Česká republika

[Rado Info]

Vladimír Čížek 1. díl: Události kolem covidu jsou obřím selháním práva, medicíny, vědy i rozumu
„Mělo se jet podle pandemického plánu, který byl vypracován pro chřipku, měli to řídit epidemiologové, hygienici, a léčit měli lékaři. Najednou to dostali do rukou politici. To byla zásadní chyba. Potom tam vidím prvky cenzury, která se rozhořela neskutečnou silou, protože postihla vlastně každého, kdo si dovolil mít na jakoukoliv kapitolu té pandemie odlišný názor. Vezměme si lékaře, kteří navrhovali určité léky v léčbě covidu. Byli mazáni, cenzurováni,“ říká doktor Vladimír Čížek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti.

[petrp]

Pro muže, který stvořil našeho prezidenta, jsme spodinou společnosti
Máte jiné politické názory, než jaké nosí v hlavě náš někdejší velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku Petr Kolář? Ano, tatínek onoho pražského starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře, který nechal strhnout k zemi sochu osvoboditele Prahy, maršála Koněva? Pokud ano, jste prokazatelně mrtvý muž, kterému by Petr Kolář (čili ten starší z obou Kolářů), jenž si dnes na svoji mimopenzijní skývu chleba vydělává práci pro americkou lobbingovou společnost Squire Patton Boggs a též pro thinktank Evropské hodnoty, možnost k pokračování vaší další existence na tomto světě nedal. A pokud ano, pak jen za podmínky, že byste museli mlčet v těchto jím vyjmenovaných oblastech: politické, společenské a sociální. A to proto, aby mediální prostor zůstal volnější k šíření světodějné informace o tom, že našeho nového prezidenta vymyslel a doslova vydupal ze země právě on, Petr Kolář, a nikdo jiný, píše v komentáři Lubomír Man.


Poslechněme si ostatně, co k danému tématu na videu You Tube „Aby bylo jasno“ Jany Bobošíkové, říká sám muž, který má za to, že bez něj by prezidenta Pavla nebylo:
„Když generál Pavel skončil před čtyřmi roky v alianci, založili jsme spolu s generálem na základě jakéhosi impulsu, který přišel, pravda z americké ambasády, Spolek pro bezpečnou budoucnost“. Že ta budoucnost byla už tehdy vykolíkována pro nadcházející politickou dráhu fešného generála, nás dnes nepřesvědčuje jen Petr Kolář, ale vnímáme to i při každém stisknutí televizního ovladače.

A jak by ta budoucnost naopak vypadat neměla a hlavně nesměla, nám dokazuje další video z dílny Jany Bobošíkové, na kterém Petr Kolář prohlašuje: „Nemůžeme nechávat lidi, kteří, jsou to v podstatě spodina společnosti, aby si tady, v tom prostoru společenském sociálním a politickém dělali, co chtějí.“
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... olecnosti/

[petrp]

Chvíle před čistkou na ředitelství úřadu práce. Uniklá komunikace napovídá, co bylo jejím důvodem. Konkretizuje problémy Jurečkovy náměstkyně
Už nějaký čas je na generálním ředitelství Úřadu práce ČR atmosféra napjatá k prasknutí. Inspekce úřadu a policie prověřovaly podezření ze šikany a mobbingu dnešní náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, dříve šéfky libereckého úřadu práce, Kateřiny Sadílkové. Poté, co problém vyšel najevo, následovala velká čistka ve vedení úřadu a Sadílkové podřízená, taktéž vyšetřovaná, zamířila na generální ředitelství. Ekonomický deník se dostal k části interní komunikace lidí z úřadu a ministerstva. Ta nepokrytě ilustruje, o co ve věci šlo. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v druhé půlce února razantně zasáhl do struktury Úřadu práce.

Po odvolání generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona ve struktuře úřadu skončili další manažeři. Ačkoliv jsou změny odůvodňovány údajně dlouhodobou nespokojeností vedení ministerstva práce a sociálních věcí s nejvyšším managementem Úřadu práce, zásah spíše napovídá vyřizování si účtů.
https://ekonomickydenik.cz/chvile-pred- ... amestkyne/

[petrp]

Ivan Hoffman: Dezoláti versus hovada

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/blog/pripr ... st-online/
Příprava zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online

V gesci Ministerstva vnitra, možná za účasti policejních, vojenských nebo zpravodajských služeb, vznikla už 3. pracovní verze stále neveřejného pracovního návrhu zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online, a to z února 2023. Zatím se jedná o tzv. referentský návrh. Nejedná se ještě o návrh ministerský nebo vládní.

„Omezování obsahu“, řečeno slovy návrhu, je omezováním ústavně zaručené svobody projevu včetně práva na názor (smýšlení) a jeho hlásání. A to nelze „jen tak“.

Pracovní verze je částečně vadná legislativně-technicky (nepečlivá), ale zejména problematická obsahově či věcně.

Drobnost: „národní bezpečnost“ v názvu návrhu zákona nemá s českým ani jiným národem významově nic společného. Zřejmě se jedná o v posledních letech poměrně častý vadný překlad anglického slova „national“, které má právní význam „(celo)státní“. Ve skutečnosti by mělo být řečeno, že se jedná o bezpečnost státu, jak praví Listina základních práv a svobod, popř. jinak jazykově a pojmově správně vymezit chráněný zájem v názvu. Nikoli snad chybným překladem.

Podle mého právního názoru by se měl návrh věcně týkat krizového řízení státu. A to za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Velmi opatrně bychom měli uvažovat též o dovoleném použití za nouzového stavu, který je částečně v rukou „pouhé“ vlády. Ve veřejné paměti máme některé negativní zkušenosti s nouzovým stavem včetně otázky prodlužování v nedávné době epidemie.

Zákon by vůbec neměl být právně-politicky určen k běžnému používání v době míru a klidu, jak je navrhováno.

To by už mohlo znamenat znak, který mohl být podobný následné cenzuře, která je ústavně nepřípustná.

Vyvážení mezi zakázanou cenzurou, nejen předběžnou, ale i následnou, a ochranou některých veřejných blah vyžaduje mnohem podrobnější práci. Právní bezpečí lidí neprospěje nechávat to alibisticky „až na soud“, jak občas slýcháme v různých souvislostech. K pravomocnému rozsudku trvá cesta i několik let a nemusí být ani levná, zvláště, půjde-li se i cestou mezinárodní ochrany svobody projevu, resp. i svobody myšlení. V mezidobí se mohou změnit i politické poměry.

Návrh – na rozdíl od některých jiných českých předpisů – nestanoví nic o povinné proporcionalitě. Chybí též omezujícího vymezení rozsahu zákroku (zásahu). Lze snad zakročit proti „všemu“, když by nežádoucí obsah byl jen malého rozsahu? To by musel „právně shodit každý soud“.

Zakročovací (ochranná) opatření jsou navíc uvedena jen příkladmo („zejména snížením dosahu omezovaného obsahu“, § 3 odst. 3 pracovní verze). Ponechávají proto značně volnou ruku státní správě. Tím ale vyvolávají nejistotu veřejnosti včetně nejistoty v ústavně zaručené svobodné soutěži politických sil.

Návrh opět, poprvé od 1989, fakticky, byť nevýslovně, víceméně počítá s „vnitřním nepřítelem“ (proti zájmu na vnitřním pořádku, tzn. na vnitřní bezpečnosti státu). Pamatuji si termín vnitřní nepřítel ještě z komentáře k trestnímu zákonu z přelomu 70. a 80. let.

Kdo může být vnitřním nepřítelem?

Politická opozice? Neklidná parlamentní menšina? Běžný člověk odkudkoli, který třeba pečuje o děti, přišel o práci, zchudnul díky vysoké inflaci a „už toho má dost“? V podstatě kdokoli by mohl být v době klidu a míru za jistých okolností právně postižen (a politicky či mediálně negativně označen).

Není nijak zdůvodněno, proč v demokratickém právním státu nestačí dosavadní přestupky, přečiny a zločiny, jakož ani předběžná opatření podle trestního řádu proti obviněným. Od šíření poplašné zprávy, která je nepravdivá, až po rozvracení republiky. Nestačí to? Vskutku je „nezbytné“ uzákonit prevenci trestné činnosti (§ 1 návrhu) ústavně zrovna takto? Generální prevence podle trestního práva nepostačuje?

Vhodné by bylo uzákonit celé zvláštní soudní řízení, leč nemá tomu tak být. Procesní aspekty nejsou dotaženy do konce.

Návrh klade na úředníka zasahující Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) značně vysoké právní požadavky včetně sledování a znalosti judikatury Evropského soudu pro lidská práva a stanovisek Výboru OSN pro lidská práva. Proto by to měl rozhodovat soudce. Aplikovat bude zapotřebí i mezinárodní smlouvy o lidských právech.

Celkově se zákonodárně-politicky jedná o něco, co tu v takové podobě u nás po roce 1989 nebylo. A proto zdůvodnění „nezbytnosti v demokratické společnosti“, když zrovna „demokratická“ společnost se vyznačuje názorovou pluralitou, musí být velmi podrobné a fundované. Ale není. Ani je nelze z návrhu tak úplně vyčíst mezi řádky.

Návrh se za nastalé kolize hodnot týká postihu i pravdivých skutkových tvrzení a dále též i – na pravdivém věcném základu postavených a přiměřeně projevených – hodnotících úsudku. I oprávněná kritika totiž může být svým způsobem nebezpečná. Způsobilost přivodit újmu by si v takovém právním případě zapříčinil sám stát například špatnou politikou. Jenže, vysvětlujte to někomu …

Zrovna z nedávné doby epidemie máme ve veřejné paměti mnohá pochybení státu a jejich veřejnou kritiku. A to nemluvím o veřejné paměti doby v Československu před rokem 1990.

Návrh by měl proto projít širokou, doslova celospolečenskou, a opakovanou debatou odbornou a politickou. I za účasti koalice a opozice, potenciálně dotčených osob, médií a zejména právníků.

V opačném případě by po jeho přijetí a používání mohly hrozit soudní spory, ústavní stížnosti a zejména stížnosti k Výboru OSN pro lidská práva či k Evropskému soudu pro lidské práva. Zda by to prospělo pověsti státu ve světě, nevím.

K žádné veřejné diskusi však ani po měsících přípravy, započaté v roce 2022, ze strany Ministerstva vnitra, které disponuje značným odborným aparátem, nedošlo.

O to více bychom měli vést širokou veřejnou debatu, zohledňující všechny úhly a dotčené hodnoty, kterou považuji za zcela nezbytnou (a zároveň běžnou) v každé občanské společnosti.

Politicky vzato, dnešní politická koalice může být příští či přespříští opozicí (a zase naopak). Střídání veřejné moci je běžné. Dnešní politická koalice by si proto měla a mohla být vědoma své přesahující politické odpovědnosti. Za pár let by se mohla třeba stát „vnitřním nepřítelem“ zrovna ona (anebo ne).

Ivo Telec

[petrp]

Čí je Národní muzeum? Ekonomka Radka Johnová má jasno
Vážený pane řediteli, pane doktore Michale Lukeši, obracím se na vás jako autorka skript VŠE Arts marketing, [Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1276-1], do kterých jste přispěl dvěma případovými studiemi [str. 224 - 229], a jako autorka knihy Marketing kulturního dědictví a umění. Art marketing v praxi. [Grada, ISBN 978-80-247-2724-0]. Obracím se na vás tímto otevřeným dopisem, protože se obávám, že by můj soukromý dopis skončil v koši sekretariátu, ale neskromně si myslím, že by vaše odpověď mohla zajímat více českých občanů.
...
Z pohledu marketingu České republiky i Národního muzea, abych se držela svého oboru, si vás dovoluji upozornit, že hlavní budova NM se velmi pravděpodobně ocitne na fotce každého návštěvníka Prahy, protože "Václavák" a "koně" cvakne každý. Jsou i turisté, kteří udělají zájezd "Evropou za dva týdny". Doma pak prohlížejí fotky, kde vlastně byli a co viděli. Mají se orientovat podle ukrajinské vlajky?

Divíte se českým občanům, že se jim to nelíbí? Nejde o zneužití instituce národního kulturního dědictví k vyjádření vašich soukromých politických preferencí? Znáte národní muzeum jiného státu, na kterém by přes celou fasádu visela vlajka cizího státu? Sundejte ten vyšisovaný hadr! Národnímu muzeu České republiky by slušela naše česká vlajka. Je hezčí a je naše. Ať se nemusíme ptát: "Quo usque tandem abutere patientia nostra?", tedy jak dlouho ještě budete zneužívat naši trpělivost a poškozovat dobré jméno NM i ČR.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... -ma-jasno/

[monterrey]

Vnitro zveřejnilo všechny údaje uživatelů datových schránek :

[/https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vn ... .czspoiler]

[homer]

Výběrové řízení na dostavbu jednoho nového bloku v Dukovanech je v plném běhu, členové vlády ale dali do pohybu větší jaderný plán. Zatím v politické rovině.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby kabinet Petra Fialy ještě v tomto funkčním období přišel s plánem na stavbu celkem čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.

„Přikládám tomu enormní význam a domnívám se, že ještě tato vláda by měla rozhodnout o výstavbě ne jednoho, ale rovnou čtyř nových jaderných bloků. Z pohledu české energetiky jde o jednoznačnou prioritu,“ řekl Seznam Zprávám Stanjura.

Ve hře je podle ministra i možnost, ze vítěz dukovanského tendru dostane příležitost stavět více než jeden blok. „Je to jedna z variant, o které bude vláda jednat,“ uvedl.

Zatím není jasné, jakým způsobem by vláda vybrala dodavatele. Možnost jí dává opce na dostavbu druhého bloku v Dukovanech a dalších dvou v Temelíně.

Jak připustil Stanjura, teoreticky by se o to mohl postarat vítěz aktuálně probíhajícího tendru v Dukovanech, o který se uchází francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.

Variantou je i to, že zatímco druhý dukovanský blok by postavil vítěz nynějšího tendru, zbylé dva v Temelíně by vyhotovil jiný zájemce.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/doma ... oky-228071

[Rado Info]

Armádní sklady u Mošnova budí emoce. Předzvěst základny USA, míní někteří
Křik i obviňování, ale také potlesk a snaha o vysvětlení. Atmosféra při první besedě o chystaném armádním logistickém centru u mošnovského letiště byla tento týden značně vzrušená.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/arm ... zpravy_jog
Co má plnit Mošnov v představách prezidenta Pavla?

[Ekolog]

Zkušenost na datové stránky. Taky jsem byl zveřejněn. Ptal jsem se na MV. O výmaz je možno požádat pouze u fyzických nepodnikajících osob, podnikající mají smůlu.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2023/03/ce ... h-expertu/
Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu 17 forenzních expertů

Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu až 15 forenzních expertů ministerstva obrany a dva forenzní experty Policie ČR. Oznámil to dnes náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci v Londýně, která se týkala možností potrestání válečných zločinů na Ukrajině. Předmětem diskuse bylo také zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů ruské agrese. V tiskovém prohlášení o tom informovalo ministerstvo spravedlnosti.

„Česká republika dlouhodobě podporuje Mezinárodní trestní soud a od začátku ruské agrese na Ukrajině se snaží poskytovat mu veškerou dostupnou pomoc a naplňovat jeho aktuální potřeby,“ uvedl Dvořák.

Konference v Londýně, kterou pořádala Británie a Nizozemsko, se zúčastnili zástupci 40 zemí, včetně hlavního prokurátora ICC Karima Khana a ukrajinského ministra spravedlnosti Denyse Maljuska.

Úvodem konference Khan potvrdil, že soud v Haagu minulý týden vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. ICC Putina a Lvovovou-Bělovovou stíhá konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Celodenní jednání v Londýně bylo zaměřené na shromažďování důkazů z Khanovy strany a jeho spolupráci s jednotlivými státy. Poté následovala diskuse o možnosti podpory obětí a svědků s cílem zamezení jejich opětovné traumatizaci v rámci procesu shromažďování důkazů, uvedlo v prohlášení ministerstvo spravedlnosti.

Politicky spoľahlivých

[Rado Info]

Záchod nebo zákon? Pojištění nebo postižení? S "Václavákem" se nemluví. Prezidentská soudcokracie.
Víte, že prezident Petr Pavel se neorientuje v Ústavě České republiky? Víte, že si při klíčovém projevu spletl zdravotní pojištění se zdravotním postižením, a že na místo slova zákon řekl slovo záchod? Víte, že média toto všechno z projevu vymazala a nabídla jen bezchybnou verzi? To všechno Vám ukážeme. A navíc se dozvíte, co si o činnosti českého prezidenta Pavla myslí americká umělá inteligence Elona Muska.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H3KsZ/zpravy-svet-p ... steinmeier
Pavel vidí Německo jako lídra ve vojenství. Steinmeier se těší na návštěvu Prahy

Českého prezidenta Petra Pavla v úterý dopoledne v Berlíně přijal jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier. Přijetím v prezidentském sídle na berlínském zámku Bellevue zahájil Pavel oficiální část návštěvy německé metropole. Pozdě odpoledne Pavla přijme také spolkový kancléř Olaf Scholz, toto setkání je ale označováno jako běžné bez oficialit. Na tiskové konferenci po setkání prezidenti mluvili o budoucí spolupráci a o současných výborných vztazích. Steinmeier ocenil pomoc Česka Ukrajině a Pavel vyzval k německému leadershipu, jak v ekonomické, tak vojenské oblasti či v obnově Ukrajiny. Steinmeier pozval Pavla znovu do Berlína na začátek září. Pavel pozval Steinmeiera na návštěvu České republiky v druhém pololetí. Steinmeier uvedl, že se již těší.

Po příjezdu do zámku Bellevue Pavla a jeho ženu Evu Pavlovou přivítal Steinmeier společně s manželkou Elke Büdenbenderovou. Poté následovalo přijetí hlavy českého státu s vojenskými poctami. Na společnou schůzku si prezidenti vyčlenili zhruba dvě hodiny, na které si naplánovali jednání mezi čtyřma očima a také debatu za účasti členů svých delegací.

Německý prezident v úterý poděkoval České republice za to, že na Slovensku vede mnohonárodní bojové uskupení NATO. Jeho součástí jsou také vojáci z Německa. Pavel upozornil, že Steinmeier ještě v pozici ministra zahraničí mluvil o nutnosti Německa dávat 2 % na HDP a byl označován za bojechtivého. Vzpomněl také na své výroky, kdy sám před Ruskou vojenskou expanzí varoval v pozici předsedy vojenského výboru NATO a byl označován za rusofoba.

Jsme v čase, kdy bychom měli začít psát novou kapitolu česko-německých vztahů, ale také evropských dějin. Jako střední Evropa můžeme mít sebevědomější a silnější hlas a pravě to by nás s Německem mělo přivést blíž k sobě. pic.twitter.com/GcUMI8CiMB
— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 21, 2023

Pavel uvedl, že by Německo mělo být leaderem Evropy ve vojenské oblasti, ve větší Evropské samostatnosti v rámci NATO. Steinmeier upozornil, že obě země podporují obranu východní křídla aliance a aktivně se na ní podílí. Česko v rámci battlegroup na Slovensku, Německo svými jednotkami v Pobaltí.

Pavel také německého prezidenta pozval na návštěvu České republiky v druhém pololetí letošního roku. „Já mám ohromnou radost z toho, že nejste ve funkci ani dva týdny a už jste navštívil Německo. Co nejdříve se pokusím najít příležitost k návštěvě České republiky,“ uvedl k pozvání Steinmeier.

Dnešní návštěva českého prezidenta v Berlíně je první od listopadu 2019, kdy se v německé metropoli Pavlův předchůdce Miloš Zeman setkal se Steinemierem u příležitosti oslav 30. výročí pádu berlínské zdi. Spolu se Zemanem tehdy do Berlína přijeli i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Der neue tschechische Präsident @prezidentpavel setzt seine Reihe von ersten Auslandsreisen fort. nachdem die Slowakei und Polen heute #Berlin besuchen werden. Hier trifft er sich mit seinem Amtskollegen #Steinmeier und nachmittags auch mit @Bundeskanzler. #Tschechien pic.twitter.com/pGgPmrUfQC
— Radio Politik (@RadioPolitik) March 21, 2023

Poslední bilaterální návštěva českého prezidenta v Berlíně se uskutečnila v září 2018, kdy se Zeman setkal nejen se Steinmeierem, ale i tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Spolkový prezident byl naposledy v Česku v srpnu 2021. Steinmeier tehdy do české metropole odcestoval symbolicky vlakem na znamení blízkosti obou hlavních měst, v Praze pak jako první německý prezident u krypty kostela v Resslově ulici uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Častým hostem je v Berlíně premiér Petr Fiala, který českou vládu vede od konce roku 2021. Poprvé v roli premiéra navštívil německou metropoli loni v květnu, kdy jednal se Steinmeierem a Scholzem. O měsíc později pak vystoupil s projevem na výroční akci Východního výboru německého hospodářství (OA), což je svaz předních podniků podporující hospodářské vztahy Německa se střední a východní Evropou. Letos v lednu byl v Berlíně potřetí, a to na hospodářské konferenci WELT Economic Summit. Na okraj této konference se setkal se Scholzem, tématem jednání byla obranná a energetická spolupráce.

Hácha...

[Rado Info]

Semín / Markvart / Belica – Trialog o výročí invaze USA do Iráku
Michal Semín je vydavatelem časopisu Te Deum a publicistou se zaměřením na politiku, náboženství a sociální etiku. Angažuje se v několika konzervativně zaměřených spolcích. Stál u zrodu domácího vzdělávání v České republice.

Petr Markvart je právník, který pracuje po celou profesionální kariéru v oblasti zahraničního obchodu. Prožil šest let na Blízkém východě a čtyři roky v západní Africe, kde aktivně působí dodnes. Je odborníkem v oblasti letectví, leteckého provozu a výcviku.

Miroslav Belica je arabista, bývalý diplomat, publicista. Na Blízkém východě prožil v řadě diplomatických funkcích patnáct let. Autor knih Co nezavály písky Mezopotámie, Naši lidé v Kaddáfího Libyi, Praha na hřbitově metropolí, Vzpomínky na Sýrii. Šéfredaktor revue Přísně tajné!

[petrp]

Profesionální zákrok před Národním muzeem
Ministr vnitra. Nesdílejte dezinformační videa. Ani ty manipulativní. Varování. Mohli byste mít svůj vlastní názor! Dávejte si na to pozor.

[petrp]

Otevřený dopis rektoru VŠE Petru Dvořákovi
Vážený pane rektore,
k případu děkana Miroslava Ševčíka jsme zaznamenali mnoho stanovisek a výzev a až neskutečně obrovské mediální pozornosti. My, se, jako odborníci, nechceme vyjadřovat k sice velmi mediálně vděčným, ale nepodstatným, detailům typu, zda děkan Miroslav Ševčík měl či neměl plnit občanskou povinnost pomoci člověku zraněnému Policií ČR. Veškeré mediální mnohačetné výstupy považujeme za čistě účelové odvádění pozornosti od zcela zásadního problému. A tím problémem je, že děkan Miroslav Ševčík se dlouhodobě otevřeně vyjadřuje k problémům české ekonomiky a zejména k jejímu katastrofálnímu stavu, a to z ryze odborného ekonomického hlediska.

Odborné názory děkana Miroslava Ševčíka plně souzní s Evropskou komisí, která již 16. února t.r. konstatovala, že česká ekonomika je odstrašujícím příkladem v EU. Rovněž banka Nomura upozorňuje, že ČR se svojí ekonomickou politikou řítí do strašlivé katastrofy. Česká republika má od roku 2021 nejvyšší ceny elektřiny (při nejnižších výrobních nákladech), nejvyšší ceny plynu, nejvyšší tempo zadlužování a nejvyšší inflaci mezi státy EU. Ceny v obchodech v ČR jsou i několikanásobně vyšší než v okolních státech, i těch, které mají výrazně vyšší mzdy. Klesá průmyslová výroba, řada firem propouští nebo i končí svoji činnost. Průmysl má v ČR nejnižší podporu v celé EU.
https://www.prvnizpravy.cz/sloupky/otev ... dvorakovi/

[petrp]

Leopardy. Dobré tanky. Pokud nezačne hořet...
Česká armáda, která se chlubí tím, že německý tank Leopard 2A4 prošel zkráceným testem a může být používán českými vojáky, budí velké rozpaky, že nebere ohledy na chybějící protipožární zařízení v prostoru věže. „Kdo za to ponese odpovědnost?“ zajímá se poslanec hnutí ANO Pavel Růžička v případě, že by došlo v těchto prostorách k požáru a následnému zranění či smrti vojáka. Zatím stroj nesplňuje nejnovější normy.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ret-732847

[homer]

České firmy už na Ukrajině rozjíždějí byznys

České firmy mohou najít na Ukrajině uplatnění v obnově energetických sítí, rekonstrukcích domů, dopravě nebo čištění vody, řekl v rozhovoru pro Právo zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Největší příležitostí je však stále výroba zbraní.

Je zájem o účast při rekonstrukci Ukrajiny?
Ano. Moje hlavní mise je v tom, dát dohromady tři pilíře pomoci, aby projekty byly úspěšné. První je, zjistit naprosto přesně, co Ukrajinci potřebují. Jaké jsou technické standardy u čističek vody, vzduchu, jak přesně má vypadat metro, tramvaj, vlaky… Poptávka se pak musí spárovat s českou nabídkou, co z toho, co Ukrajinci potřebují, dokážeme my dodat.

Třetí pilíř je financování. Bude to financováno z ukrajinského rozpočtu? Nebo to bude něco menšího, co zaplatíme z rozvojové pomoci? Nebo se to bude financovat přes mezinárodní finanční instituce? O tom jednám s partnery.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... s-40426273

[homer]

Padlých Čechů na Ukrajině je víc, tvrdí dobrovolníci

Černý týden pro české dobrovolníky na Ukrajině. Jeden medik byl před pár dny těžce zraněn, o víkendu padl voják. Oficiálně druhý od začátku války. Zabitých je prý ale mnohem víc, tvrdí dobrovolníci.
Místopředseda spolku Team4Ukraine Jan „Sully“ Heřmánek slyšel zhruba o deseti padlých krajanech.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/doma ... ici-228156

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ ... uva-732850
„Kroupa se rozvalil a volal Kolářovi.“ Učitelka vyhozená za Ukrajinu promlouvá

Vyhodili ji ze školy za nahrávku z hodiny, kde v roce 2022 údajně dezinformovala děti o válce na Ukrajině. Teď pražská učitelka Martina Bednářová, účastnice tří soudních řízení, oslovila ParlamentníListy.cz s prosbou, zda by se mohla k věci poprvé vyjádřit. Redakce ctí rovnost stran při soudním projednávání a učitelce vyhověla. Bednářová mluví o tom, jak se z jejího pohledu věc stala, i o údajné roli rodiny Kroupových, starosty Koláře či Seznam Zpráv.

Tato kauza minulý rok zahýbala Českem. Učitelka Martina Bednářová byla v dubnu 2022 odejita z pražské základní školy Na Dlouhém lánu. Důvodem byly výroky, kterými podle mínění školy pedagožka popírala události na Ukrajině. Žáci nahráli v hodině českého jazyka video, které mělo dotyčnou učitelku usvědčit. Ona však tvrdí, že se ničeho protiprávního nedopustila, a celý proces, ze kterého dodnes vznikly dokonce tři soudní spory, považuje za vykonstruovaný.

ParlamentníListy.cz se s Martinou Bednářovou, která je nyní nezaměstnaná a podle svých slov „prakticky nezaměstnatelná“, osobně sešly. Celý příběh má několik rovin a dnes přinášíme první část, ve které Bednářová popisuje kauzu kolem nahrávky a vyhazovu ze školy svýma očima.

Normální hodina češtiny

„Nebylo mi pořádně umožněno se k tomu vyjádřit,“ říká nám Martina Bednářová v jedné z žižkovských kaváren. „Kdykoli jsem totiž začala popisovat, jak se to doopravdy odehrálo, média to překroutila. Vážím si toho, že u vás mám prostor.“

„Bylo to 5. dubna 2022, probíhala klasická hodina českého jazyka – slohu,“ začíná své vyprávění Bednářová a vysvětluje, že mezi sedmým a devátým ročníkem základní školy mají žáci v rámci češtiny kapitolu, která se věnuje vztahu mezi médii a realitou. „Probíráme různá mediální sdělení, děti se učí kriticky číst apod. Přičemž je logické, že když máte nějaké mediální sdělení, sáhnete po tom, co je zrovna aktuální,“ vysvětluje učitelka.

Právě proto si prý tenkrát zvolila rusko-ukrajinský konflikt. „To téma bylo všude, setkali se s ním všichni. A tak jsem žákům řekla: Pojďme si o tom něco říct. Co o tom víte? A děti začaly odpovídat. Přičemž vše byly odpovědi kusé, povrchní, bez kontextu. Jako by četli jen nadpisy,“ popisuje Bednářová. „Proto jsem jim řekla, dobrá, pojďme o tom tedy zjistit něco víc.“

Učitelku útržkovitá informovanost žáků velmi překvapila. „Uvědomila jsem si, že čerpají pořád z těch samých zdrojů – nejvíc ze Seznamu nebo ČT. Znají jen jednu stranu věci, neumějí to zasadit do kontextu, neuvažují o příčinách války apod. V jejich podání to znělo, jako kdyby svět začal 24. února 2022.“

Poté, co Bednářová sdělila téma hodiny, zapnuli dva přítomní žáci nahrávání na svých mobilních telefonech. Přitom používání mobilů během vyučování zakazuje školní řád.

„Mně tedy přijde, že museli nahrávat už někdy předtím, možná každou hodinu, kdoví,“ připouští Bednářová. „Tato inkriminovaná nahrávka totiž začíná tím, když mluvím o rozpadu Sovětského svazu. Než se dostanu k jádru a k tomu, co odstartovalo tu kauzu, tak to chvíli trvá. Nevím, co by žáky tak iritovalo na rozpadu SSSR, že zrovna v tu chvíli zapnuli nahrávání. Chápala bych to, kdyby začali nahrávat až v momentě, kdy došlo na válku, ale tohle mi přijde fakt divné…“

Martina Bednářová prý ví, kteří konkrétní žáci nahrávku pořídili. „Je to chlapec a dívka. Oba přitom mají velké problémy s češtinou.“ Učitelka nevylučuje, že motivem tedy mohla být i jakási pomsta za špatné známky. Jinak je prý však kantorka mezi žáky oblíbená. „Když ta věc vypukla, někteří rodiče dokonce chodili do školy se za mě přimlouvat. Ale nepomohlo to.“

Tenkrát tedy hodinu normálně odučila. Většina hodiny se nesla v duchu debaty, což prý nahrávka dokazuje. Jenže oficiálně se na veřejnost dostal zmanipulovaný útržek. „Seznam Zprávy tu osmnáctiminutovou nahrávku sestříhaly a vybraly z toho nejhorší fráze. Určité pasáže byly navíc uměle zesíleny, což mi přijde naprosto zrůdné,“ líčí ParlamentnímListům.cz Martina Bednářová. Reportáž byla na nejčtenějším českém zpravodajském serveru umístěna asi týden poté, co proběhla hodina češtiny. Vzápětí se rozpoutal mediální hon, který Martinu Bednářovou vystrnadil ze školství a dodnes negativně ovlivňuje její život.

Zítra už nechoď

Jak se vlastně nahrávka dostala k rukám Seznamu? Martina Bednářová neměla tušení, že ji žáci nahrávali. Zprvu se nic nedělo. Ještě druhý den po výuce seděla Bednářová v porotě literární soutěže.

„7. dubna pak za mnou přišla paní ředitelka Renata Riedlová, že musím okamžitě za ní do ředitelny. A tam seděl pan František Kroupa,“ vzpomíná Bednářová. František Kroupa je syn disidenta Daniela Kroupy, bratr Mikuláše Kroupy a Janka Kroupy – novináře Seznam Zpráv.

Syn Františka Kroupy přitom chodí právě na základní školu Na Dlouhém lánu, a dokonce do stejné třídy, kde ještě před rokem učila Martina Bednářová. Na osudné hodině českého jazyka, ze které byla pořízena nahrávka, tedy také byl. Je možné, že právě skrze syna se nahrávka dostala ze třídy až do redakce Seznam Zpráv.

Když sedmého dubna přišla Martina Bednářová do ředitelny, seděl prý František Kroupa na pohovce. „Naprosto nevkusně rozvalený. Já jsem byla posazena na židli naproti němu jako na pranýř. V té chvíli jsem ještě vůbec netušila, o co jde. Kroupa pouze nepříjemným tónem sdělil, že má na mě materiály, které předal advokátům, aby posoudili, zda jsem se dopustila trestného činu. Byla jsem naprosto v šoku. Tím víc, když Kroupa vytáhl telefon se slovy s dovolením si budu nahrávat. V tu chvíli jsem začala oponovat, a hlavně jsem ho žádala, aby mi řekl, proč vlastně vůbec přišel?“ popisuje dramatickou situaci v ředitelně Bednářová. Požádala také, aby byl ze schůzky pořízený zápis.

František Kroupa se následně plamenně rozhovořil. „Mluvil o Krymu, Donbasu, Putinovi… To se nedá tady takhle vypovědět, to byla prostě masírka. Ale já už tušila, kam tím míří.“

Když zástupkyně ředitelky odmítla pokračovat v zápisu, protože připomínal spíše politickou přednášku, Kroupa nakonec vytasil inkriminovanou nahrávku.

„Já jsem zůstala jako opařená,“ říká Bednářová. „Hlava mi to nebrala. Tak on tam přijde, rozvalí se na gauči a pak vyhrožuje nahrávkou, která je pořízena proti školnímu řádu?“

Ředitelka školy Renata Riedlová se prý za Martinu Bednářovou nepostavila. „Neřekla nic, jen mlčky seděla a sledovala to divadlo.“ Přitom prý do té doby mezi sebou měly obě ženy normálně fungující vztah. Ani se zbytkem učitelského sboru neměla Bednářová problém. V této krizové situaci se jí však nikdo nezastal. Bednářová nicméně chápe, že roli v tom mohl hrát strach z medializace, emoce a celkově napjatá atmosféra, kterou měl rozdmýchávat právě František Kroupa.

„Ten potom zavolal tehdejšímu starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi. Představte si, že tam sedíte, posloucháte, jak o vás hovoří, tváří se důležitě, pak zavěsí a obrátí se k ředitelce se slovy: ‚Tak co s ní uděláme?‘ Neuvěřitelná sprostota,“ pohoršuje se nad chováním Kroupy Bednářová.

Bratr známého reportéra měl přitom do školy častokrát chodit v úplně jiné roli: „Před každým vysvědčením obcházel učitele a přimlouval se za lepší známky pro syna,“ vzpomíná Martina Bednářová.

Sedmého dubna 2022 se však František Kroupa choval velmi neurvale a pořízenou nahrávku odmítal Martině Bednářové přehrát. „I přes moje protesty trval na tom, že ji přehraje jen paní ředitelce. Byla jsem potupně vykázána ven a potom jsem odešla učit další hodinu. Když jsem se po nějaké době vrátila zpět do ředitelny, ředitelka mi jen řekla ‚zítra už nechoď‘.“

Podle Bednářové ředitelka svou roli nezvládla: „Mělo se to řešit úplně jinak. Navíc mě dostalo, že poté redakci Seznamu dovolila jít do školy druhý den nahrávat.“ Samotná reportáž, kterou Seznam Zprávy ve škole Na Dlouhém lánu natočily, však podle Bednářové neprobíhala za standardních podmínek: „Děti musejí mít v těchto případech povolení k nahrávání, spoustě dětí to ale rodiče nedali. Přesto vím o pár dětech, které tam jejich učitelé i přes nesouhlas rodičů poslali. V jednom záběru jsou ve třídě dokonce dvě děti, které tam ani nepatří,“ upozorňuje na nesrovnalosti v reportáži Seznamu Martina Bednářová.

Horší než vrah

Pro Martinu Bednářovou začala touto kauzou těžká cesta. Lemovaná je třemi soudy, ve kterých vystupuje střídavě jako žalovaná i poškozená.

První spor vede se svým někdejším zaměstnavatelem, Základní školou Na Dlouhém lánu. „Po té výpovědi a pod tlakem všech událostí jsem to zdravotně odnesla,“ líčí následky stresující situace učitelka. „Skončila jsem u doktorky s tlakem 240/170, ale ona přesto napsala, že jsem práceschopná. Zřejmě se bála, když začaly vycházet všechny ty články, že by se do té kauzy mohla taky namočit.“ Přístup praktické lékařky prý Bednářovou hodně mrzí. „V dnešní době se lidé už opravdu bojí udělat krok stranou, vymezit se, postavit se za svůj názor. Tady šlo přitom o zdraví a klidně i o život.“

Asi po třech týdnech se Martina Bednářová dala trochu dohromady a vyrazila opět do školy. „Výpověď jsem totiž dostala jen ústně, žádný papír, nic. Během té doby, co jsem byla doma s tlakem, mi ředitelka ani jednou nezavolala, žádný kontakt ze strany školy nebyl. Tak jsem se tam vrátila, abych zjistila, co a jak.“

Ředitelka Renata Riedlová však Martině Bednářové sdělila, že s ní už dále nepočítají. Ta se tedy vrátila domů a od té doby je bez místa. Pro ženu, která celý život zasvětila vzdělávání nových generací, je to těžká rána. A nejen psychická, ale i materiální. „Manžel pracuje také ve školství, ale jako nepedagogický pracovník. Finančně z jednoho platu si tedy moc vyskakovat nemůžeme.“

Bednářová přitom v mezidobí několik pracovních příležitostí měla, ale když školy zjistily, o koho jde, nepřijaly ji. „Kamkoli zavolám a představím se, tak si to brzy pospojují a nakonec od spolupráce couvnou. Tahle kauza mi tedy zavařila opravdu dost. Jen si vezměte, že jména vrahů se v soudním řízení anonymizují, ale jméno učitelky, která neudělala nic špatného, je vláčené bahnem,“ pozastavuje se nad paradoxem situace Martina Bednářová.

Z pracovněprávního sporu politický proces

Na školu tedy podala žalobu, protože si myslí, že její výpověď neměla oporu v zákoně. Celý soudní spor, který vyvrcholil 27. 2. 2023 však podle Bednářové neprobíhal férově: „Už jen skutečnost, že tyto pracovněprávní žaloby se běžně řeší jen pár měsíců, a u mě to trvalo skoro rok, je trochu divná.“

Chování soudkyně JUDr. Lady Horákové a její přístup k věci prý Bednářovou šokoval: „Styl, jakým hovořila ke mně, resp. k mé advokátce, byl úsečný, na druhou stranu reagovala úplně jinak. Našim argumentům a požadavkům nebylo vyhověno. Soudkyně nepřijala důkazy, které jsou pro pracovněprávní spor velmi podstatné, např. zaprotokolovat mou třicetiletou pedagogickou praxi a řadu profesních úspěchů – to bylo odmítnuto jako irelevantní důkaz.“

Naopak byla dávána přednost důkazům, které s pracovněprávní podstatou soudu vůbec nesouvisely. „Protistrana předkládala odborné posudky od pracovníka Jana Šíra z katedry politologie. To je ale úplně něco jiného. Zaznívaly tam argumenty typu, že moje výroky jsou neslučitelné s principy demokratického školství. Co jsou ale ty principy? Já nic takového nečetla ani nepodepisovala,“ rozhořčuje se Bednářová.

„Ten soud se zkrátka věnoval politice, a na to jsme s mou advokátkou nebyly připravené. Nemohly jsme se tedy adekvátně bránit,“ popisuje své zklamání nad justicí Martina Bednářová a dodává, že nad podivným jednáním soudu se prý pozastavovala i přítomná veřejnost. „Seděla tam paní spisovatelka Procházková, paní redaktorka Hoření, bývalá soudkyně pro Prahu a další osobnosti... Lidé odcházeli znechucení.“

Soud se Základní školou Na Dlouhém lánu sice Martina Bednářová prohrála, ale odvolá se. „Chci to maximálně medializovat a nejraději bych byla, aby se natáčelo přímo v soudní síni,“ říká Bednářová. „Chci, aby veřejnost viděla a slyšela, jak vypadá justice v Česku v jednadvacátém století. Nikdy by mě nenapadlo, že se vrátí politické procesy, ve kterých nepůjde o spravedlnost, ale o ideologii.“

Co se týče vztahu k válce na Ukrajině, Martina Bednářová si stojí za tím, že lidé by měli vyhledávat různorodé informace. „V tomto případě jsme informováni jednostranně, ale v jiných zemích tomu tak není. Například ve Francii nebo Německu mají lidé mnohem objektivnější informace než tady. Když u nás chcete poznatky i z druhé strany, jste hned kolaborant a zrádce.“

Výroky, které zazněly v nahrávce z hodiny českého jazyka, je prý schopna a ochotna podložit důkazy. „To si však nechám až do trestního řízení, to tady teď rozebírat nemohu, nezlobte se.“

Učitelka Martina Bednářová je ochotna s ParlamentnímiListy.cz hovořit i o dalších soudech, ve kterých figuruje. Postupně přineseme podrobnosti.

taký obyčajný fašizmus... Komunistická ŠTB len čumí s otvorenou hubou a neveriacky krúti hlavou.