Ekologia a životné prostredie

[Ekolog]

Nejdůležitější je teze, že obsah CO2 v atmosféře určují oceány. Rekapituluji:
Lidstvo produkuje 5 Gt CO2 za rok, příroda 150 Gt, a v oceánech je rozpuštěno 38 000 Gt CO2.
Když se to promítne do Henryho zákona, vyjdou zajímavé výsledky.
Zvýšení teploty vody o 1 st. Celsia znamená uvolnění CO2 v množství přesahující dvacetinásobek roční produkce lidstva.

Hraje se tu s námi moc nepěkná hra.

Je potřeba argumentačně přesvědčit naše nešťastné mladé s vymytými mozky. Přes to co je učí na základních, středních a vysokých školách. Jim jde o budoucnost. Nám sedumdesátníkům už ne. Ale naší povinností je předat pravdu a zasít sémě pochybností.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/kdo-pojede-na- ... -vetrniky/
Kdo pojede na dovolenou pod větrníky?

Téma, které stojí mimo pozornost: Kolik lidí chce trávit dovolenou vedle větrné elektrárny? Jak vůbec změní vnucení občasných zdrojů energie (OZE) vzhled krajiny?

Bruselem a Německem požadovaný přechod na občasné zdroje výrazně zasáhne do krajiny. Způsobem, který by za normálních okolností nikdo neschválil. Je to jedna ze skutečností, které lidem zelená lobby vytrvale tají, případně ji zlehčuje. Větší problém v tomto případě představují větrné elektrárny, jež již nyní běžně mají výšku 120 metrů.

Jaderná elektrárna Temelín dodává ročně zhruba 14 terawatthodin elektrické energie. Pro pozorovatele jej reprezentuje čtveřice do čtverce postavených chladicích věží. Takže při většině pohledů jsou vidět jen dvě. Elektrárna dodává výkon konstantně, bez ohledu na roční a denní dobu a bez ohledu na počasí. Její chladicí věže jsou dobře viditelní zdaleka, o tom není sporu. Ale jsou na jednom místě, nepohybují se, takže je možné je v podstatě nevnímat

Když stabilní výkon Temelína budeme chtít nahradit nestabilním výkonem zatím nejrozšířenějších větrných elektráren o výkonu dva megawatty, potřebovali bychom jich, podle výpočtů bývalého poslance Jana Zahradníka (ODS), celkem 3900. Obzor se tak po celé šíři (a ještě dál) zaplní několika řadami vrtulí. Když bude foukat vítr, budou se otáčet, což bude samozřejmě permanentně přitahovat pozornost. A v noci se na nich rozsvítí červená světélka, která se budou otáčet. Kdo nevěří, ať se vydá v noci na cestu z Vídně do Čech. Desítky kilometrů tam projíždíte něčím, co vypadá jako zábavní parke složený ze zapnutých centrifug. Leckomu to vůbec nedělá dobře na žaludek. A ještě ke všemu ten cirkus nedodává elektřinu pořád.

Mimochodem, instalace oněch 3900 větrníků by si vyžádala 50 krát více oceli a 15 krát více betonu, než stavba samotného Temelína. Celé by to – při cenách z roku 2019 – přišlo zhruba na 300 miliard korun (rozhovor zde). K tomu by ještě bylo nutné těch 3900 stožárů zhruba po 20letech zbourat a postavit místo nich nové. Kdežto jaderná elektrárna může sloužit 60 i 80 let.

Kromě toho zatím nikdo nepřišel na to, jak listy vrtulí recyklovat. Takže se zatím hází rozdrcené do zrušených hlubinných dolů. Jako izolant se v těchto „klimaticky neutrálních“ občasných zdrojích elektřiny používá syntetický plyn SF6, jehož skleníkové účinky jsou 23500 krát horší, než u oxidu uhličitého (zde). Vzhledem k tomu, že jde o syntetický plyn, v atmosféře se nerozkládá. Úniky SF6 do atmosféry přitom jen v roce 2017 měly ale stejný efekt, jakoby v zemích Evropské unie vjelo na silnice dalších 1,3 milionu automobilů. OZE se přitom mají instalovat právě proto, aby se zastavila jeho produkce, protože má skleníkové účinky.

Větrné elektrárny nejen vydatně hučí (víc než doporučují lékaři), což vadí lidem i ptákům (zde), ale ptáky také přímo zabíjí (např. zde o netopýrech). Zabíjí ovšem v obrovském množství také létající hmyz (zde). Jen Německu by tak měl skončit život 1200 tun hmyzu, což je trojnásobek toho, co spotřebují ptáci. Není to sice tolik, jako zabije chemie v zemědělství, ale stále je to obrovské množství, které pak chybí ptákům, jejichž množství dlouhodobě klesá.

Nepřekvapivě tak čím dál víc lidí odmítá mít ve své blízkosti větrné elektrárny. Dokonce i v zeleném Německu. Nyní portál Info.cz přinesl článek z Wall street journal (zde) o tom, jak mohou tyto OZE likvidovat soukromé podnikání v cestovním ruchu. Což je další téma, o kterém se v hlavních médiích nemluví.

Článek popisuje situaci v oblasti Galicie na severu Španělska, kde má vyrůst 200 větrných turbín s výškou 345 metrů. Ty jsou potřeba k tomu, aby obnovila činnost místní hliníkárna, jež přerušila provoz kvůli růstu cen elektřiny již v roce 2021. Místní lidé turbíny nechtějí, podnikatelé v turistickém ruchu se, nejspíš oprávněně, obávají o svůj byznys. Protože kdo by chtěl trávit víkend či dovolenou v sousedství otáčejících se monster vyšších, než Eiffelova věž v Paříži? Pro srovnání, zmíněné chladicí věže Temelína mají 155 metrů, elektrárny Prunéřov II a Chvaletice mají komín vysoký 300 metrů.

Tento aspekt větrné energetiky zatím nikdo seriózně nezkoumal. Ze současných zkušeností přitom nejde příliš vycházet, protože těchto OZE zatím existuje řádově méně, než plánuje zelená lobby a Evropská unie.

Na příkladu České republiky se dá ukázat i další možný dopad na cestovní ruch. Vhodné podmínky pro větrné elektrárny jsou v Česku zhruba na pětině území, především v pohraničních horách. Tam jsou také soustředěna prakticky všechna lyžařská střediska. I v současnosti mají leckdy problémy s nedostatkem sněhu. Pokud by se v těchto horách začaly ve velké stavět větrníky, sněhové podmínky by se tam zřejmě ještě zhoršily. Vyplývá to z rozsáhlé studie zveřejněné v The Harvard Gazette (zde). Zjednodušeně řečeno, vyplývá z ní, že větrné farmy samy ohřívají vzduch okolo sebe a míchají ho se vzduchem ve vyšších vrstvách.

O tom, že masivní výstavba větrných elektráren mění ráz krajiny k horšímu, asi není sporu. To, jak moc negativně může ovlivnit cestovní ruch a s ním spojené podnikání, je teprve potřeba prozkoumat. Že výsledky nebudou povzbudivé, je však pravděpodobné již nyní.

Ve srovnání s větrníky tak vychází fotovoltaické panely výrazně lépe, protože vytvářejí „jen“ černé lesklé lány. V zimních měsících však dodávají jen 20 a méně procent svého instalovaného výkonu. A v některých zimních týdnech dokonce vůbec nic.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/kli ... dou-osobu/
Klimatolog chce omezit CO2, emisní povolenky pro každou osobu

Bohatí lidé produkují mnohonásobně více skleníkových plynů než chudší lidé.

Výzkumník v oblasti klimatu Schellnhuber proto navrhuje omezit množství CO2 na obyvatele a umožnit osobní obchodování s CO2. Ministr pro ochranu klimatu Habeck to odmítá.

Důsledky klimatické krize, jako jsou sucha, požáry a záplavy, již pociťujeme po celém světě. Mnoho států – včetně Německa – se zavázalo, že v zájmu zpomalení katastrofy zastaví globální oteplování na hodnotě výrazně nižší než dva stupně. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, může být v nadcházejících desetiletích do atmosféry každoročně vypouštěno pouze omezené množství skleníkového plynu CO2, který poškozuje klima.

Bohatí lidé produkují mnohem více skleníkových plynů než průměrný člověk. Aby se zabránilo nejhorším důsledkům klimatické krize, navrhuje jeden z výzkumníků v oblasti klimatu individuální obchodování s CO2.

Pokud by se uplatnil základní princip spravedlnosti, znamenalo by to, čistě matematicky řečeno, že každý člověk by měl do poloviny století zhruba tři tuny CO2 ročně, vysvětluje klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima.

Lidé vNěmecku jsou však ktomu na hony vzdáleni. V závislosti na výpočtu vyprodukují v průměru osm až deset tun. Mnozí milionáři vyprodukují i více než 100 tun CO2 ročně, superbohatí pak tisíce tun na obyvatele. V posledních letech se ukazuje, že jedním z rozměrů bohatství je jeho škodlivost pro klima, říká Schellnhuber.

V rozhovoru pro Panoramu proto renomovaný vědec vyzývá k zavedení individuálního limitu CO2 a zároveň k soukromému obchodování s právy na emise CO2. „Každý člověk získá tři tuny CO2 ročně, ale ti, kteří ho potřebují více, si ho musí koupit,“ navrhuje Schellnhuber, od ostatních, kteří spotřebovávají méně.

Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Bündnis 90/Die Grünen) však takový limit CO2 pro každého jednotlivce odmítá. „Nyní se nesoustředím na otázku individuálního rozpočtu,“ vysvětluje Habeck v rozhovoru pro Panoramu.

Ministr chce snížit množství skleníkových plynů prostřednictvím již zavedených opatření, jako je rozšíření obnovitelných zdrojů energie nebo renovace budov. Kromě toho je podle Habecka nutné zdražit výrobky, které jsou vyráběny způsobem, jenž poškozuje klima, nebo je případně zakázat. Je toho názoru, že cílů ochrany klimatu lze lépe dosáhnout bez „individuální kontroly klimatu“.

Ale i Rada odborníků na klima jmenovaná německou vládou dospěla k závěru, že současná opatření nejsou dostatečná. Podle nejnovější zprávy Rady klesají emise skleníkových plynů příliš pomalu a cíle pro rok 2030 pravděpodobně nebudou „výrazně splněny“. Rada proto doporučuje, aby již nebyly formulovány pouze měkké cíle snižování emisí, ale aby byl zaveden „tvrdý limit přípustných úrovní emisí“.

Výzkumník v oblasti klimatu Schellnhuber se domnívá, že nastal čas konečně provést poctivý výpočet. Podle Schellnhubera je třeba „radikálně vyjasnit“, čím může každý jednotlivec přispět. „A této jasnosti jsme zdaleka nedosáhli.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/jak ... -telefony/
Jak se ve skutečnosti těží kobalt pro elektromobily a chytré telefony?

Expert na moderní otroctví se v pořadu Joe Rogan Experience podělil o hrůzy těžby kobaltu (namodralý a tvrdý kov., pozn. red.) pro elektromobily a chytré telefony.

Žádný zastánce přechodu na elektromobily nemůže předstírat, že proces výroby elektromobilů je dokonalý – a jedním z obzvláště kontroverzních aspektů, na který upozorňuje stále více lidí, je těžba kobaltu.

V prosinci 2022 na tuto problematiku upozornily miliony posluchačů pořadu The Joe Rogan Experience, když moderátor podcastu Joe Rogan vedl rozhovor s odborníkem na moderní otroctví Siddharthem Karou o těžebním průmyslu kobaltu, který představuje řadu etických problémů a problémů v oblasti lidských práv.

Siddharth Kara, autor knihy Cobalt Red: How The Blood of The Congo Powers Our Lives (Kobaltová červeň: Jak krev Konga pohání naše životy), řekl moderátorovi podcastu Joe Roganovi, že nic takového jako „čistý kobalt“ neexistuje.

„To všechno je marketing,“ řekl profesor Kara.

Takto vypadá zelená a udržitelná „digitální revoluce“ Západu v Africe. Mluvil jsem se Siddharthem Karou o samém dně dodavatelského řetězce elektromobilů a novém projektu @BillGates na těžbu mědi v Zambii.

This is what the West’s green, sustainable “Digital Revolution” looks like in Africa. I spoke to Siddharth Kara about the very bottom of the EV supply chain & @BillGates new copper mining project in Zambia — for @TheGrayzoneNews: https://t.co/l6BA2FaQJB pic.twitter.com/1LA51ZH1TB
— Jeremy Loffredo (@loffredojeremy) January 25, 2023

https://www.youtube.com/shorts/nMafI9Sd ... ture=share

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/prumerna-teplo ... let-klesa/
Průměrná teplota na Zemi posledních sedm let klesá

G. SITAŘ

Podle oficiálních a veřejně přístupných údajů americké meteorologické agentury je trend průměrných teplot na celé zeměkouli včetně moří a oceánů od roku 2015 klesající.

Úvodem malá exkurze do nedávné minulosti. V roce 2014 publikoval časopis Forbes článek, ve kterém píše, že podle dat americké meteorologické agentury „National Oceanic and Atmospheric Administration” neboli NOAA průměrné teploty v USA klesaly minimálně od roku 2004 do roku 2014. V článku dále uvádí:

Referenční síť stanic mimo lidská sídla
V reakci na kritiku, že stanice pro odečty denních teplot byly umístěny na špatných místech a že naměřené hodnoty musely být dále upravovány, rozmístila NOAA v roce 2004 síť 114 stanic v panenské přírodě po celém území USA. Tato síť se stala referenční sítí pro měření průměrných teplot na území USA, protože díky svému umístění mimo lidská sídla akumulující teplo nemusely být naměřené teploty dále upravovány.

V roce 2014 agentura NOAA poprvé zveřejnila naměřené teploty z referenční sítě. Průměrná teplota na území USA se v tomto období nezvýšila, ale naopak klesala. Za měřené období klesla o 0,4 stupně, což je podle Forbes více než polovina nárůstu průměrné teploty ve 20. století.

Tolik časopis Forbes před osmi lety.

Veřejně přístupná data
Sama agentura NOAA umožňuje na svých stránkách vygenerovat graf průměrných teplot na zeměkouli za libovolné období a pro libovolný kontinent.

Například průměrná teplota na celé zeměkouli včetně oceánů za posledních sedm let klesala. Trend od roku 2015 do roku 2022 je podle NOAA pokles o 0,11 stupně za dekádu. Graf vypadá takto:

V případě, že by graf zahrnoval léta 2013 až 2022, vyjde naopak trend nárůstu teplot o 0,15 stupně za dekádu. Důvod je jednoduchý. V letech 2015 a 2016 průměrná teplota vzrostla o 0,2 stupně oproti předchozím letům. Od roku 2016 nerostla, ale spíše klesala.

Ne-expert by se rád zeptal

Pozn. autora:
Termín průměrná teplota není zcela přesný, neboť graf ukazuje teplotní anomálie oproti průměru za roky 1901 až 2000.

Jestliže měřící stanice na území USA byly až do roku 2004 umístěny na místech, na kterých byla naměřená hodnota ovlivněna například blízkostí lidských sídel, která akumulují teplo, je jisté, že měřící stanice mimo území USA byly umístěny na správných místech?

Ukazuje-li graf teplotní anomálie proti průměru za roky 1900 až 2000, jak jsou data zkreslena tím, že před sto lety byly měřící stanice rozmístěny na zeměkouli velmi nerovnoměrně?

Jestliže průměrná teplota na zeměkouli za posledních sedm let klesla, co to znamená?

Minimálně to znamená, že má-li člověk informace pouze z jednoho zdroje, který může být zatížen konfliktem zájmů, je obtížné utvořit si kritický názor. Možná dokonce platí, že bez možnosti vyslechnout si protichůdné názory je pravděpodobnost, že člověk může podlehnout manipulaci, výrazně vyšší, než by si kdokoli byl ochoten připustit.

Správným výběrem grafů a dat a následnou prezentací pouze jednoho pohledu na věc lze totiž dokázat velké věci.

[kenavf]

Většinu života na Zemi zahubily před 252 miliony let emise CO2

Scénář katastrofy z přelomu Permu a Triasu (konce prvohor), který z této stude vyplývá, byl podobný dominovému efektu. Dá se shrnout do tří bodů:

1. Sopečná erupce na dnešní Sibiři poslala do atmosféry 100 tisíc miliard tun uhlíku.

https://nedd.tiscali.cz/vetsinu-zivota- ... co2-498336
A to všetko sopka na Sibíry...to určite Putin už v Permu.

[Alchymista]

A koľko poslali do atmosféry kyslíčníku siričitého SO2 a sírovodíku H2S? Idioti...
Po erupciách na Sibírskych trapoch tam ostali miestami až kilometre hrubé vrstvy síry.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cli ... d-v-indii/
Clintonová vypadala podivně, když spustila klimatický fond v Indii

Clintonovi jsou zpět?! Clintonova mašinérie je opět v akci a před několika měsíci znovu spustila svou globální placenou operaci.

„Velmi se těšíme na návrat Clinton Global Initiative příští týden – nyní je čas, abychom spolupracovali a dosáhli dobrých věcí pro lidi a planetu.“ Řekl v září bývalý prezident Bill Clinton.

Hillary Clintonová tento týden odcestovala do Indie, aby oznámila spuštění prvního globálního fondu „odolnosti vůči klimatickým změnám“.

Clintonová měla na sobě své typické muumuu, když přednášela ženám v Rann of Kutch v Gudžarátu.

Today, we celebrate the @ClintonGlobal commitments that have transformed communities and countries since 2005.
Tomorrow, we re-convene our community at #CGI2022 to make the commitments that will change the future for millions more. pic.twitter.com/lngRKNGsTC
— Clinton Foundation (@ClintonFdn) September 18, 2022

Nový klimatický fond vzniká ve spolupráci s odborovou organizací Self Employed Women’s Association, uvedla agentura Reuters.

„Dnes tedy s hrdostí oznamuji, že Clintonova globální iniciativa (CGI), kterou založil můj manžel, bude úzce spolupracovat s organizací SEWA a s našimi partnery… na spuštění globálního fondu pro odolnost žen vůči klimatickým změnám ve výši 50 milionů dolarů!“ řekla Clintonová.

Připomeňte si, že Hillary Clintonová při návštěvě Indie v roce 2018 uklouzla ze schodů.

🤮The wicked witch is in India to announce that her foundation will be working with the Self Empowered Women Association (SEWA), to better prepare women for climate change. pic.twitter.com/MpIflQhxBs
— Truthseeker (@Xx17965797N) February 9, 2023

A je to vôbec Klingonka?

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/?p=156146
Nová studie potvrzuje: Větrné elektrárny jsou škodlivější než se předpokládalo

Již dlouhodobě zde upozorňuji na důkazy neekologičnosti větrných elektráren. Ten, kdo je prosazuje, nemůže tvrdit, že mu jde o ochranu životního prostředí, protože bezpočet důkazů již potvrzuje, že jen stěží najdeme škodlivější zdroj energie než právě větrné elektrárny.

To dokazuje jak jejich výroba, výstavba a provoz, tak jejich likvidace. Kvůli větrníkům se zlikvidují stamiliony stromů, uhynou statisíce ptáků a turbíny, které jsou umístěné na pobřeží, mají negativní vliv na vodní živočichy.

Velký problém nastává i v případě jejich havárie, přičemž i samotný provoz ohrožuje životní prostředí šířením různých škodlivin. V situaci, kdy chce EU větrníky rozmístit po celé Evropě, je třeba na jejich škodlivost stále častěji upozorňovat.

Vychází tak najevo stále více ekologicky škodlivých, nebezpečných a negativních vlastností větrné energie, ale i přesto i nadále pokračuje expanze větrných elektráren po celé Evropě.

Dokonce ani nejnovější výsledky studie, která nyní také dokazuje negativní dopad škodlivých částic a toxických chemikálií na životní prostředí, to pravděpodobně nezmění.

Vzhledem k tomu, že větrné turbíny jsou neustále vystaveny erozi větrem, deštěm, krupobitím a sněhem, ochranné těsnění stožárů a rotorů je trvale odstraněno. Kromě toho se opotřebovávají lopatky rotorů, které jsou mimo jiné vyrobeny z polyesteru.

Dopad těchto plíživých známek opotřebení na životní prostředí je obrovský: samotná větrná turbína o výkonu 4 megawatty vyprodukuje 180 kilogramů pevných částic ročně.

Produkované mikro- a nanočástice obsahují mimo jiné vysoce karcinogenní látku bisfenol A. I při malém množství mohou být vážně poškozeny játra, metabolismus, imunitní systém a vývoj dětí.

Trvalé snížení minimálních limitů vzdálenosti od obytných oblastí vystavuje každý den miliony lidí v celé Evropě nevyčíslitelnému zdravotnímu riziku, které je záměrně ignorováno a skryto.

Klimatický hoax se tak stává důvodem pro konkrétní, extrémně reálnou hrozbu pro obyvatelstvo. Nehledě na skutečnost, že ani jeden milion větrných turbín nemůže vyrábět elektřinu, pokud není vítr, je plánované rozšíření rozhodně škodlivější pro zdraví a životní prostředí než údajná klimatická katastrofa.

Kromě toho probíhají rozsáhlé studie (metastudie) o tom, do jaké míry rostoucí počet větrných turbín mění přízemní atmosférickou cirkulaci a může mít vážné důsledky pro povětrnostní jevy (sucho, bezvětří). Účinky masově instalovaných větrných turbín na složité ekologické systémy jsou velmi negativní.

Masová expanze této lživé energetické politiky znamená také rozsudek smrti pro masy hmyzu, ptáků a netopýrů – s vážnými důsledky pro již tak urychlené vymírání druhů.

Jen v severním Německu se každoročně stane obětí rotorů větrných turbín asi 8 500 káňat a 250 000 netopýrů!!

Katastrofické důsledky pro lidi, zvířata a životní prostředí, které s sebou plány na rozmístění větrníků po celé Evropě přinášejí, lze proto jen stěží odhadnout. Aby se údajně zachránilo klima, je ničeno životní prostředí a lidé a zvířata jsou vystaveni smrtelnému nebezpečí.

Do roku 2030, se podle německého kancléře Scholze postaví denně (!) jen v Německu čtyři až pět větrných turbín. „V současné době vypracováváme plán toho, do čeho je třeba postavit nová zařízení, abychom dosáhli našich cílů pro rok 2030,“ vysvětlil kancléř.

Plánovaný „zákon o větrné energii na pevnině“ stanoví územní cíle pro rozšíření. Do konce roku 2023 musí spolkové země vyčlenit dvě procenta své plochy na větrnou energii. To vše opět slouží šílenství kolem klimatické a energetické transformace.

Pod pláštíkem údajné záchrany před klimatickou apokalypsou tak německá vláda staví tato větrná monstra bez obav z konkrétních důsledků, které jsou mnohem reálnější a škodlivější než vysoce abstraktní a pochybné klimatické předpovědi.

Stejným směrem jako německá vláda se vydaly i mnohé další evropské vlády. Je jisté, že o žádnou ochranu přírody zde nejde, spíš to vypadá tak, že je za vším především korupce ze strany firem, které se zabývají větrnou energetikou…

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zajem-o-drev ... omaci-trh/
Zájem o dřevěné pelety loni skokově vzrostl. Výrobci omezili export a dodávali víc na domácí trh

Zájem o ekologické vytápění dřevěnými peletami dál roste. Podle informací, které poskytlo sdružení Česká peleta, se loni v České republice vyrobilo 538 tisíc tun pelet, což je o 12 tisíc tun více než v předcházejícím roce. Domácí poptávka loni skokově vzrostla v důsledku energetické krize, tedy rostoucím cenám plynu a elektřiny.

Ještě před pár lety platilo, že se jen třetina v Česku vyrobených pelet prodala na domácím trhu. Většina byla exportována, hlavně do Německa, Rakouska a Itálie. Někteří výrobci loni posílili domácí dodávky na úkor vývozů, takže pelety nakonec všichni domácí zájemci dostali. Jen se dočasně prodloužily dodací lhůty a vzrostla cena.

V září 2022 se ceny pelet vyšplhaly až na 16 korun za kilogram, od října však kontinuálně klesají. V současné době jsou pelety k dostání za cenu do 10 korun za kilogram. „Nejnižší ceny očekáváme letos tradičně na přelomu dubna a května, tedy po skončení topné sezóny. Všem doporučujeme, aby si zásoby na příští zimu objednali právě na jaře,“ doporučil předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Za mírným meziročním růstem výrobních kapacit stály v loňském roce především střední a menší peletárny, a to především výrobci Premium Pellets, Waldera, Pila Pasák, Pelety Kunovice a Latop Energy. Největší objem pelet vyrobil dřevařský koncern Pfeifer, který navyšoval podstatně výrobní kapacity již v letech 2020 a 2021. Ve svých dvou peletárnách v Chanovicích a Trhanově vyrobil Pfeifer loni přes 157 tisíc tun pelet. Dvojkou ve výrobě je moravskoslezský Mayr-Melnhof s objemem 102 tisíc tun pelet a třetí místo obsadila Stora Enso s produkcí 67 tisíc tun pelet.

„Navýšit kapacitu peletárny nebo postavit novou, to není otázka týdnů. Zásadnější růst objemu výroby, který bude reagovat na tyto převratné události, tedy očekáváme až v následujících letech,“ vysvětluje Vladimír Stupavský. Dodal, že s navýšením objemu výroby v následujících letech počítá například český výrobce pelet a briket Biomac nebo mezinárodní koncern Stora Enso.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ved ... ho-jezera/
Vědci se obávají možného nebezpečí z vysychajícího Velkého slaného jezera

Velkému solnému jezeru v Utahu hrozí bezprecedentní nebezpečí. Bez výrazného zvýšení průtoku vody v příštích několika letech se jezero může proměnit v prach. A právě to by mohlo být nebezpečné pro 2,5 milionu obyvatel v okolí jezera.

Připomeňme si, že jsme čtenáře již informovali o tom, že klesající hladina vody ve Velkém solném jezeře způsobila nové problémy, protože region ohrožuje prach s toxickými kovy. Teprve nyní zhoršující se megasucho v západní polovině USA přineslo to, co někteří lidé označují za hrozící „ekologickou jadernou bombu“.

V posledních měsících klesla hladina jezer na historické minimum a odhalila 800 čtverečních mil jezerního dna, které obsahují přírodní i umělé toxiny, jako je arsen, rtuť a selen.

Se zhoršující se situací v důsledku sucha se jezerní dno mění v prach, který se zvedá do ovzduší a který polykají miliony obyvatel v okolí. Vědci pro CNN uvedli, že jezero by se mohlo do pěti let vypařit a vyvolat „velkou toxickou prachovou bouři“.

„Je to ekologická katastrofa, která se stane katastrofou pro lidské zdraví,“ varovala Bonnie Baxterová, ředitelka Institutu Velkého solného jezera na Westminster College v Salt Lake City ve státě Utah.

„Víme o prachových bouřích, víme o znečištění pevnými částicemi, víme o těžkých kovech a o tom, jak škodí lidem,“ řekla Baxterová televizi CNN. „Vidíme krizi, která se blíží.“

Zde jsou nejnovější snímky, které ukazují hladinu vody Velkého solného jezera v roce 1987 vlevo a v roce 2022 vpravo.
Nejvíce alarmující je, že pokud se přítok vody nezvýší přirozeně nebo uměle, pak se vzduch v okolí Salt Lake City nakonec stane jedovatým. Tento vývoj by mohl mít vážný dopad na místní ekonomiku. Doufejme, že k tomu nedojde.

Aralské jazero v demokracii

[homer]

Skončí starší diesely i v Česku? Statisícům aut německých značek hrozí zákaz provozu

Spory o nadlimitní emise škodlivin dosud mířily proti automobilkám. Organizace Deutsche Umwelthilfe zvolila novou taktiku. Žaluje německé úřady, že vozidlům neměly udělit schválení k provozu, a požaduje zneplatnění. Aktivisté už uspěli u prvního soudu a chystají dalších 118 žalob. Pokud rozsudek potvrdí i vyšší instance, statisícům vozidel německých značek hrozí zákaz provozu v celé Evropě.

Tím se otevírá řada otázek, co by se s dotčenými vozidly stalo. Dodatečná montáž modernějších emisních prvků na staré motory přichází v úvahu jen těžko. Aktivisté považují za hotovou věc, že výrobci vozidla vykoupí a zákazníky odškodní.

Z Německa už velká část deseti- či patnáctiletých aut zamířila do chudších koutů Evropy, ale tím se z dosahu tohoto sporu nedostanou. Národní úřady jako KBA totiž vozidlům vystavují schválení pro celou Evropu. Pokud by bylo skutečně zneplatněno, museli by registrační značky a technické průkazy odevzdat i čeští motoristé.

Vedle toho by mohly dále nerušeně jezdit automobily schválené úřady francouzskými, italskými či švédskými, což se týká i vozů z Japonska či Koreje. Schvalování vozidel Škoda dříve vyřizovaly zkušebny v Británii, po brexitu je převzalo české ministerstvo dopravy.

Kladením podobných úzce vymezených ultimát je skupina DUH již proslulá. V minulosti soudní cestou dosáhla toho, aby radnice německých měst musely zakázat provoz starších dieselových vozů včetně Euro 5, kdykoli koncentrace oxidů dusíku v ovzduší překročí evropskou normu. Iniciativa přinesla příznivý, i když opačný efekt. Radnice podnikly řadu nákladných kroků ke zlepšení ovzduší, aby starší diesely zakazovat nemusely.

Současně se Deutsche Umwelthilfe staví kriticky k elektromobilům, pokud nejezdí na bezemisní elektřinu, přičemž jako většina německých zelených organizací zásadně odmítá jadernou energii.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/au ... 47ab5f122/

[Ekolog]

https://pravyprostor.net/?p=156146
Nová studie potvrzuje: Větrné elektrárny jsou škodlivější než se předpokládalo
...

Ještě bych si dovolil pana kolegu doplnit faktorem, který je podle mého mínění nejdůležitější. Větrníky způsobují vysychání kontinentu. Funguje to tak, že vlivem koncových vírů na lopatkách turbín, (jedná se vlastně o profil křídla), dochází k promíchávání vrstev atmosféry do výšky 1-2 km! To má vliv na přísun srážek na kontinent. Dalším momentem je zbrždění vzdušných mas, narušení laminárního proudění, farmy věrtníků působí efektem horského masivu, vzdušné masy se posunují do výšky, ve stoupajících proudech vlivem adiabatické expanze dochází k vypadávání srážek, prší na návětrné stráně farem a na kontinent se přesunují vzdušné masy ochuzené o srážky. Proto jsou deště v posledních 15-20 letech kratší, mají menší vydatnost a nižší intenzitu. Jsou delší období mezi obdobími srážek.
Čili, řítí se zásluhou klimateroristů na nás průser galaktických rozměrů. Dopadneme jako středoasijské civilizace, které po vykácení lesů vyschly. Evropa se postupně změní v polopoušť a step. Bez možnosti uživit cca 500 miliónů obyvatel.
Metorologové, kteří na tuto skutečnost upozorňuji, jsou umlčováni.
Do toho je narušená biotická pumpa, kdy kůrovec sežral lesy.
A samozřejmě změna klimatu, která je způsobena především přírodními cykly a kácením deštných pralesů.

[Alchymista]

Toto by chcelo napríklad odsledovať chovanie prachových častíc a soľných kryštálikov ako kondenzačných jadier, transportovaných na povrchu vrtuľových listov a koncovými vírmi z prízemných / prihladinových urovní do väčších výšok.

Iným mechanizmom mechanizmom tvorby kondenzačných jadier môže byť tlaková zmena v prúde pri obtekaní listu (nezáleží na tom, že je obtekanie laminárne. Aby bola taká hmla vidieť, musí byť počet kvapôčok viac ako 10 na cm3 (typická hmla 10-500). Lenže ako kondenzačné jadrá stačí aj 10 na m3.

[Ekolog]

Konzultoval jsem to kdysi s kolegou, leteckým konstruktérem, a ten se domníval, že by dosah koncových vírů z listu turbíny o délce 100 m mohl přesahovat i 1 km. Neumím to počítat, neboť mám biologické a chemické vzdělání a tak mohu pouze citovat v této oblasti druhé.
Viděl jsem fotografie z výšky, kdy větrná farma vytváří v dešťové oblačnosti doslova prázdné řeky bez mraků.
Domnívám se též, že tlaková změna za listem bude znamenat významný faktor pro tvorbu dalších kondenzačních jader. A to v přímořské oblasti, kde vzduch obsahuje jisté množství mikroskopických krystalků soli, které zvyšují množství kondenzačních jader.
Jisté však je, že např. Meklenbursko začíná vysychat. A co se týká Náchodska, měříme tu dlouhodobě srážky, za posledních 33 let to vypadá na úbytek přes 100 mm za rok oproti roku 1989 s ohledem na meziroční variaci. Vrty na Broumovsku, kde jsem odebíral v roce 1989 vody, ty vyschly nebo v nich voda poklesla až o 7 m. Úbytek hladiny se týká i studní. U svých zákazníků se s tím setkávám a to nejvíce po roce 2005. Nebeské rybníky mají nedostatek vody ap.

[nevadiii]

Nielen to, meníme klímu viacerími spôsobmi. Čo takto klasické transformátory pri elektrárňach. Búrky dnes už nie sú tým, čím boli pred 30 rokmi.

[kenavf]

Tak nás nenapínaj a povedz ako je to s tými transformátormi.

[Grif]

Mám čím dál větší podezření,že účinky větrných farem na klima nejsou náhoda.A mám dojem že zelené hnutí v Německu podporuje Soros,což řádně zapáchá.Na náhody takového rozsahu nevěřím.

[nevadiii]

Tak nás nenapínaj a povedz ako je to s tými transformátormi.

V tomto prípade nejde o globálne zmeny ale lokálne. Samozrejme, aký dopad to ma na globálne deje, ťažko povedať... motýlie krídla. Transformátorové stanice majú lokálny dopad na deje spojené s elektromagnetizmom. Ak máte nejakých pamätníkov v oblasti, kde bola nejaká postavená (pri elektrární alebo medzi rôznymi vedeniami), spýtajte sa, či si nevšimol zmenu v intenzite búrok v oblasti pár km až nižších desiatok km okolo.

[Alchymista]

Len pripomeniem, že "očitý svedok" alebo "miestny starousadlík" sú tie najmenej spoľahlivé informačné zdroje.