Rakušané o jaderných hlavicích
https://colonelcassad.livejournal.com/6495739.html
Oni vedia, že prečo, aj my vieme, že prečo. Toľko stačí povedať, že my vieme, že oni vedia.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... hotovosti/O tom svědčí údaje ve zprávě Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI).
„Zatímco Spojené státy a Rusko snižovaly své celkové zásoby jaderných zbraní demontáží vysloužilých hlavic v roce 2020, odhaduje se, že počátkem roku 2021 měly obě země v operačním nasazení asi o 50 více jaderných hlavic než před rokem.“ pše se ve zprávě.
S invazí na Ukrajinu a výroky ruských politiků o atomových zbraních rostou obavy z možného nukleárního konfliktu. O výrobu těchto zbraní usiluje Írán, použítím vyhrožuje dlouhodobě i Severní Korea. Je logické, že důsledky jaderné války by byly fatální zejména pro lidi v bezprostřední blízkosti vypuknutí konfliktu. Nová americká studie ale podrobně predikuje, jak smrtící by taková válka mohla být. Informoval o ní americký portál CBS News.
Studie zveřejněná v pondělí na vědeckém webu Nature říká, že jaderný výbuch by způsobil světový hladomor. Masivní množství sazí by totiž zamezilo slunečnímu záření, narušilo ekosystémy a omezilo tak produkci jídla.
„Šlo by o globální katastrofu,“ tvrdí studie podle CBS. Výzkumníci zjistili, že k devastujícím celosvětovým důsledkům by stačil „malý“ konflikt, například mezi Indií a Pákistánem. Týden trvající nukleární válka o zhruba stovce zbraní by zabila 27 milionů lidí přímo, po dvou letech by se však číslo vyšplhalo na 255 milionů. Přeživší by se teprve pak měl šanci dostat se k jídlu o minimální dávce, tedy jídlu nutnému k přežití.
„Jakmile jaderná válka začne, bude velmi těžké zastavit její eskalaci,“ uvádí vědci. Podle sestavených modelů zkoumali týdenní konflikt a zjistili, že nejhorším dopadům by svět čelil v prvních letech. Potíže by ale trvaly alespoň dekádu. Produkce plodin by se už třetím rokem po válce snížila o 90 %.
„Situace by byla velmi špatná. Velké množství lidí by hladovělo,“ řekla vedoucí autorka studie Lili Xia, která se zabývá klimatem na americké Rutgers University.
Všechny země by ale nečelily stejnému osudu. Nejhorší scénář by čekal Blízký východ, Střední Ameriku a části Asie. Čelily by těžkému hladovění, zatímco zbytek světa by měl v podstatě podobné zásoby potravin jako předtím.
Nejextrémnější předpověď počítá s tím, že každá země kromě Austrálie, Argentina, Uruguaye, Brazílie, Paraguaye a pár dalších by hladověla. Obavy z jaderných válek rostou zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Během stále trvajícího konfliktu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že „riziko jaderného útoku by nemělo být podceňováno“. Rusko a Spojené státy přitom v tuto chvíli vlastní víc než 1500 zbraní okamžitě využitelných v boji. V úterý nicméně ruský ministr obrany Sergej Šojgu na bezpečnostní konferenci v Moskvě řekl, že pro „užití jaderných zbraní při konfliktu na Ukrajině není žádný důvod.“ Spekulace Západu o ruském zapojení jaderných zbraní pak Šojgu označil za „totální lži“.
V červenci tohoto roku zase Írán deklamoval, že má technické kapacity na sestavení jaderné zbraně. Lídr Severní Koreje Kim Čong-un vyhrožoval použitím zbraní v potenciálním konfliktu se Spojenými státy a Jižní Koreou. Jaderné zbraně nebyly použity od roku 1945.
Pravda to neni a nikdy nebola. Lenže bohatstvo z jedničiek a núl sa v jadrovom ohni rozplynie ako para nad hrncom.Nová studie zjistila, že jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem by do dvou let způsobila smrt hladem dvěma třetinám obyvatel planety.
Tuto hrozivou prognózu vysvětluje model Rutgersovy univerzity, podle něhož by zahynulo 5 miliard lidí, a to především v důsledku jaderných výbuchů, které by způsobily obrovská pekla a vnesly do atmosféry saze, jež by zablokovaly slunce a zničily úrodu.
„Dokonce i menší jaderný střet – například mezi Indií a Pákistánem – by pravděpodobně vedl k úmrtí 2,5 miliardy lidí během 24 měsíců,“ uvádí Telegraph.
Šetření zjistilo, že v případě plnohodnotné jaderné konfrontace mezi USA a Ruskem by se produkce potravin na základě celkového obsahu kalorií snížila o 90 % během tří až čtyř let konfliktu.
Tým zjistil, že výsledek by mohl být ještě horší, vzhledem k tomu, že ani nezapočítal ohřev stratosféry, který by zničil ozónovou vrstvu a umožnil poškození povrchu planety ultrafialovým zářením.
„Data nám říkají jediné – musíme zabránit tomu, aby k jaderné válce vůbec došlo,“ řekl Alan Robock, významný profesor klimatologie na katedře environmentálních věd na Rutgersově univerzitě.
„Svět se již několikrát přiblížil jaderné válce. Zákaz jaderných zbraní je jediným dlouhodobým řešením,“ dodal.
Jak jsme zdůraznili minulý měsíc, newyorské oddělení pro řešení mimořádných událostí vydalo PSA s pokyny pro obyvatele, co dělat v případě jaderného útoku, první svého druhu od 60. let minulého století.
Průzkum provedený po invazi na Ukrajinu ukázal, že osm z deseti Američanů se obává, že Bidenova reakce by mohla vést k jaderné válce.
Přibližně ve stejné době šéf OSN Antonio Guterres varoval, že eskalace války na Ukrajině „ať už náhodou, nebo záměrně“ ohrožuje existenci života na Zemi, a poznamenal, že „vyhlídka na jaderný konflikt, kdysi nemyslitelná, je nyní opět v oblasti možností“.
Společnost BCA Research, která se zabývá předpovědí investičních trendů, rovněž varovala, že existuje 10 % pravděpodobnost, že v příštích 12 měsících dojde ke „globální jaderné válce, která ukončí civilizaci“, přičemž tato předpověď má ještě 7 měsíců platnosti.