Rakety vzduch-vzduch/země

[Alchymista]

25kg trieštivo-trhavá bojová časť ~ ekvivalent 152-155mm granátu, alebo zhuba rakety gradu (tie sú samozrejme ťažšie, pretože musia znášať oveľa vyššie namáhanie pre výstrele a sú tvarované hlavne z hľadiska letových vlastností, nie z hľadiska účinku).

[nine_mike]

Ak sú to TTD exportnej verzie, tak verzia pre ruskú armádu môže mať dostrel k 20 km?

[Alchymista]

Nič tomu nebráni...
To sú také veci... Napríklad u riadenej rakety je typickým zdrojom energie tzv. PAD - prachový akumulátor tlaku (porochovoj akumuljator davlenia). Je to vlastne špeciálny raketový motor, horiaci pomali a pri vysokom tlaku (kľudne až 15-20MPa) a relatívne nízkou teplotou. Poháňa turbínu, na ktorej je zavesený elektrický generátor s tepavým poľom (kľudne 12 "fáz" 1kHz - 12x36V, 1200VA), a poháňa pneumatické motory/piesty kormidlových pohonov (napríklad piesty o priemere 3-4cm s pracovným tlakom 10+MPa). Výhoda? Bezobslužný, 20 rokov netreba kontrolovať, naštartuje do jednej sekundy...
Vtip je v tom, že takýto PAD horí niekoľko desiatok sekúnd až niekoľko minút podľa typu rakety.
Narazil som ale na dva prípady: v jednom prípade bol "náš" PAD zhruba o štvrtinu až tretinu kratší, ako by zodpovedal výkresu v ruskej dokumentácii a aj snímke rezu rakety u výrobcu.
V druhom prípade sme PAD pri likvidácii rakiet nechali vyhorieť - asi štvrtina až tretina náplne ocelového púzdra bol "inert", nejaká "asfaltoidná" hmota (typujem asfalt alebo bitumen s kriedou, sadrou alebo niečím podobným - tvorilo to šedý práškový popol).
V oboch prípadoch to znamená jediné - rakety mali obmedzený, najmenej o štvrtinu skrátený dostrel cez zníženú dobu horenia PAD a teda skrátenú dobu riadeného letu.
Pritom palivo pre PAD je vzhľadom na podmienky horenia a požiadavky na vlastnosti spalín veľmi špeciálny materiál, ktorý nie je jednoduché vyrobiť - takže ani hodne snaživý kopírovač/vylepšovač si dostrel rakety v tomto smere nezvýši...

[puma]

Zajímavé je, že ta střela má zadní velká kormidla skládací, tedy cíl toho bude velice pravděpodobně, nosit jích více na jednom závěsníku vrtulníku - minimálně 2ks s tím že se kormidla rozevřou až opustí závěsník, i když teoreticky by mohli použít i závěsník na 4ks (něco na výšku velkého jako ty 6ks závěsníky na Ataky na Ka-52), kdy by to ještě bylo v limitu nosnosti, otázka je jestli 4ks závěsník je skrz ty rozměry střely reálně použitelný.

[Alchymista]

niekoľko ďalších fotiek

[nine_mike]

Ďalšia novinka od koncernu Kalašnikov z výstavy Армия-2021: riadená raketa vzduch-zem S-8L. Raketa je modernizáciou klasickej neriadenej rakety S-8 kalibru 80 mm. Má trieštivo-trhavú bojovú časť, určená je na presné ničenie bodových a plošných cieľov z vrtulníkov, lietadiel a dronov. Má poloaktívne navedenie a dostrel do 6 km.
https://rg.ru/2021/08/23/novuiu-korrekt ... armii.html

[skflanker_]

Изделие 305Э (Výrobok 305E) má vlastný závesník APU-305 (АПУ-305) - foto na vrtuľníku Ka-52

APU-305 (АПУ-305)

Zdroj https://vk.com/wall-104764077_260735 z 23.08.2021 + viac foto
ďalšia váha naviac + ďalšia elektronika pre navádzanie / riadenie

Ďalšie foto rakety Изделие 305Э (Výrobok 305E)

https://vk.com/wall-104764077_260734 z 23.08.2021

[skflanker_]

+ rozhovor s konštruktérom danej rakety Valerij Kašin (Валерий Кашин):
https://tvzvezda.ru/news/20218231133-yfSan.html z 23.08.2021 + video 3:13 min.
garantovaný dostrel 14,5km
určené pre Mil Mi-28NM + niektoré verzie Mi-8 + Kamov Ka-52M
taktika "Vystreľ a zabudni" (priamo hlavica zarámuje cieľ a ide po ňom) / taktika nosič zistí cieľ, súradnice predá do rakety a až potom si raketa zarámuje cieľ / taktika "neviditeľného" cieľa, nosič vie približné súradnice, raketa letí inerciálne na súradnice a obraz z hlavice sa prenáša k operátorovi na nosiči, operátor na diaľku zarámuje cieľ
termovízna hlavica + inerciálny navigačný systém spojený s GLONASS + vlastný výškomer + komunikácia s nosičom

[puma]

Nevím, když nad tím přemýšlím, tak ta střela sice má zajímavé schopnosti, ale ta její konstrukce se mi tuze nelibí - omezuje to výrazně možnost jejího nošení na 1ks pod závěsníkem vrtulníku a manipulace s ní je taky ošemetná (dokonce vypouštěcí závěsník má i kryt na optiku aby se nezašpinila při letu hlavně asi od hmyzu). Kdyby byla v přepravně vypouštěcím kontejneru vážilo by to celkově cca 115kg a manipulace s ní, možnost jich navěsit více a hlavně životnost v kontejneru by byla někde jinde, ty zadní kormidla jsou cca v rozměru na PTŘS Kornet i když mají jiný tvar, kde je jejich rozevření při vymetení z kontejneru řešené podstatně elegantněji i rychlost letu je zde podobná) z logistického hlediska je tohle krok zpět, ale třeba to ještě nacpou do přepravně odpalovacího kontejneru pokud to zavedou do výzbroje, zadní skládací kormidla to má a teoreticky by to mohlo jít i s zamknutím cíle před odpalem s vyklápěcím předním krytem ala kontejner Vichru-1.

[Svarboj]

Ta raketa "legkaja" iz.305E (LMUR) je všechno možné jen ne lehká. Určitě ne v kategorii vrtulníkového arzenálu. Princip navedení je variabilnější, moderní, ale ta krytka optické hlavice brání použití v režimu LOBL. Velká hlavice v trhavé verzi by měla zničit jakýkoliv mobilní cíl na bojišti. Podsud dobrý. Dodatečné neuniverzální závěsníky komplikují logistiku a náklady. Malý počet nesených raket. Dolet 14,5 km taky nic moc na 105 kg raketu. Žádnou významnou výhodu oproti obvyklým vrtulníkovým PTŘS v hmotnosti cca 50 kg mimo větší bojovou hlavici nevidím. Píše se o ní jako o střele vyvinuté pro speciální jednotky (FSB) respektive mise. Tohle se tedy nejspíš nestane univerzální (společnou) novou PTŘS.

[Alchymista]

Prepáč - s čím ju porovnávaš? Aby si porovnával porovnateľné...

[Svarboj]

AGM-114, Vichr-1, Spike-ER II, HJ-10...nebo to chceš porovnat s Spike NLOS?

[Alchymista]

AGM-114 - menší dostrel, menšia hmotnosť, menšia bojová časť
Vichr - menší dostrel, menšia hmotnosť, menšia bojová časť
HJ-10 - menší dostrel, hmotnosť bojovej časti sa neuvádza
Spike-ER II - menší dostrel, menšia hmotnosť, podstatne menšia bojová časť
Spike-NLOS - väčší dostrel, hmotnosť bojovej časti sa neuvádza

otázkou sú i podmienky odpálenia a dráha striel na maximálne dostrely

[Svarboj]

Bojové hlavice mají obvykle pod 10 kg ale v kumulativní verzi probijí cokoliv. Dosah není významně větší (10km vs 14,5km). Vrtulník se skrytě terénem může přiblížit na menší vzdálenosti než je dostřel raket. A mimochodem Spike ER II při hmotnosti 34 kg má dolet 16 km.

V roce 2020 oznámila americká armáda svůj záměr pořídit rakety Spike NLOS, které budou namontovány na vrtulníky Apache. V březnu 2021 byl proveden test, při němž AH-64E vypálil střelu Spike NLOS na cíl vzdálený 32 km a zaznamenal přímý zásah.

[Alchymista]

Stále ti uniká, že tých 25kg bojovej časti JE dôležitých... A aby si ich dostal na správne miesto správnym spôsobom, potrebuješ vhodný dopravný prostriedok.
To, že strela má vlastný rádiovýškomer a medzi že sa dátami uvádza letová výška 100-600 metrov nie je len pre srandu kralikov.

[Svarboj]

Mě to neuniká, ale zda se ti ten dolet při 105 kg raketě s 25 kg zátěží adekvátní?

[Alchymista]

Pre raketu s nebalistickou dráhou - ano. Dokonca dobrý.

[skflanker_]

"výrobok 305" (Изделие 305) na Mil Mi-28NM (Ми-28НМ)

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_1976180 z 26.08.2021

[puma]

:sipka: Takže dvojitý závěsník, kdy se předpokládá na jednu misi nesení standardně 4ks a maximum je 8ks, tak to už jde, ale pořád v kontejneru by to bylo lepší. Jinak ten radio výškoměr je zajímavá věc na takové střele, dá se předpokládat, že se to využije primárně při letu nízko nad terénem při útocích na PVO prostředky v režimu mini střela s plochou dráhou letu v kombinaci s 3D mapou terénu, kdy se ví z +- RWR nebo jiných zdrojů jeho souřadnice, ale nedá se opticky ani jinak zaměřit skrz terénní překážky a zaměření se provede automaticky střelou přes databázi cílů.

[puma]

Pre raketu s nebalistickou dráhou - ano. Dokonca dobrý.

Co se stane když poletí po balistické dráze? klidně to může mít i takový režim letu, i když to není primární přiblížení k cíli, ale hodit by se to někdy mohlo, zvedne se podstatně dosah..

Těch 14.5km ještě platí jen při odpalu nízko nad terénem říkal ten konstruktér a že z větších výšek je větší, takže pokud bude vrtulník na výšce 4km dolet bude taky podstatně jinde.