Stupeň stlačení jednoznačně limituje kvalita kompresoru ... primárně jeho vysokotlaké části.
Hlavními parametry jsou schopnosti lopatek vydržet vysokou teplotu a rychlost otáčení.
U nadzvukových letadel pak i tvar a konstrukce vstupního ústrojí - významnou část stlačení vzduchu u nich tvoří náporové stlačení.
U špičkových civilních "podzvukových" motorů činí stlačení na kompresoru asi 40:1 až 50:1, přičemž těch 40 je jakési "minimum".
HP kompresory technologicky nejvyspělejších civilních motorů jsou schopny dosáhnout 20.000 otáček a více. Při běžném chodu pak 12.000 až 15.000 otáček.
Co se teploty na kompresoru týče, no je to už dlouho, co jsem to počítával

, ale pokud si dobře pamatuji tak nějakých 450-500°C.
To je teplota vzduchu vstupujícího do spalovací komory.
Dosahovat víc je kontraproduktivní, kvůli správnému spalování ... tak se chladí.
Rozhodující pro účinnost leteckého proudového motoru je ale jiná teplota, a to teplota před turbínou, tedy teplota výstupu ze spalovací komory. Dnešní špičkové civilní motory jsou schopny dosahovat nějakých 1.600 - 1.700° C.
U vojenských je to víc ... F135 udává až 1.980°C, ale víme jaké problémy má s termickou stabilitou, takže to nejspíš bude jen krátkodobý údaj.
Pozn. Zde je zajímavá hodnota cca 2.250°C. Pokud by se podařilo zkonstruovat motor s touto teplotou před turbínou, nepotřeboval by přídavné spalování ... veškerý kyslík by se spotřeboval již ve spalovací komoře, a tak forsáž by byla zbytečným vstřikováním paliva do "jalového" plynu bez kyslíku.
Co se počtu stupňů kompresoru a turbíny týče pak to jistý vliv má, ale ne zas tak zásadní. Pokud srovnáme PW1000G / LEAP / PD-14 tak je to:
Kompresor
1+3+8 / 1+3+10 / 1+3+8
Turbína
2+3 / 2+7 / 2+6
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire