Afghánistán

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Sr9A5/z-doby-kamenn ... -terorista
„Z doby kamenné poprvé na Západ.“ Tálibán přiletěl na pozvání do Norska, s ním i nebezpečný terorista

V Oslu v neděli začala jednání afghánského vládnoucího islamistického hnutí Tálibán se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Je z toho ale povyk. Kromě toho, že mnozí mají potíže už s Tálibánem jako takovým, vyšlo najevo, že na palubě soukromého letadla směr Norsko letěl i člen teroristické sítě Hakkání, která má na svědomí kupříkladu bombový útok u německé ambasády v Afghánistánu, kde zemřelo asi 150 lidí a přes 400 bylo zraněno.

Jak výpravu pojmenoval německý bulvární deník Bild, na pozvání norské ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtové se na Západ tryskáčem poprvé vydalo „z doby kamenné“ 15 islamistů. Mezi nimi je právě také Anas Hakkání, člen teroristické skupiny. To vyvolalo nelibost v Berlíně, ostře se proti podle deníku vymezila spolková ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková.

Oh, nothing — just a Taliban delegation en route to Norway via private jet...
Imagine thinking the hundreds of millions in U.S. tax dollars the Biden regime is sending to Taliban-controlled Afghanistan aren’t funding the inner-workings of an Islamic terrorist extremist group. pic.twitter.com/EF6WdW6LgT
— Suburban Black Man (@goodblackdude) January 22, 2022

Transfer of headquarters and political command, Taliban terrorist group and Haqqani network from Pakistan to Norway, but in coordination with Pakistani ISI intelligence service and Qatari officials......
This is called commercial and international terrorism, and a shameful and,‐ pic.twitter.com/AT4x0Vqlgp
— Noor Bashardoost (@NoorBashardoost) January 22, 2022

Třídenní rozhovory v Oslu se mají soustředit především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovala o tom kupříkladu sama norská vláda na svých stránkách.

Od doby, kdy Tálibán převzal v srpnu minulého roku v Afghánistánu moc, je to poprvé, kdy se delegace hnutí vydala na oficiální návštěvu do Evropy. Představitelé Tálibánu mají podle dřívějšího oznámení norské vlády na programu setkání s novináři a obhájci lidských práv z Afghánistánu a afghánské diaspory včetně vůdčích osobností z řad žen. Na pondělí a úterý má delegace vedená ministrem zahraničí ve vládě Tálibánu Amírem Chánem Muttakím naplánovány schůzky se západními diplomaty. Tálibové mají jednat i se zástupci norské vlády. Rozhovory se konají v hotelu za zavřenými dveřmi. Nicméně i mezi uprchlíky akce nemá zrovna příznivce.

By legitimizing the Taliban, half of Afghanistan who make up women, are victims of your illegitimate and inhumane policies.
#SanctionTaiban pic.twitter.com/r8rHSYG5S5
— Sahil, A (@AmanullahHuss12) January 23, 2022

CLOSED-DOOR MEETINGS: For the first time Taliban representatives are meeting with women's rights activists and human rights defenders from Afghanistan and the Afghan diaspora.
For more information: https://t.co/BAFpH7EKzD
— WTVC NewsChannel 9 (@newschannelnine) January 23, 2022

Zahraniční vlády vládu Tálibánu neuznávají kvůli minulosti radikálního hnutí. Islamisté se moci v Afghánistánu chopili loni v srpnu, když se ze země stahovali poslední vojáci USA a jejich spojenců. Konta afghánské centrální banky uložená v USA jsou zmrazena a omezena byla také humanitární pomoc, na níž je Afghánistán do velké míry závislý. Světový potravinový program (WFP) varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu.

#Afghanistan #Taliban in #Oslo #Promises made about #WomensRights who’ll control #FollowUp #Norway? Need some action & respect ASAP! @suhailshaheen1 @Zabehulah_M33 @unwomenafghan @EUinAfghanistan @NorwayMFA https://t.co/3IyALQ1KoM
— Karowmaria (@Karowmaria1) January 23, 2022

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20220210/voj ... 58115.html
Vojáci NATO stříleli v Kábulu do lidí, tvrdí CNN. Pentagon to popírá

Dramatický odchod z Afghánistánu doprovázel teroristický útok u kábulského letiště. Následně koaliční vojáci zahájili chaotickou střelbu. Očití svědci tvrdí, že stříleli do davu. Pentagon to však odmítá. Nicméně nezávislé vyšetřování televizní stanice CNN tvrdí, že tolik mrtvých výbuch způsobit nemohl.
Nejasnosti kolem srpnového útoku v Kábulu nadále přetrvávají. Jak tvrdí CNN, afghánské civilisty, kteří se zoufale snažili dostat na letiště, nezabíjel pouze sebevražedný útočník Islámského státu*. Po samotném výbuchu pak přišla chaotická střelba do davu ze strany vojáků, kteří měli na starosti ochranu letiště Hámida Karzaje.
Americká televize vedla vlastní vyšetřování po dobu čtyř měsíců. Novináři si vyslechli množství svědků jak z řad lidí, kteří útok přežili, tak i výpovědi lékařů z pěti nemocnic a přečetli si jejich lékařské zprávy. Vše nasvědčuje o smrtící střelbě do civilistů.
„Vojáci přišli a začali střílet,“ řekl stanici přeživší Nurulláh Zachel, který se zachránil tím, že si po výbuchu lehl na zem. Žena Morsal Hamidiová, která útok přežila, tvrdí, že ji střela zasáhla do čelisti.
„Viděla jsem ty vojáky. Někteří přišli, aby zachránili svoje kolegy, jiní tam stáli a pálili do lidí,“ uvádí další přeživší útoku Šogofa Hamidiová.
Za pravdu jim dávají i lékaři italské polní nemocnice v Kábulu, kteří uvedli, že mezi mrtvými bylo i devět zastřelených, z toho sedm bylo zabito zásahem do hlavy.
Podobně mluví i lékař jedné z největších kábulských nemocnic, který si přál zůstat v anonymitě. Říká, že po výbuchu vyjmul střely z těl čtyř zraněných a rány po střelných zbraních viděl i u mnoha mrtvých.
„Byly tam dva druhy zranění. Lidé popálení výbuchem s mnoha ranami na těle. U průstřelů jsme viděli jen jednu nebo dvě rány u každého, do úst, do hlavy, do oka, do hrudníku,“ vypověděl lékař.
Novináři CNN proto docházejí k závěru, že za velké množství mrtvých a zraněných mohou kromě teroristů skutečně i koaliční vojáci. Dává jim za pravdu někdejší inspektor OSN a vyšetřovatel válečných zločinů Chris Cobb Smith, kterého CNN přivedla na místo výbuchu, uvedl, že samotný výbuch nemohl zabít tak velký počet lidí.

Pentagon: Vojáci za to nemohou
Vlastní vyšetřování Pentagonu ale došlo k jiném závěru. Zpráva americké armády, která se mimo jiné opírá o svědectví 139 osob, tvrdí, že téměř dvě stovky lidí před letištěm zabila pouze exploze výbušniny.
„Jediné výbušné zařízení zabilo nejméně sto sedmdesát afghánských civilistů a třináct amerických vojáků, když vymrštilo kuličky z ložisek přímo do hustého davu,“ uvedl Kenneth ‚Frank‘ McKenzie, velitel Středního velitelství Ozbrojených sil USA.
Vyšetřovatelé americké armády tvrdí, že na tělech obětí a zraněných žádné střelné rány nebyly.
Nicméně samotní vojáci, kteří v tu dobu nesli stráž, střelbu přiznávají. Američtí vojáci tvrdí, že mířili na dva podezřelé ozbrojené muže, kteří stáli nad davem. Britové údajně stříleli pouze do vzduchu.
Svědectví přeživších, kteří tvrdí opak, Pentagon vysvětluje duševním otřesem a zmatením vzpomínek na něco, co mozek nedokázal zpracovat.
Kromě toho forenzní expertíza, kterou provedla americká armáda, uvádí, že bomba tak velký počet lidí zabít skutečně mohla.
Připomeňme, že 29. srpna, tři dny po teroristickém útoku u kábulského letiště, Američané provedli útok bezpilotním letounem na podezřelý automobil. Nejprve tvrdili, že se jim podařilo zlikvidovat vozidlo Islámského státu* s výbušninami, jehož exploze zabila několik civilistů.
Později ale vyšlo najevo, že se jednalo o civilní vůz a útok zabil 10 Afghánců, z toho bylo sedm dětí. Pentagon následně oznámil, že nehodlá potrestat vojáky, kteří za útokem dronu stáli.

[classix]

Miliardy z afghánské banky dostanou příbuzní obětí 11. září, rozhodl Biden

Prezident Joe Biden v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým rozděluje asi sedm miliard dolarů zabavených afghánské centrální bance po nástupu Tálibánu k moci mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Tálibán bude podle agentury AP téměř jistě proti takovému rozhodnutí protestovat.
Po srpnovém převzetí moci Tálibánem zastavily západní státy finanční pomoc určenou Afghánistánu a USA rovněž zmrazily aktiva afghánské centrální banky, která byla v americkém držení. Biden svým příkazem, který je podle agentury AFP poměrně nevídaný, přikazuje americkým bankovním institucím, aby všechny tyto prostředky převedly k pobočce americké centrální banky v New Yorku.
Asi 3,5 miliardy dolarů (75 miliard korun) z těchto prostředků chce dát americká vláda k dispozici na financování humanitární pomoci pro Afghánce, kteří se nacházejí v posledních měsících ve velmi tíživé ekonomické situaci. Ještě o něco vyšší částku poskytne rodinám obětí teroristických útoků z 11. září, které podaly žaloby na Tálibán u amerických soudů.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_pukk

[Kalinac]

Exprezident Karzáí naléhá na Washington, aby vrátil Afghánistánu aktiva
"Držet peníze Afghánistánu na jakémkoli jménu je nespravedlivé a nespravedlivé. Tyto peníze patří lidu Afghánistánu... Vyzývám prezidenta Joe Bidena, aby peníze vrátil lidu Afghánistánu," řekl Karzáí na tiskové konferenci zde.
Spojené státy po odchodu svých sil z Afghánistánu v srpnu 2021 zmrazily více než 9 miliard amerických dolarů aktiv afghánské centrální banky. Tento krok je široce považován za hlavní faktor vedoucí k současné hospodářské krizi ve válkou zmítané asijské zemi.
Americký prezident Joe Biden v pátek podepsal exekutivní příkaz, který se snaží rozdělit 7 miliard amerických dolarů z afghánských aktiv mezi financování humanitární pomoci pro Afghánistán s omezenou hotovostí a vytvoření svěřeneckého fondu s 3,5 miliardami amerických dolarů na odškodnění obětí 9/ 11 teroristických útoků.
Karzáí řekl, že afghánský lid sdílí smutek amerického lidu, který utrpěl kvůli teroristickým útokům z 11. září, ale žádný Afghánec nebyl do útoku zapojen, a proto musí Biden své rozhodnutí přehodnotit.
Karzáí kritizoval Bidenovo rozhodnutí jako nespravedlivé a zdůraznil, že všichni Afghánci, včetně členů současné dočasné vlády vedené Talibanem, zaujímají jednotný postoj, aby dostali afghánské peníze zpět do své země.

Hámid Karzaj - 12. Prezident Afghánistánu

Ve funkci:
7. prosince 2004 – 29. září 2014
V osmdesátých letech během sovětské války v Afghánistánu sháněl peníze pro mudžáhidy, po pádu poslední Sověty podporované vlády v roce 1992 se stal náměstkem ministra zahraničí ve vládě Burhánuddína Rabbáního a posléze ministrem pro plánování. Neschopnost vlády dohodnout se na nejzákladnějších věcech ho znechutila a stal se stoupencem hnutí Tálibán, slibujícího sjednotit zemi. Když Tálibán dobyl Kábul a svrhl Rabbáního vládu, Karzáí ho plně podporoval, hlavně při shnánění peněz a zahraničních kontaktů. Později však Tálibán začal kritizovat za jeho násilné praktiky. V roce 1997 mu vůdce Tálibánu Muhammad Umar nabídl post diplomatického zástupce při OSN, Karzaj tuto nabídku odmítl a odjel do pákistánské Kvéty.
Tam pokračoval v kritice Tálibánu, a když byl v roce 1999 zavražděn jeho otec, obvinil z vraždy Tálibán a definitivně se s ním rozešel. V roce 2001 byl blízkým spolupracovníkem generála Masúda, velitele Severní aliance. Po začátku Operace Trvalá svoboda se postavil do čela polních protitálibánských velitelů a začal spolupracovat s americkou armádou. 5. prosince 2001 na pozice jeho skupiny nedaleko Kandaháru omylem raketami zaútočila americká armáda, následkem útoku zemřeli 3 američtí vojáci, 5 jeho spolubojovníků a dalších 18 bylo zraněno, včetně samotného Karzaje. Krátce po útoku mu bylo oznámeno, že ho afghánští kmenoví vůdcové na konferenci v Bonnu zvolili předsedou prozatímní vlády.
Bylo na něj dosud spácháno pět atentátů, poslední se uskutečnil v dubnu 2008. Ze všech vyvázl nezraněn.[9] Deník New York Times v dubna 2013 zveřejnil, že Karzáí a jeho prezidentský úřad byl posledních 12 let financován CIA „stínovými penězi“ v řádu desítek milionů, sloužící mimo jiné i k zajištění vlivu, podplácení afghánských „válečných lordů“ a korupci.
Na podnět nastupujícího afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního bylo v roce 2014 pojmenováno kábulské letiště na Mezinárodní letiště Hámida Karzaje (KBL).
Po odchodu z prezidentského úřadu se Karzaj vyslovoval pro jednání a spolupráci afghánské vlády s hnutím Taliban

https://english-news-cn.translate.goog/ ... r_pto=wapp

[El Diablo]

Vzdělání se nevzdáme, říkají afghánská děvčata. Chodí do „podzemních“ škol
15. února 2022 19:32

Poté, co radikální hnutí Tálibán v srpnu ovládlo Afghánistán a omezilo přístup dívek ke vzdělání, se někteří Afghánci rozhodli k založení „podzemních“ škol, kde děvčata učí islamistům navzdory. Ačkoli jde o nebezpečnou misi, za kterou hrozí trest, učitelé chtějí dát studentkám naději na lepší život. „Je to velké riziko, ale budeme pokračovat,“ shodují se učitelé i žákyně.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dtt

[El Diablo]

‚Zlodějem roku 2022 je Biden.‘ Afghánci chudnou a ztrácejí naději, zemí se navíc šíří spalničky

Za půl roku vlády Tálibánu prošel Afghánistán velkou proměnou – ulice se zdají bezpečnější, země ale míří k ekonomickému kolapsu a obyvatelstvo sužuje hlad. Ženy nadále čekají na svá práva.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/biden-je-zl ... ranici_rkj

[martanus]

"Taliban (!!!) vyzval Rusko a Ukrajinu k mírovému řešení konfliktu. @ateobreaking

Taliban - Ruskem zakázaná teroristická organizace

https://t.me/kstati_p/19242

[martanus]

Světová banka přidělí Afghánistánu více než 1 miliardu dolarů ze zmrazených finančních prostředků

Správní rada Světové banky (WB) rozhodla o převodu více než 1 miliardy dolarů zmrazených prostředků určených na podporu Afghánistánu řadě agentur a organizací poskytujících humanitární pomoc. Informovala o tom dnes 2. března agentura Ferghana News Agency s odvoláním na TASS.

https://eadaily.com/ru/news/2022/03/02/ ... yh-sredstv

[El Diablo]

Od škol odcházely s pláčem. Tálibán na poslední chvíli zatrhl výuku dívek
23. března 2022 16:45

Radikální nábožensko-politické hnutí Tálibán ve středu ustoupilo od svého prohlášení, podle kterého měly být střední školy znovu otevřeny i pro dívky. Zůstanou uzavřeny, dokud nebude vypracován plán jejich opětovného otevření v souladu s islámským právem.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_pitt

[martanus]

Taliban pro zdravý životní styl.
Vláda Islámského emirátu Afghánistán vydala nařízení, které zakazuje pěstování máku v Afghánistánu.
Pěstování máku je v Afghánistánu hlavním odvětvím výroby heroinu. Vydání tohoto nařízení je přinejmenším na legislativní úrovni zaměřeno na likvidaci celého odvětví.
Další otázkou je, jak se bude provádět v praxi.

Taliban nicméně znovu ukázal, že je ochoten omezit výrobu heroinu v Afghánistánu výměnou za legalizaci. Stejně jako v roce 2001, kdy produkce heroinu klesla na nejnižší úroveň. Brzy začala americká invaze a objem vyrobeného heroinu dosáhl nebývalých rozměrů.

https://t.me/boris_rozhin/39196

[martanus]

Předpovědi AK se zase naplňují

Tálibán zakázal pěstování opiového máku a výrobu drog

Radikální hnutí „Taliban“ (organizace je v Ruské federaci zakázána) zakázalo pěstování máku opiového v celém Afghánistánu. Oznámila to dnes 3. dubna agentura Fergana News Agency.

Podle agentury takový příkaz vydal nejvyšší vůdce hnutí Haibatulla Akhundzada .

„Všichni Afghánci byli nyní informováni o nejpřísnějším zákazu pěstování máku. Ti, kteří poruší příkaz, budou souzeni podle šaría (islámské právo) a veškerá objevená úroda bude okamžitě zničena, “uvádí dekret vůdce Talibanu.

https://eadaily.com/ru/news/2022/04/03/ ... narkotikov

[IgorT]

Ženy v Afganistane musia na verejnosti opäť povinne nosiť burku

Najvyšší vodca Talibanu mulla Hajbatulláh Áchúndzáda vydal v sobotu nariadenie, ktoré ukladá ženám povinnosť nosiť na verejnosti burku zahaľujúcu celé ženské telo. Ide tak o jedno z najtvrdších opatrení zameraných na kontrolu života žien, ktoré Taliban zaviedol odvtedy, čo sa chopil v Afganistane moci.

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/62 ... sit-burku/

[eennee1]

V afghánském Herátu už zase mohou ženy a muži jíst v restauraci společně

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizk ... e-40397028

[Kalinac]

Proč chce Afghánistán přesunout hlavní město do Kandaháru?
Bývalý viceprezident Afghánistánu Amrullah Saleh učinil senzační zprávy

afg.jpg (14.71 KiB) Zobrazeno 8618 x

Bývalý viceprezident Afghánistánu Amrullah Saleh učinil senzační zprávu. Podle něj má Taliban v úmyslu přesunout hlavní město země z Kábulu do Kandaháru "bez předchozího upozornění".
Podle Sáliha by se Kábul měl stát správním hlavním městem. A v Kandaháru, který se nachází na jihu země, bude umístěna Nejvyšší rada Ulemy.
Převod kapitálu v jakémkoli státě je mimořádnou událostí. Je to způsobeno buď touhou zpřísnit vybraný region, nebo bezpečnostními hledisky. Příkladem prvního je Kazachstán: přesun jeho kapitálu do Astany dal podnět k rozvoji centra země. Příkladem druhého může být Kyrgyzstán: nedávno guvernér jeho džalálábádu Iskenderbek Aidaraliev vyzval k přesunu funkcí hlavního města do jižní Oše – jinak "stát může zmizet sám".
A co Afghánistán?
Za prvé, Taliban (zakázaný v Rusku), jehož hlavní páteří jsou Paštuni, nemusí udržet moc v multietnickém Kábulu. Proti němu stojí Tádžikové, druhá největší etnická skupina v Afghánistánu, a částečně Balúčové.
Uvnitř samotného hnutí probíhá boj mezi konfesními přesvědčeními a paštunským nacionalismem. Fundamentalisté, obhajující pokračování "islámské revoluce", popírají hraniční problémy mezi muslimskými národy. Pokud se tedy hlavní město přesune do Kandaháru, kde žije většina Paštunů, bude to znamenat, že paštunští nacionalisté v Tálibánu zvítězili.
V případě porážky v Kábulu mohou vyhlásit nezávislý Paštunistán s centrem ve stejném Kandaháru, čímž rozpoutají dezintegrační procesy v mnohonárodním Afghánistánu. To může pokrýt sousední Pákistán. Konfrontací s Kábulem a Islámábádem se tedy paštunský nacionalismus stává spolu s kurdštinou novým a velmi vážným faktorem v politickém životě Blízkého východu.
Je třeba připomenout, že první afghánský stát byl vytvořen Paštuny v roce 1747, ačkoli jiné národy žily a stále žijí v Afghánistánu před a nyní: Tádžikové, Uzbekové, Turkmeni, Hazárové a další. Paštuni jsou, abych tak řekl, "solí země Afghánistánu". Vytvořili tento stát, jejich vůdci zpravidla vládli tomuto státu.
Byly pouze dva případy odchylky od tradice. V roce 1929 Britové přivedli k moci takzvaného "Bacha-i Sakao" ("Syn nosiče vody"), etnického Tádžika. O dva roky později byl sesazen a oběšen v centru Kábulu. A v roce 1979 jsme k moci přivedli Babraka Karmala, také Tádžika, vůdce brokátového křídla Lidové demokratické strany Afghánistánu. Nic dobrého z toho nevzešlo – nakonec ho nahradil Paštun Najibullah.
Co se stane tentokrát, je těžké říci nyní. Zatím je jasné, že paštunsko-islamistická syntéza se v Tálibánu (v Rusku zakázaném) rozpadá. Nacionalisté, potomci těch, kteří vytvořili afghánský stát, ho mohou opustit ve jménu etnicky homogenní země. O tom to celé je.

https://russtrat.ru/poziciya-eleny-pani ... 0010-10562

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/StRkn/zemetreseni-a ... mrti-obeti
Přes tisíc mrtvých po zemětřesení v Afghánistánu. Tálibán volá o mezinárodní pomoc

Po zemětřesení, které brzy ráno zasáhlo východ Afghánistánu i část sousedního Pákistánu, afghánské úřady hlásí už přes tisíc obětí, informují agentury Reuters a AP. „Silné zemětřesení otřáslo čtyřmi obvody provincie Paktika, zabilo či zranilo stovky našich občanů a zničilo desítky domů,“ uvedl na twitteru mluvčí vlády islamistického hnutí Tálibán. Dalších 1500 lidí utrpělo zranění a Tálibán apeluje na světové humanitární organizace a prosí o mezinárodní pomoc.

V prohlášení vydaném IEA vyzval nejvyšší tálibánský vůdce Haibatullah Akhunzada mezinárodní společenství, aby pomohlo s následky včerejšího zemětřesení v Afghánistánu. Tamní regionální úřady a Tálibán oficiálně požádal mezinárodní agentury o okamžitou pomoc.

„Když dojde v jakékoli zemi k tak velkému incidentu, je potřeba pomoci z jiných zemí,“ řekl mluvčí Tálibánu pro agenturu AP. „Je neuvěřitelně těžké reagovat na takto obrovský incident,“ řekl s tím, že se jedná o největší zemětřesení za posledních dvacet let. Zpráva o katastrofě přichází necelý rok poté, co se vedení země ujalo islamistické hnutí Tálibán.

„Ve čtyřech okresech provincie Paktika došlo k silnému zemětřesení, které zabilo a zranilo stovky našich krajanů a zničilo desítky domů. Vyzýváme všechny humanitární agentury, aby do oblasti okamžitě vyslaly týmy, aby se předešlo další katastrofě,“ napsal na Twitteru zástupce mluvčího Bilal Karimi s žádostí o poskytnutí mezinárodní pomoci.

پیام تسلیت و همدردی عالیقدر امیرالمؤمنین بخاطر تلفات جانی و خسارات مالی ناشی از زلزله اخیر در کشورhttps://t.co/Zk4tOs4Pzk pic.twitter.com/uIlyjLJRK4
— Bilal Karimi(بلال کریمي) (@BilalKarimi21) June 22, 2022

Nejvíce potvrzených obětí má východoafghánská provincie Paktika a přilehlá provincie Chóst. „Bilance pravděpodobně dále poroste, protože některé ze zasažených vesnic jsou v odlehlých horských oblastech a nějakou dobu potrvá, než odtud budeme mít podrobné informace,“ prohlásil představitel ministerstva vnitra Salahuddín Ajúbí.

#BREAKING: At least 255 people have been killed and 155 others injured in an earthquake in Barmala, Ziruk, Naka and Gayan districts of Paktika province on Tuesday night.
Local officials say the death toll could rise if the central government did not provide emergency help. pic.twitter.com/YlByfyArtG
— Bakhtar News Agency (@BakhtarNA) June 22, 2022

Úřady zahájily záchrannou operaci, do níž se zapojily vrtulníky, aby mohli být zranění ze špatně přístupných lokalit přepraveni do nemocnic a aby se na postižená místa dostala zdravotnická pomoc a potraviny.

„Silné zemětřesení otřáslo čtyřmi obvody provincie Paktika, zabilo či zranilo stovky našich občanů a zničilo desítky domů,“ uvedl na twitteru mluvčí vlády islamistického hnutí Tálibán. To převzalo kontrolu nad Afghánistánem loni v létě za odchodu posledních amerických jednotek, načež se od země odvrátilo mezinárodní společenství, což podle agentury AP nejspíše zkomplikuje záchranářské a humanitární operace.

Americká geologická služba USGS původně uvedla, že síla zemětřesení dosahovala 6,1 stupně, později údaj upravila na 5,9 stupně. Otřesy podle ní vycházely z hloubky kolem 51 kilometrů a epicentrum se nacházelo na východě Afghánistánu, 44 kilometrů od města Chóst poblíž hranic s Pákistánem. Otřesy pocítilo v okruhu asi 500 kilometrů přibližně 119 milionů lidí v Pákistánu, Afghánistánu a Indii, uvedlo na twitteru Evropské středomořské seismologické středisko (EMSC).

Afghanistan‘s #earthquake video pic.twitter.com/xdBd8EmWeg

— Pallavi Priya (@P24Pallavi) June 22, 2022

Podle svědectví zveřejněných na internetových stránkách EMSC a uživatelů na twitteru byly otřesy cítit v afghánském hlavním městě Kábulu i v pákistánské metropoli Islámábád. Pákistánské úřady v prvních hodinách po zemětřesení informace o škodách či obětech nezveřejnily.

„Silné a dlouhé otřesy,“ napsal jeden ze svědků z Kábulu na webu EMSC . „Bylo to silné,“ uvedl další svědek z města Péšávar, který leží na severozápadě Pákistánu.

[Lookass]

Již dva měsíce funguje silniční dopravní koridor procházející Afghánistánem, kterým se do Střední Asie – a dále do Ruska – dostává zboží z oceánských přístavů Pákistánu. V blízké budoucnosti za účasti ruských drah položení železniční trati a zahájení dodávek uhlí do Pákistánu


https://vz.ru/economy/2022/6/23/1164309.html


„Islámský emirát Afghánistán“ – jak se oficiálně nazývá režim hnutí Taliban má zájem o transafghánskou železniční projekt, který by propojil země Střední Asie a Pákistán přes území emirátu. Oznámil to ve středu šéf afghánského železničního úřadu (ARA) Bakhturrahmon Sharafat. Věc se neomezovala pouze na vyjádření zájmu.

Podle afghánské agentury TOLO News o projektu železnice minulou neděli jednal vicepremiér emirátu mulla Abdul Gani Baradar a zvláštní zástupce prezidenta Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev pro zahraniční politiku, náměstek tajemníka Rady bezpečnosti republiky Abdulaziz Kamilov. V úterý večer poskytla uzbecká strana afghánské straně e-mail, "uvádějící, že jsou připraveni zahájit transafghánský projekt," řekl Šarafat. „Islámský emirát“ má zájem o bezpečnost budoucí železnice, ujistil tento úředník, který stál v čele afghánských železnic po rozpadu proamerického státního systému.

Podle plánu ARA, který současný kábulský režim schválil v lednu, povede transafghánská železnice od uzbeckých hranic Termez přes Mazar-e-Sharif, Kábul a Džalalabád do pákistánského Péšávaru. Pokud bude projekt realizován, pak se železniční systém bývalého Sovětského svazu (jednotný pro Rusko, Kazachstán a Střední Asii) propojí s pákistánskými dálnicemi vedoucími do přístavu Karáčí a dalších námořních uzlů v Indickém oceánu


Taškentský portál „ Kursiv “ uvádí: náklady na projekt železnice o délce pěti tisíc kilometrů se odhadují na 5 miliard dolarů a odhadovaný tranzitní potenciál je 20 milionů tun nákladu ročně

Je třeba poznamenat, že automobilový koridor mezi Indickým oceánem a zeměmi SNS je již v provozu. „Trasa z Pákistánu do Střední Asie funguje již druhý měsíc,“ řekl listu VZGLYAD pákistánský podnikatel a spoluzakladatel East West Rauf Rind. – Odvezeme jakýkoli náklad z přístavu Karáčí a přepravíme jej po silnici přes Afghánistán do zemí Střední Asie nebo Ruska.
Doba dodání kontejneru z Karáčí do Moskvy trvá přibližně tři týdny.
Pokud jde o plány rozvoje, hlavním cílem je podle Rinda dodávky ruského uhlí do Pákistánu v blízké budoucnosti. „Za tímto účelem nyní hledáme partnery v Rusku. Podle našich plánů bude nosič energie dopraven vlaky na nádraží u Hairatanu - to je uzbecko-afghánská hranice, a poté odeslán do Pákistánu přes Afghánistán na velkých kamionech. Objemy, které můžeme měsíčně přepravit, jsou asi 50 000 tun,“ dodal zdroj.
Z čistě ekonomického hlediska je cesta přes Írán optimálnější – je tu dobře zavedený dopravní systém se silnicemi a dobrými přístavy, komentoval Alexej Kuprijanov, specialista na jižní Asii, vedoucí výzkumný pracovník IMEMO RAS.

"Tato trasa je mnohem kratší a pohodlnější - doručit zboží přes jižní íránské přístavy a pak na sever do Kaspického moře," vysvětlil zdroj. - Na pákistánské trase je také více hranic: nejprve musíte překročit afghánskou hranici, poté tádžickou, uzbeckou, kazašskou a poté se dostat do Ruska. Ale pákistánská cesta je docela přijatelná jako alternativa k té íránské. Může být také ve větší míře použit, pokud jsou v Íránu problémy a není možné doručovat kamiony ani po železnici.“
„Tato fungující zásobovací trasa jako celek je také důležitá, protože jak se bude vyvíjet, ukáže Rusku a celému světu, že Afghánistán se stal docela klidnou zemí. Tak klidný, že bylo možné prohodit energetický koridor,

[skflanker_]

США допускают использование Кабулом части его замороженных средств после землетрясения
SŠA umožnili použiť Kábulu časť jeho zmrazených finančných prostriedkov po zemetrasení
Americký prezident Joe Biden spolupracuje s predstaviteľmi vlády Talibanu v Afganistane na mechanizme, ktorý by Kábulu umožnil použiť zmrazené rezervy centrálnej banky krajiny na riešenie humanitárnej krízy spôsobenej minulotýždňovým silným zemetrasením a nedostatkom potravín. Noviny WP uvádzajú, že Bidenovi asistenti začali rokovania o obnovení čiastočného využívania zmrazených finančných prostriedkov afganskou vládou, ktoré sa nachádzajú v inštitúciách v SŠA. Počas rozhovorov s predstaviteľmi Talibanu diskutovali o vytvorení systému, prostredníctvom ktorého by profesionálni bankári mohli spravovať aktíva s cieľom stabilizovať afganskú ekonomiku a zároveň zabezpečiť, aby Taliban nepoužíval tieto prostriedky na iné účely. Predpokladá sa tiež, že peniaze bude spravovať trust tretej strany.
Napriek opatreniam Talibanu je hospodárska situácia v Afganistane naďalej mimoriadne zložitá. Podľa OSN trpí 22,8 milióna Afgancov podvýživou a 8,7 milióna hladuje. Podľa údajov Národného štatistického a informačného úradu je celkový počet obyvateľov krajiny 34,3 milióna. Je to spôsobené najmä tým, že radikáli majú prístup len k 0,1 % afganských verejných rezerv (ktoré predstavujú 9,4 miliardy $), pretože značnú časť z nich "zmrazili" SŠA.
V noci 22.06.2022 zasiahlo afganské provincie Ghazní, Kábul, Laghmán, Lógar, Paktika a Chóst zemetrasenie s magnitúdou 6,1. Podľa afganských médií pri katastrofe zahynulo viac ako 1000 ľudí. Neskôr Mohammad Nassim Haqqani z ministerstva pre mimoriadne situácie v dočasnej afganskej vláde vytvorenej Talibanom informoval, že zemetrasenie postihlo najmenej 2000 ľudí.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15062513 z 28.06.2022

[skflanker_]

Afganistan zasiahlo zemetrasenie, zranilo sa viac ako 30 ľudí

Najmenej 31 ľudí utrpelo v pondelok 18.07.2022 zranenia počas zemetrasenia v odľahlej oblasti východného Afganistanu. Podľa americkej geologickej služby USGS išlo o zemetrasenie s magnitúdou 5,1. Riaditeľ talibanskej tlačovej agentúry Bachtár povedal, že otrasy zasiahli 2 okresy v provincii Paktíká na afganskom juhovýchode. Dodal, že 18 ľudí sa zranilo v okrese Gaján a ďalších 13 v okrese Zírúk. Medzi zranenými sú podľa jeho slov aj deti a ženy. Zemetrasenie zničilo desiatky obytných budov a od pondelka večera došlo k viacerým dotrasom. Zemetrasenie zasiahlo tú istú oblasť, v ktorej došlo k ničivému zemetraseniu s magnitúdou 6,0 koncom 06/2022. Vtedy išlo o horské dediny v provinciách Paktíká a Chóst neďaleko afgansko-pakistanských štátnych hraníc. Podľa predstaviteľov OSN zahynulo 770 osôb; predstavitelia Talibanu hovoria o 1150 mŕtvych. Tieto prírodné katastrofy sú ďalšou ranou pre Afganistan, ktorý je v posledných desaťročiach sužovaný vojnovým konfliktom, hladom, chudobou a hospodárskym úpadkom. Všeobecný ekonomický kolaps ešte zhoršila medzinárodná izolácia krajiny po prevzatí moci fundamentalistickým Talibanom.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/afganis ... lanok.html z 19.07.2022

[Alchymista]

http://casopisargument.cz/?p=44700
Tálibán chce v Rusku nakoupit 1 milion barelů ropy

Afghánská delegace v Moskvě plánuje nákup ropy, dalších pohonných hmot, pšenice, mouky a slunečnicového oleje.

Afghánistán má v úmyslu koupit od Ruska 1 milion barelů ropy a nevylučuje možnost barterového obchodu, uvedl ministr průmyslu a obchodu Islámského emirátu Afghánistán Nuriddin Azízí během jednání s delegací zástupců teroristické a v Rusku zakázané organizace Tálibán.

„Nabídli jsme Rusku asi 1 milion barelů, pokud Rusko může poslat více, není to problém (…) Nejdůležitějším projektem by pro nás byla ropa a plyn. Rádi bychom také zvážili možnost barterového obchodu, pokud bude Rusko potřebovat některé afghánské výrobky,“ řekl Azízí v rozhovoru.

V Moskvě v pondělí proběhla jednání mezi delegací afghánského ministerstva průmyslu a obchodu vyslanou vládou Tálibánu a jejími ruskými protějšky. Ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žirnov uvedl, že v delegaci jsou ekonomové a finančníci a že hosté plánují nákup ropy, dalších pohonných hmot, pšenice, mouky a slunečnicového oleje. Na adresu jednání s organizací, která je v Rusku zakázaná, Žirnov uvedl, že Tálibán je v Afghánistánu realitou, které nelze uniknout, a proto je nutné s ním spolupracovat tam, kde je to v národním zájmu. Rusko v březnu letošního roku akreditovalo prvního afghánského diplomata v Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin v červnu při jednání se svým tádžickým protějškem Enomali Rachmanem řekl, že Rusko udělá vše pro stabilizaci situace v Afghánistánu a dodal, že Moskva se snaží navázat vztahy s těmi politickými silami v této zemi, které mají situaci pod kontrolou.

[Rado Info]

Varování nejvyššího Talibanu
Zahraniční novináři se při příjezdu do Kábulu setkávají s jasným varováním. Pro místní novináře je to každodenní život v Afghánistánu rok poté, co v zemi převzal moc Tálibán.
- Kam jdeš, ptá se talibánský voják stojící na stráži před ministerstvem zahraničních věcí v Kábulu.

- Jdeme za panem Balkhim, odpovídám.

Po zběžném ohledání těla vstupujeme do toho, co bylo kdysi oblíbeným cílem sebevražedných atentátníků Talibanu. Nyní jsou u moci sami a strach z teroru je mnohem menší.

Po pár šálcích zeleného čaje v tiskovém středisku, kde se zpracovávají všechny naše dokumenty, nás vyzvedne Talib se zbrusu novou americkou puškou M16 s připojeným granátometem přehozeným přes rameno.

- Můžete počkat tady, říká Taliban a ukazuje na několik židlí na chodbě před kanceláří.

- Pan Balkhi se s vámi okamžitě setká.
https://www-nrk-no.translate.goog/urix/ ... x_tr_hl=cs
Orig.:
https://www.nrk.no/urix/taliban-toppens ... 1.16068030