Letecký vývoj

[Wasp1]

The APG-63 has been operational since 1973. In 1979, it was the first airborne radar to incorporate a software programmable signal processor. The PSP allows the system to quickly respond to new tactics or accommodate improved modes and weapons through software reprogramming rather than by extensive hardware retrofit.

APG-63 (pro přehlednost označím V0)je v provozu od roku 1973. V roce 1979 byl jako první letecký radar vybaven softwarově programovatelným signálovým procesorem ( pro přehlednost ozačím APG-63V0 PSP) . PSP umožňuje systému rychle reagovat na novou taktiku nebo přizpůsobit se zdokonaleným režimům a zbraním prostřednictvím softwarového přeprogramování namísto rozsáhlé hardwarové modernizace.

[Wasp1]

Dostaly radary NOO1 (Su 27)nebo N019 (MiG 29) nebo jejich modernizace PSP, nebo jejich sovětský ekvivalent ? A pokud ano, kdy?

[Skeptik]

V roce 2001 obdržela radary APG-63V1 první stíhací skupina F-15C v Langley.
První AESA radar APG-63V2 se dostal na F-15 C v roce 2000. Tedy dříve než V1.

Pozor, nezaměňovat termín zkušební instalace prototypu s instalacemi sériových radarů.
Zkušební instalace APG-63V1 proběhla již v roce 1993. LRIP od roku 1997.

Faktem je, že do roku 2011, kdy padlo rozhodnutí o instalaci AN/APG-63V3, bylo instalováno 180 ks AN/APG-63V1, ale 18 AN/APG-63V2 - de-facto jen k testům.
Proč asi???

Pozn. Ty výhody APG-63V2, co zmiňuješ, jsou popisovány vůči APG-63 ne APG-63V1.

[Wasp1]

Datumově tady není shoda. Literatura pro laickou veřejnost píše roky 93, nebo 97. Praxe je že rozšíření APG-3V1 bylo " masově" po roce 2000.
Po zkuškách AESA V2 se opustilo od většího rozšíření APG-63V1 ve prospěch V3 -AESA.

Radar APG-63V1 byl své doby špičkový radar.

Máš validní zdroj na to s čím porovnávali APG-63V2 ( porovnávali s APG-63 i APG-63V1, testování trvalo cca 9 měsíců, končilo v roce 2002 a následně se v praxi vedle sebe používaly radary V1 a V2 v Elmendorfu na Alijašce asi do roku 2010, následně po ukončení činosti jednotky na aljašce byly latadla s V2 radary přemístěny do Kadeny v japonsku, hlavní americké základně na japonských ostrovech)?

[Skeptik]

Promiň, není mi jasné, zda to opravdu jen nechápeš, a nebo to prostě nechceš pochopit
Takový je přeci vývoj každého nového typu - čehokoli.

AN/APG-63V1
1990 ... zahájení vývoje
1993 ... první zkušební instalace na letadle
1993-1997 ... testy, vývoj, testy, zkoušky
1997 ... LRIP (Low Rate Initial Production), tedy více méně provozní testy u jednotek
2000 ... zahájení sériové výroby a masové instalace do existujících F-15tek.
Původně se měl AN/APG-63V1 instalovat tuším na 400 letadel, ale když se AN/APG-63V2 podařilo vylepšit a vznikl AN/APG-63V3 (rok 2011), tak se letectvo rozhodlo přerušit modernizaci F-15tek AN/APG-63V1 a zbytek modernizovat radarem AN/APG-63V3

To přeci není nic tak těžkého na pochopení?

Ano, v roce, kdy byl vyvinut první AN/APG-63V2, tedy v roce kdy začala sériová výroba AN/APG-63V1 se tyto radary porovnávaly a potenciál AN/APG-63V2 se zdál být větší ... ale to to byl pořád jen poměrně syrový radar na počátku vývoje. Do sériové výroby se nikdy nedostal, protože technologie se v té době vyvíjely překotně a než ho doladil, už byl zastaralý ... proto vznik AN/APG-63V3.

Pokud by byl již v té době AN/APG-63V2 připraven k sériové výrobě a byl o tolik lepší než AN/APG-63V1, tak by asi není stanovali jen 18 ks v porovnání se 180 ks AN/APG-63V1, ne?

[Wasp1]

Skeptiku pominu ze Tvé strany zbytečné pocitové výlevy, nebo jak to napsat a budu se držet čistě fakt.
Data jsou jiná než Tvá.
Radar APG-63V1 byl vyvinut na základě smlouvy v hodnotě 200 milionu dolarů která byla uzavřená v roce 1994. 18. července v roce 1997 byly úspěšně ukončeny první letové testy ( o čtyři dny před termínem). První jednotka obdržela F-15C s radary V1 v roce 2001, šlo o 27 FS na základně Langley stát Virginia.

Radar APG-63V2 je APG-61V1 s jinou anténou (to je důležitá informace, tj - jde o novou anténu na původním hardwaru V1). Nepodařilo se mi dohledat datum začátku výzkumu antény AESA u firmy Raytheon. Předpokládám spolupráci této firmy s japonskou firmou Mitsubishi Electric. Třeba to ví někdo odtut z AK.
Ná základě dlouhodobých testů radaru V2 došlo k přerušení záměru vybavit F-15C radary V1 (PESA), a bylo rozhodnuto vyvinout radar s anténou AESA - budoucí V3.
Opravdu nevím kde hledáš čerta, ale když chceš..
Radar V3, má stejně jako V2 hodně společného s V1. Koncepce je vlastně stejná.
Rozdíl oproti APG-63V1 je hardwarově v tom že nová anténa APG-63V3 je výrazně lehčí a modernější konstrukce a V3 má jiný transmiter.

Radar V1, patřil ke špičce v té době ve své třídě PESA radarů. Předpokládám podobné výkonové parametry jako v té době u ruských radarů podobné třídy. Třeba někdo odtud bude umět napsat více.

[Skeptik]

Waspe
Omlouvám se, pokud jsem se tě dotkl, ale když něco vysvětluji již potřetí, tak trochu ztrácím trpělivost. Promiň.

S tím co jsi napsal v podstatě souhlasím ... napsal jsi totiž de-facto to co já.
Píšeš, že kontrakt byl podepsán až 1994 ... já četl, že již 1993. Ale to asi není podstatné.
Raytheon na přípravě AN/APG-63V1 samozřejmě musel začít pracovat již před tím ... aby měl co nabídnout. Tak je to vždy. Já četl, že přípravné práce začali 1990 (tj. hned poté, co se k nim dostali potvrzené informace o schopnostech sovětských radaru z MiG-29 a Su-27).
V roce 1993/94 tedy byl podepsán kontrakt a proběhla první instalace. Do roku 1997 byly dokončeny testy a v roce 1997 zahájen LRIP ... jak píší já i ty.
Sériová výroba resp. sériové instalace začaly v roce 2000, jak píší já, a první jednotka dostala F-15C s APG-63V1 v roce 2001, jak píšeš ty.
Takže to vše sedí.

APG-63V2 je skutečně APG-63V1 s "novou anténou" ... ale to není jen o anténě.
Teď hodně zjednoduším, ale vyměnit na radaru klasickou anténu za PESA je mnohem jednodušší, než na radaru s PESA instalovat anténu AESA.
Problém je ve zdroji signálu ... radar s anténou PESA má zdroj stejný jako ten s klasickou. U radaru s anténou AESA jsou zdrojem signálu stovky modulů T/R ... a to je zcela jiná technologie.
Navíc první T/R moduly byly extrémně neefektivní - ztráty na nich byly veliké a to znamenalo násobně větší nároky na chlazení. To byl ostatně důvod proč se APG-63V2 nikdy nedostal do sériové produkce a muselo se čekat dalších 7 let na APG-63V3.
Navíc APG-63V1 dle všeho nemá anténu PESA, ale klasickou mechanickou.

....
První instalace APG-63V2 na F-15 byla počátkem roku 2000 a do prosince 2000 byl nainstalován na těch jediných 18-ti letadlech, které jsou APG-63V2 vybavena. Až to roku 2004 se na F-15 montovaly APG-63V1, teprve pak bylo rozhodnuto o přerušení kontraktu (byl na 400 letadel) ve prospěch připravovaného APG-63V3.

První prototyp APG-63V3 byl na letadlo namontován v roce 2006 a LRIP byl spuštěn v roce 2007.
Kdy přesně začala sériová instalace APG-63V3 na F-15 se mi nepodařilo nalézt, ale dle určitých souvislostí to mohlo být v roce 2011.

[Wasp1]

První F-15C s APG-63V3 byl přIjat letectvem v roce 2010.
Myslím si že vliv Tolkačeva na APG-63 nebyl nějak veliký. APG-63 s PSP v kombinaci s AMRAAM byl na N001 moc. Ale třeba doplníš.

[Skeptik]

Tak jsem s tím 2011 moc neprohádal.

[skflanker_]

Porovnanie švédskeho SAAB Gripen a indického HAL Tejas z hľadiska komponentov
SAAB Gripen:

HAL Tejas:

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4475508 z 08.02.2025

[Skeptik]

Zajímavé, ale nic neříkající.

Indie je, se svými 1.500 miliony obyvatel, zhruba srovnatelná s celým "Západem".
"Západ" je eufemismus pro Impérium USA.
To, zda se ve "švédském" letadle používají komponenty z celého "Západu" je asi stejně tak relevantní, jako podíl českých dílů v konstrukci "českých" aut firmy Škoda.

Tejas je na tom z tohoto pohledu ještě hůře než Gripen. Hlavní technologické celky - motor a radar - pochází z potenciálně ne-přátelských zemí. Tyto země tedy mohou kdykoli výrobu letounu "zastavit".

[Kalinac]

V indickém Bangalore souboj F-35 s Su-57 nebude ...

"Odmítnuto soutěžit": americká F-35 nebude létat na stejné výstavě jako Su-57

Dne 10. února začíná v indickém Bangalore výstava Aero India 2025, které se zúčastní i ruská strana. Moskva je tak připravena představit stíhačku páté generace Su-57E, na jejíž výkon netrpělivě čekají diváci i odborníci.
Je zajímavé, že Američané se odmítli zúčastnit akce svých stíhaček F-35A a F-16, čímž vlastně uznali porážku od Ruské federace ve zdravé konkurenci. Tento názor vyjádřil ruský velvyslanec v Indii Denis Alipov :
"Jak ukazuje praxe, soupeři nejsou připraveni na férový boj s námi. Poté, co se americké společnosti dozvěděly o předvádění našich Su-57 v Aeru India, opustily letové programy F-35A a F-16!

Bangalore.jpg (30.57 KiB) Zobrazeno 1214 x

Společnost United Aircraft Corporation pouze zveřejnila fotografii se dvěma bojovými vozidly v těsné blízkosti sebe.
Mezitím expozice Su-57E shromáždila mnoho diváků. Pilot Sergey Bogdan vřele pozdravil hosty a vyzdvihl mezi nimi indické účastníky akce.
Cvičné lety stíhačky se uskuteční 10. února, předváděcí let se očekává následující den.
VIDEO : https://vkvideo.ru/video-31371206_45627 ... =topcor.ru
Náměstek ministra obrany Indie Sanjeev Kumar dříve uvedl, že Nové Dillí studuje schopnosti Su-57 a těší se na výkon letounu v Aeru India.

https://topcor.ru/56532-otkazalis-ot-ko ... su-57.html

[skflanker_]

"Байкал" покрывается льдом.
„Bajkal“ pokrýva ľad.

Projekt dlhodobo trpiaceho lietadla LMS-901 "Bajkal" (ЛМС-901 "Байкал" ) môže byť zmrazený kvôli štrukturálnym problémom, ktorých odstránenie môže trvať až 5 rokov. Dopracovanie lietadla, ktoré už teraz žerie peniaze ako šialené, môže stáť ďalších 10 miliárd rubľov, čo je suma, ktorú požaduje UZGA (УЗГА). Preto Ministerstvo priemyslu a obchodu (Минпромторг) rieši otázku remotorizácie „kukuznikov“ An-2 (Ан-2), ktoré by mali nahradiť Bajkal. ODK obnoví výrobu motora TVD-10B (ТВД-10Б) vyvinutého v roku 1965 pre lietadlá An-2, ktorý bude stáť 5x menej ako dopracovanie LMS-901 = 1,8 miliardy rubľov. Nemusí však ísť o definitívne ukončenie programu Bajkal, ale o presun výroby do spoločnosti "S7 Group". Ako píše Kommersant sa v konštrukcii lietadla urobilo množstvo „dramatických chýb, ktoré sa definitívne preukázali až teraz“, a mašina „sa vlastne musí zmontovať nanovo“. Údajne sa zistili problémy so stabilitou pri nízkych rýchlostiach, vysoké sily na riadenie, treba zväčšiť chvostové stabilizátory, premiestniť chvostové koleso a prepracovať podvozok.

Zdroj https://vk.com/wall-104764077_544557 z 21.02.2025
Originál https://t.me/mash_tech/4155 z 21.02.2025
že by sa tvorcovia "inšpirovali" v EÚ pri "Start-Up" projektoch? Zobrať prachy a niečo sa "zbúcha". To asi cez CAGI neprešlo, to by sa veľa vecí zistilo už tam.

[Skeptik]

že by sa tvorcovia "inšpirovali" v EÚ pri "Start-Up" projektoch? Zobrať prachy a niečo sa "zbúcha". To asi cez CAGI neprešlo, to by sa veľa vecí zistilo už tam.

Obávám se, že tím to nebude.
Spíš tím, že ruští konstruktéři civilních letadel, ale nejen jich, ale i civilních motoru, avioniky, prostě všeho, za ta léta kdy nic nového nevytvořili, prostě ztratili schopnosti a znalosti. O ruském leteckém průmyslu ani nemluvě. A to se vše jen obtížně získává zpět ... zvláště když Svět ("Západ") o tolik postoupil.
POZOR ... Ruský vojenský letecký průmysl, to je jiná. Tam si schopnosti díky výrobě a vývoji pro zahraničí (hlavně pro Indii) uchovali.

Vyrobit / zmodernizovat, zastaralý Tu-204/214 či Il-96, to ještě ano. Ale nový letoun?

Vzpomeňte na problémy SSJ100 ... a to vznikal ve spolupráci, spíše pod vedením, "západních" firem. I tak nebyl špičkou a ve srovnání s Embraerem E-170/195 či A220 (ex Bombardier CSeries) zaostává. A to významně využíval "západní" komponenty a konstrukce. Jeho "rusifikace" se táhne a uvidíme kdy bude schopen nasazení ... už teď je ale jasné, že rusifikovaná verze bude, alespoň zpočátku, ještě horší než původní SSJ100. Tedy pokud se podaří dotáhnout ten v současné době největší problémy a to motor PD-8.

Dtto platí o střednětraťovém MS-21. I on vznikal jako "horší ale levnější" varianta k A320 a B737. Nicméně i on byl založen na "západních" konstrukcích ... byť ne té h Hi-tech, ale spíše "výběrových". S výjimkou motoru P&W ovšem. Odříznutí od "západních" technologií znamenalo pro MS-21 velkou ránu ... ještě větší než pro SSJ.
Motor PD-14 byl alespoň ve vývoji ... ale i tak má menší obtok, menší tah a vyšší hmotnost než PW-1431G.
Horší je to s drakem a avionikou. Už jsem sem psal, že prázdný rusifikovaný MS-21-310 je o 5,75 tuny těžší než původní MS-21-300. A to, při o min 3 kN nižším tahu motoru PD-14 a jeho vyšší spotřebě (což znamená více paliva při stejném doletu) znamená fakt hodně. Uvidíme, jak se s tím ruští konstruktéři materiálový vývojáři popasují.

No a Bajkal je podobný příběh.

Pozn. Jsem přesvědčen, že ruští konstruktéři jednou doženou ty EUropské, usácké či třeba ty brazilské ... ale bude to vyžadovat čas. Hodně času.

[skflanker_]

A to sme nespomenuli Iľjušin Il-112 čo mal celkom podobný príbeh
https://russianplanes.net/planelist/Ilushin/Il-112
aj Iľjušin Il-114 "zamrzol", ale tam ide o motory
https://russianplanes.net/planelist/Ilushin/Il-114
Na 90-te roky budú dlho spomínať

[gandalf]

Jo, D. A. Medveděv to dorazil ...