Přechod ekonomiky z Ropa/$ na elektrinu

[false_flag]

1/Tak nemohu si pomoci říct něco k úrovni novinařiny. Pisálek online média se nesníží ani k tomu aby tabulku zveřejnil. Ono by ho to asi stálo tiskařskou barvu a papír. Místo toho link na ministerstvo a tam ještě stahovat přílohu v pdf, ke ta tabulka je. Hlavně že si dá práci s komentářem.
2/ Tabulka je irelevantní a je to čistá propaganda. Vycucaná z prstu. A pumpaři mají tu smůlu, že ji busou muset zdarma propagovat.. PArdon ne zdarma. Na své náklady vytisknout, a dát minimálně na nástěnku /jestli ne ke stojanu/ .., kterou si taky koupí za své.

[kenavf]

Tu je tá tabulka. Len je otázne či motorista bude vedieť z označenia E5 a B7, čo je benzín a čo nafta.
To CNG ma dosť zarazili, prečo to tak propagovali keď je to tak drahé.

[Polite]

a potom mozme odcitat spotrebnu dan na benzin a naftu, uviest cas potrebny na ,,nacapovanie,, vozidla na 100%, obstaravacie naklady +naklady na udrzbu za prvych 10 rokov daneho typu vozidla...

[kenavf]

:sipka: A vyššiu nadobúdaciu hodnotu a nižšiu predajnú cenu po 8 rokoch(keď končí baterka).

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/druhy-zivot- ... lektrarne/
Druhý život. Použité autobusové baterie poslouží jako stacionární zdroje v elektrárně

Intenzivně používané baterie z elektrobusů společnosti VDL Bus & Coach dostávají druhý život v rámci projektu „Anubis“. Tato iniciativa energetické společnosti RWE a společnosti VDL Bus & Coach se týká udržitelného a cyklicky orientovaného využívání surovin, v tomto případě baterií pro autobusy, v centrálním úložném systému v nizozemském Moerdijku.

Pro nizozemského výrobce autobusů VDL Bus & Coach je to jasné: elektrifikace dopravního sektoru bude v nadcházejících letech rychle postupovat a nahradí silnou závislost na fosilních palivech.

Předpokládá se, že po roce 2030 budou všechny autobusy a stále více osobních a nákladních automobilů v Nizozemsku jezdit na elektřinu. Každý rok pak bude k recyklaci k dispozici více než 150 000 tun baterií. Ty jsou v současnosti klasifikovány jako odpad a většinou odváženy do recyklačních závodů v zahraničí.

„V projektu Anubis zpočátku používáme baterie ze 43 elektrobusů VDL, které od roku 2016 provozuje společnost Transdev v Eindhovenu. Tato vozidla v současné době dostávají nové a větší baterie, ale použité baterie mají stále dostatečnou kapacitu pro použití ve stacionárních aplikacích. V Evropě jsme jedním z průkopníků elektrické veřejné dopravy. Součástí naší strategie je poskytování udržitelného kruhového řešení pro naše baterie. Jejich použití však stále vyžaduje mnoho nových poznatků a vývoje. Společně s RWE proto v rámci projektu Anubis shromáždíme mnoho dat, abychom ještě více přispěli k udržitelnosti naší společnosti,“ vysvětluje generální ředitel společnosti VDL Bus & Coach Paul van Vuuren.

Třiačtyřicet baterií elektrobusů VDL má celkovou kapacitu 7,5 megawattu a budou spojeny do jedné velké baterie v elektrárně RWE v Moerdijku. Společnost RWE pracuje také na projektech baterií v Německu, Velké Británii a Spojených státech. Energetická společnost chce v nadcházejících letech rozšířit kapacitu na tři gigawatty.
Úspěšný obrat

Společnost RWE je podle svých slov průkopníkem ve vývoji projektů, které přispívají k úspěchu energetické transformace. Kromě vyrovnávání nabídky a poptávky po (obnovitelné) energii jsou bateriové systémy díky své rychlé reakční době ideální také pro stabilizaci energetické sítě.

„To jsou důležité předpoklady pro udržitelnější dodávky energie,“ říká generální ředitel společnosti RWE Generation Roger Miesen.

„Projektem Anubis společnosti RWE a VDL dokazují, že technické výzvy spojené s výstavbou a provozem těchto zařízení lze zvládnout. Tímto projektem aktivně přispíváme ke snižování emisí CO2, protože po počáteční fázi v autobusech VDL společnosti RWE budou mít baterie delší životnost. Později budou recyklovány ve vysoké kvalitě,“ doplňuje Roger Miesen.

Cílem projektu Anubis je demonstrovat a ověřit inovativní stacionární systém skladování energie založený na bateriích pro autobusy. To umožní realizaci takových projektů ve velkém měřítku a přispěje k oběhovému hospodářství v Nizozemsku. Očekává se, že v nadcházejících letech bude vráceno velké množství baterií z elektromobilů.

„V Evropě jezdí v různých městech a regionech více než 1 100 elektrobusů VDL. Očekáváme tedy, že se v rámci projektu Anubis hodně naučíme, abychom mohli významně přispět k budoucnosti, v níž budou použité autobusové baterie využívány jako úložiště energie a následně recyklovány,“ dodává generální ředitel společnosti VDL Bus & Coach Paul van Vuuren.

Keď plytváte energiou, tak sa u toho aspoň tvárte ekologicky.

V Praze při zkušebním provozu 5. elektrobusů standardní velikosti pro MHD na linkách dva shořeli v depech a zbylé 3 byly po zákazu pokračování zkušebního provozu v Praze (bezpečnost) převezeny do Ostravy na pokračování, kde též všechny shořely i zde naštěstí v depech. Zkušenost byla v Praze taková, že dokázaly mimo špičku fungovat celých 8 hod.(turnus) na linkách mimo centrum ale ve špičce pouze 4. hod. díky nutnému popojíždění v kolonách.

[jura-p]

Tak tento problém už trápil Nerudu.

[Alchymista]

https://t.me/infantmilitario/85821

600000035(5).jpg (46.39 KiB) Zobrazeno 6329 x

s drobným a neostrým textom si yandex neporadí

600000035(5).translated.jpg (221.07 KiB) Zobrazeno 6325 x

Pre EÚ vznikol nový hlavolam, ktorý opäť súvisí s energetikou. Prechod na zelenú energiu znamená, že svet bude v nasledujúcich 22 rokoch potrebovať približne 700 miliónov ton medi, čo zodpovedá celej historickej produkcii medi.

EÚ plánuje vybudovať 18 GW veterných elektrární ročne, ale v rokoch 2022-2026 bude potrebovať ďalších 6,3 milióna ton medi ročne. Pritom sa meď zo sekundárnych zdrojov (= recyklovaná) nemôže použiť na výrobu katód veterných turbín. Na trhacie práce pri dobývaní rúd medi je potrebný dusičnan amónny získaný zo zemného plynu a ropy.

Podľa štúdie Eurometaux bude Európa počas prechodu na zelenú ekonomiku potrebovať:

Lítium - 35-krát viac
Kovy vzácnych zemín: 7-26-krát viac
Nikel: 2-krát viac
Meď o tretinu viac

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemecko-zint ... cich-mist/
Německo zintenzivňuje instalaci dobíjecí infrastruktury, aby se stalo lídrem elektromobility. Cílem je milion dobíjecích míst

Německý ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že Německo urychlí rozšiřování své sítě nabíjecích stanic pro elektromobily, aby usnadnilo přechod na elektrická vozidla. Učinil tak poté, co představil druhý hlavní plán nabíjecí infrastruktury v zemi. Plán schválený kabinetem stanoví, jak usnadnit, zrychlit a zpříjemnit nabíjení elektromobilů.

„Všichni očekávají, že se Německo stane vedoucím trhem elektromobility. Nejsme jen tak ledajakou automobilovou lokalitou, ale vedoucí lokalitou na světě,“ prohlásil ministr dopravy Volker Wissing (FDP).

Původní generální plán byl poprvé představen v roce 2019 a vedl k tomu, že v Německu bylo instalováno necelých 70 000 veřejně přístupných nabíjecích míst.

Jako druhý zásadní krok ministerstvo dopravy stanovilo plán téměř 70 opatření, která mají být realizována v nadcházejících letech, aby bylo dosaženo cíle země instalovat do roku 2030 jeden milion dobíjecích míst.

Mezi oblasti, na které se zaměřuje, patří užší integrace elektromobility a elektrických sítí, rozvoj nabíjecí infrastruktury pro těžká nákladní vozidla, rychlé a nebyrokratické přidělování potřebných prostor a mobilizace soukromých investic.

Nabíjecí infrastruktura by měla pokrývat širokou oblast a měla by být orientovaná na poptávku a uživatelsky přívětivá, uvedl Wissing.

Generální plán kritizovalo sdružení energetického průmyslu BDEW, které uvedlo, že samotná dobíjecí místa nebudou k dosažení klimatických cílů v odvětví dopravy stačit, zatímco poskytovatel ekologické elektřiny LichtBlick odsoudil skutečnost, že až 90 procent všech dobíjecích míst je v rukou jednoho poskytovatele, což znamená, že „monopoly“ mohou kontrolovat ceny a diskriminovat konkurenci.

Německo si stanovilo cíl výrazně snížit emise skleníkových plynů v odvětví dopravy do roku 2030 na 85 milionů tun CO2 ročně.

Kromě toho má toto odvětví do roku 2030 dosáhnout 32procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů. Aby toho země dosáhla, chce mít do roku 2030 na svých silnicích 15 milionů plně elektrických osobních automobilů, pro které představuje největší výzvu nabídka e-aut a nedostatek dobíjecích míst.

Evropský parlament rovněž schválil nové předpisy pro infrastrukturu alternativních paliv, podle nichž by měly být do roku 2026 na hlavních evropských silnicích k dispozici dobíjecí stanice každých 60 km pro osobní automobily a maximálně každých 100 km pro těžká nákladní vozidla.

Do roku 2028 by navíc měly být každých 100 km umístěny vodíkové čerpací stanice.

A miesto lietadiel Zeppeliny...

Elektriny majú už teraz málo, ale nabijačiek si pridajú ešte milion
To vymyslí len zelený mozog civilov.

[mzprx]

:sipka:
Len pre zaujimavost: kde presne sa vo veternej turbine nachadza medena katoda?

[kenavf]

:sipka: Hneď oproti anode.

[jura-p]

Taky mě napadlo, co že to je? Už jsem si zvykl na to, že když se zničí x tankových jednotek, tak jde o kusy. Překladače nám dávají zabrat.
Ale k tématu. Někdy si říkám, že je dobře, že jsem starej. Evropa se rozhodla k ekologické sebevraždě, ač se přemnožují lidi na jiných kontinentech. Svým dětem a vnukům nezávidím.
A už vidím, jak česká romská autonomie a německý chanát oznamují, že se zase nedohodli ve věci benešových dekretů. Ale že plně podporují evropský přídělový systém na pitnou vodu vyráběnou okysličením ekovodíku, aby se jejím odebíráním z toků nerušil přírodní koloběh vody.

[petrp]

Znamená EU7 konec spalovacích motorů? Vol.1
Možná jste si všimli, že po několikaleté diskuzi byl 10.11.2022 Evropskou komisí vyplivnut konkrétní návrh o zavedení nové emisní normy od roku 2025. Konečné znění je trochu poplatné době, neb před 3 lety, kdy byla korona jen podivný pivo a na východní frontě vládl klid, si první návrhy Euro7 nekladly za cíl nic menšího, než konečné řešení otázky spalovacích motorů a to včetně MHEVů (v Mild-Hybridu hraje spalovák pořád první housle).

Ačkoli je nynější návrh o něco méně přísnější než předloha, pořád je (alespoň z mého pohledu) svým způsobem likvidační, minimálně co se týče peněženky koncového Franty Uživatele. Nicméně sázím na zkušenost, že nic se nejí horký přímo z plotny, a než to projde Evropským parlamentem spolu se schválením členských států, mohlo by dojít i na západě k malému blackoutíku, aby si nejen tamní společnost mohla utřídit priority.

Rád bych nástínil to, co nás možná čeká a nemine. Počínaje porovnáním současné emisní normy EU6AP (Euro 6d) s návrhem nastávající normy EU7 z hlediska limitů a okrajových podmínek a konče teoretickými cestami, jak toho dosáhnout. Původně jsem to chtěl pojmout v rámci jednoho článku, ale přesáhlo by to únosnou mez.

Zaměstnání (a trochu i koníček) mi umožňuje nahlédnout pod pokličku řízení zážehovýho spalovacího motoru, což je sice poněkud komplexní téma, ale skrz vybrané kapitoly se pokusím ctěnému čtenářstvu osvětlit, jak udělat z auta čističku vzduchu. U svého bývalého chlebodárce jsem navíc prokopával slepé chodby vývoje právě pro potenciální EU7, je to tudíž tak trochu srdcovka. Jsem si též vědom scestí, kterým se vývoj automobilových technologií vydal, protože požadovat snížení spotřeby paliva (produkce CO2, chcete-li) a zároveň emise škodlivin stlačovat ad-absurdrum, je mírně řečeno protichůdné, lépe řečeno píčovina pitomost. Zejména ve světle globální produkce škodlivin působí snaha zkrotit zlé automobilové exhalace jako jásat nad zhášením svíčky, zatímco za zády nám vesele hoří stodola. O orientaci na předražené akunářadí k přepravě osob mluvit nebudu a nechci, rád přenechám kompetentějším. Nemám sice nic proti hračkám na baterky (ba naopak, ten krouťák), ale nahradit jimi v našich končinách na sílu spalováky je pokrytecké, hloupé, drahé a vůbec. Snažím se brát věci z nadhledu, takže jasný, ani spalováky nejsou zdaleka sluníčkový, ale smiřme se s tím, že nic lepšího nemáme a když vidím ty tlaky na udržitelnost, tak v dohledný době mít ani nebudeme…
https://dfens-cz.com/znamena-eu7-konec- ... oru-vol-1/

[Alchymista]

https://www.epochtimes.cz/2022/11/28/s- ... tromobily/
S okamžitou platností: Švédsko ruší dotace na elektromobily

Naposledy byl snížen, nyní byl zcela zrušen: bonus na elektromobily. Švédsko tímto bleskovým oznámením šokovalo nejednoho zájemce o elektromobil.

Každý, kdo si ve Švédsku od 8. listopadu koupí elektromobil, již nebude dostávat státní bonus. Oznámilo to ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě – pouhý den předtím, než nový zákon vstoupí v platnost. Takzvaný „klimatický bonus“ je podle nové švédské vlády zastaralý.

Důvod? Náklady na vlastnictví a provoz elektromobilu jsou nyní srovnatelné s náklady na benzinový nebo naftový vůz. Navíc přibližně polovina všech nově zakoupených automobilů je elektrických. Státní dotace proto již nemohly být opodstatněné.
„Klimatický bonusový vůz“ dostává novou definici

Dříve měl na „klimatický bonus“ nárok každý, kdo si koupil elektromobil, který vypouštěl méně než 60 gramů CO₂ na kilometr. Tato definice byla rovněž změněna: od 1. ledna 2023 budou za „klimatický bonus“ považovány pouze nové automobily s emisemi CO₂ nižšími než 30 g/km. Kupující musí být schopen prokázat, že nákup nebo objednávka byly učiněny do 8. listopadu, jinak také odejde s prázdnou.

Vzhledem k tomu, že dotace se obvykle vyplácí nejdříve šest měsíců po registraci vozu, je pravděpodobné, že se bleskové oznámení vlády setká s nejedním rozzlobeným majitelem nového vozu.

Nyní se objevují obavy, že snížení dotace by mohlo mít negativní dopad na trh s elektromobily. Průmyslové sdružení Mobility Sweden se domnívá, že prodej elektromobilů by prudce klesl. „Toto rozhodnutí nás docela překvapilo,“ řekla mluvčí odvětví. Původně se totiž hovořilo o tom, že od 1. ledna 2023 bude bonus snížen ze 70 000 na 50 000 korun (z přibližně 2900 na 2000 eur). Nyní byl zcela zrušen.

Přesto se od loňského roku prodej elektromobilů díky štědrým dotacím a prudkému nárůstu cen benzinu a nafty skutečně rozjel.
Rozdělení severu a jihu v oblasti elektromobility

V mezinárodním srovnání jsou skandinávské země považovány za průkopníky elektromobility. Jak uvádí časopis Autogazette, v Evropě existuje „rozdělení na sever a jih“ v oblasti elektromobilů.

V severních zemích mají čistě bateriové vozy 15procentní podíl na trhu, zatímco na jihu je to pouze 3,8 %. Zdaleka nejvyšší podíl elektromobilů má Norsko (74 %), následované Islandem (35 %) a Švédskem (30 %). Německo je s 9,7 % uprostřed.

Švédsko také výrazně investuje do inovací. Například švédská automobilka Volvo plánuje do roku 2030 každý rok uvést na trh nový elektromobil. Kratší doba nabíjení, lepší baterie, které by měly stačit na dojezd až 1000 km – na tom se stále pracuje. Švédský start-up Volta Truck pracuje na čtyřech elektrických nákladních vozidlech, která by měla být připravena k uvedení na trh do roku 2025.
Nedostatek nabíjecích stanic

S tím, jak si stále více lidí pořizuje elektromobily, se ve Švédsku zvyšuje i nedostatek veřejných dobíjecích stanic. Podle zpravodajského portálu „Allt om Elbil“ se i přes obrovské investice do nabíjecí infrastruktury nedaří udržet krok s obrovským růstem trhu s elektromobily.

Podle doporučení EU by na každých deset elektromobilů měla připadat alespoň jedna dobíjecí stanice. Na jednu dobíjecí stanici ve Švédsku letos připadá v průměru 24 elektromobilů. Pokud by se postupovalo podle směrnice EU, potřebovala by země celkem 23 500 dalších veřejných dobíjecích míst, aby mohla zásobovat současný počet elektromobilů.

[Alchymista]

malý cintorín elektromopedov s opotrebovanými bateriami
https://pikabu.ru/story/kladbishche_yel ... mi_9694187

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/prv ... tromobily/
První země plánuje zákaz jízdy pro elektromobily

Švýcarsko se velmi obává výpadku elektřiny v zimě a připravuje radikální úsporná opatření pro případ jejího nedostatku.

Patří mezi ně zákaz jízdy elektromobilů. V Německu by také mohlo dojít k omezením – především v oblasti nabíjení.

Díky vodní energii má Švýcarsko jednu z nejekologičtějších dodávek elektřiny v Evropě. Nyní se však Alpská republika obává výpadku proudu.

„V zimě země dováží velké množství elektřiny. V roce 2021 to bylo 5,7 miliardy kilowatthodin, které pocházely především z Francie a Německa,“ uvádí technologický portál „Golem“.

To znamená: bez francouzských jaderných elektráren nebo občasného přebytku německé větrné energie by ve Švýcarsku pravděpodobně zhasla světla.

Protože však Francie a Německo jsou i tuto zimu velmi nestabilními kantony – Francie kvůli mnoha výpadkům jaderných elektráren, Německo kvůli nepředvídatelnému náhodnému příkonu větrné a solární energie v kombinaci s nízkou výtěžností slunečního záření v zimě a akutním nedostatkem plynu – Švýcarsko nyní počítá s vysokým rizikem výpadku elektřiny.

Návrh vydaný Švýcarskou konfederací 23. listopadu s názvem „Nařízení o omezeních a zákazech používání elektrické energie“ předpokládá drastická opatření, která by mohla být přijata v rámci čtyř stupňů eskalace v případě nedostatku energie.

Například je stanoveno, že pračky nesmí pracovat při teplotě vyšší než 40 stupňů Celsia. Chladničky se nesmí chladit pod 6 stupňů. Vše, co slouží pouze pro pohodlí, jako jsou sauny a parní lázně, lze pak ve vlastním domě používat pouze v omezené míře.

Kromě rozsáhlých pravidel pro provoz elektrických spotřebičů v komerčním a soukromém sektoru obsahuje seznam zákazů také pikantní omezení automobilové dopravy. Na jedné straně se má snížit rychlostní limit na švýcarských dálnicích ze 120 km/h na 100 km/h.

Na druhé straně se má snížit rychlostní limit na švýcarských dálnicích ze 120 km/h na 100 km/h.

Pro řidiče elektromobilů to však bude opravdu tvrdý oříšek: v případě nedostatku elektřiny by jim byla jízda zakázána. Doslova se v návrhu uvádí: „Soukromé používání elektromobilů je povoleno pouze pro nezbytně nutné cesty (např. odborná praxe, nákupy, návštěva lékaře, návštěva náboženských akcí, účast na soudních jednáních).“

Ve Švýcarsku by se to podle různých zpráv v médiích týkalo asi 110 000 řidičů – a samozřejmě by to bylo naprosto fatální i pro politicky prosazovaný rozmach e-mobility ve Švýcarsku: Kdo by si ještě koupil elektromobil, kdyby musel počítat s tím, že s ním nebude smět kdykoli jezdit, zejména v zimě? Plán sice ujišťuje, že zákazy řízení budou platit až od třetího ze čtyř „stupňů eskalace“. Švýcarským občanům je však třeba doporučit, aby si elektromobil pořizovali pouze jako druhé auto, pokud vůbec.

[martanus]

Celkové úspory energie: Švýcarsko zakáže elektromobily

Švýcarsko plánuje v zimě zakázat provoz elektromobilů. Důvodem tohoto rozhodnutí je snaha o výrazné snížení spotřeby energie v zemi. Informuje o tom Focus.de (https://m.focus.de/auto/news/schweiz-pr ... 16871.html).

Podobně jako Ukrajina trpí Švýcarsko nedostatkem elektřiny. Tato alpská země vybudovala síť vodních elektráren, její kapacita však v zimě nestačí, a proto musí elektřinu dovážet z Německa a Francie. V loňském roce dodala 5,7 miliardy kilowatthodin.

Švýcarské úřady se chystají zavést režim úplných úspor energie, zavést klouzavé výpadky a připravují řadu omezení. Zejména se navrhuje používat pračky při teplotě nejvýše 40 stupňů a zakázat sauny.

Plánuje se také úplný zákaz elektromobilů během výpadků. Po zbytek času se doporučuje omezit se na důležité cesty - do práce, do obchodu pro potraviny, k lékaři, k soudu nebo do kostela.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/yurasumy/6330

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/hleda-se-inv ... -ministri/
Hledá se investor pro továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Byla by to dobrá zpráva pro Česko, říkají ministři

Ministr průmyslu Jozef Síkela, dopravy Martin Kupka a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se dnes shodli, že by bylo „dobrou zprávou pro Česko“, kdyby se našel další investor pro stavbu gigafactory, tedy továrny na výrobu elektromobilů. Zatím má zájem jihokorejská společnost LG, která chce vybudovat gigafactory v Moravskoslezském kraji a německá skupina Wolswagen, která uvažuje o jejím umístění v plzeňských Líšních.

Podle Síkely vede Česko jednání s řadou investorů: ,,Jsme atraktivní země, je zájem o vstup na náš trh. Jsme automobilovou velmocí a všichni vnímají, že nás čeká transformace automobilového průmyslu, a tudíž je tady zájem i ze strany zahraničních investorů,“ řekl ministr. Obecně také uvedl, že mezi Českem a Jižní Koreou panují dobré obchodní vztahy.

,,Mám zprávy o tom, že tu není jediný zájemce o vytvoření takového důležitého projektu. Pro Českou republiku, kde je jedním z hlavních tahounů ekonomiky výroba automobilů, by to byla výborná zpráva,“ řekl Kupka k možnému záměru LG.

Podle Jurečky se v posledním roce a půl skutečně objevil zájem investorů o stavbu gigafactory.

,,Pokud tady budou ještě další investoři, kteří by měli zájem tuto investici realizovat v České republice a neměli by takové územní a infrastrukturální požadavky, a byli bychom schopni je splnit v jiné části našeho území, tak to jsou klíčové investice pro budoucnost,“ řekl.

Podotkl také, že u případného umístění gigafactory v Moravskoslezském kraji by bylo možné ji podpořit i z Fondu spravedlivé transformace na podporu strukturálně slabších regionů.
Jihokorejská LG

Skupina LG má zájem vybudovat továrnu v Moravskoslezském kraji. Podle informací je projekt nyní ve stadiu důvěrných jednání s vládou, zájem má i Moravskoslezský kraj. Skupina LG uvažuje o umístění v zóně u mošnovského letiště či na místě brownfieldů po těžbě uhlí na Karvinsku.

,,S potenciálními zahraničními investory jsou vedeny i konzultace o možnosti postavit v Moravskoslezském kraji gigafactory, stejně jako další projekty, které by doplnily stávající mozaiku automobilového průmyslu v našem kraji. V této fázi jednání však není možné poskytnout žádné další informace a komentáře,“ řekla mluvčí krajského úřadu Moravskoslezského kraje Miroslava Chlebounová
Německý Volswagen i ČEZ

Zájem o stavbu gigafactory v Česku má také německá automobilka Volkswagen. Ta by ji chtěla vybudovat v lokalitě Líně na Plzeňsku. Záměr, který vláda podporuje, ale naráží na odpor místních obyvatel.

Zájem postavit gigafactory má také energetická firma ČEZ, která dál počítá s přípravou projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá.

Firma podle nedávného vyjádření finančního ředitele Martina Nováka dál jedná s možnými investory o projektu továrny. ,,Pořád je to ve hře. Investorů, kteří se kolem gigafactory točí, je hodně.“, vysvětluje Novák.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/sloupky ... atku-dana/
Realizace projektu “Gigafactory” v Líních byla od počátku daná!

Situace s realizací projektu výstavby obrovské továrny na autobaterie do elektrovozidel firmou Volkswagen,..

....s plánovanými pěti tisíci zaměstnanci, v lokalitě letiště v Líních nedaleko Plzně nabírá vysoké a nejspíše již i závěrečné obrátky. A jak je skutečně patrno, při porovnání s jinými kroky “pětikoaliční vlády”, opět v neprospěch dotčených obcí a jejich obyvatel a bohužel také za minimální komunikace s nimi. Občané ČR jsou opět až na posledním místě a bezohledně prosazovaným vládním prioritám musí tak jít logicky “z cesty”!

Bez ohledu na jejich zájmy a potažmo i zájmy celého plzeňského regionu, tak nejspíše dojde ke zrušení areálu místního letiště, a to v lepším případě při zachování dráhy pro leteckou záchrannou službu. Vládě a jejím místním “politickým buldozerům”, zejména z řad STANu, nikterak nevadí hlasité občanské protesty běžných lidí, ale ani mnoha pilotů a jiných leteckých odborníků a svojí přezíravou arogancí tak dávají najevo, že by mohli být již dávno v “žoldu”, či na “výplatních páskách” nadnárodních firem z transatlanticky propojeného světa.

Zmocněnec vlády pro Gigafactory, dlouholetý vysoký exponent ODS, Hynek Brom, v tomto ohledu již potvrdil, že vláda chystá závazek k vybudování dvoukolejového dopravního železničního napojení Plzeň-Domažlice-Furth im Wald v Bavorsku.

A celou situaci, která je stále oficiálně prezentovaná jako otevřená či přesněji řečeno “neuzavřená”, dokresluje další neveřejný dokument firmy Volkswagen s návrhem stavby tzv. bateriové akademie, což by měla být nová budova o velikosti devatenáct tisíc metrů čtverečních v areálu Západočeské univerzity, ve které by se měli vzdělávat potřební specialisté. Takže, rozhodnuto nejspíše již dávno je!

Přilehlé obce a jejich občané však mají obrovský, a lze poctivě říci, že i opodstatněný strach. Obávají se příchodu tisíců nekvalifikovaných zaměstnanců, zejména levné pracovní síly dokonce i z tzv. třetích zemí, pro kterou zde nemáme ani ubytování, školy, mateřské školky, lékaře, ani jinou, zcela nezbytnou infrastrukturu. Lidé sice chápou určitou ekonomickou výhodu, plynoucí z výstavby Gigafactory, ale logicky nerozumí tomu proč by měla stát právě zde, na zcela nevhodném místě, odpovídajícím snad jen potřebám efektivity německé firmy. Zejména, když i minulá vláda již nabízela Volkswagenu místo ke stavbě například v oblasti Prunéřova, nebo na Sokolovsku v Karlovarském kraji, kde by lokalizace megatovárny dávala mnohem větší smysl.

Letečtí specialisté se k celému, podivně tvářícímu, procesu vyjednávání dodávají, že v souvislosti se zrušením letiště, se po nejbližších dvacet let žádný nový aeroport v Evropě nepostaví, a tak sliby vlády o poskytnutí kompenzace letcům či armádě ve formě náhradních pozemků, jsou zcela falešné. Muselo by se totiž vyvlastňovat, což by zcela jistě vyvolalo na politické scéně obrovský poprask, neboť přes ústavní garanci, že všechny formy vlastnictví jsou si rovné, tak pravicové subjekty nekompromisně diktují nadřazenost soukromého vlastnictví, často ovšem působícího v neprospěch většiny.

Lze tedy jen zopakovat, že je nejspíše již definitivně rozhodnuto! Dokladem může být i aspekt, že vedení vládních koaličních partají reptající regionální oponenty ve vlastních řadách již začínají postupně umlčovat. K takovéto ilustraci nemusíme chodit daleko, zatímco pro ministry Stanjuru a Černochovou z ODS je výstavba “baterkárny” u Plzně dlouhodobě strategickou věcí, prakticky všichni významní kandidáti této strany v nedávných obecních a senátních volbách se zřetelně vyslovovali “proti”. Jediný, kdo mezi oběma “modrými partami” poletoval názorově jakoby “ani ryba, ani rak”, byl místní politik, současně aktuálně ale také ministr kultury Baxa.

Obdobný efekt můžeme spatřovat i u politiků STANu, kteří v Plzeňském kraji, a to zejména pánové náměstkové hejtmana Bernard a Čížek, projekt nekompromisně protlačují! A pirátský hejtman Plzeňského kraje Špoták jim, nejspíše z obavy o svoji funkci, kdy jejich koaliční hlasy k jejímu výkonu nezbytně potřebuje, zřejmě podlehl také. Mnozí řadoví Starostové, ale i Piráti, však s projektem nesouhlasí.

Dalším doprovodným jevem “boje o Líně” jsou veřejné exhibice stávajících prezidenstských kandidátů, kteří by si na postojích k projektu Gigafactory rádi uměle zvýšili svoji popularitu a volitelnost. Dělají to způsobem, že se jakoby “přijedou informovat o projektu” a jim nakloněná média jsou těmito aktivitami ihned plná. Ať se to již týká generála Pavla, který po převzetí patronátu nad lvy berberskými v plzeňské ZOO se neváhal sejít se starostou dotčené obce Dobřany, aby se “do problému ponořil naplno”, nebo i o Andreje Babiše, který také navštívil starostu stejného. Je však smutné, když oba pánové zavítají do Plzně a okolí jen tehdy, když se to hodí do jejich “předvolebního krámu”.

Doufejme, že tak snad alespoň zasáhne ve prospěch občanů nový primátor Plzně Roman Zarzycký z ANO, který stále tvrdí, že je názorově konsistentní, a který se svojí radniční koalicí reálně drží v rukou významný klíč od celého projektu, neboť bez vody poskytovné městkou vodárnou, se tento realizovat prakticky nemůže.

A jelikož se jeho partajní šéf Babiš nedávno veřejně vyjádřil, že se jedná, cituji: “O “gigatunel, tentokráte na vládní úrovni”, mohl by mít náš region, dotčené obce a jejich občané, stále ještě šanci na přesunutí výstavby továrny na mnohem vhodnější místo. Bohužel se ale opět může stát, že “slova a sliby voličům příjemně plynou”, jen skutky je již nedoprovází a významní hráči na celostátní politické scéně se opět mezi sebou dohodnou, i když se to pro veřejnost potom odprezentuje jinak!

Nadnárodní kapitál a čeští oligarchové, prounijní hujeři a nekrytičtí milci NATO si určitě vzájemně škodit nebudou. A čeští občané? Ti přece pro ně stojí až ve druhé řadě, to snad již pochopil mnohý z nás!

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/recyklacni-l ... -v-evrope/
Recyklační linka na lithiové baterie z elektroaut by měla vyrůst v Česku. První v Evropě!

Elektroaut u nás jezdí zatím jen čtrnáct tisíc. Ovšem do několika málo let jich tu podle odhadů bude jezdit půl miliónu. Důvod, proč začít přemýšlet o recyklaci jejich baterií. Do toho se pustila společnost IBG Česko ve spolupráci s ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně.

„Zatím ekonomicky vyhodnocujeme, co bude produktem recyklace. Podle chystané legislativy EU se bude muset od roku 2030 do nově vyrobených baterií přimíchávat určité procento recyklátu jednotlivých prvků. Dává nám tedy větší smysl jednotlivé prvky oddělit. Díky tomu budeme moci lépe řešit potřeby odběratelů,“ říká Stanislav Cingroš z technologické firmy IBG Česko. Na výzkumném projektu na recyklaci lithiových baterií se podílí Fakulta životního prostředí UJEP.

Jde o uzavřený cirkulární systém od uvedení na trh, přes druhotné využití, až po následnou recyklaci, který zatím nikde jinde v Evropě neexistuje. „V následujících letech se produkce průmyslových lithiových baterií začne výrazně zvyšovat, už teď je potřeba řešit nejen jejich ekologickou, ale také i finančně rentabilní recyklaci,“ myslí si Stanislav Cingroš.

Projektová dokumentace recyklační linky by měla být hotová nejpozději na jaře příštího roku. U testovacího prototypu počítá společnost s recyklační kapacitou do objemu přibližně 200 tun ročně, ale plány má mnohem ambicióznější. U recyklace bateriových článků je cílem vytěžit jednotlivé materiály, včetně elektrolytu, který společnost IBG dokáže z baterií separovat. Výsledky se pohybují dokonce nad limitem nařízení EU o recyklačních procesech, a to: 96 procent pro kobalt, 99 procent pro měď, 98 procent pro lithium a 96 procent pro nikl.
Linku budou nabízet i ostatním firmám

Společnost se do projektu recyklační linky pro lithiové baterie pustila i proto, že tyto baterie generuje převážně z podstaty svého podnikání. Nebrání se však ani možnosti nabízet tuto službu v budoucnu i ostatním společnostem. Kterým se buď nevyplatí stavět vlastní recyklační linku, nebo to není jejich předmětem podnikání, ale musí proces likvidace baterií řešit. Může se například jednat o automobilky, kterým budou baterie vracet majitelé elektrických aut a nebude v jejich zájmu stavět vlastní recyklační centra.

Firmu IBG Česko založil podnikatel Aleš Zázvorka, který se pohybuje v bateriovém odvětví od roku 1993 a je i jejím jediným vlastníkem. Společnost se specializuje na návrhy, výrobu, instalaci a provoz energetických řešení včetně bateriových systémů. Kromě svého vlastního působení v ČR má dceřiné společnosti ještě na Slovensku a v Maďarsku. Celá skupina zaměstnává více než 150 zaměstnanců a celkové tržby činí přes miliardu korun

[Alchymista]

https://www.michalapetr.com/
MAP 1534 Šokovaný Brusel včera zjistil, že bez Putinových levných energií se nedají vyrábět ani solární panely!

Včera 9. prosince bruselští komisaři dokázali celému světu, jak velcí jsou blbci. Včera bruselská komise slavnostně vyhlásila začátek masivních dotací pro nové energo-šmejdy, kteří budou v EU vyrábět nové solární panely! Brusel hodlá vyházet stovky miliard EUR na stavbu nových továren na výrobu solárních panelů v Evropě, ačkoli Mezinárodní Agentura pro Energie (IEA) varovala už v červenci všechny evropské země, že solární panely se vůbec nedají ekonomicky vyrábět při koncové ceně elektřiny vyšší než 1875 CZK za 1MWh! (75 USD/EUR) Díky Bruselským komisařům a jejich politice se ovšem současná nákupní, ne konečná, cena elektřiny v Evropě pohybuje v rozmezí 8750 až 10 000 CZK na 1MWh! (350-400 USD/EUR) Solární panely se nedají za tuto cenu vyrábět, protože budou předražené. Hlavní součástí solárního panelu je tzv. polysilicon, speciálně průmyslově zpracovaný křemík, a cena za jeho výrobu je ze 40% tvořená cenou při jeho výrobě spotřebované elektřiny. Čína v roce 2021, ještě před zdražením elektřiny v Evropě, vyráběla solární panely o 10% levněji než Indie, o 25% levněji než USA, a o 35% levněji než EU. Po zdražení elektřiny v Evropě, je čínský panel o 100% levnější než Evropský. (Čínská cena elektřiny za 1 MWh je pro výrobce solárních panelů 1500 CZK, pro obyvatele Číny 2000 CZK, a česká cena elektřiny přitom je 10 799 CZK – viz podrobně v MAP 1528). Čína mírně dotuje cenu elektřiny pro výrobce solárních panelů, protože jen loni na jejich vývozu do EU vydělala neuvěřitelných 30 miliard USD, tedy 750 miliard CZK. Pro srovnání – vývoz všeho plynu, uhlí, ropy, nafty a elektřiny z Ruska do EU měl v roce 2021 hodnotu 82 miliard EUR!

Včera komisaři vyhlašovali jednu lež za druhou. Komisař Breton lhal, že stamiliardové dotace na nové továrny na solární panely vytvoří v Evropě stovky tisíc pracovních míst. Je to lež, jak řemen. Podle studie IEA může vytvořit každá továrna na 1GW solárních panelů nanejvýš 1300 pracovních míst, ale spíš ne, protože Číňané používají na celou výrobu 1GW solárních panelů v celém řetězci od těžby, přes zpracování až po montáž pouze 1200 zaměstnanců! V Evropě se nyní vyrábí 4,5GW solárních panelů ročně, a po včera oznámených stamiliardových dotacích má stoupnout jejich výroba do roku 2025 na 30GW. To představuje vznik pouhých 33 000 pracovních míst v celé EU. (Tedy ve Francii a Německu, kde se mají panely vyrábět!) Pro srovnání – Jen Škoda Mladá Boleslav zaměstnávala jen v Česku v roce 2021 celkem 34 000 zaměstnanců!

Výroba aut ovšem v Česku zanikne. Díky bruselské energetické politice budou Evropská auta neprodejná ještě dřív, než vejde v platnost zákon o konci jejich výroby. Že nevěříte – koukněte na fotku níže – je na ní nové čínské auto BAW-CALORIE určené na vývoz do EU, USA, Afriky, Ameriky i Asie. BAW-CALORIE je stejně velké jako Toyota Hilux, která se ovšem prodává za 1 milion CZK, a mnohem větší než Škoda Fabia, která se prodává za 350 tisíc. Cena BAW-CALORIE je ovšem stanovena jen ne 199 tisíc CZK! Řekněte, kdo si ještě koupí ve světě nějakou Škodovku, když si místo ní může pořídit 2 BAW-CALORIE! 

Stejně dopadnou i nové továrny na bruselské solární panely. O jejich předražené výrobky nebude zájem. A pokud se podíváte na letošní propad výroby automobilů ve Francii, pochopíte proč komisař Breton (Francouz) vyhlásil masivní dotační program na výstavbu továren na solární panely ( ve Francii). Francie za prvních devět měsíců letošního roku nevyrobila 541 027 osobních aut oproti běžné produkci. Škoda Mladá Boleslav letos za prvních 9 měsíců vyrobila 513 508 osobních aut. Počet zaměstnanců Škody v Česku 34 000! 33 000 dělníků na výrobu nových bruselských dotovaných a předražených solárních panelů má nahradit počet dělníků, kteří ve Francii přijdou o práci v důsledku propadu výroby předražených automobilů. Ta čísla hovoří jasně! Češi a Slováci mají zase Západní EU zaplatit v poplatcích za drahou elektřinu nová pracovní místa!

Aby byl splněn plán Green Deal, tedy dosažení nulových emisí v roce 2050, musí se v EU do roku 2030 instalovat 600 GW solárních panelů. To představuje roční spotřebu 75 GW panelů. Letos vyrábí 80% panelů Čína, a ta produkuje 95% klíčového polysilikonu, bez kterého se nedají panely vyrábět.

Na instalaci 600 GW solárních panelů v EU podle plánu Green Deal bude třeba vynaložit obrovské částky. Z obchodní smlouvy mezi Saudskou Arábii a Čínou, která byla letos uzavřena, vyplývá, že čínská cena výroby a instalace 600 GW solárních panelů je 384 miliard dolarů. Podle zprávy IEA jsou evropské panely o 100% dražší, a zároveň je instalace solárních panelů na pouštích levnější. EU tedy bude muset pro splnění plánu Green Deal za 8 let utratit 800 miliard EUR na instalaci solárních panelů – a přitom cena za 8-letý dovoz všech ruských energií v množství odpovídajícím roku 2021 by byla pouhých 652 miliard EUR v cenách z roku 2021. A věřte tomu, že dohodu by Putin podepsal hned!

EU plánuje za stovky miliard EUR postavit továrny, které do roku 2030 vyrobí pouhých 175 GW solárních panelů. 425 GW solárních panelů se bude proto muset dovézt z Číny, která si na tom namastí kapsu, až Číňané doslova prasknou. Brusel utratí bilion EUR, v Evropě se zavřou automobilky a další průmyslové podniky, které bez levných energií, nebudou schopné konkurovat firmám z USA, Číny, Indie a Japonska. Evropané budou bez práce a bez peněz. A přitom 1/2 této astronomické sumy 1 bilionu EUR by takřka stačila, aby se opět dovážely levné ruské energie, aby továrny vyráběly a úspěšně konkurovaly na světových trzích cizímu zboží, a aby Evropané měli i nadále, co jíst, kde bydlet, a nemuseli mrznout v nevytopených bytech. Jediné co stačí, je vyházet komisaře EU z úřadu zpátky do škol, aby si dokázali příště přečíst aspoň tuto prestižní zprávu IEA, která dokazuje, že Green Deal není možné uskutečnit bez levných ruských energií! Proto je třeba, co nejdříve ukončit válku na Ukrajině, která je ještě dražší než celý nesmysl Green Deal!

Navíc efektivita výkonu 1GW solárního panelu instalovaného v Evropě, je nulová a nebo snížená v době, kdy slunce z přirozených důvodů nesvítí. Jenže přírodní zákony Bruxelae už dávno při svých plánech nebere v úvahu! Ostatně právě proto soudím, že Bruxelae musí být zničeno ještě dřív, než nás všechny zničí svou blbostí.

(Základní údaje, které nejsou odzdrojovány jsou převzaty z prestižní studie: Special eport on Solar PV Global Supply Chains, kterou letos v létě vydala IEA)