
https://cnn.iprima.cz/amerika-se-uz-neb ... inou-18558
Nejvyšší soud Spojených států schválil na konferenci 19. Února projednání voleb v Pensylvánii, v Michiganu a v Georgii.
Všechny tři soudní spory se týkají volebních podvodů, a to je šance, že shromážděné důkazy nakonec přijdou ke slyšení a budou projednány.
Americké vesmírné ozbrojené složky (US Space Force) se dohodly na nových hodnostech pro své důstojníky. Zatímco vojáci, kteří nyní patří k letectvu a přechází k tzv. strážcům vesmíru, si mohou ponechat své dosavadní hodnosti, došlo i k několika změnám a vytvoření zcela nových hodností.
Příslušníci americké Space Force jsou od prosince označováni jako „strážci“ (Guardians). V nejnovějším memorandu navíc americká armáda oznámila, že se od prvního února změní i některé tradiční vojenské hodnosti udělované důstojníkům, uvádí server Stars and Stripes.
https://echo24.cz/a/SKzr5/progresiviste ... icke-volbyProgresivisté se chlubí, jak zmanipulovali americké volby
čistý strachAreál amerického Kongresu je stále obehnán více než dva metry vysokým plotem s žiletkovým drátem, uvnitř ohraničené zóny hlídkují tisíce příslušníků národní gardy. Před úterním začátkem projednávání ústavní žaloby proti exprezidentovi Donaldu Trumpovi je jindy otevřené srdce vlády Spojených států spíše pevností, píše v reportáži agentura Reuters. Kdy bude Kapitol opět jako dřív, není jasné.
V minulých letech nevídaná bezpečnostní opatření byla zavedena v reakci na události 6. ledna, kdy dav Trumpových příznivců vtrhl do budovy Kongresu a přerušil projednávání výsledků prezidentských voleb. Policejní sbor Kapitolu, který má kolem 2000 členů, nedokázal vpád zastavit a jeho vedení pak čelilo vlně kritiky. Nepokoje si vyžádaly pět mrtvých, desítky policistů utrpěly zranění.
Následovalo vztyčení plotu a povolání více než 20.000 gardistů, z nichž část byla po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena z Washingtonu stažena. Nová šéfka policie Kapitolu vyzvala zákonodárce, aby umožnili posílení jejího sboru, a apelovala na vylepšení "infrastruktury fyzické bezpečnosti". Ta má podle ní zahrnovat i trvalé oplocení.
Zatím se s mimořádnými opatřeními počítá nejméně do konce senátního procesu s exprezidentem Trumpem, uvedla policejní mluvčí Eva Maleckiová. Projednávání ústavní žaloby spojené s nepokoji ze 6. ledna je na programu od úterka až do neděle a může se protáhnout i do příštího týdne."Aktuální bezpečnostní pozice ministerstva nadále vyžaduje, abychom udržovali vysokou úroveň připravenosti na nadcházející senátní proces k impeachmentu a pokračující hrozby směřující proti Kongresu," řekla Maleckiová. Odkazovala při tom nejspíše na výstrahu ministerstva vnitřní bezpečnosti z 27. ledna, která varovala před možností útoků "násilných extremistů" nespokojených s vyústěním podzimních voleb.D.C. has truly become a police state.
Parents,, don’t take your kids to Washington until the fences and barbed wire come down.. I don’t want them to see what our nation’s capital has become.
Even Moscow and Beijing don’t look like this. pic.twitter.com/s8rHxo0tvT
— Frank Luntz (@FrankLuntz) February 6, 2021
Při Bidenově inauguraci se obavy z nových násilností nenaplnily a pořádkové síly v centru Washingtonu nakonec nečelily významnějším incidentům. Pakliže se i projednávání ústavní žaloby obejde bez větších problémů, lze očekávat tlak na přehodnocení současných opatření, která jsou pro mnohé těžko stravitelná.
"DC (washingtonský federální okrsek District of Columbia) se vskutku stal policejním státem. Rodiče, neberte své děti do Washingtonu, dokud ploty a ostnatý drát nezmizí. Nechci, aby viděly, co se s hlavním městem naší země stalo," uvedl o víkendu dlouholetý politický analytik Frank Luntz.
"Rozhodně musíme náš Kapitol chránit," řekl Reuters Peter Newsham, který až do ledna šéfoval washingtonské policii. "Ale nezdá se mi, že to je způsob, jak bychom coby Spojené státy chtěli vypadat," dodal.
https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... .seznam.czUž od listopadových voleb se mluví o tom, že jedním z kroků, které Trump zvažuje, je založení nové politické strany. Podle informací serveru The Hill zvažuje bývalý šéf Bílého domu názvy jako „MAGA Party” (s odkazem na volební heslo Make America Great Again), nebo „Patriot Party” (Strana patriotů).
Podle nového průzkumu je mezi republikány podpora vzniku takové strany opravdu velká. Ke straně by se přidalo 64 procent registrovaných voličů Republikánské strany, 36 procent o tom neuvažuje.
Jistým sympatiím se Trumpova zatím neexistující strana těší i u nezávislých (28 procent) a demokratických voličů (15 procent).
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_jhrZprávy o migrantech vpuštěných na území USA se nyní šíří Střední Amerikou. Povzbuzeni tím, co vnímají jako posun v americkém přístupu k migraci za nového vedení, se skupiny migrantů vydávají k americkým hranicím. Podnětem jsou i živelné katastrofy jako dva hurikány v Hondurasu a Guatemale a ekonomické potíže způsobené pandemií koronaviru.
Bidenova administrativa zvažuje, že by umožnila poskytnout azyl i těm občanům středoamerických zemí, kteří prchají před násilnostmi ze strany gangů nebo domácím násilím. Doposud azyl mohl získat jen ten jedinec, který čelil rasové, náboženské či politické diskriminaci.
Biden též plánuje poskytnout jedenácti milionů nelegálních migrantů v USA cestu k plnému občanství. Podle listu The New York Times se jedná o nejambicióznější legalizaci migrantů od roku 1986, kdy republikánský prezident Ronald Reagan podepsal zákon, který poskytl právní amnestii třem milionům lidí. List podotýká, že tímto způsobem může Biden získat „miliony nových voličů“.
https://michaeljlindell.com/Paul Craig Roberts
Oficiální příběh, že nedošlo k žádné krádeži voleb, je pravděpodobně největší lží, jaké kdy na světě došlo. Lež je tak obrovská a tak křehká, že každý, kdo nesouhlasí s oficiálním příběhem, je potlačen, deplatformován,…
…. vyškrtnut ze sociálních médií, vyloučen a propuštěn z práce, aby chránil lež před zkoumáním a odhalením. V Michiganu se státní zástupce pokouší vyloučit právníky, kteří zastupovali případy krádeží voleb. Bylo vynaloženo obrovské úsilí - včetně řízeného „útoku na Kapitol“ - aby bylo zajištěno, že důkazy nebudou předloženy a že většina populace se s důkazy nikdy neseznámí, píše v komentáři americký publicista Paul Craig Roberts..
Spojené státy americké prodaly více než milion barelů íránské ropy, která byla zabavena v rámci sankcí v průběhu minulého roku, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.
Zabavení ropy byla část sankcí Washingtonu proti Teheránu, v jejichž středu je íránský jaderný program a označení řady íránských organizací za teroristické. Administrativa bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa použila civilní procedury, aby zabavila okolo 1,2 milionu barelů paliva, které bylo přepravováno z Íránu do Venezuely na palubě čtyř tankerů.
Podle mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Marca Raimondiho, prodej tohoto nákladu byl uskutečněn s tím, že vláda „stále pracuje na finalizaci“. Pro Reuters uvedl, že „palivo bylo zabaveno a předběžný prodej zachoval cenu paliva, které je nyní v držení amerických maršálů (US Marshals Service)“.
Raimondi uvedl, že peníze získané z prodeje budou směřovat do amerického fondu obětí státem sponzorovaného terorismu.
K prodeji došlo v době, kdy do amerického přístavu směřuje další loď se zabavenou íránskou ropou. Podle informací získaných z portálu sledování lodí má dorazit do přístavu Port of Galveston 15. února.
Tankery
V květnu loňského roku bylo informováno, že do Venezuely dorazily první tankery s íránskou ropou. Na jejich cestě je doprovázela venezuelská armáda.
Rovněž v květnu loňského roku íránský prezident Hasan Rúhání slíbil Spojeným státům „problémy“, pokud íránské tankery mířící do Venezuely budou mít kvůli činům Washingtonu potíže. Hlava íránského státu tehdy dodala, že se to dotkne nejen lodí mířících do Venezuely, ale i lodí umístěných kdekoli na světě.
„Pokud budou našim tankerům, a to jak v Karibském moři, tak i kdekoli jinde na světě, Američané vytvářet potíže, pak (Spojené státy, pozn. red.) budou muset čelit problémům,“ uvedl Rúhání v telefonickém rozhovoru s emírem Kataru, Tamímem ibn Hamadem Al Sáním.
Kvůli dopravě íránské ropy do Venezuely se rovněž íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf obrátil na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a varoval, že Teherán zareaguje, budou-li Spojené státy vyhrožovat tankerům přepravujícím ropu do Venezuely.
„Íránský ministr zahraničí v dopise označil za námořní pirátství nezákonné, provokativní a nebezpečné hrozby a vyhrůžky ze strany USA. Prohlásil, že jsou hrozbou pro region. Zaríf rovněž připomněl, že vláda USA je zodpovědná za důsledky jakýchkoli nezákonných akcí a zdůraznil, že Írán má právo na nezbytná opatření proti těmto hrozbám,” stálo v prohlášení z května roku 2020 íránského ministerstva zahraničí.
O měsíc později, v červnu roku 2020, uvalily Spojené státy sankce vůči kapitánům pěti íránských tankerů, kteří dovezli do Venezuely palivo.
„USA uvalily sankce vůči pěti íránským kapitánům, kteří dodali do Venezuely kolem 1,5 milionu barelů paliva a podpořili tak nelegitimní Madurův režim,“ uvedl tehdejší ministr zahraničních věcí Mike Pompeo.
Nová Bidenova administrativa zvažuje odpuštění části studentských dluhů. Je to tak trochu úvaha ze zoufalství. Stávající systém je totiž patrně neudržitelný, ale co s ním?
Jen, co se prostřídaly stráže v Bílém domě, přišla řada na úvahy o tom, že součástí úlev, které by měly pomoci ekonomice postižené covidem, by mohlo být odpuštění části dluhů na školném. Nejsou to zrovna malé dluhy, protože jen federální kase dluží 42 milionů Američanů celkem 1,54 bilionu dolarů; což je mimochodem za posledních pětadvacet asi osminásobný růst, a to i se započtením inflace. Pak jsou tu také soukromé půjčky na školné, jejichž objem je ovšem podstatně menší, jen něco přes 130 miliard dolarů. K nim ale bezprostřední moc Washingtonu nesahá, takže odpouštěcí debaty se točí hlavně kolem půjček federálních, které beztak tvoří asi 92 procent celé pyramidy studentských dluhů.
Vysoké školy se v Americe obecně kloní doleva, školné je ale vesměs považováno za pravicový nástroj. Jak se tedy stalo, že převážně levicové instituce „ždímají“ svoje studenty skrze pravicové poplatky, a přitom z toho není (nebo aspoň zatím nebyla) revoluce, i když horkých hlav je na kampusech plno? Toto je jedna z těch otázek, na kterou jen tak neodpovíte, ale i tak si uvažování o ní zaslouží hezkých pár odstavců.+ V texte mnoho odkazov na zdroje
translator píše:Zbierka múzea špionáže KGB v New Yorku, ktorá zanikla minulý rok, sa v sobotu vypredala v aukcii s názvom „Relikvie studenej vojny“, ktorú organizovali Julien's Auctions. Ako informoval na svojom webe, najdrahšou časťou dražby bola dámska kabelka so zabudovanou skrytou kamerou, ktorá sa dostala pod kladivo za 32 000 dolárov s odhadom 2000 -3000 dolárov.Celkovo sa na aukcii predstavilo viac ako 400 žrebov, počnúc miniatúrnymi kamerami a zariadeniami na záznam zvuku maskovanými ako rôzne domáce potreby a končiac s autentickým dokumentom, ktorý napísal Ernesto Che Guevara, a ktorý sa predal za 16-tisíc dolárov s odhadom 10 až 15-tisíc dolárov.„Aukcia„ Relikvie studenej vojny “, ktorá predstavuje zbierku špionáže múzea KGB, je prvou a najrozsiahlejšou aukciou na svete, ktorá predstavuje najvzácnejšie a najdôležitejšie artefakty z čias studenej vojny z USA, Sovietskeho zväzu a Kuby, “- uvedené na webovej stránke aukčná sieň.
V sobotu sa konalo draženie v Beverly Hills v Kalifornii, ponuky však bolo možné uskutočňovať aj online v reálnom čase. Za 25 650 dolárov sa predala sovietska „špionážna minca“ v nominálnej hodnote jedného rubľa s tajným trezorom. Špecialisti očakávali, že finálna stávka na ňu nepresiahne 200 - 300 dolárov. Šifrovací stroj „Violet“, ktorý je schopný vytvoriť 590 kvadriliónov kombinácií, putoval nemenovanému kupcovi za 22 400 dolárov s odhadom 18 - 19 tisíc dolárov. Miniatúrny fotoaparát maskovaný ako balíček cigariet John Player Special sa predával za 19 200 dolárov s odhadom 600-800 dolárov.
„Bolo to prvýkrát, čo bola zbierka uvedená do verejnej dražby,“ zdôrazňujú organizátori. Podľa šéfa aukčnej siene Darrena Juliena poskytuje aukcia „Relikvie studenej vojny“ „príležitosť zažiť geopolitické, ekonomické a kultúrne otrasy tých čias.“
Múzeum špionáže KGB, ktoré sa otvorilo na Manhattane začiatkom roku 2019, zaniklo vlani v októbri. Ako vtedy informoval denník The New York Times s odvolaním sa na organizátora múzea, rodáka z Litvy Juliusa Urbaitisa, bolo vedenie nútené urobiť „ťažké rozhodnutie“ z dôvodu, že múzeum bolo zatvorené od marca 2020 kvôli novej pandémii koronavírusov.