Elektřina obecně

[petrp]

Takový klasický "americký" způsob...
(servisuju americké linky, něco málo o tom vím)

[Kolja]

Jsou to Ukrajinci, tak mají "americké" metody. I když nevím, jestli jsou západní nebo východní. Vzhledem k tomu, že stavěli jachtu, jsou asi jižní.

[Grif]

No,ona Kroutilova spojka,pokud se udělá pořádně drží.Pokud je ještě zavařená a na lodi,věřím že bude spolehlivější než svorka.

[petrp]

Amíci to běžně dělají - zakroutí a vrazí do pružinové svorky. Pamětníci vědí, kysi se to tak dělalo i u nás...
https://myhouse-cs.desigusxpro.com/elek ... a-provodov

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropska-kom ... -demontaz/
Evropská komise navrhuje reformu trhu s elektřinou, fakticky chystá jeho částečnou demontáž

Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson dnes představila návrh reformy uspořádání trhu s elektřinou v zemích EU. Navržené změny mají otevřít cestu k ještě rychlejšímu nástupu obnovitelných zdrojů energie a snížení závislosti na dováženém zemním plynu. V praxi však trh oslabí a zmenší – podporou dlouhodobých kontraktů mezi výrobci a spotřebiteli.

Dnes oznámená reforma reaguje na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Budoucí design trhu má spotřebitele lépe chránit před kolísáním cen zemního plynu a dalších fosilních paliv na světovém trhu. Evropská komise též usoudila, že nastal čas přizpůsobit trh s elektřinou tak, aby víc podporoval ekologickou transformaci, tedy hlavně budování dalších solárních a větrných elektráren.
PPA, CfD a další transakce mimo trh

Evropská komise konkrétně navrhuje větší rozšíření kontraktů typu PPA, kdy se odběratel dohodne přímo s výrobcem zelené energie na dlouhodobém odběru za předem stanovenou cenu. Takové smlouvy zatím uzavírají hlavně průmyslové podniky, ale výhledově by tuto možnost měla mít i sdružení maloodběratelů. Dlužno dodat, že v Česku se zatím PPA kontrakty příliš neujaly (více ve zprávě Ekonomického deníku z října 2022).

Více by se měla elektřina sdílet také prostřednictvím energetických společenství neboli komunitní energetiky. Kladně se návrh Komise staví také ke smlouvám typu Contract for Difference (CfD), kdy nový zdroj elektřiny získá pevnou výkupní cenu na delší období. Některé evropské země touto formou podporují výstavbu větrných a solárních elektráren, v Česku se o využití CfD uvažuje v případě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Návrh Komise počítá také s pobídkami pro flexibilní řešení, jako je odezva na straně poptávky a skladování energie. Cílem je snížit závislost na plynových elektrárnách v roli vyrovnávacího či záložního zdroje energie. Členské státy by měly podporovat akumulaci energie ve svých národních energetických a klimatických plánech a zároveň mapovat potřebu flexibility v elektrizační soustavě každé dva roky s výhledem na dalších alespoň pět let.

„Posílení úlohy akumulace energie i flexibility v soustavě vítáme. Česká republika dlouhodobě zaostává za západními státy, ale i např. za Polskem nebo Slovenskem. Zrovna u akumulace či agregátora flexibility jsme v prodlení s transpozicí již více než dva roky. Věříme, že nyní už snad konečně dojde k posunu,” uvedl k návrhu EK výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek.

Co se týká samotného trhu, tak návrh předpokládá rostoucí význam krátkodobých (spotových) trhů s elektřinou na úkor dlouhodobých trhů a forwardových obchodů.
Cenová regulace v případě další krize

Co se týká tématu ochrany spotřebitelů, návrh EK požaduje, aby dodavatelé elektřiny a plynu měli povinnost zajistit svá cenová rizika minimálně v rozsahu smluv na dobu určitou, aby byli schopni se vyrovnat s prudkým nárůstem cen na trhu. Tím se má snížit riziko pádu velkých dodavatelů – stačí připomenout kauzu pádu Bohemia Energy z podzimu 2021. V případě krize reforma členským státům rovněž umožňuje zavést regulované maloobchodní ceny pro domácnosti a malé i střední podniky.

Členské státy budou mít povinnost zřídit dodavatele poslední instance (DPI) tak, aby žádný spotřebitel neskončil bez elektřiny. To není v českém případě problém, režim DPI u nás funguje již několik let. Další požadavky, které se v návrhu objevují, již v Česku řeší chystaná novela energetického zákona, známá jako Lex OZE II. Jedná se o ochranu zranitelných zákazníků před odpojením v případě nedoplatků za energie a také o již zmíněné téma komunitní energetiky.

Návrh Evropské komise prošel během ledna a února připomínkovým řízením, nyní se tak jedná o návrh po vypořádání námitek. Před vstupem reformy v platnost ji musí projednat a schválit Evropský parlament a Rada.

[kenavf]

Celková hmotnost rotoru generátoru je devadesát tun,

https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika ... ro-temelin
Sme sa tu nedávno bavili o tej stabilite frekvencie siete a bola reč aj o vplyve hmotnosti generátora na udržanie frekvencie. Ale otáčky generátora tu nie sú uvedené.
K tomu by asi bolo potrebné pripočítať aj turbínu.

[jura-p]

Určitě ano. Točivou energii všeho, co je v tu chvíli zkuplované dohromady.

[vytrezvitel]

Ale otáčky generátora tu nie sú uvedené.
K tomu by asi bolo potrebné pripočítať aj turbínu.

Kolik asi tak budou otáčky, když frekvence v síti je 50 Hz? A turbína má samozřejmě největší příspěvek k uložené energii. Ta se totiž odvíjí od čtverce otáček a momentu setrvačnosti, který je zase závislý od čtverce poloměru. Průměr lopatek v nízkotlakém dílu temelínské turbíny je víc než 4 metry.

[kenavf]

▲ No kolik asi budou ty otáčky když je frekvence 50Hz?
A aj tá hmotnosť turbíny by bol zaujímavý údaj.

[vytrezvitel]

▲ No kolik asi budou ty otáčky když je frekvence 50Hz?
A aj tá hmotnosť turbíny by bol zaujímavý údaj.

50Hz je 50 otáček za sekundu. A k turbíně: https://www.svetenergie.cz/cz/energetik ... e-to-velke

[kenavf]

▲Ona to bola skôr narážka na to že generátor pre 50Hz môže mať otáčky aj 1500 alebo 750ot/min. Ale tie sa asi používajú len pri malých výkonoch.

[petrp]

50Hz je 50 otáček za sekundu...

Může, ale nemusí být pravdou. Tak jak už psal kenavf. Jinak by byly jen elektromotory na 3000 otáček.
PS: I když v reálu 3000 ot. téměř nikdy nedosáhnou (asynchronní)...

[skflanker_]

Čo si ja pamätám zo školy, pre otáčky 3-f statorového synchrónneho magnetického poľa platí : n = (60 . f) / p
kde:
f – frekvencia statorového prúdu = u nás 50Hz
p – počet pólových dvojíc na ktorých je statorové vinutie navinuté
Teda pre našich 50Hz a pre:
2-pólový stator = 3000 ot/min
4-pólový stator = 1500 ot/min
6-pólový stator = 1000 ot/min
8-pólový stator = 750 ot/min
Zmena otáčok teda zmena počtu pólov statora (napríklad práčka), alebo zmena frekvencie cez frekvenčný menič
Asynchrónny motor má rotor s vinutím bez napájania = tam a indukuje pole, a preto reálne otáčky rotora "meškajú" za elektromagnetickým poľom statora, teda asynchrónny motor podľa zátaže napríklad 2800-2900 ot/min.
Synchrónny 3-f motor má na rotore vlastné napájanie (ak si dobre pamätám jednosmerný prúd) a to jeho pole sa "zasekne" do točivého statorového a teda má tie isté otáčky = 3000 (tu je problém taký motor "roztočiť", asynchrónny sa roztočí sám)
Generátor: sú iba synchrónne = majú jednosmerné napájanie rotorového vinutia ktoré sa točí a to do statorového vinutia indukuje 3-f striedavý prúd = zase otáčky podľa počtu pólových dvojíc, zvyčajne vodné elektrárne nižšie otáčky (na stojato), parné turbíny vyššie otáčky (na ležato), ale všetky sú spoločne prifázované na 50Hz a všetky 3-f statorové vinutia sú posunuté o 120°lebo 3 fázy L1, L2 a L3 medzi ktorými je posun tých 120°pre vytvorenie točivého poľa.
Energetici upresnia ak sa mýlim.

[petrp]

pamatuješ si to dobře...
Ty nižší otáčky způsobuje tzv. "skluz", proto se musí asynchronní motor ve funkci generátoru "přetočit", aby generoval to co od něj požadujeme, samosebou při nižší účinnosti. Proto se jako generátory používají výhradně synchronní stroje..