Historie, kterou nás neučili...

[Aaron Goldstein]

Z druhou by som si dovolil nesúhlasiť.

"na funkci rostlináře to nemělo žádný vliv" bylo myšleno, že anglická vojska Země České koruny nenapadla....
Měl jsem za to, že to je to, co se tu řeší... Koho napadla a nenapadla Anglie...

[riho]

Z tohto pohľadu súhlasím aj s druhou časťou :)

[tomaspetr]

Pouze dva králové dokázali připravit své důstojné nástupce Přemysl Otakar a Jan Lucemburský. Jinak nikdo.

[zmiri]

No to je těžký říct. Ono i záleželo na vnějších okolnostech a vůbec, co je vlastně ten důstojný/dobrý nástupce? Představa byla asi jiná v raným středověku a třeba v 19. stol. A napadá mě jeden velký panovník našich dějin s velmi kvalitním nástupcem. Ale nebyla král, Marie Terezie. A ještě zpátky ke Karlovy, u vendy mu to moc nevyšlo, ale zase Zikmund by se mohl považovat za důstojného nástupce. V jeho době byla církev a i světská správa rozděleny, v totálním chaosu. A byl to on, kdo to dořešil, zase sjednotil. U nás ho sice nemáme rádi, ale v evropském měřítku měl velké zásluhy....

[Aaron Goldstein]

A ještě zpátky ke Karlovy, u vendy mu to moc nevyšlo, ale zase Zikmund by se mohl považovat za důstojného nástupce. V jeho době byla církev a i světská správa rozděleny, v totálním chaosu. A byl to on, kdo to dořešil, zase sjednotil. U nás ho sice nemáme rádi, ale v evropském měřítku měl velké zásluhy....

Někde jsem zaregistroval teorii, že Venca byl jako prvorozený hodně protěžovaný, zatímco Zmikund se musel o všechno porvat... A to se odrazilo i na schopnostech v letech vládnutí.. Jak u jednoho, tak u druhého...

[zmiri]

Tak to nebude jenom teorie, on byl Václav nadstandardně rozmazlován. Na druhou stranu, kdyby nebylo zrovna hodně rušné období (události, které nemohl ovlivnit), tak by zřejmě byl průměrný panovník, on zas tak neschopnej nebyl. Ale to jsme u kdyby. Právě ta tehdejší krize ukázala, kdo z těch dvou byl lepší. A poznámka, Karel neměl dětství v luxusu. A řekl bych ku jeho prospěchu. Jestli ho Jan držel zkrátka, tak kvůli jeho utužení

[riho]

Tomaspetr myslíš Přemysla Otakara I.? Pretože syn Přemysla Otakara II. Václav II. toho podľa mňa dokázal viac než Václav I. Získal k českej korune ešte poľskú, pre svojho syna aj uhorskú, začal raziť pražský groš a vydal Horní zákoník, ktorý platil až do polovice 19. storočia. A to do 35. roku života, kedy zomrel.
Zigmunda Luxemburského máte v Čechách zažitého ako lišku ryšavou a arcinepriateľa husitov. U nás je zas záchrancom Uhorska, dôstojným nástupcom svojho otca Karola IV. a svokra Ľudovíta I. Veľkého. V nemeckých krajoch je zas považovaný za posledného veľkého cisára.

[zmiri]

riho: U Zimunda nejde jen o postoj proti husitům, on byl proti čechám nepřátelský dřív. Měl spor s Václavem IV. a v jeho rámci podnikl i ozbrojený vpád do čech. Jeho armádu tvořili hlavně kumáni a ti se tady vyznamenali. Takže češi ho měli v "oblibě" před husitama a měli k tomu důvod. Za Karla rozkvět, od Zikmunda plenění....A je pravda, že v celoevropském měřítku byl zdatný panovník, jen s těmi čechy to skřípalo...

[riho]

To som chcel presne naznačiť. Ale ak by Václav IV. sídlil vo Viedni, tak by ho nemilovali v Dolnom Rakúsku

[Kalinac]

Bratislava za svoji samostatnost může děkovat Senegalcům

.
.
.
Senegalský příběh Vavro Šrobára

V březnu 1919 se dostala v Maďarsku k moci tzv. komunistická vláda Bely Kuna. V květnu maďarské jednotky vtáhly na Slovensko a obsadily Košice a Prešov, ale nakonec byly ze slovenského území vypuzeny. Boje na Slovensku s maďarskou bolševickou armádou byly detailně popsány. Ale jedna drobná epizoda je prakticky neznámá.

První ministr pro správu Slovenska Vavro Šrobár ve Sborníku „Vpád maďarských bolševikov na Slovensko v roku 1919“ vzpomíná, že maďarský útok vzbudil velké obavy. Maďaři postupovali, italské velení si podle Šrobára se situací nevědělo rady, ale když se v noci z 31. května na 1. června ujala velení československých jednotek francouzská mise, situace se postupně zlepšovala.

Ministr Šrobár vzpomínal, že zažil horké chvíle, když ho navštívil 18. června ve 22. hodin francouzský generál Mittelhausser a požádal ho, aby s dalšími vládními úředníky odešel z Bratislavy do Trenčína nebo Brna. K Bratislavě se blíží Maďaři. Na příkaz Šrobára kolem půlnoci odešla proti Maďarům na frontu i bratislavská posádka.

Policejní kapitán Brunner byl povolán ke konzultaci a Šrobára nepotěšil. K obraně vládních úřadů měl jenom 160 mužů a 20 jezdců, jenže všichni byli Maďaři. „Jsou spolehliví, pokud držím revolver v ruce,“ odpověděl kapitán.

Šrobár vzpomíná, že policejnímu veliteli dal rozkaz, aby policisté ihned zadrželi v Bratislavě 1 000 osob, špičky společnosti a přední osobnosti města. Jako rukojmí měly být odvezeny do Luhačovic, Terezína a Josefova. Smetánku Bratislavy představovali Maďaři. Toto opatření přispělo k upevnění klidu v Bratislavě, dokud nebyly zastaveny maďarské útoky.

Šrobár k tomu přidává pozoruhodný příběh:
„…V době největší tísně se stala zajímavá, v celku humorná událost. V ulicích Bratislavy se objevili „Senegelaci“. Pravda, bylo jich jen asi 20, ale prošli všemi ulicemi města a budili strašlivý postrach mezi obyvateli. Rázem se městem rozšířilo, že Francouzi poslali do Bratislavy jednu divizi barevných vojáků. Zvěst o tom se roznesla bleskurychle po celém Slovensku, a působila překvapujícím dojmem. Naráz přestávala panika za naší frontou a upevnila se důvěra v Československý stát."

Jak to působilo, toho je dokladem tento příklad:
„Po dvou až třech týdnech po objevení „Senegalců“ v Bratislavě se dostavil do našeho štábu z Košic pravidelný kurýrní důstojník. Referoval mi, že je všude výtečná nálada, a že prvý vlak se Senegalci je už v Poprade. Jsou jich prý 2 divize."

Ptal jsem se ho: „A viděl jste je?“
„Ano, na vlastní oči jsem je viděl jak vystupovali z vagonů.“
„No,“ říkám, „když jste je viděl, tak je to dobře.“
Přitom se zatím neobjevil na Slovensku ani jediný barevný voják.
„Senegalci“ byli naši vojáci, kteří se v jedněch našich kasárnách přebarvili a namaskovali, a nahnali strach všem našim nepřátelům po celém Slovensku…“ (Sborník „Vpád maďarských bolševikov na Slovensko v roku 1919“, str. 11)
.
.
.

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... enegalcum/

[zmiri]

Ty senegalce měl vymyslet Šnejdárek. Mělo jít o české vojáky, kteří se namaskovali krémem na boty a mluvili "senegalsky". Tzn. že žvatlali a občas říkali senegal Měli za úkol vystoupit při každé zastávce a chovat se nápadně.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0nejd%C3%A1rek

[classix]

To jsou ty příběhy z tehdejší doby tzv. JPP. Do tehdejšího koloritu lze zařadit i to, že Beneš nechal sestřelit Štefánika.

[Alchymista]

Všetky tie príbehy sa staly. Len niektoré sa do oficiálnych dejín hodia, iné nie...

[palo satko]

O tych senegalskych strelcoch som pocul na vojenskej katedre v roku 1979. Takze za socika od komunistu.

[Alchymista]

Dosť dobrá a vcelku úspešná PsyOps. V danej dobe - na úrovni doby.

[Hektor]

Hlavne že to zafungovalo a to pravdepodobne na oboch stranách. Čo ten Štefánik? Nehoda? Sabotáž? V porovnaní s nejakým právnikom, ktorí sa dokázal akurát dobre oženiť to bola osobnosť známa a vážená po celom svete.

[PeterM]

Zo Štefánikom nik nevie a asi sa nedozvie ako to bolo. Príliš veľa povestí sa vypustilo už vtedy a podľa mňa v záujme toho aby sa pustila dýmová clona. Isté je však že Beneš ho nemal rád a dával to najavo otvorene a Masarykovi asi tiež príliš "nevoňal". Pre oboch bol prekážkou, lebo bol populárny a známy i v zahraničí. A myslím, že dosť vadilo to že presadzoval rovnoprávne postavenie Slovákov čo rozbíjalo ideu československého národa. Bol skrátka potencialnym zdrojom problémov. A je isté že uvedeným dvom sa jeho smrť minimálne hodila do kariet.

[palo satko]

Štefanik sa zabil pri havarii velmi zle lietajuceho aeroplanu. Že jeho smrt vyhovovala niekomu v Prahe je fakt. Na druhej strane je prikladom ako jeden človek dokaže menit dejiny a preto je pre Slovakov dôležity.

[zmiri]

K údajnému sestřelení Štefánika. Nemá cenu řešit, kdo ho měl nebo neměl rád a komu se to hodilo. Zamyslete se nad technickou stránkou věci. Jak by ho mohl někdo úmyslně sestřelit ze země v tehdejší době? Zvlášť ten den, v tom počasí. A to nějak tajně. Jako co by asi tak mohl použít? S jakou pravděpodobností úspěchu? Prostě blbost, byla to normální letecká nehoda, tehdejší letadla byla ráda, když trefila správný letiště a přistály za normálních podmínek. V těch podmínkách, v jakých štefánik letěl, by normální pilot ani neodstartoval. A Štefánikovi to říkali všichni, on to sám moc dobře věděl, a byl to on, kdo trval na letu....

[PeterM]

Ja neriešim či ho zostrelili, alebo to bola technická chyba alebo chyba pilotáže. A v podstate je to jedno. No to že sa jeho smrť niekomu náramne hodila do hry je podľa mňa z celého príbehu práve to najdôležitejšie. Rovnaká zhoda okolností ako s Dubčekom. A prosím nepodsúvajte mi nikto že sa prikláňam ku konšpiráciám. Ja neriešim ako sa to stalo ale že v oboch prípadoch to malo dopad na ďalší vývoj.