujících před odjezdem s tím, že absolvování karantény má být až poslední možností. Volají po jednotném osvědčení o očkování a apelují na členské státy, aby informovaly Evropskou komisi o aktuálních opatřeních v oblasti omezení volného pohybu. Výbor je přesvědčen o nutnosti vzniku nové agentury pro cestovní ruch, která by pomohla s jeho obnovou.

Potvrzení o očkování
Jednotné osvědčení o očkování navrhují jako alternativní řešení nejen k PCR testům, ale také k současně uplatňované karanténě. Nejdříve je však třeba mít dostatek důkazů o tom, že naočkované osoby virus nepřenášejí. Řešením by mohlo být i vzájemné uznávání očkovacích postupů.

Kromě zavedení evropského formuláře „EU Locator Form“ výbor podpořil i vývoj anonymizovaných aplikací pro sledování, trasování a varování v souvislosti s nemocí covid-19.

„Vzhledem k tomu, že léto je za rohem, chceme se vyhnout minulým chybám a zavést jednotná cestovní opatření, jako je protokol EU o testech před odletem, osvědčení o očkování a evropské hygienické standardy. Cestovní ruch je jedním z odvětví, které bylo touto pandemií zasaženo nejvíce. Proto je třeba jej náležitě zahrnout do plánů obnovy členských států,“ uvádí zpravodajka Evropského parlamentu Cláudia Monteiro de Aguiar.

Standardy hygieny a výměna informací
V návrhu poslanci vyzývají Evropskou komisi, aby zavedla jasný standard certifikace hygieny v rámci EU, prostřednictvím kterého by bylo možné potvrdit splnění minimálních požadavků na prevenci a kontrolu přenosu viru covid-19. To by mohlo pomoci obnovit důvěru spotřebitelů v odvětví cestovního ruchu a cestování.

Poslanci také apelují na členské země, aby Komisi zasílaly jasné informace o zavádění či rušení omezení volného pohybu.

Nová agentura pro cestovní ruch
Podle výboru je třeba v souvislosti s pandemií nahradit strategii cestovního ruchu z roku 2010. Jen tak si totiž může Evropa udržet postavení přední destinace. Text zároveň vyzývá Komisi, aby zřídila Evropskou agenturu pro cestovní ruch.

O usnesení ohledně zavedení strategie musí nyní hlasovat Evropský parlament. Stane se tak pravděpodobně během druhé poloviny března.

Výnosných korýt je v EU trvalý nedostatok - teda menej ako záujemcov o výnosné korytá. Tak sa nejaké vymyslia

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Se9Vu/evropska-leko ... -sputnik-v
Evropská léková agentura začala vyhodnocovat ruskou vakcínu Sputnik V

Ruskou vakcínu Sputnik V již vyhodnocuje Evropská léková agentura (EMA). Pakliže se ověří její bezpečnost, účinnost a kvalita, mohla by od evropského úřadu dostat zelenou pro použití v zemích Evropské unie. Redakci o tom informovala EMA prostřednictvím e-mailu. Žádost o průběžný přezkum (rolling review) přípravku provedli ruští výrobci prostřednictvím německé farmaceutické firmy R-Pharm Germany. Další informace EMA zveřejní, až obdrží i oficiální žádost o registraci vakcíny pro evropský trh.

Za očkovací látkou Sputnik V stojí ruský ústav Nikolaje Gamaleji. Doposud probíhaly mezi evropskou agenturou a ruským výrobcem odborné konzultace, dialogy začaly zhruba od druhé půlky ledna. Vyhodnocování vakcíny probíhá na základě dosavadních výsledků laboratorních studií a klinických studií prováděných na dospělých lidech. „Tyto studie naznačují, že Sputnik V spouští produkci protilátek a imunitních buněk, které cílí na koronavirus SARS-CoV-2 a mohou pomoci v ochraně proti covidu-19,“ uvedla EMA.

Podle českého zastoupení Evropské komise se tato fáze může táhnout měsíce. „Délka procesu se různí. U Pfizeru šlo o 77 dní, u Moderny o 51 dní, u AstraZeneky o 121 dní. Výrobce musí před oficiální žádostí o registraci (tj. stupeň po průběžném hodnocení) dodat úplně všechna potřebná data a mj. umožnit agentuře přístup do výrobních prostor,“ uvedla komise na Twitteru. Žádost o registraci vakcíny pro unijní trh agentura ještě neobdržela, přestože ji očekává v blízké době. Žádost o průběžné hodnocení vakcíny zaslala německá pobočka R-Pharm, spadající pod stejnojmennou ruskou firmu.

Český prezident Miloš Zeman se minulý týden vyslovil pro to, aby Česko podobně jako již dříve Maďarsko nakoupilo ruské vakcíny a začalo s nimi očkovat i bez schválení EMA. Podobnou věc přitom o několik dní dříve odmítli ve společném prohlášení nejvyšší ústavní činitelé včetně Zemana. Nákup vakcíny Sputnik V ohlásilo i Slovensko, které si přivezlo první dodávky ruských vakcín. Tento krok tam ale rozpoutal vládní krizi.

Unijní státy mají podle směrnice EU o léčivech právo v případě nouzové situace provizorně schválit užití přípravků samy. Na rozdíl od registrace u unijní agentury však poté nenese za případné problémy odpovědnost výrobce, ale stát.

V Česku se podobně jako v dalších zemích EU zejména kvůli nedostatečné výrobní kapacitě farmaceutických firem rozbíhá očkování pomaleji, než se předpokládalo. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv se začal na žádost vlády hodnocením Sputniku V zabývat, zatím však podle své mluvčí nemá dostatek údajů, z nichž by mohl učinit závěry.

EMA dosud schválila tři covidové vakcíny vyvinuté firmami Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna, přičemž momentálně prověřuje tři další preparáty, z nichž vakcína firmy Johnson&Johnson by mohla být schválena již v březnu. S další více než padesátkou farmaceutických společností vyrábějících očkovací látky je EMA v kontaktu. Brusel očekává, že ve druhém čtvrtletí objem dávek proticovidových očkovacích látek dodávaných členským zemím začne výrazně růst.

"EMA dosud schválila tři covidové vakcíny ..." Tam sa nič skúmalo a skúmať nebude, dokonca ani bezpečnosť a zdravotná neškodnosť

"Na rozdíl od registrace u unijní agentury však poté nenese za případné problémy odpovědnost výrobce, ale stát."
A čo tá dohoda o beztrestnosti firiem? Už to neplatí?

+

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/v-r ... ockovanim/
V Rakousku po očkování vakcínou Pfizer a BioNTech zemřelo přes 40 lidí. Prý to nesouvisí s očkováním
...
Dosud neexistují důkazy, které hovoří o souvislosti s vakcínou, vyšetřování pokračuje,“ uvedla agentura ve zprávě.
...

+

https://www.hlavnespravy.sk/nezavisly-e ... id/2456734
Nezávislý expert: V Izraeli po vakcíne umrelo zhruba 40-krát viac starých, ako by ich zabil COVID

Analýza údajov ministerstva zdravotníctva Izraela prišla k záveru, že vakcína Pfizera zabila “zhruba 40-násobne viac (starých) ľudí, ako by ich bola zabila choroba” ...
...
Tvrdí, že “len v čase medzi dvoma dávkami vakcíny (3 týždne) zomrelo v skupine očkovaných nad 65 rokov 0,2%, čo znamená 200 zo 100 000 očkovaných. To na porovnanie so 4,91 mŕtvymi na 100 000, ktorí zomreli na COVID-19 bez očkovania.”