Kam, na jaké účely a za jakých podmínek mají konkrétně plynout peníze, které jsou ukotveny v návrhu nařízení? Jsou to výrobní kapacity, když chceme zajistit bezpečnost a spolehlivost dodávek, nebo spíš věda a výzkum, pokud chceme mít konkurenceschopné produkty cutting edge technology?
Příležitost: Výzkumné granty, investiční pobídky, národní dotace
Podle zástupce šéfporadce úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace Patrika Budského nepodpoří EU jen nová zařízení, ale rovněž ta stávající. Takže pokud například v ČR existují dvě továrny na čipy a chtěly by rozšiřovat výrobu, tak i ony by si mohly sáhnout na podporu, uvedl Patrik Budský.
Sporná otázka se podle jeho slov týká zdroje peněz. „Zčásti je to vnímáno jako zdroj nových peněz, na druhou stranu jsou s tím spojeny decommitmenty, což je problém v jednáních a stále je ještě potřeba vydefinovat, kdo si na to sáhne,“ zopakoval Patrik Budský.
Peníze EU půjdou podle jeho slov ze dvou zdrojů: Z prvního pilíře nařízení, kde je věda, výzkum a inovace a rovněž z druhého pilíře, který se týká výrobních zařízení. Tam návrh legislativně otevírá členským státům možnost dotovat, ale nikoli už evropskými penězi. Mohlo by se to promítnout do zákona o investičních pobídkách, “ dodal k otázce způsobu financování plánu Patrik Budský.
eho informaci doplnila vedoucí odboru expertízy ministerstva průmyslu a obchodu Lucie Krčmářová. Podle jejích slov se aktuálně vyjednává preferenční zacházení s firmami, tedy sady různých výhod výměnou za závazek dodávat v krizi do klíčových oborů, a investiční pobídky pro firmy na národní úrovni.
Jak upozornil předseda Asociace pro aplikovaný výzkum IT Jaromír Hanzal, peníze se neobjevují ze vzduchoprázdna: „Peníze se nehrnou odnikud, ale budou se přesouvat odjinud,“ upozornil s tím, že bude záležet i na aktivitě jednotlivých členských zemí i samotných firem.
To potvrdil Patrik Budský: „V EU je na to vyčleněno hodně peněz. Paní ministryně byla například ve výzkumném centru v Belgii a tam si uvědomují, že aby si na ty peníze sáhli, tak by měli rozšířit svoji spolupráci,“ dal příklad z jiné členské země.
„Je to příležitost pro české vysoké školy, pro české instituce a pro evropské instituce. Je to ,na nás, jak se výzkumné týmy budou chtít zapojit. My z ,vládní úrovně´ můžeme poskytnout možnosti a otevřít dveře, ale jak si to výzkumné instituce dojednají, bude na nich,“ uvedl Patrik Budský doslova.
Na přímou otázku, zda finanční podpory za účelem zvýšení fyzické a inovační kapacity výroby čipů v Evropě budou poskytovány formou dotací, nízkoúročených půjček, garancí nebo jakou formu budou mít, Patrik Budský řekl: „V prvním pilíři by to měly být výzkumné granty.“
Opakuji, že ČR má problém: Chybí jí technicky vzdělané mozky
V reakci na to však obchodní ředitel firmy Meopta-optika, s.r.o. Pavel Šťastný otevřel zcela jiný problém. „Samozřejmě v rámci rozšíření vybavení výrobního areálu se tyto možnosti pokusíme využít, jako jsme je využívali dosud. Ale to, s čím nejvíce bojujeme, jsou lidské zdroje. Jakékoli podpory, které půjdou do univerzit, aby studenti viděli budoucnost v matematice, chemii a fyzice, nás dlouhodobě posílí. „Protože to jsou ti lidé, kteří vymýšlejí ta řešení,“ zdůraznil Pavel Šťastný.
„Není to tak, že nám zákazník předá dokumentaci a my podle ní vyrábíme. My s našimi zákazníky děláme už vývoj. Máme tři sta vývojářů, jsou to mechanici, optici, matematici, kteří dělají tolerance atd., kteří pomáhají dovyvíjet systémy, které jsou uvnitř mašin, které dnes Intel nebo Samsung používají na výrobních linkách,“ vysvětlil Pavel Šťastný.
Podle jeho slov je však takových lidí v České republice málo a nevidí svoji budoucnost v technických oborech: „Těchto lidí je málo a často nevidí perspektivu tyto obory vystudovat,“ uvedl doslova Pavel Šťastný. Proto se Meopta-optika, s.r.o. snaží v rámci svých zdrojů tyto lidi podporovat.
Pokud se ale podle Pavla Šťastného nařízením o čipech vytvoří tlak do univerzit, aby podporovaly vývojové snahy, zpropagovaly, že tady je nějaká oblast semiconu, technologicky nejvyšší špička, a dokonce je tady v Čechách firma, která zaměstnává skoro dva tisíce lidí a má obrat přes pět miliard, pracuje s čistými buňkami, má provoz tři tisíce metrů čtverečních sterilního prostředí, kde se pohybují zaměstnanci ve skafandrech, Meopta-optika, s.r.o. to přivítá. „Hlad po šikovných lidech, kteří tomu rozumí a mají co nabídnout je,“ dodal Pavel Šťastný.
Na to reagoval Patrik Budský: „Tady by explicitně měla zaznít asi jedna věc. V průběhu dalších deseti let do tohoto odvětví půjde docela dost peněz. Je to obor, který má budoucnost. Firem pohybujících se v semiconu je více, máme zde dvě továrny, jedna je v Praze 4, jedna v Rožnově pod Radhoštěm, kde je tisíc lidí, co se zabývají výrobou čipů. Otevírají tam novou výrobní linku na tavbu křemíku,“ uvedl.
Problém s chybějícími technicky vzdělanými lidmi však Pavel Šťastný vidí jako naléhavý: „Abych se zopakoval: Ty peníze na technologie, vybavení, tam ta podpora vždycky byla. Ale podpora pro ty mozky je jednoznačně žádoucí,“ uzavřel.
Ocitli jsme se mezi globalizací a regionalizací
Nenarazily tedy firmy a výrobní řetězce na nějaké úskalí, když potřebují veřejnou podporu? Může podpora zakotvená v návrhu nařízení skutečně vést k cíli nařízení, kterým je zvýšení celosvětového podílu produkce čipů v EU na dvacet procent?
Skepsi vyjádřil partner pro oblast automotiv v regionu střední a jihovýchodní Evropy u mezinárodní poradenské společnosti EY Petr Knap: „Já jsem rozpolcen jako Evropan, který tady chce žít, protože na jedné straně je to výroba s vysokou přidanou hodnotou, kterou chceme. Záměr je dostat se z nějakých devíti procent na těch dvacet. Na druhou stranu zase vidím track record, výsledek toho, když se Evropská komise snažila ,dosáhnout a předehnat´ a jakým způsobem dopadaly tyto smělé cíle. Takže já si myslím, že to má svoje limity,“ uvedl doslova Petr Knap.
Podle Petra Knapa jsme právě teď svědky deglobalizace: „Globalizace, která tady ještě je, když v letech 2011-12 kulminovala, teď zrychluje regionalizací. Jak asi budeme svědky, v současné geopolitické situaci dojde k větší regionalizaci, většímu důrazu na bezpečí, i když to stojí víc peněz a pak je to samozřejmě strategická otázka, kde hlavní roli musí hrát ti stakeholdeři, což je tady Evropská komise nebo jakýsi evropský hospodářský prostor,“ podotkl Petr Knap
Podle jeho dalších slov lze firmám pomoci ve vývoji super hi-tech, ale pro českou ekonomiku mají velký význam a hodnotu i technologie, které jsou vývojově deset patnáct let staré, odolné, jednoduché, prověřené a levné.
Kolik u nás máme vzdělaných Indů?
To potvrdil Pavel Šťastný, podle kterého byla Meopta-optika, s.r.o. zahraničním zákazníkem požádána, aby oživila patnáct let starý produkt, aby se pokryla poptávka.
To opět souvisí s nedostatkem kapacit, konkurence a s porušenými dodavatelskými řetězci, vyplynulo dále z diskuse. Například v Číně existují naprosto identické výrobní linky jako v EU, ale nedokáží je rozjet: „V Číně jsou identické linky, mají dokonce stejné trubky, ale nedokáží je rozjet, protože nemají know- how. Je to jako v optice, můžete si koupit superdrahou optickou mašinu, pokud nevíte, jak ji obsluhovat, protože je to trochu jiné než v mechanice, tak konkurenty nedohoníte,“ uvedl k tomu Pavel Šťastný. Což zase souvisí s lidmi.
Podle Petra Knapa je nedostatek schopných a vzdělaných lidí věc regulací. „Tím se dostáváme zpátky k těm lidem. Podle mě si velkou část nedostatku lidí způsobujeme regulacemi. Kolik máme šikovných lidí? Jsou jich stovky tisíc. Kolik tady máme šikovných Indů?“ vznesl otázku Petr Knap, který dal jako příklad negativní regulace nadbytečně dlouhé vzdělávání zdravotních sester.
Zkušenost českého byznysmena je ovšem neblahá, jak uvedl ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum IT Jaromír Hanzal: „Otázka Indů se hodně diskutuje, jen množství termínů na ambasádě pro vyřízení konzulárních záležitostí a kolik papírů tam umí někdo naskládat! Je to otázka byrokracie. Je to obrovský problém dostat sem ajťáka Inda. Trvá to rok a půl,“ uvedl příklad.
„Myslím, že tyhle vzdělané hi-tech lidi, které budeme potřebovat, sem jednoduše musíme natáhnout, jako to udělaly USA. Musíme se dostat blíže k přístupu Ameriky před dvaceti lety třiceti lety,“ uzavřel Petr Knap.
