Ropa a plyn

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/rusove-proda ... rodelavat/
Rusové prodávají ropu s výraznou slevou, jinak ji nikdo nechce. Na těžbě už začínají prodělávat

Cenový strop na ruskou ropu zafungoval – možná až nečekaně dobře. Vývozní cena ruské ropy prudce klesla a spekuluje se dokonce o tom, že do Indie už ruské těžební společnosti prodávají se ztrátou. Právě Indie se stala náhradním odběratelem poté, co evropské země začaly po invazi na Ukrajinu dovoz ruské ropy omezovat.

Část odběratelů se ruské ropy štítí, další nakupují, ale s výraznou slevou oproti surovině z jiných producentských zemí. Zatímco za barel ropy typu Brent se na trhu platí okolo 80 dolarů, cena ruské ropy typu Ural již spadla k hodnotě okolo 55 dolarů za barel. Diskont za odběr „krvavé“ ruské ropy je tedy zhruba 30procentní.

Ztrátový export ropy zmiňuje ve svém článku třeba web deníku The Moscow Times. Export z ruských ložisek do přístavů v Indii je totiž z logického hlediska velmi komplikovaný. Prodraží se přeprava ropy z regionu Západní Sibiře do přístavů v Baltském nebo Černém moři, stejně jako dlouhé lodní trasy. Zatímco z přístavu Usť-Luga u Petrohradu dovezl tanker svůj náklad do Rotterdamu za 6 až 7 dní, cesta ze stejného přístavu do Indie se protáhne na 35 až 40 dní.

Když odečteme ještě vysoké ruské daně z těžby a exportu surovin, tak těžební společnost reálně dostane odhadem 15 až 20 dolarů za barel. To zhruba odpovídá provozním nákladům těžařů.
Cena padá, objem vývozu také

Cena je pouze jeden problém, tím druhým je objem exportu ruské ropy. Ten se v minulých letech pohyboval okolo 5 milionů barelů denně. Teď už je to méně, i když odhady se různí a situaci komplikuje vývoz „pod falešnou vlajkou.“ Každopádně Rusové ztratili většinu evropského trhu. Dnes už zakázaný vývoz po moři do zemí EU (zákaz platí od 5. prosince) dosahoval zhruba 1,5 milionu barelů denně.

Pokud Němci a Poláci splní slib a zastaví dovoz potrubní cestou, výpadek se prohloubí o 500 tisíc barelů za den. Z ruských dodávek na trhy v Evropské unie tak zůstane pouhé torzo – konkrétně export do zemí, které zatím nemají ruskou ropu čím nahradit. Jedná se hlavně o dodávky do rafinerií v Česku, Slovensku, Maďarsku a Bulharsku; jmenované země si vyjednaly výjimku z unijního embarga na ruskou ropu.

Rusům se podařilo přesměrovat velkou část exportu jinam. Indie, která ještě v lednu ruskou ropu vůbec nedovážela, dnes kupuje 1,05 milionu barelů denně, jak uvedl web Nikkei Asia s odvoláním na data analytické firmy Kpler. Levnou ruskou ropu začala dovážet také Srí Lanka a vážně o stejném kroku uvažuje Pákistán.

Poměrně velké objemy ruské ropy dál směřují do Turecka či Jižní Koreje. A samozřejmě také do Číny – pokud sečteme import potrubní a námořní cestou, tak se v součtu jedná o 1,9 milionu barelů denně. Oproti loňskému roku je to zhruba 25procentní nárůst.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/pro ... hych-7-kc/

Stanislav Novotný se ptá svého hosta Ivana Noveského, proč naše vláda dopustila, že platíme 90 Kč za kubík plynu, když Němci platí pouhých 7 Kč.

[Grif]

Jak vnikla naše závislost na plynu.Povídání z muzea svítiplynu.

Plynová pračka Moretta
Těžko si dnes představit domácí spotřebič, který by sloužil ještě půl století poté, co opustil továrnu. Automatické bubnové pračky s plynovým ohřevem zn. Moretta 855 a 856 k takovým kouskům patří (neplést s kamny Mora Moretta!). V letech 1957 až 1963 jich bylo v Mariánském Údolí a Olomouci vyrobeno 2000 kusů, ačkoliv se zde montovaly poměrně krátce.
Montážní hala stála v místech dnešní firmy Honeywell, dříve tzv. speciální (rozuměj vojenské) výroby. A protože v době studené války měly stíhačky větší důležitost než pračky, musela se výroba přesunout do závodu ve Chválkovicích, pozdější nástrojárny.
Spotřebič exponátem
Kolik exemplářů se dochovalo, není snadné říct. Jeden exponát stojí v podnikovém minimuzeu Mory, druhý v Plynárenském muzeu v Praze Michli.
O třetím se ve výroční zprávě Národního technického muzea v Praze z roku 2011 dočteme, že byl externí firmou restaurován pro stálou expozici „Technika v domácnosti“. Konečně čtvrtý nám známý dosud slouží v koupelně pana Václava Kovaříka v Mariánském Údolí a na návštěvníka zapůsobí jako zjevení z dávných časů. Co jeden restauruje, tím jiný pere.
Někdejší specialista závodu (nar. 1927) na plynové spotřebiče a jejich zabezpečovací prvky s nadšením vysvětluje, jak takový přístroj funguje a z jakých materálů je vyroben. Neopomene upozornit laika na vlastní úpravy, jakou je např. zapalování plynu na knoflík, které v době výroby ještě neexistovalo. Podle technické dokumentace vypere Moretta v jednom pracím cyklu 3 až 5 kg suchého prádla za 75 minut. Spotřebuje při tom ovšem až 160 litrů vody. Ve srovnání s dnešními pračkami-trabanty je to opancéřovaná limuzína s chromovanými dvířky o váze 165 kg!
https://www.hlubocky.eu/krasne-stare-stroje/

[homer]

V Jakutsku bylo objeveno nové ložisko plynu v blízkosti plynovodu Síla Sibiře. Byl pojmenován Muchtinskoje.
Podle předběžného odhadu agentury REA ministerstva energetiky je ložisko klasifikováno jako velké. Společně s dalšími dvěma v této oblasti Jakutska by mohly produkovat 2,5-3 miliardy m3 plynu ročně, což je 7-8 % kapacity společnosti Síla Sibiře
S ohledem na potenciál průzkumu se vytváří klastr, který v příštích deseti letech začne hrát významnou roli v zásobování jak na vývoz, tak pro regionální spotřebitele.
RIA Novosti

https://t.me/selskyrozum/21884

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/sef ... emu-plynu/
Šéf katarské energetiky: Evropa se vrátí k ruskému plynu

Evropské země nakonec obnoví vyšší dovoz ruského plynu, předpověděl v sobotu katarský ministr energetiky a generální ředitel plynárenské společnosti a varoval, že volatilita trhu může trvat roky.

Vývoz ruského plynu do Evropy se po invazi Moskvy na Ukrajinu prudce snížil, ale Saad Sherida al-Kaabi, šéf společnosti Qatar Energy, uvedl, že situace se může v budoucnu změnit.

„Evropané dnes říkají, že se v žádném případě nevrátíme“ k ruskému plynu, řekl na Globálním energetickém fóru v Abú Zabí.

„Všichni jsme požehnáni tím, že musíme umět zapomenout a odpustit. A myslím, že věci se časem napraví… Poučí se z této situace a pravděpodobně budou mít mnohem větší rozmanitost.“

„Ale ruský plyn se podle mého názoru vrací zpět do Evropy.“ Vývoz plynu ruským energetickým gigantem Gazprom do Evropské unie a Švýcarska klesl v loňském roce o 55 procent, uvedla společnost tento měsíc.

Evropa byla dříve hlavním exportním trhem Gazpromu, ale dodávky byly drasticky sníženy kvůli sankcím po invazi na Ukrajinu loni v únoru.

Mírná zima ušetřila evropské země nutnosti plundrovat zásoby plynu, ale Kaabi varoval, že letos bude těžší doplnit záložní dodávky.

„Naštěstí neměly kvůli teplejšímu počasí příliš vysokou poptávku po plynu. Otázkou je, co se stane, až budou chtít doplnit své zásoby v příštím roce, a na trh se nedostane mnoho plynu dříve než v roce 25, 26, 27,“ řekl.

„Takže si myslím, že situace bude ještě nějakou dobu nestabilní.“

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/dalsi-blo ... alsko.html

O čom sa u nás nedočítate – Ruský plyn pre Španielsko, Francúzsko a Portugalsko.

Môj názor v tomto blogu vychádza zo spravodajskej relácie jednej zahraničnej televízie:

Prečo máme drahé energie?

Preto, že si myslíme, že sme pupok sveta v dôsledku nezmyslených sankcií voči Rusku, sme prestali z Ruska odoberať plyn a ropu, přitom dodávky tých surovín boli nielen lacné, ale i spoľahlivé a bezproblémové. Mohol nám ich každý závidieť. A aj závidel, tak sa postaral o to, aby sme boli ekonomicky a vojensky stále v područí USA. 

Pamätám sa, ako niekedy v druhej polovici 60-tych rokov minulého storočia sa plynofikovala naša ulica. Vymenili sme spotrebiče na pevné palivo za plynové. Od tedy už ubehlo cca 55 – 57 rokov a na žiadne problémy si za celú dobu nepamätám. Ak by niekto chcel namietať, že to nie je pravda, nakoľko v roku 2009 sme mali plynovú krízu, tak áno. Ale príčinou krízy nebolo Rusko, ale Ukrajina, ktorá odoberala viac plynu ako mala a odmietala Rusku platiť. Následne po ruských opatreniach, odmietala púšťať plyn na Slovensko, ktoré ho potom z uvedeného dôvodu nemohlo distribuovať ďalej. Krízu teda nespôsobilo Rusko, ale Ukrajina.

ŠPANIELSKO:

• Komentátorka Ananya Sharma konštatuje, že Španielsku sa oplatil neutrálny postoj k Rusku a konfliktu na Ukrajine.
• Španielsko bolo za svoj postoj aj s niektorými inými krajinami teraz odmenené.
  Rusko dokonca predstihlo v dodávkach zemného plynu Alžírsko, ktoré bola desaťročia najväčším dodávateľom plynu pre Španielsko.
• Naviac, Španielsko podpísalo s Francúzskom dohodu, ktorá by mala zabezpečiť plyn aj pre Francúzsko a tým zabezpečiť jeho energetickú bezpečnosť.
• Ohlásili dohodu na vybudovanie nového plynovodu, vedeného po morskom dne zo Španielskej Barcelóny do Francúzskeho Marseille.
• Z tohto nového plynovodu by malo odoberať plyn aj Portugalsko.
• Malo by to prebiehať tak, že do Barcelóny budú prichádzať ruské lode so skvapalneným plynom, z ktorého potom časť pôjde plynovom do Francúzska a Portugalska. V prípade potreby, to môže ísť aj do iných európskych krajín.
• Na foto vidieť, že pri rokovaniach španielskeho predsedu vlády, francúzskeho prezidenta a portugalského predsedu vlády, vládla zhoda a príjemná atmosféra. Mala byť aj prečo. Zabezpečovali pre svoje štáty a národy energetickú stabilitu a bezpečnosť. Španielsko jednalo v záujme blaha jeho národa a princípu Španielsko na 1. mieste!
• Španielsko spolieha na zdroje z Ruska a má vďaka ruskému plynu dostatočné rezervy na to, aby prežilo túto zimu.
  Po jednaniach s inými štátmi EÚ, tu bude snaha zabezpečiť lepšie prepojenie Španielska s inými európskymi štátmi.
  Štáty EU, v snahe odstrániť hegemóniu Ruska v zásobovaní energiami, prijímali proti Rusku rôzne opatrenia a neuvedomili si, že si tým samé škodia.

Francúzsko:

Pripravuje sa na odber ruského plynu zo Španielska (viď. info vyššie).

Portugalsko:

Pripravuje sa na odber ruského plynu zo Španielska (viď. info vyššie).

Ako je to so sankciami EÚ voči Rusku?

V našich médiách sme denno denne masírovaní tým, ako je EÚ jednotná v sankciách proti Rusku. Rožky občas vystrkáva len Maďarsko. Na základe sebazničujúcich sankcií EÚ o prerušení odberu surovín z Ruska, ktoré prijímajú v EÚ zrejme takí inteligentní politici, ako sú v súčasnej dobe naši slovenskí, sa nám tu začína rúcať celá energatická bezpečnosť štátu a náväzne celý ekonomicky systém. Z ľudí sa stávajú žobráci.

No a tu sa dozvedáme, že tá jednota so sankciami nie je až taká jednoznačná. Suverénne štáty s rozumnými politikmi, aj napriek sankciám začali od Ruska brať suroviny a čo je zaujímavé, predtým ich z Ruska nebrali. Začali ich brať až v dobe sankcií. Príkladom je Španielsko.

Zaujímavé je to, že aj Francúzsko a Portugalsko majú záujem o tento ruský plyn. A to Francúzsku a Portugalsku nevadí, že pôjde o ruský plyn, alebo to už nebude ruský plyn, ale španielsky. To hádam nemyslíte vážne. Alebo nech žije pokrytectvo. A Francúzi ho v čase núdze budú dodávať zrejme ďalej do Európy.

To sme to dopadli. Budeme kupovať ruský plyn, no nie za pár šupov, ako to bolo doposiaľ, ale podstatne drahšie, lebo sa bude musieť zaplatiť jeho preprava tankermi, následná preprava novými plynovodmi, pričom Slovensko bude v podstate na ich koncoch, takže tá cena bude najdrahšia. Doposiaľ to bolo naopak. Slovensko bolo tranzitnou krajinou v počiatočnej fáze, hneď za Ukrajinou a zarábala za „nič“ ročne stovky miliónov – len za to, že ruský plyn pre iné štáty išiel potrubiami cez jeho územie. Nuž ale čo, keď sme blbí, tak sme o to prišli. Teraz budeme platiť iným.

Keby nás to nestálo peniaze, dalo by sa povedať, že je to nevydarená paródia, nakoľko stále častejšie na zahraničných portáloch čítame, že väčšina plynu a ropy, ktorú kupuje EÚ a tým pádom aj Slovensko, je ruská, samozrejme omnoho drahšia, nakoľko ide cez viacero štátov, ktoré ju od Ruska kupujú.

Každý trochu premýšľajúci tvor musí uznať, že to nie je normálne! Smiech cez slzy je však v tom, že naši predstavitelia nám takéto konanie s vážnou tvárou napr. Hegera vysvetľujú, že je to správne a tak to má byť.

A na záver, nie som žiadny prorusky orientovaný bloger, len som už niečo prežil. Som jednoznačne proslovensky orientovaný a chcem, aby sa tento národ mal dobre, žil spokojne v mieri. K vojne na Ukrajine nemalo dôjsť. Som za pomoc Ukrajine, ale nie vojenskú. Nezvyknem hovoriť iné ako vidím len preto, že je to teraz trendy. Nie som pokrytec, aby som iné hovoril a iné si myslel.

Projekt EÚ podporujem, nemôžem však súhlasiť s tým, ako je riadená a ničená jej čelnými predstaviteľmi, úplatkárskymi aférami z akej je napr. podozrivá podpredsedníčka EP Kailiová, nákup očkovacej vakcíny proti koronavírusu v hodnote približne 35 miliárd a to údajne po súkromnej SMS-kovej komunikácii medzi Ursulov von der Leyen a vedúcim predstaviteľom Pfizeru a množstvo iného ……… . Ale je tu i množstvo nesprávnych politických, ekonomických, či vojenských rozhodnutí, majúcich negatívny vplyv na všetky členské štáty EÚ.

Čo si myslíte o takomto pokrytectve a ničení nielen Slovenska, ale i štatov EÚ. Komu vyhovuje, aby bola EÚ nejednotná, ekonomicky a vojensky slabá?

Zdroj: YT –

Zdroj: https://eduard.blog.pravda.sk/2023/01/1 ... rtugalsko/

[petrp]

Dnešní článek na Seznamu nám demonstroval idiocii evropských sankcí v několika větách:
1) Evropa se před začátkem embarga na ruskou ropu snaží dovézt z Ruska co nejvíce nafty.
- takže zavedení sankcí způsobilo výrazné zvýšení nákupů ropy z Ruska

2) Po jeho zavedení se bude muset spoléhat na dovoz nafty z Číny, která však bude vyrobena převážně z ruské ropy.
- takže si kupovat naftu přímo z Ruska, ale prostřednictvím překupníků z Číny

3) Průměrný rozdíl mezi cenou nafty a ropy v letošním prvním pololetí dosáhne 38 dolarů za barel. Bude tak více než dvojnásobný ve srovnání s průměrem z předchozích pěti let.
- takže nás to bude stát dvakrát tolik.

To jsme to teda těm Rusákům nandali!
P.S.: Včera jsem v rámci svého příspěvku o Pavlovi Novotném uvedl frázi "Sláva Ukrajině" a hned se můj příspěvek zobrazil asi dvojnásobnému počtu lidí než obvykle. Asi náhoda. Tak to zkouším znovu.
https://www.facebook.com/rajchl.jindric ... uzPEUYmQml

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/skupina-orle ... -v-norsku/
Skupina Orlen získala čtyři nové průzkumné licence na těžbu v Norsku

Společnosti PGNiG Upstream Norway a LOTOS Exploration and Production Norge ze skupiny Orlen Group získaly podíly na čtyřech průzkumných licencích v norském kontinentálním šelfu během ročního licenčního kola. Vyplývá to z informací společnosti Orlen.

V letošním roce chce skupina Orlen proinvestovat 36 miliard zlotých. Jedná se o rekordní částku v historii koncernu. Pro srovnání, v roce 2022 měla hodnota investic činit 15,2 miliardy zlotých, z čehož bylo po třech čtvrtletích vyčerpáno 10,8 miliardy zlotých. I to byly rekordní výdaje.

Nová, mnohem vyšší úroveň investic, je nepochybně možná díky akvizicím společností Lotos a PGNiG, k nimž došlo před několika měsíci.

V loňském roce plánoval první z nich investice ve výši až 2 miliard zlotých a druhý necelých 11 miliard zlotých.

Výrazné zvýšení výdajů je možné i díky obrovským ziskům. Po třech čtvrtletích skupina vydělala 19,3 miliardy zlotých, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 7 miliard zlotých.

„Skupina Orlen dynamicky rozvíjí svůj potenciál v Norsku, které je pro nás klíčovým zahraničním trhem, pokud jde o těžební aktivity,“ uvedl předseda představenstva PKN Orlen Daniel Obajtek. Spolu s nejnovější akvizicí má nyní skupina ORLEN v Norsku 98 koncesních smluv.

Úspěšná účast koncernových společností v každoročním licenčním kole dokazuje podle Obajtka vysokou odbornost zaměstnanců koncernu, protože norské úřady udělují koncese pouze na základě nejlépe připravených žádostí.

Spojení těchto kompetencí v rámci jedné multifirmy poskytuje základ pro ještě rychlejší rozvoj a posílení naší pozice na norském kontinentálním šelfu díky využití synergických efektů.

V návaznosti na licenční kolo APA 2022 zahájené v loňském roce udělily norské úřady podíly 25 společnostem na 47 koncesích. Mezi nimi byly i společnosti PGNiG Upstream Norway a LOTOS Exploration and Production Norge (LOTOS Norge), která je nyní součástí skupiny ORLEN.

Společnost PGNiG Upstream Norway (PUN) získala tři licence: jednu v Severním moři a dvě v Norském moři. V rámci první licence získala společnost PGNiG 30 procent akcií a po 20 procent akcií ve druhé a třetí licenci.

Čtvrtá licence, z níž společnost LOTOS Norge získala 20 procent akcií, se nachází v těžební oblasti Yggdrasil (dříve NOAKA) v Severním moři, kde již společnost vlastní podíly na dalších koncesích.

Spolu s licencemi získanými v rámci posledního kola udělování licencí má nyní společnost PUN podíly na 64 licencích a společnost LOTOS Norge na 36 licencích, včetně dvou společných licencí.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemecko-ma-t ... -hamburku/
Německo má třetí plovoucí terminál pro dovoz zkapalněného plynu. Postavil jej koncern RWE u Hamburku

Před rokem nebyl ani jeden, dnes už má Německo k dispozici tři terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu. Dnes ráno dorazila loď Hoegh Gannet do přístavu Elbehafen v Brunsbüttelu nedaleko Hamburku a bude zde sloužit jako plovoucí LNG terminál. Investorem nového zařízení pro dovoz zkapalněného plynu je koncern RWE, který o vývoji informoval v tiskové zprávě.

Celý projekt se podařilo zrealizovat velmi rychle. RWE navázalo spolupráci se společností Höegh LNG a vedením přístavu Brunsbüttel Ports loni v květnu. V polovině října již měl investor potřebná povolení a mohl zahájit stavební práce. „Vysoká rychlost, kterou projekt v Brunsbüttelu nabral díky všem zúčastněným stranám, určila standardy pro další modernizaci naší energetiky,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel RWE Markus Krebber.

Po příjezdu plovoucího terminálu nyní začíná několikatýdenní fáze uvádění do provozu a zkušební provoz, jehož součástí bude napojení na nově vybudovaný plynovod. Od začátku února bude možné dodávat první kubíky zemního plynu do německé plynárenské sítě. Na konci tohoto roku se plavidlo přesune na nové molo západně od Elbehafenu. Toto nové molo bude postaveno a provozováno společností Brunsbüttel Ports.

Jak dále RWE uvedlo, první loď s nákladem LNG připluje do Brunsbüttelu na konci ledna. Dodavatelem bude Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC) ze Spojených arabských emirátů, a to na základě smlouvy uzavřené na konci září. První loď přiveze 137 tisíc metrů krychlových LNG, což je po převodu zpět do plynného stavu cca 82 milionů m3 zemního plynu. Další plyn v objemu až 3 miliardy m3 ročně bude RWE nakupovat ze Spojených států amerických.

Jak jsme již dříve uvedli, spolkové ministerstvo hospodářství a klimatu vedené Robertem Habeckem (Zelení) se do stavby LNG terminálů vrhlo s maximálním nasazením. Jen v první fázi chtějí německé společnosti s vládní podporou pořídit šest plovoucích LNG terminálů, aby si zajistili náhradu za ruský plyn. První zahájil provoz loni v prosinci, nachází se v přístavu Wilhelmshaven v Severním moři. Investorem a provozovatelem je státem kontrolovaný podnik Uniper.

V pořadí druhý plovoucí LNG terminál byl slavnostně spuštěn do provozu 14. ledna, nachází se nedaleko Lubminu na pobřeží Baltského moře. Vlastníkem je společnost Deutsche ReGas. Hlavními uživateli nového terminálu s kapacitou dosahující až 4,5 miliardy m3 zemního plynu ročně budou francouzský koncern TotalEnergies a švýcarský MET Group. Zájem o využití lubminského přístavu byl i z české strany, avšak zatím bez konkrétního výsledku.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=48029
Pákistán začne od března dovážet ruskou ropu

Zatímco se Evropa odvrací od ruských energetických zdrojů, Pákistán se naopak obrací na Kreml.

Pákistán, země s 230 miliony obyvatel, trpí nedostatkem plynu a vysokými cenami ropy, proto musí Islámábád hledat levnou ropu a tu má teď Moskva zrovna na skladě, informoval německý web ntv.

Pákistán chce v budoucnu pokrýt třetinu svých energetických potřeb ruskou ropou. Oznámil to pákistánský ministr energetiky Musadik Malik. Podle jednání mezi Moskvou a Islámábádem by dodávky ruské ropy za snížené ceny mohly začít již v březnu. Malik neuvedl žádné podrobnosti o ceně ani přesném objemu plánovaného dovozu.

Podle agentury Reuters neměl Pákistán historicky s Moskvou žádné významnější obchodní vztahy, na rozdíl od sousední Indie, a jako tradiční spojenec USA se v minulosti také zdráhal s Moskvou obchodovat nebo jakkoli podnikat. Je závislý na ropě ze zemí Perského zálivu, které mu často poskytují výhody, jako jsou odklady plateb. Dovoz odtud je vzhledem k blízkosti Hormuzského průlivu také logisticky levnější.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HrFKL/zpravy-svet-f ... spoluprace
Česko má zájem o terminály LNG v Německu. Fiala jednal se Scholzem

Český premiér Petr Fiala dnes v Berlíně jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o obranné a energetické spolupráci. Šéf české vlády to uvedl na twitteru s tím, že Česko by chtělo v budoucnu využívat německé terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG).

„V oblasti energetiky jde zejména o budoucí možnosti zásobování ČR plynem z německých LNG terminálů. Jde o další krok k posílení naší energetické bezpečnosti,“ napsal Fiala. S kancléřem se český premiér setkal na okraj hospodářské konference WELT Economic Summit.

S německým kancléřem @OlafScholz jsme mluvili o česko-německé obranné a energetické spolupráci.

V oblasti energetiky j

de zejména o budoucí možnosti zásobování ČR plynem z německých LNG terminálů. Jde o další krok k posílení naší energetické bezpečnosti. pic.twitter.com/2iHjIBSW8z

— Petr Fiala (@P_Fiala) January 24, 2023

Německo doposud zprovoznilo tři plovoucí terminály na LNG – v dolnosaském Wilhelmshavenu, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další terminály chce dokončit v letošním roce.

Obzvláště výhodný pro Česko je terminál v Lubminu, který je zcela soukromý. Lubmin je důležitým distribučním uzlem plynárenské infrastruktury, ústí tam nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream, čehož projekt terminálu na LNG využívá. Plyn je totiž možné posílat do plynovodů OPAL a NEL. Produktovod OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.

V otázce společné obrany má pak Česko zájem o vybudování evropského protiraketového deštníku. Jedná se o projekt, o němž loni v srpnu v Praze hovořil kancléř Scholz. K německému návrhu se zatím připojilo 14 evropských zemí včetně Česka a Slovenska.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/italove-konc ... -dvou-let/
Italové končí s odběrem ruského plynu. Edison již nákupy stopnul, ENI tak učiní do dvou let

Rusko ztratí předposledního odběratele v Evropské unii, který má stále ještě zájem odebírat od Gazpromu zemní plyn potrubní cestou. Hlavní italský odběratel ruského plynu, koncern ENI, totiž v minulých dnech oznámil, že má zájem o pokračování nákupu už jen do konce příštího roku. Zůstává tak pouze jedna země EU se zájmem o dlouhodobý odběr ruského plynu – Maďarsko.

Ještě v roce 2021 Itálie odebrala 29 miliard metrů krychlových ruského plynu. Loni už to bylo výrazně méně. Poté, co Rusové na konci srpna vypnuli Nord Stream, zbyly jen omezené dodávky přes území Ukrajiny, Slovenska a Rakouska v rozsahu zhruba 35 milionů m3 denně. V posledních týdnech objem ruských dodávek do Itálie klesl na 20 milionů m3 denně.

Část poklesu lze vysvětlit tím, že odběr ruského plynu na přelomu prosince a ledna ukončil Edison, což je druhý největší dodavatel zemního plynu na italském trhu (vyšší tržní podíl má výše zmíněné ENI). Na italském odklonu od ruského plynu neprodělá jen těžební koncern Gazprom a režim Vladimira Putina, ale také země, které dosud inkasovaly poplatky za tranzit – Ukrajina, Slovensko a Rakousko (o problematické situaci slovenského eustreamu informoval Ekonomický deník v úterý).
Hledání alternativ (za účasti paní premiérky)

Italské energetické společnosti mezitím hledají náhradní zdroje plynu. Kapacita pro dovoz zkapalněného zemního plynu se má zvýšit ze 17 na 27 milionů tun (v přepočtu z 23,5 na 37 mld. m3) díky pořízení dvou plovoucích terminálů. První z nich má zahájit provoz u města Piombino na konci letošního roku, druhý bude dostupný o rok později u Ravenny.

Roste také objem potrubních dodávek od tradičního partnera – Alžírska. Dříve ze severu Afriky Italové odebírali okolo 21 miliard m3 plynu, loni objem dodávek vzrostl na 25 miliard m3. Kapacita plynovodu přitom dosahuje až 36 miliard m3 za rok. Prostor ke zvýšení dodávek je také v případě potrubních dodávek z Libye a Ázerbájdžánu. Ostatně nebude náhoda, že italská premiérka Giorgia Meloni navštívila v minulých dnech právě Alžírsko a Libyi.

Vedle zásobování vlastního trhu se Itálie chce stát tranzitní zemí pro státy jako je Rakousko, Švýcarsko či Slovinsko (a inkasovat poplatky za tranzit plynu). Pro tamní plynárenské společnosti a nepřímo i pro spotřebitele plynu to bude vítaná změna. Dříve totiž cenu prodražovaly poplatky za přepravu z Ruska přes celou střední Evropou – ať už šlo o trasu přes Německo a Českou republiku, nebo přes Ukrajinu a Slovensko.

Kedy a kde dojde k prvému ozbrojenému únosu plynového tankeru v stredomorí?

[lasib]

"... i pro spotřebitele to bude vítaná změna. Dříve totiž cenu prodražovaly poplatky za přepravu z Ruska přes celou střední Evropou – ať už šlo o trasu přes Německo a Českou republiku, nebo přes Ukrajinu a Slovensko."
Pri starom systeme transportu plynu z Ruska si prepr. kapacity plynovodov kupoval Gazprom ako dodávateľ, dlhodobo zmluvne alebo v akcii, nie odberateľ ...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H3HqF/zpravy-svet-u ... yn-pobalti
I přes válku Rusové loni zdvojnásobili vývoz LPG do Pobaltí, zbylo i na Ukrajinu

Ruští exportéři v roce 2022 více než zdvojnásobili prodej zkapalněného ropného plynu LPG do pobaltských států, část z něho byla přeprodána Ukrajině. Uvedla to tento týden agentura Reuters s odvoláním na tři obchodní zdroje z regionu. Na LPG se protiruské sankce nevztahují.

Ke skoku v nákupech ruského LPG došlo navzdory ostrému odsouzení válečných akcí Moskvy proti Ukrajině ze strany tří pobaltských států, všech členů NATO a Evropské unie. LPG, který se používá hlavně jako palivo pro automobily, na topení a k výrobě dalších petrochemických produktů, byl vyjmut z rozsáhlých západních sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu.

Podle výpočtů agentury Reuters na základě údajů od tří obchodníků a přepravců pokrývajících tento region zvýšilo Rusko souhrnný prodej LPG do Lotyšska, Litvy a Estonska na 331 000 tun v roce 2022 ze 159 000 tun v roce 2021.

Ministerstva energetiky Lotyšska a Estonska nereagovala na žádosti o vyjádření k údajům. Litevské ministerstvo to odmítlo komentovat.

Podle obchodníků byly přebytečné objemy LPG v posledních měsících prodány z Pobaltí na Ukrajinu. Lotyšsko a Litva měly jen v prosinci dodat na Ukrajinu asi 15 000 tun, což představuje 15 % celkového dovozu LPG na Ukrajinu v tomto měsíci.

LPG z Ruska je mnohem levnější než dodávky z jiných zemí, jako je Polsko a Rumunsko. "Cenový rozdíl 150 až 200 dolarů za tunu ve srovnání s Polskem a Rumunskem umožňuje přimhouřit oči nad zemí původu,“ uvedl obchodník působící v pobaltských státech.

Dodal, že žádný oficiální ukrajinský zákaz dovozu ruského LPG neexistuje. Také ukrajinské ministerstvo energetiky věc nekomentovalo, když jej kontaktovala agentura Reuters.

Ruský plyn nesmrdí

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/gazpromu-v-l ... %EF%BF%BC/
Gazpromu v lednu spadl vývoz plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum. Na méně než jednu miliardu metrů krychlových

Ruská plynárenská společnost Gazprom snížila v lednu tranzit plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum. Informoval o tom dnes list Vedomosti, který vychází z údajů Gazpromu. Podle nich by měl za leden vývoz přes Ukrajinu činit méně než jednu miliardu metrů krychlových.

Tranzit plynu z Ruska do Evropské unie prudce klesl loni v květnu, kdy Ukrajina přerušila tranzit přes stanici Sochranovka. Ta je tranzitní cestou do Evropy zhruba pro třetinu celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu. Opatření Kyjev zdůvodnil aktivitami ruských okupačních sil.

List Vedomosti však upozornil, že k lednovému poklesu vývozu přispěla nižší poptávka po ruském plynu v Evropě v souvislosti s neobvykle teplou a větrnou zimou.

Gazprom podle dostupných údajů za prvních 30 dní nového roku vyvezl do Evropské unie přes Ukrajinu 951,4 milionu metrů krychlových plynu. Ve druhé polovině loňského roku Gazprom dodával přes Ukrajinu denně 41 až 43 milionů metrů krychlových plynu. Od 5. ledna ale denní objemy začaly prudce klesat a od 19. ledna denní dodávky činily pouze 24,4 milionu metrů krychlových. Trasa přes Ukrajinu je poslední zbývající cestou, kterou ještě proudí zemní plyn z Ruska na západoevropské trhy.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ode-dneska-z ... ur-za-den/
Ode dneška platí ruský zákaz dovozu ropy do zemí uplatňujících cenový strop. Rusko přijde odhadem o 280 milionů eur za den

Ode dneška začíná v Rusku platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Zatím má platit pět měsíců. Rozhodnutí je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů (asi 1300 korun) za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Rusko přijde podle propočtu finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) odhadem o 280 milionů eur za den.

Nařízení přijaté v Moskvě zakazuje dodávky ruské ropy firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“. Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Rozhodnutí však nebude mít prakticky žádný dopad na Českou republiku. EU a Británie totiž na začátku prosince zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři ale ropovod Družba, který zásobuje ruskou ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky, má výjimku.

Dekret se týká i ropných produktů. Cenový strop na ropné produkty by však měl vstoupit v platnost až 5. února, tedy stejný den, kdy začne platit zákaz dovozu ruské nafty do EU.

Analytici trhu s energiemi se vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu stavějí spíše skepticky. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve řekl, že cenový strop na ruskou ropu neovlivní schopnost Ruska pokračovat ve speciální vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Peskov také varoval, že opatření destabilizuje světový trh s energetickými surovinami.

Zvláštní zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška uvedl, že pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Zákaz dopadá na tankery, Česko má ale ruskou ropu z ropovodu Družba.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak tento měsíc uvedl, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 785 miliard korun). Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent.

Funkční embargo
Evropské embargo na dovoz ropy z Ruska v kombinaci na cenový strop pro ostatní export po moři se podle jiných analýz mimořádně povedlo. Podle propočtu finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) přichází Rusko odhadem o 160 milionů eur denně. Po zavedení embarga na ropné produkty to bude již 280 milionů eur za den, uvedla CREA v tiskové zprávě.

Od zavedení unijního embarga na dovoz ruské ropy po moři uplynul více než jeden měsíc. Finská analytická skupina CREA ke zmíněnému výročí zkusila propočítat, jak výrazný byl dopad sankcí na ruskou ekonomiku. Výsledky nejsou špatné: v prosinci 2022 klesly ruské tržby z prodeje fosilních paliv o 17 procent oproti listopadu. Ruské příjmy z exportu paliv tak klesly na nejnižší úroveň od únorového vpádu ruských barbarů na ukrajinské území.

Navzdory poklesu příjmů z exportu paliv Rusko stále inkasuje 640 milionů eur denně. Po zavedení embarga na dovoz ropných produktů, který v zemích EU začne platit od 5. února, má příjem klesnout na přibližně 520 milionů eur. Rusko se dostává pod dvojí tlak: klesá jak objem vyvezené ropy a plynu, tak i jejich prodejní cena. Ta se ocitla hluboko pod stanoveným cenovým stropem na úrovni 60 dolarů za barel.

Ruská ropa v akčním výprodeji
Jak uvedl web Yahoo! Finance, podle dat Argus Media se v minulých dnech prodávala ruská ropa typu Ural v přístavu Primorsk na Baltu už jen za 37,80 dolaru za barel. Dále se tak prohloubil „etický diskont“ u ruské ropy, který už je více než 50procentní oproti surovině jiného původu. Například severomořská ropa Brent se ve středu obchodovala okolo 80 dolarů za jeden barel.

Příjmy z exportu ropy a zemního plynu tradičně představují zásadní zdroj pro ruský státní rozpočet. Ten do loňského podzimu těžil z rekordních cen plynu na evropských burzách, ale situace se rychle obrátila k horšímu. Ruská státní pokladna skončila loni v deficitu 3,3 bilionu rublů (1,1 bilionu korun), což odpovídá 2,3 procenta HDP. V samotném prosinci už schodek rozpočtu dosáhl 3,9 bilionu rublů. Stav rozpočtu nezachránilo ani masivní stahování dividend ze státem ovládaných podniků včetně Gazpromu.
Vývoj exportu plynu z Ruska do zemí EU

V minulosti Rusové dodávali do zemí EU 3 až 4 miliardy m3 plynu týdně. V poslední době je to už jen okolo 460 milionů m3 týdně. Zdroj: Bruegel

Do budoucna už to bude horší, protože příjmy Gazpromu z exportu plynu výrazně klesly. Do poloviny roku 2021 největší ruský producent vyvážel do „vzdáleného zahraničí“ (EU, Turecko, Balkán a Čína) až 20 miliard m3 měsíčně; loni v prosinci to bylo už jen 5,7 miliardy m3. Roste sice objem dodávek do Číny, avšak ta neplatí za ruský plyn ani zdaleka tak štědře jako evropské země. Lépe se drží export zkapalněného zemního plynu (LNG), ale ten produkují konkurenti Gazpromu – Novatek a Rosněfť.
Jen část výpadku se daří přesměrovat

Obecně platí, že propad exportu ropy, plynu a černého uhlí se Rusům daří zčásti kompenzovat zvýšenými dodávkami na asijské trhy. Je to však spojeno s logistickými problémy – delší dobou přepravy a vyššími náklady. Část výpadku exportu se nahradit nedaří, což vede k nutnosti omezovat těžbu paliv. Například Gazprom musel loni snížit produkci na 413 miliard m3 oproti 515 miliardám m3 v roce 2021.

Podle již zmíněné analýzy CREA se největším dovozcem zkapalněného plynu z Ruska stalo Japonsko, menší objemy směřují také do Číny, Jižní Koreje či na Tchajwan. Část exportu ropy se Rusům podařilo přesměrovat do Číny, Indie a Turecka, roste také tajemná kategorie „odběratel neznámý.“ Mezi hlavní odběratele ruského uhlí nyní patří Čina, Jižní Korea, Turecko a Indie, následované Japonskem a Tchajwanem.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/co- ... -odpovida/

Co se děje s plynem v Evropě? Energetik odpovídá
Stanislav Novotný se ptá Pavla Janečka, co se děje s plynem v Evropě, kdo ho nakupuje a od čeho se odvíjí cenotvorba.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HxF4s/zpravy-ekonom ... avky-cesko
Slovnaft: Nedostatečná kapacita ropovodu Adria může komplikovat dodávky ropy do Česka

Nedostatečná kapacita ropovodu Adria, který vede z Chorvatska na Slovensko, by v budoucnu mohla zkomplikovat zásobování českého trhu palivy z produkce bratislavské rafinerie Slovnaft. Uvedla to dnes tato slovenská firma, která většinu své produkce vyváží. Rafinerie kvůli embargu na dovoz ruské ropy a ropných produktů z Ruska bude zpracovávat více jiné než ruské ropy, kterou dováží ropovodem Družba. České rafinerie společnosti Orlen Unipetrol ropu z ropovodu Adria neodebírají.

"Kapacitně Adria v současností neumí úplně nahradit Družbu, co se týče náhrady plné spotřeby zemí v tomto regionu, pokud se neinvestuje do zvýšení přepravní kapacity. Cítíme závazek zásobovat český trh, ale pokud se nevyřeší problém s Adrií, může to znamenat i problém pro Českou republiku," napsal ČTK mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Dodal, že poplatky za přepravu ropy prostřednictvím ropovodu Adria patří k nejvyšším na světě.

Společnost Orlen Unipetrol, která je provozovatelem tuzemských rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, ropu z ropovodu Adria pro české závody neodebírá. "Naše rafinerie jsou zásobovány ropovody Družba a TAL," řekl dnes odpoledne na dotaz ČTK mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. K blížícímu se embargu na ruskou ropu sdělil, že provoz ohrožen není.

"Máme zajištěny dodávky ropy v dostatečném množství, a tím pádem je zajištěna i kontinuita výroby pohonných hmot v obou našich rafineriích a jejich následná distribuce pro český trh v obvyklém množství," uvedl Kaidl. Společnost podle něj v rafineriích vyrábí paliva z ropy, která pochází z různých regionů Evropy, Asie, Afriky a Ameriky.

Loni v prosinci začal v EU platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Zákaz se nevztahuje na dovoz ropovodem Družba do Maďarska, České republiky a na Slovensko. Od neděle 5. února pak v EU vstoupí v platnost embargo na dovoz ropných produktů z Ruska. Paliva z ruské ropy bude moci Slovnaft kromě zásobování domácího trhu vyvážet ještě do Česka, tato výjimka na dodávky do České republiky skončí letos v prosinci.

"Sankční mechanismy umožňují na základě metody hmotnostní bilance vyvážet do zemí EU takový podíl paliv, v jakém zpracovává alternativní ropu přimíchanou do ruské ropy," uvedla bratislavské rafinerie, která patří do maďarské skupiny MOL.

Slovnaft odhadl, že z celkového objemu zpracované ropy v podniku bude přibližně 30 procent jiné než ruské suroviny. Tento podíl by podle něj měl stoupnout po vypršení výjimky ohledně dodávek paliv do Česka. Kvůli tomu Slovnaft očekává zvýšení nákladů, protože alternativní ropa a její přeprava je dražší. Slovnaft uvedl, že loni během pěti dnů zpracovával jen ropu z Blízkého východu, což mu zvýšilo náklady o 15 milionů eur (asi 357 milionů Kč).

Rafinerie podle mluvčího Slovnaftu Molnára bude muset vynaložit na investice 200 milionů eur (asi 4,8 miliardy Kč), kromě toho má na příští tři roky naplánované projekty v hodnotě půl miliardy eur na udržení provozní spolehlivosti podniku a na rozvoj. Společnost upozornila na nejistotu ohledně krytí těchto investic, a to v souvislosti se schváleným mimořádným zdaněním nadměrných zisků firmy a s návrhem na zvýšení sazby této mimořádné daně z 55 na 70 procent.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cerne-more-j ... -v-breznu/
Černé moře jako zdroj zemního plynu? Rumuni už těží, Turci spustí produkci plynu v březnu

Rusko nejspíš brzy ztratí dalšího významného odběratele zemního plynu. Turecko chce totiž rozjet vlastní těžbu v Černém moři a snížit tím závislost na drahém palivu z dovozu. Podle deníku Daily Sabah mají první krychlové metry plynu z černomořského ložiska dorazit do rozvodné sítě v březnu. V rumunském sektoru se již těží od loňského června.

Celá věc má politický rozměr. Turci letos oslaví sto let od založení moderní republiky, navíc se v červnu mají v zemi konat parlamentní a prezidentské volby. Autoritativní turecký vládce Recep Tayyip Erdoğan se jistě bude chtít pochlubit dosaženými úspěchy. Více než 50procentní inflací a stagnací ekonomiky se těžko může chlubit, tak může dát k dobru aspoň rozjezd těžby zemního plynu.

Průzkum ložisek uhlovodíků v Černém moři se stal v posledních letech jednou z priorit turecké vlády. Celý průzkum i následnou těžbu mají na starosti místní společnosti, jmenovitě hlavně Turkish Petroleum Corporation (TPAO). Zatím se podařilo zmapoval zásoby v rozsahu 710 miliard m3, což by vystačilo na zhruba 12 let (loňská spotřeba plynu v Turecku dosáhla 60,4 miliardy m3).

Turecko tak má šanci odbourat téměř stoprocentní závislost na dovozu zemního plynu. Podle posledních známých statistik Turecko dováží 46 miliard m3 potrubní cestou – hlavně z Ruska a také z Íránu a Ázerbájdžánu. Zbývajících 14 miliard m3 Turci dovážejí ve zkapalněné podobě z Kataru, Alžírska, Spojených států a Nigérie.

Jedenáct zájemců o podmořskou těžbu
Živo je také v rumunském sektoru Černého moře. Tady již v loňském červnu začal těžit z podmořského ložiska podnik Black Sea Oil & Gas (BSOG). V první fázi se počítá s produkcí jedné miliardy metrů krychlových plynu ročně, což postačí na pokrytí necelé desetiny spotřeby plynu v Rumunsku.

Není to sice množství, které by zásadně měnilo poměry na evropském trhu s plynem, přesto je o něj v napjaté době extrémní zájem. Majoritní 70 procentní vlastník firmy BSOG, kterým je investiční skupina Carlyle, totiž svůj podíl nabízí k prodeji. Podle zpravodajského webu Profit.ro se přihlásilo celkem 11 zájemců, mezi kterými nechybí domácí společnosti OMV Petrom and Romgaz. Prodávající chce za svůj podíl získat okolo 800 milionů eur.

Zmíněná dvojice OMV Petrom a Romgas napůl vlastní také výrazně zajímavější projekt Neptun, který obsahuje zmapované rezervy zemního plynu v rozsahu až 100 miliard m3. Romgaz poloviční podíl koupil loni v květnu za 1 miliardu eur od těžebního koncernu ExxonMobil; ten se z projektu stáhl. Pokud vše půjde podle plánu, těžba na ložisku Neptun by mohla začít na počátku roku 2027.

Jisté to však zatím není. OMV Petrom, ve kterém má 51procentní podíl rakouský koncern OMV, zatím „dělá Zagorku“ a váhá. Konečné rozhodnutí má padnout v polovině tohoto roku. Zatím vyčkává hlavně na to, jak vláda a parlament rozhodnou ohledně výše zdanění příjmů a zisku z podmořské těžby uhlovodíků.

Zásoby na 12 rokov? Koľko je návratnosť investíií?

[kenavf]

Takže koľko tá ruská ropa stojí?

Podle výpočtu odborníků byla průměrná cena za barel ruské ropy v prvních čtyřech týdnech od zavedení limitu 74 USD (téměř 1 700 korun) za barel. To je zhruba o čtvrtinu více než činil limit stanovený 5. prosince skupinou největších ekonomik světa G7, tedy 60 dolarů za barel.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... ntent=main