Ekonomika

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 13 říj 2021, 15:14

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... h-40374162
Námořní přeprava zboží kolabuje. Přístavy jsou zahlcené, lodě trčí v obřích zácpách
Situace v námořní přepravě se každým dnem zhoršuje. Přístavy jsou zahlcené, tvoří se kontejnerové zácpy a před přístavy čekají plně naložené lodě v předlouhých frontách na povolení, aby mohly vplout, napsal server týdeníku Focus. Dodavatelé varují, že současná zoufalá situace se bude zhoršovat a hrozí, že se nedostatek zboží projeví na vánočním trhu. Nynější přepravní katastrofu odstartovala uzavírka čínských přístavů kvůli koronaviru a situaci dorazila na začátku března nehoda v Suezském průplavu, kdy jedna z největších nákladních lodí světa Ever Given uvízla v průplavu a zablokovala tento klíčový dopravní uzel na šest dní. Globální obchod tak byl totálně paralyzovaný.Nákladní lodě, které se během roku nahromadily, dorazily do hlavních světových přístavů najednou. Například před přístavem Long Beach u amerického Los Angeles čekalo během září na vyložení nákladu více než 50 lodí s 500 000 kontejnery.
Bude se to jen zhoršovat. Globální dodavatelské řetězce na to nejsou stavěny. Všechno se hroutí.
Brian Burke, ředitel společnost SEKO Logistics
„Devět našich plavidel v současné době čeká na povolení, aby mohly vplout do přístavu v Rotterdamu,“ říká Kawus Khederzadeh, generální ředitel dceřiné společnosti Rethmann Contargo.
Mnozí dovozci si stěžují, že když už jsou kontejnery z lodí konečně vyložené, nemohou je dostat z přístavů v Rotterdamu nebo Hamburku. Přetížená je totiž nejen vykládka v přístavech, ale také kamionová doprava a železnice.

Odborníci varují, že se současné problémy projeví v zásobování předvánočního trhu. Deník Handelsblatt cituje Olivera Guttmanna, dovozce pro maloobchody. Tvrdí, že některé zboží nebude dopraveno včas a v plném rozsahu.

Kvůli problémům s dodávkami zboží se mnoho společností pokouší objednávat své zboží s velkým předstihem, aby si vytvořily zásoby. Jak uvádí Wall Street Journal, například obchody s potravinami už nyní plní své sklady na Den díkůvzdání, který se slaví na konci listopadu. Tím se však současný problém jen zhoršuje.

„Bude se to jen zhoršovat. Globální dodavatelské řetězce na to nejsou stavěny. Všechno se hroutí,“ řekl Brian Bourke ze společnosti SEKO Logistics deníku Washington Post.

Fronty a problémy s dodávkami stojí obchodníky obrovské peníze, které se logicky promítnou v koncových cenách zákazníků.
Takže hlavne že "krizu začala Čína" - ale lode nestihajú vykladať a kontajnery blokujú v Amerike a Europe :smich:
"Globální dodavatelské řetězce na to nejsou stavěny" - sú "najtenšie" funkčne možné, bez akýchkoľvek rezerv a skladov, "finančne najefektívnejšie".
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11950
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekonomika

Příspěvek od kenavf » 13 říj 2021, 21:57

:sipka: Z 10 kontajnerov s tovarom ktoré prídu z Číny do USA zostáva v amerike 6 kusov a do Číny sa vrátia len 4 kusy.
"Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek".-T.Baťa.
"Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič." -Edmund Burke.

k42
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 5811
Registrován: 09 úno 2017, 07:11

Re: Ekonomika

Příspěvek od k42 » 14 říj 2021, 01:19

2x :sipka: Přesně tak, je to intrinsické (=ze systémové podstaty) managorské selhání systému, tj. dopravní služby jsou finančně "optimalizované" a vyzobané na kost, mezisklad je sprosté slovo, vše jede "Just In Time", "On Demand". Systém logistiky je tak přehnaně "citlivý", že stačí sebemenší chybička a celé se to sesype - protože nikde nejsou záložní a redundatní cesty, způsoby, kapacity. Žádné zálohy ani přebytky kapacit.

Mzdy řidičů, manipulantů, ... jsou osekané pod hranici přežití normálních lidí s rodinami, takže to dělají různí cyklující příležitostní pracovníci "přes agentury", no a ti jsou teď blokovaní Koroňákem a z dalších důvodů. Nebo, v případě Britanistánu, se odstěhovali zpátky do Evropy - z důvodu nízkých mezd a projevovaného nepřátelství a xenofobie v rámci britského šovinismu.

Proto se musím vždy smát, když Západ vyhrožuje ostatnímu světu válkou, jelikož sebemenší narušení západního systému vyvolá okamžitý hluboký kolaps. Logistický, výrobní, úplnou ztrátu řízení a rozvrat.

Je to podobné jako blackout elektrické energetické sítě na větším území - nelze to rychle "nahodit" a zprovoznit: jakmile to lehne, zpátky do provozu se to bude dostávat spíše měsíce a roky, než týdny.

k42
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 5811
Registrován: 09 úno 2017, 07:11

Re: Ekonomika

Příspěvek od k42 » 14 říj 2021, 01:40

:sipka: Ostatně, už to leze na světlo i oficiálně: U.S. Transportation Secretary Pete Buttigieg (ministr dopravy USA) se vyjádřil, že potíže v dodavatelských řetězcích a zásobování mohou přetrvat roky...
https://www.zerohedge.com/economics/now ... last-years.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 14 říj 2021, 18:48

https://roklen24.cz/deset-let-od-eskala ... -eurozony/
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Dese ... -eurozony/
Deset let od eskalace dluhové krize eurozóny
V září a v říjnu 2011 začala dluhová krize eurozóny nabírat rychlé obrátky. Krize započala již na podzim 2009. V té době se týkala téměř výhradně hospodářské a fiskální situace v Řecku. V průběhu roku 2011 se však začaly obavy ohledně udržitelnosti veřejného dluhu šířit napříč dalšími zeměmi eurozóny (Irsko, Portugalsko, Španělsko, Kypr, ale i Itálie a Belgie). Výprodej státních dluhopisů ze strany investorů, ať již z důvodu těchto obav nebo neochoty setrvávat na příliš volatilním trhu, vedl k prudkému nárůstu jejich požadovaných výnosů. To dále zhoršilo fiskální vyhlídky těchto zemí, neboť se výrazně zdražilo financování nejen jejich veřejnému, ale i soukromému sektoru. Zdlouhavé vyjednávání politických špiček eurozóny při hledání kompromisních řešení nastalé situace a místy i jejich neochota se dohodnout na razantní a pro finanční trhy důvěryhodné reakci nakonec vedla k rozsáhlé dluhové krizi, která ohrožovala samotnou existenci eurozóny. Jelikož se tyto události již staly svým způsobem dávnou historií, je vhodné si připomenout některé podstatné skutečnosti.

Graf 1 – Vývoj výnosů státních dluhopisů vybraných zemí eurozóny (výnosy 10letých státních dluhopisů v %)
Obrázek
Graf 1 – Vývoj výnosů státních dluhopisů vybraných zemí eurozóny
Zdroj: IMF

Výše uvedené země se po propuknutí dluhové krize v Řecku dostaly ve velmi krátkém období do značně ztížené situace ohledně financování svých veřejných dluhů. Na trzích státních dluhopisů zemí eurozóny byl patrný rozchod ve výnosech (decoupling) způsobený „útěkem investorů k jistotě“ (Graf 1). Rychlý nárůst výnosů pak dopadal zejména na země, které v dané době refinancovaly značné objemy svých vysokých dluhů, ale i země financující nové dluhy vzniklé podporou svých bankovních sektorů. Explicitní či implicitní státní záruky či jiné podpory nezbytné pro zachování stability bankovních sektorů zasažených globální finanční krizí zvyšovaly veřejné zadlužení a dále zhoršovaly vnímání o udržitelnosti veřejného dluhu. Některé banky nebyly schopny poskytovat v plném rozsahu své služby reálné ekonomice, což se nepříznivě promítalo do hospodářského výstupu a zpětně do veřejných financí. Jako členové měnové unie neměly postižené ekonomiky k dispozici oslabení či devalvaci měny, a potřebné přizpůsobení tak muselo probíhat přes složitější a pomalejší interní devalvaci.

Přes nepopiratelné ekonomické faktory byla krize eurozóny primárně krizí politickou, což odráží skutečnost, že „euro“ je primárně politický projekt. Politické špičky eurozóny dlouho vnímaly celou situaci jako izolovaný fiskální problém Řecka a věnovaly neadekvátně velké úsilí tomu, aby se jeho vláda výměnou za pomoc zavázala k fiskální konsolidaci a strukturálním reformám. Podmínky a mechanismy dočasného záchranného fondu EFSF (European Financial Stability Facility) dohodnutého hlavami států eurozóny v květnu 2010 i proto nebyly příliš flexibilní. Vedle Řecka využily tuto finanční asistenci rovněž Irsko a Portugalsko. Zřízení fondu v červnu 2010 situaci každopádně na několik měsíců uklidnilo. To se ale nakonec ukázalo být kontraproduktivním, neboť politické reprezentace i tržní účastníci podlehli částečně iluzi, že problémy vládní dluhové krize eurozóny jsou tím vlastně vyřešeny.

Graf 2 – Vývoj svrchovaných ratingů vybraných zemí (dlouhodobý rating v zahraniční měně)
Obrázek
Graf 2 – Vývoj svrchovaných ratingů vybraných zemí
Zdroj: Standard & Poor´s

Vzhledem k omezené časové působnosti EFSF a původní omezené efektivní kapacitě, kdy se do potíží se splácením dostávaly další země, začalo být zřejmé, že tomu tak není. Následovala série jednání hlav států a summitů. Za jedno z rozhodujících opatření byla nejprve považována dohoda o zřízení eurovalu ESM (European Stability Mechanism), tj. stálého záchranného fondu eurozóny. Plán na jeho vytvoření byl odsouhlasen na přelomu let 2010 a 2011 s tím, že začne plně fungovat od roku 2013, ale s dohodnutými prostředky bude disponovat v plném rozsahu až později. Základní problém spočíval v tom, že i kvůli politickým rozepřím v „zachraňovaných“ i „zachraňujících“ zemích a neuspořádané veřejné výměně názorů mezi představiteli jednotlivých zemí začali mít mezinárodní investoři stále větší pochybnosti o tom, zda budou stabilizované ekonomiky eurozóny skutečně ochotny těm ohroženým poskytnout dostatek prostředků. Situace proto začala poměrně rychle eskalovat. Ratingové agentury opakovaně přistoupily ke zhoršení úvěrového hodnocení u celé skupiny členských zemí eurozóny, u některých dokonce pod investiční stupeň (Graf 2). Výnosy z dluhů těchto zemí se tak opakovaně dostávaly na úrovně, při kterých byly pochybnosti o jejich solventnosti oprávněné (Graf 1).

Na zjitřenou situaci se snažil reagovat další z klíčových summitů, který se uskutečnil v říjnu 2011 v Bruselu. Účastníci se dohodli na potřebě navýšit „palebnou sílu“ záchranných mechanismů a na možné využití jejich prostředků pro stabilizaci bankovních sektorů. Zároveň značná část zemí trvala na tom, že cestou k dlouhodobému obnovení důvěry a stability eura je fiskální konsolidace. Vyvrcholením se pak měla stát mezivládní smlouva „European Fiscal Compact“ představující striktnější verzi Paktu stability a růstu. Ta byla po několikatýdenním jednání schválena na konci ledna 2012 na summitu v Bruselu zástupci všech zemí eurozóny. Politické špičky v dobré, leč naivní, víře deklarovaly, že smlouva je klíčovým krokem nejen v obnovení důvěry v eurozónu, ale i k nastartování ekonomického růstu.

Tyto naděje se však nenaplnily – nejen v roce 2012, ale koneckonců ani nikdy potom. Dluhová krize eurozóny pokračovala až do července 2012, kdy prezident ECB Mario Draghi připustil, že ECB je připravena udělat cokoli, aby euro zachránila. Tato slova byla pochopena tak, že ECB přebírá zodpovědnost za udržitelnost veřejných financí v zemích eurozóny, a pokud to nebude v rozporu s cílem cenové stability, bude připravena nakupovat rozsáhlé objemy státních dluhopisů, aby i ve vysoce zadlužených zemích náklady na financování nejen veřejných dluhů zůstávaly dostatečně nízké. Dluhová krize pak ztratila dynamiku. Mario Draghi je dnes vnímán jako zachránce eura. Jeho krok, tj. obrat v politice ECB v létě 2012, lze ale považovat za reflexi seznání, že politické špičky eurozóny nejsou schopny dosáhnout účinného řešení dluhové krize. Jedinou institucí, která to byla schopna zajistit, tak byla ECB. Závazek ECB se ukázal být kredibilním a nákupy státních dluhopisů ze strany eurosystému proto nemusely být zpočátku rozsáhlé. Ke konci roku 2012 držel eurosystém podle výročních zpráv ECB pro měnové účely státní dluhopisy v objemu 209 mld. EUR, ke konci 2013 pak jen 179 mld. EUR.

Graf 3 – Cenné papíry držené eurosystémem (v mld. EUR)
Obrázek
Graf 3 – Cenné papíry držené eurosystémem
Zdroj: ECB
Pozn.: Data jsou získána ze tří odlišných statistik, Eurosystém – ECB a národní centrální banky eurozóny, APP – Asset Purchase Program

V polovině roku 2014 však bylo v reakci na přetrvávající nepříznivý ekonomický vývoj a rizika příliš dlouhého období nízké inflace rozhodnuto o nastartování programu nákupu aktiv, přičemž o státní dluhopisy byl program rozšířen v lednu 2015. V rámci tohoto programu nyní drží eurosystém v bilanci aktiva za více než 3 biliony EUR, přičemž 80 % z toho představují státní dluhopisy (Graf 3). Politici i tvůrci hospodářské politiky se z krize nepochybně poučili. Díky tomu byli po propuknutí pandemie v roce 2020 schopni aktivovat a koordinovat rozsáhlé stabilizační programy, které zabránily výraznějším otřesům. Ke konci koronavirové krize je však stále více viditelné, že stabilita veřejného a koneckonců i soukromého sektoru v eurozóně je ještě více než dříve závislá na rozsáhlých nákupech aktiv centrální bankou. Zároveň se v eurozóně změnila ideologie ohledně vztahu veřejných financí a hospodářského růstu. Zatímco před 10 lety převládal konsenzus, že k vyššímu hospodářskému růstu je nezbytné se prospořit, nyní začíná dominovat názor, že je naopak nutné se proutrácet.

Klíčovou nedořešenou a v podstatě neřešenou otázkou zůstává, jak z dlouhodobého hlediska eurozónu stabilizovat fiskálně. Pandemie COVID-19 složitost této otázky dále prohloubila a diskusi o ní zřejmě na delší dobu odložila. ECB, resp. eurosystém, svou aktivní politikou kolaterálu již ukázala, že může v mnoha ohledech fungovat jako efektivní věřitel či trh poslední instance a v případě potřeby ovlivnit tržní likviditu a tím ceny řady aktiv. Programy nákupu státních dluhopisů vedly k poklesu rizikových prémií i u vysoce zadlužených zemí, i když z dlouhodobého hlediska jejich kreditní riziko „nezmizelo“. Zásadní rozdíly v rizikovosti státních dluhopisů jednotlivých zemí eurozóny do značné míry blokují projekty či regulatorní návrhy, které mohou mít dlouhodobě stabilizující efekty.

Mezi takové patří projekty ohledně zvýšení objemu bezpečných aktiv v Evropě a diverzifikace portfolia státních dluhopisů v bankovním sektoru, a to pomocí vzniku evropských bezpečných či podřízených dluhopisů (tzv. ESBies a EJBies), resp. cenných papírů krytých státními dluhopisy vydanými zeměmi eurozóny (tzv. SBBS). V roce 2016 zřídila Evropská rada pro systémová rizika pracovní skupinu na vysoké úrovni s mandátem zkoumat praktické aspekty do té doby spíše akademické úvahy o sekuritizaci těchto státních dluhopisů. Přes řadu negativních názorů od některých členských zemí či industrie ohledně smysluplnosti vzniku těchto finančních aktiv, prostřednictvím nichž by se prakticky sekuritizovala obchodovatelná a likvidní aktiva, předložila Evropská komise v květnu 2018 legislativní návrh umožňující rozvoj trhu SBBS. Ten Evropský parlament v dubnu 2019 v prvním čtení schválil, avšak Rada EU pozici k návrhu stále nepřijala.

Vedle toho se v souvislosti s negativními efekty úzké vazby mezi bankovním a veřejným sektorem stále diskutuje změna preferenčního regulatorního zacházení se svrchovanými expozicemi bank (ESRB), a to i v souvislosti s dokončením bankovní unie jakožto klíčovým prvkem měnové unie. Některé země eurozóny vidí v revizi bankovní regulace kreditního rizika a rizika koncentrace možnost, jak dosáhnout diverzity v držení státních dluhopisů bank. Jiné takový návrh odmítají s tím, že by došlo k výraznému narušení fungování trhů se státními dluhopisy. Země eurozóny tak v oblasti regulace expozic vůči vládám stejně jako na mezinárodní úrovni (BCBS) prozatím nedosáhly žádného politického závěru. A to se hned tak nezmění.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 15 říj 2021, 13:49

https://ekonomickydenik.cz/dopadne-to-j ... u-klimatu/
S potravinami to skončí jako s energiemi, varují zemědělci před dopady strategií EU na ochranu klimatu
Zemědělské a potravinářské organizace svorně varují před dopady strategií Evropské komise zaměřených na udržitelnou produkci potravin a ochranu biodiverzity. Odborné studie podle nich opakovaně ukazují, že povedou k nižší produkci potravin, jejich následnému zdražení a zvýšení dovozu ze třetích zemí, které nekladou takový důraz na ochranu životního prostředí. Po Evropské komisi pak požadují zpracování kumulativní dopadové studie všech unijních strategií na ochranu klimatu a apelují na europoslance, aby je v jejich postoji podpořili.

Cíle Evropské komise obsažené ve strategiích zaměřených na udržitelnou produkci potravin Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork Strategy) a ochranu biodiverzity budou mít zásadní dopady na produkci potravin v Evropě. U některých plodin se sníží až o 30 procent, hovězí zdraží o 60 procent, uvedl na základě zahraničních studií předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Taková čísla ohrožují podle něj životaschopnost celého evropského zemědělství.

„Respektujeme a podporujeme to, že je třeba se zabývat klimatickou neutralitou, dopady klimatické změny a poklesem biodiverzity v krajině. Je to velmi důležité, protože v první řadě to budou zemědělci, koho se to dotkne. To ale neznamená, že nebudeme kriticky posuzovat návrhy, jak se k těm vytýčeným cílům dostat,“ prohlásil včera na tiskové konferenci.

Podle Pýchy právě nyní můžeme sledovat, co se děje na trhu se základními surovinami jako je elektřina nebo plyn nebo jak zdražují emisní povolenky. A již i to má zásadní dopady do zemědělského sektoru. „Vede to například k obrovskému nárůstu cen hnojiv,“ upozornil. Situaci aktuálně zkomplikoval zemědělcům také krach společnosti Bohemia Energy. Jak včera společně upozornily Hospodářská a Agrární komora ČR, hrozí riziko, že od začátku příštího týdne začnou být odpojováni od dodávek plynu firemní zákazníci se spotřebou vyšší než 630 MWh ročně. Dodavatelé poslední instance totiž nemají povinnost těmto zákazníkům plyn dodávat, jak také vyplývá ze stanoviska Energetického regulačního úřadu.
Méně potravin za vyšší cenu
Připomeňme, že obě zmíněné strategie mají přispět k obecnému cíli EU, stvrzenému členskými státy, dosáhnout uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050. Kladou si za cíl například obhospodařovat 25 procent zemědělské plochy v režimu ekologického zemědělství, dosáhnout 10 procent přírodních prvků na zemědělských plochách, snížit spotřebu hnojiv o 20 procent a pesticidů o 50 procent nebo prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 procent. Toto vše do roku 2030. Tyto cíle nicméně nejsou zatím nikde legislativně zakotveny. Zároveň není ani zcela zřejmé, jak se mají o naplnění těchto čísel země EU vzájemně podělit. Například ČR patří, na rozdíl od jiných evropských zemí, mezi premianty v plošném snižování spotřeby pesticidů.

Uvedení strategií do praxe by měla napomoci nová pravidla společné zemědělské politiky a další strategické dokumenty, jako například chystaná revize směrnice o udržitelném používání pesticidů nebo nový akční plán pro ekologické zemědělství. Nicméně třeba právě nová pravidla pro používání pesticidů plánuje Evropská komise navrhnout až v roce 2022. Jejich schválení tak nelze očekávat dříve než v roce 2023.

Studie dopadů obou zmíněných klíčových strategií provedené federálním ministerstvem zemědělství USA, německým výzkumným ústavem HFFA, univerzitou v Kielu, univerzitou a výzkumným centrem ve Wageningenu nebo Společným výzkumným střediskem EU (JRC) dospěly podle zemědělců i přes různá východiska a metodiky ke stejným závěrům. V některých oblastech se zemědělská produkce zásadně sníží, následkem čehož potraviny zdraží. To bude mít dopady i na příjmy zemědělců.

Je třeba se zamyslet, co to způsobí ekonomicky a sociálně
Například nejnovější studie univerzity v nizozemském Wageningenu poukazuje na průměrný pokles produkce mezi 10 a 20 procenty s poklesem až o 30 procent u některých plodin. Studie univerzity v německém Kielu předpokládá, že by se Evropa mohla stát čistým dovozcem potravin, což je v přímém rozporu s otevřenou strategickou autonomií podporovanou Evropskou komisí během současné covidové krize. Americká studie pak dospěla k závěru, že stanovené cíle by mohly vést k tomu, že 22 milionů lidí bude vystaveno potravinové nejistotě.

Studie JRC zase předpovídá, že evropská zemědělská výroba, včetně jejích emisí, se částečně přenese do mimoevropských zemí. Poptávka po potravinách se totiž nesníží, takže evropskou výrobu nahradí někdo jiný s nižšími ohledy na životní prostředí, upozorňuje Pýcha.

Unijní strategie navíc nelze posuzovat odděleně, pokračuje předseda Zemědělského svazu. Dokumentů spojených s bojem EU proti klimatické změně je celá řada. Týkají se například oběhového hospodářství, ekologického zemědělství, obnovitelných zdrojů energie, metanu atd. A je třeba je vnímat v jednom kontextu. „Požadujeme kumulativní analýzu dopadů, protože to povede k obecnému zdražení všeho. Je třeba se zamyslet nad tím, co to způsobí sociálně a ekonomicky,“ varuje Pýcha. „A od politiků očekávám odpovědný přístup, že každé opatření bude pečlivě zváženo, aby to přineslo očekávaný benefit a bylo splnitelné. Ekonomická a sociální nestabilita přináší i politickou nestabilitu,“ dodává.

Co zvedá europoslance ze židle
Současný apel zemědělských a také potravinářských organizací, a to nejen těch českých jako je Zemědělských svaz, Agrární nebo Potravinářská komora, přichází v okamžiku, kdy své stanovisko ke strategii Od zemědělce ke spotřebiteli připravuje Evropský parlament. A to pod taktovkou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, tedy nikoli výboru zemědělského. To se mimo jiné projevuje tím, že návrh usnesení obsahuje ještě „zelenější“ cíle než strategie samotná, například snížení zemědělských emisí některých plynů o 20 až 30 procent.

Přitom právě zemědělský výbor reagoval v pondělí poměrně emotivně – s výjimkou poslance z frakce Zelených – na vystoupení zástupce Evropské komise, který prezentoval výsledky zmíněné studie JRC. I ta předpokládá snížení produkce a zvýšení cen potravin. Europoslanci velmi nelibě nesli zejména skutečnost, že ačkoli měla Evropská komise výsledky analýzy již na začátku tohoto roku, veřejnosti je prezentovala až v létě. Tedy v době, když již skončila jednání o nových pravidlech společné zemědělské politiky a rozdělování miliardových evropských dotací zemědělcům. Slovy německého lidoveckého europoslance Herberta Dorfmanna, „tato studie zvedla mnohé ze židle.“

Zástupce Evropské komise Tassos Haniotis před europoslanci připustil, že strategie přinesou ekonomické a sociální dopady, „pokud se ovšem nebudou zároveň realizovat opatření a politiky, které tyto dopady sníží.“ K tomu kromě používání nových technologií počítá například i omezení potravinového odpadu či očekávanou změnu spotřebitelského chování.

Odmítl nicméně požadavek na zpracování kumulativní studie. Dopadové analýzy k jednotlivým strategiím vznikají postupně, jak jsou Komisí prezentovány, tvrdí Haniotis. Za velmi důležité pak považuje přístup jednotlivých členských států. Ty aktuálně připravují strategické plány, v nichž mají prezentovat, jak budou aplikovat nová pravidla společné zemědělské politiky v příštích letech a reflektovat unijní cíle směřující k ochraně klimatu a životního prostředí.

Vrecionová: Musíme zabránit nedostatku potravin v Evropě
„Strategie Farm to Fork jde v mnoha oblastech správným směrem. Apeluje na omezení nadměrné spotřeby pesticidů a dalších umělých látek v zemědělství nebo klade velký důraz na zásady ochrany životního prostředí při zemědělské činnosti. S tím problém nemáme,“ sdělila Ekonomickému deníku česká europoslankyně za ODS a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová.

I podle ní však chystané usnesení Evropského parlamentu obsahuje řadu dalších „zelených prvků“, které jdou nad rámec původní strategie. „Se strategií zásadní problém nemáme, s tou zprávou parlamentu ano,“ konstatuje Vrecionová s tím, že návrh usnesení, jež by mělo plénum Evropského parlamentu schvalovat příští týden, nepodpoří.

„Už nyní na cenách energií vidíme, jaké negativní dopady mohou mít zásahy EU do ekonomiky. Pokud by se aplikovalo vše, co chce zelená část Evropského parlamentu i v oblasti zemědělství, tak by došlo nejen ke zdražení, ale zejména k nedostatku potravin na evropském trhu. Tomu se musíme vyhnout,“ dodává Vrecionová.

Mnohé naznačí samy členské státy
Jak již bylo zmíněno, velmi důležité bude, jak se k popsaným cílům postaví členské státy ve svých strategických plánech. Ty by měly do konce roku předložit Evropské komisi ke schválení. Pracovní verze toho českého bude podle mluvčího resortu zemědělství Vojtěcha Bílého odeslána do Bruselu ke konzultacím v nejbližší době. „Reakci Komise pak očekáváme na přelomu listopadu a prosince, přičemž návazně oficiálně by měl být dokument předložen do 1. ledna 2022,“ sdělil Ekonomickému deníku. Do té doby by jej formálně měla schválit i vláda.

Podle Bílého český plán neobsahuje konkrétní kvantifikované cíle ohledně snížení spotřeby pesticidů, minerálních hnojiv či antimikrobik. „Jednotlivá opatření ale samozřejmě na strategie EU reagují,“ ujišťuje zároveň.

Plán podle něj navrhuje zavádění vhodných technologií, které sníží úbytek organického uhlíku v půdě a povedou ke snížení emisí dusíku, do praxe. Jde například o technologie přesného dávkování dusíku a precizního zemědělství nebo technologie aplikace organických hnojiv přímo do půdy. Počítá i s rozšiřováním integrované produkce, omezením používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, rozšířením ekologického zemědělství, zejména pak na orné půdě, podporou zatravňování a meziplodin a dobrovolnými ekoschématy, tedy režimů přívětivých vůči životními prostředí.

Právě strategické plány by mohly podle zemědělců naznačit, že dosažení cílů Evropské komise do konce roku 2030 je nereálné. „Byli bychom raději, kdyby se postup zpomalil. Aby se jasně ukázalo, zda to, co Evropská komise prosazuje, dává smyl. Zatím se vše šije horkou jehlou,“ říká předseda Zemědělského svazu. A dodává: „Pořád si myslím, že potravinová soběstačnost není přežitá věc. Že musíme být schopní se uživit, kdyby ten svět kolem nás přestal fungovat.“
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11950
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekonomika

Příspěvek od kenavf » 17 říj 2021, 16:18

Jak uvedl server Cointelegraph, Tesla vlastní přibližně 43 200 bitcoinů. Když spočítáme, že nejdůležitější světová kryptoměna nyní dosáhla 59 000 dolarů, mluvíme o 2,5 miliardy dolarů v aktivech BTC. Závěrem lze říci, že Tesla v současné době vydělala přibližně 1 miliardu dolarů ve srovnání s počáteční únorovou investicí.
https://byznysdenik.cz/nejnovejsi-clank ... ediatrend/
Takže Tesla podľa všetkého tie BTC vlastní. Akurát je to taká humpolácka informácia, pretože neinformuje čo s tými BTC robil Musk keď "vyhlasoval čo vyhlásil" a "odvolával čo odvolal"(a urobil to tuším štyri krát). Pretože na burze pri pákovom efekte 1:20 alebo 1:100 mohol striedaním dlhých a krátkych obchodov vyrobiť podstatne viac ako tu uvádzajú a nie len nejakú úbohú miliardu.
"Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek".-T.Baťa.
"Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič." -Edmund Burke.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11950
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekonomika

Příspěvek od kenavf » 17 říj 2021, 21:22

Jak obrat poddané: Vypečené státní půjčky za Marie Terezie
https://www.stoplusjednicka.cz/jak-obra ... ie-terezie
Že by už vtedy bolo požičiavanie také rozšírené?
"Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek".-T.Baťa.
"Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič." -Edmund Burke.

Uživatelský avatar
palo satko
Sponzor fóra
Příspěvky: 8197
Registrován: 16 úno 2017, 07:51

Re: Ekonomika

Příspěvek od palo satko » 18 říj 2021, 08:26

Pôžičky a dlhy tu boli vždy. Alexander Macedonsky si požičal na taženie do Perzie osobne t.j. ručil len on približne 200 talentov striebra (13 miliónov eur). ešte zaujimavejšie, je že ked ukončil vojny vyplatil dlhy svojich vojakov. V roku 324 pred Kr. pri príležitosti hromadnej svadby svojich vojakov a generálov vyplatil Alexander všetky ich dlhy – 20 000 talentov zlata (15,6 miliardy eur). Keďže vieme, že do vnútornej Ázie a Indie s ním tiahlo 40 000 vojakov, priemerný dlh každého vojaka musel byť 390 000 eur. Rozumiete tomu čislu? Vojak ktory mohol zomriet v boji alebo na nakazu dostal uver väčši než dnešny Itečkar a bez garancie.
Inač asi prvym dlhom bolo zname: "Anča, daj zajebat, zajtra vratim!"
"Ego sum rex Romanus et super grammaticam" Žigmund - liška ryšava v Kostnici. Nie som cisar, ale gramatiku tiež nezvladam. :)

Uživatelský avatar
Grif
Sponzor fóra
Příspěvky: 4818
Registrován: 07 úno 2017, 13:04

Re: Ekonomika

Příspěvek od Grif » 18 říj 2021, 16:20

Zadlužit se a všechno prožrat? Možná je to lepší. Nebudeme sami
Tolik diskutované zadlužení ČR je zatím stále nicotné oproti zadlužení největších států Evropské unie, které kvůli covidu překročilo hranici 100 % vůči HDP u Francie, Španělska a Belgie. Řecko a Itálie jsou v dluhových potížích již delší dobu. Jednoho dne toto zadlužení bude řešit Evropská unie. A pokud bude Česko rozpočtově zodpovědné, může pro sebe dosáhnout řady výhod. Ale jen pokud bude u kormidla někdo, kdo bude ochoten pohrozit, že bez něho žádná dohoda nebude. Má ovšem Česko někoho takového? A co dělat, pokud ne?
Jedním z předvolebních témat, které tzv. demokratická opozice používala jako kladivo na Babišovu vládu, byl růst zadlužení. Ne že by zadlužení nerostlo a taktéž se jistě dalo na něčem či na někom ušetřit. Nicméně celý problém byl podáván v extrémně zjednodušené formě a bez kontextu. Což vyhrává volby, ale ty už jsou pryč a tak je načase se na tento problém podívat trochu zevrubněji a hlavně s ohledem na zbytek Evropské unie.
Graf zadlužení.jpg
Z tabulky Eurostatu je možné vidět, že Český dluh vůči HDP mezi roky 2019 a 2020 poskočil. A že se tak stalo téměř po celé Evropě. Česko však stále patří k zemím, které nejsou zadluženy ani do poloviny HDP. Což potvrzuje i o něco pozdější tabulka Eurostatu, která udává zadlužení Česka jako 44,1 %.
Odhlédněme od konce grafu, kde se stále ještě nachází Česká republika a ještě nějakou dobu, i přes strašení rozpočtově odpovědných, nacházet bude, a podívejme se na jeho začátek. Kvůli pandemii covidu celkem čtyři země překročily hranici 100 % vládního zadlužení vůči HDP. Španělsko, Kypr, Francie a Belgie. Tyto čtyři země se tak přidaly k Řecku, Itálii a Portugalsku, které měly vysoké dluhy ještě před epidemií. Řecko dokonce už dluží 200 % svého HDP. A jak Eurostat sám poznamenává, průměrný dluh eurozóny už také překročil 100,5 %. Řečeno zkráceně, tyto země jsou zadluženy až po uši.

Přesto tyto státy dále fungují. Ale vyhlídky, že by se zadlužení snížilo, jsou mizivé. Znamenalo by to buď rozšíření nebo zefektivnění výroby, ovšem v porovnání s ČR jsou tamní pracovníci drazí a navíc bude jakýkoliv rozvoj podvázán Green Dealem. A nebo konec žití nad poměry. Problém těchto zemí ovšem bude, že jejich obyvatelstvo nemá pocit, že by si žilo nad poměry. Jak ukázaly protesty Žlutých vest, uskrovňování je mírně řečeno politicky nebezpečné, řečeno realisticky, žádný příčetný politik se ho nedopustí.
Prozatím jsou tyto země schopny své dluhy splácet. Ale to nebude trvat věčně. Může to být příští krize, která dožene jednu z nich do platební neschopnosti, případně ta další. Jak ukazuje historie, mnohem dříve se poroučí pravidlo, že dluhy je třeba splácet, než že politik předstoupí před lid a řekne: „Utáhněte si opasky, teď chvíli nebudete jíst.“ To se stává jen v malých zemích, které k tomu donutí velké země. Ale Francii, Španělsko a Itálii nedonutí šetřit ani Němci.

Další problém je povaha ukazatele dluhu vůči HDP. O tom se přesvědčili Řekové, které k úsporám donutilo právě Německo. Když stát přestane utrácet, sníží se objem peněz v ekonomice a i když stát ušetřil, v podstatě jen ukázal, jak moc je ekonomika státu závislá na státním utrácení a poměr dluhu k HDP se nezmění.

Výhledově se v EU kvůli tlaku jižních států odehraje takzvané oddlužení. Spekulovat, jakým konkrétním způsobem není až tak zajímavé, svou historickou roli pravděpodobně sehraje ECB a někdo na něm určitě bude bit, buď věřitelé nebo střadatelé nebo daňoví poplatníci. Co je však velice pravděpodobné, oddlužování bude pod taktovkou Evropské unie. A zde je čas se opět zaměřit na Českou republiku a jakou bude hrát roli.

Oddlužení totiž zřejmě budou muset schválit zbylé státy, pokud tedy do té doby neprojde většinové hlasování v Evropské radě. A zde bude neopakovatelná příležitost. Státy s nízkým zadlužením budou zcela oprávněně protestovat, že oddlužování je nespravedlivé, protože ony šetřily, nad poměry si nežily. Naopak zadlužené státy budou tlačit na rychlé řešení situace. A bude se vyjednávat. A na stole bude to, co kdo na stůl dá. Peníze, převod firem, konec Green Dealu, permanentní institucionální zvýhodnění na úkor zadlužených států. To vše bude stále stravitelnější než bankrot velkých a velice zadlužených států eurozóny.
Aby Česká republika tuto příležitost využila, bude muset u vlády být někdo, komu budou obyvatelé jeho země přednější než evropská myšlenka. Což v Česku není zdaleka zaručené. Zatím se dá říci, že tímto vyjednavačem nebude moci být ani Petr Fiala, ani Andrej Babiš. Prohlášení Petra Fialy, kterak Česká republika patří na Západ, a jeho strašení výstupem z EU či NATO rozhodně nepůsobí jako ukazatel, že by v případě potřeby dokázal blokovat vyjednávání a dostat tak jižní státy pod tlak, aby svolily k věcem, které jim rozhodně nebudou příjemné, jak finančně, tak z hlediska prestiže.

Andrej Babiš už svou příležitost měl. Když se projednával tzv. Covid Relief Fund tedy fond obnovy, mohl tlačit mnohem víc. Tedy, mohl by, pokud by neměl svůj byznys po celé Evropě. Byznys, který je zranitelný politickými rozhodnutími. Tudíž se jen spokojil s tím, co mu bylo předloženo a nyní to vykazuje jako úspěch svého vyjednávání. Koneckonců, jediný, kdo mu otloukl o hlavu, že nevyjednal více, byla ODS.

Pokud Česká republika nebude mít někoho, kdo z jejího nízkého zadlužení udělá konkurenční výhodu, je zde možnost druhá. Přidat se k nezodpovědným a napůjčovat si, co hrdlo ráčí. Ideální by bylo samozřejmě napůjčované peníze proinvestovat v infrastruktuře a vzdělání. Ale pokud by to snad nebylo možné, bude pořád lepší je bohapustě prožrat a mít se chvíli dobře. Nenechme se totiž mýlit. Za to, že budeme zodpovědní a hodní, nám nikdo nic nedá.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ami-680609
Všechno se dá vysvětlit.Bohužel ne všem.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 18 říj 2021, 17:45

https://roklen24.cz/financni-stabilita- ... y-klimatu/
Finanční stabilita vs. finanční rizika ze změny klimatu
Do popředí zájmu dohledových orgánů (externí odkaz) včetně České národní banky se v posledních letech dostala finanční rizika vyplývající ze změn klimatu. Hlavním důvodem je možný dopad materializace těchto rizik na stabilitu a odolnost finančních institucí a potažmo celého finančního systému. Ze zkušeností posledních dekád víme, že finanční krize vznikají zejména v důsledku náhlých změn cen rizikových aktiv. Co to má společného s klimatickým rizikem? Náhlé změny cen aktiv by mohly nastat i v důsledku častějších přírodních katastrof, rozsáhlých technologických změn či vlivem regulatorních aktivit souvisejících s klimatem. V krátkodobém až střednědobém horizontu představují větší „hrozbu“ pro finanční stabilitu politická rozhodnutí reagující na změnu klimatu např. v podobě náhlého zavedení uhlíkové daně, které by mohlo způsobit rychlé přecenění široké škály aktiv. ČNB jako orgán dohledu nemá výslovný mandát reagovat svými dohledovými nástroji přímo na změny klimatu, ale vzhledem k rozsahu potenciálního dopadu těchto změn považuje za nutné v rámci svého stávajícího mandátu finanční rizika vyplývající ze změn klimatu monitorovat, pomáhat je předvídat, analyzovat, posuzovat, tím je i mírnit a zajistit vůči nim odolný finanční systém.

V zásadě se rozlišují dva hlavní typy klimatických rizik, jejichž materializace má dopad na hodnotu některých aktiv v držení finančních institucí či jejich klientů: fyzická a tranzitivní rizika (externí odkaz). Podstatou fyzických rizik je samotná změna klimatu a z ní vyplývající klimatické jevy (vlny veder, rozsáhlé požáry, povodně, růst průměrné teploty, změna v oceánských proudech, zvýšení hladiny moří aj.). V tomto případě hodnota aktiv klesá v přímém důsledku působení klimatických jevů, které mohou poškodit majetek, infrastrukturu, narušit proces výroby, omezit plynulost zahraničního obchodu a globálních dodavatelských řetězců či negativně ovlivnit zdraví obyvatelstva. Tranzitivní rizika souvisejí s rychlostí přechodu na nízkoemisní ekonomiku, neboť při tom dochází k významným strukturálním změnám, k potenciálnímu znehodnocení části kapitálové zásoby v důsledku emisních omezení, ke ztíženému financování „neekologických“ podniků, projektů apod. Zdrojem tranzitivních rizik mohou být vedle technologického pokroku zvyšující se dostupnost a rentabilita existujících zelených technologií zejména reakce vlád a změny chování firem, domácností či investorů na změnu klimatu. Pokles hodnoty tak bude do značné míry spojen s plněním mezinárodních environmentálních cílů a globální veřejnou iniciativou k ochraně klimatu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že klimatická rizika mají potenciál se projevit materializací tradičních finančních rizik (viz tabulka Finanční rizika vyplývající ze změn klimatu), a to prostřednictvím mikro- či makroekonomického transmisního kanálu. Mikroekonomickými transmisními kanály se klimatická rizika promítají do bilancí finančních institucí nebo jejich protistran napřímo. Makroekonomickými transmisními kanály pak dopadají nepřímo skrze ovlivnění celkového ekonomického prostředí a makroekonomických veličin, jako jsou výše zadlužení, velikost výstupu ekonomiky či nezaměstnanost. Často uváděnými příklady nárůstu finančního rizika z klimatických změn jsou pokles hodnoty kapitálu či bohatství dlužníků snižující jejich bonitu a fyzické znehodnocení jejich majetku používaného jako zástavy, příliš vysoká cenová volatilita zastavovaného majetku, ztížené a zdražené financování projektů s negativními klimatickými dopady, nárůst nemocnosti, mortality a pokles produktivity práce dopadající na ekonomický výstup a v neposlední řadě na veřejné finance.
Obrázek
Zdroj: ČNB


Klimatická rizika se týkají i ČR
Materializace fyzických klimatických rizik má dlouhodobější charakter a potenciál slábnout při vyšších tranzitivních klimatických rizicích, a to v jednoduché logice: čím rychlejší a ráznější bude přechod na udržitelnou ekonomiku, tím nižší bude četnost extrémních klimatických jevů v budoucnosti. Projevení tranzitivních rizik v nárůstu finančních rizik se proto může týkat již střednědobého horizontu. Vyplývá to i z Pařížské dohody (externí odkaz), resp. z evropského právního rámce pro klima (externí odkaz) s cíli snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % (vůči roku 1990) a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality EU. Při odhlédnutí od adaptačních programů souvisejících s touto ekonomickou transformací by tak měla tato politická rozhodnutí nejsilněji ovlivnit financování firem s vysokou relativní emisní intenzitou a na ně navazující subjekty.

V celoevropském srovnání má ČR mix podnikových odvětví s vysokým podílem emisí. Při srovnání relativní emisní intenzity (poměr celkových emisí produkovaných nefinančními podniky a jejich přidané hodnoty) vykazuje ČR výrazně vyšší hodnoty než země západní Evropy (Graf 1). V roce 2019 dosáhly emise skleníkových plynů v ČR okolo 122 mil. tun, což je při srovnání výše emisí na obyvatele s téměř 12 tunami třetí pozice v EU. Nejvyšší podíl na produkci emisí skleníkových plynů v ČR měla odvětví výrobců a distributorů energií. Pohledem přes poměr mezi tržbami a emisemi skleníkových plynů bylo toto odvětví následováno odvětvími nakládání s vodou a odpady, dopravou a zemědělstvím (Graf 2). U těchto odvětví lze očekávat největší změny související se „zelenou regulací“. Z hlediska síly vazby na domácí bankovní sektor byly těmto odvětvím ke konci roku 2019 poskytnuty úvěry ve výši přibližně 13 % celkového stavu úvěrů poskytnutých podnikovému sektoru (Zpráva o finanční stabilitě 2020/2021, Box 4).
Obrázek
Zdroj: ČNB

Hodnocení finančních rizik ze změny klimatu naráží na potíže s nedostatkem dat a metod měření
Výše dluhu potenciálně zasažených odvětví je pouze jedním a navíc velmi hrubým ukazatelem pro hodnocení finančních rizik ze změny klimatu, neboť zasaženy budou zcela jistě i navazující domácí či zahraniční subjekty v celém řetězci výroby včetně spotřebitelů, potenciálně také v roli dlužníků či investorů. Rizika související s klimatem mohou být navíc přenášena nebo zesilována uvnitř finančního sektoru, což pramení ze vzájemné závislosti mezi institucemi jako např. bankami a pojišťovnami. Odhad poklesu hodnoty portfolia uvízlých aktiv v bilancích institucí způsobeného klimatickou změnou proto vyžaduje rozsáhlou novou datovou základu, kdy jsou na úrovni vykazujících nejen nefinanční podniky, ale všichni účastníci finančního trhu dotčení klimatickými riziky včetně domácností.

Další neméně náročný úkol je výběr vhodných finančních ukazatelů, metod a modelů potřebných ke kvantifikaci finančních rizik vzniklých z klimatických změn. Z povahy klimatických rizik je zřejmá jejich nepředvídatelnost, nelineárnost jejich dopadů a materializace ve vzdáleném časovém horizontu. Profesionální správci aktiv zpravidla věnují už poměrně malou pozornost rozložení možných překvapení v horizontu 10 let, natož těm, která se mohou objevit za 50 let. Sebekvalitnější data o vývoji faktorů klimatického rizika nemusí být vždy relevantní, jelikož minulé vzorce vývoje klimatických proměnných nejsou platné pro budoucnost. Také dopady materializace tranzitivních klimatických rizik jsou zcela novou oblastí a lze se pouze dohadovat nad jejich rozsahem. Tradiční modely k oceňování finančních rizik závislých na historických datech tak nejsou vhodnou volbou a jako vhodnější nástroj se nabízejí citlivostní analýzy či zátěžové testy.
Zátěžové testování jako nadějná metoda

Zátěžové testy pro vyhodnocení dopadu nepříznivého scénáře do bilancí finančních institucí se v současné praxi nejčastěji provádí na horizontu jednoho až tří, výjimečně pěti let, a to z důvodu relativně krátké průměrné splatnosti většiny položek v bilancích. Horizont klimatického scénáře se však pohybuje od 30 do 50 let. Prodlužování délky horizontu scénáře přirozeně vede k nárůstu nejistoty. Dlouhý časový horizont vyžaduje dynamickou analýzu bilancí finančních institucí. I přes uvedená úskalí je žádoucí modelovat vývoj obou klimatických rizik – fyzického i tranzitivního. Zachycení makroekonomických důsledků ekologického přechodu na takto dlouhém horizontu bude přitom do značné míry záviset na tom, jak bude tento přechod řízen v praxi. Nejen z těchto důvodů je vhodnější vytvářet a testovat relativně vysoký počet klimatických scénářů. Tyto scénáře se promítnou do vývoje jednotlivých sektorů reálné ekonomiky podle jejich citlivosti na projevy klimatických rizik pomocí mezinárodní sektorové klasifikace (externí odkaz) či taxonomie (externí odkaz). Jinými slovy pro mapování klimatických rizik a aktiv finančních institucí je nutné disponovat technickou znalostí emisní náročnosti jednotlivých aktiv. Následně je možné provést kvantifikaci dopadu změn vývoje v reálné ekonomice na finanční sektor.

Ačkoli v současné době existují značné limity pro měření potenciálních ztrát finančního sektoru z klimatických rizik, je rozhodně žádoucí mít pro podporu účinného řízení rizik a odolnost finančního systému alespoň pilotní klimatické zátěžové testy a ty dále rozvíjet. Zejména metodické a datové potíže vyžadují větší úsilí i v oblasti výzkumu. Řada centrálních bank či orgánů dohledu již k zátěžovému testování klimatických rizik přistoupila nebo tyto testy rozvíjí (např. Austrálie (externí odkaz), Dánsko (externí odkaz), Francie (externí odkaz), Kanada (externí odkaz), Nizozemí (externí odkaz), Velká Británie (externí odkaz), USA (externí odkaz)). Rozvoj obdobných testů probíhá rovněž v ČNB.
Finanční rizika ze změny klimatu jsou globální záležitostí

K výzvě zahrnout klimatická rizika do zátěžových testů finančních institucí se připojily také mezinárodní organizace, včetně Banky pro mezinárodní platby (externí odkaz), Mezinárodního měnového fondu (externí odkaz), Rady pro finanční stabilitu (externí odkaz) či Sítě pro ekologizaci finančního systému (externí odkaz). Poslední jmenovaná organizace také vydala klimatické scénáře vhodné pro potřeby orgánů dohledu. Tyto scénáře zahrnují v různých nuancích předpoklady o klimatické politice a regulaci, vývoji technologií, sentimentu spotřebitelů a rovněž rizikové averzi investorů vůči klimatickým rizikům. Tato organizace, a také např. pracovní skupina pod Radou pro finanční stabilitu (FSB (externí odkaz)), se z globálního pohledu intenzivně věnují otázce harmonizace a zveřejňování potřebných informací o rizicích souvisejících s klimatem, které by využívaly orgány dohledu, centrální banky, ale i investoři, věřitelé či pojišťovny (FSB (externí odkaz), NGFS (externí odkaz)). Rizika pro finanční stabilitu vznikající ze změny klimatu mapuje také zpráva (externí odkaz) z pera projektového týmu zřízeného ve spolupráci Evropské centrální banky a Evropské rady pro systémová rizika. Zpráva přispívá rozvojem analytické základny pro cílenější a účinnější politická opatření, neboť výsledky pilotních klimatických zátěžových testů zatím nemohou být využívány pro nastavování obezřetnostních nástrojů. Analytickou a výzkumnou práci v oblasti finančních rizik souvisejících se změnou klimatu zahájila rovněž pracovní skupina zřízená Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBSa (externí odkaz), BCBSb (externí odkaz)). Ta se rovněž bude zabývat hodnocením, do jaké míry jsou finanční rizika související s klimatem začleněna do stávajícího basilejského rámce, a určením účinných postupů dohledu pro zmírnění těchto rizik.

Globální přesah finančních rizik souvisejících s klimatickými riziky nevylučuje, nýbrž naznačuje nezbytnost řešit tato rizika také na národní úrovni. Ekologizace české ekonomiky vyžaduje připravenost jejích jednotlivých článků včetně finančních institucí na dopady zaváděných regulací. Nejen z těchto důvodů se představitelé či experti ČNB účastní mezinárodních diskusí o změnách finanční regulace související s klimatickými riziky.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 18 říj 2021, 17:46

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/csu- ... roku-1993/
ČSÚ: Růst cen průmyslových výrobců byl meziročně nejvyšší od roku 1993
Meziměsíčně se zvýšily ceny průmyslových výrobců o 0,7 %, stavebních prací o 0,6 %, ceny zemědělských výrobců a ceny tržních služeb pro podniky vzrostly shodně o 1,2 %. Meziročně byly ceny průmyslových výrobců vyšší o 9,9 %, ceny zemědělských výrobců o 8,4 %, stavebních prací o 6,8 % a tržních služeb pro podniky o 1,6 %.

Meziměsíční srovnání
Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 1,2 %. Vzrostly ceny obilovin o 4,1 %, vajec o 2,3 %, skotu o 1,2 % a mléka o 0,8 %. Klesly ceny čerstvé zeleniny o 8,2 %, prasat o 6,5 %, drůbeže o 2,7 % a olejnin o 2,5 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0,7 %. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 1,8 % a chemických látek a výrobků o 1,7 %. Vzrostly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry o 0,4 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 0,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 0,1 %, z toho průmyslových krmiv o 0,9 % a mléčných výrobků o 0,5 %. Na úrovni odvětví klesly pouze ceny základních farmaceutických výrobků o 0,4 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 0,6 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 0,9 %.

Ceny tržních služeb pro podniky vzrostly o 1,2 %, a to v důsledku zvýšení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 15,8 %. Ceny za služby v oblasti zaměstnání vzrostly o 3,7 %, za služby v oblasti pronájmu a operativního leasingu o 1,9 %, za informační služby o 1,8 %, za pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení o 0,9 % a za služby v pozemní dopravě o 0,3 %. Klesly ceny za poradenství v oblasti řízení, a to o 1,2 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se zvýšily o 0,3 %.

Meziroční srovnání
Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 8,4 % (v srpnu o 7,9 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 11,2 %. Vyšší byly ceny obilovin o 18,8 %, olejnin o 11,0 % a čerstvé zeleniny o 3,0 %. Ceny brambor klesly o 1,2 % a ovoce o 2,0 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 4,1 %. Vzrostly ceny mléka o 8,6 %, skotu o 6,8 %, drůbeže o 2,5 % a vajec o 1,1 %. Klesly ceny jatečných prasat, a to o 8,4 %.

Ceny průmyslových výrobců se zvýšily o 9,9 % (v srpnu o 9,3 %), růst v takové výši ceny meziročně zaznamenaly naposledy v březnu 1993. Nejvíce vzrostly ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 28,1 % a chemických látek a výrobků o 39,1 %. Ceny dřeva, papíru a tisku vzrostly o 24,7 %, z toho dřeva rozřezaného a hoblovaného o 77,7 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 2,0 %, z toho mléčných výrobků o 2,6 %, průmyslových krmiv o 7,8 % a rostlinných a živočišných olejů a tuků o 19,0 %. Klesly pouze ceny dopravních prostředků o 2,1 %, z toho ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 3,6 %.
Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny meziproduktů o 19,8 % a energií o 11,6 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 6,8 % (v srpnu o 6,6 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 16,5 % (v srpnu o 16,0 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 1,6 % (v srpnu o 1,2 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 7,7 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 3,3 % a za poradenství v oblasti řízení o 3,1 %. Ceny za služby v pozemní dopravě byly vyšší o 2,1 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení o 1,0 %. Nižší byly ceny za informační služby o 2,4 %, za finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování o 0,9 % a za telekomunikační služby o 0,8 %, Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 1,4 % (v srpnu o 1,1 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU – srpen 2021 (předběžná data)
V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, byly ceny průmyslových výrobců v srpnu meziměsíčně vyšší o 1,1 % (v červenci o 2,5 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Bulharsku o 4,2 %. V Německu vzrostly ceny o 1,5 %, v Česku a na Slovensku o 1,2 %, v Rakousku a v Polsku o 0,8 %. Ceny klesly pouze v Estonsku o 4,1 % a na Maltě o 0,1 %.

V srpnu meziročně vzrostly ceny v EU o 13,5 % (v červenci o 12,5 %). Ke zvýšení cen došlo ve všech zemích EU. Nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 54,8 %. V Polsku byly ceny vyšší o 11,5 %, v Německu o 10,9 %, v Rakousku o 10,2 %, v Česku o 9,3 % a na Slovensku o 7,0 %.
Najíždíme do stavu kam před stoletím bylo Vítěznými velmocemi WW I posláno zdemokratizované Vilémovské Německo.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 19 říj 2021, 12:46

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... -ekonomove
Krize toaletního papíru! Ceny porostou, hrozí opět fronty
V řádu několika desítek procent by měl podle ekonomů zdražit toaletní papír. Příčinou je celosvětový nedostatek dřevěné buničiny, ze které se vyrábí.

Možná si někteří z vás ještě pamatují na nedostatek toaletního papíru a fronty na něj, když do drogerie dorazil. Teď by měl podražit, a tak vás možná znovu překvapí fronty na levný toaleťák.

"V Česku opravdu po více než 30 letech hrozí to, co si většina z nás pamatuje z dob socialismu, a to byly fronty na toaletní papír," varuje ekonom Lukáš Kovanda.
​Podle ekonomů domácnosti s vyšší spotřebou toaletního papíru by se prý pomalu mohly začít zásobovat. "Já bych se musela předzásobovat, to by bylo teda hrozný," uvedla paní v anketě pro TV Nova. "Já se nebudu předzásobovat. V nejhorším se dají použít noviny," podotkla další.
Budete nakupovat toaletní papír do zásoby?
Ano, minimálně 10 balíků ---- 194
Ano, pár balíků navíc koupím ---- 1630
Ne, nemyslím si, že je to potřeba ---- 579
Ne, v nejhorším použiju noviny ---- 171

Celkem hlasovalo 2574 čtenářů
​Toaletní papír se vyrábí z dřevné buničiny a celulózy a té u nás i je po celém světě zoufale málo. "V Česku se vykácelo dřevo kvůli kůrovci, nebyla kapacita pil, takže se vyvezlo, a teď tu není dřevo ani na celulózu, ze které se produkuje toaletní papír," vysvětluje Kovanda.

Veřejné toalety prý ale kvůli papíru nezdraží. "Asi zdražovat nebudeme, je to tu pro veřejnost," uvedla obsluha pražských veřejných záchodů. "My jsme hodně předzásobení, tak se kvůli tomu asi u nás zdražovat nebude," říká obsluha jiných veřejných toalet.

"Zdražování bude zhruba kolem deseti procent, papír se nekazí, lidé si budou moct udělat zásoby dopředu," uvedl ekonom Štěpán Křeček.

"V České republice se spotřebuje 1,4 milionu tun papíru ročně, vyrobí se něco přes 900 tisíc tun. Hygienických papírů je 90 procent z dovozu," doplnil Miloš Lešikar, zástupce ředitele Asociace českého papírenského průmyslu.

Krizi nedostatku toaletního papíru zatím pociťují nejvíc v Americe, tamní obchodní řetězec s asi 800 pobočkami po celé zemi už zavedl nákup na příděl.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 21 říj 2021, 18:54

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... a-energie/
Podřízenost EU Americe nás přivedla k enormním cenám za energie
Růst cen plynu zasahuje Evropu v kritickém okamžiku hospodářského oživení, po katastrofálních dopadech lockdownu 2020.
Vysvětlení růstu cen, podle kterého je to způsobeno růstem poptávky a poklesem nabídky, skrývá mnohem komplexnější rámec v kterém finanční, politické a strategické faktory hrají primární roli.

Spojené státy obviňují Rusko z používání plynu jako geopolitické zbraně, protože omezují dodávky, aby donutily evropské vlády uzavřít dlouhodobé smlouvy s Gazpromem, jako to udělalo Německo s plynovodem North Stream. Washington tlačí na EU, aby se vymanila z ruské „energetické závislosti“, která z ní dělá „rukojmí“ Moskvy.

V zásadě pod tímto tlakem klesly dlouhodobé smlouvy s Gazpromem na dovoz ruského plynu do EU, zatímco nákupy se zvýšily na trzích, kde nakupujeme akcie plynu, které jsou vypláceny v hotovosti během dne. Rozdíl je podstatný. Zatímco s dlouhodobým kontraktem nakupujeme plyn za nízkou cenu, která je v průběhu let udržována konstantní, na spotových trzích nakupujeme plyn za kolísavé ceny, obvykle mnohem vyšší, určené spekulacemi.

Finanční trhy
Obrovské množství nerostných a zemědělských surovin je nakupováno pomocí futures kontraktů, které zajišťují jejich dodání ve stanovený den a za cenu dohodnutou při podpisu. Strategie mocných finančních skupin, kteří spekulují na tyto smlouvy, je nafouknout ceny surovin (včetně vody), aby mohly futures prodávat za vyšší cenu. Abychom si udělali představu o objemu spekulativních transakcí na burzách, stačí si představit, že americká Chicago Mercantile Exchange, jejíž sídlo je v Chicagu a New Yorku, provádí 3 miliardy kontraktů ročně za částku milion miliard dolarů (více než desetinásobek hodnoty světového HDP, tj. skutečné hodnoty vyprodukované za rok na světě).

V roce 2020, kdy byla globální ekonomika do značné míry paralyzována, dosáhl počet futures a podobných kontraktů historického maxima 46 miliard, což je o 35% více než v roce 2019, což tlačilo ceny komodit nahoru.

USA tlačí na EU
Spojené státy zároveň tlačí na EU, aby nahradila ruský plyn americkým. V roce 2018 se EU společným prohlášením prezidenta Trumpa a předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera zavázala „dovážet z USA více zkapalněného zemního plynu (Lng) za účelem diverzifikace dodávek energie“. Plyn, který je dovážen do EU, se ve Spojených státech získává z ropných břidlic technikou hydraulického štěpení, která způsobuje velmi vážné škody na životním prostředí. Zkapalníme ho ochlazením na -161 ° C a poté jej přepravíme tankery do přibližně 30 terminálů v Evropě, kde se následně zplynuje. Americký plyn, přestože dostává veřejnou podporu, zůstává mnohem dražší než ruský plyn.

K tomu se přidává „válka o plynovod“, kterou Itálie draze zaplatila, když v roce 2014 Obamova administrativa společně s Evropskou komisí zablokovala South Stream, plynovod ve fázi pokročilé výstavby, který na základě dohody mezi Eni (Italská národní společnost pro uhlovodíky) a Gazpromem by za nízké ceny přivedl ruský plyn přímo do Itálie přes Černé moře.

Rusko překonalo překážku s TurkStreamem, který přes Černé moře přivádí ruský plyn do evropského části Turecka a pokračuje na Balkán, aby zásoboval Srbsko a Chorvatsko. 29. září v Budapešti podepsal Gazprom a společnost MVM Energy dvě dlouhodobé smlouvy na dodávku ruského plynu do Maďarska za nízké ceny na 15 let. Je to porážka pro Washington, o to více, že Maďarsko a Chorvatsko jsou součástí NATO. Washington bude určitě reagovat nejen ekonomicky, ale také politicky a strategicky.

My jsme ale ti, kdo platí účet, nárůst účtů za plyn a životních nákladů obecně, Washington za nás nic nezaplatí...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 21 říj 2021, 19:00

https://echo24.cz/a/SsCTD/dopravci-se-b ... nedostatek
Dopravci se bojí apokalypsy. Nepostradatelná kapalina AdBlue rekordně zdražila a hrozí její nedostatek
Majitel aut s dieselovými motory si zoufají. Zdražování energií a surovin totiž vyhnalo raketově nahoru také cenu speciální kapaliny AdBlue, která redukuje zplodiny a bez které tato auta nemohou jezdit a v dnešní době je tato látka téměř nenahraditelná. Dopravci s nákladními auty se tak logicky obávají hrozícího nedostatku AdBlue, který by nastal při jeho vykupování do zásob, a mluví až o „apokalypse“.

Podle slov hlavních distributorů zatím dodávky na čerpací stanice, byť za podstatně vyšší cenu, ohroženy zatím nejsou. Někteří dopravci už ale lokální výpadky zaznamenali a vyjadřují velké obavy z budoucnosti.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) ve čtvrtek uvedl, že bude o situaci kolem AdBlue jednat se zástupci dopravců, Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Čepra. Ve hře je nákup kapaliny do nouzových rezerv státu případně jiná pomoc s distribucí AdBlue. Havlíček uvedl, že ve hře je nákup AdBlue do nouzových rezerv státu případně jiná pomoc při distribuci aditiva mezi dopravce. „Obratem připravíme návrh řešení pro vládu,“ řekl ministr.
„Pevně věřím, že s množícími se zprávami o problémech s AdBlue nenastane panika s vykupováním do zásoby, která by mohla vést ke skutečnému nedostatku. Touto situací, která se může opakovat i kdykoliv v budoucnosti, se musí neprodleně zabývat i vláda v souvislosti s tvorbou hmotných rezerv. Současně si myslím, že by měla včas zasáhnout především Evropská komise, protože právě unijní normy z AdBlue strategický materiál vytvořily. Možná jde o čistě obchodní spor výrobců a distributorů, ale rukojmími jsme my všichni,“ řekl k tomu generální tajemník ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř.

Zatímco cena příměsi byla před energetickou krizí do deseti korun za litr, dnes se na čerpacích stanicích lze setkat i se 70 nebo 80 korunami.

V posledním týdnu velkoobchodní cena AdBlue stoupla zhruba na trojnásobek, a to v důsledku zdražení základní suroviny pro její výrobu, kterou je zemní plyn. Navíc se objevují zprávy o omezování nebo dokonce zastavování její výroby. Při přerušení dodávek však dojde k zastavení prakticky všech nákladních vozidel, autobusů i stavebních strojů, upozorňují dopravci.

„Tedy taková malá apokalypsa, kdyby během několika hodin došlo i ostatní palivo na čerpacích stanicích, zastavily by se výrobní závody a ustalo zásobování zbožím i základními potravinami. Neblahým příkladem, sice z jiné příčiny, je Velká Británie,“ tvrdí Hromíř.

Aditivum AdBlue se na stojanech čerpacích stanic začalo objevovat zhruba před patnácti lety, když pro nákladní vozidla s naftovými motory začala platit emisní norma Euro 4. Po roce 2011 s příchodem normy Euro 5 se už bez ní neobešlo takřka žádné nově vyrobené užitkové vozidlo, s platností normy Euro 6 je ke svému provozu potřebují i mnohá osobní vozidla se vznětovým motorem.

Systém selektivní katalytické redukce SCR pomocí vstřikování kapaliny AdBlue výrazně snižuje emise oxidů dusíku ve výfukových plynech. Aby bylo znemožněno obcházení těchto norem, jsou všechna vozidla používající AdBlue z výroby vybavena systémem znemožňujícím jejich provoz bez této kapaliny.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 22 říj 2021, 15:27

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 09354.html
Zachrání Čína světový automobilový průmysl?
Světové dodavatelské řetězce, stejně jako tomu bylo během vrcholu pandemie, i během zotavování z pandemické ekonomické deprese zachraňuje v největší míře Čína. Ne snad, že by se některá z těch krizí brzdících světovou ekonomiku Číně vyhnula. Některé ji často postihnout i v daleko větší míře, než většinu světa, ale obvykle je překoná rychleji, než je tomu jinde, a pak za sebou svět vytáhne k opětovnému růstu.

Momentálně např. Čínu postihuje v nadstandardním měřítku energetická krize a stejně jako zbytek světa např. nedostatek uhlí, které se v krizových okamžicích ukazuje tou nejspolehlivější záchranou energetiky, a musí se k němu uchylovat i ti, co jej chtěli utlumit. Ale rychlost, s jakou tuto krizi řeší, je o dost vyšší než v jiných podobně postižených zemích.

Celosvětově je ovšem jedním z nejvíce rozvrácených průmyslových odvětví automobilový průmysl, který sužuje, jak je notoricky známo, hlavně nedostatek čipů pro automobilní elektroniku. A výrobci čipů na Západě se moc nehodlají uchylovat k výrobám příliš levných čipů s vysokou spolehlivostí a životností, jaké automobilovému průmyslu stačí. K těžce tímto nedostatkem postiženým zemím patří i Česká republika, kde je automobilový průmysl velice významným odvětvím.

Mezi takto postiženými zeměmi je i Čína. Ta nejenže má velký a rostoucí automobilový průmysl ale také na světě největší průmysl elektrických vozidel (NEV), který v září vyprodukoval 2,1 milionu elektro-aut. Čínská výroba všeho byla ve třetím kvartálu postižena různými problémy, které její růst zbrzdily, včetně energetiky a problémů zejména s mezinárodní námořní dopravou.

Ale konkrétně automobilový průmysl výrazně brzdil uvedený nedostatek čipů. Leč Čína navyklá i na různé blokády aj. v takových případech začíná jednat velice rychle, a co se nedá sehnat, v tom si zařizuje soběstačnost. Ve čtvrtém čtvrtletí by v Číně nedostatek čipů už nemusel být tak hrozný, neboť země ho už účinně řeší.

Uplynulé čtvrtletí bylo v průběhu zotavování z pandemické deprese pro Čínu asi nejobtížnější. Světový trh sužuje nedostatek a extrémní ceny různých surovin a přepravních kapacit lodí a přístavů. Leccos z toho přispělo i k těžkému nedostatku energií, ze kterého se naštěstí Čína řadou opatření k zajištění paliv ze zahraničí i z domova rychle vyprošťuje. Proběhly zde totiž obrovité záplavy, které vyřadily část průmyslu, včetně 60 uhelných dolů, což přispělo k nedostatku energie, i vyřazení železniční dopravy přes rozsáhlé záplavové oblasti, takže záložní zásobování uhlím též vázlo. Rychlost meziročního růstu Číny se tudíž zpomalila na jen 4,9 procenta.

Růst se zpomalil, ale nevykolejil, našel si nové cestičky mimo těch neprůchodných a čeká se, že se zase zrychlí. Během celých prvních tří čtvrtletí roku 2021 vzrostla meziročně přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu Číny o 20,1 procenta, kdy některé konkrétní obory vzrostly přímo raketově, jako výroba průmyslových robotů, která vyrostla o 57,8 procenta. Jenže k těm oborům, jejichž růst přímo explodoval, patří i výroba integrovaných obvodů, jež vzrostla o 43,1 procenta.

Výroba automobilů by se díky tomu tedy měla začít oživovat, zvláště NEV, kterých Čína letos zatím vyrobila 18,243 milionů, tj. 7,5 procentní meziroční nárůst a prodala jich dokonce 18,623 milionů tedy 8,7 procentní růst.

Čínský průmysl výroby elektroniky pro vozidla se tedy dostává do mohutného tempa a zůstane-li světový trh těchto součástek stejně volný a stejně lačný jako dosud, tak nejspíš bude otázkou jen nedlouhého času, který bude Čína potřebovat, aby onu bolestivou mezeru na trhu automobilových součástek zaplnila.

Jenže nad světovým automobilovým průmyslem i jinými obory visí další Damoklův meč. Nedostatek hořčíku, kdy veškerý konstrukční hliník, z něhož se dělají bloky motorů, převodovky, rámy, části karoserií, obrub aj. jsou ze slitin hliníku s nenahraditelným hořčíkem. Analytici světových trhů jsou tím zaskočeni a teprve zkoumají možné scénáře, příčiny a reakce na tuto situaci.

Čína je hlavním světovým dodavatelem hořčíku a poslední potíže u ní zřejmě vyvolaly problémy s touto výrobou, která je mj. značně energeticky náročná, a tak by to během energetické krize nemělo tak moc překvapovat. Zase se ukazuje, že jakýkoliv problém, který postihne čínskou ekonomiku, se závažně promítne do potíží světové ekonomiky a bylo by dost šílené zkoušet, Čínu do ekonomických potíží uvrhnout, jak o tom sní někteří jestřábi nebo třeba Soros.

A tento doufejme, že přechodný, problém Číny s výrobou hořčíku a jeho slitin s hliníkem má potenciál zastavit celý světový automobilový průmysl, jak tvrdí analytiky Barclays Amos Fletcher.

Obchody s těmito materiály se zpravidla uzavírají jako dlouhodobé kontrakty, ale např. prezident Matalco Inc. Tom Horter své zákazníky varuje, že jim vyschly zdroje dostupnosti hořčíku a nedaří se jim sehnat jeho nákupy ani pro rok 2022, kdy Matalco je největší severoamerický výrobce ingotů konstrukčního hliníku. A ten teď varuje před hrozícím omezováním své výroby a možností dodávek zákazníkům, jako automobilky.

Výroba hořčíku je velice málo ve světě diverzifikovaná. 85% světové produkce pochází z Číny, přičemž i zde je skoro všechen z městečka Shaanxi v provincii Yulin těžce zasažené energetickou krizí. 70 procent výroby se tedy zastavilo, aby byla energie pro základní potřeby a vznikly zásoby nedostatkového paliva pro energetiku na očekávanou krutou zimu kvůli globálnímu ochlazení v důsledku jevu La Nina, který už vyvolal i ty záplavy, neboť Tichomoří postihuje přímo kolosálně.

Německá asociace obchodníků s neželeznými kovy WV Metalle proto varuje:

„Očekává se, že současné rezervy hořčíku v Německu a po celé Evropě se vyčerpají během pár týdnů, nejpozději do konce listopadu 2021. V takovém případě úzké hrdlo dodávky značných proporcí hrozí ohromnými ztrátami výroby.“

Ozývají se už hlasy, že Evropa tak dopadá, když v ní probíhá de-industrializace a zbavuje se zejména energeticky náročných průmyslů, zvláště když tím dochází ke značnému snížení diverzifikace zdrojů a problémy v jednom městě mohou vyvolat globální rozvrat výroby. Futures na hliník na londýnské burze kovů ze strachu ze z hroucení dodávek hořčíku raketově letí nahoru.

Celý svět teď s napětím čeká, jestli se Číně sužované problémy se zásobováním palivy a očekávaným globálním ochlazením zdaří včas vybřednout z nejhoršího, aby za sebou zase vytáhla svět k dalšímu návratu k prosperitě. Jestli ne, má automobilový průmysl na krku kromě nedostatku čipů i nedostatek hliníku, což jistě postihne i jiné obory.

A ty problémy mohou být i rozsáhlejší. V EU se kvůli hroutící se energetice omezila výroba hnojiv. Jenže je nelze koupit ani z Číny, protože i zde nedostatek uhlí a tedy energie způsobil omezení výroby hnojiv.
Zachrání Čína světový automobilový průmysl?
Ano, presne tak ako volkswagen zachránil škodovku :mrgreen:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 23 říj 2021, 15:50

https://ekonomickydenik.cz/prechod-na-j ... -dopravci/
Přechod na jiné způsoby dopravy? Pomoci má urychlené zavádění ERTMS. Musí být dostatečně zafinancováno, upozorňují železniční dopravci
Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) nabízí nezbytné podmínky pro nepřerušované, bezpečné, efektivní a rychlé železniční služby. Zejména vytvoření vysokorychlostní železniční sítě jako součásti transevropské dopravní sítě (TEN-T) jsou atraktivní alternativou k více znečišťujícím způsobům dopravy. Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (CER) říká, že zavádění systému musí být dostatečně finančně podporováno. Zapotřebí je také silné a centralizované řízení na úrovni Evropské unie, které zajistí i národní prováděcí plány či samotný přechod na tento systém.

CER nyní zveřejnilo své nejnovější dokumenty k této problematice: „Posílení zavádění systému ERTMS“ a „Revize nařízení TEN-T 1315/2013“, které zdůrazňují klíčové otázky, má-li železnice stát se ekologickým způsobem dopravy.

Více lidí i zboží na železnici
Stanovisko CER k této problematice uvádí, že zavádění systému musí být podporováno dostatečnými finančními prostředky. Díky značným investicím do širokého nasazení systému je ERTMS prostředkem pro další digitalizaci železnice, která přinese lepší a nové obchodní příležitosti. To je nezbytné pro přilákání většího množství osobní i nákladní dopravy na železnici a pro snížení emisí z dopravy.

Aby bylo možné dosáhnout cílům Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), je stejně důležitá i včasná revize nařízení o TEN-T. To musí podle železničních dopravců podporovat alternativy šetrné ke klimatu, jako je právě železnice.

„Urychlené zavádění ERTMS je zásadní pro přechod na jiný druh dopravy předpokládaný v Zelené dohodě, a to za předpokladu vhodných možností financování. Stejně tak je důležitá i revize nařízení TEN-T, která musí podporovat alternativy šetrné ke klimatu, má-li být splněn ambiciózní cíl zajistit 90procentní snížení emisí z dopravy do roku 2050,“ uvádí výkonný ředitel CER Alberto Mazzola.

Všude „stošedesátkou“?
Aktuální revizi nařízení TEN-T 1315/2013 společenství vítá a požaduje, aby byla zahrnuta ustanovení ke zlepšení spolupráce mezi řídícími orgány koridorů železniční nákladní dopravy (RFC) a koridorů hlavní sítě (CNCs), a aby tak bylo možné identifikovat investiční priority pracovních plánů CNC způsobem, který zohledňuje potřeby trhu a mezery v železniční infrastruktuře.

Pokud jde o možné zavedení minimální rychlosti osobní dopravy, CER se domnívá, že zavedení minimální rychlosti 160 kilometrů za hodinu pro osobní vlaky nebude vždy proveditelné. Místo toho je třeba nejprve posoudit, zda je tento požadavek na trhu potřeba.

Chybějící infrastruktura
CER upozorňuje i na to, že do současné sítě TEN-T nejsou dostatečně integrovány městské dopravní uzly. Kromě toho chybí infrastruktura pro poslední míle v nákladní a multimodální dopravě, a revize nařízení je proto jedinečnou příležitostí k nápravě současné situace.

Podle společenství je železniční napojení zejména na přístavy a letiště zásadní jak v Evropě, tak ve třetích zemích.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 23 říj 2021, 17:34

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... -uskrceny/
Strategie „Anakonda“ byla zahájena: Rusko a Čína by měly být „uškrceny“
Ruský politolog Jevgenij Satanovskij je přesvědčen, že NATO zavádí strategii Anakonda, která umožní západním zemím „uškrtit“ Rusko i Čínu.
„Podle nové strategie NATO představují Rusko a Čína stejnou hrozbu. Proto proti nim musí být uplatněna stejná strategie. Odborníci tomu říkají strategie Anakonda,“ řekl Jevgenij Satanovski na Vesti.FM.

Podle této strategie by NATO mělo „uškrtit“ Rusko a Čínu prostřednictvím různých bloků, struktur a dalších aliancí, odhaduje analytik. Součástí tohoto plánu je třístranný obranný blok AUKUS tvořený Austrálií, Spojeným královstvím a Spojenými státy. Tato strategie zahrnuje i přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance a také vyostření situace v této zemi.

Expert tvrdí, že NATO se nyní aktivně připravuje na možný začátek jaderné války. Západ se navíc připravuje reagovat na „ránu Ruska“, které se obává.

„Na Ukrajině se konalo cvičení „Steadfast Noon“. Byl zpracován scénář jaderné války na jižních a východních hranicích evropských členů Aliance. Podrobnosti manévru byly vysoce důvěrné. Cvičení se ůčastnily desítky letadel,“ řekl ruský politolog.

Vedení NATO se kromě přípravy na jadernou válku připravuje také na konvenční válku proti Rusku. Klíčovou roli zde bude hrát Ukrajina. Jak politolog poznamenal, Adolfu Hitlerovi trvalo v minulém století šest let k tomu, aby na území bývalého východního Německa vychoval generaci mladých lidí připravených k boji. Od Euromajdanu na Ukrajině uplynulo sedm let…

„Na Ukrajině vyrostla generace, která je připravena bojovat. A to, že je ekonomika na Ukrajině velmi špatná, nic neznamená. Ekonomika je špatná, ale lidé jsou dobří, zejména bandité, kteří jsou v každém městě," řekl Jevgenij Satanovskij.

Politolog si všiml, že ukrajinská armáda se za posledních sedm let hodně rozvinula. To platí zejména pro ukrajinské síly protivzdušné obrany.

„Ukrajina je odrazovým můstkem. Je to přímořský stát s přístupem k Černému moři - oblast rivality mezi NATO a Ruskou federací," vysvětlil analytik.
Len akosi zabúdajú, že anakonde možno odpáliť hlavu - a zvyšok nakrájať na strááášne veľa rezňov, ktoré sa smažia a jedia po jednom.
A možno nimi nakrmiť veľmi veľa zaujemcov...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 26 říj 2021, 16:10

https://ekonomickydenik.cz/stabilizace- ... tim-stoji/
Stabilizace dodavatelského řetězce pro čipy ještě do konce roku? Daimler v to doufá, Škoda zatím stojí
Německý automobilový koncern Daimler doufá, že se mu během tohoto čtvrtletí podaří stabilizovat dodavatelský řetězec pro čipy. Agentuře Reuters to řekl šéf podniku Ola Källenius. Dodal však, že podle některých předních výrobců čipů by dodávky mohly zůstat omezené až do roku 2023. Automobilka Škoda Auto kvůli chybějícím čipům až do konce roku výrazně omezuje či zcela zastavuje výrobu ve všech třech českých závodech.

„Doufáme, že dokážeme situaci ve čtvrtém čtvrtletí stabilizovat,“ uvedl Ola Källenius z koncernu Daimler. Výroba automobilů Mercedes však podle něj bude nižší než v loňském čtvrtém čtvrtletí, které bylo neobvykle silné, protože firma se začala zotavovat z koranovirových uzávěr.
Minus 210 miliard dolarů

Čipy se stávají čím dál důležitější součástí automobilů a jejich globální nedostatek nyní omezuje výrobu automobilového průmyslu po celém světě včetně České republiky.

Poradenská společnost AlixPartners minulý měsíc předpověděla, že nedostatek čipů letos připraví globální automobilový průmysl na tržbách o 210 miliard dolarů, což představuje zhruba 4,6 bilionu korun.

AlixPartners podle zářijové zprávy předpokládá, že letošní výpadek v produkci automobilek způsobený čipovou krizí dosáhne 7,7 milionu vozidel. V květnu přitom výpadek ve výrobě odhadovala pouze na 3,9 milionu vozů.
Dopad na tuzemské automobilky

České Sdružení automobilového průmyslu minulý týden oznámilo, že tuzemské automobilky letos kvůli nedostatku čipů nevyrobí přes 250 tisíc aut, což pro ně a pro dodavatele bude znamenat ztrátu 200 miliard korun.

Automobilka Škoda Auto nedávno informovala o tom, že kvůli chybějícím čipům až do konce roku výrazně omezí či zcela zastaví výrobu ve všech třech svých českých závodech. Firma se zaměří na dokončení velkého množství rozpracovaných vozů. Jejich počet se dlouhodobě pohybuje mezi 30 a 50 tisíci.

Nejde přitom o první zastavení výroby ve Škodě kvůli chybějícím čipům. Naposledy stály výrobní linky v týdnu od 27. září. Výroba se kvůli pandemii koronaviru zastavila také loni, zaměstnanci byli doma od 18. března do 27. dubna.

Prioritou firmy je podle automobilky zajištění pracovních míst i odpovídající výše náhrady mzdy zaměstnanců. Ti nyní zůstávají doma za 85 procent průměrné mzdy, podle odborů ale hrozí snížení na 80 procent.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49485
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 26 říj 2021, 16:16

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/1 ... -vzrostly/
Johnson & Johnson zahájil výsledkovou sezónu ve farmabyznysu. Tržby i zisk meziročně vzrostly
Největší farmaceutická společnost světa Johnson & Johnson už tradičně zahajuje výsledkovou sezónu firem ve farmaceutickém průmyslu. Za třetí letošní čtvrtletí ohlásila meziroční růst tržeb téměř o 11 procent. Pomohly jí k tomu i prodeje vakcíny proti viru SARS-CoV-2. V USA se vede debata, zda by měla zůstat jednodávková. Vyplývá to ze zpráv, které společnost Johnson & Johnson zveřejnila na svých webových stránkách.

Americká farmaceutická společnost Johnson & Johnson ohlásila své finanční výsledky za třetí čtvrtletí. Její prodeje dosáhly 23,3 miliardy dolarů (asi 514 miliard korun). Meziročně tak její tržby vzrostly o 10,7 procenta. Čistý zisk společnosti se pak vyšplhal na 3,67 miliardy dolarů (bezmála 81 miliard korun), a byl tak o 3,2 procenta vyšší než ve třetím čtvrtletí loňského roku.

Za prvních devět měsíců pak tržby společnosti Johnson & Johnson vzrostly o necelých 15 procent na téměř 69 miliard dolarů (1,52 bilionu korun). Čistý zisk stoupl dokonce skoro o čtvrtinu na 16,1 miliardy dolarů (355 miliard korun).

„Výsledky za třetí čtvrtletí ukazují solidní výkonnost Johnson & Johnson napříč celou skupinou, kterou táhl robustní růst naší farmaceutické divize. Dostavilo se také silné oživení na trhu se zdravotnickými přístroji a výrazně rostl také sektor spotřební farmacie,“ uvedl v tiskovém prohlášení výkonný ředitel Johnson & Johnson Alex Gorsky.
Dařilo se hlavně za hranicemi USA

Podle něho globální farmaceutický trh zažívá velkou dynamiku, která pramení zejména z úsilí v boji proti pandemii koronaviru. „Ukázali jsme, že jsme schopni na vývoj reagovat s adekvátní agilitou v souladu s očekáváním našich akcionářů. Zároveň pokračujeme v investicích do našeho výzkumu a vývoje. Jsem nesmírně pyšný, jak naše společnost dokáže růst a zároveň se transformovat a přizpůsobovat novým podmínkám,“ dodal Gorsky.

Právě farmaceutická divize vykázala meziroční růst tržeb o necelých 14 procent, nejslabší zvýšení pak přišlo ve spotřební farmacii (4,1), prodeje zdravotnických přístrojů se meziročně zvedly o sedm procent.

Z regionálního hlediska se skupině Johnson & Johnson dařilo nejrychleji zvyšovat tržby na zahraničních trzích (tedy mimo USA), a to o 13,8 procenta. Ve Spojených státech vykázala skupina růst o necelých osm procent. USA se ale na celkovém obratu společnosti podílejí z více než jedné poloviny.
Vakcinační byznys jako kapka v moři

Skupina Johnson & Johnson rovněž zveřejnila aktualizaci celoročního výhledu na letošní rok. Ten oproti červencovému nedoznal výraznějších změn. Tržby (bez započítání prodejů vakcín proti SARS-CoV-2) společnosti mají v roce 2021 stoupnout o 9,9 až 10,5 procenta na přibližně 90,5 miliardy dolarů. Růst zisku se má pohybovat mezi 20 a 21 procenty.

Skupina Johnson & Johnson patří rovněž k farmaceutickým firmám, které na trh dodávají vakcíny proti koronaviru. Jenže zatímco v případě společností Pfizer/BioNTech nebo Moderna tvoří očkovací látka proti SARS-CoV-2 nezanedbatelnou část jejich byznysu (v případě Moderny dokonce zcela klíčovou), pro Johnson & Johnson mají z ekonomického hlediska téměř nicotný přínos.

Ve třetím kvartále totiž Johnson & Johnson za vakcínu Janssen utržila 502 milionů dolarů, od začátku letošního roku pak 766 milionů (asi 16,9 miliardy korun). Na celkových tržbách společnosti se tak koronavirové vakcíny podílejí z 1,11 procenta, tedy asi jednou setinou. Johnson & Johnson potvrdila, že vakcíny bude i nadále dodávat na neziskovém principu. Od jejich prodeje a distribuce tedy očekává jen pokrytí nákladů na jejich vývoj a produkci.
Jedna, nebo dvě dávky?

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dal v uplynulém týdnu zelenou posilující dávce vakcíny proti koronaviru právě z dílny skupiny Johnson & Johnson. V USA se také řadu měsíců diskutuje o tom, zda by očkování vakcínou Janssen mělo zůstat jednodávkové, nebo by měly být i v tomto případě podány pro kompletní vakcinaci dvě dávky.

Hlavní zdravotnický poradce Bílého domu Anthony Fauci se řadí k zastánců dvoudávkového schématu. Před necelými dvěma týdny to řekl v rozhovoru pro televizní stanici ABC. Televizní stanice CNN pak přinesla zprávu, že dvoudávková verze vakcíny Janssen poskytuje ochranu před symptomatickou infekcí koronavirem do výše 94 procent.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět