Pracovníci na kontrole kompresorové stanice rozvodu plynu na východní trase plynovodu z Ruska do Číny v městě Heihe, tj. v první stanici za vstupem plynovodu do Číny v provincii Heilongjiang na severovýchodě Číny, 19. listopadu 2019. Photo:Xinhua
Pracovníci na kontrole kompresorové stanice rozvodu plynu na východní trase plynovodu z Ruska do Číny v městě Heihe, tj. v první stanici za vstupem plynovodu do Číny v provincii Heilongjiang na severovýchodě Číny, 19. listopadu 2019. Photo:Xinhua
Při příležitosti zahájení Zimních Olympijských her vydali vůdci Číny a Ruska společné prohlášení, které musí znít pro jestřáby americké formy hegemonické globalizace jako noční můra, neboť stmelování obou těchto jejich hlavních rivalů tím bylo zpečetěno, kdy zaujímají i společné postoje k záležitostem jak Taiwan či Ukrajina, což dosud nebývalo zvykem. Ale nelze se tomu vůbec divit, když je svou politikou v podstatě „doháněli k přátelství“ pokusy o jejich izolaci. Vždyť např. jak se vyvíjel podíl exportu do Číny na ruských vývozech od vyhlášení sankcí na Rusko za Krym.
?x-oss-process=image/quality,q_90/resize,w_650
A ten vývoj se zrychluje, kdy zejména na Dálném východě Čína s Ruskem doslova ekonomicky prorůstá. Přitom v ruských vývozech do Číny hraje nejklíčovější úlohu energetika a energie je od průmyslové revoluce pro industriální společnost stěžejní výrobní faktor. Kolik energie spotřebuje, tolik přidané hodnoty vytvoří, čím nižší je cena energie, tím vyšší je produktivita práce i ostatních výrobních faktorů a Čína se rozhodla, že růst čínské ekonomiky má v narůstající míře pohánět levná a spolehlivá energie z Ruska, která nebude tolik podléhat labilitě světových dodavatelských řetězců. Jelikož je Čína dílnou současného světa a v důsledku toho i největším spotřebitelem energie světa, je to asi nejdůležitější energetická dohoda naší éry.
V Olympijském prohlášení obou prezidentů se jasně píše, že Čína plánuje posilovat strategickou energetickou spolupráci s Ruskem, prosazovat mega-projekty těžby a zpracování ropy a plynu, urychlovat technické inovace právě v energetice, hledat nová energetická partnerství a že obě strany se budou vzájemně podporovat v úsilí o zabezpečení energetické bezpečnosti. Prohlášení rovněž poukázalo na celou řadu smluv o spolupráci mezi oběma zeměmi a jejich podniky v mnoha oblastech.
„Prohlášení obou vrcholných vůdců těchto dvou zemí stanovuje tón budoucí spolupráce v energetice,“ okomentoval to ředitel Centra pro ruská a středoasijská studia při Čínské ropné univerzitě v Pekingu Liu Qian, který také tvrdil, že nejde jen o dodávky energetických surovin či energií, nýbrž že už roky probíhá aktivní spolupráce na energetických technologiích. Zmiňoval i skutečnost, že Rusko má určité problémy s tak rychlým budováním energetických infrastruktur, rozšiřováním těžby plynu, jeho základním předzpracování a dopravou i s modernizací stávajících kapacit, takže je zde značný prostor, aby se do toho investičně a dodavatelsky zapojily i čínské podniky. To se už děje a Rusko povolilo čínským investorům kapitálové vstupy do svých těžních a petrochemických podniků.
Letecký snímek ze 17. května 2021 ukazuje náhled na jadernou elektrárnu Tianwan v městě Lianyungang ve východočínské provincii Jiangsu. Photo:Xinhua
Letecký snímek ze 17. května 2021 ukazuje náhled na jadernou elektrárnu Tianwan v městě Lianyungang ve východočínské provincii Jiangsu. Photo:Xinhua
Ohledně blízké budoucnosti se Liu těší na východní trasu projektu zemního plynu pro Čínu Arctic LNG 2 a na jaderné elektrárny Tianwan a Xudabao, neboť Čína, ač už sama staví jaderné reaktory u sebe i v zahraničí – kdy poslední kontrakt na čínskou jadernou elektrárnu byl podepsán před několika dny s Argentinou – tak stejně potřebuje rozšiřovat energetiku tempem, k jehož dosažení jsou nutné ruské výrobní kapacity, neboť bez obrovských kapacit levné a spolehlivé energetiky není rychlý ekonomický růst možný, což bychom si měli uvědomit i tady v Evropě.
A v době podpisu společného prohlášení prezidentů zemí, se tyto věci už realizovaly konkrétními kontrakty, kdy v pátek ruský energetický mamut Gazprom oznámil podepsání dlouhodobé smlouvy se svým hlavním čínským partnerem China National Petroleum Corporation (CNPC) o dodávkách zemního plynu do Číny Východní trasou.
„Jakmile dosáhne tento projekt své plné kapacity, tak se objem ruských dodávek do Číny přes plynovody zvýší o 10 miliard kubických metrů na 48 miliard kubických metrů ročně (včetně dodávek přes plynovodní trasu Síla Sibiře),“ uvádí prohlášení na oficiální webové stránce Gazpromu.
„Je to už druhý kontrakt, který tento ruský dodavatel plynu podepíše s Čínou, a to je ukazatelem, jak jsou vzájemná důvěra a partnerský vztah nejen mezi oběma našimi zeměmi, ale i mezi našimi společnostmi silné,“ uvádí v tomto prohlášení citaci předsedy správní rady Gazpromu Alexeje Millera.
„Naši čínští partneři z CNPC se už sami přesvědčili, jak je Gazprom spolehlivým dodavatelem plynu,“ tvrdí tam Miller.
Objem obchodů mezi Čínou a Ruskem překonal roku 2021 poprvé hranici 140 miliard dolarů, kdy se Čína drží na pozici největšího obchodního partnera Ruska už po 12 let v řadě.
Loni její vývozy do Ruska meziročně vyskočily o 33,8 procenta na 67,57 miliard dolarů, ovšem objem jejích dovozů vyskočil ještě monumentálněji o 37,5 procenta na 79,32 miliard dolarů, kdy do velké míry šlo o ropu, plyn, uhlí, vyrobenou elektřinu a petrochemické výrobky.
Ve čtvrtek vydala hlavní čínská tisková agentura Xinhua článek podepsaný Putinem, v němž ruský prezident praví: „Mezi Čínou a Ruskem se formuje vzájemně přínosné energetické partnerství. Kromě dlouhodobých dodávek ropy a plynu do Číny máme plány i na realizaci četných společných projektů ohromného rozsahu.“
„Proběhne stavba čtyř nových elektrárenských bloků v čínských jaderných elektrárnách s účastí státního podniku Rosatom, kdy loni začala už jedna z nich. To vše značně posílí energetickou bezpečnost jak Číny, tak i celého Asijského regionu,“ tvrdil Putin.
Těch projektů je daleko více. Rusové by na dálném východě rádi postavili i nové hydroelektrárny, ale jejich místní průmysl je tam energií prakticky přezásobený, když se ale připojí Čína, budou odběry téměř neomezené. Existuje i projekt stavby přehrady v Arktidě, která by se Rusům dost hodila, ale elektřina z ní by se musela vést do obývaných oblastí velice daleko, proto tam chtějí začít vyrábět elektrolýzou vodík, kdy ten by nejraději kupovala Čína.
Každopádně spolupráce mezi největším dovozcem energií světa Čínou a největším vývozcem energií Ruskem prudce roste a jejich ekonomiky srůstají do vzájemně provázaného celku spočívajícího převážně na energetické spolupráci. Ty země jako by byly dostupností zdrojů, ke kterým mají přístup, a charakterem svých trhů stvořeny ke vzájemné spolupráci. Obojí se přesně vzájemně doplňuje a prakticky v ničem se jejich zájmy nestřetávají. Fungují jako učebnicový příklad vzájemné výhodnosti v dělbě práce mezinárodních dodavatelských řetězců. Jejich sousedství jim také zaručuje značnou spolehlivost, kdy přepravu asi nenaruší situace, jaká momentálně panuje např. v mezinárodní lodní dopravě, o níž analytici tvrdí, že letos dost možná nebude o nic lepší než loni.
