Ekologia a životné prostredie

[Alchymista]

Môže byť - a nemusí to byť v spore. Fotovoltaika je čistá aplikovaná kvantovka - takže mojich "nanajvýš 50%" môže byť počítaných z pohlteného monochromatického žiarenia (s najvyššou účinnosťou) pri teplote na hranici supravodivosti, kým tvojich "maximálne 29%" môže byť zo štandardného slnečného spektra dopadajúceho na panel v "normálnych prevádzkových podmienkach" (teda to, čo zaujíma technikov).

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/pok ... o-se-deje/
Pokud máte srdce, neignorujte tento příspěvek – celý svět musí vědět, co se děje…

Populace primátů je zničena v obrovském měřítku v jednom z nejvíce křehkých a jedinečných biotopů na Zemi. To vše se děje kvůli levnému palmovém oleji, který se přidává do nepotřebných výrobků v supermarketech. (Foto: Flickr)

Palmový olej je relativně nový fenomén, o kterém se mluví pouze posledních 20 let, nebo od doby, kdy si společnosti uvědomily, jaké levné by bylo vyrábět ho.

Neexistuje pro ně žádná hranice, kterou by nezničily jménem zisku.

Palmový plej představuje levnější alternativu oproti zdravějším přísadám, jako jsou olivový olej, či kokosový olej. Můžete ho najít téměř ve všem – od rychlého občerstvení až po šampony.

Možná nejhorší skutečností je, že pro nás není vůbec dobrý. Pokaždé, když ho sníte, poškozuje vaše srdce. Není vhodný dokonce ani pro kosmetické účely.

Mezi nejvíce zasažené oblasti patří Borneo, Sumatra, Indonésie a Malajsie, přičemž rozsah záhuby je hrozný.

Lesní pracovníci jsou instruováni, aby vyčistili VŠE, co se jim dostane do cesty, včetně živočišných biotopů a dokonce zvířat samotných.

Existují zprávy o tom, kdy pracovníci honili orangutany svými nákladními automobily a jejich těla byla nalezena poraněna mačetami.

Kvůli tomuto odlesňování čistě pro výrobu palmového oleje bylo za posledních 20 let zničeno 90 % živočišné plochy orangutanů. Pokud bude tato situace pokračovat stejným tempem, orangutani vyhynou během několika let.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=47856
Nová zpráva ukazuje alarmující změny v celém globálním koloběhu vody
Koloběh vody na Zemi se zjevně mění. Globálně je vzduch stále teplejší a sušší, což znamená, že sucha a rizikové požáry vznikají rychleji a častěji.

V roce 2022 přinesl třetí rok La Niña mnoho dešťů do Austrálie a jihovýchodní Asie a sucho na druhé straně Pacifiku. Tyto jevy se očekávaly, ale za těmito výkyvy se skrývají znepokojivé známky toho, že se mění celý globální koloběh vody.

Náš výzkumný tým pozorně sleduje globální koloběh vody. Analyzujeme pozorování z více než 40 satelitů, které nepřetržitě monitorují atmosféru a zemský povrch. Spojujeme je s údaji z tisíců pozemních stanic pro sledování počasí a vody, napsal Albert Van Dijk pro web The Conversation.

Poprvé jsme na základě těchto mnoha terabajtů dat vytvořili úplný obraz koloběhu vody v průběhu jednoho roku pro celou zeměkouli i pro jednotlivé země. Zjištění jsou obsažena v této zprávě.

Klíčový závěr? Koloběh vody na Zemi se zjevně mění. Globálně je vzduch stále teplejší a sušší, což znamená, že sucha a rizikové požáry vznikají rychleji a častěji.

Rok v kostce
V roce 2022 ovlivnila počasí na celém světě již třetí La Niña v řadě. Tři roky La Niña v řadě jsou neobvyklé, ale ne bezprecedentní.

La Niña je oceánský jev, při kterém je teplota povrchu moře ve středním a východním tropickém Pacifiku nižší než obvykle a v západním Pacifiku vyšší než obvykle. Tento jev zesiluje východní pasáty, které přinášejí déšť do jihovýchodní Asie a Austrálie.

V roce 2022 se La Niña spojila s teplými vodami v severní části Indického oceánu a způsobila rozsáhlé záplavy v pásmu sahajícím od Íránu po Nový Zéland a téměř všude mezi nimi.

Nejničivější záplavy postihly Pákistán, kde bylo v důsledku rozsáhlých záplav podél řeky Indus vyhnáno z domovů asi 8 milionů lidí. Také Austrálie zažila v průběhu roku několik vážných povodní – většinou na východě, ale také v západoaustralské oblasti Kimberly na samém konci roku a v roce 2023.

Jak je pro období La Niña typické, na druhé straně Tichého oceánu pršelo mnohem méně. Mnohaleté sucho na západě Spojených států a ve střední části Jižní Ameriky způsobilo, že hladiny jezer klesly na historické minimum.

Další rok sucha také zničil úrodu a vedl k rapidnímu zhoršení humanitární situace v Africkém rohu.

Významné události související s vodou v roce 2022. Zdroj: Souhrnná zpráva Global Water Monitor 2022

Změna dešťů
Ačkoli naše údaje nenaznačují změnu průměrných celosvětových srážek, v několika regionech se projevují znepokojivé trendy.

Monzunové oblasti od Indie po severní Austrálii jsou stále vlhčí. Části Ameriky a Afriky jsou stále sušší, včetně západní části Spojených států, kde v roce 2022 nastalo již 23. sucho.

Měsíční srážkové úhrny se zdají být nenarušené. V mnoha regionech jsou však srážky v kratších obdobích stále intenzivnější.

Jak zdůrazňuje naše zpráva, v roce 2022 zasáhly intenzivní srážky komunity po celém světě – od Brazílie, Nigérie a Jihoafrické republiky až po Afghánistán, Indii a Pákistán.

Lijáky způsobily bleskové záplavy a sesuvy půdy, při nichž zahynuly tisíce lidí a další tisíce zůstaly bez domova. Rostoucí populační tlak tlačí stále více lidí do záplavových oblastí a na nestabilní svahy, takže přívalové deště a povodně jsou ještě ničivější než v minulosti.

Teplejší a sušší svět
Průměrná globální teplota vzduchu se zvyšuje. Ačkoli roky La Niña jsou historicky relativně chladné, tento efekt se při vzestupu globálních teplot do značné míry ztrácí.

Vlny veder jsou stále silnější a trvají stále déle, což bylo patrné i v roce 2022. Kromě toho, že jsou vlny veder a nesezónně vysoké teploty samy o sobě přírodními katastrofami, ovlivňují také koloběh vody.

V roce 2022 vedly intenzivní vlny veder v Evropě a Číně k tzv. „bleskovým suchům“ („flash droughts“). K těm dochází, když teplý a suchý vzduch způsobí rychlé odpařování vody z půdy a vnitrozemských vodních systémů.

V roce 2022 vyschlo v Evropě mnoho řek, což odhalilo po staletí ukryté artefakty.

Vzduch je nejen teplejší, ale také sušší, a to téměř všude. To znamená, že lidé, plodiny a ekosystémy potřebují více vody, aby zůstaly zdravé, což dále zvyšuje tlak na vodní zdroje.

Suchý vzduch také znamená rychlejší vysychání lesů, což zvyšuje závažnost požárů v buši. V roce 2022 došlo na západě USA k velkým požárům v lednu, uprostřed zimy na severní polokouli.

Při vyšších teplotách také rychleji taje sníh a led. Povodně v Pákistánu zhoršila předchozí intenzivní vlna veder, která zvýšila tání ledovců v Himálaji. To zvýšilo průtoky řek ještě předtím, než udeřily deště.

Změna klimatu není jediným způsobem, jakým lidstvo mění koloběh vody. Objem jezer na celém světě se neustále zvětšuje. Je to způsobeno především tím, že jednotlivci a vlády staví a zvětšují přehrady, aby si zajistili přístup k vodě, což mění průtoky řek po proudu.

Vítejte v budoucnosti
Zdá se, že vliv jevu La Niña slábne a v polovině letošního roku může dojít k přechodu k jevu El Niño.

Doufejme, že to bude znamenat méně povodní v Asii a Oceánii a více deště v suchem postižených oblastech Ameriky a východní Afriky.

V Austrálii se však mohou vrátit vlny veder a požáry buše. Z dlouhodobého hlediska může rok 2023 znamenat začátek dalšího mnohaletého sucha.

Kolísání mezi jevy El Niño a La Niña je přirozený jev. Ještě se však ukáže, zda trojnásobná La Niña byla statistickou náhodou, nebo známkou narušení v důsledku změny klimatu.

Pokud se La Niña nebo El Niño v budoucnu udrží déle, je pravděpodobné, že nás čekají větší sucha a horší záplavy než doposud.

Úspěch lidstva při snižování emisí skleníkových plynů rozhodne o budoucnosti planety za několik desetiletí. Do té doby se globální teploty budou nadále zvyšovat. I nadále budou padat nové rekordy: ve vlnách veder, průtržích mračen, náhlých suchách, požárech buše a tání ledu.

Tomu se nelze vyhnout. Můžeme však věnovat pozornost varovným signálům a připravit se na náročnou budoucnost.

***
odkazy v texte
Zpráva za rok 2022 a podkladové údaje jsou veřejně dostupné na adrese www.globalwater.online.

Na zprávě 2022 spolupracovali: Jiawei Hou (Australian National University), Hylke Beck (King Abdullah University of Science and Technology, Saúdská Arábie), Richard de Jeu a Robin van der Schalie (Planet, Nizozemsko), Wouter Dorigo a Wolfgang Preimesberger (TU Wien, Rakousko), Pablo Rozas Larraondo (Haizea Analytics, Austrálie) a Joel Rahman (Flowmatters, Austrálie).

Autor: Albert Van Dijk (profesor, Dynamika vody a krajiny, Fenner School of Environment & Society, Australská národní univerzita).

Zdroj: The Conversation, „New report shows alarming changes in the entire global water cycle“ (12.01.2023)

[Ekolog]

Je nutné si uvědomit, že o několik řádů více než producí CO2, ovlivňujeme klima na planetě kácením deštných pralesů, jež jsou stabilizátorem klimatu Země. Tomuto problému se nikdo nevěnuje, neboť z CO2 se hravě vypočítají daně a tyto daně se staly velkým ziskem korporací.
Je nutné si uvědomit, že všechny zaniklé civilizace, zanikly suchem a to po předchozím vykácení lesů. Pokud nepřestaneme, čeká nás to taktéž a bude hodně zle. Hodně zle.
Les znamená vodu. A voda je dárkyní života.

[petrp]

Deštné pralesy jsou jen část problému. Ten základní problém se totiž nazývá OBECNÉ ODVODNĚNÍ krajiny, způsobené našim chováním. Likvidace zeleně,odvodnění lesů, likvidace niv...

[QVAK]

Spekulace, není toto záměrem? Zlatá (půl)miliarda......

P.S. CO2 zde na Zemi již bylo i 2x tolik a život nezahynul, jen se tomuto přizpůsobil.

[Hektor]

CO2 je úplne nepodstatná hodnota. Ako tu bolo spomenuté život si už poradil aj s dvojnásobnou hodnotou.
Problém je že drancujeme planétu v takom tempe že život nemá šancu sa prispôsobiť.
Vždy keď na Islande alebo kdekoľvek buchne sopka, spotrebuje naše trápne kvóty na CO2 za pár minút. A sopky sú aktívne neustále.
Ešte jedna poznámka, keď “ekológovia” vyhrajú nejakú bitku, lesy sa v strachu zatrasú.
Merkelová dala stop plastom, jednorazové blbosti sa tak majú vyrábať z papiera, z čoho je papier? Ktor si to odserie?

[petrp]

Problém není CO2, ale vodní pára a její účinek...

[Ekolog]

Ano, všichni máte pravdu. Před lety jsme se učili o velkém a malém oběhu vody. Když jsem se učil meteorologii, prof. Kešner, tuto teorii doplnil, něčím, co se později nazvalo biologickou pumpou. Podle teorie Makarievy, kterou západ neuznává, neboť je v rozporu s teorií oteplování planety pomocí CO2, což by úplně rozbouralo systém povolenek, lesy na pevninou přitahují vláhu z moře. A to se týká nejen Evropských lesů, ale především tropických pralesů. Ty stahují hlavní podíl srážek nad pevninu. Jakmile vykácíte lesy, ustane přísun srážek a krajina vyschne. Závlay jsou k ničemu, akorát v dlouhodobém horizontu zasolíte půdu a ta je pak k ničemu. Neplodí. Platí, že vykácením lesů odvodníte krajinu. Pokud nemá krajina vyschnout, musíte zachovat podíl lesů v povodí. Uvádí se okolo 30 %. Po kůrovcové kalamitě se podíl lesů ve vodohospodářsky významných oblastech, výrazně snížil. Vezměte si Jižní Čechy, Jihlavsko ap.
Zakládáním mokřadů, zakládáním rybníků a nádrží, deregulací vodních toků zpomalíte odtok vody z krajiny. Ale nepřitáhnete jí na kontinent.

Vážení přátelé, položím Vám otázku: kde je v krajině ČR nejvíce vody na povrchu, řekněme do hloubky 1 m, včetně vodních nádrží a rybníků? Velice přivítám vaše názory.

A na závěr. V křídě byl obsah CO2 v atmosféře dvanáctinásobný.

[palo satko]

Ked Arabi obsadili sever Afriky od Kahiry po Marakeš, tak sa obyvatelstvo s propecharskych dôvodov stalo muslimskym. Okamžite vladcom vznikol problem s danami, lebo mohamedanov nemohli zdanovat od hlavy tak ako dovtedajších krestanov. Kedže ale vladcovia dane potrebuju tak zaviedli dan z produkčnych stromov. A tych tam bolo naozaj vela, kedže za rimskych čias sa vravelo, že z Alexandrie po Casablancu sa dalo cestovat pod korunami stromov hlavne datlovych paliem. Nuž ale to by nebol hrdy Arab aby s danami nevybabral! Tak vytali všetky stromy a cely polnohospodarsky vyznamny sever premenili z velkej časti na pušt.

[Ekolog]

Tak tuto verzi neznám. Je velice zajímavá. Znám verzi o lodním stavitelství, kdy už od starověku narostla spotřeba dřeva natolik, že byly lesy vykáceny a to bez jejich obnovy. To mělo za následek změnu porostů, nahrazení lesů stepními formacemi trav a keřů na severních březích Středozemního moře a pouštěmi na Afrických březích. Výsledek byl jednoznačný. Vyschnutí krajiny.
Dalším docela velkým problémem jsou větrné elektrárny. Dosah do výšky, díky koncovým vírů na listech je několik kilometrů. Způsobuje to jednak brždění vzduchových mas, dále jejich promíchávání a vysušení. Výsledkem je snížení srážek postupujících do vnitrozemí. Větrná farma působí jako pohoří. Prší na návětrné straně a na opačné straně je suchu. 33 let zaznamenávám srážky v České Skalici. V letech po revoluci, byly tyto srážky o 100-150 mm vyšší než v současnosti. Odebírám vodu v kontrolních vrtech na Broumovsku. Hladina podzemní vody poklesla v průměru o 5-7 m, s tím, že 30 % vrtů vyschlo a jsou dlouhodobě bez vody. A nejhorší je to od roku 2005, tedy od doby masového rozvoje větrných farem.
Čili děláme stejné chyby jako civilizace před námi. S jediným rozdílem. Ty před námi si tak počínaly z neznalosti a my tak činíme programově. Akorát výsledek bude stejný. Zánik civilizace z důvodu vysušení krajiny.

[kenavf]

▲ Ja som verziou o tom že by to tam vysekal človek nepočul ale čítal som verziu, že vzhľadom k precesii Zemskej osy došlo v danom regione Afriky k zmene klimatu.(zmena náklonu a z toho vyplývajúca zmena prúdenia morského vlhkého vzduchu)

[PeterM]

Pamatam si na to ze lesy v Libanone boli takto splundrovane pre stavbu lodi a stary Greci si zase vsetko zmenili na pastviny a nechali vypast vegetaciu nakomplet. Velkonocny ostrov je podobny pribeh a zniceni prostredia clovekom.

[palo satko]

To čo hlavne Arabi vyrúbali boli datlove palmy základná potravina tej oblasti. Je zaujímavé že už tisícročia ju ľudia oplodnuju ručne.

[jura-p]

Na dubech z chorvatského pobřeží prý stojí Benátky.

[Ekolog]

Pánové, kdo chce poslat Klima na Zemi a sluneční aktivita? To je skoro bible. Pošlete mi soukromý email a rychle zajistím.

A doporučuji RNDr. Pokorného jeho články, knihy a přednášky.

[Grif]

V Británii lesy skoro nejsou.Zelené kopce,pár stromů a všude ovce.Vlatně lodě jak říkám já a naši angličánci to převzali taky.
Žiju v Jizerských horách.Podle dobových obrázků v okolí moc lesů nebylo.Až z rozvojem skláren se začali vysazovat.

[palo satko]

Európske lesy zachránilo uhlie

[hajnej007]

Pánové, kdo chce poslat Klima na Zemi a sluneční aktivita? To je skoro bible. Pošlete mi soukromý email a rychle zajistím.

A doporučuji RNDr. Pokorného jeho články, knihy a přednášky.

Když jsem před mnoha lety na jakémsi semimáři slyšel Jana Pokorného a Richarda Fainu mluvit o "biologické pumpě" a dalších záležitostech, tak jsem si připadal jako v Jiříkově vidění. Prostě najednou tu byli lidé s velmi podobnými názory na praktickou ekologii a navíc se schopností tyhle názory vědecky podložit. ENKI Třeboň je příkladem, že ekologie se dá dělat i vědecky, včetně přenášení do praxe. Na rozdíl od těch, co lezou na komíny, jim to pochopitelně tolik nesype, ale zjevně je ta jejich práce velmi baví.
Jana Pokorného si pak pamatuji ještě z jednoho semináře, pořádaného nějakou oficiální institucí, když si mi ve vestibulu o přestávce postěžoval, že jeden z přednášejících zjevně nechápe, že jedním z největších skleníkových "plynů" je vodní pára a že ho ta jednostranná preference CO2 už začíná rozčilovat.
Posílám na ně odkaz
https://www.enki.cz/cs/o-nas

[bacil]

Pánové, kdo chce poslat Klima na Zemi a sluneční aktivita? To je skoro bible. Pošlete mi soukromý email a rychle zajistím.

A doporučuji RNDr. Pokorného jeho články, knihy a přednášky.

Ale 34 stran není Bible. Asi myslíte knihu Kremlík Vítězslav - Obchodníci se strachem (Průvodce skeptika po klimatické apokalypse), kterou jste mi kdysi také poslal, ze které tu dávám prorocký úryvek