Čína

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/cinske- ... -pravidla/
Čínske ministerstvo tvrdí, že americký zákon o čipoch porušuje medzinárodné obchodné pravidlá

Čína dôrazne nesúhlasí s americkým zákonom o čipoch a vede, ktorý obsahuje diskriminačné ustanovenia a vážne porušuje trhové zákony a medzinárodné hospodárske a obchodné pravidlá, uviedlo vo štvrtok čínske ministerstvo obchodu (MOFCOM)

Na snímke americký prezident Joe Biden podpisuje prelomový zákon o dotáciách vo výške 52,7 miliardy USD (51,49 miliardy eur) na podporu výroby a výskum polovodičov v USA

Americký zákon, ktorý nedávno podpísal prezident Joe Biden, viedol k horúcej diskusii v oblasti polovodičov, pričom mnohí aktéri v odvetví vyjadrili obavy zo zlého príkladu, ktorý zákon dáva v súvislosti s rovnakými podmienkami v odvetví, a z možných škôd a narušenia, ktoré prinesie globálnemu sektoru polovodičov. Zástupcovia odvetvia vyzvali na spoluprácu, nie na konfrontáciu v tejto oblasti.

Zákon o čipoch a vede bude poskytovať obrovské dotácie a daňové stimuly domácemu čipovému priemyslu USA, čo je typická politika diferencovanej podpory priemyslu, uviedol vo štvrtok na online tlačovom brífingu Shu Jueting, hovorca MOFCOM.

Niektoré z týchto ustanovení obmedzujú bežné hospodárske, obchodné a investičné činnosti príslušných spoločností v Číne, čo je zjavne diskriminačné a vážne porušuje trhové zákony a medzinárodné hospodárske a obchodné pravidlá, čo naruší globálny dodávateľský reťazec polovodičov a naruší medzinárodný obchod, uviedol ďalej Shu.

Pokus USA o vytvorenie “malého kruhu” v globálnom sektore polovodičov vyvolal medzi aktérmi v tomto odvetví rozsiahle obavy a mnohí vyjadrili silný nesúhlas s týmto škodlivým aktom.

V reakcii na americký zákon o čipoch vydalo Čínske združenie polovodičového priemyslu (CSIA) v stredu večer oficiálne vyhlásenie, v ktorom sa dôrazne postavilo proti tomuto zákonu a uviedlo, že “tieto ustanovenia sa jasne odchyľujú od spoločnej zásady spravodlivosti, otvorenosti a nediskriminácie, ktorú si globálny polovodičový priemysel vybojoval praxou v uplynulých desaťročiach”.

Biden 9. augusta podpísal zákon o čipoch a vede, ktorý americkí zákonodarcovia schválili v júli. Hoci americkí predstavitelia zdôraznili, že cieľom legislatívy je predovšetkým posilniť výrobu polovodičov v USA, z obsahu zákona vyplýva jasná tendencia potláčať čínsky čipový priemysel, napríklad požiadavka, aby príjemcovia nestavali určité zariadenia v Číne a iných problémových krajinách.

IC

Na okraj Svetovej konferencie o polovodičoch 2022, ktorá sa koná od štvrtka do soboty v meste Nanking vo východočínskej provincii Ťiang-su, zástupcovia priemyslu upozornili na rastúce napätie v oblasti polovodičov od prijatia zákona a vyzvali na väčšiu spoluprácu namiesto konfrontácie v záujme udržateľného rozvoja, najmä keď svet už trpí geopolitickými konfliktami, pandémiou COVID-19 a infláciou.

Jeden zo zástupcov odvetvia, ktorý sa zúčastnil na podujatí, pre Global Times pod podmienkou zachovania anonymity povedal, že “zákon o čipoch v USA je nielen ďalším odrazom egocentrickej a úzkoprsej politiky krajiny, ale aj “iracionálny”, pokiaľ ide o skutočnú prax”.

Napríklad smartfón si vyžaduje stovky čipov, od rádiofrekvenčných a Bluetooth čipov až po integrované SOC, a za týmito čipmi je globálny dodávateľský reťazec.

Sú tu aj obavy týkajúce sa výrobných a prepravných nákladov. Napríklad mnohí poprední výrobcovia čipov, vrátane hlavného zmluvného dodávateľa spoločnosti Apple, spoločnosti Foxconn, a juhokórejskej spoločnosti LG, zriadili výrobné linky v Číne, aby boli blízko trhu s koncovými zariadeniami.

Christopher Millward, prezident a výkonný riaditeľ amerického úradu pre informačné technológie, ktorý bol pozvaný, aby predniesol videopríhovor na otváracom podujatí, povedal, že výroba čipov si vyžaduje globálne úsilie.

“Výrobky krúžia svetom a na každom mieste po ceste získavajú atribúty, až sú nakoniec uznané ako výstup globálneho dodávateľského reťazca myšlienok,” povedal Millward.

Čínsky priemysel integrovaných obvodov by mal naďalej vytvárať príležitosti na spoluprácu s globálnym priemyslom a zároveň posilňovať rozvoj špičkových integrovaných obvodov, povedal vo štvrtok na fóre Yu Xiekang, podpredseda Čínskej asociácie polovodičového priemyslu.

“Mali by sme klásť väčší dôraz na výskum a vývoj čipov a zároveň stále trvať na otvorení sa vonkajšej spolupráci,” povedal Yu.

Globálne hospodárstvo je už teraz pomalé v dôsledku pandémie, inflácie a geopolitických konfliktov a globálny priemyselný reťazec potrebuje spoluprácu na dosiahnutie obojstranne výhodných výsledkov, zatiaľ čo stratégia “malého kruhu” USA spôsobí nestabilitu pre reťazec čipového priemyslu, ktorý je “srdcom” mnohých globálnych priemyselných odvetví, povedal vo štvrtok pre Global Times Ma Jihua, skúsený priemyselný analytik.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/prohla ... -z-11-zari
Prohlášení čínské vlády: USA zorganizovaly útoky z 11. září

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lijian Zhao 16. srpna 2022 na Twitteru uvedl, že útoky z 11. září 2001 zorganizovaly Spojené státy (nikoli al-Káida).

Asi jen málokdo, kdo se ve větší míře zajímal o události z 11.9.2001, věří oficiální verzi. Dosud se k ní kriticky vyjádřilo velké množství expertů a podle všeho i mnoho příbuzných obětí žádá o vyšetření a sdělení skutečné pravdy o událostech z 11. září.

USA mají na svém kontě miliony mrtvých po celém světě. Pokud si tento fakt uvědomíte, pak nemůžete zavrhnout ani verzi, která říká, že za útoky stojí USA. Nebudu zde rozebírat indicie, které by k tomu vedly, ale již někdy v 60. letech se s podobnou možností kalkulovalo (s tím, že útok pod falešnou vlajkou by se svedl na Kubu, resp. SSSR).

Proč by tedy nemohli po letech tento nápad pouze „vytáhnout ze šuplíku?“ Velmi zajímavý byl i dokument bývalého senátora Ventury, který poukázal na množství mezer v oficiální verzi vyšetřování.

Ale nyní se vraťme do Číny, kde před pár dny mluvčí ministerstva zahraničí veřejně prohlásil, že USA útoky samy zorganizovaly…

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lijian Zhao 16. srpna 2022 na Twitteru uvedl, že útoky z 11. září 2001 zorganizovaly Spojené státy (nikoli al-Káida).

Everyone needs a clear understanding of himself.
So does a nation. pic.twitter.com/mDrur19hhg
— Lijian Zhao 赵立坚 (@zlj517) August 16, 2022

K dnešnímu dni čínští představitelé vždy spíše soukromě vyjadřovali skepticismus ohledně oficiální verze útoků z 11. září. Nyní tak udělali ve svých prohlášeních krok vpřed.

Pouze šejk Zayed, Hugo Chávez, Mahmúd Ahmadínežád, Fidel Castro a Donald Trump se odvážili toto téma veřejně otevřít a oficiální verzi zpochybnit (i když každý poněkud jinak). Nyní se tak ozývá podobný hlas z Číny…

Tweet popisoval americké války a zdůrazňoval, co si Japonsko, Korea, Vietnam, Irák, Pákistán, Jugoslávie a Afghánistán myslí, že USA dělají. Poté pomocí Supermana ilustruje, co si Spojené státy samy myslí, že dělají. Nakonec předvádí útoky z 11. září s titulkem: „Co vlastně [Spojené státy] dělají“.

A když už jsme nakousli téma, zkusme se podívat alespoň na některé z mnoha rozporů v oficiální verzi 9/11, na něž se již za těch více než dvacet let upozorňuje.

Například v případě Pentagonu je obvyklé tvrzení, že do něj nemohlo žádné letadlo narazit.

I pohled na předpokládané místo dopadu v areálu Pentagonu v Arlingtonu ukazuje, že tam není žádné osobní letadlo dlouhé asi 50 metrů s rozpětím křídel 38 metrů a hmotností přes 100 000 kilogramů plus desítky tisíc litrů paliva – let měl mířit do Los Angeles – je tam relativně malá díra ve zdi, aniž by byla poškozena okolní okna.

Na fotografii US Navy History vpravo nahoře, která ukazuje situaci bezprostředně po dopadu, chování lidí kolem ve skutečnosti vypadá spíše jako cvičení a evakuace než jako katastrofická nouzová situace. Podle oficiálních informací zde osamoceně na zemi mimo cestujících v letadle zemřelo 125 lidí – nebo v tuto chvíli stále umírají. To by ovšem předpokládalo všeobecný zmatek, který tam nevidíme. Fotografie vlevo ukazuje situaci později, těsně před zřícením budovy, včetně oficiálního „čtvercového“ místa dopadu. Fotografie níže vpravo ukazuje toto místo později během záchranných prací, po zřícení této části budovy.

Vzhledem k tomu, že v oblasti údajného místa katastrofy není pro nízko letící letadlo možné čelní přiblížení k budově Pentagonu, bylo třeba něco vymyslet s ohledem na předpokládanou přibližovací trasu letadla. Vpravo na obrázku nahoře je zveřejněná grafika znázorňující oficiální přibližovací trasu Boeingu-757: Diagonálně do zdí, těsně za generátorem, který je vedle stavebních kontejnerů. Výše uvedené fotografie z oficiální kanceláře Impact ukazují, že oficiální verze ve srovnání s realitou neobstojí. Všimněte si také působivé stability stěn vlevo, které vydržely údajně šikmý náraz letadla stejně dobře jako okna nad „místem dopadu Boeingu 757“.

O pádu samotných dvojčat a velmi podivném – dosud nevysvětleném – zřícení budovy č. 7, která vůbec nebyla zasažena, se psalo mnohé, méně právě o Pentagonu, ale také havárii letu 93 na hřišti v Shanksville v Pensylvánii. I proto se tentokrát zaměříme právě na tyto dvě události.

Jak každý může vidět níže, dvě oficiální fotografie „místa havárie“ Shanksville z 11. září ukazují, že tam nespadlo žádné velké dopravní letadlo. Můžete vidět poměrně malý impaktní kráter o průměru pouhých pět metrů. Všimněte si vozidel a stromů na obrázku vpravo dole a porovnejte to s malým kráterem uprostřed této fotografie. Všimněte si dvou lidí v bílých kalhotách stojících poblíž kráteru vlevo. Tento důlek nikdy nemohl být bodem dopadu osobního letadla.

Národní výjimečný stav v USA, který byl vyhlášen kvůli „útokům Al-Káidy z 11. září“, byl každým rokem posledních 20 let prodlužován příslušným americkým prezidentem. Bush, Obama, Trump a nyní Biden 9. září 2021: Všichni opakovaně rozšířili své nouzové pravomoci v „Oznámení o pokračování národního nouzového stavu s ohledem na určité teroristické útoky“.

A právě „boj proti terorismu“ byl vítanou záminkou pro rozvracení a drancování zemí po celém světě, ale i pro zavedení „šmírovací politiky“ a potlačování občanských svobod nejen v USA, ale i v dalších zemích. Výjimečný stav byl dlouho prodlužován i ve Francii, zmítané terorem zejména kolem roku 2015.

Po roce 2001 byl v centru zájmů „jestřábů“ a jejich oddaných poskoků zejména Irák, Afghánistán, Sýrie a Libye. Miliony mrtvých civilistů byly údajně „nutnou obětí dovozu demokracie.“ Ostatně, Albrightová to řekla jasně: půl milionu mrtvých iráckých dětí za to stálo:

Není pak žádný div, že tyto agrese jen podnítily terorismus, který pak zasáhl zejména západoevropské země. Ostatně, všichni dobře víme, čí „dítě“ je nejen Al Kajda, která měla údajně útoky iniciovat, ale také ISIS nebo ještě o něco dříve Talibán.

Pokud by se USA se svými poskoky necpaly do Iráku, Afghánistánu, Sýrie či Libye – neobsadili by občané těchto i mnoha dalších zemí Evropu a to s cílem ji islamizovat. Dosavadní iniciativa USA – potažmo NATO – zatím teror jen podněcovala. Proklamovaný „boj proti terorismu“ je tedy asi tak stejnou „pravdou“ jakou je oficiální verze událostí z 11. září 2001…

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SQuR5/tchaj-wan-nav ... y-geverner
Na Tchaj-wan dorazil další americký představitel, guvernér státu Indiana

Guvernér amerického státu Indiana Eric Holcomb v neděli dorazil na Tchaj-wan. Stal se tak dalším významným americkým činitelem, který na tento ostrov v srpnu zavítal, a to navzdory odporu ze strany Číny. Ta považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.

Začátkem měsíce přiletěla na Tchaj-wan předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Tento týden pak ostrov navštívila také delegace amerického Kongresu.

Čína na návštěvu Pelosiové odpověděla rozsáhlými vojenskými manévry, během nichž testovala i balistické střely. Tento týden Peking v souvislosti s návštěvou delegace amerického Kongresu uvedl, že "čínská armáda bude pokračovat ve cvičeních a bude připravena k boji, aby hájila suverenitu země". Na Holcombův přílet zatím Čína nereagovala, napsala agentura Reuters.

Holcomb uvedl, že je prvním americkým guvernérem, který Tchaj-wan navštívil od začátku pandemie covidu-19 před více než dvěma lety. Dodal, že hodlá navštívit také Jižní Koreu.

Tchajwanský prezidentský úřad uvedl, že Holcomb se v pondělí setká s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Podle tchajwanského ministerstva zahraničí bude Holcomb hovořit také s představiteli tchajwanských polovodičových firem. Na Tchaj-wanu sídlí mimo jiné největší světový smluvní výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), který nyní v americké státě Arizona staví továrnu za 12 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč).

[Alchymista]

Sucho v Číne na dvoch záveroch
https://rutube.ru/play/embed/23274899

[Kalinac]

Čína poprvé vysílá pozemní, námořní a letecké síly na ruské cvičení Vostok
.

0ruci.jpg (19.32 KiB) Zobrazeno 8269 x

.
Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) vyslala své síly, aby se připojily k nadcházejícímu cvičení Vostok-2022 v Rusku.Pozemní a vzdušné síly PLA již dorazily do určeného regionu cvičení a námořní síly se setkaly s ruskými válečnými loděmi na moři. Podle pozorovatelů je to poprvé, co PLA vyslala tři své jednotky k účasti na jednom ruském cvičení.
Na základě každoročního plánu čínsko-ruské vojenské spolupráce a konsensu, kterého obě strany dosáhly, vyslala PLA do Ruska část svých jednotek, aby se zúčastnily cvičení Vostok-2022, uvedl ve čtvrtek na pravidelné tiskové konferenci starší plukovník Tan Kefei, mluvčí čínského ministerstva národní obrany.
Čínské pozemní a vzdušné síly dorazily na určené pozice, neboť dokončily shromáždění sil, zřízení polního tábora a kontrolu místa, přičemž probíhají adaptační letové výcvikové mise, a čínské námořní síly provedly komunikační cvičení poté, co se setkaly s ruskými válečnými loděmi na moři, oznámil Tan.
Podle pozorovatelů je to poprvé, kdy PLA vyslala svou armádu, námořnictvo a letectvo současně na cvičení organizované Ruskem.
Cílem účasti čínských ozbrojených sil na cvičení Vostok-2022 je prohloubit praktickou a přátelskou spolupráci s armádami ostatních zúčastněných zemí, zvýšit úroveň strategické koordinace a posílit schopnost čelit různým bezpečnostním hrozbám, uvedl Tan.
Účast Číny na cvičeních ukazuje, že čínská armáda se může rozhodnout, kdy a s kým uspořádá jaký druh cvičení, a to na základě vlastních bezpečnostních potřeb a výcvikových opatření, bez ohledu na zásahy z vnější situace, řekl ve čtvrtek deníku Global Times Zhang Xuefeng, čínský vojenský expert z Pekingu.
Podle Zhanga to nemá nic společného se současnou mezinárodní a regionální situací a Západ by si to neměl příliš vykládat.
První ruské cvičení, kterého se zúčastnily všechny pozemní, námořní a letecké síly PLA, rovněž odráží pokračující prohlubování čínsko-ruské vojenské spolupráce, řekl ve čtvrtek listu Global Times Song Zhongping, čínský vojenský expert a televizní komentátor.
Čína a Rusko se od sebe budou navzájem učit, protože obě armády mají své vlastní přednosti, uvedl Song.
Jako dvě hlavní vojenské mocnosti na světě přispěje vojenská spolupráce Číny a Ruska také k míru a stabilitě v regionu, k budování odstrašujících prostředků proti vnějším silám se zlými úmysly a k boji proti hegemonii a mocenské politice, uvedl Song.

https://www.globaltimes.cn/page/202208/1273883.shtml

[martanus]

Příroda si za nehumánní zacházení účtuje vysokou cenu

Tchajwanští představitelé plánují od 3. září snížit tlak vody ve městech Jilong a Nová Tchaj-pej v rámci snahy řešit nedostatek vody způsobený letošními sníženými srážkami. Průměrný úhrn srážek v červenci letošního roku činil 28,2 milimetrů, což je druhá nejnižší hodnota od roku 2000.

Údaje tchajwanského ministerstva hospodářství: tři tchajwanské přehrady hlásily nedostatek vody a jedna ve městě Kaohsiung na jihu země hlásila nedostatek vody ve výši 13,7 %. V reakci na nedostatek vody přestane tchajwanský dodavatel vody z kohoutku dodávat vodu do oblastí, kde není nutná, jako jsou fontány, zavlažovací zařízení a mytí zdí a ulic.

P.S. Ne nadarmo se mluví o tom, že nejbližší budoucností je válka o vodu. Hovořil o tom poslanec Státní dumy Vjačeslav Fetisov (https://t.me/c/1592486650/9385). Nyní lze pouhým okem vidět, jak se řeky mělčí, jak sucho kazí náladu obyvatelům dači, jak se v práci bez klimatizace prostě nedá přežít... a v Číně už používají (https://t.me/china3army/13999) bezpilotní letadla k vytváření umělých srážek.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/china3army/14134

[martanus]

Nejlepší čínský výrobce čipů SMIC dosáhl 7nm technologického průlomu a je na stejné úrovni jako Intel, TSMC a Samsung, říkají analytici

SMIC trvalo dva roky, než dosáhl skoku ze 14nm na 7nm, rychleji než TSMC a Samsung, uvedl TechInsights
Odborníci uvedli, že pro SMIC je technicky možné vyrábět 7nm čipy i bez nejmodernějšího výrobního zařízení


Kanadská výzkumná firma potvrdila svůj dřívější závěr, že čínský výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp (SMIC) dosáhl klíčového technologického pokroku, který ho staví na roveň průmyslovým gigantům.
Společnost TechInsights, která minulý měsíc prohlásila, že SMIC začala používat 7nanometrový proces k výrobě polovodičů poté, co zkontrolovala vzorek čipu získaný ze stroje na těžbu kryptoměn, zveřejnila v pondělí následnou zprávu.
Analytici v aktualizované výzkumné zprávě uvedli, že společnost SMIC skutečně dosáhla technologické vyspělosti, měřeno "standardními buňkami" - základními stavebními prvky v logických konstrukcích čipových sad -, které mohou konkurovat předním světovým slévárnám, jako jsou Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC), Samsung Electronics a Intel.
Společnost SMIC, která je na černé obchodní listině USA a čelí dalším omezením na dovoz vyspělého zařízení, se k těmto zjištěním odmítla vyjádřit, když ji deník Post oslovil. Finanční výkazy společnosti kótované na burze v Hongkongu neobsahují žádnou zmínku o 7nm technologii.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://www.scmp.com/tech/big-tech/arti ... -par-intel

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... ona-muska/
Čína hrozí zničením Starlinku Elona Muska

Čínští vojenští výzkumníci nedávno vyzvali ke zničení satelitů Starlink Elona Muska, což je pro stát mimořádná hrozba vůči soukromému zahraničnímu podniku.

V prosinci 2021 podala Čína stížnost k OSN, v níž tvrdila, že dvě Muskovy družice Starlink se téměř srazily s modulem Tianhe její vesmírné stanice Tiangong – v dubnu a říjnu 2021 – a že čínští astronauti byli nuceni s modulem stanice manévrovat, aby se srážce vyhnuli. Starlink je součástí společnosti SpaceX Elona Muska a družice jsou součástí plánu zpřístupnit internetové pokrytí z družic po celém světě, přičemž cílem je vynést na nízkou oběžnou dráhu Země téměř 12 000 družic Starlink.

Vesmír se stává přeplněným a rizika kolize – ať už se satelity, nebo vesmírným odpadem – nejsou ničím novým. Je příznačné, že Čína byla mezi prvními, kdo pomohl vytvořit velkou část tohoto odpadu: V lednu 2007 Čína otestovala svou první úspěšnou protisatelitní raketu (ASAT), která zničila jednu z jejích vlastních neaktivních meteorologických družic a způsobila jeden z největších incidentů s vesmírným odpadem na světě. Tento vesmírný odpad se stále vznáší ve vesmíru a každý den způsobuje riziko srážky.

Spojené státy odmítly tvrzení Číny, že družice Starlink ohrozily čínskou vesmírnou stanici. USA uvedly, že pokud by existovala „významná pravděpodobnost kolize“ s čínskou vesmírnou stanicí, USA by Čínu předem upozornily. „Vzhledem k tomu, že tyto aktivity nesplňovaly práh stanovených kritérií pro mimořádné kolize, nebylo ani v jednom případě nutné zasílat mimořádná oznámení.“

Čína nyní jde ještě o krok dál: Čínští vojenští výzkumníci hrozí, že Muskovy družice Starlink musí být zničeny. Zdá se však, že problémem není ani tak obava ze srážky, ale spíše to, že se Čína domnívá, že by družice Starlink mohly být využity k vojenským účelům a ohrozit tak to, co Čína nazývá svou národní bezpečností.

Pět vysoce postavených vědců z čínského obranného průmyslu v čele s Renem Yuanzhenem, výzkumným pracovníkem Pekingského institutu pro sledování a telekomunikace – který spadá pod strategické podpůrné síly Lidové osvobozenecké armády (PLA) – nedávno napsalo, že „by měla být přijata kombinace měkkých a tvrdých metod zabíjení, aby některé družice Starlink ztratily své funkce a zničily operační systém konstelace“.

Metody měkkého ničení se zaměřují na software a operační systémy družic, zatímco metody tvrdého ničení fyzicky ničí družice, například pomocí zbraně ASAT.

Podle vědců by Čína měla „energicky vyvíjet protiopatření“ proti Starlinku, protože takové schopnosti jsou nezbytné k tomu, aby si Čína „udržela a získala vesmírné výhody v ostré vesmírné hře“.

Není překvapením, že Čína horlivě kopíruje společnost SpaceX Elona Muska, aby dosáhla svých vlastních vesmírných ambicí: Například čínská raketa Dlouhý pochod 2C, kterou Čína vypustila v létě 2019, měla části „prakticky totožné“ s těmi, které se používají k řízení rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Čína není jediným státním aktérem, který projevil zájem zasahovat do Muskových satelitů Starlink.

Také Rusko se snažilo rušit internetové služby Starlinku na Ukrajině a neuspělo. „Starlink zatím odolal ruským pokusům o kybernetické rušení a hackerské útoky, ale oni své úsilí stupňují,“ napsal Musk v květnu na Twitteru.

Starlink představuje pro Rusko problém, protože Muskovy satelity umožnily Ukrajině zůstat připojená k internetu – a ke zbytku světa – uprostřed pokusů ruského prezidenta Vladimira Putina odříznout zemi od internetu.

Musk začal koncem února na žádost ukrajinských vládních představitelů posílat na Ukrajinu terminály Starlink jako zálohu pro případ, že by se Rusko předvídatelně pokusilo odříznout přístup k internetu. Podle jednoho amerického generála použití Starlinku na Ukrajině zhatilo Putinovy pokusy o izolaci země.

„Strategický dopad je takový, že to zcela zničilo Putinovu informační kampaň,“ řekl brigádní generál Steve Butow, ředitel vesmírného portfolia v Defense Innovation Unit.

„Dodnes se mu nepodařilo Zelenského umlčet.“

„Máme více než 11 000 stanic Starlink a ty nám pomáhají v každodenním boji na všech frontách,“ řekl serveru Politico ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov.

„Jsme připraveni, i když není světlo, není pevný internet, prostřednictvím generátorů využívajících Starlink obnovit jakékoli spojení na Ukrajině.“

Výhrůžky Číny vůči Muskově Starlinku jsou dalším důkazem toho, že země není připravena nechat nikoho stát v cestě své „nelítostné vesmírné hře“, jak se Čína vyjádřila. Generál David Thompson, první zástupce náčelníka amerických vesmírných sil pro vesmírné operace, se možná snažil hrozbu čínské komunistické strany Západu bagatelizovat a označil ji za pouhou „stínovou válku“.

V této „vesmírné válce“ Čína – a v o něco menší míře Rusko – denně provádí útoky na americké satelity pomocí laserů, radiofrekvenčních rušiček a kybernetických útoků. Útoky jsou sice prozatím „vratné“, což znamená, že poškození napadených družic není trvalé, ale ukazují na zlovolné záměry Číny.

„Hrozby skutečně rostou a rozšiřují se každým dnem. A je to skutečně vývoj aktivit, které probíhají již dlouhou dobu,“ řekl Thompson v listopadu 2021.

„Nyní jsme skutečně v bodě, kdy existuje celá řada způsobů, jak mohou být naše vesmírné systémy ohroženy.“

Kromě „ostré vesmírné hry“ Čína razí řadu projektů, které výrazně urychlí kosmické schopnosti země.

Čína údajně urychlila svůj program vypuštění solární elektrárny do vesmíru. Podle listu South China Morning Post je účelem elektrárny přenášet elektřinu na Zemi přeměnou sluneční energie na mikrovlny nebo lasery a nasměrováním této energie na Zemi. První start projektu je naplánován na rok 2028 a bude prvním takovým projektem ve vesmíru na světě. Je pravděpodobné, že Čína tento nápad převzala od USA; NASA údajně podobný plán navrhla již před více než dvaceti lety, ale nikdy jej nerozvinula.

Čína nedávno zahájila svou třetí misi s posádkou k modulu Tianhe vesmírné stanice Tiangong, kde budou tři astronauti pracovat na dokončení vesmírné stanice před prosincovým návratem na Zemi. Čína vypustila první modul vesmírné stanice Tiangong teprve v dubnu 2021, ale očekává, že vesmírná stanice bude mít plnou posádku a bude fungovat do konce roku, kdy bude mít další dva vědecké laboratorní moduly a robotickou nákladní loď. Vesmírná stanice také pomůže Číně rozmístit a provozovat její nový vesmírný dalekohled Xuntian, který má „konkurovat stárnoucímu Hubbleovu vesmírnému dalekohledu NASA, s 300krát větším zorným polem a podobným rozlišením. Bude provádět pozorování v ultrafialovém a viditelném světle a provádět výzkumy týkající se temné hmoty a temné energie, kosmologie, galaktického vývoje a detekce blízkých objektů.“ Start sondy Xuntian je naplánován na rok 2024.

Výslovným cílem Číny je stát se do roku 2045 přední světovou vesmírnou velmocí. Je důležité mít na paměti, že čínský vesmírný program – dokonce i to, co by mohlo vypadat jako neškodné, civilní aspekty výzkumu vesmíru – je silně militarizovaný. Organizací, která má na starosti čínský pilotovaný vesmírný program, je například Čínský úřad pro pilotované vesmírné inženýrství, který spadá pod Oddělení rozvoje vybavení Ústřední vojenské komise Číny. Podobně Lidová osvobozenecká armáda řídí čínské kosmodromy, řídicí střediska a mnoho čínských družic.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/bid ... dy-dolaru/
Biden připravuje prodej zbraní Tchaj-wanu za 1,1 miliardy dolarů

Měsíc po bezprecedentním cvičení ostré střelby, které Čína uspořádala v přímé reakci na návštěvu Nancy Pelosiové v Tchaj-peji, se Bidenova administrativa chystá zvýšit prodej zbraní Tchaj-wanu s čísly, která naznačují výši pomoci Ukrajině.

„Bidenova administrativa plánuje formálně požádat Kongres o schválení prodeje zbraní Tchaj-wanu v odhadované hodnotě 1,1 miliardy dolarů, který zahrnuje 60 protilodních raket a 100 raket vzduch-vzduch, podle tří zdrojů přímo obeznámených s balíčkem,“ uvádí Politico.

Balíček, který bude brzy navržen, je prý zatím v počáteční fázi, ale očekává se, že jej podepíší jak Bílý dům, tak i bipartajní lídři senátního výboru pro zahraniční vztahy a zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů.

Nová naléhavá potřeba vyslat na Tchaj-wan modernější zbraně, u nichž budou USA nepochybně zdůrazňovat, že mají obranný charakter, je vyvolána obavami, že Peking pouze zkrátil časový rámec pro sjednocení Tchaj-wanu, a to i v návaznosti na srpen, kdy Tchaj-wan navštívily neméně než čtyři samostatné delegace Kongresu.

Podle serveru Politico má zbrojní balíček v hodnotě přes 1 miliardu dolarů zahrnovat „60 raket AGM-84L Harpoon Block II za 355 milionů dolarů, 100 taktických raket vzduch-vzduch AIM-9X Block II Sidewinder za 85,6 milionu dolarů a 655,4 milionu dolarů na prodloužení smlouvy o přehledovém radaru, uvedli lidé. Střely Sidewinder budou vyzbrojovat tchajpejské stíhačky F-16 vyráběné v USA.“

Bidenova administrativa již prosadila tři velké balíčky prodeje zbraní Tchaj-wanu a pokračuje tak v trendu zvyšování zbrojních dodávek, který nastartoval Trump.

Čína pokračuje ve vysílání bojových letounů, které narušují vzdušný prostor samosprávného ostrova, a udržuje trvalou přítomnost v Tchajwanském průlivu, rovněž po nedělním vyslání dvojice válečných lodí americkým námořnictvem do průlivu poprvé od Pelosiho cesty.

„Jednotky velitelství (Východního) divadla jsou v nejvyšší pohotovosti a připraveny kdykoli zmařit jakoukoli provokaci,“ uvedl mluvčí velitelství Východního divadla Lidově osvobozenecké armády v reakci na průjezd křižníků s řízenými střelami USS Antietam a USS Chancellorsville spornými vodami.

Sedmá flotila však ujišťovala: „Tyto lodě (proplouvají) koridorem v průlivu, který je mimo teritoriální moře jakéhokoli pobřežního státu. Průjezd lodí Tchajwanským průlivem je důkazem závazku Spojených států ke svobodnému a otevřenému Indopacifiku. Armáda Spojených států létá, pluje a operuje všude tam, kde to mezinárodní právo umožňuje,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

[Alchymista]

https://czech.cri.cn/2022/09/05/ARTIaZr ... 0905.shtml
Ukazatel působení nových tahounů růstu v Číně hezky narůstá

Když se Čína počátkem 21. století dostala mezi nejrychleji se rozvíjející země světa a zaplavovala světové trhy svým zbožím za přívětivé ceny, washingtonští političtí stratégové nad tím jásali a USA se k ní začaly chovat nadstandardně vlídně. Moc se nehrálo na lidská práva a k nálepkování značkou autoritářského režimu se Západní vlády moc nepřidávaly. Např. chudoba tehdejšího obyvatelstva Xinjiangu nikoho nezajímala na rozdíl od moderních časů, kdy je Xinjiang jednou z nejrychleji ekonomicky rostoucích oblastí světa s prudce rostoucím blahobytem obyvatelstva, a proto ho na pokyn Washingtonu všichni „uvědomělí zastánci práv lidu Xinjiangu“, zkouší „osvobodit“ tím, že ho vyhladoví zase do chudoby, když odmítnou kupovat výrobky zdejšího obyvatelstva, které jim přináší obživu a blahobyt, jaký předtím neznali, přičemž k těmto výrobkům patří zejména nejkvalitnější bavlna na světě a výrobky z ní.

Tehdy byli tedy k rozvoji Číny přívětiví, zatímco dnes rozvoj Číny prohlašují za „agresi“. Může to vypadat jako nelogická změna postoje, ale z hlediska imperiální logiky rádoby hegemona je to logické.

Čína v té době v průmyslovém měřítku hromadně, šikovně a levně vyráběla produkty s nízkou přidanou hodnotou, jaké neo-koloniální mocnosti rády přenechávají rozvíjejícím se ekonomikám, neboť to zlevní jejich spotřebu, ale nekonkuruje to jejich postavení výrobců produktů s nejvyšší přidanou hodnotou. Ekonomický rozvoj každé takové rychle se rozvíjející země navíc po čase narazí na své hranice, kdy i ty země, kterým se většinu takových limitů podaří překonat, nakonec skončí v tzv. „pasti středních příjmů“, kdy prosperita přinese takový nárůst platů obyvatelstva, že země už není schopna vyrábět dost levně, aby mohla ekonomicky ještě růst. A všechny ty rozvojové limity a pasti jejich experti Číně předpovídali a těšili se na ně.

Když taková země narazí na hranice svého rozvoje, ocitne se obvykle v těžké situaci plné dluhů, kdy potřebuje nové úvěry, takže takový stát je pak snadné lapit do dluhové pasti a nasadit mu jho za využití „rozvojové pomoci“ s nuceným výprodejem „rodinného stříbra“ privilegovaným Západním korporacím. A mít v dluhové pastičce tak tučnou kořist, jako je Čína, byl jejich největší sen.

Čína však o všech těchto rozvojových překážkách a pastičkách dobře věděla a inženýrsky svůj rozvoj upravovala, aby se tomu vyhnula. Hlavní strategií se u ní v rámci doktríny dvojí cirkulace stal tzv. vysoce kvalitní rozvoj, tj. rozvoj tažený nárůstem produktivity výrobních faktorů, tj. produktivity práce, investic a půdy, jaký zvládají jen země s vysokým inovativním potenciálem. Až v růstu své produktivity začala překonávat takové, jako USA a další na špičce produkce s nejvyšší přidanou hodnotou. Nyní už je středně příjmovou zemí a past středních příjmů pořád nikde. Navíc z bohatnutí vlastního obyvatelstva udělala ohromný zdroj objednávek pro svoji produkci. Její rozvoj se tedy náhle podle Washingtonu stal „agresí“.

A aby mohla sledovat, jak tuto svoji vrcholnou prioritu plní a adaptovat své počínání podle jejího plnění, vypracoval čínský Národní úřad statistiky k měření vitality a inovační kapacity špičkových oborů ukazatel tahounů nového růstu. A podle jen pár dní starých výsledků šetření tohoto úřadu tento ukazatel za rok 2021 narostl o 35,4 procenta, přičemž jako základna slouží rok 2014, kdy byl tento ukazatel nastaven na 100 procent a vůči tomuto roku se teď měří vitalita nových průmyslů, nové formy a modely podnikání aj. Tento ukazatel je složený, kdy jeho různé pod-ukazatele indikují internetovou ekonomiku, inovační schopnosti, ekonomickou vitalitu, znalostní úroveň a průmyslovou modernizaci.

Všechny uvedené ukazatele během roku 2021 úspěšně stoupaly, ale internetová ekonomika mezi nimi zaujímala přední místo, kdy její ukazatel narostl oproti předchozímu roku o 48,4 procenta na úroveň 1 963,6, čímž přispěla k růstu celkového složeného ukazatele nového růstu 81,9 procenty.

A není se co divit. Čína ohromně buduje 5G sítě a gigabitové optické sítě, prudce posiluje internet a rozvíjí sektory zpracování velkých dat a umělé inteligence s prudce probíhající integrací mezi digitální ekonomikou a reálnou ekonomikou, kdy všechny tyto faktory čínský statistický úřad do svého ukazatele míry rozvinutosti promítl.

Do konce loňského roku počet uživatelů mobilního internetu v Číně dosáhla 1,42 miliardy, tj. meziročně 5 procentní nárůst, zatímco počet pevných internetových připojení je na 540 milionech, tj. oproti předchozímu roku nárůst o 10,8 procenta.

Růst internetu a komunikačních sítí s sebou ovšem nese i další růsty např. v expanzi nakupování spotřebitelů přes internet, kdy ovšem i kamenné obchody posilují své prodeje pomocí livestreamingu, skupinových nákupů a různých jiných doplňkových aktivit. Spotřebitelé mají tedy v důsledku toho k dispozici spoustu nových voleb spotřebitelských scénářů, což se příznivě promítá do spotřeby.

Loni v Číně narostly maloobchodní nákupy přes internet o 14,1 procenta na 13,1 bilionu yuanů (asi 1,9 bilionu amerických dolarů), ukazují data zveřejněná čínským statistickým úřadem.

Konkrétně, co se týče nákupů fyzického zboží přes internet, ty narostly za uvedené období o 12 procent a obnášely 24,5 procenta veškerých maloobchodních prodejů spotřebitelského zboží.

Celou tu dobu také podle nových zjištění probíhaly vládní snahy o zlepšování tržního a podnikatelského prostředí a ulehčovala se administrativa, delegovaly se pravomoci na nižší správní složky, zkvalitňovaly se předpisy, aby spíše transakce ulehčovaly, než aby jim byly překážkou, a inovovaly se správní služby, což zvyšovalo ekonomickou vitalitu.

O Číně i např. naši libertariáni jako Petr Mach prohlašují, že je tam větší tržní svoboda než u nás, neboť třeba stavba mrakodrapu tam od spuštění prováděcí studie po dokončení stavby trvá daleko kratší dobu než jen povolování stavby u nás. To ale nestačí, a tak se to muselo zlepšovat.

Proto loni v Číně pod-ukazatel ekonomické vitality narostl o 18,8 procenta na 393,1.

Roku 2021 proto také na čínském trhu přibylo o 15,4 procenta podnikatelských subjektů, což bylo 28,87 milionu. Za tu dobu bylo registrováno 25 000 nových podniků denně a celkový počet podnikatelských subjektů byl na konci loňského roku 150 milionů.

No a samozřejmě, že vysoce kvalitní, inovacemi tažený rozvoj se neobejde bez velkého rozsahu výzkumu a vývoje. A ve vědeckých a technologických inovacích, dokonce i v průlomech v základních technologiích se loni Číně dařilo.

Roku 2021 investovala Čína do výzkumu a vývoje 2,8 bilionu yuanů, tj. oproti roku 2020 nárůst o 14,6 procenta. Čínské investice do výzkumu a vývoje vykazují už po šest po sobě následujících let dvojciferná čísla. Loni Čína přijala patenty na 696 000 vynálezů, přičemž průměrné zastoupení držitelů vynálezů vysoké hodnoty v čínské populaci je 7,5 na 10 000 lidí.

[Alchymista]

https://czech.cri.cn/2022/09/07/ARTIneN ... 0907.shtml
Ministerská schůzka Číny s Jižní Koreou dohodla posílení hospodářské spolupráce

17. Schůzka o ekonomické spolupráci mezi Jižní Koreou a Čínou konaná virtuálně 27. srpna 2022. Photo:Official website of NDRC

Čína a Jižní Korea mají obrovský potenciál pro vzájemnou spolupráci, kterou oboustranně posílí svůj růst a prosperitu, a stejně tak ruku v ruce poslouží i jako spřažená souprava lokomotiv růstu oblasti a celému světu, kdy pomohou vyřešit řadu současných problémů, třeba dosud nedořešený rozvrat výroby čipů pro svět. Zároveň je ale jejich spolupráce v hledáčku Washingtonu, který se ze všech sil pokouší tuto slibnou perspektivu rozvrátit a Jižní Koreu přinutit k účasti na strategii ohrazování Číny s jejím vylučováním z některých dodavatelských řetězců. Geopolitická hra, která se tu hraje, je proto nesmírně napínavá.

Právě však došlo k jednomu nadějnému kroku, obě země podepsaly memorandum o porozumění (MOU) o dodavatelských řetězcích a na ministerské schůzce se dohodly na dalším posilování ekonomické spolupráce. K 30. výročí zřízení diplomatických styků mezi oběma státy tak Soul projevil svou touhu udržovat a posilovat vzájemnou důvěru s Pekingem. Jenže je to těsně před zasedáním schůzky zemí oblasti, které USA lákají do své polovodičové aliance proti Číně, kdy o nalákání Koreje Washington zvláště usiluje.

MOU bylo podepsáno 27.8 během 17. Schůzky o ekonomické spolupráci mezi Jižní Koreou a Čínou vedené virtuálně mezi šéfem Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC), tj. vrcholným čínským ekonomickým plánovačem, a jihokorejským ministrem financí Choo Kyung-ho. Obě strany si slíbily, jak budou posilovat spolupráci v průmyslových a dodavatelských řetězcích i v ochraně životního prostředí. Obě země zřídí společný orgán k usměrňování dodavatelských řetězců, kde se budou diskutovat potřebné záležitosti při rozvratech trhů a zlepší se politické konzultace.

Je to první MOU podepsané mezi oběma zeměmi týkající se dodavatelských řetězců a nelze pochybovat, že ve Washingtonu na něj pohlíží zatrpkle.

Navíc se obě strany dohodly, jak budou společně pronikat na třetí trhy, spolupracovat tam a vést společné klíčové projekty. Značný důraz se přitom klade na projekt Iniciativy pásu a cesty (BRI). Rovněž se mají hledat nové oblasti, v nichž půjde vzájemnou spolupráci a partnerství posilovat.

Je to velice slibný výsledek, který je příslibem rozsáhlé spolupráce v dodavatelských řetězcích a výrazného rozvoje ekonomických vztahů ve složité mezinárodní situaci. Soul tím jasně dává najevo svou touhu po úzkém ekonomickém partnerství s Čínou těsně před zasedáním polovodičové aliance pod taktovkou USA zvaném „Čip 4“, o čemž všichni vědí, že má být proti-čínským gambitem Washingtonu k vyloučení Číny ze světového polovodičového průmyslu.

Tento výsledek budí naděje, že pokusy donutit Koreu, aby obětovala své národní zájmy americkým hegemonickým snahám, mohou mít jen omezený účinek. Je to podobný signál, jako když Nancy Pelosi po své nehorázně provokativní cestě na Tchaj-wan přes Tchajwanský průliv následně zaletěla do Jižní Koreje, kde se s ní jihokorejský prezident odmítl sejít.

Je také dost pochybné, že by USA měly co nabídnout, aby to převážilo prospěch ze stabilního čínského trhu bažícího po jihokorejském zboží, zvláště v klíčových oborech i prospěch z toho, když Číně pomohou s průmyslovým rozvojem, přičemž Čína takovýmto vzestupem vždy pozdvihne i spolupracující Koreu. Obě země tak budou lépe zvládat různé těžkosti s případnými dalšími rozvraty světových dodavatelských řetězců, k jakým došlo např. kvůli pandemii či pokusům o ekonomickou válku v návaznosti na Ukrajinskou krizi a pomohou tak stabilizovat i světovou ekonomiku.

Nedávno na jihokorejském trhu propukla těžká panika kvůli nedostatku roztoků močoviny pro filtry automobilových emisí, když v reakci na nedostatek močoviny na světových trzích kvůli americkým sankčním režimům na Rusko Čína zavedla omezení exportu tohoto produktu z vlastního trhu, aby zamezila vytočení cenové spirály. Nicméně tímto si Soul zajišťuje záštitu proti podobným problémům.

Jižní Korea se však zúčastní předběžné schůzky „Čip 4“, kde by se měla ukout aliance v oboru polovodičů mezi USA, Jižní Koreou, Japonskem a čínským ostrovem Tchaj-wan. Veřejně není známo, kdy přesně ke schůzce dojde, ale bude to buď konec srpna, nebo počátek září.

Sobotní MOU lze jistě chápat tak, že Soul je odhodlán udržovat s Pekingem vzájemnou důvěru a trvalou spolupráci v průmyslových řetězcích i přes americký nátlak představovaný Čip 4. Nicméně přesná podoba rovnováhy mezi jihokorejskou náklonností k Číně a svolností k Washingtonu je stále nejasná a všichni tržní a geopolitičtí pozorovatelé na to čekají se zatajeným dechem jak sázkaři na zastavení roztočené rulety.

Pro Jižní Koreu samotnou ta hra musí být extrémně napínavá, když se pokouší najít udržitelnou rovnováhu mezi podvolením se svému generace trvajícímu spojenci USA a atraktivní Čínou, bez spolupráce s níž se rozvoj Koreje hrubě zpomalí. Čína je atraktivní zvláště jako odběratel čipů, kdy roku 2021 šlo 60 procent korejského vývozu těchto produktů právě do Číny.

Ale ač má Jižní Korea úžasně našlápnuto k posilování vzájemné spolupráce se svým ekonomicky nejatraktivnějším partnerem Čínou, bude teď na zasedání čipové aliance určitě pod děsivým americkým tlakem a je velice nejisté sázet na to, co z toho vzejde a jak se Soul nakonec zachová.

Zatím se ale ministerská schůzka o ekonomické spolupráci držela v duchu nedávných prohlášení vůdců obou zemí pronesených 24.8 při příležitosti 30. výročí navázání diplomatických styků mezi Čínou a Jižní Koreou. Při následné ministerské schůzce He Lifeng řekl, že jak Čína, tak Jižní Korea jsou těmi, kdo sklízí prospěch z globálního systému volného obchodu a kdo tento systém budují, proto je zapotřebí, abychom společně zajistili bezpečnost, stabilitu a hladké toky v průmyslových a dodavatelských řetězcích jak mezi oběma zeměmi, tak i ve světě.

Tento šéf čínské NDRC rovněž tvrdil, že doufá, že Čína a Jižní Korea budou moci pokračovat v hloubkových rozhovorech, ve sdílení příležitostí a budou moci po 30. výročí navázání diplomatických vztahů spojit ruce při rozvoji nových startovních bodů spolupráce mezi oběma zeměmi.

Schůzky mezi Jižní Koreou a Čínou o ekonomické spolupráci jsou pravidelným mechanismem rozhovorů na vysoké úrovni mezi oběma zeměmi týkající se ekonomické oblasti. Tento mechanismus byl zřízen už v roce 1999 a takových schůzek úspěšně proběhlo před touto poslední zatím 16. Vždy velice pomohly s koordinací makroekonomických politik obou zemí a s další ekonomickou spoluprací.

Obě strany už podepsaly řadu MOU o spolupráci. Ta se většinou týkala spolupráce na trzích třetích zemí, budování internetové Hedvábné stezky, inovací a podpory svobodného podnikání. Příští taková ministerská schůzka má proběhnout roku 2023 v Jižní Koreji.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/cina-bo ... -s-ruskem/
Čína: boj proti americké hegemonii je důležitou součástí spolupráce s Ruskem

Předseda čínského parlamentu: boj proti hegemonii USA je důležitou součástí spolupráce s Ruskem

Li Zhanshu: Rusko a Čína zabrání rozšíření NATO
Opozice americké hegemonii je významným aspektem strategické interakce mezi Čínou a Ruskem, řekl Li Zhanshu, předseda Stálého výboru Národního lidového kongresu (NPC), na setkání s vůdci frakcí Státní dumy.

„Další důležitou oblastí naší strategické interakce je společná opozice vůči americké politice hegemonie, obtěžování a mocenské politiky. Vidíme, jak Američané nyní považují Čínu a Rusko za své strategické soupeře, aby si udrželi svou dominanci ve světě. A provádějí proti nám dvojité zadržování,“ řekl.

Hovoříme podle jeho slov o nekontrolované expanzi NATO na Východ a o silném vměšování do záležitostí asijsko-pacifického regionu.

„Země NATO dávají dohromady úzké blokové struktury a také sledují indicko-pacifickou strategii právě proto, aby omezily náš rozvoj přes dva oceány – Tichý oceán a Indický oceán. Z tohoto pohledu bude naléhavost posílení naší strategické spolupráce jen narůstat a my budeme společně bojovat proti jejich hegemonii a mocenské politice,“ řekl Zhanshu.

Li Zhanshu je na pozvání předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina na oficiální návštěvě Ruska. Čínský představitel se předtím zúčastnil Východního ekonomického fóra, kde se setkal s Vladimirem Putinem.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=45391
Čína a Izrael chtějí uzavřít obchodní dohodu

Dohoda o volném obchodu mezi Izraelem a Čínou by znamenala formalizaci rostoucích vztahů mezi oběma zeměmi.

Izraelský představitel uvedl, že Čína a Izrael chtějí do konce roku podepsat dohodu o volném obchodu, která by Pekingu přinesla první dohodu na Blízkém východě a navíc by byla po letech obchodních třenic s Austrálií a Spojenými státy povzbuzením.

Ministr obchodu Wang Wentao a Orna Barbivayová, izraelská ministryně hospodářství a průmyslu, v rozhovoru na začátku tohoto roku vyjádřili naději, že dohodu podepíší do roku 2022, uvedl zástupce izraelského konzulátu v Hongkongu v prohlášení pro list South China Morning Post.

V posledních dvou desetiletích Peking usiloval o posílení hospodářských vazeb na Blízkém východě, navázal komplexní strategická partnerství s Íránem a Saúdskou Arábií a zároveň se snažil o uzavření obchodního paktu se šesti zeměmi bohatými na ropu, známými jako Rada pro spolupráci v Zálivu.

Analytici uvádějí, že Čína se o tento region zajímala kvůli možnostem investic do ropy, plynu a vyspělých technologií.

„Čína nepodepsala žádnou dohodu o volném obchodu na Blízkém východě, takže doufám, že po této dohodě bude moci uzavřít další v západní Asii, na Blízkém východě a ve východní Evropě a tuto dohodu si vzít za vzor při hledání obchodních dohod s dalšími zeměmi,“ řekl Victor Gao viceprezident Centra pro Čínu a globalizaci v Pekingu.

[Kalinac]

Čína uvalila sankce na generální ředitele společností Raytheon Technologies, Boeing Defense kvůli prodeji zbraní do oblasti Tchaj-wanu
.

0tai.jpg (69.77 KiB) Zobrazeno 5614 x

.
Čínská vláda uvalila sankce na Gregoryho J. Hayese, předsedu a generálního ředitele společnosti Raytheon Technologies Corporation, a Theodora Colberta III,prezidenta a generálního ředitele společnosti Boeing Defense, Space & Security, po nedávném prodeji amerických zbraní do čínského regionu Tchaj-wan, oznámilo v pátek čínské ministerstvo zahraničí.
Mao Ning, mluvčí ministerstva, řekl na pátečním tiskovém brífinku, že sankce byly uvaleny s cílem chránit čínskou suverenitu a bezpečnostní zájmy, protože obě společnosti byly zapojeny do posledního amerického prodeje zbraní do oblasti Tchaj-wanu.
Americké prodeje zbraní do oblasti Tchaj-wanu jsou do očí bijícím porušením principu jedné Číny a ustanovení tří společných komuniké mezi Čínou a USA, zejména komuniké ze 17. srpna. Prodej zbraní vážně podkopává čínskou suverenitu a bezpečnostní zájmy a vážně poškozuje čínsko-americké vztahy a mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. Čína se proti nim rozhodně staví a důrazně je odsuzuje, řekl Mao.
Mao zdůraznil, že Čína naléhá na USA a příslušné strany, aby zastavily obchody se zbraněmi s Tchaj-wanem nebo vytváření napětí v průlivu, a poznamenal, že Čína bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k pevné ochraně své suverenity a bezpečnostních zájmů s ohledem na situační vývoj.
Bidenova administrativa formálně oznámila Kongresu 2. září svůj záměr prodat ostrovu zbraně v hodnotě 1,1 miliardy dolarů, informoval Deník The Washington Post. Prodej zbraní zahrnuje 60 protilodních raket Harpoon, 100 raket vzduch-vzduch Sidewinder a podporu přehledového radarového systému. Tento prodej zbraní na ostrov by mohl být schválen Kongresem, podle zprávy.
Podle agentury Reuters je hlavním dodavatelem raket Harpoon Boeing. Raytheon je hlavním dodavatelem jak pro Sidewindery, tak pro radarový program.
V únoru se Čína rozhodla přijmout protiopatření proti Raytheonu a Lockheed Martin poté, co USA oznámily prodej raket Patriot v hodnotě 100 milionů dolarů na ostrově Tchaj-wan. Společnosti budou potrestány na základě souvisejících předpisů čínským zákonem proti zahraničním sankcím, řekl Wang Wenbin, mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí, na rutinní tiskové konferenci.
Zákon o sankcích proti zahraničním sankcím, přijatý na závěrečném zasedání zasedání Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 10. června 2021, umožňuje Číně přijmout protiopatření proti těm, kteří zasahují do vnitřních záležitostí Číny, podle tiskové agentury Xinhua.
Mezi protiopatření patří odmítnutí vydávání víz, zákaz vstupu do Číny, zneplatnění víz, deportace a zapečetění, zabavení a zmrazení movitého, nemovitého a jiného majetku v Číně, zákaz provádění souvisejících transakcí s domácími organizacemi nebo jednotlivci a další nezbytná opatření v souladu se zákonem.

https://www.globaltimes.cn/page/202209/1275410.shtml

[Alchymista]

https://www.reuters.com/world/asia-paci ... 022-09-17/
September 17, 2022 4:35 PM GMT+2

Silné zemetrasenie otriasa juhovýchodom Taiwanu, nie sú hlásené žiadne škody
Tchaj-pej 17. septembra (TASR) - Juhovýchodom Taiwanu v sobotu otriaslo silné zemetrasenie s magnitúdou 6,4, ale bezprostredne neboli hlásené žiadne škody ani výpadky elektrickej energie.

Zemetrasenie malo hĺbku 7,3 km a jeho epicentrum sa nachádzalo v okrese Taitung, v riedko osídlenej časti ostrova, uviedol taiwanský meteorologický úrad.

Komisárka okresu Taitung April Yao na svojej stránke na Facebooku napísala, že zemetrasenie bolo "mimoriadne silné", zatiaľ čo oficiálna tlačová agentúra Central News Agency ukázala fotografiu fliaš, ktoré sa v obchode v Taitungu vytriasli z regálov.

Taiwanský hasičský zbor uviedol, že zatiaľ nedostal žiadne správy o škodách. Štátna energetická spoločnosť Taipower uviedla, že na východnom pobreží Taiwanu nedošlo k prerušeniu dodávok elektrickej energie.

Podľa meteorologického úradu bolo zemetrasenie cítiť na celom Taiwane. V hlavnom meste Taipei sa nakrátko zatriasli budovy.

Vedecké parky v južných mestách Tainan a Kaohsiung, kde sídlia veľké továrne na výrobu polovodičov, tiež uviedli, že na prevádzku nemali žiadny vplyv.

Taiwan leží v blízkosti spojnice dvoch tektonických dosiek a je náchylný na zemetrasenia.

Pri zemetrasení na juhu Taiwanu v roku 2016 zahynulo viac ako 100 ľudí, zatiaľ čo v roku 1999 zemetrasenie s magnitúdou 7,3 zabilo viac ako 2 000 ľudí.

https://www.reuters.com/world/asia-paci ... 022-09-18/
September 18, 2022 12:58 PM GMT+2

Juhovýchodný Taiwan zasiahlo silné zemetrasenie, zrútila sa budova

• Vagóny vlaku sa vykoľajili, zo zrútenej budovy zachránili štyroch ľudí
• Varovanie pred cunami zrušené, zlievarne čipov nezasiahnuté
• Viac ako 600 ľudí uviazlo na zablokovaných horských cestách
• Zemetrasenie nasledovalo po sobotňajších otrasoch s magnitúdou 6,4

Tchaj-pej 18. septembra (TASR) - Podľa informácií meteorologického úradu ostrova zasiahlo v nedeľu riedko osídlenú juhovýchodnú časť Taiwanu zemetrasenie s magnitúdou 6,8. V dôsledku neho sa vykoľajili vlakové vagóny, zrútil sa obchod so zmiešaným tovarom a stovky ľudí uviazli na horských cestách.

Meteorologický úrad uviedol, že epicentrum sa nachádzalo v okrese Taitung a nasledovalo po otrasoch s magnitúdou 6,4 v sobotu večer v tej istej oblasti, ktoré si nevyžiadali žiadne obete.

Americká geologická služba USGS namerala nedeľňajšie zemetrasenie s magnitúdou 7,2 a v hĺbke 10 km.

Taiwanský hasičský zbor uviedol, že z budovy, v ktorej sa nachádzal obchod so zmiešaným tovarom a ktorá sa zrútila v meste Yuli, boli zachránení všetci štyria ľudia, zatiaľ čo traja ľudia, ktorých vozidlo spadlo z poškodeného mosta, boli zachránení a prevezení do nemocnice.

Správa taiwanských železníc uviedla, že na stanici Dongli na východe Taiwanu sa po zrútení časti prístrešku nástupišťa zrútilo z koľajníc šesť vozňov, ale hasičský zbor uviedol, že nedošlo k žiadnym zraneniam.

Viac ako 600 ľudí uviazlo v malebných horských oblastiach Chike a Liushishi v dôsledku zablokovaných ciest, hoci nedošlo k žiadnym zraneniam a záchranári pracujú na opätovnom otvorení ciest, uviedol úrad.

Americké Tichomorské centrum varovania pred cunami vydalo po otrasoch varovanie pre Taiwan, ale neskôr výstrahu zrušilo. Japonská meteorologická agentúra zrušila varovanie pred cunami pre časť prefektúry Okinawa.

Zemetrasenie mohlo byť cítiť na celom Taiwane, uviedol meteorologický úrad. V hlavnom meste Taipei sa nakrátko zatriasli budovy a následné otrasy naďalej otriasali ostrovom.

Vedecké parky v južných mestách Tainan a Kaohsiung, kde sídlia veľké továrne na výrobu polovodičov, uviedli, že na prevádzku nemali žiadny vplyv.

Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC) (2330.TW), najväčší zmluvný výrobca čipov na svete, uviedol, že "zatiaľ nie je známy žiadny významný vplyv".

Taiwan leží v blízkosti spojnice dvoch tektonických dosiek a je náchylný na zemetrasenia.

Pri zemetrasení na juhu Taiwanu v roku 2016 zahynulo viac ako 100 ľudí, zatiaľ čo v roku 1999 zemetrasenie s magnitúdou 7,3 zabilo viac ako 2 000 ľudí.

[martanus]

Si Ťin-pching vyzval čínskou armádu, aby se zaměřila na přípravu na vojenské akce

Samarkandská opatření v akci.
Vypadá to, že se někdo rozhodl, že Západ to neustojí.

https://t.me/ZeRada1/10214

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SH3VC/zpravy-zahran ... usa-kanady
Tchajwanským průlivem propluly bojové lodě USA a Kanady

Tchajwanským průlivem propluly dvě bojové lodě amerického a kanadského námořnictva. Informovala o tom stanice CNN. Stalo se tak několik dnů poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že by USA mohly vojensky bránit Tchaj-wan v případě "bezprecedentního útoku" ze strany Číny. Proplutí obou lodí označil Washington za "rutinní". Čína uvedla, že plavidla monitorovala a varovala.

Americký raketový křižník USS Higgins proplul společně s kanadskou fregatou HMCS Vancouver Tchajwanským průliv v úterý. Podle mluvčího amerického námořnictva Marka Langforda manévr svědčí o závazku Spojených států a spojenců udržet svobodný indo-pacifický prostor. Samotný pohyb lodí označilo námořnictvo za rutinní. Lodě propluly koridorem, který se nachází mimo výsostné vody pobřežních států.

Čína uvedla, že lodě monitorovala a varovala. Čínské ozbrojené síly podle Pekingu jsou ve vysokém stupni pohotovosti a jsou pevně odhodlané "odrazit všechny hrozby a provokace". Mluvčí vlády v Pekingu dnes také prohlásil, že Čína vyvine co největší snahu, aby dosáhla mírového sjednocení s Tchaj-wanem. Peking má stále stejné odhodlání bránit své území, dodal mluvčí

Plutí lodí monitoroval i Tchaj-wan, podle které však situace zůstala v normálu.

Manévr obou lodí se stal poté, co americký prezident Biden v nedělním rozhovoru se stanicí CBS uvedl, že by američtí vojáci bránili Tchaj-wan v případě "bezprecedentního útoku" ze strany Číny. To podle stanice CNN přililo další olej do ohně v napjatých vztazích mezi Washingtonem a Pekingem. Čína totiž prudce reagovala na srpnovou návštěvu na Tchaj-wanu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a v reakci na to uspořádala rozsáhlé námořní a letecké cvičení u tchajwanských vod.

Biden v rozhovoru znovu vykročil z rámce dlouhodobě prezentovaného amerického postoje k Tchaj-wanu, podotkla agentura Reuters. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy neoficiální styky. Biden v nejnovějším rozhovoru přitom zopakoval, že USA nepodporují tchajwanskou nezávislost a uznávají politiku jedné Číny.
Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SP4NA/zpravy-zahran ... hny-strany
Čína po Putinových slovech o jaderných zbraních vyzývá všechny strany k dialogu

Čínské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo všechny strany k dialogu v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina o jaderném vydírání Ruska Západem. Všechny strany by se měly pokusit najít řešení na bezpečnostní obavy protistrany, uvedl mluvčí ministerstva Wang Wen-pin podle agentury Reuters na pravidelném setkání s tiskem.

Putin ve středu v televizním projevu oznámil částečnou mobilizaci a obvinil Západ z „jaderného vydírání“. Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.

Čínská pozice k dění na Ukrajině je „konsistentní a jasná“, uvedl podle Reuters mluvčí ministerstva.
Čína si ohledně více než půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu zachovává neutralitu. Pozornost ale vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s Putinem na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ruský prezident tehdy řekl, že „chápe obavy“ Číny kolem konfliktu na Ukrajině a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív.

[El Diablo]

Před sjezdem čínských komunistů stoupá napětí, objevují se i zvěsti o uvěznění prezidenta Si Ťin-pchinga
dnes 21:28
Alex Švamberk, Novinky

Podivné chování čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na nedávném setkání Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu vyvolalo řadu spekulací. Poté, co se ve čtvrtek k Pekingu přesouvala velká vojenská kolona, ocitoval v pátek indický server TFI Global spekulace z Twitteru, že Si byl odstaven a skončil v domácím vězení. Analytici upozorňují, že zpráva pravděpodobně není pravdivá, indická média se ale těmito spekulacemi ve vysílání zabývají.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... a-40409646

[martanus]

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien odhalil, jakou zkázu způsobují USA po celém světě.
https://t.me/china3army/15101

zdroj Twitter
https://twitter.com/zlj517/status/1574392669383426048