EU obecně

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HRYmT/zpravy-svet-p ... ska-komise
Reforma polské justice porušuje právo EU, rozhodl unijní soud

Polská justiční reforma zavádějící systém kázeňských postihů soudců porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s polskou konzervativní vládou o politické ovlivňování polských soudů.

Kárné kolegium polského nejvyššího soudu, které mělo pravomoc rozhodovat o odvolání soudců, nebylo podle nejvyššího orgánu unijní justice nestranné a nezávislé. Pondělním verdiktem končí pro Varšavu povinnost platit do unijní pokladny každý den pokutu ve výši půl milionu eur (11,8 milionu korun). Pokud se však rozsudku nepodřídí, může soud Polsku udělit další finanční sankci.

Polsko v rámci reformy kritizované domácí opozicí i unijními orgány v prosinci 2019 přijalo zákon měnící vnitrostátní pravidla organizace obecných soudů a polského nejvyššího soudu. Podle komise předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou kárného kolegia, jehož nezávislost a nestrannost není zaručena, omezil nezávislost polských soudů.

Podle verdiktu může ovlivnit nezávislost polských soudců už pouhá vyhlídka, „že by takový orgán mohl rozhodovat o otázkách týkajících se jejich postavení a výkonu jejich funkce“. Unijní soud kromě toho dospěl k závěru, že s ohledem na „poměrnou šíři a nepřesnost ustanovení novelizačního zákona“ by mohl tento předpis vést k omezení záruky přístupu občanů k nezávislému a nestrannému soudu.

Soud EU již před dvěma lety vydal předběžné opatření, které nařizovalo Polsku až do vynesení verdiktu činnost kárné komory pozastavit. Polská vláda to odmítla a soud proto předloni v říjnu vyměřil Varšavě pokutu milion eur denně. Polsko později nahradilo disciplinární komoru jiným orgánem a domáhalo se zrušení pokuty. Soud EU ji v dubnu pouze snížil na polovinu. Dneškem povinnost platit končí, avšak Varšava musí uhradit celou dlužnou částku.

[homer]

Nad společností Huawei se v Evropě stahují mračna. Podle listu Financial Times (FT) si totiž Evropská unie (EU) pohrává s myšlenkou zakázat členským státům využívat síťové prvky tohoto čínského výrobce v rámci sítí páté generace. Brusel totiž integraci výrobků od Huawei do mobilních sítí považuje za bezpečnostní riziko. Mobilních telefonů Huawei, které využívají lidé v EU, by se tento zákaz nijak nedotkl.

https://www.novinky.cz/clanek/internet- ... i-40433919

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230608/most- ... 03667.html
Väčšina Európanov označuje Peking za nevyhnutného partnera, v súvislosti so sporom medzi USA a Čínou zostávajú neutrálni

V čase, keď napätie medzi Washingtonom a Pekingom narastá a politici v Európskej únii pracujú na znížení rizika vo vzťahoch s ázijskou veľmocou, nedávny prieskum ukázal, že väčšina ľudí v EÚ nepovažuje Čínu za "rivala" alebo "protivníka".
Podľa nového prieskumu by väčšina Európanov podporila neutralitu v prípade konfliktu medzi USA a Čínou.
Podľa nového prieskumu Európskej rady pre zahraničné vzťahy (ECFR) viac ako 60 % respondentov, ktorí boli oslovení v 11 krajinách Európskej únie, uviedlo, že by uprednostnili, keby sa ich krajina nepostavila na žiadnu stranu v prípade, že by vypukol konflikt medzi Washingtonom a Pekingom v súvislosti s Taiwanom.
Nie viac ako 23 % respondentov uviedlo, že by sa rozhodli postaviť na stranu Washingtonu, ktorý sa voči ázijskej veľmoci správa čoraz agresívnejšie a označuje ju za "výzvu" a "hrozbu". Začiatkom tohto roka vedúci predstavitelia amerických spravodajských služieb uviedli, že Komunistická strana Číny (KSČ) zostáva "najzávažnejšou hrozbou" pre americkú národnú bezpečnosť.
Jednotlivcom v 11 členských štátoch EÚ - Rakúsku, Bulharsku, Dánsku, Francúzsku, Nemecku, Maďarsku, Taliansku, Holandsku, Poľsku, Španielsku a Švédsku - bola položená otázka: Ktorá z nasledujúcich možností najlepšie odráža váš názor na to, čo predstavuje Čína pre Európu?
Väčšina respondentov prieskumu ECFR vnímala Peking skôr ako strategického partnera než ako súpera alebo protivníka a prezradila, že sa zdráha "odradiť" od Číny. Len 22 % Európanov považovalo hospodárske vzťahy európskeho regiónu s Čínou za spojené s väčším množstvom rizík ako výhod.

Bola to práve predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová, ktorá nedávno vyzdvihla potrebu "zbaviť sa rizika" a povedala: "Vzostup Číny ako medzinárodného politického a hospodárskeho aktéra ukazuje, že oddelenie nie je pre Európu životaschopné, žiaduce a dokonca ani praktické. Je však zrejmé, že Európa musí pracovať na odstránení rizika v niektorých dôležitých a citlivých častiach našich vzťahov."
Hoci tí európski lídri, ktorí zdieľajú jej názory, zvažujú riziká a príležitosti "angažovanosti s Čínou", väčšina z tých, ktorých sa v apríli 2023 opýtala ECFR, nepovažuje Čínu za mocnosť, ktorá "ohrozuje a chce podkopať Európu".
Na otázku o vzťahoch medzi Čínou a Ruskom približne 70 % respondentov uznalo, že tieto dve krajiny sú blízkymi partnermi.

"Európski občania sa usilujú o zachovanie neutrality v konflikte medzi USA a Čínou a nie sú ochotní zbaviť sa rizika zo strany Číny - aj keď si uvedomujú určité riziká spojené s ekonomickou prítomnosťou Číny v Európe," napísali výskumníci.
Len v troch krajinách sa ukázalo, že väčšina respondentov vníma Čínu skôr ako "súpera" alebo "protivníka" než ako "spojenca" alebo "partnera". Išlo o Nemecko, Francúzsko, Dánsko a Švédsko.
Výskumníci zdôraznili, že výsledky prieskumu ECFR ukázali, že európski občania sa skôr prikláňajú k postoju francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona k Taiwanu než k postoju administratívy amerického prezidenta Joea Bidena. Ešte v apríli po Macronovej návšteve Pekingu, kde rokoval so Si Ťin-pchingom a ďalšími vysokými čínskymi predstaviteľmi, francúzsky líder vyzval EÚ, aby sa nenechala vtiahnuť do konfrontácie medzi Washingtonom a Pekingom v súvislosti s Taiwanom, a uviedol, že Európa musí znížiť svoju závislosť od USA a vybudovať si "strategickú autonómiu". Európa by sa mala vyhnúť tomu, aby sa "zaplietla do kríz, ktoré nie sú naše", povedal francúzsky prezident, pričom mal na mysli napätie medzi Čínou a USA v súvislosti s Taiwanom.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=50697
Důchody úředníků EU jsou pro evropské daňové poplatníky stále dražší

Nová zpráva Evropské komise uvedla, že náklady na důchody se za pouhých osm let zvýšily o 61 % – na 2,4 miliardy eur ročně.

Ještě v roce 2014 vydala EU na důchody 1,4851 miliardy eur. V roce 2022 to bylo již 2,3981 miliardy eur – téměř o miliardu eur více, informoval deník Bild.

Celkové dlouhodobé penzijní závazky dnes aktivních zaměstnanců EU, kteří již odešli do důchodu, dosáhly na konci roku 2021 výše 126 miliard eur.

Náklady rostou, přestože Evropská komise v roce 2014 reformou snížila nároky na důchod pro nové zaměstnance. Hlavní příčina nárůstu nákladů: Počet zaměstnanců v EU se v posledních letech rychle zvyšuje. Z 58 567 v roce 2014 na 66 120 v roce 2021, což představuje nárůst o 12,9 %.

Jaký mají europoslanci/europoslankyně plat?
Podle jednotného statutu poslanců Evropského parlamentu, který je v platnosti od července 2009, pobírají všichni poslanci EP stejný plat. Je stanoven na 38,5 % základního platu soudce Soudního dvora Evropské unie, jak uvádíweb Evropského parlamentu.

Hrubý měsíční plat poslanců EP podle statutu činí 9808,67 eur (od 01.07.2022). Tento plat je hrazen z rozpočtu Parlamentu a všichni poslanci z něj odvádějí unijní daň a příspěvky na sociální zabezpečení. Po odvodech činí výše čistého platu 7646,00 eur. Tento plat rovněž ve většině členských států podléhá dani z příjmu. Konečná výše platu poslance tedy závisí na daňových předpisech v jeho zemi.

Z jednotného statutu existuje několik výjimek: Poslanci EP, kteří měli v Parlamentu mandát před volbami v roce 2009, si mohou zvolit, že si ponechají dřívější vnitrostátní systém pro plat (ve kterém jim byla vyplácena stejná částka jako vnitrostátním poslancům), přechodné příspěvky a důchody po celou dobu trvání svého členství v Evropském parlamentu.

Mají poslanci/poslankyně nárok na důchod? V jaké výši?
Členové EP mají nárok na starobní důchod poté, co dovrší 63 let. Jeho výše tvoří 3,5 % platu za každý celý rok ve funkci. Nemůže ale přesáhnout celkově 70 %. Náklady na tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie.

Doplňkový důchodový systém, který byl zaveden pro europoslance v roce 1989, byl od července 2009 uzavřen novým členům a je postupně ukončován.

[petrp]

EU se zoufale snaží zastavit Muskovu verzi svobody projevu jako „dezinformaci“
Rachel Marsdenová si klade otázku: „Pokud je bruselský Tech-Disinfo kodex dobrovolná věc, proč se evropské úřady můžou zbláznit, když Musk vyjme Twitter z tohoto kodexu?“ „Představitelé Evropské unie jsou zmateni tím, že generální ředitel Twitteru Elon Musk stáhl platformu z „dobrovolného“ kodexu chování EU pro technologické společnosti v boji proti takzvaným „dezinformacím“. A ještě k tomu neuvedli jediný konkrétní příklad, pokračuje Marsdenová.
https://vasevec.info/komentare/eu-se-zo ... zinformaci

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... ri-orbany/
Evropa by brzy mohla mít v čele tři „Orbány"

Vysocí úředníci Evropské komise jsou vážně znepokojeni novými evropskými politickými trendy. Podle komentářů úředníků Komise v evropské kanceláři Politico Brusel považuje možný nástup politických sil k moci ve dvou zemích, které jsou v publikaci označeny za „proruské“, za „katastrofu“

Jde o Stranu svobody Rakouska vedenou bývalým ministrem vnitra Herbertem Kicklem a slovenskou levicovou demokratickou stranu Smer, kterou vede bývalý premiér Robert Fico.

„Pozor, Ukrajino, přichází Rakousko-Uhersko. Proruští politici, podobní maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, získávají moc v Rakousku a na Slovensku," stojí v titulku článku Politico, který shrnuje pozadí úvah a obav . eurokratů.

Strach z toho, že skončíme ve střední a východní Evropě s několika režimy mimo kontrolu v duchu „orbanismu“ (tedy populismu v kombinaci s neochotou sledovat euroatlantickou agendu, včetně Ruska a podpory Kyjeva), je zcela oprávněný. .

Demokratické hlasování by mohlo brzy vést Evropskou unii k tomu, že se objeví tři Orbanové místo jednoho. Nebo dokonce čtyři, pokud počítáte chorvatského úřadujícího prezidenta Zorana Milanoviče, který je schopen vojenskou konfrontaci s Ruskem nazvat „šílenstvím“, sankce jsou bezmocné a ztráta Krymu ze strany Ukrajiny naplněna. V parlamentní republice, jako je Chorvatsko, je však prezident spíše dekorativní postavou. Jako vážnější problém se naopak jeví vystoupení premiérů Fica a Kickla v dalších parlamentních republikách bývalého Rakouska-Uherska (vedle premiéra Orbana).

Na Slovensku se mají parlamentní volby konat 30. září a mnozí předpovídají příchod či spíše návrat Roberta Fica a jeho příznivců k moci. Bývalý premiér je známý svými euroskeptickými názory a touhou navázat ekonomické vztahy s Ruskem. Zejména lídr Smeru slíbil, že pokud se dostane k moci, ukončí vojenskou pomoc Ukrajině.

Odhaluje to nedávný průzkum, který provedla nevládní organizace Globsec. Slovensko bylo podle jeho výsledků označeno za nejrusofilnější zemi Evropy. Pouze 40 % Slováků je přesvědčeno, že za konflikt na Ukrajině může Rusko, 34 % se domnívá, že za to, co se děje, může Západ a 17 % věří, že za to může Ukrajina. Slováci také podle průzkumu podporují členství v NATO méně než obyvatelé jiných zemí.

V Rakousku se parlamentní volby budou konat na podzim 2024, ale Herbert Kickl už oznámil plány stát se „lidovým kancléřem“ a jeho pravicově populistická strana Freedom Party je od listopadu 2022 v průzkumech před konkurenty, stranou Zelených a centristy z Lidové strany, kteří ladí s Bruselem. Pokud se sociálním demokratům nepodaří porazit Kickla, Evropa může mít „další velké bolesti hlavy", obávají se v Politico .

Média možná přehánějí, ale Herbert Kickl je skutečně notoricky známý svou skepsí k zahraniční politice USA a udělal dojem, když řekl, že by měl při projednávání rezoluce o protiruských sankcích uplatnit právo veta.



A za současných podmínek, kdy jsou rakouské úřady spíše umírněné, se vztahy mezi Rakouskem a sousedním Maďarskem vyvíjejí docela dobře.

Souvisí to jak s politikou Viktora Orbana, který je suverénní a neutrální, tak s tím, že Rakousko přes změny politické situace tradičně uplatňovalo v Evropě politiku neutrality a rovnováhy.

V Rakousku je jistě možná pravicovější a euroskeptičtější vláda a taková vláda by dělala uváženější rozhodnutí, aniž by slepě následovala EU.

I na Slovensku existuje šance, že se k moci dostane vláda skeptičtější vůči Ukrajině a protiruskému tlaku. Slovensko, stejně jako některé balkánské země (např. Bulharsko), patří mezi evropské státy, kde je obyvatelstvo obecně rusofilní, bez ohledu na politické síly u moci.

Kde se představitelé Evropské komise a některá evropská média mýlí, je to, že Roberta Fica a Herberta Kickla nazývají „proruští politici“. Strana svobody ani Smer ani jejich vůdci nepodporují zahraniční politiku Moskvy ani neschvalují speciální operaci na Ukrajině. Fico totiž podporuje účast Slovenska v NATO a EU a nezpochybňuje právo Ukrajiny na „sebeobranu“.

A ideologicky jsou tyto dvě „potenciální bolesti hlavy Evropy“ odlišné. Robert Fico je sociální demokrat. Herbert Kickl je pravicový konzervativec a nacionalista. Oba politici mají společné snad jen to, že oba přišli o práci v důsledku skandálů. Rakouský ministr vnitra musel odstoupit kvůli aféře Ibizagate, v níž nefiguroval Herbert Kickl, slovenský premiér musel odstoupit kvůli vraždě novináře Jana Kuciaka. Aktuálně by nespokojenost společnosti s ekonomickou a energetickou krizí, způsobenou zpřetrháním vazeb mezi EU a Ruskem, mohla tyto dva bývalé vůdce vrátit k moci.

[homer]

Sankce se teprve projeví, a Rusku pak nepomůže už ani vývoz plynu a nafty, říká europoslankyně
Brusel nyní projednává již jedenáctý sankční balíček proti Moskvě. Ten by měl být tentokrát zaměřen na státy, které do Ruska exportují zakázané zboží, především pak technické komponenty. O tom, jak se Kremlu daří obcházet restrikce a kam až může s nimi Evropská unie zajít, si Voxpot povídal s europoslankyní Markétou Gregorovou.

Jestli tomu dobře rozumím, Brusel už v otázce dalších sankcí nemá kam dál sáhnout? Vše už je tedy skutečně pokryto?
Naprostá většina studií, které se mi dostaly do rukou, včetně těch, které si nechává zpracovávat Komise nebo europarlament, tvrdí, že odvětví, v nichž by mohlo být Rusko omezeno, jsou v podstatě vyčerpána. Nyní je proto potřeba se bavit o zavedení metod a nástrojů, které budou vychytávat mezery a opatření efektivně vymáhat. K tomu má ostatně sloužit i 11. balíček

Evropská unie od invaze uvalila na Moskvu již deset sankčních balíčků, v rámci nichž například zmrazila 300 miliard eur aktiv ruské centrální banky zablokovaných v EU a zemích G7. Ruský HDP ale pro představu v roce 2022 klesl loni jen o 2,1 % a podle prognóz i Mezinárodního měnového fondu v roce 2023 poroste. Zvenčí to zkrátka trochu vypadá, jako kdyby sankce na Rusko příliš nefungovaly. Co si o těchto číslech myslíte?
Makroekonomická data nemá příliš smysl sledovat, a to z několika důvodů: Rusko spoustu dat ohledně své ekonomiky falšuje, nevíme tedy, jak na tom ve skutečnosti je. Sankční balíčky rovněž vycházely postupně a s tímto časovým posunem se také projevují, jejich efekt má být ale dlouhodobý.
Hodně lidí se ptá, jak je možné, že po 16 měsících války a sankcí není ruská ekonomika kompletně zničená, ale když se pak podíváme na jednotlivá odvětví, výsledky vidíme. Třeba výroba optických kabelů od loňského do letošního května klesla o 97 %. Ale i v ostatních odvětvích sledujeme velké propady o vyšší desítky procent. Postupný, silnější efekt sankcí se na ruské ekonomice teprve projeví. Záleží rovněž na tom, jak dlouho bude ještě ruská vláda v čele s Putinem takto iracionální vůči vlastní zemi.

Existuje podle vás nějaký nepsaný strop, kam až Unie se sankcemi nepůjde kvůli tomu, že by to příliš ohrozilo její hospodářství?
Někteří vysocí představitelé Unie jako Ursula von der Leyen říkají, že Evropa už veškeré ekonomické sankce vyčerpala, proto se máme nyní zaměřit právě na jejich obcházení. Všechny mechanismy jsme ale ještě nevyčerpali. Můžeme nadále s Ukrajinou úzce spolupracovat, dávat dohromady nástroje na vymáhání sankcí, společně kontrolovat hranice…

Vedle ekonomické roviny tu rovněž existuje ta vojenská. Na přelomu května a června jsme schválili takzvaný ASAP, tedy podporu výroby munice v unijních zemích z rozpočtu EU a její distribuci na Ukrajinu. Toto všechno jsou poměrně velké kroky, které mohou Rusku minimálně na frontě poměrně přitížit. Evropský průmysl, který byl dříve hodně národně orientovaný, se tak nyní rozšíří a bude moct vyprodukovat mnohem více munice. Rusko tuto šanci nemá a musí si toho hodně vyrábět samo, zároveň ani nemají na investice do vojenského průmyslu.

Se sankcemi jde ruku v ruce i velká podpora Ukrajiny nejen humanitárně a vojensky, ale rovněž tím, že ji držíme v podstatě finančně nad vodou. Jak dlouho může taková pomoc vydržet?
Tohle je jedna z velikých otázek. Potřebujeme, aby se tam začali pomalu vracet investoři. Zde je však problém v tom, že investoři začali Ukrajinu opouštět již v roce 2014. Rusko takto odřízlo Ukrajinu finančně už před mnoha lety a její ekonomika na tom tak byla do jisté míry špatně již před válkou. Důležité proto je vytvářet na Ukrajině už nyní příznivé podmínky pro poválečnou obnovu, které si země dokáže udržet a dále rozvíjet.

K tomu může EU přispět různými pobídkami, které v zemi pomohou obnovit přirozené tržní prostředí. V tuto chvíli, kdy v zemi zuří válka, se tam mnoho investorů samo o sobě nepohrne, proto by je měla Unie co nejvíce motivovat.

https://www.voxpot.cz/sankce-se-teprve- ... poslankyne

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=50872
Rozpočet EU je kvůli pomoci Ukrajině „vyčerpán“: Německá vláda už nechce platit

Rozpočet EU do roku 2027 bude brzy vyčerpán, a to i kvůli pomoci Ukrajině.

Na začátku roku 2021 schválila Evropská komise rozpočet na období 2021-2027 ve výši 1,8 bilionu eur. Ale mimo jiné kvůli vysokým nákladům na podporu Ukrajiny byl podle Evropské komise již „maximálně napjatý“.

Německý ministr financí Christian Lindner řekl v rozhovoru pro Deutsche Presse-Agentur, že rozpočtová situace v Německu je napjatá a nevidí žádný prostor pro další německé platby do rozpočtu EU. „Vzhledem k nutným škrtům v našem státním rozpočtu se v tuto chvíli nemůžeme přihlásit k žádným dodatečným příspěvkům do rozpočtu Evropské unie.“ Podobně jsou na tom podle něj i další členské státy.

Nevadí - Fiala to zatiahne, veď si požičiava 140 miliárd.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HqBWd/zpravy-svet-v ... emedelstvi
Von der Leyenová chce zlepšit PR Bruselu, dvakrát zvýší rozpočet. Ubere prý zemědělství nebo Erasmu

Dvojnásobné navýšení rozpočtu na PR a komunikaci plánuje pro rok 2024 šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, důvodem má být podle ní četné šíření údajných dezinformací. Protože se peněz nedostává, tak aby bylo možné rozpočet navýšit, EK navrhuje odčerpat finance například ze zemědělského fondu nebo fondu pro Erasmus. O komunikaci Evropské komise by se mohly starat firmy z Německa, se kterými již byla navázána spolupráce, avšak bez výběrového řízení, informuje server Politico.

Nejvyšší představitelka Evropské unie plánuje od roku 2024 zdvojnásobit roční rozpočet Evropské komise na komunikaci z 30 na 60 milionů eur. Válka je v plném proudu, uvádí se v odůvodnění, a Evropa si nemůže dovolit prohrát v "bitvě o uchopení příběhu". "Zejména v době krize je důležitější než kdy jindy, aby demokratické instituce jasně informovaly všechny občany o svých krocích k řešení našich nejnaléhavějších problémů," uvedl mluvčí EK.

Evropská komise má v plánu peníze na podporu komunikace odčerpat ze stávajících fondů EU, jako je zemědělství, výzkum, migrace nebo výměnný studentský program Erasmus. "Rád bych od ní slyšel, co přesně plánuje s těmito penězi dělat a proč současný rozpočet nestačí na plnění komunikačních úkolů Komise," řekl Johan Van Overtveldt, belgický europoslanec, který předsedá rozpočtovému výboru Evropského parlamentu. Dodal, že plán odebrat peníze z fondů, jako je výzkum nebo Erasmus, je "nezodpovědný" a "nepřijatelný".

Komunikaci EK v současné době zastává Dirk von Holleben, dlouholetý poradce von der Leyenové z dob, kdy byla německou ne příliš úspěšnou ministryní obrany. Von Holleben byl v květnu dokonce povýšen z funkce "úředníka pro informace a komunikaci" do funkce "poradce pro firemní komunikační kampaně". Nová funkce mu podle mluvčího EK umožňuje přímo se podílet na komunikační strategii instituce. Jeho spolupracovníky by měli být Björn Seibert, vedoucí kabinetu von der Leyenová, a Jens Flosdorf, její poradce pro komunikaci, oba s šéfkou EK také dříve pracovali na ministerstvu obrany. Předsedkyně EK také najala Petera Müllera, bývalého německého novináře, jako poradce pro komunikaci a autora projevů.

Komunikační tým EK také navazuje kontakty s německými komunikačními firmami 365 Sherpas a její sesterskou společností Zum Goldenen Hirschen. Té byla už loni zadána zakázka v hodnotě 5 milionů eur na vytvoření kampaně "You are EU", jejímž cílem je zvýšit povědomí občanů o potřebě přechodu na obnovitelné zdroje energie. Výsledky práce této PR agentury jsou k vidění i například v pražském metru a na zastávkách MHD. K zakázce se ale obě firmy dostaly přeskočením výběrového řízení, což vyvolalo určité kontroverze.

EK ale uvedla, že provedla "průzkum trhu a rozhovory" se čtyřmi společnostmi v různých zemích EU, než práci zadala německým společnostem. Mluvčí von der Leyenové tento krok hájili s odkazem na nutnost rychlého postupu v době, kdy zuří válka, vysychá ruská ropa a EU spěchá, aby přiměla lidi změnit své energetické návyky. "Za výjimečných okolností může Komise přistoupit k vyjednávacímu řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce," uvedl mluvčí. A v tomto případě, dodal mluvčí, bylo "naléhavě nutné informovat Evropany o dopadech války na Ukrajině a o reakci EU na tyto dopady".

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230618/borre ... 64288.html
Stretnutie EÚ a LAŠ odložené "kvôli opätovnému prijatiu Sýrie" do regionálneho bloku

MOSKVA (Sputnik) - Šéf zahraničnej politiky EÚ Josep Borrell v nedeľu priznal, že nezhody v otázke obnovenia plného členstva Sýrie v Lige arabských štátov (LAŠ) viedli k odloženiu ministerského stretnutia LAŠ a Európskej únie, ktoré sa malo konať v júni, na neurčito.
Vyhlásil to počas návštevy sídla Ligy arabských štátov v Káhire.
"Udržiavame pravidelné kontakty na rôznych úrovniach vrátane ministerských stretnutí. Posledné sa uskutočnilo vo februári 2019 v Bruseli. ... Odvtedy sa stretnutie, žiaľ, muselo odložiť. Naposledy bolo naplánované na tento týždeň a muselo sa odložiť z dôvodu opätovného prijatia Sýrie do Ligy arabských štátov," povedal Borrell.
Dodal, že napriek tomu, že ide o suverénne rozhodnutie LAŠ, Brusel s ním nemôže súhlasiť.
"Je to suverénne rozhodnutie a my ho rešpektujeme," povedal Borrell a dodal, že bolo prijaté napriek údajnému "nedostatku zmysluplného úsilia Damasku o vyriešenie konfliktu".
Poznamenal tiež, že sýrske vedenie "nebolo brané na zodpovednosť" a že EÚ to nemôže ignorovať.
"Preto EÚ a LAŠ na žiadosť Európskej únie odložili ministerské zasadnutie," uzavrel.
Začiatkom týždňa diplomatické zdroje v Bruseli informovali Sputnik o vážnych nezhodách vo viacerých otázkach medzi arabskými krajinami a EÚ, predovšetkým vo vzťahoch so Sýriou, voči ktorej blok uvalil sankcie. Arabské štáty tiež nepodporujú sankčnú politiku EÚ voči Rusku.
Kvôli nezhodám sa zatiaľ nepodarilo zorganizovať ďalší samit EÚ - LAŠ. Prvý takýto samit sa konal vo februári 2019 v Egypte. Ďalší sa mal uskutočniť v roku 2022 v Bruseli, ale jeho termín zatiaľ nebol stanovený.
Ministri zahraničných vecí LAŠ na svojom mimoriadnom zasadnutí 7. mája schválili návrat Sýrie do organizácie po 12-ročnej prestávke.
Arabské krajiny sú za zmiernenie západných sankcií voči Damasku, ktoré brzdili hospodárske vzťahy s krajinou, jej obnovu a prípravy na masový návrat utečencov zo susedných štátov.
Minulý štvrtok počas darcovskej konferencie o pomoci sýrskym utečencom Borrell zopakoval, že EÚ nezdieľa postoj LAŠ k Sýrii a nemá v úmysle obnoviť oficiálne vzťahy s Damaskom.
Damask a Moskva opakovane označili jednostranné sankcie Západu voči Sýrii za nelegitímne.

Toho si snáď niekto platí...

[homer]

Evropská unie je připravena navrhnout balíček finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard eur (1,19 bilionu Kč). Podle osob obeznámených s plánem Evropské komise má balíček pomoci financovat běžné výdaje ukrajinské vlády a také naléhavě nutné rekonstrukce.

Pomoc napadené zemi má mít formu grantů, zvýhodněných půjček a záruk a EU ji poskytne za předpokladu, že Ukrajina přijme reformy zaměřené na zlepšení právního státu a na boj proti korupci.

Světová banka odhaduje, že náklady na obnovu Ukrajiny by mohly dosáhnout 411 miliard dolarů (8,94 bilionu Kč). EU a členské státy od začátku války schválily Ukrajině hospodářskou pomoc ve výši téměř 38 miliard eur (902 miliard Kč).

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... r-40435190

[martanus]

Unijní kasa zeje prázdnotou. Evropská komise žádá státy o další miliardy pro Ukrajinu

"Použili jsme už veškeré dostupné prostředky, které jsme měli pro Ukrajinu. Přehodnotili jsme všechny priority, které šly," prohlásila šéfka komise v úterý při zveřejnění návrhu. "To, co nyní požadujeme, je absolutní nutnost, abychom dostáli naší pomoci Ukrajině," dodala von der Leyenová. Na Ukrajinu během uplynulých šestnácti měsíců už doputovaly z Bruselu desítky miliard eur.

Von der Leyenová vyčíslila nutnou dodatečnou pomoc Ukrajině na 50 miliard eur, v přepočtu okolo 1,2 bilionu korun. Ty mají do roku 2027 putovat jak na okamžitou poválečnou obnovu země, tak na projekty, které Ukrajinu přiblíží Evropské unii. Podobnou finanční pomoc dostávalo také Česko před vstupem do EU.

Většinu společné peněženky tvoří příspěvky od členských států, a tak i jednotlivé národní kasy budou muset dodat požadovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Na navýšení rozpočtu přitom budou muset kývnout všechny země, platí tu jednomyslnost.

Přispět na Ukrajinu bude muset i Česko. Český podíl dosahuje zhruba 1,7 procenta rozpočtu EU, a lze tak předpokládat, že i dodatečné peníze z české státní kasy se budou pohybovat okolo tohoto čísla.

Reakce české vlády nebyla bezprostředně známa. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jen v úterý zopakoval, že "podpora Ukrajiny se nemění, mění se ale situace státního rozpočtu". "Doufám, že podpora Ukrajiny bude na vládě silnější než motiv šetřit," dodal Dvořák v Bruselu na dotaz Aktuálně.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/un ... f6b220ee8/

// 50 * 0,017 * 23,76 = 20,196 miliard Kč.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230626/germa ... 68802.html
Nemecko je proti použitiu zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny

MOSKVA (Sputnik) - Nemecko sa postavilo proti plánom Európskej únie
ion použiť zmrazené aktíva Ruskej banky na obnovu Ukrajiny a vyzvalo na zváženie iných možností pre obavy, že toto rozhodnutie by mohlo viesť k právnym a finančným problémom, informoval v pondelok britský spravodajský portál s odvolaním sa na svoje zdroje.
V správe sa uvádza, že niektorí členovia nemeckej vlády sa domnievajú, že plán nezíska dostatočnú podporu na realizáciu, keďže právne hrozby sú "príliš vysoké".
Berlín robí "všetko, čo je právne možné", aby identifikoval a zmrazil aktíva sankcionovaných ruských občanov a subjektov, ale zámer Bruselu použiť tieto prostriedky na obnovu ukrajinského hospodárstva a infraštruktúry vyvolal "zložité finančné a právne otázky", uviedol denník.
V správe sa uvádzalo, že EÚ sa snaží získať až 3 miliardy eur (3,3 miliardy USD) ročne z držby aktív ruskej centrálnej banky a že Kyjev pripravuje aj alternatívny spôsob, ako by blok mohol využiť zabavené aktíva ako zábezpeku, prostredníctvom ktorej by si mohol zobrať pôžičky na investovanie s návratnosťou a následne tieto peniaze prideliť Ukrajine.
Členské štáty EÚ tiež informovali, že vo svojich bankách majú zmrazené aktíva ruskej centrálnej banky v hodnote viac ako 200 miliárd eur.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... travinach/
EU již nechce označovat genetické inženýrství v potravinách

Podle legislativního návrhu Evropské komise by se řada geneticky modifikovaných potravin mohla v budoucnu ocitnout na talířích občanů bez označení.

Vyplývá to z dosud nezveřejněného návrhu nařízení Komise, který měla agentura dpa k dispozici v Bruselu.

V souladu s tím chce úřad navrhnout vyjmutí některých geneticky modifikovaných rostlin z přísných pravidel EU pro genetické inženýrství.
Plány budou předloženy v červenci

Očekává se, že plány budou oficiálně představeny v červenci. Konkrétně plánovaná pravidla znamenají, že postupy, jako je nůžkový gen Crispr/Cas, by nepodléhaly pravidlům EU pro genové inženýrství, pokud by výsledné odrůdy mohly vzniknout také postupy, jako je křížení nebo selekce.

Podle plánů by takové šlechtění spadalo do tzv. kategorie 1 rostlin vyšlechtěných novými technikami (NGT). Podle plánu by se přísná pravidla genového inženýrství nadále vztahovala na ekologické zemědělství.

V článku 8 návrhu se například uvádí: Členské státy nesmějí zakazovat nebo omezovat záměrné uvolňování nebo uvádění na trh rostlin typu 1 NGT prostřednictvím požadavků.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/obrovsk ... veta-v-eu/
Obrovské převzetí moci: Německo a Francie chtějí letos ukončit právo veta v EU

Menší národy se obávají konce suverenity, protože EU se snaží centralizovat pravomoci tím, že je oddělí od národních států.

V době, která může být začátkem konce pro evropské národy, jsou Německo a Francie odhodlány tento rok reformovat vnitrostátní práva, včetně práva veta v EU. Debata vyvolala v posledních měsících rozruch a v posledních týdnech se opatření dostalo zpět na pořad jednání.

Francie a Německo jsou přesvědčeny, že rozsáhlá institucionální reforma Evropské unie, včetně zrušení veta při hlasování v Evropské radě, by mohla být uskutečněna letos, řekly Euractivu francouzská ministryně pro záležitosti EU Laurence Boone a německá ministryně Anna Lührmannová.

„Toto je jedna z možností, kterou chceme prozkoumat, abychom si udrželi pozici globálního hráče se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU,“ řekla Lührmannová.

Dodala:

“Byl by to také důležitý signál v jiných oblastech politiky, kdyby se letos přešlo na kvalifikovanou většinu,” vysvětlila.

Je „jistá“, že tato reforma bude spuštěna ještě letos.

Wir wollen die fit für die Erweiterung machen. Mit der -Expert:innengruppe wollen wir dieser Debatte in der EU eine hohe Priorität einräumen. Klar ist: Eine erweiterte EU muss handlungsfähig bleiben. Mehr dazu im ITV mit @LaurenceBoone@EURACTIVhttps://t.co/k5kDPj1tal
— Anna Lührmann (@AnnaLuehrmann) June 23, 2023

Uvedly, že obě země považují za důležité zrušit před rozšířením Evropské unie jednomyslné hlasování v Evropské radě v oblastech, jako je zahraniční politika a daně.

To by mohlo například znamenat, že Brusel by byl schopen zavést rovnou daňovou sazbu v celé EU nebo se dokonce hlouběji zapojit do války, oba kroky Maďarsko odmítlo a v některých případech dokonce použilo právo veta.

Paříž a Berlín tvrdí, že zrušení veta je změnou, která je možná bez pozměňování smluv EU, což je bod, který řada evropských zemí ostře napadá, protože by to dalo obrovskou moc nejen Bruselu, ale i největším státům, jako je Německo a Francie.

To by následně umožnilo EU uzákonit liberální imigrační politiku, zelená pravidla a různé další pokrokové cíle bez jakýchkoli překážek ze strany Maďarska a dalších menších, konzervativních zemí.

Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou by odstranilo veto v otázkách zahraniční politiky, což by znamenalo, že pouze 15 z 27 členských států – představujících 65 procent obyvatel EU – by muselo souhlasit s přijímáním zvláště důležitých rozhodnutí v oblasti zahraniční a obranné politiky, která mají vliv na EU jako celek [tj. k rozhodnutí budou stačit hlasy 15 z 27 zemí].

Laurence Boone řekla Euractivu, že by to byl „důležitý krok k větší integraci a efektivitě“.

Povaha takového systému by však zvýhodňovala země s větším počtem obyvatel, jako je Francie nebo Německo, zatímco menší státy, jako je Maďarsko, by ztratily možnost mluvit do rozhodování EU.

Zrušení zásady jednomyslnosti – v těch oblastech, kde stále existuje – pro hlasování v Evropské radě by se rovnalo odebrání suverenity Polsku a dalším menším státům. Už dříve o tom mluvil poslanec Evropského parlamentu Ryszard Legutko z polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Polský prezident Andrzej Duda byl však také ostrým kritikem návrhu. Prohlásil, že „by bylo špatné, kdyby kterýkoli členský stát vydíral ostatní, včetně kandidátských zemí EU, blokováním dalšího rozšiřování komunity, pokud nebudou splněny jeho hegemonické požadavky“.

Polský prezident poznamenal, že základním principem EU je bratrství a spolupráce k zajištění míru a hospodářského rozvoje. Aby to bylo možné, Duda řekl: „Všechny země se musí vyjádřit ke klíčovým otázkám ovlivňujícím rozvoj Společenství, aby měly pocit, že ve Společenství existuje spravedlnost a že žádná země nevnucuje svou vůli na úkor ostatních pomocí institucionálních prostředků.”

Herbert Kickl, předseda rakouské Strany svobody (FPÖ), v současnosti nejpopulárnější strany v Rakousku, věří, že cílem Bruselu je vytvořit centralistický superstát, ve kterém členské státy stále více ztrácejí svůj význam a sebeurčení.

„Chtějí národním státům odebírat stále více pravomocí a přenášet je do Bruselu, aby nad hlavami jejich občanů vytvořili Spojené státy evropské,“ řekl Kickl.

[martanus]

PMI ve zpracovatelském průmyslu eurozóny pod úrovní Covid (léto 2020) na úrovni 43,6 (<50 je kontrakční).

https://t.me/intelslava/49501

[Alchymista]

Index nákupných manažérov vo výrobe ("Purchasing Managers' Index" - PMI) meria úroveň aktivity nákupných manažérov vo výrobnom sektore. Hodnota nad 50 znamená expanziu v sektore; hodnota pod 50 znamená pokles. Obchodníci tieto prieskumy pozorne sledujú, pretože nákupní manažéri majú zvyčajne včasný prístup k údajom o výkonnosti svojich spoločností, ktoré môžu byť hlavným ukazovateľom celkovej hospodárskej výkonnosti.

Vyššie než očakávané čítanie by sa malo považovať za pozitívne/priaznivé pre EUR, zatiaľ čo nižšie než očakávané čítanie by sa malo považovať za negatívne/nepriaznivé pre EUR.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[homer]

„Věřím, že Rusko nakonec donutíme platit Ukrajině reparace,“ říká slovenský europoslanec

Kompletní poválečná obnova zničené Ukrajiny přijde na astronomické finanční prostředky. Jen podle odhadů Světové banky se patrně vyšplhá do řádu vyšších stovek miliard eur. Jak Kyjev, tak i západní státy se shodují na tom, že by se na rekonstrukci země měl jistě podílet hlavní viník – tedy Ruská federace. Dovedete si představit, jaké páky by mohly Moskvu donutit vyplácet Ukrajině reparace? Je takový scénář s ohledem na současnou izolaci Ruska vůbec možný?

Určitě ano. První možností jak se dostat k ruskému majetku jsou výše zmíněná aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur. Co se týče válečných reparací, věřím, že podobně jako u nacistického Německa takový stav nastane i v případě současného Ruska. Není možné, aby financovali obnovu Ukrajiny jen ti, kteří jí celou dobu pomáhali, a snášeli tak následky agrese, kterou nevyvolali. V první řadě ale musí vyhrát Ukrajina a osvobodit své území, až pak bude na stole tato otázka.

Zásadní potom bude vývoj v samotném Rusku, k němuž mají klíč především ruští občané, a je na nich, jak dlouho hodlají tolerovat tento nedemokratický diktátorský režim, který je zneužívá a posílá na smrt. Kreml navíc čekají v blízké budoucnosti problémy s rozpočtem.

Ten z velké části tvořily výdělky z exportu fosilních paliv do Evropy. Moskva se sice po invazi snažila svůj trh rozložit do více zemí, jenže třeba do Číny diverzifikovala u plynu jen pětinu toho, co proudilo do Evropské unie. Rusko tak bude postupem času čím dál více tlačeno do toho, aby normalizovalo vztahy i s partnery na Západě. A tady bude mít Brusel rozhodně s čím hrát. Jeho hlavními triumfy jsou obchodní dohody a společný trh. Neobával bych se tedy toho, že by Evropa neměla na Rusko dostatečné páky. Teď je ale prioritou co nejvíce podpořit Ukrajinu

https://www.voxpot.cz/verim-ze-rusko-na ... roposlanec

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... se-hrouti/
Evropská jednota se hroutí

Summit EU v Bruselu znovu ukázal, že v Unii téměř neexistuje shoda – ať už v otázkách Ukrajiny, uprchlické politiky nebo jednání s Čínou. Jednota je ale nezbytná.

38 miliard eur na záchranu Ukrajiny před bankrotem, dalších 17 miliard eur pro ukrajinské uprchlíky a 15 miliard eur na vojenskou pomoc: to je působivý seznam opatření, o kterých se 27 zemí EU společně rozhodlo a provedlo od začátku války. Ukrajinská válka byla zásadní zkouškou evropské soudržnosti, která dosud dokázala obstát.

Není však jisté, zda tomu tak bude i nadále. Čím déle válka trvá, čím těžší věci se dějí na frontě, tím obtížnější je udržet pomoc v hodnotě miliard. Už se objevují první trhliny, jak ukázaly hádky během čtvrtečního a pátečního dvoudenního summitu EU.

Spousta oříškků k rozlousknutí – téměř žádné řešení
Například Maďarsko několik týdnů blokuje další multimilionový balíček pomoci pro Ukrajinu. Rakousko odmítá poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Irsko, Malta a také Kypr. Co je tím míněno nebo ne, zůstává otevřené i po summitu EU. Mezitím země jako Francie a Estonsko požadují pro Ukrajinu ještě více bezpečnostních záruk.

Ukrajinská otázka nebyla zdaleka jediným problémem na summitu EU. Minimálně stejně ošemetná je debata kolem evropské azylové reformy. Maďarsko a Polsko stále nechtějí uprchlíky přijímat a chystané pokuty kategoricky odmítají. „Způsob, jakým řešíme migraci, je nepřijatelný,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán (60). A přesně to řekl i polský premiér Mateusz Morawiecki (55).

Výsledek: Celý summit se zastavil, přestože lídři Francie a Německa a předseda Evropské rady Charles Michel jednali s Maďarskem a Polskem. Krátce po neuspokojivém konci debaty Orbánův politický ředitel tweetoval: „Tvrdý boj proti promigračním silám v Bruselu!" Není překvapením, že ani v pátek se nepodařilo najít shodu.

Jednota je nezbytná
Zběžně byla také zmíněna čínská politika EU. Podle místních pozorovatelů se však na evropských postojích změnilo jen málo. I zde: Mezi členskými státy neexistuje společný postoj, jak ostře by se měla Evropa distancovat od stále agresivnější světové velmoci.

Zatímco šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová (64) navrhuje zaujmout tvrdší postoj vůči Číně, některé země – například Německo – jsou stále proti. S deeskalací počítá, jako už měsíce, i předseda Rady EU Charles Michel (47).

Setkání lídrů EU opět ukázalo, že jednota vypadá jinak. A abychom sebevědomě zvládli nadcházející překážky – vstup Ukrajiny do EU, hrozbu ze strany Ruska a Číny a změnu klimatu – je jednota vlastně nezbytná.

[martanus]

EU je na pokraji bankrotu,“ řekl maďarský Orbán na summitu EU

První otázka, kterou položil premiér Viktor Orbán ve svém příspěvku na Facebooku , zní: „Jediná otázka, kterou si tady v Bruselu každý klade, je: Kam zmizely peníze?

Orbán se právě účastní dvoudenního summitu lídrů EU v Bruselu a jedním z nejžhavějších témat je otázka, kam zmizely peníze z rozpočtu EU. Maďarský premiér uvedl, že Evropská komise předložila návrh změny rozpočtu , v němž požaduje, aby členské státy zaplatily desítky miliard eur.

"Vyvstává otázka: Jak k této situaci došlo a jak přivedli Evropskou unii na pokraj bankrotu?" zeptal se Orbán.

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... -eu-summit