Americký okresní soudce v Brooklynu v New Yorku v pátek zamítl obžalobu proti Meng Wan-čou, finanční ředitelce čínského telekomunikačního gigantu Huawei Technologies. Tento krok je čistě formalitou po odložené dohodě o trestním stíhání dosažené s americkými prokurátory v září 2021, která vydláždila cestu pro propuštění Mengové kanadskými úřady a její následný návrat do Číny.
- 0wang.jpeg (91.88 KiB) Zobrazeno 10746 x
Američtí představitelé rádi cestují po světě a poučují jiné země o jejich soudní nezávislosti. Jak ale ukázala sága obklopující případ Mengové, americký soudní systém je do značné míry součástí amerického vládního aparátu, který se zaměřuje na zahraniční konkurenty a zachovává si svou hegemonii. V případě proti Mengové bylo v Bílém domě učiněno politické rozhodnutí zaměřit se na Huawei a americký soudní systém udělal zbytek špinavé práce vlády, když prokurátoři dali dohromady pochybná obvinění z bankovních podvodů a soud vydal zatykač. Pak, zjevně s politickými rozhodnutími, američtí prokurátoři požádali amerického soudce, aby případ zamítl, a soudce to v pátek udělal.
Je to skutečně ten typ soudní nezávislosti, který američtí představitelé neustále propagují? Co to vypovídá o americkém soudním systému? Ano, být pokrytci, americkými úředníky, prokurátory a soudci způsobují, že celý proces vypadá jako skutečný se všemi pěnami, jako jsou podání, slyšení a rozhodnutí. Ale jak ukazuje konečný výsledek, všechno je to o geopolitice. A tento geopolitický trik pokračuje dodnes a v dohledné budoucnosti proti Huawei. Čínská firma není první, na kterou se USA zaměřily (francouzský průmyslový konglomerát Alstom a jeho výkonný ředitel Frederic Pierucci byli ve stejné pozici jen před několika lety) a nenechte se mýlit, nebude to poslední zahraniční společnost, která bude nespravedlivě zaměřena USA. Všichni globální lídři mimo USA by neměli brát toto riziko na lehkou váhu.
Jakkoliv zlomyslný může být, americký případ proti Mengové byl očividně dobře zorganizován s úzkou meziagenturní koordinací. To není případ Kanady. Kanadské úřady zatkly Mengovou na letišti ve Vancouveru na příkaz USA a téměř tři roky ji uvrhly do domácího vězení. Během posledních několika let kanadští představitelé neprojevili nic jiného než naprostou neschopnost při řešení důsledků tohoto kroku, kromě opakovaného poukazování na dohodu o vydávání s USA. Ve skutečnosti, i když USA případ oficiálně uzavřely, kanadští představitelé nebyli schopni také ukončit ságu a pracovat na nápravě masivních škod způsobených tomu, co jinak bylo přátelským a vzájemně prospěšným čínsko-kanadským vztahem. S propuštěním Mengové mnozí očekávali zlepšení vztahů mezi Čínou a Kanadou. Netřeba dodávat, že k tomu nedošlo.
Právě naopak, kanadští představitelé jen zdvojnásobili své nepřátelské kroky proti Číně, dokonce i tolika dalším západním zemím, jak se stávají rostoucími. Mají jasno v nebezpečnosti jednostranného, protekcionistického a konfrontačního přístupu USA a snaží se s Čínou udržovat konstruktivní a pragmatické vztahy. V případě Mengové udělaly USA z kanadské vlády hlupáka a Ottawa reaguje, že udělá vše pro to, aby následovala konfrontační přístup USA vůči Číně. To je skutečně politováníhodné.
Zrovna minulý týden kanadská vláda zveřejnila takzvanou indo-pacifickou strategii, v níž dala jasně najevo, že se tvrdohlavě vydá na konfrontační cestu. Od názvu až po obsah je kanadská strategie naprostým napodobením americké Indo-pacifické strategie, která je plná předsudků a nepřátelství vůči Číně. Mezitím někteří kanadští politici šíří tvrzení, že Čína "zasahuje" do kanadských voleb – což je také knockoff amerických tvrzení proti domnělým protivníkům. Kanadské úřady také nedávno zatkly pracovníka veřejných služeb v Hydro-Quebec s obviněním, že tento pracovník "špehuje pro Čínu". Kanadští představitelé také veřejně podpořili americký tlak na ekonomické oddělení od Číny, zatímco jiní američtí spojenci to odmítli.
Mnozí v Číně jsou zmateni kroky Kanady a litují, když vidí stále nepřátelštější slova a činy proti Číně přicházející z Ottawy. Pro mnoho Číňanů byla Kanada dlouho přátelskou zemí a existuje zde velký potenciál pro oboustranně výhodnou spolupráci mezi oběma zeměmi, i když existují rozdíly. Většina rozdílů v politickém systému a kultuře, které existují dnes, však existovala před desítkami let, kdy Kanada pod vedením bývalého legendárního premiéra Pierra-Elliotta Trudeaua navázala diplomatické vztahy s Čínou v roce 1970. Změnil se rychlý rozvoj Číny, který by měl být dobrou zprávou pro ekonomické partnery, jako je Kanada, a zoufalý pokus USA zakročit proti vzestupu Číny a udržet si její klouzavou globální nadvládu, která má zjevně obrovský vliv na kanadskou zahraniční politiku. Co je pro mnohé také skutečně politováníhodné, je ztráta nezávislé kanadské zahraniční politiky ve prospěch amerického vlivu.
https://www.globaltimes.cn/page/202212/1281029.shtml
Austin šestkrát zopakoval Bidenův termín „rozhodující desetiletí“ v kontextu čínsko-americké rivality. Jeho projev se mimochodem jmenoval „Rozhodující desetiletí“.
protilodní střely Yingji-83 (YJ-83);
Čo na to HDP na hlavu obyvateľa?