Ruské úřady tvrdí, že důvodem uzavření je banální porušení ruských zákonů. "Ne, nemá to nic společného s odlivem mozků, ale s dodržováním ruských zákonů. Z těchto důvodů se obraťte na ministerstvo spravedlnosti," navrhl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
A ministerstvo spravedlnosti by o aktivitách Sochnutu mohlo pravděpodobně hodně vyprávět. "Tento obchod s nejasným a pokřiveným statusem se již dlouho nechává slyšet, že by měl být oficiální jako každá jiná organizace. Pro ně by to ale znamenalo, že by se museli podřídit izraelskému ministerstvu zahraničí, nebo by se divili, proč potřebují Sochnut, když existuje vládní agentura, která se zabývala repatriací, když žádný Sochnut tady nebyl," říká ruský orientalista Jevgenij Satanovskij.
Zasáhli do něčeho posvátného.
Ačkoli Sokhnut není oficiálně součástí izraelských státních struktur, jeho činnost (tj. podpora alije (procesu repatriace Židů do Izraele) je pro Izrael nesmírně důležitá. Jak z demografického hlediska (Izrael potřebuje podporu v podobě repatriace dospělých a vzdělaných Židů), tak z náboženského, neboť návrat Židů do zaslíbené země je jednou z opor sionismu - státní ideologie Izraele.
"Ruští Židé nemohou být rukojmími kvůli válce na Ukrajině," rozhořčil se izraelský ministr pro diasporu Nachman Šai. - Snaha potrestat Židovskou agenturu kvůli postoji Izraele k válce na Ukrajině je politováníhodná a urážlivá. Ruské Židy nelze odtrhnout od jejich historického a citového vztahu ke státu Izrael.
Proto izraelská strana nehodlá čekat až do 28. července, kdy ministerstvo spravedlnosti pravděpodobně vyjádří své stížnosti na Sochnut. Premiér Jair Lapid již prohlásil, že "uzavření kanceláří agentury bude vážnou událostí, která ovlivní vztahy" mezi oběma zeměmi. A Izrael už Rusku hrozí sankcemi - Jair Lapid pověřil ministerstvo zahraničí, aby v reakci na rozhodnutí o Sochnutu připravilo řadu "politických opatření".
Podle některých izraelských diplomatů je Moskva v mimořádně obtížné situaci (konflikty v Sýrii, na Ukrajině, zhoršující se vztahy se Západem, omezené kontakty s podmíněným západním světem). "V situaci, v jaké se Rusko nachází, jeho prezident, jeho vedení, je třeba držet se Izraele, ne ho poškozovat," říká bývalý izraelský konzul v Moskvě, politolog Alex Wexler. To znamená, že Tel Aviv může hrozit různými možnostmi nátlaku na Rusko.
Řada poslanců Knesetu se domnívá, že takovou možností by mohla být změna přístupu židovského státu k situaci na Ukrajině - tedy zjednodušeně řečeno zvýšená podpora režimu v Kyjevě. Jak morálně, tak materiálně - tedy zbraněmi, především špičkovými, které Tel Aviv až dosud odmítal Ukrajině předat. Zejména je jisté, že Ukrajina by ráda obdržela nejmodernější bezpilotní letouny z Izraele.
Kromě toho by se Izrael mohl oficiálně připojit k západním sankcím uvaleným na Rusko a přidat k hrozbě připomínku, že Spojené státy (jejichž podpora Izraeli je velmi důležitá) dlouhodobě požadují, aby Tel Aviv zvýšil svou podporu Ukrajině. "Přestože se Tel Aviv navzdory neustálému tlaku Washingtonu doposud této kampaně neúčastnil, nyní se zdá, že Izrael zavede stejné sankce, jaké již zavedly USA a EU," uvedl Fedor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Russia in Global Affairs a ředitel výzkumu Valdaj MDK.
Kdo ji potřebuje více?
"Manévrovací rovnováha" ve vztazích mezi židovským státem a Ruskem však může být jiná, než si Izrael představuje. Ano, Moskva je omezena velkým množstvím problémů, které musí ruská strana řešit. Tyto problémy jsou však zcela nesrovnatelné s problémy, kterým čelí Izrael.
Země, která se zmítá v palestinské otázce. Země, která se zmítá ve vnitropolitických krizích (kvůli nimž ji pravděpodobně čekají další předčasné volby). Země, která prohrála válku v Sýrii a nyní sleduje, jak její největší nepřítel, Írán, posiluje svou pozici. Země, která nemůže nijak zabránit nové jaderné dohodě mezi USA a Íránem, a tím i legitimizaci íránského jaderného programu.
Země, která je na Blízkém východě strategicky osamocená, a proto potřebuje partnera, který sdílí její nenávist k islámskému terorismu a zároveň vůči těmto teroristům nepostupuje dvojím metrem. Partner, který by udržoval dobré vztahy se všemi muslimskými zeměmi v regionu (od Íránu přes Turecko až po Saúdskou Arábii) a mohl by být prostředníkem mezi Izraelem a těmito zeměmi. To je, jednoduše řečeno, v Rusku.
Izrael tedy nepotřebuje Rusko o nic méně než Rusko Izrael. Na tom byla donedávna založena křehká rovnováha zájmů mezi Moskvou a Tel Avivem. A možná Rusko potřebuje Izrael ještě více. A pokud tomu tak je, rusko-izraelská roztržka a některé demonstrativní kroky Izraele vůči Ukrajině se dotknou především samotného Izraele.
Ano, Izrael může uvalit sankce na Rusko. V reakci na to je však Moskva schopna přestat brát ohled na izraelské zájmy v Sýrii, načež se íránské síly (kryté buď íránskou, nebo ruskou protivzdušnou obranou) ocitnou ve strategické blízkosti Golanských výšin, syrského území okupovaného Izraelem.
Ano, Izrael by mohl dát Ukrajině zbraně - ale na oplátku by Rusko mohlo Íránu dodat nejmodernější systémy protivzdušné obrany, po kterých by se izraelská vojenská letadla pravděpodobně nechovala ve vzdušném prostoru sousedních zemí tak beztrestně jako dnes. A takový krok Moskvy by představoval vážnou hrozbu pro bezpečnost státu Izrael.
Hlavním příjemcem Lapidových protiruských kroků tak nejsou občané Izraele, ale Íránci, Syřané a Libanonci.
"Mluvčí Hizballáhu Mohammed Afif mi řekl, že silné Rusko, které má vazby na všechny, je pro Hizballáh výhodné. Chápu však, že Syřané i Íránci by rádi viděli Rusko jako jednu ze zemí "osy odporu", která spojuje protiizraelské hráče v regionu. Ano, Rusko se fyzicky nemůže vtěsnat do tohoto úzkého formátu, ale současný vývoj v Izraeli, jejich postoj k Ukrajině - to vše je v Teheránu, kde se právě nacházím, přijímáno velmi pozitivně. Írán a Sýrie by si přály, aby tato roztržka pokračovala a prohlubovala se," vysvětluje mezinárodní novinář Abbas Juma pro VZGLYAD. - Seriózní analytici a politologové si uvědomují, že Lapid nevydrží věčně, že ho může vystřídat umírněnější politik, který bude lavírovat mezi Moskvou a Washingtonem - což by Moskvě vyhovovalo, jako to dělala vždycky předtím.
Na druhou stranu však doba, kdy se sedělo na dvou židlích, pomíjí. Země se musí rozhodnout - včetně Ukrajiny. Írán se již rozhodl - jeho postoj byl vyjádřen na nejvyšší úrovni. Izrael se rozhodl i na oficiální úrovni, i když se stále snaží neposílat zbraně na Ukrajinu.
Ano, Izrael se ve skutečnosti ještě nerozhodl, což znamená, že má stále šanci obnovit pragmatické rusko-izraelské vztahy. Těchto šancí se však pravděpodobně chopí premiér, který se nesníží ke srovnávání Ruska s nacistickým Německem - tedy ne Jair Lapid. A to v případě, že tento premiér přijde co nejdříve.
"Pokud se konflikt nevyřeší na úkor dohod nyní, mohou se vztahy do listopadu zhoršit natolik, že i kdyby si Netanjahu (s nímž Vladimir Putin navázal vztahy důvěry - komentář VZGLYAD) upřímně přál jejich obnovení, nedojde k němu." říká Fedor Lukjanov.
Gazprom zastavuje prevádzku ďalšieho motora s plynovou turbínou Siemens na Portovaya CS.
Potrebujeme rozvinúť vlastnú výrobu LNG;