Česká republika

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ruske-invest ... ecne-vyse/
Ruské investice v Česku se loni snížily o 5,3 miliardy korun, tedy zhruba o jednu sedminu předválečné výše

Objem ruských investic v České republice se loni výrazně snížil. Podle aktuálních statistik České národní banky došlo k poklesu o 5,3 miliardy korun, z toho o 4,2 miliardy se zmenšil základní kapitál firem pod ruskou kontrolou. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu už u nás zkrátka ruští investoři nejsou vítáni. Někteří své firmy v Česku prodali, další podniky pod ruskou kontrolou zkrachovaly.

Podle neoficiálních zpráv z trhu to dnes ruští podnikatelé nemají v Česku jednoduché. Banky jim odmítají zakládat účty a poskytovat úvěry. Také možní obchodní partneři se ruských byznysmenů často štítí a drží si od nich odstup. Například dodavatelé zařízení pro jaderné elektrárny s ruskými vlastníky, jako je MSA či Arako, mohou na zakázky při stavbě nových jaderných bloků zapomenout. Ruská agrese proti Ukrajině a válečné zločiny okupantů proti civilnímu obyvatelstvu zkrátka silně ovlivnily také byznysové prostředí.

Navzdory výše řečenému zůstává objem ruských investic v České republice poměrně vysoký. Podle posledních známých údajů ke konci roku 2021 dosahoval jejich celkový objem 29,5 miliardy korun a loni se tak zmenšil (na úrovni základního kapitálu) zhruba o jednu sedminu. Oproti investorům z jiných zemí se zde objevuje nebývale vysoký podíl soukromého nákupu nemovitostí, který tvořil víc než než polovinu celkového objemu investic – konkrétně 18,2 miliardy korun.

Naopak objem ruských investic do „byznysu“ je menší. Rozptýlen byl mezi větší počet oborů, nejčastěji spadal do zpracovatelského průmyslu (3,25 miliardy korun), bankovnictví a pojišťovnictví (2,2 miliardy), komerčních nemovitostí (1,7 miliardy) a oblasti ubytovacích a stravovacích služeb (1,5 miliardy korun). Statistiku stavu přímých zahraničních investic ke konci loňského roku zatím ČNB nezveřejnila.

Situaci nicméně komplikuje fakt, že část českých podniků kontrolují nebo kontrolovali ruští investoři nepřímo. Například plzeňská Škoda JS měla do loňského června za vlastníka nizozemskou OMV B.V.. koncovým vlastníkem však byla ruská Gazprombank.

Dalším známým případem je velkoobchod s pracovními oděvy Cerva Group, který vlastní byznysmen Valentin Tikanov prostřednictvím kyperské firmy Fastpath Solutions. Samotný Tikanov má v Evidenci skutečných majitelů firem uvedené kyperské občanství. Také původem ruští vlastníci velké a ziskové IT firmy JetBrains už dnes mají v registru zapsanou kyperskou státní příslušnost.

Shrnutí vývoje okolo známých českých firem s ruskými majiteli přinášíme v následujícím přehledu:

• Sberbank CZ se stejnojmenným ruským vlastníkem patřila mezi středně velké banky na českém trhu s objemem klientských vkladů 72 miliard korun. Po prvních zprávách o ruském záměru anektovat východní Ukrajinu z ní začali lidé a firmy ve velkém stahovat peníze. Výsledkem byl zásah ČNB a odebrání bankovní licence. Dnes je Sberbank CZ v likvidaci, insolvenční správkyně rozprodává pohledávky a další majetek.
• Škoda JS měla již delší dobu problém získávat nové zakázky v oboru dodávek zařízení a služeb pro jaderné elektrárny. Koncový ruský vlastník – Gazprombank – byl totiž na sankčních seznamech v USA a Británii. Situaci vyřešil prodeji firmy. V prvním kroku ji loni v červnu převzala firma Wood & Company Financial Services, po získání potřebných povolení antimonopolních orgánů se v listopadu stal vlastníkem ČEZ.
• Na konci dubna 2022 přešel do českých rukou podnik Aircraft Industries z Kunovic u Uherského Hradiště. Výrobce malých dopravních letadel L-410 do té doby nepřímo vlastnil ruský oligarcha Iskander Machmudov a většina vyrobených letounů směřovala do Ruska. Současným vlastníkem je Ompo Holding (mateřská společnost Omnipolu), který vlastní Richard Háva a jeho synové.
• Ve vážných ekonomických problémech se potácí ČKD Blansko Holding, strojírenský podnik zaměřený na výrobu turbin a dalších zařízení pro vodní elektrárny. Již několik let má potíže se získáváním zakázek a propouští zaměstnance. Jak v květnu 2022 uvedla Česká televize, Finanční analytický úřad (FAÚ) vydal předběžné opatření, kterým zmrazil akcie ČKD Blansko Holdingu. Za reálného koncového vlastníka je totiž považován poslanec ruské Státní dumy Andrej Trifonov, který se kvůli podpoře agrese vůči Ukrajině dostal na sankční seznam Evropské unie.
• Podnik Moravia Gas Storage vlastní nejmodernější podzemní zásobník v Česku, nachází se u Dambořic na jižní Moravě. Polovinu akcií zde má skupina KKCG miliardáře Karla Komárka, druhou drží ruský Gazprom. Ten si pronajal 90 procent kapacity a „proslavil“ se tím, že před zimou 2021/22 zásobník nenaplnil. Výsledkem byl zásah české vlády a poslanců, kteří novelou energetického zákona umožnili zabavení nevyužité kapacity a její přenechání jiným zájemcům. Objevily se i úvahy o vyvlastnění podílu Gazpromu v moravském zásobníku, ale zatím se tak nestalo.
• Na počátku listopadu 2022 prodal ruský podnik NVision Group dceřinou společnost NVision Czech Republic trojici topmanažerů balkánského a ukrajinského původu. Na transakci upozornil web Seznam zprávy, který připomněl, že NVision vlastnil miliardář s vazbami na Kreml Vladimir Jevtušenkov. Pro český podnik, který se zaměřuje na výrobu elektrosoučástek pro telekomunikace a automobilový průmysl, se jednalo o vítanou změnu.
• Ruského vlastníka má stále známý zpracovatel drahých kovů Safina z Vestce u Prahy. Od podzimu 2014 ji vlastní ruská Renova Group oligarchy Viktora Vekselberga. Podle zápisu v Evidenci skutečných majitelů ji prý už neovládá. Jako reálný koncový vlastník je od června 2019 zapsán ruský byznysmen Alexandr Okatov, který dříve pro Vekselberga pracoval. Na rozdíl od něj se však nenachází na sankčním seznamu Spojených států.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/0 ... t-se-lisi/
Sekundární užití zdravotnických dat si žádá legislativní úpravu. Názory, jak to udělat, se liší

Lednový nález Ústavního soudu a také návrh nařízení EU o vzniku evropského prostoru pro zdravotnické údaje (EHDS) otevřel mimo jiné debatu i o tom, jak jsou u nás vlastně tato data sdílena a takzvaně sekundárně využívána, například pro účely vědy a výzkumu. Podrobněji tématu nedávno věnoval také Zdravotnický deník i jeden ze svých kulatých stolů. V této souvislosti vstupuje do hry aktuální návrh novely zákona o zdravotních službách, který se snaží upravit pravidla pro další nakládání s daty ze zdravotnické dokumentace. Z reakcí na ministerský návrh je zřejmé, že názory na to, kdy se z výsostně osobních zdravotních údajů stávají data „neosobní“ a jak (a zda vůbec) má být jejich další užití upraveno legislativně, se liší.

Návrh novely zákona o zdravotních službách, kterou ministerstvo zdravotnictví předložilo vloni v prosinci do meziresortního připomínkového řízení, se mimo jiné snaží vyjít vstříc sdílení a dalšímu zpracování zdravotních údajů tímto ustanovením: „Poskytovatel je oprávněn zpracovávat zdravotnickou dokumentaci tak, že provede pseudonymizaci nebo anonymizaci osobních údajů, které jsou její součástí. Takto vzniklé informace se nepovažují za zdravotnickou dokumentaci.“

V následném připomínkovém řízení se však tento text setkal s kritikou. Připomínky by se daly shrnout zhruba takto: to, co ustanovení obsahuje, je v zásadě zbytečné, a to, co by obsahovat mělo, v něm čtenář nenalezne.

Anonymní data nejsou osobní data
Připomeňme, že zpracování osobních údajů se řídí nařízením EU o ochraně osobních údajů, obecněji známém pod zkratkou GDPR. Údaje o zdravotním stavu jsou podle této normy velmi citlivá osobní data tzv. „zvláštní kategorie“, která lze v principu zpracovávat a sdílet pouze s výslovným souhlasem příslušné osoby, v našem případě pacienta. Aby tento souhlas nebyl potřeba, resp. aby zpracování jeho údajů nepodléhalo přísným podmínkám GDPR, je nutné z nich učinit data „neosobní“ a upravit je – anonymizovat – tak, aby z nich nebylo možné identifikovat konkrétního jedince. (Více o anonymizaci zdravotních údajů si můžete přečíst také v našem rozhovoru s Alešem Tichopádem.)

Z tohoto pohledu je minimálně první část onoho v úvodu zmíněného ustanovení podle ministerstva vnitra nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů zbytečná, protože oprávnění provádět anonymizaci a pseudonymizaci osobních údajů obsahuje již GDPR, které platí ve všech státech EU stejně. Anonymizovaná data navíc nejsou osobní údaje, nelze je tedy považovat za součást osobní zdravotní dokumentace, čímž pádem se stává nadbytečnou i druhá část ministerského návrhu.

U pseudonymizovaných dat je nicméně situace odlišná. Jde o data částečně anonymizovaná, a to způsobem, kdy se z nich odstraní část umožňující určení konkrétního člověka (například odstraněním jména, rodného čísla apod.). Jejich držitel, například zdravotní pojišťovna, však má stále v ruce pomyslný klíč, který mu umožní zpětně příslušné osoby identifikovat. Proto GDPR stále považuje tato data za osobní. Nicméně povoluje jejich další využití bez výslovného souhlasu těch, kterých se týkají, pokud ovšem, jak upozorňuje ve svým připomínkách třeba Úřad vlády, jsou pravidla pro to zakotvena v zákoně.

Novela zákona o zdravotních službách by tak především měla obsahovat podrobnější popis toho, jak je možné s pseudonymizovanými daty nakládat, za jakým účelem (například vědy a výzkumu či vzdělávání) a jakých podmínek a také komu je lze předávat.
Potíže se souhlasem

„Byť by data měla být pro účely vědy a výzkumu zpracovávána primárně v anonymizované podobě, ne všechna pacientská data efektivně anonymizovat lze,“ sdělila Zdravotnickému deníku advokátka Barbora Dubanská ze think tanku Ministr zdraví a jako příklad uvádí pacienty se vzácnými onemocněním. „V mnoha výzkumných projektech se tak pracuje s pseudonymizovanými pacientskými daty, které však nadále zůstávají osobními údaji. Právě s využitím těchto dat vznikají v praxi problémy v důsledku chybějící právní úpravy,“ vysvětluje Dubanská, proč je vhodné nakládání s pseudonymizovanými daty v zákoně upravit.

V jednom případě podrobnější úprava zpracování dat existuje, a to u klinických hodnocení. „To se však týká pouze výzkumu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Pro zpracování pacientských dat při celé řadě dalších vědeckých aktivit, jako jsou například observační studie, nejrůznější analýzy či i absolventské práce, v evropském ani českém právním řádu zákonné zmocnění nenalezneme,“ konstatuje expertka na ochranu osobních údajů Anna Gelety z advokátní kanceláře dubanska & co.

Právě proto se výzkumníci v současné době neustále potýkají s nutností získávat souhlasy pacientů s užitím jejich dat. To však přináší naprosto konkrétní problémy. A začít můžeme hned na začátku, u jejich pořizování. „Typickým příkladem jsou retrospektivní studie, kdy lékař či výzkumník potřebuje zpracovat pacientská data získaná v minulosti. V takovém případě totiž nezbude než zpětně oslovit s žádostí o udělení souhlasu všechny pacienty, jejichž data jsou pro studii vhodná,“ popisuje Gelety.

Mnozí poskytovatelé zdravotních služeb proto podle ní v praxi přistoupili k získávání obecných souhlasů s užitím pacientských dat pro (budoucí) vědecké účely. Tím však naráží na další problémy. Souhlas by totiž měl být udělován pro konkrétní vědecký projekt či alespoň oblast výzkumu. To je zpravidla možné u onemocnění, která se dlouhodobě zkoumají a vědecký potenciál dat je zřejmý již při přijetí pacienta do péče. U spousty dat se však jejich vědecký potenciál může ukázat až dodatečně, například jejich komparací s dalšími případy v čase. „Souhlas může pacient také kdykoli odvolat, čímž výzkumník ztratí možnost jeho data dále zpracovávat,“ připomíná dále Gelety.
Možností je více, ale je co vysvětlovat

Jak by tedy mohl právní rámec, v němž bude možné s pseudonymizovanými pacientskými daty nakládat, vypadat? „Měl by definovat (a) pro jaké účely lze tato data zpracovávat – účely vědy, výzkumu, vzdělávání, případně další, (b) zda se tak má dít jen ve veřejném zájmu nebo lze uvažovat i o zájmech soukromých, (c) co musí být splněno, aby byla zajištěna ochrana práv pacientů (například sankce za úmyslné jednání směřující k identifikaci konkrétní osoby), a též (d) kterým dalším subjektům lze taková data případně ke stanoveným účelům předat,“ vypočítává Gelety, která se při tom netají inspirací zákonodárstvím jiných států, například Irska či Itálie.

V nejednoznačných případech si některé evropské státy dokonce pomáhají ustanovením etických komisí, které posuzují jednotlivé projekty a legitimitu účelů, pro něž mají být data zpracována či předána třetí osobě.

„Možností, jak tomu přistoupit, je mnoho. Především by nová právní úprava měla odpovídat společenským potřebám na jedné straně a nezasahovat nepřiměřeným způsobem do práv a oprávněných zájmů pacientů na straně druhé,“ uzavírají společně Dubanská a Gelety.

Při pohledu do připomínek, které byly ministerstvu zdravotnictví k návrhu novely zákona o zdravotních službách zaslány, je nicméně zřejmé, že kolem ustanovení o anonymizaci a pseudonymizaci dat se ještě odehraje (nebo možná již odehrává) řada polemik a mnoho vysvětlování. Například Česká lékařská komora (ČLK) v zásadě nechce vůbec připustit, aby s daty ve zdravotnické dokumentaci bylo nakládáno v jiném režimu než jako s osobními daty, a nejraději by byla, aby zákon žádné takové ustanovení vůbec neobsahoval.

Posléze sice ČLK připouští variantu podrobnější úpravy („Pokud by předmětné ustanovení mělo být přijato, mělo by být jasně doplněno o rozsah účelů, k nimž lze anonymizovaná citlivá data a v jakém rozsahu použít“), nicméně současně by podle komory měla být zachována povinnost předchozího udělení souhlasu pacienta s tímto postupem tak, jak se to praktikuje dnes.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HZL7N/zpravy-domov- ... mrt-zaloba
Kellnerovi označují tři viníky tragické smrti miliardáře. Podíl na ní měla lehkovážnost

Žaloba pozůstalých po nejbohatším Čechovi Petru Kellnerovi, který zahynul po pádu helikoptéry na Aljašce v březnu 2021, míří na tři firmy, které majiteli finanční skupiny PPF poskytovaly dopravu, ubytování a další služby, uvádí web Seznam Zprávy. Žaloba podaná k soudu na Aljašce se podle něj ve dvou ze tří bodů týká údajné nedbalosti trojice firem. Ve třetím bodě rodina žádá náhradu škody za lehkovážnost žalovaných, píše server. Okolnostem Kellnerovy smrti jsme sče věnovali také zde.

Vrtulník s Kellnerem, dvěma dalšími klienty a dvěma horskými vůdci předloni v březnu havaroval poblíž ledovce Knik krátce poté, co manévroval nad hřebenem. Stroj se následně svezl asi 150 metrů po svahu, kde zůstal ležet. Už z dřívější civilní žaloby, o jejímž podání informoval web Anchorage Daily News loni v dubnu, vyplynulo, že Kellner zřejmě přežil havárii vrtulníku v horách na Aljašce, zemřel však při čekání na přílet záchranářů, který podle žaloby trval příliš dlouho kvůli selháním firmy, jež stroj provozovala.

Právě na dlouhou časovou prodlevu, která po nehodě následovala, poukazuje také žaloba rodiny Kellnerových. Ta původně chtěla s právními kroky vyčkat až do vydání závěrečné zprávy amerických úřadů k okolnostem tragédie. „Vyšetřování však ani po více než dvou letech není ukončeno. Vzhledem k tomu, že 27. března 2023 uplynula podle amerického práva dvouletá promlčecí lhůta pro podání občanskoprávních žalob, nezbylo rodině než urychleně konat,“ stojí v prohlášení, které počátkem dubna vydala skupina PPF.

Podle serveru Seznam Zprávy míří žaloba na firmy Soloy Helicopters, Triumvirate LLC a Third Edge Alaska. Ty Kellnerovi společně poskytovaly dopravu, ubytování nebo průvodcovské a další služby před heliskiingovým výletem i během něj.

Body obžaloby jsou tři. Dva z nich se zabývají nedbalostí žalované trojice firem, která vyústila v Kellnerovu smrt a v důsledky s ní spjaté, jako jsou náklady na pohřeb či psychologickou péči pro pozůstalé. Podle každého z těchto dvou bodů by žalované společnosti měly zaplatit škodu přes 100.000 dolarů, tedy více než 2,1 milionu Kč. Jejich přesná výše ovšem bude prokázána až v průběhu soudního řízení, uvádí server. Stejně tomu bude i v případě třetího bodu, ve kterém rodina požaduje náhradu škody za lehkovážnost.

„Jednání provozovatelů svědčí o vědomé neúctě a bezohledné lhostejnosti k bezpečnosti jejich cestujících, včetně pana Kellnera,“ konstatuje podle Seznam Zpráv žaloba. Jednání firem bylo podle rodiny motivováno finančním ziskem a nepříznivé důsledky jejich jednání jim byly známy.

Žalovaná trojice firem podle žaloby nemonitorovala danou oblast ani stav stroje, který skupině asistoval, a neudržovala nepřetržitý kontakt s pilotem a průvodcem na palubě. Problémem však měl být i nouzový lokalizační vysílač, který se při nárazu podle obžaloby neaktivoval.

Souhra všech těchto faktorů tak podle žaloby zapříčinila to, že se žalovaná trojice firem o nehodě nedozvěděla včas, a okamžitě proto nezahájila náležité záchranné operace. Kdyby zraněným byla poskytnuta lékařská péče, mohla alespoň některým zachránit život, píše se v žalobě.

„Podle dostupných svědectví byly záchranné jednotky na místo neštěstí povolány až několik hodin po havárii, a je tudíž evidentní, že některé osoby musely pochybit,“ uvedl počátkem dubna v prohlášení zaslaném ČTK mluvčí PPF Leoš Rousek.

Kromě Kellnera přišli při havárii z 27. března o život také český trenér snowboardingu Benjamin Larochaix, pilot Zachary Russell a dva horští vůdci: Gregory Harms a Sean McManamy. Nehodu přežil jen Čech David Horváth, jehož z vraku dostali záchranáři asi šest hodin po nehodě, v oblasti přitom panovaly teploty hluboko pod nulou. Horváth loni zažaloval firmu Soloy Helicopters, která vrtulník provozovala. Tvrdí, že společnost reagovala na havárii příliš pozdě.

Na společnost Soloy Helicopters mířila také žaloba podaná jménem partnerky horského vůdce Harmse a jeho dítěte, která tvrdila, že pilot helikoptéry neměl na podobné lety dostatečné zkušenosti a firma neměla patřičný dohled nad svým strojem a příliš pozdě upozornila na jeho zmizení.

[petrp]

Jan Kavan: Během války ve Vietnamu, Afghanistánu a Íráku se američtí sportovci olympiády účastnili

[petrp]

Policie držela svědka proti Rittigovi a spol. v ochraně a dokonce ho i vyplácela. Jeho společnost si koupila čerpací stanici za 5 milionů
Podnikatel Jaroslav Kubiska je zastupitelem města Kamenice nad Lipou za Přísahu Róberta Šlachty. Jeho firma Luxway vlastní od loňska pozemky a čerpací stanici, kterou provozovala jiná společnost rodiny Kubisků. Luxway v rámci této transakce zaplatila 5 milionů korun. Původ peněz není znám, v kupní smlouvě není uvedena ani hypotéka, ani půjčka. Kubiska byl v minulosti spolupracujícím obviněným ve dvou mediálně známých případech, ve kterých figuroval mimo jiné lobbista Ivo Rittig: sedmnáctihaléřových provizích za výrobu jízdenek pražského dopravního podniku a v kauze Oleo Chemical. Dnes vychází najevo, že si jej policie a státní zastupitelství pro soudy velice pečlivě připravovalo. Ale především to, že jej Šlachtův Útvar pro odhalování organizovaného zločinu také potají vyplácel z fondů takzvaných zvláštních finančních prostředků.
https://ekonomickydenik.cz/policie-drze ... 5-milionu/

[petrp]

My, vy, oni… aneb transgender na jednom českém gymnáziu
„Na gymnáziu učím devatenáctým rokem a prvních patnáct let by mě nenapadlo ani ve snu, že se s někým takovým setkám, nebo jej dokonce budu učit“, napsala nám jedna paní učitelka jednoho nejmenovaného gymnázia v nejmenovaném městě. „Už nejméně 10 let sleduji dění kolem tzv. transgenderu v západní Evropě a USA a vždycky jsem si říkala, kdy to budeme řešit u nás. A je to tady! Najednou se na naší škole s transgender studenty takzvaně roztrhl pytel, a proto bych se s vámi ráda podělila o své zkušenosti a zážitky…“
https://www.konzervativninoviny.cz/my-v ... gymnaziu/?

[Rado Info]

Jak se vyrábí prezident: Danuše byla méně tvárná. Média nechtěla Babiše. Tým Petra Pavla promluvil.
Kam se poděl přítel po boku hlavy státu Petr Kolář, který sehrál v prezidentské volbě klíčovou roli? Proč se rozčiluje na sociálních sítích jeho přítelkyně Světlana Witowská? Jak dlouho trval projekt „prezident 2023“ a kdo se na něm podílel? V čem byl Petr Pavel lepší, než Danuše Nerudová? A čeho se marketéři v kampani nejvíc báli? Pojďme na to.

[petrp]

Drtivá čísla: Babiš nahoře, Fiala o 20 procent pod ním. Rajchl ve Sněmovně a sílí
Volby do Poslanecké sněmovny by podle nejnovějšího modelu agentury SANEP vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,1 %. Druhá by s obrovským odstupem skončila ODS s premiérem Petrem Fialou s 13,3 %. Z vládních stran by se do Sněmovny dostali už jen Piráti. Pokračuje naopak růst strany PRO pod vedením Jindřicha Rajchla, která by prošla do Sněmovny s 6,4 %.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ili-734090

[Rado Info]

České univerzity opouštějí TikTok. „Nepřihlašujte se na něj ze školy,“ nabádají studenty i zaměstnance
České vysoké školy vyzývají své zaměstnance a studenty, aby odinstalovali sociální síť TikTok na zařízeních, která připojují na školní sítě. Řada univerzit také přímo zakázala svým pracovníkům používání TikToku na služebních zařízeních. ČT to sdělily oslovené vysoké školy. Většina z nich své účty na TikToku ruší. Univerzity se odkazují na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ze začátku března, podle kterého představuje TikTok bezpečnostní hrozbu.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/35 ... i-studenty

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/vase-free ... anner.html
Na Národním muzeu prý nevisí vlajka Ukrajiny, ale jen banner!!!!

NE základnám napsalo dopis řediteli Národního muzea s žádostí o vysvětlení, proč na budově Národního muzea visí vlajka Ukrajiny a kdo k tomu dal příkaz. Zde je odpověď z Národního muzea.

Vážení,
k Vaší žádosti o Poskytnutí informace podle zákona č.106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sdělujeme následující informace.
Nejedná se o vlajku, ale banner v národních barvách Ukrajiny vyvěšený na základě výzvy Ministerstva kultury, jako zřizovatele. Rozhodnutí, příkaz nebyly.
S pozdravem
JUDr. Alexandra Mílková

Co visí na Národním muzeu podle Vás?

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2023/04/na ... -proverku/
Náčelník odboru Vojenské policie vedl svazky na lidi z obrany a ze státních podniků, definitivně přišel o prověrku

Jako náčelník kriminální služby Vojenského zpravodajství vydal Mgr. Bc. A.V. pokyn k vedení objektových svazků bez podezření na trestnou činnost. Vedl informace o lidech z obrany a státních podniků. NBÚ mu odňal bezpečnostní osvědčení, A.V. podal žalobu. Jenže před soudem neuplatnil ke svazkům žádnou námitku a tím ztratil kasační důvod. Činnost Mgr. Bc. A.V. popsaly zpravodajské služby a vyšetřovala GIBS.

Úplné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zamítnutí kasační stížnosti ze dne 22. března 2023 je zde.

Jak vyplývá z rozhodnutí, Mgr. Bc. A.V. si stěžoval, že mu Národní bezpečnostní úřad zrušil osvědčení pro stupeň utajení tajné. Rozhodnutí NBÚ potvrdil v dubnu 2022 Městský soud v Praze. Kromě toho s A.V. vedla trestní řízení ještě GIBS.

Účel? Prosazení vlastních zájmů
Platnost osvědčení zrušil NBÚ v květnu 2021 ze dvou důvodů: „Za prvé žalobce účelově budoval vztahy s osobami z různého prostředí a dopustil se dalšího účelového jednání, a to za účelem prosazení vlastního zájmu. Tento závěr žalovaný (NBÚ) opřel o utajované informace obsažené ve zprávách zpravodajských služeb, na které podle § 122 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací pouze odkázal,“ uvádí Nejvyšší správní soud.

„Za druhé žalobce jako náčelník 2. odboru kriminální služby Vojenské policie vydal pokyn k založení a vedení tzv. objektových svazků v evidenci trestního řízení, a to bez konkrétního podezření na trestnou činnost. V těchto svazcích byly vedeny informace o zaměstnancích státních podniků a příspěvkových organizací Ministerstva obrany, které měly být využívány k získání vytipovaných osob ke spolupráci.

Žalobce nic nenamítl proti objektovým svazkům
Žalobce se snažil vybudovat v zájmových subjektech síť informátorů, ačkoli mu to zákon neumožňuje. Dlouhodobě budoval vztahy napříč různými prostředími. Jeho jednání mělo trvalý charakter a společným jmenovatelem bylo dosažení vlastního zájmu, a to i za cenu porušování interních a v některých případech i právních předpisů,“ stojí doslova v odůvodnění rozhodnutí o kasační stížnosti.

Ředitel NBÚ jako správní orgán uvedl, že pro rozhodnutí shromáždil dostatek podkladů. Městský soud v Praze, který rozhodnutí NBÚ potvrdil, v rozhodnutí konstatoval, že závěr o objektových svazcích je uveden v neutajované části spisu a žalobce A.V. proti němu nic nenamítl.

O poměrech ve Vojenském zpravodajství už dříve informoval sesterský Ekonomický deník, podle kterého ve vojenské policii vznikala spiklenecká buňka, která měla protizákonně shromažďovat informace o všech a o všem, a to ve spolupráci se státním zastupitelstvím. Na konci letošního února kvůli tomu ve funkci skončil náčelník zpravodajství Otakar Foltýn, neboť v rozporu se zákonem neodvolal trestně stíhaného podřízeného, jak uvedl Ekonomický deník
Kdo jsou vlivné osoby? Zná jich jen pět

A.V. v pozici žalobce před soudem namítal, že „mu byla platnost osvědčení zrušena bez právního důvodu a za pochybné důkazní situace“. Rovněž položil otázku, co jsou vlivné osoby: „Stěžovatel dále uvedl, že si nebudoval ani nebuduje žádné účelové vztahy a už vůbec ne s vlivnými osobami. Neví, které osoby považuje žalovaný za vlivné. Zmínil pět osob, které jsou z jeho pohledu vlivné (bývalou ministryni spravedlnosti, bývalého ministra a ministryni obrany, náčelníka generálního štábu Armády České republiky a právníka sekce státního tajemníka Ministerstva obrany), jiné nezná.“

„Funkci náčelníka 2. odboru kriminální služby Vojenské policie považuje stěžovatel za vrchol své profesní kariéry, neměl nejmenší důvod k účelovému budování vztahů za účelem prosazení vlastního zájmu a ani neví, co by tím zájmem vlastně mělo být. Informace, ke kterým měl přístup, nikdy nevyužil k vlastnímu prospěchu, ani je nesděloval neoprávněným osobám. Nesouhlasí proto se závěrem městského soudu o existenci bezpečnostního rizika. Soud měl dle jeho názoru být mnohem konkrétnější a uvést, jaké bezpečnostní riziko má vyplývat z jeho údajného jednání,“ cituje Nejvyšší správní soud ze stanoviska A.V. v kasační stížnosti.
V kasační stížnosti už nedožene, co u soudu neučinil

NSS hned v úvodu rozhodování uvedl, že stížnosti A.V. nelze vyhovět: „Kasační stížnosti nemůže být vyhověno ze dvou na sobě nezávislých, a tedy samostatných důvodů. Za prvé jejímu úspěchu brání skutečnost, že stěžovatel v řízení před městským soudem neuplatnil konkrétní argumentaci týkající se tzv. objektových svazků, což byl jeden ze dvou důvodů ztráty bezpečnostní spolehlivosti stěžovatele, který by obstál sám o sobě.“

Poté Nejvyšší správní soud připomněl, že podle zákona „není kasační stížnost přípustná, opírá-li se o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl“.

V kasačním řízení to již stěžovatel nemůže dohnat, a tak ani případný úspěch stěžovatele s námitkou vůči druhému důvodu ztráty bezpečnostní spolehlivosti spočívajícím v účelovém budování vztahů s osobami z různého prostředí a o jeho účelovém jednání za účelem prosazení vlastního zájmu, který se opírá o jemu nepřístupný utajovaný spis (bezpečnostní svazek obsahující utajované informace), by nemohl na výsledku nic změnit, poznamenal k tomu NSS.
Tajná informace musí být konkrétní a mít zdroj

Za druhé Nejvyšší správní soud po přezkoumání utajovaného spisu dospěl ve shodě s městským soudem k závěru, že obstojí i onen druhý důvod ztráty bezpečnostní spolehlivosti stěžovatele.

I když by podle NSS obstál jako důvod zamítnutí stížnosti procesní postup stěžovatele, přesto se rozhodl vypořádat se s jeho dalšími námitkami: „Přesto se však – pro větší přesvědčivost soudního přezkumu ztráty bezpečnostní spolehlivosti a zrušení platnosti osvědčení stěžovatele pro stupeň utajení tajné – zabýval i oním druhým důvodem, jímž je účelové budování vztahů s osobami z různého prostředí a účelové jednání stěžovatele za účelem prosazení vlastního zájmu, který je doložen obsahem utajovaného spisu,“ uvedl soud.

K těmto informacím má přístup jen soud, který přezkoumá jejich relevanci, avšak i soud je povinen je chránit, a proto nemůže vydat konkrétní hodnocení. Utajovaná informace sloužící jako podklad pro rozhodnutí musí být podle soudu naopak dostatečně konkrétní a musí být zjevné, jak byla získána a o co se opírá. „Městský soud v intencích těchto požadavků dospěl na základě seznámení se s utajovaným spisem k závěru, že „zprávy [zpravodajských služeb] poskytují ucelený obraz o jednáních žalobce,“ uvádí k tomu NSS.
Stěžovateli nezbývá, než věřit soudu

I Nejvyšší správní soud se seznámil s utajovaným spisem a v něm obsaženými zprávami zpravodajských služeb a ubezpečuje stěžovatele, že nemá pochybnosti o správnosti výše rekapitulovaných závěrů městského soudu. Vzhledem k utajení těchto zpráv nelze již dodávat další podrobnosti, jak stěžovatel požaduje, uvádí dále soud.

„Je to přitom právě tento způsob přezkumu soudu in camera, který nahrazuje objektivní nemožnost stěžovatele seznámit se obsahem utajovaných zpráv a vznést vůči nim konkrétní námitky. Garanci proti zneužití pravomoci zpravodajských služeb za současného naplnění práva stěžovatele na spravedlivý soudní proces představuje právě možnost soudu se – bez vazby na konkrétní žalobní či kasační námitky – plně s utajovanými informacemi seznámit a ověřit zákonnost rozhodnutí žalovaného. Stěžovateli již pravda nezbývá nic jiného než se na takovou kontrolu ze strany soudu, městského i kasačního, spolehnout,“ uzavírá případ Nejvyšší správní soud.

O dalším procesu odejmutí bezpečnostního osvědčení na základě utajovaných informací bezpečnostní služby Česká justice nedávno informovala.

Pre koho pracoval a komu na koho dával informácie tento "ochranca zákona"?

[Alchymista]

CNN Prima NEWS
Prymula: Vyléváme miliony prošlých covidových vakcín. Ztráty pro Česko jdou do miliard korun
(18 miliard Kč)

[petrp]

Nebezpečný nesmysl! Právník Dostál se zhrozil nad tím, co vzešlo z rozhovoru s Kyselou
Právník Ondřeje Dostála rozporuje slova ústavního právníka Jana Kysely o tom, že „Ústavní soud musí odpovídat poptávce společnosti“.
„Nebezpečný nesmysl. Ústavní soud musí chránit ústavnost,“ zdůrazňuje Dostál na sociální síti Twitter.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... lou-734096

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H7thh/zpravy-ekonom ... o-pronajem
Češi se mají naučit bydlet v nájmu. Žije tak jen 22 % domácností

Češi touží bydlet „ve vlastním“, realita však v posledních letech podobným myšlenkám nepřeje. Vláda ve snaze řešit nedostupné bydlení přemýšlí, jak tradiční návyky v populaci zlomit. Rostoucí zájem mladých lidí o nájmy může budit naděje, vysvětlení je však zřejmě jednodušší: nemají na výběr. Změny jsou však podle odborníků i tak nutné.

...
dlhé...

[Rado Info]

Václav Peričevič hostem Radia Xaver: Odsouzení Kramného je justiční zločin
Předseda Václav Peričevič se velmi intenzivně zabývá zejména kauzou Petra Kramného, „která není žádným justičním omylem, ale krystalickým justičním zločinem, který nemá obdoby,“ jak tvrdí.
V pořadu je spousta dalších divných přešlapů justice.

[Rado Info]

RDH 050 V. Štěpán a I. Noveský 1.část - ČR se řítí do propasti, která jí zahubí už v roce 2023.
Zaplať pán bůh, že nebyla žádná zima, jinak by se naplnily všechny ty prognózy, že budeme bez plynu a budou tady blackouty. Díky matce přírodě se podařilo přežít. Naše hlavní chyba byla, že jsme ceny energií zastropovali na 2krát až 4krát větší hodnotě, než zbytek států Evropy. Od března klesají ceny energií na burze, ale u odběratelů se to zatím příliš nepromítá. Protiruské sankce mají za následek, že ruská ekonomika vzkvétá, Sberbank i Gazprom mají rekordní zisky, vyplácejí rekordní dividendy a v Rusku vznikají nová odvětví. V Rusku nekrachují žádné banky, zatímco v USA je 200 bank před krachem. Docent Ševčík řekl, že reálná inflace pro potřeby obyvatelstva je až 30 % a proto se pravděpodobně spustila ta šikana jeho osoby. Škoda auto přišla o půl miliónu reálných odbytových trhů. Zadlužujeme se nejrychlejším tempem v Evropě. Lidé začnou hromadně odcházet do ciziny. Česká republika se řítí do propasti, která jí zahubí už v roce 2023. Andrej Babiš, alias milardář na odborové demonstraci, což je zajímavé, tam říkal věci, které převzal od nás.

[martanus]

Dnes nezemřeme, do hodiny musí přijet, říkal Kellner po nehodě vrtulníku

Při tragické nehodě helikoptéry na Aljašce v roce 2021 zemřel společně se třemi dalšími muži český miliardář Petr Kellner. Již dříve bylo oznámeno, že Kellner havárii samotnou přežil, zemřel však ještě před příletem záchranářů. Tracey Knutsonová, advokátka jediného přeživšího, snowboardisty Davida Horvátha, deníku Anchorage Daily News sdělila, že podle Horvátha ho Kellner po havárii uklidňoval, že nezemřou a záchrana jistě brzy přijede.

„Mluvili spolu česky a navzájem si říkali: Neboj se, na téhle hoře dnes nezemřeme. Do hodiny pro nás musí přijet,“ cituje Knutsonovou Anchorage Daily News.

Kellner žil ještě zhruba dvě hodiny po havárii. Přílet záchranářů ale trval příliš dlouho kvůli selháním firmy, jež stroj provozovala. Centrum, které vysílá záchranáře Aljašské národní gardy, dostalo oznámení o potížích s vrtulníkem více než 2,5 hodiny po havárii. Podle deníku pomoc dorazila asi po pěti hodinách.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40428154

[Alchymista]

O Českej Pošte...

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... veryhodny/
https://morningconsult.com/global-leader-approval/
Fiala totálně pohořel. Pro čtyři pětiny lidí je nedůvěryhodný

Důvěra premiéra Petra Fialy (ODS) trvale klesá a dostal se tak na základě nejnovějšího hodnocení světových lídrů mezi nejhorší politiky ve sledovaných zemích. Fiala ale nezoufá, většina Čechů jsou pro něj totiž dezoláti.

Společnost Morning Consult, která se zabývá důvěrou státníků v jejich zemích, vydala aktuální data, která jsou pro našeho premiéra velmi nepříznivá a varující. Nejen, že jeho důvěra trvale klesá a nedůvěra se s časem prohlubuje, ale Fiala se dostává mezi nejhorší politiky ve sledovaných zemích a společnost mu dělá např. prezident Macron, který ale čelí masivním bouřím a protestům. Americkému prezidentovi pak nevěří víc než polovina Američanů.

Než se začneme věnovat samotným datům, která průzkum agentury zjistil, je třeba uvést, že nejnovější hodnocení důvěry vedoucích představitelů daných zemí vycházejí z údajů shromážděných od 29. března do 4. dubna 2023. Samotné hodnoty byly pořízeny na základě sedmidenního klouzavého průměru dospělých obyvatel v každé zemi, přičemž velikost vzorků se v jednotlivých zemích liší.

Agentura Morning Consult v současné době sleduje hodnocení schválení vládních představitelů v Austrálii, Rakousku, Belgii, Brazílii, Kanadě, Francii, Německu, Indii, Irsku, Itálii, Japonsku, Mexiku, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Spojeném království a Spojených státech amerických.

Jak bylo řečeno, data, která zmíněná agentura zjistila, nejsou pro stávajícího českého premiéra Petra Fialu (ODS) příznivá. Vyplývá z nich, že mu nedůvěřuje 71% obyvatel a to ho staví např. na úroveň francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který ale v době průzkumu čelil demonstracím, stávkám a násilnostem v ulicích. Horší, než Fiala jsou v tomto ohledu už jen jihokorejský a norský předseda vlády.


Pokud se podíváme blíže a vyhodnotíme si zvlášť křivky důvěry a nedůvěry českých občanů v Petra Fialu, vidíme, že největší důvěru a zároveň nejmenší nedůvěru měl v březnu roku 2022, což by mohlo souviset s ukrajinskou krizí a jeho návštěvou Kyjeva.

Skokově se nedůvěra zvýšila a zároveň důvěra snížila v létě 2022, což může být způsobeno zdlouhavou přípravou zastropování cen energií a s jejich konečnou výší. Nicméně je patrný trend, že nůžky mezi nedůvěrou a důvěrou se ustálily zhruba na úrovni, kdy Fialovi věří čtvrtina obavtel a nevěří mu zhruba tři čtvrtiny. Aktuálně je ale patrné další zvyšování rozdílu mezi důvěrou a nedůvěrou.

Dodejme, že znovu se také začaly rozevírat nůžky ohledně toho, jak vidí obyvatelé jednotlivých zemí směřování svojí vlasti. Od doby, kdy Petr Fiala vyjel na Ukrajinu a se směřováním země bylo spokojeno 36% obyvatel se situace postupně horšila až k výše popsanému letnímu „zastropovacímu“ výkyvu, kdy bylo spokojeno pouze 19% a nespokojeno 81% respondentů.
V současné době je v České republice spokojeno s tím, kam se ubíráme jen 26% obyvatel, naopak nespokojeno s aktuálně nastoleným směřováním je téměř tři čtvrtiny respondentů.

Z celosvětového hlediska stojí za pozornost, že nejdůvěryhodnějším premiérem je indický Narendra Modi a že ve Spojených státech důvěřuje prezidentovi Joe Bidenovi jen 40% respondentů a podle průzkumu, který zahrnoval 45.000 Američanů, mu nedůvěřuje už více než polovina obyvatel.

[petrp]

Ukrajinští uprchlíci u nás pracují a odvádějí daně, čímž postupně vracejí poskytnutou pomoc
ČR: Ministerstvo vnitra počítá, že v České republice se aktuálně nachází 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku války na Ukrajině do 1. dubna 2023 vydalo Ministerstvo vnitra celkem 504 107 dočasných ochran. Aktuálně se na území České republiky nachází 325 742 osob s dočasnou ochranou. Zhruba jedna třetina osob se vrátila zpět na Ukrajinu. Ti, kteří mají zájem zůstat, dostali možnost prodloužení dočasné ochrany až do 31. března 2024. Museli se však do konce března 2023 elektronicky zaregistrovat na Informačním portálu pro cizince, v opačném případě jim dočasná ochrana zanikla.

„V rámci registračního procesu jsme získali aktuální informace o počtu osob, které chtějí i nadále zůstat v České republice. K 1. dubnu evidujeme 325 742 osob s dočasnou ochranou. Toto číslo zahrnuje jak osoby, které si dočasnou ochranu prodloužily, tak osoby, které o ni požádaly v letošním roce. Tento výsledek odpovídá našim odhadům,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra přiznává, že „Česká republika se intenzivně zapojila do pomoci Ukrajině. Pro ukrajinské válečné uprchlíky je třetí nejčastější cílovou zemí. V přepočtu na počet obyvatel jich u nás žije nejvíce v Evropě“.
https://www.epochtimes.cz/2023/04/07/uk ... ou-pomoc/?

A další pohádka?