Zemědělské a potravinářské organizace svorně varují před dopady strategií Evropské komise zaměřených na udržitelnou produkci potravin a ochranu biodiverzity. Odborné studie podle nich opakovaně ukazují, že povedou k nižší produkci potravin, jejich následnému zdražení a zvýšení dovozu ze třetích zemí, které nekladou takový důraz na ochranu životního prostředí. Po Evropské komisi pak požadují zpracování kumulativní dopadové studie všech unijních strategií na ochranu klimatu a apelují na europoslance, aby je v jejich postoji podpořili.
Cíle Evropské komise obsažené ve strategiích zaměřených na udržitelnou produkci potravin Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork Strategy) a ochranu biodiverzity budou mít zásadní dopady na produkci potravin v Evropě. U některých plodin se sníží až o 30 procent, hovězí zdraží o 60 procent, uvedl na základě zahraničních studií předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Taková čísla ohrožují podle něj životaschopnost celého evropského zemědělství.
„Respektujeme a podporujeme to, že je třeba se zabývat klimatickou neutralitou, dopady klimatické změny a poklesem biodiverzity v krajině. Je to velmi důležité, protože v první řadě to budou zemědělci, koho se to dotkne. To ale neznamená, že nebudeme kriticky posuzovat návrhy, jak se k těm vytýčeným cílům dostat,“ prohlásil včera na tiskové konferenci.
Podle Pýchy právě nyní můžeme sledovat, co se děje na trhu se základními surovinami jako je elektřina nebo plyn nebo jak zdražují emisní povolenky. A již i to má zásadní dopady do zemědělského sektoru. „Vede to například k obrovskému nárůstu cen hnojiv,“ upozornil. Situaci aktuálně zkomplikoval zemědělcům také krach společnosti Bohemia Energy. Jak včera společně upozornily Hospodářská a Agrární komora ČR, hrozí riziko, že od začátku příštího týdne začnou být odpojováni od dodávek plynu firemní zákazníci se spotřebou vyšší než 630 MWh ročně. Dodavatelé poslední instance totiž nemají povinnost těmto zákazníkům plyn dodávat, jak také vyplývá ze stanoviska Energetického regulačního úřadu.
Méně potravin za vyšší cenu
Připomeňme, že obě zmíněné strategie mají přispět k obecnému cíli EU, stvrzenému členskými státy, dosáhnout uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050. Kladou si za cíl například obhospodařovat 25 procent zemědělské plochy v režimu ekologického zemědělství, dosáhnout 10 procent přírodních prvků na zemědělských plochách, snížit spotřebu hnojiv o 20 procent a pesticidů o 50 procent nebo prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 procent. Toto vše do roku 2030. Tyto cíle nicméně nejsou zatím nikde legislativně zakotveny. Zároveň není ani zcela zřejmé, jak se mají o naplnění těchto čísel země EU vzájemně podělit. Například ČR patří, na rozdíl od jiných evropských zemí, mezi premianty v plošném snižování spotřeby pesticidů.
Uvedení strategií do praxe by měla napomoci nová pravidla společné zemědělské politiky a další strategické dokumenty, jako například chystaná revize směrnice o udržitelném používání pesticidů nebo nový akční plán pro ekologické zemědělství. Nicméně třeba právě nová pravidla pro používání pesticidů plánuje Evropská komise navrhnout až v roce 2022. Jejich schválení tak nelze očekávat dříve než v roce 2023.
Studie dopadů obou zmíněných klíčových strategií provedené federálním ministerstvem zemědělství USA, německým výzkumným ústavem HFFA, univerzitou v Kielu, univerzitou a výzkumným centrem ve Wageningenu nebo Společným výzkumným střediskem EU (JRC) dospěly podle zemědělců i přes různá východiska a metodiky ke stejným závěrům. V některých oblastech se zemědělská produkce zásadně sníží, následkem čehož potraviny zdraží. To bude mít dopady i na příjmy zemědělců.
Je třeba se zamyslet, co to způsobí ekonomicky a sociálně
Například nejnovější studie univerzity v nizozemském Wageningenu poukazuje na průměrný pokles produkce mezi 10 a 20 procenty s poklesem až o 30 procent u některých plodin. Studie univerzity v německém Kielu předpokládá, že by se Evropa mohla stát čistým dovozcem potravin, což je v přímém rozporu s otevřenou strategickou autonomií podporovanou Evropskou komisí během současné covidové krize. Americká studie pak dospěla k závěru, že stanovené cíle by mohly vést k tomu, že 22 milionů lidí bude vystaveno potravinové nejistotě.
Studie JRC zase předpovídá, že evropská zemědělská výroba, včetně jejích emisí, se částečně přenese do mimoevropských zemí. Poptávka po potravinách se totiž nesníží, takže evropskou výrobu nahradí někdo jiný s nižšími ohledy na životní prostředí, upozorňuje Pýcha.
Unijní strategie navíc nelze posuzovat odděleně, pokračuje předseda Zemědělského svazu. Dokumentů spojených s bojem EU proti klimatické změně je celá řada. Týkají se například oběhového hospodářství, ekologického zemědělství, obnovitelných zdrojů energie, metanu atd. A je třeba je vnímat v jednom kontextu. „Požadujeme kumulativní analýzu dopadů, protože to povede k obecnému zdražení všeho. Je třeba se zamyslet nad tím, co to způsobí sociálně a ekonomicky,“ varuje Pýcha. „A od politiků očekávám odpovědný přístup, že každé opatření bude pečlivě zváženo, aby to přineslo očekávaný benefit a bylo splnitelné. Ekonomická a sociální nestabilita přináší i politickou nestabilitu,“ dodává.
Co zvedá europoslance ze židle
Současný apel zemědělských a také potravinářských organizací, a to nejen těch českých jako je Zemědělských svaz, Agrární nebo Potravinářská komora, přichází v okamžiku, kdy své stanovisko ke strategii Od zemědělce ke spotřebiteli připravuje Evropský parlament. A to pod taktovkou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, tedy nikoli výboru zemědělského. To se mimo jiné projevuje tím, že návrh usnesení obsahuje ještě „zelenější“ cíle než strategie samotná, například snížení zemědělských emisí některých plynů o 20 až 30 procent.
Přitom právě zemědělský výbor reagoval v pondělí poměrně emotivně – s výjimkou poslance z frakce Zelených – na vystoupení zástupce Evropské komise, který prezentoval výsledky zmíněné studie JRC. I ta předpokládá snížení produkce a zvýšení cen potravin. Europoslanci velmi nelibě nesli zejména skutečnost, že ačkoli měla Evropská komise výsledky analýzy již na začátku tohoto roku, veřejnosti je prezentovala až v létě. Tedy v době, když již skončila jednání o nových pravidlech společné zemědělské politiky a rozdělování miliardových evropských dotací zemědělcům. Slovy německého lidoveckého europoslance Herberta Dorfmanna, „tato studie zvedla mnohé ze židle.“
Zástupce Evropské komise Tassos Haniotis před europoslanci připustil, že strategie přinesou ekonomické a sociální dopady, „pokud se ovšem nebudou zároveň realizovat opatření a politiky, které tyto dopady sníží.“ K tomu kromě používání nových technologií počítá například i omezení potravinového odpadu či očekávanou změnu spotřebitelského chování.
Odmítl nicméně požadavek na zpracování kumulativní studie. Dopadové analýzy k jednotlivým strategiím vznikají postupně, jak jsou Komisí prezentovány, tvrdí Haniotis. Za velmi důležité pak považuje přístup jednotlivých členských států. Ty aktuálně připravují strategické plány, v nichž mají prezentovat, jak budou aplikovat nová pravidla společné zemědělské politiky v příštích letech a reflektovat unijní cíle směřující k ochraně klimatu a životního prostředí.
Vrecionová: Musíme zabránit nedostatku potravin v Evropě
„Strategie Farm to Fork jde v mnoha oblastech správným směrem. Apeluje na omezení nadměrné spotřeby pesticidů a dalších umělých látek v zemědělství nebo klade velký důraz na zásady ochrany životního prostředí při zemědělské činnosti. S tím problém nemáme,“ sdělila Ekonomickému deníku česká europoslankyně za ODS a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová.
I podle ní však chystané usnesení Evropského parlamentu obsahuje řadu dalších „zelených prvků“, které jdou nad rámec původní strategie. „Se strategií zásadní problém nemáme, s tou zprávou parlamentu ano,“ konstatuje Vrecionová s tím, že návrh usnesení, jež by mělo plénum Evropského parlamentu schvalovat příští týden, nepodpoří.
„Už nyní na cenách energií vidíme, jaké negativní dopady mohou mít zásahy EU do ekonomiky. Pokud by se aplikovalo vše, co chce zelená část Evropského parlamentu i v oblasti zemědělství, tak by došlo nejen ke zdražení, ale zejména k nedostatku potravin na evropském trhu. Tomu se musíme vyhnout,“ dodává Vrecionová.
Mnohé naznačí samy členské státy
Jak již bylo zmíněno, velmi důležité bude, jak se k popsaným cílům postaví členské státy ve svých strategických plánech. Ty by měly do konce roku předložit Evropské komisi ke schválení. Pracovní verze toho českého bude podle mluvčího resortu zemědělství Vojtěcha Bílého odeslána do Bruselu ke konzultacím v nejbližší době. „Reakci Komise pak očekáváme na přelomu listopadu a prosince, přičemž návazně oficiálně by měl být dokument předložen do 1. ledna 2022,“ sdělil Ekonomickému deníku. Do té doby by jej formálně měla schválit i vláda.
Podle Bílého český plán neobsahuje konkrétní kvantifikované cíle ohledně snížení spotřeby pesticidů, minerálních hnojiv či antimikrobik. „Jednotlivá opatření ale samozřejmě na strategie EU reagují,“ ujišťuje zároveň.
Plán podle něj navrhuje zavádění vhodných technologií, které sníží úbytek organického uhlíku v půdě a povedou ke snížení emisí dusíku, do praxe. Jde například o technologie přesného dávkování dusíku a precizního zemědělství nebo technologie aplikace organických hnojiv přímo do půdy. Počítá i s rozšiřováním integrované produkce, omezením používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, rozšířením ekologického zemědělství, zejména pak na orné půdě, podporou zatravňování a meziplodin a dobrovolnými ekoschématy, tedy režimů přívětivých vůči životními prostředí.
Právě strategické plány by mohly podle zemědělců naznačit, že dosažení cílů Evropské komise do konce roku 2030 je nereálné. „Byli bychom raději, kdyby se postup zpomalil. Aby se jasně ukázalo, zda to, co Evropská komise prosazuje, dává smyl. Zatím se vše šije horkou jehlou,“ říká předseda Zemědělského svazu. A dodává: „Pořád si myslím, že potravinová soběstačnost není přežitá věc. Že musíme být schopní se uživit, kdyby ten svět kolem nás přestal fungovat.“
