Ekonomika

[homer]

Kvůli omezení letů nad Ruskem se propadly i akcie západních dopravců.
https://t.me/kstati_p/19580

[homer]

Bloomberg: EU jedná o odpojení sedmi ruských bank od systému SWIFT
- VEB
- VTB
- "Rusko"
- Otkrytí
- Novikombank
- Promsvyazbank
- Sovcombank

– ВЭБ
– ВТБ
– «Россия»
– «Открытие»
– Новикомбанк
– Промсвязьбанк
– Совкомбанк
https://t.me/ctrs2018/10045

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ruska-sberba ... y-vyplati/
Ruská Sberbank oznámila odchod z Evropy, peníze vkladatelům prý vyplatí

Ruský peněžní ústav Sberbank odchází z Evropy. Největší ruská banka to odůvodnila velkým odlivem hotovosti z dceřiných firem a ohrožením bezpečnosti zaměstnanců a majetku. Ruskou invazi na Ukrajinu ovšem banka ve svém vyjádření nezmínila.

Banka, která má v průběhu dne zveřejnit finanční výsledky za rok 2021, uvedla, že už není schopna zajistit likviditu evropských dceřiných společností, ale úroveň jejího kapitálu a kvalita aktiv jsou dostatečné k tomu, aby mohla vyplatit peníze všem vkladatelům.

„V současné situaci se Sberbank rozhodla opustit evropský trh,” uvedla banka v prohlášení. „Dceřiné banky skupiny čelily abnormálnímu odlivu hotovosti a ohrožení bezpečnosti svých zaměstnanců a poboček,” dodala.

Bezprecedentní kroky západních zemí, které mají izolovat ruskou ekonomiku a finanční systém kvůli ruské invazi na Ukrajinu, zahrnují i sankce vůči ruské centrální bance a vyloučení některých bank z globálního platebního systému SWIFT.

Tento postih dopadl na finanční ústavy VTB, Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Sberbank mezi nimi není.

Evropská centrální banka (ECB) na počátku týdne varovala, že Sberbank Europe hrozí krach kvůli hromadnému vybírání vkladů, které vyvolala ruská invaze, a nařídila uzavření evropské divize Sberbank.

Veškeré obchodní aktivity společnosti Sberbank Europe zakázal na pokyn ECB v úterý rakouský finanční regulátor. Maďarská centrální banka se rozhodla odebrat licenci místní dceřiné společnosti Sberbank.

Kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ v pondělí zahájila také Česká národní banka.
Klienti zpozorněte

Banka včera vydala informace pro klienty ohledně splácení úvěrů.

„V souladu s rozhodnutím ČNB ze dne 28.2.2022 není od tohoto dne umožněno přijímat na bankovní účty vedené u Sberbank CZ, a.s. jakékoliv platby, s výjimkou plateb, které jsou určeny na úhradu splátek úvěrů, nebo plateb určených na mimořádné splátky či předčasné splacení těchto úvěrů.,“ uvedla na sbvém webu.

Více informací k tomuto rozhodnutí lze nalézt na internetových stránkách ČNB.

Zároveň 28. února obdržel Garanční systém finančního trhu „Oznámení České národní banky o neschopnosti Sberbank CZ, a.s. dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek.“.

„Toto oznámení znamená, že banka je povinna ke dni 28. 2. 2022 předat informace o výši zůstatku na jednotlivých účtech klientů Garančnímu systému finančního trhu. V souvislosti s tímto požadavkem nesmí dojít ke změně zůstatků na účtech klientů, není tedy bohužel nadále možné používat prostředky na úhradu splátek z prostředků, které se na účtech nachází. Více informací k systému výplaty a podmínek výplaty naleznete pod tímto odkazem,“ upozornila Sberbank.

Výjimkou jsou bankou vedené splátkové účty, kdy zůstatky na těchto účtech jsou považovány za prostředky určené na splátku úvěru. Pokud již nyní hradíte splátky na účet, který začíná číslicí 8, pak v úhradě splátek můžete nadále pokračovat prostřednictvím tohoto účtu (tyto účty byly používány při poskytnutí spotřebitelského úvěru, kdy nedošlo k založení běžného účtu).

„Pro účely splácení úvěrů jsou nyní k dispozici níže uvedené účty, na které je možné prostředky zasílat. Věnujte prosím pozornost přesnému označení úvěru (sloupec variabilní symbol výše), ke kterému platbu zasíláte. Variabilní symbol je identifikátorem pro správné připsání částky k úhradě Vašeho úvěru. Jak jsme již uvedli výše, aktuálně není možné provádět splátky úvěrů z běžných či jiných depozitních účtů u SBCZ,“ pokračuje banka ve svém sdělení.

Od 7.3.2022 budeme prostřednictvím emailové zprávy odesílat na Váš email, který máme od Vás k dispozici, další informace ke splácení Vašeho úvěru, zejména informaci o aktuální výši zůstatku na účtu pro splácení, výši měsíční splátky, den splatnosti splátky a číslo účtu pro splácení. Vaše případné dotazy týkající se splácení úvěrů můžete posílat emailem na adresu spravauveru@sberbankcz.cz, či se obraťte na vašeho bankéře,“ stojí dále v komuniké ruské banky.

Sberbank CZ zpřístupnila v internetovém bankovnictví pro komerční klienty (Sberbank Online Banking) možnost ověřit si výši zůstatku na účtu i zadané trvalé platby nebo inkasa z účtu.

„Internetového bankovnictví pro retailové klienty (Sberbank Online) je vzhledem k vysokému zájmu klientů o znovuzpřístupnění služby spouštěno postupně. Nadále však nebude možné provádět přes internetové bankovnictví žádné transakce. Všichni klienti mají možnost zjistit si výši zůstatku rovněž přes ATM, na call centru 800 133 444 nebo kontaktováním svého bankéře. Zůstatky na účtech klientů byly zafixovány k datu 28.2., a podle výše těchto zůstatků bude postupovat Garanční systém finančního trhu při výplatě náhrad prostřednictvím vybraných poboček Komerční banky, a.s,“ doplnil peněžní ústav.

Očekávám 100% reciprocitu resp. se RF sama kompletně odpojí SWIFT ze svého a SNS bankovního systému což umožní 100% businessovou blokádu Západu(USD, €) i s zrcadlovým "znárodňováním" Fy. a kapitálu.
Čeká Nás velká bída způsobená rabováním Amíku Evropy(namísto RF).
Někdo je musí alespoň nějak uživit (již nikoli 50% světových zdrojů ale i 30-40% na "paběrkování" bude muset postačit).

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/exportni-ban ... 9-miliard/
Česká exportní banka v tichosti prodala úvěr na zfušovanou elektrárnu v Turecku. Se ztrátou 9 miliard

Byla jednou jedna elektrárna, která se nepovedla. Stojí v Turecku a její výstavbu profinancovala státem vlastněná Česká exportní banka, pojistil ji taktéž českým státem vlastněný EGAP. Exportní banka pohledávku prodala, ale nechce říct za kolik a komu. Některé informace přesto unikly ven.

Od České exportní banky a pojišťovny EGAP by člověk očekával aspoň základní kulturu komunikace; přece jen se jedná o státem vlastněné instituce. Jenže k prodeji pohledávky za tureckou společností Adularya v nominální hodnotě 433 milionů eur (v přepočtu necelých 11 miliard korun) nevyšla ani stručná tisková zpráva. Možná proto, že o ztrátě 9 miliard korun z veřejných peněz se nehovoří lehko.

Jisté je jen to, že k dokončení prodeje došlo ve středu 23. února. „Mohu potvrdit, že prodej pohledávky za společností Adularya byl úspěšně dokončen,“ uvedl mluvčí České exportní banky Jan Černý. Tím však přísun oficiálních informací končí. Více se mohou novináři a veřejnost dozvědět jen díky únikům informací a stručným zprávám v tureckých médiích. Dokument není k nalezení ani ve státním Registru smluv.

Koupil to Yildizlar za 2 miliardy
V minulém týdnu však o dokončení transakce informovaly pouze Hospodářské noviny s odvoláním na neoficiální zdroje. Podle HN získá Česká exportní banka prodejem pohledávky zhruba dvě miliardy korun, tedy pouhý zlomek z původně poskytnutého úvěru. Zbylých 9 miliard se promítne do ztráty banky za minulý nebo letošní rok.

Velkým tajemstvím není ani jména vítěze loňské soutěže, kterým je turecký Yildizlar SSS Holding. Ekonomický deník na jméno nabyvatele zakázky upozornil již v lednu. Jedná se o soukromou podnikatelskou skupinu rodiny Yildizů, působící v oborech výroby keramiky, těžebního průmyslu, energetiky a paliv, stavebnictví a cestovního ruchu.

Spíše strohá oznámení o odkupu pohledávky se v minulých dnech objevila v některých tureckých médiích. Komentář k transakci vydal turecký velvyslanec v Praze Egemen Bağış. „Z hlediska obchodních vztahů mezi Tureckem a Českou republikou skutečně došlo k důležitému vývoji. Mezi Yıldızlar SSS Holding a Českou exportní bankou byla podepsána smlouva o převodu úvěru pro tepelnou elektrárnu Adularya. Touto dohodou je vyřešen jeden z hlavních bodů v obchodních vztazích mezi oběma zeměmi,“ uvedl velvyslanec.
Prodej pohledávky zabral 15 měsíců

Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Enerji, zahrnující úvěr za 433 milionů eur a příslušenství 120 milionů eur, již v listopadu 2020. Termín pro podání nabídek byl stanoven na duben loňského roku. V červenci Ekonomický deník přinesl informaci, že vítěz soutěže je již vybrán a banka s ním jedná o podobě smlouvy.

Tato jednání se značně protáhla. Podle zdrojů Ekonomického deníku v tom hrálo roli náročné dohadování se o kupní ceně a dalších podmínkách prodeje. Zároveň nebylo v zájmu bývalé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), aby pravda o ztrátovém prodeji pohledávky vyšla najevo před říjnovými volbami do poslanecké sněmovny.

Kauze uhelné elektrárny Adularya (známé též jako Yunus Emre) se Ekonomický deník v minulých měsících opakovaně věnoval. Loni v dubnu jsem informovali o dvou protikladných příbězích, které zkoušejí objasnit, proč turecká elektrárna nefunguje. Podle první postavil ostravský holding Vítkovice špatně fungující elektrárnu, pořídit do ní vadné kotle a vinu hází na tureckou stranu. Podle druhé se naopak Vítkovice staly obětí neseriózních tureckých partnerů, kteří za odvedenou práci neplatili a znehodnotili kotle dodávkou nekvalitního uhlí.
Ukázka z expertní zprávy, kterou zpracovaly Škoda Praha (ŠP) a ÚJV Řež pro ČEB v roce 2017. Ukazuje na špatnou kvalitu kotlů. Zdroj: Ekonomický deník/archiv autora

Podle technických expertů, kteří se na stavbě uhelné elektrárny Adularya podíleli a se kterými měl autor články možnost hovořit, je problém hlavně v kotlích, které dodal rakouský výrobce Andritz. Důkazem může být fakt, že jiné uhelné elektrárny podobného stáří a výkonu v okolí turecké Ankary spolehlivě fungují. Rozdíl byl pouze v tom, že měly jiného generálního dodavatele a kotel od jiného výrobce.

Kauza Adularya: časová osa

2009 – Počáteční přípravy projektu turecké elektrárny, nejprve v režii české společnosti Ferrit a slovenské BTG Energy. Ty později přizvou většího a silnějšího partnera: Vítkovice.
Duben 2010 – Zakázka podepsána, hnědouhelnou elektrárnu Adularya (Yunus Emre) postaví konsorcium vedené společností Vítkovice Power Engineering (VPE).
Srpen 2010 – Podle uzavřené smlouvy zajistí financování projektu Česká exportní banka. Turecká Adularya Enerji je příjemcem úvěru a investorem. O něco později dohodnuto pojištění od státní pojišťovny EGAP.
Prosinec 2010 – Podpis smlouvy za 68 milionů eur, podle níž dva kotle dodá rakouský Andritz.
Únor 2012 – Zahájení výstavby elektrárny Adularya včetně přilehlého lomu na uhlí.
Květen 2014 – ČEB dočasně pozastavila čerpání půjčky na stavbu elektrárny kvůli sporu investora a dodavatelů o výši dodatečných nákladů.
Leden 2016 – První spuštění bloku A elektrárna Adularya. Po několika týdnech musel být odstaven kvůli problémům s hromadícím se popelem v kotli.
Duben 2016 – Vítkovice Power Engineering přestávají platit své závazky, Wetag Invest podává insolvenční návrh k soudu. Druhý neúspěšný pokus spustit blok A.
Červen 2016 – Odjezd většiny českých zaměstnanců a kontraktorů z elektrárny Adularya.
Červenec 2016 – Neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku. Jednoho z majitelů holdingu Naksan zatkla turecká policie, dceřiné firmy včetně Adularye převzali státní správci.
Srpen 2016 – Vítkovice Power Engineering skončily v úpadku, insolventní jsou i další dceřiné firmy holdingu Vítkovice.
Říjen 2017 – Expertní zpráva zpracovaná pro ČEB a EGAP potvrdila, že problém je v konstrukci kotle, al také ve špatném namletí uhlí.
Prosinec 2017 – Česká exportní banka nahlásila elektrárnu Adularya jako pojistný případ, uhradit jej má EGAP. Ten to však odmítl.
Září 2019 – Premiér Andrej Babiš řešil s tureckým prezidentem Erdoğanem osud elektrárny. Turci znovu nabízejí Čechům, ať elektrárnu převezmou, ale těm se do toho nechce.
Listopad 2020 – Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Energy (úvěr za 433 milionů eur plus příslušenství 120 milionů eur)
Únor 2022 – prodej pohledávky za cca 2 miliardy korun turecké podnikatelské skupině Yıldızlar SSS Holding

[Alchymista]

https://roklen24.cz/swift-sankce-nejspi ... e-atomova/
SWIFT: Sankce nejspíš zdaleka ne atomová

Klíčovou součástí sankcí uvalovaných na Rusko má být odstřižení ruských bank od systému SWIFT. Detaily nejsou zatím úplně jasné, ale v tuto chvíli se zdá, že odstřiženy budou jen některé ruské banky – zřejmě tak, aby neodstřiženy zůstaly ty, přes které by mohly jít z Evropy do Ruska platby za plyn a ropu (jde tedy nejspíš o snahu nastavit odstřižení ruských bank od SWIFTu tak, aby z pohledu Evropy hlavní obchodní tok, tedy dovoz uvedených surovin z Ruska, mohl probíhat dál). Bude tato sankce pro ruské hospodářství skutečně onou „finanční atomovou bombou“?

Provoz na SWIFTu neustále roste. Denní počet pokynů prošlých přes SWIFT se loni přehoupl přes 40 milionů:
Denní počet zpráv předaných přes SWIFT v letech 2019-2021, zdroj SWIFT, ČS Research
Denní počet zpráv předaných přes SWIFT v letech 2019-2021, zdroj SWIFT, ČS Research

SWIFT si můžeme představit třeba jako WhatsApp zaměřený na finanční transakce: je to komunikační síť, k níž se může připojit téměř kterákoli firma (připojeny jsou ale hlavně finanční instituce) a následně může komunikovat s ostatními připojenými. Zaslání zprávy ve SWIFTu je tedy jen první, čistě komunikační/plánovací fází transakce. Na jejím základě se pak rozjede fáze druhá – tedy samotná platba.

Platbu ale komplikuje fakt, že vysílající banka velice často u přijímající banky nemá zřízen účet (každý takový „důvěrný“ vztah mezi dvěma bankami vyžaduje skutečně důvěru a důkladné vyjednávání, a bank je po světě obrovská spousta), čili ve smyslu platebního styku se tyto dvě banky velice často jaksi „neznají“.

Vysílající banka musí v takovém případě vymyslet SWIFT zprávu tak, aby mezi sebe a přijímající banku zařadila ještě nějakou „společnou známou“, to jest banku (tzv. korespondenční banku), u níž má účet vysílající banka a která má účet u přijímající banky. V těch nejsložitějších případech může být nutno vytvořit dokonce celý řetězec hned několika bank, kde se vždy jedna „zná“ s tou následující. Roli korespondenčních bank hrají obvykle velké ústavy, přes které chodí mnoho takových mezinárodních plateb, takže se jim vyplatí otevřít si účty u velkých bank v jiných zemích po světě.

Odstřižení přijímající banky od SWIFTu neznamená nic víc než to, že vaše vysílající banka najednou není schopna přijímající bance a potřebným korespondenčním bankám poslat zprávu o vámi zamýšlené platbě. V takovém případě je nutno platbu naplánovat a se všemi dohodnout nějakou jinou cestou. Nabízí se třeba telefon, email, nebo dokonce onen už zmíněný WhatsApp.

Kouzlo SWIFTu je ale v tom, že s jeho využitím je plánování plateb pro všechny zúčastněné nesrovnatelně komfortnější: jednodušší, bezpečnější, důvěrnější, spolehlivější, přijatelnější z pohledu archivování, zpětné kontroly pro potřeby auditu, bankovní regulace nebo třeba případného policejního vyšetřování a podobně. Ruští bankéři a politici si jsou těchto výhod samozřejmě dobře vědomi, a tak poté, co Rusku hrozilo odpojení od SWIFTu v roce 2014 po anexi Krymu, začala ruská centrální banka budovat místní verzi SWIFTu. Výsledek známý pod zkratkou SPFS sice funguje v různých ohledech hůř, ale co je zásadní: v současnosti už je na něj napojeno i několik bank z jiných zemí včetně Švýcarska a Německa. A vedle toho existuje domácí obdoba SWIFTu také v Číně (známá jako CIPS), a i ta už není tak úplně domácí: je do ní zapojeno mimo jiné kolem dvou desítek bank z Ruska.

Z uvedeného plynou hned čtyři základní varianty, jak se ruský bankovní sektor může do značné míry vyhnout dopadu odstřižení části jeho bank od SWIFTu: banky, které přišly o možnost provádět platby přes SWIFT přímo, můžou:

vyjednat otevření účtu ve svůj prospěch u těch ruských bank nebo jiných finančních institucí, které o tuto možnost nepřišly (půjde to rychle, protože o přístup do SWIFTu přijdou hlavně velké, dobře etablované ruské banky a protože bude politický tlak na hladké provedení celé operace),
začít platby chystat přes SPFS nebo CIPS,
organizovat platby některým způsobem „na koleně“ (email a podobně).

Možnosti jsou seřazeny podle rostoucí celkové nepřitažlivosti (složitosti, zdlouhavosti, nákladnosti, rizikovosti) pro ruskou banku odstřiženou od SWIFTu nebo pro její protistranu nebo pro obě.

Přinejmenším první možnost je relativně velmi snadná a rychlá; hlavním – a nejspíš vcelku rychle řešitelným – omezením v jejím případě bude kapacitní schopnost ruských bank nadále zapojených do SWIFTu zpracovávat pokyny od ruských bank, které se ocitnou mimo SWIFT.

Pokud tedy bude přístup do SWIFTu zachován aspoň jedné větší ruské bance, nepůjde o skutečnou „atomovou“ sankci, nýbrž jen o hru na ni. Diváky jsou v tomto případě hlavně evropští voliči, kterým chtějí jejich vlády zřejmě ukázat na jedné straně bojovnost, ale na druhé straně je nechtějí připravit o teplo v obývácích a o zaměstnání ve firmách dovážejících z Ruska významné vstupy.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/rusko-evropsky-sach ... uje-rusko/
Rusko-evropský šach. Ukrajina má podporu Evropy, ta však sama financuje Rusko

Rusko-ukrajinská krize je pokračováním situace, kterou zde máme od konce minulého roku. Aktuální trh s elektřinou vypadá nevesele, trh s termínovanými kontrakty v podstatě přestal existovat. Na trhu se zemním plynem ruské dodávky do Evropy stále běží. Obě oblasti se však drží v šachu. EU sice podporuje Ukrajinu, zároveň však pomáhá financovat Rusko, řekl v rozhovoru specialista na finanční trhy a energetiku skupiny Roklen Dušan Vaškovic. Existují alternativy? A jak je na tom trh s elektřinou? Přečtěte si rozhovor.

Jak podle tebe rusko-ukrajinská krize změní evropský energetický trh? Máme se připravit na další nárůst cen?

Rusko-ukrajinská krize je pokračováním situace, kterou zde máme od konce minulého roku. Eskalace vypadá na první pohled velmi tragicky. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že k něčemu podobnému muselo dříve či později dojít. Aktuální situace na trhu s elektřinou vypadá nevesele. Trh s termínovanými kontrakty v podstatě přestal existovat. Aukce se spotovou a vnitrodenní elektřinou sice probíhají, avšak objemy jsou nízké a cena této spotové elektřiny se pohybuje kolem úrovní 200 EUR/MWh. Trh se tak vrátil cca o 20 let zpět.

Co se týče fyzikální stránky, situace není až tak brutální. Elektřina se dá stále vyrobit, pokud necháme naběhnout uhelné a jaderné zdroje, které jsme v celé Evropě v poslední době odstavili. Dá se i zlevnit, pokud na čas opustíme systém emisních povolenek. Čeká nás však zastropování a regulace cen na celoevropské úrovni. Doplatí na to nezávislí výrobci a dodavatelé energií.

Fyzické dodávky plynu z Ruska do Evropy zatím běží, stejně jako platby za ně. Je tedy v plné moci ruského dodavatele, zda toky zastaví, nebo ne. Pokud se tak stane, nevyhne se Evropa regulaci i v této oblasti. Proces však bude složitější než v případě elektřiny, jelikož bude nutno vyvažovat mezinárodní situaci na trhu s plynem s potřebami chemického průmyslu a cenami pro domácnosti.

Ať je situace jakkoliv zlá, platí známé: „Lepší hrozný konec, než hrůza bez konce.“

Pokud by Rusko odstřihlo Evropu od zemního plynu, jaká jiná odbytiště mu zbývají? Šlo by například o Čínu? Ta mimochodem podle agentury Bloomberg oznámila, že přestává nakupovat ruskou ropu.

Musíme si uvědomit, že plynová infrastruktura spojující Rusko a Evropu byla budována velmi dlouhou dobu a není možno ji ze dne na den přestavět. Obě oblasti se tak do značné míry drží v šachu. Plyn, který teče do Evropy, je možné zastavit, avšak jeho tok není možné rychle a levně přesměrovat. Navíc Rusko potřebuje doslova každé euro, které mu z těchto prodejů přiteče, což je důsledek finančních restrikcí, které na ně byly uvaleny. Může proto nastat velmi schizofrenní situace, kdy bude Ukrajina, podporovaná EU, bojovat s Rusy a zároveň od nich budou země EU kupovat zemní plyn, a tyto boje tak financovat. Nezanedbatelné je také riziko, že během bojů bude poškozena dopravní plynová infrastruktura.

Jak vůbec hodnotíš pozici Číny v současné krizi?

Pozice Číny je v tomto konfliktu spíše politická než ekonomická nebo finanční. Nechci se pouštět do politologických vod, jelikož nejsem odborník na tyto záležitosti. Rusko má část svých devizových rezerv v čínské měně. Z tohoto důvodu pomalu, ale jistě sklouzává do jejího ekonomického vlivu. Kdo tahá za delší konec, si dovedeme domyslet. Pro Rusy to není určitě příjemné.

Ruská centrální banka skokově zvýšila úrokové sazby. Spolu s ministerstvem financí dokonce „znárodnila“ 80 % příjmů ruských exportérů v zahraničních měnách. Budou mít podle tebe tato opatření na rubl alespoň stabilizující efekt?

Ruská centrální banka je v nezáviděníhodné situaci. Ruský rubl bude pravděpodobně dále oslabovat. Na zastavení trendu je nutná politická stabilita a chuť a možnost investorů nakupovat ruská aktiva, která zde očividně není. Na druhou stranu, Ruská centrální banka prokázala v minulosti dostatečnou obratnost se s podobnými situacemi vypořádat. „Turecký scénář“ bych proto neočekával.

Bude mít současná situace dopady na evropskou a českou měnovou politiku? A jaký je tvůj výhled kurzu koruny?

Jak už jsem předeslal v minulém rozhovoru, česká koruna je kráska mezi ošklivkami do doby, než dojde k politické eskalaci na Ukrajině. Tento negativní scénář se naplnil, a proto bych byl teď velmi obezřetný s jakýmikoliv optimistickými předpověďmi. Ze střednědobého hlediska je koruna díky tomuto vývoji velmi zranitelná. Na druhou stranu, ČNB má značné množství devizových rezerv, které může použít k intervenci. Domnívám se proto, že česká koruna bude dále mírně oslabovat a trh bude hledat svou novou stabilní úroveň na slabších hladinách. „Úroveň bolesti“ pro ČNB nenastane dříve než na úrovni 26,00 za euro.

Evropa je na pokraji válečného stavu a v takové době se úrokové sazby nezvedají. Předpokládám proto, že ECB se bude držet tohoto pravidla.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SssVf/rozpacite-ods ... by-za-plyn
Rozpačité odstřihnutí ruských bank od SWIFT. EU si nechala kanál pro platby za plyn

Původně to měl být tvrdý nástroj, jak potrestat Rusko za vojenský vpád na Ukrajinu. Ve výsledku však odstřihnutí bank od mezinárodního platebního systému SWIFT dopadlo jen na sedm z nich. Spojení největší Sberbanky s mezinárodním obchodem navíc zůstalo zachováno a spolu s ní i pro banku, která je spoluvlastněná ruským plynovým gigantem Gazprom. Podle některých hlasů se jedná o jasný signál, že Evropa si chce ponechat platební kanál pro obchodování s Ruskem, zejména okolo energetiky. Ruskou ekonomiku však už před odpojením od SWIFT poškodily sankce, které mířily na rezervy centrální banky.

Evropská unie začala od pondělka uplatňovat sankce proti sedmi ruských bankám, které vyloučila z mezinárodního platebního systému SWIFT. Systém funguje k odesílání a přijímání plateb v cizí měně po celém světě. Využívá se ve více než 200 zemích a používá ho více než 11 tisíc finančních institucí. Peníze se přes něj odesílají zejména v mezinárodním obchodě. Za jakékoliv produkty nakoupené v zahraničí tak státy dostávají peníze, které jsou posílány přes tento systém.

Mezi ruské banky, které jsou nyní od systému odpojeny, patří VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Pro některé se překvapivě sankce nedotkly největší banky Sberbank, která se stahuje z evropského trhu. Banka totiž v pondělí informovala, že není schopná zajistit likviditu evropských dceřiných společností. Sankce se také nedotkly Gazprobank, kterou spoluvlastní ruský plynový gigant Gazprom.

Podle agentury Bloomberg to může znamenat nejistotu nad tím, zda se Evropa neizoluje od ruského obchodu, zejména v oblasti energií. Objevují se také obavy, že v odvetných sankcích může Rusko omezovat dodávky energií a zejména plynu.

Scénář potvrzuje i hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Podle něj si Evropa chce ponechat pojistku, aby se obchod nadále mohl provádět. „Evropa si potřebuje ponechat nějaký kanál, jak platit za plyn, který stále do Evropy plyne, dokonce i přes válečné ukrajinské území. Sberbank je navíc evidentně natolik postižena v Evropě, že nyní sama ohlásila odchod z Evropské unie,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle něj má Západ ještě v záloze další sankce, které by mohly ruskou ekonomiku poškodit. „Například stále ještě Spojené státy nepoužily svou ultimátní zbraň - zákaz, aby se na jakémkoli projektu kdekoli na světě potkaly americké a ruské financování,“ dodal Bartoň.

S ním souhlasí i někdejší viceguvernér České národní banky a nynější europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „Obávám se, že je zde úvaha o možnosti zachování obchodního kanálu. Na jednu stranu si dovedu představit, že jsou některé banky či pobočky západních bank, na které by nedávalo velký smysl sankci SWIFT uvalit. A to je legitimní. Co pro mě není legitimní, je úvaha ponechání určitého obchodního kanálu pro obchodní platby. Myslím si ale, že obchod s Ruskem skončil,“ řekl pro Echo24 Niedermayer.

Europoslanec ve svém pondělním tweetu také naznačil, že „rozpačité rozhodnutí u SWIFT a na seznamu chybějící některé banky není správné“. Dle něj však západní sankce srazily ruské finanční trhy na kolena.

Západní sankce srazily ruské finanční trhy na kolena. Rozpačité rozhodnutí u #SWIFT a na seznamu chybějící některé banky není správné. Rusko není obchodní partner, je to země vraždící civilisty na Ukrajině a vyhrožující světu.
— Luděk Niedermayer (@LudekNie) March 2, 2022

Hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal se domnívá, že zahraniční analytici už dříve varovali před tím, že odpojení od SWIFT nebude pro ruské banky plošné. „Je to pravděpodobně strategický tah, který má donutit Rusy otevřít si účty v jiných bankách. Proč se na seznam nedostala Sberbank nebo Gazprombank je možné vysvětlit tak, že tyto banky už v očích Rusů ohrožené jsou a ztrácí i bez odříznutí od SWIFT,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Zároveň ale dodává, že odpojení od SWIFT není až tak velkou zbraní, jakou se ukázaly cílené sankce na devizové rezervy ruské centrální banky. „Odpojení od systému je v porovnání se zmražením devizových rezerv či dolarových účtů velkých bank spíše méně účinná sankce. Ostatně Rusko bylo tvrdě zasaženo ještě dřív, než odpojení SWIFT vůbec začalo platit,“ dodal Stroukal.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/mas ... a-hroutit/
Masakr všude, kde se trh „začíná hroutit“

S futures na S&P jednosměrným výtahem dolů po mírném vytržení nahoru díky optimismu z ukrajinského příměří na začátku seance, což poslalo spoos o více než 120 bodů dolů z maxim seance a uzavřelo o 2,9 % níže, pod 4 200, což je nejhorší uzavření od října 2020…

+ veľké množstvo grafov

Čierny piatok doby počítačovej

[Alchymista]

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/493 ... -ceny.html
Diamantový trh čeká těžká výzva. Sankce znemožňují platby, roste nedostatek a ceny

Diamantový průmysl, podobně řadě dalších komoditních trhů, čelí velkým obavám z nedostačujícího množství nových dodávek poté, co západní sankce vůči Rusku ohrozily schopnost brusičských společností splácet své pohledávky vůči těžařskému ruskému gigantu, polostátní skupině Alrosa.

Indie, která patří celosvětově k největším světovým zpracovatelům surových přírodních diamantů, již několik let výrazně pociťuje pokles produkce surových diamantů. Poté co byl uzavřen australský důl Argyle a mnohé další doly bojují s nízkou výtěžností, zasáhla indický diamantový sektor další tvrdá rána v souvislosti výoje na Ukrajině. Světové mocnosti včetně EU, Spojeného království a USA na začátku března oznámily vyloučení vybraných ruských bank ze SWIFTu, tedy komunikačního systému umožňujícího provádět finanční transakce mezi institucemi cizích zemí. Stalo se tak v reakci na invazi ruské armády na Ukrajinu.

„Největším problémem, kterému indické společnosti v současnosti čelí, je otázka plateb právě proto, že Rusku byl zamezen přístup do finanční sítě SWIFT,“ potvrzuje mluvčí indické rady pro podporu exportu drahokamů a šperků (GJEPC). Dodává, že už tak zpožděné platby ovlivní dodávky surových diamantů z Ruska o dva až tři týdny, což se bezpochyby dále projeví na produkci přírodních broušených diamantů, jejichž některé kategorie jsou již nyní prakticky nedostupné napříč všemi diamantovými burzami.

Diamantový trh čeká těžká výzva
Ruská Alrosa je co do objemu největším světovým producentem surových přírodních diamantů a zajišťuje podstatnou část dodávek do zpracovatelského sektoru v indickém Suratu. Kompletní diamantový průmysl tak po globálním poklesu těžební produkce a silně navýšené spotřebitelské poptávce čeká další těžká zkouška v podobě nové vzniklé geopolitické situace a reakcí na ní.

...

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 41030.html
Západní sankce na Rusko děsí byznys a vyvolávají útěk od dolaru k yuanu

USA a je následující Západní spojenci zavádějí vůči Moskvě sankce do velké míry spojené s finančním systémem, jako odpojování ruských bank od systému mezibankovní komunikace k provádění transakcí SWIFT, nebo spoléhají na sledování transakcí přes SWIFT a dolarové platby k dozoru nad dodržováním sankcí. Nasazování finančního systému jako v podstatě zbraně, zvláště v takovém měřítku, nejspíš zapojeným aktérům začne vybuchovat do tváře, neboť to v určitém měřítku přinese přechod světového trhu k alternativám, kdy tou nejvíce se nabízející alternativou je přechod k čínskému yuanu, jako k platebnímu prostředku, a k čínské obdobě SWIFT zvané CIPS.

Čína se už – i přes americké hrozby - jasně vyjádřila, že je proti jakýmkoliv jednostranným sankcím a že bude pokračovat v normální spolupráci se všemi stranami.

Nicméně někdejší vyloučení Íránu ze SWIFT mu sice zpočátku přineslo ztrátu poloviny výnosů z ropy a 30 procent ztráty výnosů ze zahraničního obchodu, přispělo to ale k rozsáhlému vytvoření alternativních systémů, podvracejících dolarovou hegemonii a narušení monopolu bankovního systému spojeného se SWIFT. Nelze pochybovat, že současné sankce přeřadí erozi těchto finančních systémů na vyšší rychlost.

Kvůli četným americkým sankcím, zejména těm na Írán, které EU neuznává, se rozeběhly alternativní finanční mechanismy ke SWIFT a k dolaru. SWIFT teď používá přes 11 000 finančních institucí ve 200 zemích světa, nemá už ale v řadě zemí monopol. A Rusko se jasně rozhodlo některé alternativy podpořit. Ruská společnost provozující flotily dopravních lodí a přístavy FESCO Transportation Group oznámila, že bude od zákazníků přijímat platby v čínských yuanech.

A čínský platební systém CIPS kromě vzájemných plateb s Ruskem od samého počátku nabývá na čím dál větší oblibě zejména v zemích podél Iniciativy pásu a cesty (BRI), hlavně pro platby v yuanech.

CIPS od svého vzniku roku 2015 se už rozšířil do všech časových pásem světa, kde má 75 účastníků na svém provozu, kteří obsluhují i dalších přes 1 205 účastníků finančních transakcí v Asii, Evropě, na obou Amerických kontinentech, v Africe a v řadě zemí Oceánie. Stal se oblíbený prakticky u všech subjektů, které rády provádí přeshraniční platby v yuanech a řada takových už teď svěřuje své transakce po světě jen bankám napojeným na CIPS.

Současná situace už údajně u finančních institucí napojených jen do SWIFT začíná vyvolávat obavy, neboť hrozí, že někteří jejich klienti budou chtít svěřovat své transakce jen do rukou institucí, napojených na CIPS. Poohlíží se tedy po zapojení do CIPS a po možnostech přeshraničních transakcí v yuanech. SWIFT je jeden ze systémů, který skoro nikdo na světě nekritizuje. Své funkce plní excelentně. Má za sebou dlouhou historii fungování a je dobře vyvinutý. Ale stejně jako dolar je zneužíván jako mocenská nátlaková páka a jako prostředek dozoru nad uplatňováním zvůle nad jednostrannými sankcemi mimo systém OSN.

Vznikající situace tedy pro Čínu přináší příležitost k širšímu zavedení přeshraničních vyrovnávání v yuanech a pro expanzi a další rozvoj systému CIPS.

Lze tedy čekat, že jakékoliv používání finančního systému Západem jako nátlakového prostředku přinese značně urychlení prosazování yuanu jako platebního prostředku a systému CIPS jako platebního systému. Jelikož infrastruktury CIPS jsou do velké míry navázané na BRI, nejenže zvýší oblíbenost čínské měny a jejího platebního systému, ale dost možná by to mohlo přispět k zapojování dalších účastníků do BRI jako takové.

Čína prosazování plateb v yuanech nijak zvlášť iniciativně neprosazuje ani nijak netlačí na pilu s CIPS. Ale obvykle jsou to nějaké přirozené události, které posilování její měny a jejího finančního systému podporují a dochází k tomu zvolna ale pořád. Roku 2010, kdy začal SWIT se sledováním používanosti měn, byl yuan 35. v mezinárodních platbách. Nyní je už čtvrtý za dolarem, eurem a librou, když předběhl japonský jen.

Používání yuanu při přeshraničním vyrovnávání plateb v poslední době zrychluje. Situace s rozvratem dodavatelských řetězců v době pandemické krize, kdy se Čína stala hlavní lokomotivou globálního zotavení, silně narostlo. V době od ledna do listopadu 2021 dosáhly přeshraniční platby v yuanech na trzích BRI 5,1 bilionu yuanů, což je meziroční nárůst o 25 procent. Objemy těchto plateb také přesáhly určitou kritickou mez, kdy se dosahuje značných úspor z rozsahu a pro zúčastněné podniky vznikají úspory z možnosti vyhnout se zbytečným směnám za zprostředkující měnu dolar spolu s odstíněním od fluktuací směnných kurzů.

Finanční ředitel čínského konglomerátu farmaceutických společností China Resources si např. libuje, že ušetřil přes 200 milionů yuanů (32,65 milionu dolarů) na odstranění měnových fluktuací, když velký objem transakcí probíhá v yuanech. Jeho společnost teď v yuanech vyrovnání farmaceutické dovozy za 10 miliard yuanů.

Také rozsah používání CIPS je už u některých subjektů tak veliký, že pro jejich byznys je daleko pohodlnější používat ho místo SWIFT. Na počátku CISP prý nebyl zrovna dokonalý a clearing přes něj narážel na různé technické aj. těžkosti a zdržení. Teď už se ho ale podařilo zdokonalit, že je stejně rychlý a transakce v něm jsou ještě hladší a hlavně levnější než ve SWIFT.

A k šíření yuanu a CISP v přeshraničních platbách svými sankčními režimy USA silně přispěly už v nedávné době před ruskými sankcemi. Yuan jako měna pro přeshraniční platby a CIPS jako systém vyrovnání se díky sankcím masově rozšířily např. v Myanmaru, pro který je to nejlepší prostředek obchází dolarového systému, získávání financování od čínských bank a pro obchody s Čínou i dalšími v oblasti.

Země mimo Západ, zvláště v pásu BRI k dolaru a ke SWIFT nijak moc pouto nepociťují a yuany a CISP proto u nich nabývají na oblibě. Proces postupné internacionalizace yuanu a CISP už tedy probíhá řadu let a opírá se především o růst BRI. Ovšem BRI je oblast, s níž roste čínský obchod daleko rychleji než s jinými oblastmi, a tak přispívá k nárůstu přeshraničních plateb v yuanech a přes CIPS v nad-proporcionálním poměru. Během roku 2021 narostl čínský obchod se zeměmi BRI o 23,6 procenta, tudíž o 2,2 procenta výše než celkové tempo růstu zahraničního obchodu, ukazují lednové statistiky za minulý rok.

A právě v takovém okamžiku, kdy prosazování yuanu jako světové měny a systému CIPS jako platebního systému nabralo na značné přirozené hybnosti, přišla událost, která snad k posílení yuanu a CIPS nemohla přijít v příhodnějším čase – finanční sankce Západu na Rusko.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/ScTU8/krize-s-cipy- ... -zastavily
Krize s čipy se zhorší. Výrobci potřebují neon, jeho dodávky z Ukrajiny se zastavily

Dva přední ukrajinští dodavatelé neonu, kteří se celosvětových dodávkách této důležité suroviny pro výrobu čipů podílejí zhruba polovinou, zastavili své operace, protože Moskva zesílila svůj útok na zemi. Hrozí tak zvýšení cen a zhoršení nedostatku čipů, upozornil zpravodajský server televize CNN.

Zhruba 45 procent až 54 procent světového neonu, který je důležitý pro lasery používané k výrobě čipů, pochází od dvou ukrajinských společnostní, Ingas a Cryoin, odhadla agentura Reuters na základě údajů od firem a výzkumné společnosti Techcet. Celosvětová spotřeba neonu pro výrobu čipů loni činila 540 tun, odhadl Techcet.

EXCLUSIVE Russia's attack on Ukraine halts half of world's neon output for chips https://t.co/rk1az3KpYI pic.twitter.com/HutLgMea5G
— Reuters (@Reuters) March 11, 2022

Zastavení produkce vrhá stín na celosvětovou výrobu čipů, kterých je již nyní nedostatek, protože koronavirová pandemie zvýšila poptávku po mobilních telefonech, laptopech a později i automobilech. Nedostatek čipů již donutil některé firmy, které je potřebují, omezit výrobu.

Odhady toho, kolik neonu mají výrobci čipů na skladech, se sice výrazně liší, pokud se ale konflikt protáhne, může to výrobu negativně ovlivnit, varoval analytik společnosti CFRA Angelo Zino.

Ingas před invazí Ruska na Ukrajinu produkoval měsíčně 15.000 až 20.000 metrů krychlových neonu pro zákazníky na Tchaj-wanu, v Koreji, Číně, USA a Německu. Zhruba 75 procent ho bylo určeno pro čipový průmysl. Společnost sídlí v Mariupolu, který je v obležení ruských sil.

Firma Cryoin sídlí v Oděse a její měsíční produkce se pohybuje v rozmezí 10.000 až 15.000 metrů krychlových. Firma zastavila provoz 24. února, aby zajistila bezpečnost zaměstnancům, uvedla ředitelka pro rozvoj obchodu Larissa Bondarenková. Podle ní nebude firma schopná splnit objednávky na 13.000 metrů krychlových neonu v březnu.

Ukrajinský neon je vedlejším produktem ruské výroby ocele. Plyn, který se používá také v laserové oční chirurgii, se produkuje rovněž v Číně.

Podle Bondarenkové se ceny neonu, které již byly pod tlakem kvůli pandemii nemoci covid-19, od prosince zvýšily až o 500 procent. Podle čínských médií cena neonového plynu v Číně vzrostla od října do konce února čtyřnásobně.
S výrobou neonu by mohly začít další firmy po celém světě, spuštění výroby by však trvalo devět měsíců až dva roky, uvedl marketingový ředitel společnosti Supplyframe, která poskytuje informace o trhu firmám v elektronickém sektoru, Richard Barnett. Zino dodal, že společnosti možná nebudou ochotné do tohoto procesu investovat, pokud krize v dodávkách bude považována za dočasnou.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SQLJg/valka-narusil ... liony-lidi
Válka narušila výrobu hnojiv. Potravinová krize ohrožuje miliony lidí

Nedostatek čpavku a močoviny způsobí řetězovou reakci v dodávkách potravin. Svein Tore Holsether, prezident a generální ředitel norské chemické společnosti Yara pro CNN řekl, že svět směřuje k potravinové krizi, která by mohla postihnout miliony lidí. Rekordně vysoké ceny zemního plynu donutily společnost, kterou řídí, omezit výrobu čpavku a močoviny na 45 % kapacity. Hrozící potravinovou krizí se už zabývá Ukrajina i státníci ze skupiny G7.

„Nejde o to, zda budeme mít potravinovou krizi. Jde o to, jak velká ta krize bude,“ řekl Holsether. Dva týdny poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, ceny klíčových zemědělských produktů vyrobených v regionu raketově vzrostly. Největším problémem je pšenice. Dodávky z Ruska a Ukrajiny, které dohromady tvoří téměř 30 % celosvětového obchodu s pšenicí, jsou nyní ohroženy. Globální ceny pšenice dosáhly na začátku tohoto týdne historického maxima.

Dalším velkým problémem je přístup ke hnojivu. Pro zemědělce je důležité, aby dosáhli svých výrobních cílů. Kvůli pozastavení vývozu hnojiv z Ruska, se nyní tento cíl zdá být nedosažitelný, protože okamžitě vzrostly ceny hnojiv. Produkce v Evropě také klesla kvůli prudce rostoucí ceně zemního plynu. Globální zdravotní experti situace zvoní na poplach. Náklady na kukuřici, sójové boby a rostlinné oleje v důsledku také rostou.

Ministři zemědělství ze zemí G7 v pátek uvedli, že „jsou odhodláni udělat to, co je nezbytné k prevenci a reakci na potravinovou krizi“.
Ze strachu z nedostatku země již začínají zavádět preventivní opatření. Egypt například právě zakázal vývoz pšenice, mouky, čočky a fazolí kvůli rostoucím obavám o zásoby potravin v nejlidnatějším státě arabského světa. Indonésie také zpřísnila vývozní omezení na palmový olej, který je součástí kuchyňského oleje, kosmetiky a některých balených výrobků, jako je čokoláda.

Ministři G7 vyzvali země, aby „ponechaly své potravinářské a zemědělské trhy otevřené a aby se chránily před jakýmikoli neopodstatněnými restriktivními opatřeními na jejich vývoz. Jakékoli další zvýšení cen potravin na mezinárodních trzích by mohly ohrozit potravinovou bezpečnost a výživu v celosvětovém měřítku, zejména mezi nejzranitelnějšími lidmi žijícími v prostředí s nízkou potravinovou bezpečností,“ uvedli v prohlášení. Poškozeny budou i západní země s lepším přístupem k zemědělství. Tamní spotřebitele již zasáhly vyšší ceny a situace se bude dále zhoršovat.

Ještě předtím, než Rusko zahájilo válku na Ukrajině, byl globální potravinový systém napjatý. Skřípající dodavatelské řetězce a nepředvídatelné počasí – často důsledek změny klimatu – již vytlačily ceny potravin na nejvyšší úroveň za zhruba deset let. Problémem byla také dostupnost poté, co pandemie připravila o práci miliony lidí. Počet lidí na pokraji hladomoru vyskočil na 44 milionů z 27 milionů v roce 2019, uvedl tento měsíc Světový potravinový program OSN.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy obě strany hrají zásadní roli v pečlivě nastaveném systému globální produkce potravin, situaci ještě zhorší. Období setí pšenice, které na Ukrajině právě začíná, narušují boje. Není jasné, zda bude dostatek farmářů na obdělávání půdy, jelikož lidé v zemi válčí. Otázkou také zůstává, jestli bude mít Ukrajina přístup ke strojům a dalším základním produktům, které by obvykle dorazily přes černomořské přístavy. Na hrozící krizi v sobotu reagovala podle agentury Reuters ukrajinská vláda, když zakázala vývoz hnojiv.

Země tvoří polovinu veškerého světového vývozu slunečnicového oleje. Dostat produkty z Ruska na světový trh je také obtížnější, protože podniky nechtějí riskovat, že se dostanou do střetu se sankcemi nebo se zabývají logistikou v blízkosti válečné zóny. Rusko a Ukrajina slouží jako obilnice pro země na Blízkém východě, v jižní Asii a v subsaharské Africe, které jsou závislé na dovozu. Mnozí budou v důsledku toho tvrdě zasaženi.

[homer]

Snížení výroby hnojiv v Evropě představuje riziko dalšího růstu cen potravin. - Bloomberg
Situace na světových trzích s hnojivy byla složitá už před začátkem sankcí, nyní se zhoršuje, energetická krize v roce 2021 se v roce 2022 změní v krizi potravinově-inflační.
https://t.me/markettwits/183228
cena potravin
ukazatel globálních nákladů na potraviny

[DJW]

Čínsky šéf organizácie OSN pre potraviny upozornuje na riziká skrz potravinovú bezpecnosť. Rusko vedúci producent múky aj hnojív, Ukrajina ako stvrty najvacsi ktovie ci vobec zaseje.. Zdoraznuje nutnost zachovania a svetoveho obchodu s potravinami.
https://global.chinadaily.com.cn/a/2022 ... 8c204.html

[homer]

Letecké společnosti se vracejí na trasy z dob studené války a vyhýbají se ruskému vzdušnému prostoru.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/zacate ... menovy-rad
Začátek konce současného měnového režimu a nový měnový řád

Bývalý vedoucí představitel Federálního rezervního systému a ministerstva financí a nyní stratég krátkodobých sazeb Credit Suisse Zoltan Pozsar nedávno řekl, že USA jsou v současné době v krizi, která vede k novému měnovému řádu.

S ohledem na geopolitický vývoj je oblast digitálních aktiv stále atraktivnější. Pro někoho je to obcházení sankcí, pro jiného cesta k záchraně úspor a prostá víra v budoucí závažné změny ve světě financí v kontextu jeho decentralizace a svobody. Co se pak stane s dolarem?

Zoltan Pozsar, bývalý vedoucí představitel Federálního rezervního systému a ministerstva financí a nyní stratég krátkodobých sazeb Credit Suisse, nedávno řekl, že USA jsou v současné době v krizi, která vede k novému měnovému řádu, který nakonec oslabí dolar a povede k vyšší inflaci v západních zemích. "Tato krize se nepodobá ničemu, co jsme viděli od doby, kdy prezident [Richard] Nixon v roce 1971 pozastavil krytí dolaru zlatem," napsal Pozar.

Dohoda z Bretton Woods, která byla vyjednána mezi 44 zeměmi, nabízela zlato jako zástavu za americký dolar, na který byly poté navázány další měny. Tato struktura se začala rozpadat v 60. letech, kdy se obchodní deficit USA stal příliš velkým na to, aby byl ignorován, a v roce 1971 se zcela zhroutil.

Nyní je dolar kryt pouze cennými papíry, které vláda USA nemá čas vytisknout a vydat. Pozsar poznamenává, že toto schéma přestává normálně fungovat, čímž oznamuje začátek konce současného měnového režimu. Dalším důvodem kolapsu současného měnového systému je zmrazení ruských zlatých a devizových rezerv zeměmi G7 po zahájení vojenské operace na území Ukrajiny. To, co bylo dříve považováno za bezrizikové, již neplatí. Téměř neexistující kreditní riziko bylo okamžitě nahrazeno velmi reálným rizikem konfiskace majetku - stejně jako odmítnutí Ruské federace zaplatit své dluhové závazky, což může vést k dalšímu nesplácení. Vše se dozvíme v polovině dubna.

Pozsar také poznamenává, že to, co se stalo, samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí Číny. V současné době čelí Čínská lidová banka dvěma alternativám, jak ochránit své zájmy: buď prodat státní dluhopisy na nákup ruských komodit, nebo provést vlastní kvantitativní uvolňování, tedy vytisknout dostatek jüanů, abyste mohli snadno nakoupit co nejvíce surovin dle potřeby. Pozsar očekává, že oba scénáře znamenají vyšší inflaci na západě, ze které se už mnohým točí hlava.

Riziko rostoucí inflace ovlivňuje také americký dolar, po kterém je v poslední době stále větší poptávka. Očekávání agresivnější politiky Federálního rezervního systému může vést k dalšímu posílení dolaru vůči rizikovým aktivům.

Jeden ze základních scénářů nedávno sdílela ABN Amro Bank NV. Podle ekonomů v blízké budoucnosti euro vůči americkému dolaru klesne k paritě nebo ještě níže. Pokles evropských měn, včetně eura, švédské koruny a polského zlotého, bude podle Georgette Boeleové, která se věnuje měnové strategii nizozemského věřitele, pokračovat. Fyzické narušení dodávek klíčových komodit se v nadcházejících měsících zhorší, neúměrně zasáhne ekonomiku eurozóny a oddálí zpřísnění Evropské centrální banky, uvedla.

"Očekáváme růst negativního sentimentu investorů v budoucnu," uvedla v poznámce. "Když dojde k panice na trhu, porostou pouze bezpečné měny."

Boele věří, že japonský jen a americký dolar porostou lépe a švýcarský frank poroste hůř. V negativnějším scénáři by se směnný kurz eura k dolaru mohl přiblížit historickému minimu pod 0,83, uvedla.

[homer]

První problémy u evropských výrobců. BMW a Volkswagen pozastavují provoz v továrnách po celé Evropě kvůli nedostatku dílů dovážených z Ukrajiny.
https://t.me/legitimniy/11143

[homer]

Africka zavislost na dovozu psenice z Ruska a Ukrajiny

[Alchymista]

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/494 ... upiny.html
Raiffeisenbank uvažuje o exitu z Ruska. Tamní byznys loni tvořil třetinu čistého zisku skupiny

Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v České republice, uvažuje o odchodu z Ruska. Banka dnes uvedla, že tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu a následné sankce.

"Tato bezprecedentní situace přiměla RBI k posouzení své pozice v Rusku. Zkoumáme všechny strategické možnosti pro budoucnost Raiffeisenbank Russia, včetně pečlivě řízeného odchodu z Raiffeisenbank v Rusku," uvedl v dnešní tiskové zprávě šéf RBI Johann Strobl.

Banka provozuje v Rusku největší retailovou banku v zahraničním vlastnictví s přibližně 4 miliony klientů. Loni se podílela na čistém zisku banky zhruba třetinou.

...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/kauza-straba ... dividendy/
Kauza STRABAG: Hlavní akcionář, nadace rodiny Haselsteiner, vypoví syndikátní dohodu. Děripaska neuvidí žádné dividendy

Soukromá nadace rodiny Haselsteiner vypoví syndikátní dohodu s ruskou Rasperií a skupinami UNIQA a Raiffeisen. Nadnárodní společnost Strabag se snaží vytěsnit ze své struktury oligarchu Olega Děripasku. Získat ruský podíl se jí ale nepovedlo. Společnost se v České republice věnuje mimo jiné dopravnímu stavitelství a má se podílet i na výstavbě nové linky pražského metra D.

Soukromá nadace rodiny Haselsteiner jako hlavní akcionář stavebního koncernu STRABAG SE, kótovaného na burze, společnosti STRABAG SE sdělila, že vypověděla stávající syndikátní dohodu uzavřenou mezi skupinami UNIQA a Raiffeisen a společností Rasperia Trading Ltd.

K tomuto kroku přistoupila poté, co selhaly všechny snahy o získání ruského podílu. Syndikátní dohoda byla v platnosti od roku 2007 a kromě jmenování členů dozorčí rady zajišťovala také koordinaci výsledků hlasování na valné hromadě.

„Představenstvo vítá tento krok našeho hlavního akcionáře, Soukromé nadace rodiny Haselsteiner, neboť vypovězením syndikátní dohody se nastaví jasné poměry. Ze strany managementu jsme připraveni přijmout veškeré právní kroky, abychom zabránili poškození společnosti. V návaznosti na sankce uvalené Velkou Británií a Kanadou se to týká především výplaty dividend. Pokud jde o podnikání koncernu STRABAG v Rusku, jehož objem je podružného významu a představuje 0,3 procenta koncernových výkonů, se představenstvo rozhodlo tyto aktivity ukončit,“ objasňuje Thomas Birtel, předseda představenstva STRABAG SE.

„V souvislosti s obrovským utrpením válkou sužovaných obyvatel Ukrajiny organizuje a financuje koncern STRABAG pomoc těmto lidem zejména v dotčených koncernových zemích – v Polsku, v Česku, na Slovensku a v Moldavsku. V těchto iniciativách budou akcionáři, představenstvo i zaměstnanci společnosti STRABAG SE v souladu s našimi firemními hodnotami i nadále pokračovat,“ napsala společnost.

V České republice působí nejméně 17 firem s napojením na ruské fyzické či právnické osoby z evropských sankčních seznamů.

V případě dalších 66 podniků existují vazby na sankční seznamy Spojených států amerických. Jejich jmenný seznam zveřejnila na svém webu analytická firma Datlab.

Jak uvedl hlavní analytik Datlabu Jiří Skuhrovec, zveřejněný seznam podniků pod ruskou kontrolou má úřadům a firem ulehčil ověřování, zda neobchodují se sankcionovanou osobou. Nachází se na něm hodně známých jmen, například Škoda JS, Strabag, ČKD Blansko Holding, ruskými státními železnicemi vlastněné Gefco Česká republika či finanční ústav Sberbank CZ, který už musel po zásahu ČNB ukončit činnost.

Zhruba 30 firem z amerického sankčního seznamu je spojeno s jediným jménem – právě s ruským miliardářem Olegem Děripaskou. Jedná se o již zmíněnou stavební společnost Strabag a její dceřiné firmy. Pro připomenutí: Děripaska koupil podíl v rakouském mateřském holdingu Strabag v roce 2007 a dodnes zde drží 25,9 procenta akcií.

Oleg Děripaska figuruje na sankčním seznamu Spojených států amerických a Velké Británie. Už krátce po ruské invazi na Ukrajinu byl zařazen i do návrhu evropského sankčního seznamu. Ve schválené verzi ale jeho jméno nebylo.

Děripaska na začátku konfliktu vyzval k mírovému řešení, ruskou agresi a odpovědnost Putinova Kremlu ale napřímo neodsoudil. Po Děripaskovi odsouzení ruské agrese požadovalo i vedení Strabagu, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi blízký oligarcha tak ale neučinil.

Strabag mohl problém s ruským spolumajitelem řešit mnohem dříve. Jak už jsme zmínili, Děripaska do Strabagu vstoupil v roce 2007. Když o sedm let později ruská vojska anektovala Krymský polostrov a jihovýchodní ukrajinská území, akcionáři Děripasku ze struktury nevytěsnili. Neučnili tak ani v roce 2018, kdy se Děripaska ocitl sankčním seznamu USA.

Strabag se v České republice podílí na řadě dopravních staveb staveb. V neposlední řadě pak i na výstavbě nové linky metra D v ceně 14 miliard korun.

Společnost stavěla mimo jiné například na D1 úsek 18 – Měřín-Velké Meziříčí, na D35 – Šumperk-Mohelnice, na silničním okruhu kolem Prahy, stavba 512 (Jesenice–Vestec).

Kontrakty s ní uzavíraly například Ředitelství silnic a dálnic, Vojenské lesy a statky, ale i ministerstva. Společnost měla rekonstruovat budovu Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově. Z rekonstrukce ale kvůli navyšování ceny a podivným jevům, kolem její přípravy, sešlo.

Oleg Děripaska je se jměním přes 49 miliard korun považován za jednoho z nejvlivnějších Rusů.