Rusko

[lasib]

Po streľbe VSU horí jedna z budov Ekonomickej fakulty doneckej Univerzity/VŠ
https://dnr-news.ru/society/2023/08/05/430503.html

[skflanker_]

1) Jedena raketa s plocho dráhou letu Storm Shadow bola zostrelená jednotkami PVO v blízkosti Čongarskogo mosta (Чонгарского моста) (foto 1-5).
2) Foto poškodenia Čongarskogo mosta z vtáčej perspektívy (foto 6-8).

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3762827 z 06.08.2023 + 8 kvalitnejších foto

[El Diablo]

Ukrajinci zasáhli raketami dva mosty na Krym
dnes 15:28 • Aktualizováno 16:35
Petr Jemelka, Novinky, ČTK

Ukrajinská armáda podle ruských úřadů zasáhla raketami Čongarský most, jenž spojuje Chersonskou oblast s Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. Zásah dostal i nedaleký Heničeský most. V neděli o tom informovala ruská tisková agentura Ria Novosti.

„Celkem kyjevští teroristé (ukrajinská armáda – pozn. red.) vypálili dvanáct raket, devět z nich sestřelila naše protivzdušná obrana,“ cituje agentura Ria Novosti gubernátora ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimira Salda. Ten o útoku informoval na svém telegramovém kanálu. Uvedl, že zasažena byla silniční část mostu a jeden civilista projíždějící místem na kole utrpěl zranění.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... t-40439888

[skflanker_]

V nedeľu 06.08.2023 o 11:27 hod. bol zmarený pokus kyjevského režimu uskutočniť teroristický útok bezpilotným lietadlom na objekty v Moskovskej oblasti. BPLA bolo zničené prostriedkami PVO na území Podoľského rajóna (Подольского района). V dôsledku zmareného teroristického útoku nedošlo k žiadnym obetiam ani škodám.

Zdroj https://vk.com/wall-133441491_959229 z 06.08.2023

[treerat]

Co dala Rusku první plavba kolem světa
První ruská výprava kolem světa je stará 220 let
Text: Michail Diunov, historik
Přesně před 220 lety, 7. srpna 1803, se na cestu kolem světa vydala první ruská expedice. Tato plavba se nakonec stala nejen jedním z největších výkonů domácí plavby, ale také kolosálním úspěchem zahraniční politiky ruského impéria.
V XV. století začala éra Velkých zeměpisných objevů. Zdokonalení ve stavbě lodí, navigaci, plavbě a kartografii vedlo ke skutečnému průlomu ve studiu bílých míst na mapách. Evropané se vydávají na moře. Portugalci obeplouvají Afriku a dostávají se do Indie. Španělé začínají objevovat Karibik a Nový svět. V následujícím století Magellan poprvé obeplouvá zeměkouli a španělští conquistadoři objevují Severní a Jižní Ameriku. Evropané připlouvají k souostrovím v Tichém oceánu. Na počátku 17. století objevuje nizozemská výprava Austrálii. Začínají vznikat velké koloniální říše. Svět se stává stále těsnějším.
Rusko dlouho nemělo přístup k moři. Dokonce i v obchodním městě Novgorod se zboží přepravovalo po řekách Něva a Volchov. Proto naši objevitelé nových zemí cestovali po souši. Ve XIV. století novgorodští obchodníci při hledání vzácných kožešin pronikli až za Ural. V 16. století kozáci atamana Ermaka dobyli sibiřský chanát a přivezli jej jako dar carovi Ivanu Hroznému, stejně jako conquistadoři Cortés a Pizarro přivezli do Španělska Mexiko a Peru.
Sibiř se na několik století stala naším Novým světem. Sjížděli se tam zlatokopové, lovci kožešin i obyčejní rolníci hledající volnou půdu a osvobození od nevolnictví.

Situace se dramaticky změnila na počátku 18. století. Rusko pod vedením Petra Velikého porazilo Švédy, obsadilo Balt a stalo se jednou z velkých říší. Objevilo se ruské námořnictvo, bylo možné vybavit námořní výpravy - a zapojit se tak do světového závodu o nová neprobádaná území na okraji země a o priority při jejich objevování. Ještě v roce 1711 Daniil Anciferov a Ivan Kozyrevskij s oddílem kozáků prozkoumali Kamčatku. V roce 1716 se na průzkum Dálného východu vydala výprava jakutského vojevůdce Jakova Jelčina.
V roce 1724 začala kamčatská expedice Vituse Beringa a po jejím dokončení ruská vláda financovala velkolepou Velkou severní expedici z roku 1733. Během tohoto bezprecedentního podniku byla objevena Aljaška, prozkoumána Kamčatka, Kurilské ostrovy, severní pobřeží Sibiře a sibiřské řeky.
Rusko-americká společnost, kterou založil císař Pavel I., přinášela do ruského rozpočtu obrovské částky a svým akcionářům vyplácela neslýchané dividendy.
Rozvoj Aljašky a severního Pacifiku si stále více vyžadoval důkladný průzkum těchto míst a také zásobování odlehlých osad. Rusko-americká společnost nemohla sama zvládnout tak složitý výzkumný a logistický úkol. Byla nutná pomoc ruského státu s jeho vědci, lodním stavitelstvím a kvalifikovanými námořníky. Takto byla koncipována a realizována První ruská expedice kolem světa.
Kromě prozkoumání námořní cesty na Dálný východ však Rusko stálo před dalším důležitým úkolem. Rozvoj obchodu vedl k rozšíření vazeb s Čínou a Japonskem. A jestliže diplomatické vztahy s Čínou již byly navázány a vztahy mezi zeměmi upravovaly smlouvy z Nerčinska a Kjachty, vztahy s Japonskem jednoduše neexistovaly. Tato země prováděla politiku izolacionismu, odmítala obchodovat se všemi zeměmi s výjimkou Nizozemska a Číny, jejichž lodě směly vplouvat do jediného přístavu - Nagasaki.
Zájmy ruského impéria vyžadovaly pokusit se překonat izolaci a přivést Japonsko na oběžnou dráhu ruské politiky. Kromě toho bylo nutné, aby, jak se říká, "demonstrovalo ruskou vlajku" na Dálném východě, kde Britové stále aktivněji konkurovali Rusům (mimo jiné prostřednictvím pašování). "Národ obchodníků" se snažil doslova ukořistit vše, co se v okolí povalovalo.
Vedoucí výpravy kolem světa patřili k nejlepším námořníkům, nejlepším synům naší vlasti. Ivan Kruzenštern se narodil v chudé šlechtické rodině, vystudoval námořní kadetský sbor a brzy se stal jedním z nejlepších důstojníků ruského námořnictva. Jeho pomocník Jurij Lisjanskij byl synem kněze a vynikajícím námořníkem. Kruzenštern a Lisjanskij se seznámili ještě jako kadeti, studovali spolu a spřátelili se. V roce 1788 se oba dostali do mimořádného vojenského vyslání (?военный выпуск), které bylo okamžitě odesláno na lodě. Vždyť v té době probíhaly těžké války s Osmanskou říší a Švédskem.
V první námořní bitvě u Goglandu se oba mladí důstojníci vyznamenali statečností a obratným velením. A po válce byli oba přátelé na dlouhé služební cestě v Anglii, kde se školili na lodích britského královského námořnictva - nejlepších na světě.
Po návratu do Ruska předložil Kruzenštern císaři Pavlu I. smělý projekt. Na základě zkušeností z dlouhých plaveb v britském námořnictvu navrhl zorganizovat námořní zásobování dálněvýchodních ruských kolonií. Tím se měly nejen výrazně snížit náklady na dodávku zboží, ale také ji výrazně urychlit, protože i malá loď pojme mnohem více nákladu než celá karavana vozů a po zvolené trase se vydá mnohem rychleji. Zároveň bylo navrženo ponechat na místě některé lodě, které připlouvaly na Dálný východ z Petrohradu, aby se mohl rozvíjet místní námořní obchod a úspěšně konkurovat Britům, Holanďanům a Číňanům.
Ale Pavel I. byl zavražděn. V tomto ponurém příběhu figuroval britský velvyslanec a anglické peníze. Londýn si kategoricky nepřál žádné posílení Ruska.
Nový car Alexandr I. navázal s Anglií mírové vztahy, ale neustoupil od kurzu rozvoje Dálného východu. V létě 1802 bylo rozhodnuto vyslat dvě válečné lodě na výpravu kolem světa. Byly deklarovány dva cíle: dopravit do Japonska vyslanectví v čele s hrabětem Nikolajem Rezanovem a zřídit námořní cestu na Aljašku ve prospěch Rusko-americké společnosti.
Velení výpravy připadlo Kruzenšternovi. V námořním oddělení se vedly vážné spory o to, zda jsou ruští námořníci svými návyky a výcvikem připraveni na tak náročnou misi.
Někteří admirálové se domnívali, že by bylo lepší najmout anglické námořníky. Kruzenštern však trval na tom, že ruští námořníci svým porozuměním a dovednostmi Angličany převyšují. A tak šalupy "Naděžda" a "Něva" vyrazily s ruskou posádkou. Přijímali pouze dobrovolníky a jejich počet byl tak velký, že s nimi bylo možné obsadit několik řadových lodí.
Důstojníci byli vybíráni s maximální pečlivostí. Ve výpravě byli mladí námořníci, ale již zkušení v námořních plavbách.
S pomocí Akademie věd bylo obsazeno vědecké oddělení výpravy: astronom a dva přírodovědci. Mezi účastníky výpravy byl dokonce i slavný ruský dobrodruh té doby hrabě Fjodor Tolstoj - veselý, chuligán, náruživý duelant a karetní podvodník, který prchal před hrozícím trestem. Na výpravě získá spoustu veselých i nepříjemných vzpomínek.
Dne 7. srpna 1803 opustily dvě lodě kronštadtský přístav a vypluly na moře. Cestou se "Naděžda" a "Něva" dostaly do silné bouře v Severním moři, která zničila mnoho britských lodí, ale díky šikovnosti ruských námořníků obě lodě neutrpěly žádné škody, i když se navzájem ztratily a do přístavu Falmouth dorazily odděleně. Poté, co Kruzenštern dopřál posádce krátký odpočinek, nabral kurz na Tenerife, kde se výprava ocitla 20. října.
26. listopadu ruští námořníci poprvé překročili rovník na cestě do Brazílie. Cesta tam se ukázala jako dlouhá (dva měsíce) a velmi vyčerpávající. Lodě pluly v horkých tropických šířkách. Nezvyklí na takové klima ruští námořníci snášeli kombinaci dusivého horka a vysoké vlhkosti vzduchu, což si poznamenal zejména velitel výpravy ve svém deníku. Často docházelo k tísni, která zpomalovala cestu.
Na brazilském ostrově Santa Catarina bylo nutné zůstat pět týdnů kvůli opravě šalup. Zároveň z nečinného pobytu na břehu vypukl spor mezi Kruzenšternem a velvyslancem Rezanovem, který se z titulu seniority domáhal nadvlády nad celou výpravou. Bylo dokonce nutné svolat důstojnickou poradu, která rozhodla, že velvyslanec je samozřejmě důležitá osoba, ale na lodích je posádka podřízena pouze svému kapitánovi a veliteli flotily.
Dne 4. února 1804 se výprava opět vydala na moře. Lodě měly plout podél tehdy téměř neobydleného východního pobřeží Jižní Ameriky, obeplout Hornův mys, vplout do Tichého oceánu a pak pokračovat k Havajským ostrovům. Úkol to nebyl snadný. Obletět Jižní Ameriku bylo považováno za velmi obtížnou záležitost, mnoho lodí se ztratilo v rozbouřených vodách "řvoucích čtyřicátých". A průliv u Hornova mysu byl považován za jeden z nejobtížnějších v navigaci.
Jelikož se expedice nacházela na jižní polokouli, čekal ji podzim a zima. Byl nedostatek sladké vody, která hnila v dubových sudech. Před zimou se zachraňovalo teplým oblečením a teplým jídlem. V podpalubí šalupy, kde posádka bydlela, klesala teplota pod čtyři stupně. Ruští námořníci však tyto potíže překonávali. Bez vážnějších incidentů průliv překonali - a 3. března se obě šalupy vydaly do Tichého oceánu.
Zde se však počasí prudce zhoršilo. Následujícího dne se šalupy dostaly do husté mlhy a ztratily se jedna druhé.
Kruzenštern stál před těžkou volbou. Lodě vezly spoustu cenného nákladu pro ruské kolonisty na Aljašce. Jeho ztráta znamenala vytvoření mnoha problémů pro osadníky, kteří počítali s nářadím, léky a knihami. Proto velitel výpravy učinil rozhodnutí: v podmínkách krajně nepříznivého počasí upustit od původního plánu prozkoumat málo probádané ostrovy v Tichém oceánu a co nejdříve se vydat na sever ke Kamčatce. Tam předat náklad k doručení na Aljašku a poté následovat do Japonska. Lissiansky o tomto rozhodnutí velitele nevěděl a pokračoval v plnění předchozího plánu - nabral kurz na Velikonoční ostrov.
Ale žádná šalupa "Naděžda" tam nebyla. Lisjanskij se rozhodl odplout na Markizovské ostrovy. Nastavil kurz tak obratně, že předstihl Kruzenšterna a setkal se s jeho lodí poblíž ostrova Nuku-Khiva. Výprava se opět spojila. Radost ruských námořníků neznala mezí.
Bohužel konflikt mezi Rezanovem a Kruzenšternem pokračoval. Velitel výpravy se chystal nakoupit další maso pro posádku, a proto zakázal provádět výměnný obchod s domorodci. Rezanov měl příkaz sbírat předměty domorodé kultury pro petrohradskou Kunstkameru a utratil zásoby nožů a seker na nákup polynéských rarit.
Konflikt se opět vyřešil tím, že se důstojníci postavili na stranu svého velitele. Ale Kruzenštern se cítil nejistý, vždyť Rezanov byl hrabě a měl hodnost generála. Navzdory úsporám zboží nebylo možné nakoupit zásoby. Domorodci měli málo hospodářských zvířat a odmítali je prodat. V Polynésii se však Rusové naučili zvyku tetování, kterým si všichni námořníci okamžitě ozdobili svá těla. Hrabě Tolstoj pokryl téměř celý povrch svého těla tetováním, na které byl nesmírně hrdý.
18. května lodě opustily Markézy a dopluly na Kamčatku. Mezitím docházely zásoby masa a Kruzenštern nemohl nechat námořníky bez výživných potravin. Museli se obrátit na Havaj, ale ani tam nemohli nakoupit zásoby.
Nakonec 15. července šalupa "Naděje" dorazila do Petropavlovska-Kamčatského, přičemž přechod zvládla za pouhý měsíc. "Něva" zůstala na Havaji ještě týden a nabrala kurz na Aljašku, kde ruští kolonisté naléhavě potřebovali pomoc. Ostatně, jak se účastníci výpravy dozvěděli, začala tam válka - tlingitští indiáni napadli Sitku, zničili Michajlovskou pevnost a zabili několik set osadníků.
"Naděje" v té době stála na opravě a posádka se připravovala na návštěvu Japonska. Dne 6. září loď opustila zátoku Avacha a téměř okamžitě ji zastihl hurikán. Ruští námořníci prostě nevěděli, že kolem japonských ostrovů řádí tajfuny. Do trupu lodi narážely silné vlny. Voda se valila do nitra lodi tak silným proudem, že ji sotva stačili odčerpávat. Skutečnost, že relativně malá plachetnice úspěšně prošla tajfunem, který je extrémně nebezpečný i pro velké lodě, je zásluhou velitele expedice a jeho posádky.
Kruzenštern si do svého deníku zapsal: "Neohroženost našich námořníků, kteří pohrdali všemi nebezpečími, působila tak, že bouře nemohla odnést ani jednu plachtu."
Přes všechny potíže výprava pokračovala v pozorování. Upřesňovaly se údaje, které shromáždil francouzský navigátor Laperouse, opravovaly se chyby, jichž se jeho výprava dopustila při mapování.
Dne 8. října 1804 "Naděžda" zakotvila v přístavu Nagasaki. Úkol navázat diplomatické vztahy s Japonskem se však ukázal jako nesmírně obtížný. Rezanov, podrážděný dlouhou plavbou, unavený spory o moc a z ne zrovna nejpohodlnějšího pobytu na palubě šalupy, nemohl úspěšně vést jednání. Nebyla to však jeho zvláštní vina - japonská vláda se již dříve rozhodla, že izolaci neprolomí a pravidlo obchodovat pouze prostřednictvím Nizozemců nezmění. Jednání pokračovala až do dubna 1805, poté bylo vyslanectví požádáno, aby Japonsko opustilo. Na zpáteční cestě byla prozkoumána La Perousova úžina a pobřeží Sachalinu.
Po příjezdu do Petropavlovska čekala Rezanova nová diplomatická mise do Ameriky (která zanechala vzpomínku na slavný milostný příběh Conchity, dcery velitele San Franciska) a Kruzenštern odplul do Číny. Tam se v kantonském přístavu setkal s Lysjanským a jeho Něvou.
V Kantonu se mu podařilo prodat ruské zboží: kožešiny, sklo a dokonce i porcelán z císařské továrny (prodávat v Číně cizí porcelán - to musel být opravdu šikovný obchodník!). Po doplnění zásob a naložení nákladu čaje výprava vyplula do Ruska. Obě lodě se vrátily 6. a 19. srpna a urazily dlouhou cestu navzdory hrozbě francouzského loďstva. V té době začala válka Ruska s napoleonskou Francií. Mezi námořníky nebyli žádní lidé trpící kurdějemi.
Účastníci expedice byli za své mimořádné zásluhy štědře odměněni. Naděždu navštívil císař Alexandr I.
Všem důstojníkům byly uděleny hodnosti a penze. Kruzenštern byl vyznamenán Řádem svatého Vladimíra III. stupně, obdržel diamantovou tabatěrku a byl zvolen čestným členem Akademie věd.
Lisjanskij, který dorazil jako první, byl povýšen na kapitána druhé třídy, obdržel Řád svatého Vladimíra III. stupně, doživotní penzi a prémii 3000 rublů a dalších 10 000 rublů od Rusko-americké společnosti. Námořníkům byla přiznána penze 50 rublů (stejná byla vyplácena i důstojníkům) a obdrželi čestné propuštění.

Zdroj: https://vz.ru/society/2023/8/7/1224550.html
Překlad: https://www.deepl.com/

[Polite]

Zastupca gen.prokuratora pre Ďalekovýchodný federálny okruh prevzal osobnú kontrolu nad pripadom zbitía postihnutych ucastnikov SVO v Zabajkalí, oznamil
poslanec Štátnej dumy Chinštejn.

Dnes prokuratúra - odňala trestnú vec polícii a odovzdala ju na ďalšie vyšetrovanie Vyšetrovaciemu výboru Ruskej federácie, kde už bola zlúčená s prípadom verejnej diskreditácie SVO (pozri uznesenie v odkaze).
Zároveň prokuratúra podala podanie vedeniu odboru vnútorných vecí Zabajkalského kraja, v ktorom požadovala potrestanie policajtov, ktorí takmer pripad ututlali. Napriek tomu, že zbitý invalid celú situáciu opísal v sobotu privolaným policajtom lekárom, trestné konanie bolo pôvodne začaté len podľa článku o poškodení majetku (auta).
Teraz - som si istý - bude odplata nevyhnutná. Ďakujem všetkým, ktorí tento neuveriteľný príbeh zverejnili; inak by títo šmejdi mohli zostať nepotrestaní. Je to ďalší príklad veľkej sily verejnej mienky v súčasnosti.
t.me/RVvoenkor
https://t.me/RVvoenkor/50834?single

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230807/mosco ... 37552.html
Moskva očakáva, že štáty BRICS budú informovať Rusko o priebehu rokovaní o Ukrajine v Džidde

MOSKVA, (Sputnik) - Rusko očakáva, že krajiny BRICS, ktoré sa cez víkend zúčastnili na stretnutí o Ukrajine v saudskoarabskej Džidde, budú Moskvu informovať o priebehu konzultácií, uviedla v pondelok hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharovová.
"Očakávame, že v súlade s dohodami sa s nami [krajiny BRICS] podelia o svoje hodnotenia a potvrdia náš postoj k tzv. mierovej formule [ukrajinského prezidenta Volodymyra] Zelenského, ktorú sa počas takýchto stretnutí snaží presadiť kyjevský režim a Západ. Žiadny z jej 10 bodov nie je zameraný na nájdenie dohodnutého a diplomatického riešenia krízy," uviedla Zacharovová vo vyhlásení.
Mierový plán navrhnutý Zelenským je "nezmyselným ultimátom Rusku, ktorého cieľom je predlžovanie nepriateľských akcií," uviedla diplomatka a dodala, že v tomto prípade je mierové riešenie nemožné.
"Presadzovaním Zelenského 'vzorca' sa kyjevský režim a Západ snažia bagatelizovať vysokú hodnotu mierových návrhov iných krajín a monopolizovať si samotné právo ich navrhovať. Ako sme už povedali, v podstate ide o boj proti nesúhlasu na medzinárodnej úrovni, o pokusy presadiť neživotaschopné myšlienky urovnania prostredníctvom bezohľadných manipulácií," uvádza sa vo vyhlásení.
Rusko vždy bolo a je otvorené diplomatickému riešeniu krízy a je pripravené reagovať na skutočne seriózne návrhy, uviedla hovorkyňa a dodala, že bez účasti Ruska a zohľadnenia jeho záujmov nemajú žiadne stretnutia o ukrajinskej kríze význam.
"Sme presvedčení, že skutočne komplexné, udržateľné a spravodlivé riešenie je možné len vtedy, ak kyjevský režim zastaví nepriateľské akcie a teroristické útoky a jeho západní sponzori prestanú pumpovať zbrane do ozbrojených síl Ukrajiny," dodala.

[skflanker_]

Preprava poškodených trofejných ukrajinských BTR-4E (БТР-4Е), BTR-3E (БТР-3Е) a obrneného vozidla M1124 MaxxPro v smere na Kubinku v Moskovskej oblasti.

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3765281 z 08.08.2023 + 3 kvalitnejšie foto

---

---

BDK "Olenegorskij gornjak" (Оленегорский горняк) opustil prístav Novorossijsk, čo potvrdili satelitné snímky od západných analytikov. Pripomeňme, že v piatok 04.08.2023 bola loď poškodená v dôsledku útoku ukrajinského morského BPLA.

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3765893 z 08.08.2023

[skflanker_]

Preprava trofejného fínskeho obrneného transportéra SISU XA-180 na návese ťahača KamAZ-65225 (КамАЗ-65225) 6x6 v parku Patriot (Патриот) v predvečer medzinárodného vojenského kongresu a výstavy Armija-2023 (Армия-2023).

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3765564 z 08.08.2023

[Kalinac]

Wang I : Čína a Rusko "důvěryhodní a spolehliví dobří přátelé"

Telefonát rozbíjí západní narativ o "roztržce" mezi dvěma stranami

Nejvyšší čínský diplomat Wang I ujistil ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že Čína si zachová spravedlivou pozici v ukrajinské krizi a že Čína a Rusko jsou "důvěryhodní a spolehliví dobří přátelé" v telefonickém rozhovoru pozdě v pondělí. Na oplátku Lavrov řekl, že Rusko oceňuje a vítá konstruktivní roli Číny při řešení krize, což otřásá západním narativem o "roztržce" mezi oběma stranami po rozhovorech v Džiddě.
Wang Yi, člen politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny (CPC) a ministr zahraničních věcí, uvedl, že od březnové návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga v Rusku bylo dosaženo nového pokroku ve strategické a pragmatické spolupráci mezi oběma zeměmi.
Poznamenal, že bilaterální obchod dosáhl nového maxima, spolupráce v oblasti energetiky se neustále uskutečňuje a mezilidské výměny se rychle zotavují. Nejdůležitějším úkolem obou stran je v současné době pokračovat v provádění důležitého konsensu dosaženého oběma hlavami států a podporovat rozvoj komplexního strategického partnerství spolupráce na vysoké úrovni v nové éře mezi Čínou a Ruskem, řekl Wang.
Pokud jde o ukrajinskou krizi, Wang zdůraznil, že Čína bude při každé multilaterální příležitosti zastávat spravedlivý postoj, činit objektivní a racionální pozorování, aktivně podporovat mír a podporovat rozhovory a hledat politická řešení.
Lavrov uvedl, že Rusko vysoce oceňuje postoj Číny k politickému řešení krize a vítá konstruktivní roli Číny v tomto ohledu.
Telefonát je včasnou komunikací mezi Čínou a Ruskem po rozhovorech v Džiddě, řekl v úterý Global Times Cui Heng, přednášející na výcvikové základně čínsko-šanghajské organizace pro spolupráci pro mezinárodní justiční výměny a spolupráci.
Je vhodné, aby Čína předala poselství dialogu Rusku, jinak by dialog ztratil svou hodnotu a stal by se pouhým západním "procesem", vysvětlil Cui a poznamenal, že demonstruje jedinečnou roli, kterou Čína hrála v ukrajinské otázce.
Pozitivní reakce Ruska na čínské akce slouží jako skutečné vyvrácení západní senzacechtivosti, řekl expert a poznamenal, že neutrální postoj Číny a její role při usnadňování výměny názorů mezi všemi stranami byla ruskou stranou vždy oceňována.
Čínský zvláštní vyslanec Li Hui se o víkendu zúčastnil rozhovoru v Džiddě v Saúdské Arábii, kde se diskutovalo o proveditelném a trvalém mírovém urovnání ukrajinské krize, kde se setkali vysocí představitelé Číny, USA, Evropy a zemí globálního Jihu.
Experti označili západní humbuk kolem "možných změn v tónu" za naprostý nesmysl a zdůraznili, že postoj Číny se nezměnil a účast signalizuje zralejší načasování dialogu, přičemž odsoudili takovou západní rétoriku, že se pouze snaží zasít neshody mezi Pekingem a Moskvou.
Během pondělního telefonátu obě strany také diskutovaly o nadcházejícím summitu BRICS, který se bude konat v Johannesburgu v Jižní Africe od 22. do 24. srpna s potenciálním rozšířením bloku vysoko na pořadu jednání.
Podle agentury Reuters Jihoafrická republika minulý měsíc uvedla, že více než 40 zemí vyjádřilo interest o Vstup do organizace, jejímž cílem je kompenzovat vnímanou hegemonii Západu vedeného USA v globálních záležitostech. Z nich 22 formálně požádalo o připojení.
Ve světle toho Wang v pondělí řekl, že mechanismus BRICS drží krok s trendem doby a demonstruje hojnost vitality a proces expanze je nevyhnutelný. Čína je ochotna podporovat zdravý a energický rozvoj BRICS, řekl Wang.
Západ nafukuje "neshody" mezi členskými státy BRICS ohledně expanze a někteří dokonce vyvolali opozici, že by to mohlo organizaci rozdrtit.
Zhang Hong, výzkumný pracovník Institutu ruských, východoevropských a středoasijských studií Čínské akademie sociálních věd, rozvedl, že budování jakékoli mezinárodní organizace je postupný proces a je normální, že členové mají různé požadavky.
Západ však tyto rozdíly neustále zveličuje ve snaze oslabit sílu zemí BRICS, což je typická konspirační teorie. Skutečnost, že všechny strany jsou schopny zapojit se do dialogu a řešit své rozdíly, naznačuje pozitivní trend, řekl Zhang Global Times v úterý.
Wang Yi svými poznámkami říká Rusku a světu, že i když stále potřebuje jednání o tempu expanze, celkový směr je konzistentní, poznamenal Cui.
Dalším účelem pondělního telefonátu je příprava na nadcházející bilaterální návštěvy na vysoké úrovni, uvedli odborníci, protože ruská média TASS dříve potvrdila, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví v říjnu Čínu, aby se zúčastnil fóra Pásu a cesty pro mezinárodní spolupráci.

https://www.globaltimes.cn/page/202308/1295893.shtml

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230808/putin ... 67588.html
Putin schválil osobitný postup pre platby v rubľoch a cudzej mene za agrovývoz

MOSKVA (Sputnik) - Ruský prezident Vladimir Putin podpísal dekrét o o zavedení osobitného postupu pre platby v rámci zahraničného obchodných kontraktov na dodávky ruských poľnohospodárskych výrobkov, uvádza sa v uvádza sa v dokumente, ktorý bol v utorok zverejnený na oficiálnom právnom portáli.
Na stránke . sa uvádza, že zoznam ruských poľnohospodárskych výrobkov, na ktoré sa vzťahuje platieb prostredníctvom osobitného postupu, by mal byť schválený do 30 dní. Vyhláška bude platiť od 1. novembra 2023.
"Na stanoviť, že pri vykonávaní platieb v rámci zmlúv o zahraničnom obchode pre dodávky ruských poľnohospodárskych výrobkov, ktoré uzavreli rezidenti zúčastňujúcimi sa na zahraničnej hospodárskej činnosti so zahraničnými odberateľmi na organizovaných aukciách, je povolené používať špeciálne rubľové účty a osobitné valutové účty," uvádza sa vo vyhláške.
Na stránke . dodal, že platby sa budú uskutočňovať prostredníctvom špeciálnych bankových účtov v rubľoch a v cudzích menách, ktoré by sa otvárali na základe žiadostí zahraničných zákazníkov.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Hyt25/zpravy-svet-r ... nie-brusel
Brusel je v potížích. Rusko mezitím zdvojnásobuje válečný rozpočet

Rusko letos kvůli válce na Ukrajině zdvojnásobilo výdaje na zbrojení. Ruský válečný průmysl jede na plné obrátky a armádní rozpočet už tvoří přibližně třetinu všech veřejných výdajů. Uvnitř EU, která patří spolu se Spojenými státy k největším sponzorům Ukrajiny, se ve stejnou dobu řeší, kde najít další miliardy na podporu bránící se země. Unie už od začátku invaze poskytla Ukrajině celkem 76 miliard eur (asi 1,84 bilionu korun) a ve finanční podpoře chce pokračovat i v následujících letech.

Ruský vicepremiér Denis Manturov v červenci uvedl, že ruský obranný průmysl nyní vyrábí každý měsíc více munice než za celý rok 2022. To sice nelze ověřit, podle agentury Reuters, která měla možnost nahlédnout do ruských vládních dokumentů, nicméně Rusko v letošním roce zdvojnásobilo výdaje na obranu, které tak nyní tvoří asi třetinu všech veřejných výdajů. Pro letošní rok má prý jít o ekvivalent zhruba 2,2 bilionu korun.

Čísla, na která agentura odkazuje, ukazují, že jen za první polovinu letošního roku vydalo Rusko na obranu o 12 procent (tedy o přibližně 600 miliard rublů) více než původně plánovaných 4,98 bilionu rublů (asi 1,2 bilionu korun) na celý letošní rok.

Výdaje na obranu v prvních šesti měsících letošního roku dosáhly 5,59 bilionu rublů (asi 1,34 bilionu korun). To je 37,3 procenta z celkových 14,97 bilionu rublů (tedy asi 3,58 bilionů korun) vynaložených v daném období. Rozpočtový plán Ruska přitom oficiálně počítá s tím, že na obranu bude z celkového státního rozpočtu vynaloženo „pouze“ 17,1 procenta. Velkou část z těchto prostředků spotřebovala „speciální vojenská operace“ na Ukrajině a masivní zbrojení.

Pro srovnání:

Polsko chce dát na svou obranu v letošním roce poprvé více než 650 miliard korun, napsala Gazeta Prawna. Mezi zeměmi NATO by se tak s výdaji kolem 4 procent HDP stalo lídrem.
Rusko třetí na světě

Rusko bylo v loňském roce podle žebříčku (Stockholm International Peace Research Institute) na třetím místě ve výdajích na obranu. Hned po Spojených státech a Číně. A i letos se na této příčce zřejmě udrží. Čtvrtá byla Indie. Ještě v roce 2021 bylo Rusko až na pátém místě, postupně se tedy dostává do popředí statistiky, i když čínské a zejména americké výdaje na obranu stále dosahují několikanásobné hodnoty.

Dokument, který přinesla agentura Reuters, poskytl nový odhad letošních ruských výdajů na obranu. Ty by mohly dosáhnout výše 9,7 bilionu rublů, což je jedna třetina celkových výdajů ve výši 29,05 bilionu rublů. To by představovalo nejvyšší podíl obrany za nejméně poslední desetiletí. Mezi lety 2011 a 2022 totiž Rusko utratilo za obranu od 13,9 do 23 procent svého rozpočtu.

Podle analytiků byly právě státní zbrojní zakázky jedním ze stimulů, které pomohly oživit ruský průmysl poznamenaný sankcemi a embargy. Ovšem na úkor dalších segmentů. Rusko kvůli utrácení za válku už muselo omezit financování škol, nemocnic nebo opravy silnic.
Bruselu dochází peníze

Nalít další peníze do války na Ukrajině plánuje také Evropská unie, paradoxně mimo jiné přes fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF). Od začátku války Evropská unie (podle údajů Evropské komise) poskytla Ukrajině už celkem 76 miliard eur (to je zhruba 1,84 bilionu korun) na nejen vojenské, ale také humanitární a finanční pomoci. Z části peněz (asi 5 miliard eur) byla proplacena členským zemím darovaná munice a zbraně, které uvolnily ve prospěch Ukrajiny. Několik miliard korun z tohoto fondu obdrželo za vyřazené tanky nebo bojová vozidla pěchoty i Česko.

EU chce nyní podle serveru Politico posílit takzvaný „mírový fond“, z něhož jsou financovány zbraně pro Ukrajinu, až o 20 miliard eur (475 miliard korun). Komise zároveň navrhla pro roky 2024 až 2027 uvolnit pro Ukrajince postupně dalších 50 miliard eur. S tím ale musejí nejprve jednotně souhlasit všechny členské země. Očekává se, že návrh by mohlo blokovat například Maďarsko, které má k podpoře Ukrajiny dlouhodobě hlasité výhrady.

Unie bude muset kvůli sérii neočekávaných událostí, které začaly epidemií covidu-19 (začátkem roku 2020) a prozatím končí invazí Ruska na Ukrajinu výrazně navýšit svůj plánovaný dlouhodobý rozpočet. Více peněz potřebuje vybrat od členských států také na zvládání uprchlické krize. Peníze z rozpočtu schváleného v roce 2020 totiž přestávají stačit. O bezprecedentním navýšení rozpočtu se očekává bouřlivá debata v Bruselu letos na podzim.

[skflanker_]

... v noci z piatka 04.08.2023 na sobotu 05.08.2023 zaútočil na tanker SIG (СИГ) v Čiernom mori ...

Ruský tanker SIG poškodený ukrajinskými BEK (Bezpilotnyj Kater)

Video https://vk.com/video-104764077_456278903 dĺžka 1:20 min.
Zdroj https://vk.com/wall-104764077_484499 z 10.08.2023

[skflanker_]

BDK "Olenegorskij gornjak" (Оленегорский горняк) opustil prístav Novorossijsk...

Novorossijsk (Новороссийск). BDK "Olenegorskij gorňjak" (БДК Оленегорский горняк) v suchom doku na oprave.

Zdroj https://vk.com/wall-104764077_484492 z 10.08.2023
Z diskusie:

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/putin- ... eho-zapadu
Putin zvažuje osobnú účasť na summite G20 v Indii, aby na ňom zoči-voči konfrontoval vodcov štátov kolektívneho Západu

Zdroj z Kremľa zaskočil predstaviteľov Západu. Ruský prezident údajne totiž nevylúčil, že sa objaví na stretnutí skupiny najväčších svetových ekonomík G20.

Ruský prezident Vladimir Putin uvažuje nad tým, že sa osobne zúčastní na summite najdôležitejších priemyselných a rozvojových krajín sveta G20 v septembri v Indii, uviedol zdroj z Kremľa. Bolo by to Putinovo prvé osobné stretnutie zo západnými lídrami od začiatku vojny na Ukrajine, pripomenul vo štvrtok portál britskej televízie Sky News.

Ruský prezident nevylúčil, že sa objaví na stretnutí skupiny najväčších svetových ekonomík G20, povedal predstaviteľ pre americkú televíziu NBC News, partnerskú stanicu britskej Sky News.

Summit sa bude konať v indickom hlavnom meste Naí Dillí 9. až 10. septembra, keďže India je v súčasnosti predsedajúcou krajinou v G20.

O deväť mesiacov Putina čakajú prezidentské voľby a chcel by znovu vystupovať na svetovej scéne. Summit by rád využil na zmenu a naklonil si na svoju stranu krajiny, ktoré nie sú spriaznené so Západom – ako napríklad Čína.

Putin sa prestal objavovať na medzinárodných podujatiach už počas pandémie koronavírusu v rokoch 2020 a 2021. V tom období sa zúčastňoval na summitoch G20 prostredníctvom videokonferencií.

Odmietol prísť aj na summit skupiny G20 v roku 2022 na indonézskom ostrove Bali, kde svetoví lídri odsúdili jeho napadnutie Ukrajiny.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=51860
Rusko obnovuje systém gulagů, píší v USA

Kreml bezdůvodně zatýká tisíce Ukrajinců a umisťuje je do trestaneckých kolonií, kde je využívá buď na frontě, nebo jako nucené dělníky, píše americká politoložka.

Každý, kdo se v Rusku postaví proti Putinovu systému, může rychle skončit v trestním táboře. Krátce po invazi do sousední země ruský parlament rozhodl, že protiválečná rétorika může být trestána až 15 lety vězení. Nebezpečí poslání do trestaneckého tábora je za Putina větší než kdy jindy, upozornil web n-tv a citoval přitom článek americké politoložky Anne Applebaum pro The Atlantic.

To se však již netýká pouze Rusů. Kreml se zaměřil také, nebo především, na Ukrajince. Zatýkání je na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny smutnou každodenností a možná i součástí dlouhodobého plánu.

Nový systém táborů funguje podle obou článků podobně jako gulag ve 20. století. Lidé jsou zadržováni i za banality – například za to, že mluví ukrajinsky; nebo dokonce bezdůvodně, protože žijí v Ruskem okupovaném regionu a nechtějí se podřídit okupantům.

Applenbaumová cituje zprávu agentury Associated Press, která uvedla, že má důkazy o nejméně 40 vězeňských táborech v Rusku a Bělorusku a o 63 formálních a neformálních věznicích na okupované Ukrajině, v nichž se nachází možná 10 000 Ukrajinců. Někteří z nich jsou váleční zajatci, většina jsou však civilisté, kteří byli zatčeni nebo uneseni na východní Ukrajině, kterou Rusko okupuje. Dalším zdrojem jejích informací je Reconking Project, který sleduje válečné zločiny Ruska na Ukrajině.

Ať už v Rusku nebo v Ruskem okupované části Ukrajiny, podmínky v trestaneckých koloniích jsou všude stejné. Špatné zacházení je na denním pořádku. Organizace spojených národů v červnové zprávě napsala, že 91 % zadržených hlásí mučení a špatné zacházení.

Podrobnosti najdete v němčině https://www.n-tv.de/politik/Wie-Russlan ... 09749.html a v angličtině https://www.theatlantic.com/ideas/archi ... ic%20Daily

Ach tí rusi... Nemajú žiadne Guantanámo niekde na ostrovoch... Napríklad na Severnej Zemli...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230811/over- ... 35017.html
Viac ako 70 % Rusov dôveruje Putinovi a schvaľuje jeho prácu - prieskumy

MOSKVA (Sputnik) - Zo samostatných prieskumov Ruského centra pre výskum verejnej mienky (VCIOM) a Nadácie verejnej mienky (FOM) zverejnených v piatok vyplýva, že viac ako 70 % Rusov dôveruje prezidentovi Vladimirovi Putinovi a schvaľuje jeho pracovný výkon.
Prieskum FOM zistil, že Putinovi dôveruje 75 % Rusov, zatiaľ čo 13 % uviedlo, že mu nedôveruje, a ďalších 12 % nebolo rozhodnutých. Okrem toho 77 % respondentov uviedlo, že schvaľuje profesionálny výkon prezidenta, 10 % uviedlo, že nie, a 13 % si nie je istých.
Prieskum sa uskutočnil 4. - 6. augusta medzi 1 500 dospelými Rusmi prostredníctvom osobných rozhovorov. Chybovosť nepresiahla 1 %.
Prieskum VCIOM ukázal, že 74 % respondentov schvaľuje Putinov pracovný výkon a 15,5 % ho neschvaľuje. Z prieskumu tiež vyplynulo, že 77,3 % respondentov prezidentovi dôveruje, zatiaľ čo 18,3 % uviedlo, že mu nedôveruje. Okrem toho prieskum ukázal, že prezident je z hľadiska dôvery najobľúbenejším politikom s hodnotením 37,1 %.
Prieskum sa uskutočnil od mája do júla medzi 1 600 dospelými Rusmi prostredníctvom telefonických rozhovorov. Výsledky sú týždenné priemery. Chybovosť nepresiahla 1 %.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230811/forei ... 25130.html
Zahraničné firmy, ktoré chcú pracovať v Rusku, nie sú ohrozené - ruské ministerstvo zahraničných vecí

MOSKVA (Sputnik) - Zahraničné spoločnosti, ktoré chcú pracovať v Rusku a dodržiavať národné zákony, nie sú ohrozené, uviedol pre Sputnik Dmitrij Biričevskij, vedúci oddelenia hospodárskej spolupráce ruského ministerstva zahraničných vecí.
"Chcel by som zdôrazniť, že spoločnostiam, ktoré majú stále záujem pokračovať v práci v našej krajine v dobrej viere a dodržiavať ruské právne predpisy, nič nehrozí," povedal Biričevskij.
Úradník dodal, že západné krajiny používajú rôzne manipulácie, aby prinútili svojich podnikateľov opustiť ruský trh.
"Čoraz častejšie sa objavujú špekulácie o údajnom hroziacom znárodnení ich majetku a spoločnosti, ktoré si zachovávajú svoju prítomnosť v Rusku, sú v týchto krajinách z politických dôvodov vystavené tlaku a ostrej kritike. Je to súčasť západných sankcií a ekonomického tlaku na našu krajinu," poznamenal Biričevskij.
Ruský prezident Vladimir Putin počas svojho vystúpenia na Petrohradskom medzinárodnom ekonomickom fóre v polovici júna povedal, že Rusko "nikdy nikoho nevyhnalo z nášho trhu, z našej ekonomiky". Prezident povedal, že Moskva nezatvorí dvere zahraničným spoločnostiam, ak sa budú chcieť vrátiť do Ruska. Prezident poznamenal, že budú vytvorené podmienky, a dodal, že úrady budú podporovať nových ruských vlastníkov bývalých zahraničných spoločností v krajine.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230811/weste ... 24568.html
Tlak Západu na Strednú Áziu kvôli ruským sankciám ohrozuje projekty v zahraničí

MOSKVA (Sputnik) - Tlak Európskej únie a Spojených štátov na krajiny Strednej Ázie v súvislosti s ruskými sankciami ohrozuje realizáciu projektov v regióne, povedal pre Sputnik Dmitrij Biričevskij, vedúci oddelenia hospodárskej spolupráce ruského ministerstva zahraničných vecí.
"USA a EÚ v poslednom čase skutočne rýchlo zvyšujú tlak na nezávislé, s nami spriatelené krajiny v stredoázijskom regióne, čím ich nútia pripojiť sa k ruským sankciám a obmedziť obchodnú a hospodársku spoluprácu s našou krajinou," povedal Biričevskij.
"Washington a Brusel presadzujú tieto úlohy ako priority v súčasnej fáze "maratónu obmedzení" voči Rusku."
"Takéto kroky USA a ich satelitov sú hrubým zasahovaním do bilaterálnych vzťahov našich štátov, ktoré v podstate porušujú slobodné právo na budovanie nezávislej zahraničnej politiky a zahraničnej ekonomickej línie a ohrozujú realizáciu vzájomne výhodných projektov v regióne Strednej Ázie," povedal úradník.
Predseda Európskej rady Charles Michel predtým povedal, že Európska únia chce viesť dialóg so stredoázijskými krajinami o dodržiavaní sankcií voči Rusku, ale je pripravená prijať opatrenia proti tým, ktorí ich pomáhajú obchádzať.
Michel vtedy dodal, že sankcie budú uvalené na tie krajiny, ktoré poskytujú podporu Rusku, čo EÚ môže považovať za pomoc ruskému obrannému sektoru. Predseda však opätovne potvrdil, že EÚ v tejto veci uprednostňuje dialóg a nemieni použiť "exteritoriálne opatrenia".

[skflanker_]

V piatok 11.08.2023 cez deň doobeda bol zmarený pokus kyjevského režimu uskutočniť teroristický útok bezpilotným lietadlom na objekt na území Moskvy. BPLA bolo zneškodnené zariadeniami elektronického boja a zrútilo sa v lesnej oblasti na západe Moskvy. Výsledkom zmareného teroristického útoku neboli žiadne obete ani škody na majetku.

Zdroj https://vk.com/wall-133441491_959395 z 11.08.2023