Tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), vedeného Ivanem Bartošem, nám sděluje, že nemíní dodržet podmínky výběrových řízení z let 2017-2020, přislíbené peníze z dotací EU neproplatit a ty již proplacené vymáhat zpět. Důvodem má být, že v těchto zakázkách údajně sehrál nějakou roli koncern Agrofert.
O co vlastně šlo a jde? Neproplacení nebo zpětné vymáhání se týká celkem 9 příjemců evropských prostředků z programu IROP. Tito žadatelé v letech 2017 až 2020 realizovali 20 veřejných zakázek, na které mělo jít více než 43 milionů Kč z evropských fondů. Patří mezi ně především střední zemědělské školy a charity, nejčastěji ze Středočeského kraje. Zakázky se týkaly nákupů zemědělské a dopravní techniky či osobních automobilů. K jejich využití se vyjádřila středočeská hejtmanka Petra Pecková: „Traktory a další technika jsou naprosto nezbytné pro fungování školních statků, kde jsou desítky krav, hektary polností a vše slouží pro výuku žáků. Takže neplatnost smluv může mít zásadní důsledky.“ Zcela jasně se vyjádřil severomoravský hejtman Ivo Vondrák: „S krokem ministerstva nesouhlasíme. Postupovali jsme podle platné legislativy i podmínek pro poskytnutí dotace, jiný postup by byl nehospodárný,“ komentoval rozhodnutí neproplatit dotaci pro iRozhlas.
Sluší se řeč úřední převést do řeči běžně srozumitelné: Proč Ivan Bartoš obětuje v rámci politického boje peníze škol? Vypsaly výběrová řízení, vysoutěžily třeba traktor pro výuku svých studentů, dostaly na to dotace a teď je mají vracet? O peníze přijdou jen ty školy. Nebude poškozena firma z koncernu Agrofert, která jim je dodala, ani koncern Agrofert. A proč by měly být? Nic protiprávního neudělaly. Nabídly učební pomůcky za nejlepší cenu. Zákon o veřejných zakázkách tehdy ani neumožňoval vyloučit kvůli střetu zájmů, o kterém mluví politici. Jediný střet zájmů, který zákon o veřejných zakázkách vylučuje, se týká osobního zájmu osob podílejících se na zadávacím řízení. Tvrdí snad MMR, že ve všech zmíněných zakázkách rozhodovaly příslušné osoby neobjektivně a zaujatě? A právě to si jistě poskytovatelé dotací ohlídali.
Takže není od věci připomenout, jak vlastně zní ustanovení zákona, věnované střetu zájmů, které se týkalo těchto veřejných zakázek. Citujme:
(2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které
a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo
b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
(3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.
Je to jasné jako facka. Zadavatelem (a příjemcem dotace) jsou zde školy, nikoli nějaké pomyslné politické nebo byznysové kuloáry. Školy obdrží nějaké nabídky a z těch vyberou tu nejvýhodnější podle svých kritérií (technické parametry, termín dodání, cena atd.). Adresátem dotace je, zopakujme si, zadavatel, tedy škola, nikoli dodavatel. Pokud dnes ministr pro místní rozvoj Bartoš a jeho lidé zpochybňují regulérnost oněch výběrových řízení, měli by dodat důkazy o jednom každém z nich s jasným důkazem, kde a v čem případně nastalo pochybení. To se však nestalo. Pro politickou vendetu pirátského ministra stačí jen zamávat antibabišovskou zástavou.
Těžko si to vysvětlit jinak, než jako politickou pomstu pidistraničky, která dostala ve volbách 4 mandáty, zatímco Babišovo ANO 71 mandátů. Piráti se jen díky sflikované pětikoalici a v urputné snaze o sebezáchovu spojili s nominálně pravicovými ODS, TOP09 a lidovci, aby splácali vládní koalici a v ní pak nárokovali a dostali 3 ministerská křesla, což je historický rekord. Naposledy se něco trochu podobného podařilo Bursíkovým Zeleným, když v roce 2006 za svých 6 poslaneckých mandátů vyhandlovali 4 místa ve vládě.
Nu a nyní se Piráti mstí za svou neschopnost přesvědčit voliče o svých kvalitách, trestají ty, kdo za nic nemohou. Školy budou muset vracet desítky milionů, které vydali z dotací na regulérně vysoutěžené prostředky potřebné ke své výuce a provozu.
Fatální otázka tedy zní: Oč této vládě jde? O to, za každou cenu zlikvidovat firmu, která zaměstnává desítky tisíc zaměstnanců a platí miliardy na daních? Jde skutečně o to, dostat celou naši ekonomiku na buben, jak už se to daří v oblasti energetiky, potravin, pohonných hmot a dalších komodit? A co na to řeknou ti zaměstnanci, kteří se ocitnou na dlažbě? Co na to řeknou odbory? A last, but not least, v čem asi budou jezdit učňové a školáci, kdež jim stát nějakou účelovou exekuční kličkou odebere ty traktory?
(viz prof. Staněk)