Dívám se na to pragmaticky. Chci, aby se lidé v důchodu měli dobře. Pokud naše společnost nemá víc dětí, musíme zvýšit dobu odchodu do důchodu,“ vysvětlil Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.„Mezi námi narozenými v osmdesátých letech se vždy žertovalo, že budeme vydělávat na předchozí generace, ale vlastního důchodu se už nedožijeme. Je mi upřímně líto, že se lidovci rozhodli tento černý humor proměnit v realitu. Pevně doufám, že se někdy v budoucnu podaří vytvořit funkční evropský pilíř důchodového pojištění, na systém vytvářený panem Jurečkou bych se nerad spoléhal,“ objasnil Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty, předseda Evropské pirátské strany.„Vláda by se měla primárně zaměřit na redukci svých výdajů v jiných oblastech a nechovat se asociálně. Navíc vloni premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Deník Blesk zvýšení věku odchodu do důchodu za současné vlády vyloučil. Legislativa vládě ukládá prověřovat dobu dožití v souvislosti s penzemi každých pět let a tento termín během mandátu současného kabinetu nenastane,“ povšiml si Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO.
„Je to nezodpovědný a hloupý návrh. Ve Francii dnes lidé protestují a stávkují kvůli návrhu na odchod do důchodu ve 64 letech. Naši lidé nejsou v ničem horší než Francouzi a další Evropané. Pan Jurečka má k dispozici propracovaný návrh reformy od paní Maláčové a Nerudové. Když ho nebude měnit, tak udělá nejlépe. Teď by měl donutit vládu k reformě daní. Není možné seniory obírat a velkých nadnárodních firem, oligarchů a miliardářů se bát,“ zdůraznil Michal Šmarda, předseda ČSSD.„O tom, že je nutná penzijní reforma, víme všichni, na její potřebě se shodujeme. Nejsem si ale jistá, zda je nutné a vhodné plošně zvyšovat věk pro odchod do starobního důchodu, v některých profesích si to opravdu nedokážu představit. Jako mnohem prospěšnější bych viděla nastavení výhodnějších podmínek pro zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se i přes nárok pro odchod do penze rozhodnou pracovat dál. Protože to umožní jejich zdravotní stav, profesní podmínky a podobně. Pokládám za lepší řešení lidi motivovat k delší pracovní aktivitě, než jim to striktně nařizovat,“ uvedla Jana Pastuchová, poslankyně hnutí ANO, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny.
„Myslím, že ta debata bude složitější. Součástí zastropování odchodu věku do důchodu na 65 let byla vždy v letopočtech končících na 4 a 9 povinnost zhodnotit vývoj a patřičně zareagovat. To se řádně za minulé vlády neodehrálo a pozvolný mechanismus nebyl adekvátně nastaven. Proto hrozí ten skok. Debata o těžkých profesích rovněž bude obtížná. O spoření při inflaci stejně tak. A to připomínám, že státní rozpočet žije především z výběru daně z přidané hodnoty, která byla kvůli reformě zvýšená a je zvýšená doposud. Zatímco reforma nikoliv,“ upozornila Jitka Chalánková (nez., senátorský klub ODS), senátorka za Prostějov, členka Ústavně právního výboru a předsedkyně podvýboru pro rodinu Výboru pro sociální politiku Senátu ČR.„To je velmi ošemetné téma, v jakých profesích toho budou občané schopní a co to přinese za problémy na trhu práce? Co lidé 50+ a jejich uplatnění? Jaký systém pojištění bude nastaven?“ ptal se Roman Kubíček, poslanec hnutí ANO, místopředseda Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.„Dle mého je současný strop dostatečný. Neznám ale přesné okolnosti diskutované změny,“ prozradil Marek Ošťádal (STAN), senátor za Olomouc, člen Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a místopředseda Volební komise Senátu ČR.
„No to je velmi široké téma. A zasluhuje podrobný rozbor profesí. Sklář, horník a ostatní podobné profese jsou po fyzické stránce zatížené víc než úředník nebo policista. A pak je podmínka skutečně odpracované roky. Úřad práce by se neměl započítat. Záleží na délce doby. Je nutná odborná diskuse, a ta neproběhla,“ konstatoval Jiří Vosecký (SLK), senátor za Českou Lípu, 2. místopředseda senátorského klubu Starostové a nezávislí, předseda Stálé komise Senátu ČR pro rozvoj venkova.
„Pan ministr Jurečka by v první řadě měl zajistit, aby jeho resort v termínu vyplácel všechny dávky a příspěvky na bydlení pro ty, které rozhodnutí této vlády přivedly na buben. Ne se zpožděním jako je to dnes. A k vaší otázce: I když tady budou lidi pracovat do stovky, tak to nevyřeší chaos a matlovství pana ministra. Důchodová reforma musí proběhnout v souladu se všemi politickými subjekty ve Sněmovně. Současná pětikolka si však reformu šije za zavřenými dveřmi a opozici naprosto ignoruje. Výsledek takového jednání je předem odsouzen k zániku, protože my za naše občany budeme bojovat všemi prostředky. Proto by se v první řadě měl Jurečka odebrat okamžitě do politického důchodu. A po něm by měl přijít odborník, který důchodům a celé sociální politice státu vrátí systém,“ myslel si Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Vzhledem ke střední délce života je 65 let dostatečných. Rovnováha v systému se musí hledat v posílení příjmů formou obecných daní. Tento fakt je třeba přijmout,“ vysvětlil Vladimír Špidla, bývalý premiér, předseda ČSSD a eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
„Já chápu, že má číslo 68 v našem národě specifické místo. Ale zrovna u důchodů bych to považoval jako za nápad úplně ‚mimo mísu‘. Navíc nelze řešit důchody odděleně od celého nastavení daňové soustavy,“ je si vědom Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna, exprimátor Liberce.
„Jde pouze o parametrickou změnu. Věk odchodu do penze by se měl odvíjet od průměrné doby dožití. Myslím, že už to takto bylo a levičáci to z populistických důvodů zrušili. Určitě se bude věk odchodu posouvat, ale v tuto chvíli bych přes 67 nešel,“ sdělil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
„Zvyšování věku odchodu do důchodu není důchodová reforma, je to pouze zpřísnění parametrů kolem důchodové reformy. Pokud by chtěl opravdu někdo dělat důchodovou reformu, tak především musí dosáhnout toho, aby systém motivoval rodiny k tomu, aby měly co nejvíce dětí, protože potřebujeme zvýšit počty plátců do důchodového pojištění. Zvyšování věku odchodu do důchodu, případně snižování finančních prostředků důchodců, není důchodová reforma. Pouze zhoršování životní situace občanů. Řada lidí do 68 let dělat nemůže. Je to nesmysl, s takovýmto řešením důchodové reformy zásadně nesouhlasím,“ zdůraznil Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, garant Trikolory pro resort práce a sociálních věcí.
„Obrázek nechť si udělá každý sám. Současný důchodový věk je ve Francii 62 let, v Portugalsku navrhují 66, v Německu nejméně 65, Slovensku 64, v Polsku dokonce snížili na 60, resp. 65 let. A u nás 68?“ podivil se Miroslav Nenutil (ČSSD), bývalý senátor za obvod Cheb a starosta Stříbra.
„Odchod do důchodu, i když jen pro některé profese, v 68 letech je opravdu šílenství! Žel, když vidím, jak vláda dnes s penězi daňových poplatníků hospodaří a jak klesá porodnost, mám vážnou obavu, že věk odchodu do starobního důchodu se bude průběžně stále prodlužovat,“ obávala se Pavlína Nytrová, bývalá poslankyně ČSSD, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny.
„Návrhy poradců vlády a ministra Jurečky neřeší ani nevyřeší problémy důchodového systému. Opatření se musí soustředit na změnu demografického složení občanů ČR a navýšení motivace pro rodiny a zaměstnance,“ upozornil Karel Šidlo, bývalý poslanec KSČM, místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Je jasné, že rozdílnost zátěže v různých profesích je nezpochybnitelná, a tudíž jedno datum k odchodu je nesmysl. 68 let je nějaká hranice, a ne všichni jsme schopni v tom věku pracovat. Bude jistě ještě dlouhá diskuse, pokud bude,“ vysvětlil Jiří Běhounek, bývalý hejtman Kraje Vysočina, poslanec a místopředseda ČSSD.
„To by bylo na delší řeč. Ale v této chvíli se důchodový věk postupně navyšuje. A to by mělo trvat ještě asi deset let, kdy bude dosaženo 65 let. Vzhledem ke stagnaci věku dožití v posledních letech a zvýšené úmrtnosti v době covidu, nevidím žádný racionální důvod k dalšímu prodlužování věku odchodu do starobního důchodu nad hranici 65 let. Spíš by měl ministr hledat způsob, jak podpořit zaměstnanost lidí nad 55 let. Tito lidé utíkají do předčasného či invalidního důchodu, což je problém,“ objasnil Zdeněk Škromach, bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády, Senátu ČR a ČSSD.
„Prodlužování doby odchodu do důchodu velmi negativně dopadne na dnešní střední generaci. ČSSD už v minulosti zrušila téměř neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu, který nastavila pravicová Nečasova vláda. Prosadili jsme hranici 65 let s tím, že změněna může být jen pokud se posune průměrná délka dožití v důchodu nad dvacet let. Ta se nyní neprodlužuje, naopak po covidu se zkrátila. Prodlužování odchodu věku do důchodu a privátní fondy nejsou reforma penzí, ale destrukce důchodového systému na úkor lidí. Její zvyšování je nyní nepřijatelné,“ domnívala se Alena Gajdůšková, bývalá místopředsedkyně Senátu ČR a ČSSD.
