Ekonomika

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/mf-c ... 97-mld-kc/
MF ČR: Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2021 schodkem 419,7 mld. Kč

Deficit hospodaření státního rozpočtu se v roce 2021 prohloubil o 52,2 mld. Kč. Již druhým rokem se na výsledku podepsaly důsledky epidemie nemoci COVID-19 v podobě nižšího ekonomického výkonu a podpůrná či stimulační opatření zasaženým odvětvím ekonomiky, zdravotnímu systému a domácnostem.

Oproti novele zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 s plánovaným deficitem 500 mld. Kč se na lepším plnění podílely především daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které svým objemem překročily rozpočet o 96,1 mld. Kč. Za tímto výsledkem stál v prvé řadě vyšší objem mezd a platů, spotřební výdaje domácností, ale i nízké využití nově zavedeného institutu zpětného uplatnění daňové ztráty a mimořádných, zrychlených odpisů podnikatelskými subjekty. Na druhou stranu inkaso čistě daňových příjmů státního rozpočtu zaostalo pod úrovní roku 2020 o 19,2 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo snížení zdanění práce a majetku, včetně změny rozpočtového určení daní na vrub státního rozpočtu.

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (126,3 mld. Kč) a o výdaje, které byly z rozpočtu předfinancovány na společné projekty Evropské unie a České republiky (137,6 mld. Kč), dosáhl deficit 408,4 mld. Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu vzrostly meziročně o 0,8 % (+11,8 mld. Kč), k čemuž nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Jeho výběr i s přispěním efektů programů na udržení zaměstnanosti meziročně vzrostl o 10,2 % (+55,0 mld. Kč). Tím výrazně překročil také úroveň roku 2019 (+7,9 %). Naopak daňové příjmy klesly o 2,7 % (-19,5 mld. Kč), jelikož byly zásadně ovlivněny legislativními změnami. Negativní dopad měla též úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která za celý rok 2021 snížila inkaso státního rozpočtu o 27,4 mld. Kč. Nedaňová část příjmů byla vylepšena mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč. Oproti tomu výnosy z dividend posílily (v souladu s plánem) rozpočet o 6,5 mld. Kč méně než loni, stejně jako příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-10,7 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů právnických osob výrazně vzrostlo (+19,1 %, tj. +20,8 mld. Kč). Hlavním důvodem bylo zrušení červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob v roce 2020, kdy část zrušené a neuhrazené červnové zálohy roku 2020 byla doplacena v loňskem roce ve vyrovnání daně. Inkaso bylo dále meziročně ovlivněno zvýšením daně v sektoru pojišťoven v důsledku změny zdanění rezerv. Institut zpětného uplatnění daňové ztráty ani možnost uplatnění mimořádných odpisů nebyly v průběhu roku 2021 daňovými subjekty, na rozdíl od očekávání, téměř využity (jejich rozpočtovaný negativní dopad činil pro rok 2021 celkem 18,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu). Z analýzy inkasa lze také usuzovat, že sektory, které byly krizí a protiepidemickými opatřeními nejvíce zasaženy, negenerují obvykle takovou daňovou povinnost, aby její výpadek výrazně ovlivnil celkovou výši inkasa. Celkově tak na úrovni státního rozpočtu došlo oproti plánu k přeplnění inkasa o 45,3 mld. Kč.

Daň z příjmů fyzických osob placenou poplatníky (+34,3 %, tj. +1,6 mld. Kč) také ovlivnilo plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob v roce 2020. Obdobně jako u daně z příjmů právnických osob snížilo srovnávací základnu v roce 2020 a část zrušené a neuhrazené červnové zálohy byla doplacena v roce 2021 ve vyrovnání daně. Institut zpětného uplatnění daňové ztráty nebyl v průběhu roku 2021 poplatníky téměř využit.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,6 %, -48,2 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítal vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka s odhadovaným negativním dopadem za rok 2021 ve výši 56,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu (resp. 90,2 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů). Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Naopak pozitivní vliv měl růst objemu mezd a platů, včetně výplat mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů či vojákům z povolání.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení byly v roce 2021 přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, v rámci něhož si zaměstnavatel mohl odečíst příspěvek k prvním 14 dnům nařízené karantény od částky odváděného pojistného. Meziroční vývoj inkasa (+10,2 %, +55,0 mld. Kč) je ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných v roce 2020 a také výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání v roce 2021.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+3,7 %, +10,7 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně u některých služeb a zboží účinnými od května a července 2020, prominutím daně z přidané hodnoty na vakcíny, testy, respirátory či energie, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Od druhého čtvrtletí již bylo inkaso pozitivně ovlivněno postupným oživením ekonomiky. Na inkasu roku 2021 se pozitivně projevilo i zvýšení disponibilního příjmu domácností v důsledku snížení daňového zatížení u fyzických osob a růstu mezd, růst cen, a také vyšší prodeje nových bytů doprovázené nárůstem jejich cen. Na úrovni veřejných rozpočtů vzrostlo inkaso daně z přidané hodnoty dokonce o 8,7 % a svým objemem překročilo i úroveň „předcovidového“ roku 2019.

Inkaso spotřebních daní (-3,0 %, -4,6 mld. Kč) zatěžovala od počátku roku nevyřešená epidemická situace. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce i jejich rozvolnění projevovaly v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-3,0 %, -2,3 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně po zohlednění tohoto faktu bylo možno na vývoji inkasa pozorovat mírné oživování ekonomiky, a to zejména v druhé polovině roku. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (-5,5 %, -3,3 mld. Kč), kde byl ovšem vývoj ovlivněn vysokými částkami daně rozdílně placenými na přelomu minulých let. V inkasu se dále odrazilo významné omezení přeshraničních nákupů i tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změnách sazby spotřební daně. Restrikce, týkající se restauračních zařízení, a oslabený cestovní ruch meziročně snížil inkaso spotřební daně z piva (-5,5 %, -0,2 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+12,4 %, +1,0 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 3,5 % (+64,0 mld. Kč) byl v roce 2021 určující především vývoj běžných výdajů (+3,5 %, +59,2 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 2,8 % (4,8 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit předchozí vlády, přičemž mandatorní výdaje dle prvních odhadů dosáhly bezmála 989 mld. Kč, což představovalo meziročně o 5,2 % více, resp. 51,8 % celkových výdajů.

Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+5,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+10,9 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,7 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,3 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,8 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,8 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,8 mld. Kč) a přídavek na dítě (+0,4 mld. Kč), ovšem poklesly vyplacené rodičovské příspěvky
(-3,1 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,6 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 29,1 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokryl okolo 30 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+18,8 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,8 mld. Kč (+2,0 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (1,2 mld. Kč), COVID Restart sportu (0,8 mld. Kč), Agricovid (0,7 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč) a další. V rámci později vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 15,5 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (2,3 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+13,3 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+18,4 mld. Kč), které se v roce 2021 měly zvýšit v průměru o 9 %, resp. o 4,3 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+5,1 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny 4,8 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,3 mld. Kč). Opačný dopad na meziroční srovnání měly 13,4 mld. Kč vyplacené obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů.

Objem platů včetně pojistných (+2,0 mld. Kč) byl v předchozích měsících rozhodnutím vlády navýšen o 1,4 mld. Kč, které byly určeny na mimořádné odměny policistům, vojákům a zaměstnancům Vězeňské služby.

Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu zvýšily nárok na rozpočet o 2,1 mld. Kč, když proti původně schválené výši došlo k úspoře přes 10 mld. Kč.

Z běžných výdajů mírně rostly neinvestiční nákupy a související výdaje[1] (+0,9 mld. Kč), když zejména nákupy vakcín (6,1 mld. Kč) stály za překročením úrovně roku 2020 výrazně navýšené nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu.

Naopak běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně klesly (-3,2 mld. Kč) i přesto, že byly v letošním roce navýšeny mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,9 mld. Kč) a také vyššími transfery vysokým školám (+0,6 mld. Kč) či zřízeným příspěvkovým organizacím na jejich činnost (+0,7 mld. Kč). Převážil totiž efekt loňského oddlužení některých nemocnic (6,6 mld. Kč) a mimořádného finanční ohodnocení zaměstnanců ve zdravotnictví (přes 4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje dosáhly 177,4 mld. Kč a při meziročním růstu o 2,8 % (+4,8 mld. Kč) zaostaly za plánovanou výší o 11,9 mld. Kč. I přes rekordní absolutní výši dosáhl jejich podíl na celkových výdajích 9,3 %, což z hlediska posledních 20 let představuje průměrný výsledek. Nižší než alikvotní čerpání rozpočtu kapitálových výdajů státu je ovlivněno především realizací projektů Národního plánu obnovy zejména v oblasti dopravy jen na 60 % (-6,6 mld. Kč) a současně neuskutečněním některých projektů v oblasti územního rozvoje, sportu a kultury. Nejvýznamnější složku investic státu tvoří transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které svým objemem 66,6 mld. Kč překročily úroveň roku 2020 o 3,5 mld. Kč.

[petrp]

Roboty bude třeba zdanit, jinak kvůli nahrazení pracovníků budou klesat příjmy státních rozpočtů, varuje odborník
Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím více budou klesat příjmy státních rozpočtů. Místo aby lidé do rozpočtů aktivně přispívali, stane se část z nich naopak příjemcem podpor. O návrhu takového zdanění, aby bylo spravedlivé a přínosné, přemýšlí i Pavel Semerád z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zdůrazňuje potřebu globálního řešení, v opačném případě je velmi pravděpodobné, že i v této oblasti vzniknou daňové ráje.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/487 ... ornik.html

[kenavf]

Ako to ale definovať. Robot nie je len to čo má otočné rameno v piatich osiach. Už aj ten výdajný automat na sušienky alebo flašky s colu zobral prácu bufetárke, tak by mal byť zdanený?
Ak je v tom mikroprocesor? Ale ten je už aj v obyčajnom kávovare a ak ho máte v práci tak zobral prácu bufetárke.
Bude to asi treba riešiť nejakou paušálnou daňou z predajnej hodnoty.
Nástup robotov je pozvolný pretože sa zatiaľ nevymysleli také roboty ktoré by zastrčili káblový zväzok do dutiny karoserie a podobne. Ak by to bolo také jednoduché tak by to bolo v automotive dávno zavedené.
So zavádzaním robotov sa viacej ľudí bude presúvať do sféry služieb. Kedysi za Prvej republiky bolo v poľnohospodárstve tuším 60% ľudí ktorí sa snažili zabezpečiť potraviny. Za komunistov už sa to znížilo pod 30% a teraz je to cca 3% rolníkov ktorí cca stíhajú zabezpečiť výrobu potravin a ostatní sa postupne presunuli do sféry služieb. Podobne to bude asi aj s priemyslom aby vyrobil potrebný počet priemyselných výrobkov ktorý si potom kúpia ľudia pracujúci vo sfére služieb.
Takže to asi bude o tej DPHčke alebo nejakej podobnej dani.
IMHO najskorej budú asi vytlačení vodiči kamionov a taxikov automatickými autami.(kamion pendlujúci medzi automobilkou a dodávateľom v okruhu 50km, napr. priemyselný park Lozorno--VW Devínska Nová Ves a späť.)

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20220110/rus ... 57566.html
„Růst cen uhlíku pomáhá urychlit zelený přechod.“ V ECB uvedli, proč nezasahují proti inflaci

V nedávném projevu členky představenstva Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelové zaznělo, že se energetická transformace a navyšování cen „špinavých“ fosilních zdrojů významně podílí na současné vysoké inflaci.
ECB proti takovému růstu cen samozřejmě může zasáhnout, jenže dnes se podle Schnabelové jedná o případ, kdy by banky měly péči o cenovou stabilitu obětovat.
Schnabelová souhlasí s tím, že si měnová politika Evropské centrální banky nemůže dovolit jen nečinně přihlížet růstu cen energií, pokud ohrožují cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu. Aktuální situace však podle ní vytváří nejistotu ohledně racionality takového přístupu.

„Zatímco v minulosti ceny energií často rychle rostly a poté klesaly, současná potřeba bojovat se změnou klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody může znamenat, že náklady na fosilní energie mohou nejen zůstat vysoké, ale že budou ještě růst,“ vyjádřila se Schnabelová.

V takové situaci se národní banky jednotlivých států budou muset rozhodovat, jak velké riziko pro cenovou stabilitu přechod na zelenou ekonomiku představuje a jak moc zdražující energie narušují jejich inflační cíle. Schnabelová ovšem tvrdí, že v každém případě nastala doba, kdy banky budou péči o cenovou stabilitu muset ve jménu zelené transformace opustit.
„Rychlý růst cen uhlíku pomáhá urychlit zelený přechod a světová ekonomika bude muset projít dalekosáhlou transformací,“ je ekonomka přesvědčena.
Schnabelová přitom přiznává, že přechod na obnovitelné zdroje energie, které v současnosti v EU zajišťují pouze asi dvacet procent spotřeby energie, nedokáže uspokojit rychle rostoucí poptávku. Unie se však podle ní v každém případě vydává správným směrem, a to například i ve svém systému obchodování s emisními povolenkami, které si musejí podniky draze kupovat a které ceny energií také významně ovlivňují.

„Měřitelný nárůst cen uhlíku pomůže urychlit zelený přechod. Pokud je trvalý, silně odrazuje od nových investic do nosičů energie z fosilních paliv,“ schvaluje nárůst ceny Schnabelová.

Toto(pádivá inflace) již naši předkové zažili po WW I(nejhůře v Německu, Itálii a Anglii) v důsledku války a Španělské chřipky ale dnes bude mňam Green bez nástupu fašizmu(QR kódy s očipováním včetně peněz i povinnosti držet hubu a krok každého se nepočítá), dnes je vše globálně liberálně demokratické v rámci Great Resetu.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20220105/co- ... 98723.html
Co nás čeká v roce 2022? Podle ekonoma zdraží všechno, nejvíce to pocítí nízkopříjmové domácnosti

Ekonom a člen Národní ekonomické rady Lukáš Kovanda v pořadu Epicentrum souhlasil se slovy premiéra Petra Fialy, která zazněla v jeho novoročním projevu. Konkrétně s tím, že tento rok bude nejtěžším rokem v novodobé historii českého státu.
Upozornil, že v porovnání s minulým rokem se budou největší problémy přesouvat z epidemiologické polohy do ekonomické. Krušný čas podle jeho slov začne z ekonomického hlediska teprve letos. Nejhorším vlivem bude podle jeho slov inflace.

„Ta bude tak rychlá, že překoná růst mezd a to není tak častý jev. Naposledy se to stalo v roce 2013,“ řekl.
Vysvětlil, že jelikož mzdy porostou tempem pěti až šesti procent, nemohou pokrýt tempo růstu míry inflace. „Budeme si muset v České republice utáhnout opasky nejvíce od devadesátých let a to povede k rostoucí frustraci obyvatelstva a nespokojenosti s politickou situací,“ dodal.
Pokračoval s tím, že si tento rok připlatíme v podstatě za všechno. Spíše jde podle jeho slov o to, zda si připlatíme více, či méně. „Že by něco zlevňovalo nebo si drželo svou cenu, bude jen velmi raritní situace. Zdražování bude mít svůj základ v růstu cen energií. Ty jsou obsaženy úplně ve všem.“
Dále zaznělo, že největší dopad pocítí nízkopříjmové domácnosti. Podle Kovandy pak v kontextu růstu cen za energie, za služby a potraviny nebudou moci desítky tisíc rodin splácet své hypotéky.
„Budou čelit rostoucím cenám energií a potravin obzvlášť tíživě, protože ty tvoří velkou část jejich rozpočtů. Není to takový problém pro bohatší rodiny, které mají větší rozpočty, kde potraviny nezaujímají tak velký podíl. Ti však pocítí problém u hypoték. Často si je braly v roce 2017, kdy byly levné a nyní jim končí pětiletá fixace a oni najednou mohou kvůli nárůstu cen hypoték platit třeba o čtyři, pět tisíc korun měsíčně více.“
Kovanda dále uvedl, že se bude prohlubovat i nadále rozdíl mezi bohatými a chudými, mezi vlastníky nemovitostí a těmi, co jim platí nájmy bez šance toho, aby si sami mohli nějakou nemovitost dopřát.
Fialův projev
Český premiér Petr Fiala poprvé vystoupil se svým novoročním projevem. Kdo by však čekal zprávy zalité sluncem, mýlil by se. Nový šéf vlády si totiž myslí, že rok 2022 bude zřejmě jedním z nejsložitějších a nejnáročnějších od vzniku samostatné České republiky. Svá slova Fiala v projevu vysvětlil tak, že Česko bude v letošním roce bojovat nejen s pandemií koronaviru, ale také s inflací a s růstem cen energií.
Pokud jde o tři největší nebezpečí (covid-19, inflace, růst cen energií), dle Fialy potrvá dlouho, než se tyto problémy vyřeší. Vyhlídky sice nejsou nejlepší, ale šéf vlády doufá, že by se první pozitivní výsledky mohly objevit ještě před koncem roku.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/tai ... nske-ciny/
http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 28248.html
Taiwanská ekonomika rychle prorůstá s ekonomikou pevninské Číny

Našinec je neustále konfrontován se zprávami o napětí kolem Taiwanu. O válečných manévrech námořnictev supervelmocí a hrůzách možného jaderného konfliktu. Nebo alespoň o všemožných diplomatických roztržkách a konfliktech, z nichž nejčerstvější je konflikt uměle kvůli Taiwanu vyvolaný s Litvou, kterým se síly usilující o izolaci Evropy od Číny snaží zatáhnout Evropskou unii do zbytečných konfliktů se svým největším obchodním partnerem a s největší lokomotivou svého růstu s Čínou.

Konzument takových zpráv z běžných médií by tedy mohl podlehnout dojmu, že mezi Taiwanem a Čínou je to podobné jako mezi Severní a Jižní Koreu, které dosud formálně neukončily válku a je mezi nimi jen příměří, přičemž na sebe přes demilitarizovanou zónu dále vojensky „cení zuby“. Jenže situace mezi pevninskou Čínou a tímto čínským ostrovem ve skutečnosti v těch věcech, na kterých v reálu opravdu záleží, tj. zejména v obchodu a hospodářské spolupráci, není zatížena ničím, co by připomínalo nepřátelství, nebo byť i poněkud odtažité vztahy. Vzájemná provázanost ekonomiky pevniny a tohoto ostrova není o nic menší, než ekonomiky čínských provincií s čínskými autonomními oblastmi jako Vnitřní Mongolsko, Xinjiang, Tibet nebo ekonomiky provincií se zvláštní administrativní oblastí Hongkong.

Úplně stejně, jako čínská ekonomika tvoří jeden celek s hladkou hospodářskou součinností všech rozmanitých provincií a oblastí, tak je velice úzce a kooperativně propojena s Taiwanem. Obchod mezi pevninou a tímto ostrovem čile běží, podnikatelé z Taiwanu zakládají podniky v pevninské Číně a vše probíhá, jak se na jednu zemi sluší. Situace není v podstatě moc odlišná od stavu spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskem po rozpadu Československa, akorát vlády těchto našich republik jsou na sebe ve formální komunikační rovině o něco vlídnější.

A tato ekonomická provázanost čínské pevniny a dalšího čínského ostrova – zvláštní administrativní oblasti Hongkong – má navíc rostoucí tendenci. Taiwanská celní služba se holedbá, že za rok 2021, za který jsou už k dispozici data, dosáhly vývozy Taiwanu do pevninské Číny a Hongkongu 188,91 miliardy amerických dolarů, což je zatím rekord. Znamená to proti roku 2020 nárůst o ohromujících 24,8 procenta a pro Taiwan, jehož ekonomika je extrémně proexportní, to představovalo skoro polovinu – konkrétně 42,3 procenta – jeho exportu za loňský rok.

Tento vývoj se také neomezoval jen na nějakou část roku. Za samotný prosinec 2021 vyvezl tento čínský ostrov do pevninské Číny a na další čínský ostrov Hongkong zboží za 17,09 miliardy dolarů, což je o 16,2 procenta více než ve stejném měsíci předchozího roku a obnášelo to 42 procent taiwanského prosincového exportu.

Dále rostoucí provázanost těchto složek čínské ekonomiky se ukazuje i na dovozech Taiwanu. Import na tento ostrov z čínské pevniny a z Hongkongu za loňský rok narostla o 29,9 procenta oproti roku předchozímu na 84,17 miliard dolarů.

Také za prosinec 2021 byly dovozy z pevninské Číny a z Hongkongu o 20,6 procenta vyšší než o rok dříve a dosáhly 7,68 miliardy dolarů.

Co se týče celkových čísel taiwanské obchodní bilance za rok 2021, tak vývozy dosáhly 446,5 miliardy dolarů, což bylo o úchvatných 29,4 procenta více než roku 2020. Přitom celkové dovozy taktéž značně vyrostly oproti předchozímu roku o 33,2 procenta na 381,17 miliard dolarů.

Asi by nemělo udivovat, že tradičně silně proexportní taiwanská ekonomika loni vykázala obchodní přebytek 65,28 miliardy dolarů, ovšem úžasné je to, že ve vzájemném obchodu tohoto ostrova s pevninskou Čínou a s Hongkongem měl Taiwan obchodní přebytek 104,75 miliardy dolarů. Ke zvláště významným položkám zboží dováženého z Taiwanu do pevninské Číny a do Hongkongu patří k nemalé roztrpčenosti USA počítačové čipy. Takže např. pro výrobu čínských automobilů čipy jsou, zatímco tady v Evropě je automobilový průmysl v krizi kvůli nedostatku čipů, jehož konec je v nedohlednu.

Až vám bude někdo tvrdit, že Taiwan je ubohý ostrůvek utlačovaný a ohrožovaný Čínou, vzpomeňte si na tato čísla. Také tvrzení o hrozícím útoku Číny na ostrov nevypadají v jejich světle moc věrohodně. Spíše mi věrohodnější připadají úvahy těch analytiků, co tvrdí, že škodám jakéhokoliv násilného řešení taiwanské otázky se chce Peking úzkostlivě vyhnout, zvláště když ví, že mu stačí počkat, a s jeho rostoucím vlivem oproti úpadku USA a dolaru, to znovu připojení přirozená evoluce tak či onak vyřeší sama.

Také výhled na rok 2022 vidí analytici velice nadějně. Je sice pravda, že tento rok může být pro globální trh vysoce problémový a těžko se odhaduje, co se v něm bude dít, kdy hrozí i těžký ekonomický rozvrat světových dodavatelských řetězců, ale o pokračujícím úspěšném prorůstání taiwanské ekonomiky do ekonomiky zbytku Číny snad nikdo nepochybuje ani v tomto roce.

Ukázkou toho, jak se ekonomická spolupráce čínské pevniny a Hongkongu přetváří více na logistiku jedné integrované ekonomické oblasti je i to, že odpoledne v pondělí 10. ledna 2022 se rozběhla železničně-námořní intermodální trasa mezi východočínskou provincií Jiangxi a Taiwanem. Ty intermodální způsoby přepravy jsou takovým sdílením přepravních zařízení mezi různými způsoby přepravy. Takže např. to, co přijede vlakem, se víceméně tak, jak je, strčí do lodi, která je k tomu stavěná, aniž by bylo třeba nějakých manipulací s kontejnery. Dělá se to ovšem jen na trasách s velkými objemy kyvadlové přepravy se zhruba podobnými typy nákladů. A tak se logistika mezi Taiwanem a pevninou stává něčím více podobným logistice mezi úzce spolupracujícími továrnami než standardní zámořské přepravě. Je to více méně prodloužením vlakové trasy železniční společnosti Nanchang Railway o kousek dál od pobřeží.

Ten vlak totiž dorazí v úterý do přístavu Xiamen na východním pobřeží Číny v provincii Fujian a bez složitých manipulací se to vsune do lodi, ze které se obsah zase vysune v taiwanských přístavech Keelung a Kaohsiung. 25 speciálních nosičů zboží odvezených speciálním vlakem těchto hybridů mezi vagóny a lodními kontejnery obsahuje převážně papírenské zboží a produkty metalurgie mědi a textilie.

Na této intermodální železniční trase by měla být veškerá manipulace nesmírně optimalizována s prudkým snížením nákladů a se zkrácením procesů překládky, takže celá pozemní i námořní přeprava i s překládáním má trvat jen dva dny a nebýt ohrožena nedostatky kontejnerů a zácpami v přístavech.

Tyto věci by myslím měly ilustrovat skutečný stav věcí mezi Čínskou pevninou a Taiwane názorněji než ty hororové zprávy o konfliktních situacích na moři.

Nuž toľko asi k úvahám o invázii Číny na Taiwan...
Osol naložený zlatom prejde bránou aj najstráženejšej pevnosti

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/uz- ... ove-banky/
Už to není konspirace. Covid nám ukázal cestu k digitální měně a ID, uvedla pracovnice Světové banky

Vysoce postavená zaměstnankyně Světové banky Mari Pangestu otevřeně popisuje plány, že covid nám ukázal cestu k digitálnímu měně a ID.
Video https://odysee.com/$/embed/mari-pangest ... -roku-2020

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/0 ... ard-liber/
Unilever si dělá zálusk na divizi spotřební farmacie GSK. Nabídl za ni 50 miliard liber

Britský gigant v segmentu spotřebního, drogistického či hygienického zboží Unilever má eminentní zájem o odkoupení divize spotřební farmacie skupiny GlaxoSmithKline. Za GSK Consumer Healthcare nabídl obrovskou sumu peněz. Britská farmaceutická skupina zatím lákavé nabídce odolává. Unilever ale doufá, že se mu obchod podaří dotáhnout do úspěšného konce.

„GSK Consumer Healthcare je lídrem ve velmi atraktivním prostředí spotřební farmacie a pro Unilever by divize byla strategicky vhodnou součástí při pokračujícím přetváření svého portfolia,“ uvedla společnost Unilever ve svém sobotním tiskovém prohlášení, v němž reagovala na nejrůznější spekulace o tom, nakolik se mu spotřební farmaceutický byznys skupiny GSK podaří získat.

Společnost Unilever má totiž o divizi spotřební farmacie britské skupiny GlaxoSmithKline eminentní zájem. Nabídla za ni rovných 50 miliard liber (v přepočtu asi 1,47 bilionu korun), uvedla agentura Reuters a další zahraniční média. Jenže skupina GlaxoSmithKline takovou nabídku rovněž podle zahraničních zdrojů odmítla.
GSK prodej spotřební divize zatím odmítla

Britský deník The Sunday Times přišel s tvrzením, že GlaxoSmithKline nabídku odmítla kvůli tomu, že se jí nabízené peníze zdály příliš malé. Podle agentury Reuters však skupina GSK odmítla důvod svého rozhodnutí komentovat. Stejně tak společnost Unilever odmítla sdělit, zda o spotřební farmaceutický byznys bude usilovat i nadále a zda svou nabídku zvýší.

Podle nejrůznějších analytiků je problém právě v ceně. Pokud prý chce někdo zmíněnou část GlaxoSmithKline získat, musí nabídnout víc než zmíněných 50 miliard liber. Přestože například brokerská a poradenská společnost Jefferies nedávno divizi GSK Consumer Healthcare ocenila na 45 miliard liber.
50 miliard je proklatě málo

Podle analytika BBC Simona Jacka je 50 miliard liber málo. „Problém GSK s nabídkou Unileveru je ten, že cena není správná. Podle analytiků Barclays i Goldman Sachs je totiž hodnota zmíněné divize právě kolem 50 miliard liber, jenže ta nezahrnuje několik podstatných a důležitých okolností,“ napsal Jack ve své analýze.

Tou první je podle Simona Jacka prémie. Obvykle se totiž za převzetí tak velkého byznysu platí prodávajícímu prémie kolem 30 procent navíc oproti aktuálnímu odhadu tržní ceny. Pokud prý však zohledníme i zadlužení GSK Consumer Healthcare, nabídková cena by měla být alespoň o pět miliard liber vyšší.

Druhou okolností je možnost zvýšení ziskovosti spotřebního farmabyznysu GSK, a to prostřednictvím snížení nákladů, k němuž by pravděpodobně došlo i v případě, že by GSK zmíněnou divizi nechtěla prodat. Třetím faktorem, který by mohl nabídkovou cenu GSK Consumer Healthcare zvýšit, je očekávaný růst tržeb, o němž už dříve hovořila výkonná ředitelka GSK Emma Wlamsleyová.
Šéf Unileveru pod tlakem

Unilever přišel s nabídkou na odkup spotřební farmacie od GSK v době, kdy se jeho výkonný ředitel Alan Jope dostal pod tlak kvůli klesajícímu cenovému trendu akcií společnosti Unilever. Firmu totiž drtí stoupající náklady, a to zejména na trzích rozvíjejících se zemí, které jsou největším zdrojem příjmů Unileveru.

Akcie Unileveru totiž za poslední rok na londýnské burze oslabily asi o deset procent. Naproti tomu akcie jeho hlavních konkurentů zaznamenaly buď opačný vývoj, nebo poklesly jen mírně. Prvním případem je společnost Procter & Gamble, jejíž akcie zpevnily o 18 procent, druhým pak společnost Reckitt, která za uplynulý rok ztratila je něco přes jedno procento.

Vedení Unileveru kritizují už i jeho akcionáři. Šéf investičního fondu Fundsmith Terry Smith v minulém týdnu uvedl, že Unilever dává přednost udržitelnosti před výkonností. Fundsmith přitom patří mezi deset největších akcionářů této známé britské obchodní společnosti. Právě strategický nákup by mohl vést k tomu, že akcie Unileveru začnou opět růst.

Po začlenění do koncernu nejspíše EMA změní regulaci těchto léčiv na úroveň drogistického zboží aby nebyl narušen Jednotný trh EU

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/sandziv-gupt ... eutrality/
Sandžív Gupta: Hutě Liberty Ostrava chtějí do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality

Lze provozovat uhlíkově neutrální ocelárnu? Podle britského podnikatele Sandžíva Gupty, který již několik let ovládá Liberty Ostrava, to možné je. Jak chce tohoto ambiciózního cíle Liberty Ostrava dosáhnout? Především obří investicí do elektrických hybridních pecí. Nutná bude ale i částečná asistence státu, klíčová je totiž výstavba vedení vysokého napětí do hutě, aby mohly být tyto uhlíkově neutrální pece zprovozněny.

Na rozdíl od roku 2019, kdy Sandžív Gupta se svojí skupinou Liberty Ostrava ovládl, došlo v ocelářském průmyslu v posledním roce k výraznému zlepšení. Vinou globálního poklesu musel holding do Liberty Ostrava v roce 2019 nalít zhruba 3,6 miliardy korun, loni už ale podnik „jel“ díky oživení poptávky téměř na maximální kapacitu.

„Je tomu možná těžké uvěřit v druhém roce covidové pandemie, ale rok 2021 byl jedním z nejlepších v historii Liberty Ostrava. EBITDA jen za první pololetí kalendářního roku dosáhla 2,6 miliardy korun a druhé pololetí pokračovalo v tomto pozitivním trendu,“ konstatoval Sandžív Gupta.

Cesta k neutralitě
Vydělané prostředky holding reinvestuje a tyto investice vedou k „zelenému cíli“ ocelárny. Tento závazek je ve strategii celé Guptovy skupiny GFC Alliance vyjádřený zkratkou CN30 (dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030). Klíčovým modernizačním projektem má být náhrada tandemových pecí pro výrobu oceli novou technologií hybridních elektrických pecí. S tímto záměrem již britský podnikatel do Liberty Ostrava vstoupil a projekt pokračuje. K vyhlášení vítězného dodavatele by mělo dojít již v prvním kvartále letošního roku.

Nová technologie hybridních pecí má být dle majitele Liberty Ostrava nejmodernější v Evropě. Při vypracovávání projektu kladli ve firmě silný důraz například na schopnost použít širší spektrum komodit pro výrobu oceli, a to včetně briket HBI a pelet DRI, tedy produkty přímé redukce železné rudy, což dá ocelárně do budoucna daleko větší flexibilitu.

Projektový tým už také pracuje na dokumentaci pro příslušná územní a stavební povolení, která by měla umožnit zahájení výstavby v roce 2023.

Pro úspěch velmi náročného projektu je ovšem potřeba také kooperace státu, konkrétně státního podniku ČEPS, který má na starosti elektrickou rozvodnou síť. „Je zbytečné mít hybridní elektrické pece bez elektrické energie, která by je poháněla. Takže platí, že potřebujeme pomoc české vlády s výstavbou vedení vysokého napětí do Liberty Ostrava tak, aby byla realizována co nejblíže roku 2025, což je předpokládaný termín dokončení výstavby hybridních pecí,“ tvrdí Sandžív Gupta.

Nové elektrické hybridní pece umožní ocelárně produkovat více oceli, celkově přes tři miliony tun ročně, ale levněji a s daleko menší ekologickou stopou. Právě nové pece představují hlavní krok k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030.

Modernizace válcovny
Hybridní elektrické pece samy o sobě představují obrovskou investici, v Liberty Ostrava se ale kromě ní pustili do další – a to rovněž v miliardové hodnotě. Jde o modernizaci Steckelovy válcovny, jejímž cílem je zvýšit provozní spolehlivost a kvalitu vyráběného materiálu, aby byl vhodný pro produkty s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například svařované trubky pro plynovody.

„Již v roce 2021 byla vylepšena hydraulika, kdy došlo například k výměně starých ventilů, a proběhla příprava na instalaci rentgenových měřičů tloušťky plechů. Většina práce bude odvedena v letech 2022 a 2023, kdy proběhne výměna pecních navíječek, chladicích věží a řady dalších komponent,“ upřesňuje Sandžív Gupta již realizovaný projekt.

Ocel jako součást plánu obnovy
Přestože je ocelářství cyklický byznys, věří britský byznysmen v dobrou budoucnost nejen svého ostravského provozu. Paradoxně, přes všechny negativní vlivy, napomohl ocelářství i covid. Narušení světových dodavatelských řetězců připomnělo Evropě, že nelze spoléhat jen na dovozy, ale že je nutné alespoň parciálně podporovat kontinentální strategický průmysl.

„Vznikla masová pobídka, politická i finanční, k obnově národních ekonomik, která přináší velké investice do infrastruktury, jako jsou projekty mostů a silnic. To vyžaduje hodně oceli. Evropská unie poskytne miliardy eur na podporu národního plánu obnovy, a to i v České republice. EU a její orgány také uznaly, že pokud vyžaduje od evropského průmyslu investice do zelené modernizace, aby byly dosaženy cíle redukce emisí uhlíku podle balíčku Fit for 55, musí chránit evropský průmysl proti globálním konkurentům, kteří vyrábějí bez jakýchkoliv pobídek ke snížení jejich ekologické stopy, a tak zůstávají ´levní a špinaví´,“ dodává Sandžív Gupta.

Proto hodlá Sandžív Gupta do budoucna spolu se svými evropskými podniky spolupracovat s orgány EU a dalšími stakeholdery a připomínat jim význam průmyslu i pracovních míst, které na něm závisí. Vedle toho budou intenzivně pracovat na zelené transformaci průmyslu v duchu své strategie CN30.

[petrp]

:sipka:

Především obří investicí do elektrických hybridních pecí. Nutná bude ale i částečná asistence státu, klíčová je totiž výstavba vedení vysokého napětí do hutě, aby mohly být tyto uhlíkově neutrální pece zprovozněny.

Uhlíkově neutrální pece pouze přesunou problém do elektrárny. "Uhlíková neutralita" je pouze hraničící s náboženským fanatismem...

Uhlíková neutralita je utopií. Do dvou let rekordně stoupnou emise, tvrdí IEA
Objem emisí skleníkových plynů dosáhne v roce 2023 opět na dosavadní maximum a poté bude dál narůstat, odhaduje v nejnovější zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... nicni_mato

Dražba slibů snižování emisí nám skutečné snížení emisí nepřinese! Snížené emisí mohu přinést technologie. To, co cíl uhlíkové neutrality činí skutečně nedosažitelným, je nepochopení velikosti této výzvy a absence realistických návrhů politik, které odpovídají velikosti problému. Když vidíte tuto „dražbu slibů“ snižování emisí v klimatické politice, ptejte se spíše na rychlost uplatňování bezuhlíkových technologií a rychlost odstavování stávající infrastruktury fosilních paliv. Částečně nám také pomůže orientovat se podle investičních nákladů, prezentovaných IEA ve WEO 2019.

Závěry, které nelze pominout:

• Energie se rovná kvalitě života a zasahovat bychom měli jen v nejpřesvědčivějších případech.

• Dodávky energie pro moderní svět musí být spolehlivé a dostupné věcně i finančně.

• Obnovitelné zdroje se ani nepřibližují tomu, aby dnes představovaly řešení klimatického problému průmyslového světa v uvedených parametrech.

• Je nutno počítat s tím, že spotřeba energie naroste do roku 2040 asi o 40 % především v asijských zemích a v Africe.

• Čína není majákem přechodu na obnovitelné zdroje a zatím není důvod očekávat posun v primárních energetických zdrojích i přes opačná politická prohlášení.

• Dokonce i kdyby byly všechny složky bezuhlíkových technologií k dispozici už dnes (a to zdaleka nejsou), rozsah takovéto transformace si vyžádá velmi dlouhé časové období mnoha generací, jak ostatně dokládá i WEO 2019.

https://realisticka.cz/2021/04/03/nepoh ... zba-slibu/

Oni vydělají, vy zmrznete. Český vědec a boj za klima: Dopadne na všechny
„Počet obětí atmosférických přírodních pohrom klesl za posledních sto let o 99 procent!“ odmítá meteorolog Milan Šálek zvěsti, že klimatická změna zničí naše domovy. A nabídl čtenářům ParlamentníchListů.cz další údaje. „Obnovitelné“ Německo má v energetice šestinásobné emise CO2 než „jaderná Francie“. Co bychom dělali, kdyby přišla tuhá zima jako v letech 1928–1929? Nic by nás nezachránilo, varuje doktor Šálek. „Na zeleném údělu může dost informovaných lidí i značně vydělat, než se kormidlo otočí, a většina lidí při pohledu na účty za energie procitne,“ říká odborník.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... hny-677492

[DJW]

Úryvok z prednášky o prognozach a možných scenároch vývoja spoločnosti: (rusky s Aj titulkami)

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cerne-uhli-j ... australie/
Černé uhlí je nedostatkové i v Polsku. Do Česka se musí dovážet z Kanady či Austrálie

Útlum těžby černého uhlí na Ostravsku zvyšuje závislost České republiky na dovozu. Ten pochází stále hlavně z Polska, avšak roste objem importu ze Spojených států amerických, Kanady i Austrálie. Evropa již většinu uhelných dolů zavřela, tudíž musí dovážet chybějící palivo ze zámoří nebo z Ruska.

Nemalý ohlas vyvolala v českých médiích zpráva o přepravě australského černého uhlí lodí po Labi do Děčína. Dále už na místo spotřeby v ostravském regionu putovalo palivo vlakem. Česká televize citovala spolumajitele společnosti EVD-Evropská vodní doprava Lukáše Hradského, podle kterého se jednalo o první zkušební jízdu, aby si zákazník ověřil, že tato cesta pro přepravu uhlí je reálná.

Na území České republiky zbývá v provozu poslední černouhelný důl, provozuje jej státem vlastněný podnik OKD ve Stonavě na Karvinsku. Loňská produkce OKD dosáhla podle nedávno zveřejněných statistik ministerstva průmyslu a obchodu 2,18 milionu tun (1,47 milionu tun koksovatelného a 705 tisíc tun energetického černého uhlí). Na pokrytí domácí spotřeby to ovšem nestačilo – dalších 4,16 milionu tun černého uhlí se muselo dovézt. V meziročním srovnání to bylo o 27,5 procenta více.

Detailní pohled na to, odkud se černé uhlí dováží, nabízejí údaje Českého statistického úřadu. Zatím jsou k dispozici data za leden až listopad loňského roku, kdy se celkem do Česka dovezlo 4,12 milionu tun černého uhlí v hodnotě téměř 12 miliard korun. Tři čtvrtiny pocházejí z Polska, zbytek tvoří dodávky ze vzdálenějších zdrojů – z USA, Kanady, Ruska a Austrálie.
Dovoz černého uhlí podle zemí (leden – listopad 2021)

uhli-dovoz-do-ceska[1].png (10.67 KiB) Zobrazeno 6283 x

Objem a hodnota dovozu černého uhlí do ČR, leden až listopad 2021. Zdroj: ČSÚ

Mimořádný skok se loni odehrál v případě dvou zemí. Import z Kanady narostl meziročně sedminásobně na 323 tisíc tun, z Austrálie 57krát na 97 tisíc tun. Z hlediska logistiky to není snadný úkol: uhlí se většinou překládá na vlak v nizozemském Rotterdamu, poté následuje přeprava po značně vytížených železničních trasách na místo spotřeby. Tím je hlavně Ostravsko, konkrétně hutě Liberty Ostrava a Třinecké železárny, nebo také teplárny skupiny Veolia Energie. Další velký odběratel – Elektrárna Dětmarovice v majetku Skupiny ČEZ – má ukončit spalování uhlí nejpozději na jaře příštího roku.

V příštích letech se závislost na zámořském uhlí dále prohloubí. Poslední důl společnosti OKD má ukončit těžbu v prosinci letošního roku. Také produkce černého uhlí v Polsku dlouhodobě klesá s ohledem na stáří a vyčerpání některých důlních lokalit a nízké investice do nových dolů. Podle odborného webu Argus Media muselo Polsko pro pokrytí domácí spotřeby loni dovézt přes 10 milionů tun černého uhlí, a to hlavně z Ruska.

Rusi by mali niečo s tým dovozom robiť - neni možné, aby predávali niekoľkonásobne lacnejšie ako iní, keď sú češi ochotní platiť oveľa viac.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... zrychluje/
http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 31104.html
Čínský průmysl čipů raketově roste a zrychluje

V USA čekají, že čínský podíl na trhu čipů bude roku 2024 ve výši 17%.

Geopolitické stratégy Spojených států postihlo cosi jako čipové běsnění. Čipy se pro ně stávají nejvyšší metou v jejich štvanici za opětovným nastolením americké hegemonie nad světem, kdy jejich snahy se točí kolem dvou hlavních os, znovu udělat z Ameriky hlavní dílnu a vývojovou laboratoř počítačových čipů jako za časů revoluce v Silicon Valley v 80. letech a počátkem 90. let a zadruhé, nedopustit, aby se z Číny stal významný hráč dodavatelských řetězců výroby čipů, natožpak významný vývojář čipů. A pro to zadušení čipů v Číně jsou ochotni ohromných obětí. Jejich současná politika čipů je na úkor jejich vlastního hospodářského zotavení a zotavení ekonomiky celého světa, když nedostatek čipů je jedním z největších problémů, s jakými se potýkají celosvětové dodavatelské řetězce, a rychlý konec krize čipů není v dohledu, přičemž bez konce krize čipů nedojde ke skutečnému globálnímu ekonomickému zotavení.

V USA se právě chystá schválení zákona na zvýšení konkurenceschopnosti Ameriky opětovným nárůstem podílu země na výrobě a vývoji čipů ve světě pokud možno ruku v ruce se zadušením růstu průmyslu čipů v Číně.

Do vývoje a budování výrobních kapacit čipů se mají i za cenu zvýšení státního dluhu přesměrovat ohromné prostředky se snad ještě vyššími preferencemi, než má zbrojní průmysl, neboť dominanci v čipech asi považují za geopolitický významnější pro světovou dominanci, než vojenskou převahu. Ovšem, jak poznat míru americké úspěšnosti v této snaze?

Samozřejmě, že to lze poznat na počínání investorů a toků investic. Ty uměle vyvolané toky čipových investic do Ameriky jsou zatím spíš konstruktem plánovačů. Ale toky investic do jiných míst, jako třeba Korea, jsou na tom jinak, a samozřejmě, že toky investic v tomto oboru se přímo lavinovitě už nějakou dobu valí do Číny i přes všechny americké pokusy pokřivit svobodný kapitálový trh a ty toky přesměrovat podle své libovůle.

Např. počet čínských firem věnujících se designu nových typů čipů od roku 2019 do roku 2021 o 26,7 procenta, takže už jich je 1 780 a ta rychlost nárůstu jejich počtu se zvyšuje, jako to bylo kdysi v zlatých časech Silicon Valley v Americe. To zrychlování růstu čínského čipového průmyslu trvá už alespoň 10 let. A v posledním roce je ten nárůst už explozivní. V roce 2020 bylo v Číně 20 900 podniků spojených s průmyslem čipů. A v roce 2021 jich už bylo 86 400, tj. nárůst o 207,39 procenta.

To je do velké míry výbuch Americe do tváře. K tomuto vývoji nejspíš nic nepřispělo tolik, jako americké blokády na exporty čipů do Číny. Ty nárůsty čínského čipového průmyslu jsou mnohonásobné v porovnání s objemy přesměrování dodávek čipů a z Číny se díky tomu stává větší konkurent na trhu čipů, než nebýt těch restrikcí. Do té doby to byla obyčejná komodita, o kterou se nikdo moc nestaral. Teď ale vypukla čipová horečka a po čipech se jde více než po zlatě. V Číně rostou obdoby někdejšího amerického vznikajícího Silicon Valley jako houby po dešti. Investoři celého světa nad tou čipovou válkou zajásali, vidí v ní jednu z největších investičních příležitostí naší doby a lačně se vrhají do investic do nově vznikajících čínských podničků.

A znalci si libují v očekávání, že tento trend potrvá nejméně 10 let, nebude-li to déle. Existují totiž dva trendy. Zaprvé, současný nedostatek čipů není obyčejným narušením logistiky pandemickou krizí. Je hlavně způsoben daleko rychlejším nárůstem poptávky, než jaké byly dosud do tohoto oboru investice, neboť se rychleji rozvíjí průmysly následně čipy využívající, včetně těch jednoduchých, ale chce jich daleko více, protože čipy jsou teď skoro všude a s internetem věcí, který už teď rozbíhá průmyslovou revoluci 4.0, těch čipů bude třeba mnohokrát více.

I kdyby USA investovaly do zvýšení produkce čipů stejně šíleně jako do zbraní, tak stejně zůstane pro Čínu více globální poptávky, než kolik jí ona bude moci uspokojit.

Dalším trendem je to, že čipy se začínají dělat více na míru svému účelu. Doteď se skoro všechno skládalo z určitých čipů s univerzální použitelností. Teď se ale pro umělou inteligenci a různé zvláštní účely vyvíjí trochu jiné čipy střižené tomu účelu na míru. Poptávka po čipech různých určení také poroste daleko rychleji, než bude stíhat vývoj.

USA nemají šanci uspokojit rostoucí poptávku po množství nových čipů ani po množství nových konstrukcí čipů a svými opatřeními, kterým zrychlily vývoj a investice do Čipů v Číně, si jen vytvořily nového konkurenta, ale nemohou Čínu z tohoto explozivně rostoucího trhu vytlačit. Vývojáři čipů a budovatelé nových výrobních kapacit nebudou mít hodně let šanci nárůst poptávky uspokojit a těžko na takovém trhu bude možno získat dominanci.

Např. pro umělou inteligenci, ale jinde, jsou teď poptávány čipy, které jsou střižené na míru algoritmům.

Dnes je poptávka po čipech alespoň desetkrát vyšší než před několika lety a spíše se zrychluje a zvyšuje se i rozmanitost požadovaných čipů k rozmanitým účelům a algoritmům.

A Amerika nemůže investovat do tohoto oboru tempem, jakým by Číně nebo komukoliv v tomto oboru úspěšnému znemožnila nárůst podílu na trhu. V současnosti je čínský podíl na globálním trhu čipů 9%. A podle zprávy Asociace polovodičového průmyslu USA bude čínský podíl na tomto trhu roku 2024 ve výši 17 procent a dosáhne rozsahu 116 miliard dolarů.

Americký podíl na tomto trhu býval relativně donedávna většinový. V roce 2015 se propadl na 50 procent a roku 2024, i když bude Intel Corp. investovat 100 miliard dolarů do vybudování obrovského výrobního komplexu v Ohiu, tak stejně sami Američtí analytici nečekají, že by jejich podíl na světovém trhu byl roku 2024 více než 40 procent.

V Číně zatím pěstují několik obdob Silicon Valley. Největší je v Šanghaji a pokouší se zde vyvinout 3 nanometrové či menší struktury čipů a do 5 let pro ně vytvořit průmyslovou základnu – tzv. platformu pro pokrok v polovodičovém průmyslu k dosažení tržní konkurenceschopnosti na národní úrovni, které říkají EDA.

Ve světě mezitím probíhají procesy růstu poptávky, jakou nikdo sám, ani USA ani Čína neuspokojí a můžeme se těšit, že svobodný trh zvítězí nade všemi, kdo by si chtěli hrát na polovodičové monopolisty.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/pandemie-ve- ... eho-stavu/
Pandemie ve vzduchu i na moři: dosud nebyla dosažena ani polovina předkrizového stavu

Situace v letecké i námořní dopravě je stále pod vlivem pandemie. Objem provozu ve vzdušném prostoru za rok 2021 nedosáhl ani poloviny předkrizového stavu. Podobná situace je v nákladní letecké i námořní dopravě.

Letecká doprava
Ve vzdušném prostoru České republiky bylo za celý loňský rok zaznamenáno 361 522 letů, což představuje úroveň provozu ve výši 43 procent předchozího roku. To je výrazně méně než evropský průměr. Ten dosáhl 56 procent provozu. Celkem bylo v evropském vzdušném prostoru provedeno 6,2 milionu letů. Jen pro srovnání, v roce 2019 to bylo více než 11 milionů letů.

„Od roku 2021 jsme určitě očekávali mnohem víc. S ohledem na přetrvávající omezení se civilní letecká doprava nevrátila ani zdaleka do předcházející kondice. Nadále však bereme celý tento vývoj i jako příležitost k zásadní modernizaci našich technologií i přípravě klíčových profesí na návrat provozu k předchozím hodnotám, který by měl nastat nejpozději v roce 2025“, říká Jan Klas, ředitel Řízení letového provozu.

Důvodem krizové situace v ČR je i nadále úplná absence vnitrostátní letecké dopravy a zejména využívání přímých letových tratí mimo naše území. Cestující využívají dostatek kapacity v Německu a Rakousku. Svůj vliv mají také změny a dostatek kapacit na tratích přes severní Atlantik do severoamerických destinací.

Poloviční pokles provozu znamenal ale jeden pozitivní přínos pro cestující. Díky malé letové frekvenci bylo na jednotlivých letech dosaženo téměř nulového zpoždění

Letecká nákladní doprava
Uzavřená letiště či šíření infekce mezi personálem. To byl hlavní důvod velkého propadu objemů i leteckých přeprav zboží. Přepravní společnosti zaznamenaly výrazný pokles, ze kterého se dosud nevzpamatovaly.

Na druhou stranu dochází k transportu produktů, které se dříve v takovém množství nepřevážely. Jde především o roušky a respirátory, ochranné obleky a antigenní testy. Ani přesto ale v leteckých přepravách nedosahujeme objemů, které jsme měli před pandemií,“ uvádí Vít Votroubek ze Svazu spedice a logistiky ČR.

Firmy se teď musí vyrovnávat s výrazně vyšší pracností zakázek. „V rámci přeprav je nutné řešit spoustu problémů, což zabírá více času než dříve. Kvůli tomu je jeden pracovník schopen zpracovat menší počet přeprav než v minulosti. Problém je totiž v tom, že nic není tak, jak je naplánováno. Vše se v průběhu času mění. Zásilky se musí sledovat, je nutné informovat zákazníky, přeobjednávat kapacity a podobně,“ specifikuje ředitel přepravní společnosti Jan Bláha.

Námořní doprava
Podobná situace je i v námořní přepravě. I tady chybějí kapacity na přepravu zboží. Situace by se mohla změnit v polovině roku, kdy se očekává spuštění většího počtu obřích lodí několika rejdařů. Tím by se měla navýšit přepravní kapacita na trase mezi Čínou a Evropou.

Otázkou ale zůstává, jak budou s tak velkým objemem pracovat přístavy, jestli budou schopny zboží pružně odbavovat. „Může se stát, že se sice zlepší situace s kapacitou na lodích, ale na druhou stranu se bude zboží hromadit v přístavech, kde tak nebude docházet ke včasnému odbavování kontejnerů,“ říká Jan Bláha.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/0 ... dobry-rok/
Skupině Merck loni rapidně vzrostly tržby i zisk. Novartis a Sanofi mají za sebou rovněž dobrý rok

Americká farmaceutická skupina Merck (mimo území USA a Kanady pod značkou Merck Sharp & Dohme, zkratka MSD) se může pochlubit zvýšením čistého zisku o více než 170 procent. Z tohoto pohledu se švýcarskému Novartisu loni dařilo ještě lépe. Francouzská skupina Sanofi čelila ve Spojených státech nižšímu zájmu o vakcínu proti chřipce, přesto se jí podařilo zvýšit zisk dvouciferným tempem. Informace zveřejnily firmy ve svých tiskových zprávách.

Americké farmaceutické společnosti Merck se ve čtvrtém kvartále podařilo dosáhnout meziročního růstu tržeb o 24 procent na 13,5 miliardy dolarů. Z hlediska výsledku hospodaření u Mercku došlo k přehoupnutí z více než dvoumiliardové ztráty do téměř čtyřmiliardového zisku. Vyplývá to z finančních výsledků, které skupina v uplynulém týdnu zveřejnila.

Za celý loňský rok pak Merck vydělal 12,3 miliardy dolarů (v přepočtu přes 261 miliard korun), což bylo o 173 procent více než v roce 2020. Tržby skupiny vzrostly o 17 procent na 48,7 miliardy dolarů (asi 1,03 bilionu korun).

„Dosáhli jsme silného růstu tržeb i zisku, a to jak ve čtvrtém kvartále, tak za celý rok. Loni jsme investovali do výzkumu, vývoje, výroby a komercializace léků a vakcín s cílem posílit udržitelnost našeho byznysu,“ uvedl v tiskovém prohlášení Robert M. Davis, výkonný ředitel společnosti Merck.
Molnupiravir prý funguje proti omikronu

Davis zároveň nastínil plány pro rok 2022. „Do letošního roku jsme vstoupili s obrovským tahem na branku. Chceme urychlit inovace tak, abychom dokázali uspokojit kritické potřeby pacientů a přispěli ke zlepšení globální zdravotní situace. To zůstává jádrem naší strategie – soustředit se na přínosy pacientů a dlouhodobé zvyšování hodnoty pro naše akcionáře,“ dodal šéf Mercku.

Skupina Merck slavila úspěch na přelomu loňského léta a podzimu, kdy přišla s poměrně účinným lékem na covid molnupiravir. Jenže se ukázalo, že jeho účinnost je nakonec nižší než 50 procent, jak původně deklaroval Merck. Nyní Merck tvrdí, že molnupiravir je účinný proti variantě omikron, a opírá se mimo jiné o studii zveřejněnou v časopise New England Journal of Medicine.

Merck rovněž oznámil, že na dodávky molnupiraviru má podepsané kontrakty o dlouhodobých dodávkách pro organizaci UNICEF, jíž má dodat až tři miliony terapií. Pro rok 2022 Merck počítá, že molnupiravir mu na tržbách přinese 5 až 6 miliard dolarů. Dosud za tento lék inkasoval necelou miliardu.
Novartisu rekordně rostl zisk

Švýcarská farmaceutická skupina Novartis zaznamenala jen nepatrný růst tržeb, a to jak ve čtvrtém kvartále, tak za celý loňský rok. Ve čtvrtém čtvrtletí se mu obrat zvýšil o čtyři, za rok 2021 o šest procent – na 51,6 miliardy dolarů (asi 1,1 bilionu korun).

Z hlediska čistého zisku má ale Novartis opravdový důvod k oslavě. Novartis jen v období od října do prosince loňského roku vydělal přes 16 miliard dolarů (více než 345 miliard korun), což je o 676 procent více než o rok dříve. Za celý rok 2021 pak jeho čistý zisk mírně převýšil 24 miliard dolarů (509 miliard korun), a vzrostl tak meziročně o 200 procent.

„Novartis má za sebou další solidní rok s růstem ve výši středních jednotek procent, zvětšováním marže a silným objemem volné hotovosti. Dařilo se nám napříč všemi regiony světa a podařilo se nám upevnit pozici z hlediska střednědobého i dlouhodobého horizontu,“ komentoval výsledky výkonný ředitel Novartisu Vas Narasimhan.

Novartis má podle Narasimhana v zásobě kolem 20 inovativních kandidátů na léky, které budou společnosti generovat nezanedbatelné příjmy. K jejich schválení regulačními úřady by mělo docházet postupně až do roku 2026. „Nacházíme se v rovnováze s tím, jak alokujeme kapitál a pokračujeme v investicích do inovací, čímž zároveň akcionářům zhodnocujeme jejich investici,“ dodal Narasimhan.
Sanofi posiluje výzkum a vývoj

To francouzská skupina Sanofi oznámila rovněž velmi slušné výsledy, třebaže z hlediska zisku nejsou tak ohromující jako v předchozích dvou případech. Tržby se Sanofi podařilo ve čtvrtém kvartále zvýšit o 6,5 a za celý rok 2021 o 4,8 procenta. Sanofi loni utržila 37,8 miliardy eur (asi 920 miliard korun). Čistý zisk společnosti stoupl o 11,8 procenta na 8,2 miliardy eur (bezmála 200 miliard korun).

„Sanofi zakončila rok 2021 silnými čísly ve čtvrtém čtvrtletí,“ zhodnotil výsledky výkonný ředitel Sanofi Paul Hudson. Přestože se ve čtvrtém kvartále propadly příjmy z prodeje vakcín, není to podle Hudsona důvod k panice. Za celý rok se totiž jejich prodeje zvýšily, a to hlavně díky vakcíně proti chřipce.

Společnost podle Hudsona investuje obrovské prostředky do posílení výzkumných kapacit, čímž chce rozšířit portfolio vyvíjených léčivých přípravků. „Naše vynikající finanční výkonnost potvrzuje naši schopnost zvýšit ziskovost skrze vylepšení produktového portfolia, což nám pomůže dosáhnout vytyčených cílů pro rok 2022,“ dodal Paul Hudson.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cestovni-ruc ... e-a-ruska/
Cestovní ruch loni ožil, oproti roku 2019 však zůstává slabý. Zmizeli turisté z Asie a Ruska

Cestovní ruch v posledním čtvrtletí loňského roku výrazně ožil. Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně se zvýšil o 354 procent, počet přenocování vzrostl o 262 procent. Celoroční výsledky jsou mírně lepší než čísla za rok 2020, stále však zůstávají pod úrovní z dob před koronavirovou pandemií.

Ve čtvrtém čtvrtletí se v hromadných ubytovacích zařízeních podle Českého statistického úřadu ubytovaly 3 miliony hostů. Domácích hostů se celkem ubytovaly 2 miliony, tedy více než trojnásobek proti konci roku 2020. Návštěvnost zahraničních hostů se zvýšila desetinásobně na 1,03 milionu příjezdů. Toto srovnání je však výrazně ovlivněno nízkou návštěvností z konce roku 2020, kdy platil zákaz ubytovacích služeb.

Podle vyjádření společnosti OREA Hotels & Resort se celkem vydařila druhá polovina prosince, kdy horské hotely sítě OREA vykázaly 90procentní obsazenost, a to i přes masivní rušení rezervací zahraničními hosty. „Jiná situace byla v našich městských hotelech, kde jsme během druhé poloviny prosince zaznamenali 30 až 50procentní obsazenost. Důvodem bylo opět odhlašování zahraničních hostů na poslední chvíli, které již ale na rozdíl od horských hotelů nebylo ve větší míře nahrazeno českou klientelou,“ říká ředitel obchodní strategie hotelové sítě OREA Hotels & Resorts Jiří Fontana.

Potvrzují to i čísla statistického úřadu. Návštěvnost z řad cizinců byla navzdory silnému meziročnímu přírůstku na úrovni pouhých 40 procent stavu z roku 2019. Ze statistik ubytovaných hostů v hotelech a penzionech téměř zcela zmizeli dříve početní turisté z Ruska, Číny, Japonska a Jižní Koreje. V první desítce zemí, co se týká ubytování v Česku, tak nalezneme většinou jen státy Evropské unie. Výjimku tvoří v pořadí šesté Spojené státy americké a sedmý Izrael.

„Ve Spojených státech skvěle zafungoval náš vánočně ladění klip, spoty na nejsledovanější americké televizní stanici CBS zhlédlo na východním pobřeží USA téměř 8,5 milionu diváků. Další nastartování příjezdů z tohoto trhu očekáváme v souvislosti se spuštěním přímých letů společnostmi Delta Airlines a United,“ uvedl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.

Za celý minulý rok hromadná ubytovací zařízení v Česku vykázala zvýšení počtu příjezdů i přenocování. Hostů se ubytovalo 11,4 milionu (zvýšení o 5,2 procenta) a v hromadných ubytovacích zařízeních strávili 32 milionů nocí (o 1,8 procenta navíc). V porovnání s předcovidovým rokem 2019 byl loňský objem návštěvnosti poloviční.

Domácích hostů se ubytovalo 8,8 milionu, o 9,6 procenta více než v roce 2020. Naopak ubytovaných cizinců v Česku znovu ubylo – meziročně o 7,6 procenta na 2,6 milionu. Ještě výraznější rozdíl vznikne při srovnání let 2021 a 2019, kdy počet českých hostů v hotelech a penzionech klesl o 21 procent a zahraničních o 76 procent.

Nejnavštěvovanějším regionem v rámci České republiky byla Praha, která v loňském roce evidovala 2,36 milionu hostů. Na druhém místě se umístil Jihomoravský kraj, který navštívilo 1,33 milionu hostů. Třetí pozici drží Jihočeský kraj s počtem 1,12 milionu ubytovaných hostů.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zachrana-aut ... -v-evrope/
Záchrana automobilového a elektronického průmyslu: EU uvolní 11 miliard eur na vývoj mikročipů v Evropě

Evropská unie ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (266 miliard Kč) na podporu jejich vývoje v Evropě. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Masivní podpora klíčového technologického odvětví má podle komise do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu Kč).

V souvislosti s pandemií a prudkým růstem poptávky za pokrizového oživení výroby se některá odvětví musejí vyrovnávat s nedostatkem čipů, při jejichž dovozu jsou evropské země závislé především na Spojených státech, Číně nebo Tchaj-wanu. Evropská komise chce proto v příštích letech podpořit postupný přesun výroby do Evropy.

„V krátkodobém výhledu je našim cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim,“ prohlásila von der Leyenová. V dlouhodobější perspektivě by se podle ní Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů „na tomto velmi strategickém trhu“.

Zatímco v současnosti se Evropa na celosvětové produkci čipů podílí asi devíti procenty, do konce tohoto desetiletí by to mělo být 20 procent, vyčíslila cíl šéfka Evropské komise.

Brusel také pro účely vývoje a výroby čipů uvolní pravidla, která v jiných odvětvích státům znemožňují podporovat soukromé firmy a zvýhodňovat je tím před evropskou konkurencí.

Unijní exekutiva chce také členským zemím usnadnit subvencování vývoje a výroby polovodičových součástek, s jejichž nedostatkem se v současnosti potýkají například výrobci aut či elektroniky.

Situace v České republice je stejná jako v ostatních členských státech. Škoda auto například musela kvůli nedostatku čipů omezovat směny. Prodej aut se v České republice meziročně propadl o čtvrtinu.

Ako vyhodiť presunúť do správnych mešcov 11 miliárd...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/sef ... zek-rustu/
http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 33731.html
Šéfka MMF vyzývá ke globální kooperaci k odstranění překážek růstu

Podíváme-li se na stav a perspektivu průběhu oživení globální ekonomiky, je těžké vyhnout se dojmu, že svět nevyužívá plně svého potenciálu k zotavení a růstu a že to zotavení se tedy nějak zadrhává. A opravdu stejně na to pohlíží i hlavní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF). Mezinárodní měnový fond je jednou z hlavních organizací, které vylaďují proces ekonomické globalizace a mají výtečný přehled, co se kde ve světě v ekonomice děje, což těžko popřou i ti, pro které je MMF hlavně nástroj euro-atlantické finanční hegemonie zejména s důrazem na vliv Spojených států. A ve čtvrtek 3.2 se k tomu zadrhávajícímu zotavení vyslovila právě zmíněná ředitelka MMF Kristalina Ivanovna Georgieva, bývalá odbornice na rozpočet Evropské komise původem z Bulharska.

Mluvila samozřejmě diplomatickým jazykem, z něhož je nutné skutečný obsah tak trochu luštit. Ovšem silné poselství je už i v tom, že MMF snížil svůj odhad růstu světové ekonomiky pro tento rok, což vypovídá o skutečnosti, že si myslí, že svět má větší růstový potenciál, ten ale nebude z různých důvodů plně využit a brání tomu nějaké zádrhele. A Georgieva ve své čtvrteční řeči v podstatě vyzývala, aby se s těmi zádrhely něco udělalo, když na úvod třetího roku globální pandemie a s ní spojeného ekonomického rozvratu vyzývala k agilnější politice a větší globální kooperaci k navedení světa na kurz proti „ekonomickým zádrhelům“.

„Globální zotavení sice pokračuje, ale ztrácí poněkud hybnost,“ říkala během virtuálního mediálního kulatého stolu reportérům Georgieva. „Zvláště nám dělá starosti vyšší nejistota, jaká je před námi.“

K mnoha důležitým zdrojům této nejistoty jí ale zřejmě její postavení neumožňuje se vyjadřovat. Zvláště ne k těm, které jsou vyvolané geopolitickými hrami, jimiž se usiluje o izolaci některých důležitých hráčů globální ekonomiky, aby svým zapojením do globálního zotavení „příliš“ nenarostl jejich ekonomický význam.

Uveďme např. takové zdroje nejistoty, jako jsou snahy vyloučit Čínu z řešení světové krize s nedostatkem počítačových čipů, což je ovšem více zadřením zotavení světové ekonomiky než přibrzděním čínského rozvoje. Zajímavé jsou také snahy donutit svět, aby bojkotoval pod záminkou „pomoci“ lidu Xinjiangu bavlnu a textilních produkty z této čínské autonomní oblasti, kdy zdejší lid má být asi „osvobozen“ tím, že bude zbaven hlavních zdrojů svého živobytí. Přitom na světových trzích právě začal být obrovský nedostatek bavlny a hrozí, že si zanedlouho za oblečení dost připlatíme, a kdybychom bojkotovali Xinjiang, může být horor i koupit si ponožky. A pak jsou zde snahy o narušení dodavatelských řetězců mezi Čínou a Evropou a Ruskem a Evropou uměle vyvolanými konflikty kolem Litvy a její Taiwanské politiky a Ukrajiny, kdy hrozí uvalování sankcí, které už tak rozvrácené dodavatelské řetězce můžou nepříjemně dorazit.

Světu by asi významně pomohlo, kdyby se zbavil těchto umělých zdrojů nejistoty a v podstatě záměrného zadírání globálního ekonomického zotavení, jaká jsou uvedeny výše, jichž se však paní Georgieva diplomaticky raději nedotkla, ale jsou zde i další překážky světového růstu, které nejsou umělé, na které se soustředila.

Georgieva uvedla „tři hlavní překážky“ na cestě ke globálnímu zotavení, jako je pokračující pandemie, rostoucí inflace a obrovská míra předlužení.

V narážce na začátek nového roku čínského kalendáře, tj. roku tygra, který začal v úterý, a dost možná i v narážce na samotnou Čínu, která se zatím s problémy světového a svého zotavení potýkala dost tygřím způsobem, Georgieva řekla: „Letos potřebujeme být jako tygr, pokud si máme poradit se složitými problémy, které před námi stojí, a to hlavní, co je třeba mít na mysli, je politická agilita.“

„Vzhledem k různé míře inflace a zadlužení stejně jako k jinému politickému prostoru v různých zemích je třeba ty politické aktivity kalibrovat podle specifických podmínek jednotlivých zemí.“

Ale o tom, že by se to nějak příliš dařilo MMF, za který mluví, zřejmě poněkud pochybuje, protože minulý týden svoji dosavadní předpověď globálního ekonomického růstu pro letošní rok ve výši 4,4% o 0,5 procenta snížil, neboť podle jeho analytiků je rozvrat dodavatelských řetězců, tempo inflace a obrovité zadlužení takové, že svět prostě svého růstového potenciálu nevyužije.

Georgieva naléhala na centrální bankéře, aby našli tu delikátně vyváženou rovnováhu mezi řešením inflace spolu s ochranou ekonomického zotavení. To v současnosti však není vůbec jednoduché. Řada centrálních bank, včetně americké Fed, zastavila politiky monetární podpory s nízkými úrokovými sazbami, k nimž je třeba tisk nových peněz, neboť tento nástroj vyčerpaly během uplynulých dvou let, a teď už by tím nadělaly jen velikou inflaci. Jinak je na tom Čína, která se po celou dobu monetárních stimulů zdržovala, a teprve teď, v další fázi zotavení k nim přistupuje a bude jimi růst čínské ekonomiky stimulovat teprve letos.

Šéfová MMF rovněž zdůrazňovala důležitost globální kooperace na světovém ekonomickém zotavení, kdy správně říkala: „Musíme více spolupracovat. Podle mě je největším poučením z pandemie to, jak nám ukázala, nakolik jsme vzájemně závislí. Potřebujeme, aby naši vědci sloužili celému světu. Potřebujeme, aby naše dodavatelské řetězce nikdo nenarušoval tak, aby mohly přinášet větší prospěch celé globální ekonomice,“ říkala v přímém rozporu s tím, o co se momentálně snaží geopolitičtí jestřábi svými politikami odpojování od Číny a Ruska.

Georgieva si libovala, že na počátku pandemie mezinárodní koordinace zafungovala dokonce lépe, než v MMF čekali, neboť v roce 2020 čekali propad globální ekonomiky o 10%, ale díky zpočátku výborné mezinárodní spolupráci a dobrému zapojení takových lokomotiv růstu jako Čína, byl pokles nakonec jen 3,1%.

Nezapomněla pochválit i roli MMF v tomto procesu: „MMF poskytoval pro tuto koordinaci platformu, takže zotavení obchodu bylo dost rychlé.“ Vyjádřila v podstatě nepřímo i naději, že se svět k tomuto přístupu vrátí, když tvrdila, že ti, co říkají, že globalizace začala couvat, jsou přehnaně pesimističtí. Kdy to couvání globalizace lze jistě identifikovat jako takové snahy o izolaci Číny a Ruska, o jakých byla řeč výše. Georgieva si tedy dost možná myslí, že tyto snahy nevyjdou.

Když se jí ptali na čínskou ekonomiku, tak ji v podstatě pochválila slovy, že Čína si udělala prostor pro monetární politiku, aby s ní teď mohla povzbuzovat ekonomický růst. Rozmlouvala i těm, co doufali v zadření čínského růstu, jejich domněnky: „Byly přijaty určité kroky v tom směru, že se využije prostor k nezbytnému posílení ekonomiky, takže to nevidíme, že by se tam růst zadřel.“

„Důležité je také pečlivé zvažování a kalibraci reakcí na pandemii, neboť pandemie se mění,“ vyjádřila se rovněž k potřebě úpravy pandemických politik v různých zemích.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vzestup-a-pa ... znamnosti/
Vzestup a pád Donbasu. Bývalý pilíř sovětského průmyslu směřuje k bezvýznamnosti 26.2.2022

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou může být posledním „hřebíčkem do rakve“ těžkého průmyslu v Donbasu. Region, považovaný svého času za průmyslové srdce Sovětského svazu, směřuje k bezvýznamnosti. Po více než 150 letech se tak může uzavřít kdysi slavná historie tamních uhelných dolů, hutních závodů i dalších podniků.

Pokud by si někdo myslel, že průmyslový boom Donbasu je spjat se sovětskými „stachanovci“, tak je na omylu. Vzestup regionu se odehrál ještě za carského Ruska díky západoevropským investorům. Díky nim vyrostly v Donbasu desítky černouhelných dolů, oceláren, válcoven a strojíren.

Proreformní car Alexander II. pozval do Ruska západní investory, aby rozproudil industrializaci zaostalé říše. Mezi prvními dorazil britský inženýr a podnikatel John Hughes, který v roce 1869 založil město Hughesovka či Juzovka, což je dnešní Doněck. Britové byli postupně přečísleni Francouzi a Belgičany, kteří podle statistiky z roku 1913 drželi 90 procent kapitálu investovaného do průmyslu a těžby na východní Ukrajině.

Když po první světové válce oblast ovládli ruští bolševici, doly a továrny znárodnili. Průmyslový boom na východě Ukrajiny pokračoval i v nových poměrech. Například produkce černého uhlí v regionu vzrostla z 24 milionů tun v roce 1914 až na rekordních 218 milionů tun v roce 1976. Poté již produkce začala klesat a Donbas se začal měnit v jeden obrovský průmyslový skanzen.

Na sestupné dráze
První propad tradičního průmyslu v Donbasu nastal v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu, druhý po Rusy vyprovokovaném povstání v roce 2014 a vzniku dvou loutkových států – Doněcké a Luhanské lidové republiky. Ukrajinská vláda v roce 2017 pod tlakem radikálů zakázala import uhlí, oceli a dalších produktů z území pod kontrolou separatistů.

Z těchto oblastí je k dispozici velmi málo statistických dat. Jedny z mála konkrétních údajů lze najít na ruské verzi Wikipedie, která zmiňuje objem výroby v Doněcké lidové republice za rok 2017: 1,1 milionu tun oceli, 1,2 milionu tun koksu a 1,5 milionu tun litiny. Jedná se o malý zlomek výroby z doby před rokem 2013. Ve zmíněném roce 2017 byla kvůli chybějícímu odbytu zavřena charcyzská továrna na trubky, Doněcký elektrotechnický závod a Juzovský metalurgický závod.

Jak ve své studii o situaci v Donbasu z roku 2020 uvádí International Crisis Group (ICG), o produkci z území pod kontrolou separatistů není v Rusku zájem, protože to má černého uhlí a hutních produktů nadbytek. Určité objemy uhlí a produktů se vyvážejí do Ruska a následně pod falešným ruským původem směřují na Ukrajinu i jiných zemí. Tyto kšefty zmiňuje také web Investigace.cz, podle kterého mohla část uhlí skončit i v České republice.

ICG ve své zprávě zmiňuje také propad výroby ve větší (a méně průmyslové) části Doněcké a Luhanské oblasti, která zůstala po roce 2014 pod kontrolou ukrajinské vlády. Mezi lety 2013 a 2018 zde byl pokles průmyslové produkce o zhruba 80 procent; podíl na tom mělo zpřetrhání dodavatelských řetězců i poškození řady továren během války o Donbas.

Kde není práce, nebudou ani lidé
Životní úroveň byla v minulých letech nižší na území separatistů. ICG zmiňuje, že obě „lidové“ republiky se zhruba třemi miliony obyvatel fungovaly jen díky masivním dotacím od ruské vlády. Bez vojenských výdajů se jednalo o 1,5 až 2 miliardy dolarů ročně.

Donbas se tak stal oblastí bez budoucnosti, ze které utíká kdo může. Nic na tom nezmění fakt, zda bude mít nad regionem kontrolu Rusko, Ukrajina nebo proruské loutkové vlády. Bývalé průmyslové srdce carského Ruska a Sovětského svazu se tak nejspíš změní v apokalyptickou zónu plnou rezavějících fabrik a zatopených dolů. Dalším pozůstatkem 150 let s těžkým průmyslem je zdevastované životní prostředí, které život v oblasti ještě víc znepříjemňuje.

David Tramba

[Alchymista]

https://roklen24.cz/financni-valka-zacala/
Finanční válka začala

Klíčové body
Západ zmrazil devizové rezervy ruské centrální banky, některé ruské banky byly odstřihnuty od SWIFTu.
Ruský rubl se v pátek obchodoval za 80,00 rublů za dolar, dnes některé banky kurz posunuly nad 200 rublů za dolar.
Poptávka sílí po bezpečných přístavech, jako je dolar, oslabují rizikové měny.

Zatímco páteční obchodování přineslo po čtvrtečním výprodeji spojeném s ruským napadením Ukrajiny značnou úlevu, nový obchodní týden začíná na silné vlně rizikově averzní nálady. Západ totiž přes víkend zahájil úplnou finanční válku s Ruskem, která se mimo kurz rublu projeví i ve výprodeji rizikových aktiv, včetně koruny.

Západní země během víkendu rozhodly o zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky, nadto budou některé ruské banky vyloučeny ze systému SWIFT. Ruská centrální banka v průběhu let naakumulovala devizové rezervy v hodnotě zhruba 650 miliard dolarů. Nemožnost jejich využití ve válečném prostředí je automatickým pohřbením kurzu rublu.

Ruská centrální banka nebude schopna využít zhruba dvě třetiny rezerv denominovaných v dolarech či eurech, bude proto nucena využít buďto čínský jüan, jehož podíl dosahuje 13 %, případně prodat své zlaté rezervy tvořící více než pětinu celkových rezerv. To však bude vinou významně ztíženého přístupu na finanční trhy obtížné.

Ochromený finanční systém znamená i ochromený obchod Ruska s ostatními zeměmi, a ještě silnější proinflační tlaky. Na pozadí toho stojí vyhrocení celého konfliktu, jelikož Putin o víkendu nařídil uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Celkově se tak nacházíme v situaci, kdy se trh obrací k bezpečným přístavům, jako je například dolar, švýcarský frank či japonský jen. Výrazně volatilní obchodování čekejme u ruského rublu, jehož oslabení lze čekat v řádech desítek procent. Některé bankovní domy upravily kurz z pátečních hodnota nad 80 rublů za dolar až nad úroveň 200 za dolar. Ruská centrální banka se připravuje i na výprodej ostatních aktiv. Dnes ráno například oznámila, že zakazuje cizincům prodej ruských akcií. Zároveň rozhodla o posunutí otevření devizového a repo trhu o tři hodiny, uvedla agentura Bloomberg.

Dolar proti euru posiluje o zhruba procentu a obchoduje se pod hranicí 1,1200 EURUSD. O více než procento oslabují měny regionu. Koruna se obchoduje zpět nad hranicí 25,00 za euro a nad 22,40 za dolar. Rizikově averzní náladu s vysokou volatilitou můžeme čekat po celý začátek týdne. Rizikem zůstává silnější dolar a naopak ještě slabší rizikové měny, včetně regionu střední a východní Evropy.