Mno to je článeček. O houfnici toho moc neřekli, ale je tu zmíněno několik zásadních chyb. Takže kritika oprávněná, akorát na šílených argumentech. Zkusím rozebrat, vycházím jenom z článku, o té houfnici neznám podrobnosti. K chybám houfnice, dvoučlenná posádka, která není schopna zvládnout ani to naprosto nejzákladnější, údržbu zbraně. A osádka má i celou řadu jiných úkolů. Třeba hlídkování, střežení. K tý baterii není strážní družstvo, ono i u dany (pět lidí) to je problém, ale u baterie 8 vozidel to už je 5*8=40, s tím už se to dá. Ale zde 2*8=16 to je nemožný. Dále automat, nejde ani tak o samotný nabíjení, ale u houfnic se dostřel určuje odebíráním prachové náplně (v nábojnici v pytlících), kdo to dělá tady? Na automatický stroj bude mít dle mě velký množství poruch. Tak nějak si neumím představit automat, který bude ty pytlíky vyndavat. Jedině, že by neměla nábojnici, ale náplně už rozdělený, ala námořní lodě (třeba bitevní). Ale to zase prodlouží čas nabíjení. Nevím, jak je to tady, ale složitější řešení vždy znamená větší pravděpodobnost poruchy a když jsou jenom dva v kabině podvozku, tak i banalita vyřadí dělo z činnosti. A teď k argumentům v článku. Děla normálně vyčkávají v bezpečném postavení, maskovaném, ukrytém. A teprve před zahájením palby se co nejrychleji přesunou do palebného postavení. To je dopředu vybráno, připraveno. Ale před tou baterií pak už žádný průzkum nejede, on tam teda nejede ani před. To konkrétní místo si hledá sama baterie a žádný průzkum nemá. To si akorát velitel udělá výlet uazem. Ono vůbec u dělostřelců neexistují průzkumníci v tom smyslu slova. Baterie dělostřeleckýho průzkumu nebyly průzkumáci, ale dělostřelecký návodčí, zde je to označení zavádějící, jejich úkoly byly jiné. Je pravda, že děla většinou nepůsobí samostatně, většinou v baterii, ale není to pravidlo. Záleží na úkolu, který se plní. Střílí minimum nutné ke splnění, to může být i klidně celý odíl, nebo třeba dvě děla. Jo a baterie se u nás dělí na dvě palebné čety. Jo a po zaujetí pozice je vždy třeba se zastřílet, jinak to pošlete pánubohu do oken(naváděný projektily vynechávám). A zastřeluje tzv. řídící dělo. Až si sedne na cíl, začnou pracovat ostatní. Takže teoreticky, první zaujme pozice, začne se zastřelovat, mezitím se připravý ostatní. Takže těch 20s by byl hezký parametr. Akorát nevíme, jestli tam není omezení (a zcela určitě budou, ale nemá cenu spekulovat jaký). A pro laiky, ta příprava děla je především ustavení do vodorovné polohy a přesné určení polohy děla, tzv. topografické připojení. Ta vodorovná poloha je důležitá pro přesnost střelby. Když dělo není vodorovné, tak změna odměru ovlivní (posune) náměr, a naopak. Takže v minulosti byl hlavní zbraní dělostřelce krumpáč a lopata, aby srovnali povrch. U samohybek je nějaký mechanismus na dorovnání do určitého sklonu ve všech směrech. To jsou ty hydraulické podpěry (nohy), regulace za pomoci vysouvání....A palba za jízdy bez stabilizátoru je opravdu pitomost. Každopádně úvaha, že když je hlaveň težší, tak musí být velmi výkonné, nemusí být pravda. Záleží na konstrukci, způsobu uložení tý hlavně. Například u tanků sovětská škola měla kolébkové čepy co nejblíže těžišti, a pak ten stabilizátor potřeboval výkon cca 3 kw. Zápaďáci z jiných důvodů mají kolébkové čepy ke konci u závěru. A výkon stabilizátoru třeba 50 kw (fakt cca motor š 120). A to jsou cca stejné hlavně...Co mě upřímně překvapuje, je to množství kritiky k německé zbrani, u nás většina těchto pisálků vynáší němce do nebes

Nejlepší zaměstnání je být vojákem z povolání, v době míru.