Tanky - všeobecně

[zmiri]

Díky za info, takové podrobnosti se hodí Já myslel, že vysooktanový jsou od 85, ani nevím, kde jsem to sebral...

[Alchymista]

Ono to tak bolo tuším ešte koncom 60. rokov - že nad 85-87 oktanov sa počítal ako "vysokooktanový"... spomeňte si na benziny "normal", "špeciál", "super"...

[Skeptik]

A jinak, na benzín do "Anduly" jsem se něco najezdil... Měl jsem spešl upravený motor ve Škoda 110, na vyšší oktany, jinak to dělalo hrozné věci...

To mi připomnělo starý vtip z aeroklubu.
"Včera jsem viděl mechanika od SlovAiru, jak na benzínce tankuje plnou."

[Skeptik]

Ono to tak bolo tuším ešte koncom 60. rokov - že nad 85-87 oktanov sa počítal ako "vysokooktanový"... spomeňte si na benziny "normal", "špeciál", "super"...

Normal měl 80 oktanů, Speciál 91 a Super 96.
Jedině Super se dal, jakž takž, počítat mezi vysokooktanové benziny.

[zmiri]

Aha, takže i drobné nedorozumění. Vysooktanový benzín za 2. sv. války byl něco jiného než dnes. Takové drobné ohnutí historie, aby se ukázala amícká nadřazenost

[k42]

Žádná nadřazenost to nebyla, prostě šlo hlavně o to, že Amíkům teče lehčí ropa. Takže destilací z toho vznikaly nejsnadněji ty lepší benzíny.
Jinak že byly USA v době WWII výrobně a technologicky proti Sojůzu vepředu, nemůže být žádných pochyb.

Ovšem samozřejmě jak v čem. Třeba Němčouři měli v mnoha oborech velký náskok, stejně tak Angláni/Britové. V něčem také Sovětčíci.

[Skeptik]

:sipka: :sipka: Ne, ale pojďme zpět.
V SSSR se standardně vyráběl benzín B-70 a B-74 (číslo udává oktany).
Později B-78 a v naprosto minimálním množství B-91 (po dodání technologie z USA).
Aby se dal tento benzín použít v moderních motorech, přidávaly se antidetonační příměsi ... např. 3B-70 znamená přidání 3% "něčeho" (píšu z hlavy, tak si název té chemikálie nevybavím - když tak později) a oktanový číslo se z 70 zvedlo na 87.

Vysokooktanovým se pořád nazýval benzín s o.č. nad 95 / 97

[martanus]

To patřilo jinam

[zmiri]

No k benzínům. Na začátku bylo tvrzení, že naftový shermany měli kvůli nedostatku vhodného benzínu. Což není pravda, to jsem rozporoval. Použitelný benzín měli. Důvody pro diesely byly jiný. V té době už měli vyřešenou logistiku pro zásobování naftou, měli výrobní kapacity. A diesel má výhody, třeba nižší hořlavost, tzn. větší šanci posádky na přežití (jsou i další). Ale uvést tento důvod by vrhalo špatné světlo na SSSR. Však ta, jak každý správný zápaďák ví, posílala své vojáky jenom na nesmyslnou smrt, tam přeci žádná starost o životy vojáky být nemohla. Tak se vymyslí pohádka o nedostatku benzínu. Jinak co byl vysooktanový benzín asi nebude shoda. Někde v pamětech našich letců na západě vzpomínali na ten 85 oktanový jako na vysooktanový. A nejsem sám, kdo to potkal. Takže možná jiné názvosloví napříč světem.

[k42]

V USA se oktanové číslo počítá jinak. Jejich 85 je tuším našich 92 nebo tak nějak, možná i více. Už to tady kdysi někdo podrobně psal, včetně převáděcí tabulky.

[zmiri]

Z wiki (https://cs.wikipedia.org/wiki/Oktanov%C ... D%C3%ADslo):
Zjišťování oktanového čísla
Chování paliva je v referenčním motoru porovnáváno s chováním směsi izooktanu a n-heptanu. Podle způsobu měření se rozeznávají dvě definice oktanového čísla:

Oktanové číslo výzkumnou metodou je určováno při 600 otáčkách za minutu. Je vhodné pro popis městského provozu při nízkých rychlostech a s častou akcelerací.
Oktanové číslo motorovou metodou je určováno při 900 otáčkách za minutu. Popisuje spíše chování při provozu ve vyšších rychlostech, např. na dálnici. Oktanové číslo motorovou metodou je typicky o cca 10 bodů nižší.
V praxi se téměř všude uvádí pouze oktanové číslo výzkumnou metodou, oktanové číslo motorovou metodou je však definováno v normách.

Automobilový benzín: 87–100, dnes obvykle nejméně 95 (v Evropě) nebo 87 (v USA) V Americe ale udávají oktanové číslo jako aritmetický průměr okt. čísel získaných výzkumnou a motorovou metodou.

Ale netuším, jak to bylo tenkrát

[kenavf]

Určujúce faktory v dobe cca pred WWII:
-je relatívne málo automobilov
-benzínový motor nie je tak náročný na konštrukciu pretože pracuje s nižšími tlakmi
-karburátor stačí vyrábať v desatinových presnostiach preto je relatívne jednoduchý a lacný
-ťažšie ropné prvky spálim v lodiach

potom prišla zmena:
-aut pribúda
-dokážem už relatívne lacno vyrobiť vstrekovacie čerpadlá(žiadnu elektroniku nepotrebujú a turbočerpdlá(ani turbokompresor) tiež nie) aj keď sa musí dodržovať tisícinová presnosť(už je zvládnuteľné pri relatívne nízkej cene)
-dokážu sa už vyrobiť relatívne výkonné dízlové motory ktoré zvládajú vyššie tlaky(a už tak nevibrujú?)

Tieto faktory umožnili aby sa Európa viac orientovala na posilnenie naftovej prevádzky a využila tak väčší podiel nafty vo svojej rope.
Kategória ktorá tvorila ten medzník sú asi dodávkové autá ktoré sú v Európe asi výhradne dízlové ale v amerike to bude asi aj o benzíne. Osobné autá v USA asi na 99% len benzín.
A samozrejme to využila aj armáda ktorej dízly umožňujú väčší dojazd.

[Aaron Goldstein]

Som si myslel že do SSSR boli dodávané benzínové Shermany.

Shermany dodané do SSSR byly všechno (až na 2 kusy M4A4) typy M4A2, tedy skutečně typ se vznětovým motorem...cca půl na půl se 75 a 76 mm kanonem... Dodaných jich bylo 4 063...

Ale negativní (a tím více zapamatovatelné) zkušenosti s americkými benzínovými motory byly v SSSR přítomny díky dodávce 957 kusů M3 Lee... (tedy odesláno jich bylo1386, ale přes 400 jich bylo ztraceno v konvojích díky německým ponorkám...)

[Alchymista]

M3 Lee mal v Sojuze nelichotivú prezývku "rakva pre sedem bratov"

[zmiri]

Tak M3 Lee byl tank koncepce 1.sv.válka, už dost zastaralý. Hlavní zbraň 75 mm na "pevno" (minimální odměr), velký počet členů posádky, špatně rozvržené úlohy. Jediný důvod obliby u britů v africe byla britská debilita. M3 Byl první tank na britské straně s tříštivotrhavou municí. Takže už nemuseli při souboji s německými protitankovci dojet na dostřel kulometu, tzn. že konečně měli nějakou šanci O ten motor asi moc nešlo...

[riho]

Vďaka za príspevky o zmene oktánového čísla. Konečne mi dáva zmysel časť knihy Františka Fajtla První doma, kde opisuje, ako po prílete 1. stíhacieho pluku na Tri duby nedočkavo čakali na prvé sudy so sovietskym vysokooktánovým benzínom. Potom odobrali vzorky paliva, čo bolo uskladnené na povstaleckom území a zaslali ich do ZSSR. Odtiaľ im došiel zoznam a pomer prímesí, ktoré "zušľachťovali" slovenský benzín na použitie v La-5.

[Skeptik]

Potom odobrali vzorky paliva, čo bolo uskladnené na povstaleckom území a zaslali ich do ZSSR. Odtiaľ im došiel zoznam a pomer prímesí, ktoré "zušľachťovali" slovenský benzín na použitie v La-5.

Ano, protože na slovenských letištích byl standardem předválečný československý Bi-Bo-Li neboli letecký benzín vzniklý smícháním 50% benzínu, 20% ventilů a 30% lihu. Výsledné oktanové číslo 85.
To bylo pro motory AŠ-82FN málo. Potřebovaly min. 95 oktanů.

[Aaron Goldstein]

na slovenských letištích byl standardem předválečný československý Bi-Bo-Li neboli letecký benzín vzniklý smícháním 50% benzínu, 20% ventilů a 30% lihu. Výsledné oktanové číslo 85.

Tady si dovolím malé upřesnění...
Bi-Bo-Li nebyl pouze letecký benzín... Bylo to Československé národní palivo... Kolem roku 1926 bylo v Republice československé zavedeno a později i zákonnou formou odsouhlaseno lihobenzínové palivo, známe pod zkratkou Bi-Bo-Li (benzín, benzol, líh), nebo Dynalkol, podle jména jednoho z výrobců, pardubického lihovaru Františka Daška.
I když se údaje o složení paliva různí, lze za nejvěrohodnější považovat tyto dvě verze:

- Bi-Bo-Li automobilní: 50% etanolu, 30% benzenu a 20% ropného benzinu
- Bi-Bo-Li letecké: 44% etanolu, 44% benzenu a 12% petroleje

(dle valka.cz)

[kenavf]

:sipka:

V histórii bola jediným zdrojom aromatických zlúčenín destilácia uhoľného dechtu, https://sk.wikipedia.org/wiki/Benzén#Využitie

To sa toho automobilového paliva z ropy percentuálne veľa neurobilo. Bolo tak málo ropy alebo sa používala na niečo iné?

[Skeptik]

Tady si dovolím malé upřesnění...
Bi-Bo-Li nebyl pouze letecký benzín... Bylo to Československé národní palivo... Kolem roku 1926 bylo v Republice československé zavedeno a později i zákonnou formou odsouhlaseno lihobenzínové palivo, známe pod zkratkou Bi-Bo-Li (benzín, benzol, líh), nebo Dynalkol, podle jména jednoho z výrobců, pardubického lihovaru Františka Daška.
I když se údaje o složení paliva různí, lze za nejvěrohodnější považovat tyto dvě verze:

- Bi-Bo-Li automobilní: 50% etanolu, 30% benzenu a 20% ropného benzinu
- Bi-Bo-Li letecké: 44% etanolu, 44% benzenu a 12% petroleje

Variant směsi Bi-Bo-Li bylo víc, já měl na mysli tu poslední variantu z druhé poloviny 30-tých let, s oktanovým číslem 85, která byla zavedena kvůli tehdejším nejmodernějším motorům československého letectva ... HS 12Y a Walter Pegas

Výborný článek o tom sepsal pro Palbu Ikala ... včetně grafů
https://www.palba.cz/viewtopic.php?f=164&t=3248