„Je ráno 25. listopadu, krátce před devátou hodinou, pošmourná sobota. Na zaparkovaných autech na nádvoří se hromadí sníh. To, co se toho dne děje ve venkovském sídle Adlon, vypadá jako komorní hra – ale je to realita. Ukazuje, co se může stát, když se smísí krajně pravicoví ideologové, zástupci AfD a finančně silní příznivci pravicové scény. Jejich nejdůležitější cíl – lidem by měla hrozit možnost být vyhoštěni z Německa na základě rasistických kritérií – bez ohledu na to, zda mají německý pas, nebo ne,“ píšou novináři z neziskové organizace Correctiv v úvodu svého článku.
Setkání mělo být dle Correctivu tajné, avšak nezůstalo, jelikož se novináři dostali k písemné komunikaci, informující o místě konání schůze, a na místě byl připraven reportér organizace i fotografové monitorující tajně přítomné. Zapojit se měla i organizace Greenpeace.„Setkání zkoumal také vyšetřovací tým Greenpeace. Tato organizace má dlouholeté zkušenosti se shromažďováním důkazů, které by její autoři rádi skryli před veřejností. Opatrný přístup, strategická a bezpečná interní komunikace – to jsou standardy, které platí i pro Correctiv a na které se v Greenpeace můžeme spolehnout. Poskytli nám přístup k dokumentům ze svého předběžného výzkumu,“ prozradili novináři.
Klíčovou roli dle nich na schůzi měl Roland Hartwig, jelikož je spolupracovníkem předsedkyně AfD Alice Weidelové. „Zhruba deset měsíců před zemskými volbami v Durynsku, Sasku a Braniborsku toto setkání dokazuje, že rasistické postoje sahají až na federální úroveň strany. A nemělo by zůstat jen u postojů; někteří politici chtějí podle toho také jednat – ačkoli AfD tvrdí, že není krajně pravicovou stranou,“ uvádí Correctiv a netají se tím, že by jejich informace mohly být pro dvojku německé politiky „ošemetné“ s „ohledem na debatu o případném zákazu“ strany.
„To, co se rýsovalo ten víkend, byl útok na existenci lidí. A není to nic menšího než útok na ústavu Spolkové republiky Německo,“ uvádí server. Schůze měla mít dle něj za účel sehnání peněžních prostředků a od podnikatelů hledala podporu pro pravicové uskupení v Německu. „Potřebujeme vlastence, kteří něco aktivně dělají, a osobnosti, které tyto aktivity finančně podporují,“ stálo v pozvánce.O přistěhovalcích pak začal hovořit rakousko-německý politik a spisovatel Martin Sellner, jenž se akce účastnil, avšak není členem AfD. „Slovo si bere Sellner. V průběhu přednášky vysvětluje koncept takto: Existují tři cílové skupiny migrantů, kteří by měli opustit Německo. Nebo, jak říká, ‚zvrátit usazování cizinců‘. Vyjmenovává, koho má na mysli: žadatele o azyl, cizince s právem pobytu – a ‚neasimilované občany‘. Právě ti jsou podle něj největším ‚problémem‘. Jinými slovy, Sellner rozděluje lidi na ty, kteří by měli mít možnost žít v Německu nerušeně, a na ty, na které by se toto základní právo vztahovat nemělo,“ popisuje Correctiv v článku, který stál za počátkem protestů. Sellner podle článku také řekl, že „reemigrace není něco, co by se dalo udělat narychlo“ a označil ji za „projekt na desítky let“.
Přestože tak myšlenka o „reemigraci“ nebyla vyslovena z AfD, nýbrž Sellnerem, jenž není jejím členem – ač se tak z posledních zpráv médií o protestech v Německu nemusí zdát – novináři z Correctivu spojení s AfD a touto myšlenkou přeci jen našli. Correctiv totiž píše, že část přítomných členů AfD „neměla námitky“. Navíc údajně poslanec AfD Gerrit Huy zmínil, že v otázce migrace již jeho strana není proti dvojímu občanství, jelikož se pak dá migrantům německé občanství odebrat.
Correctiv ve svém článku následně připojil, že se přitom o zákazu AfD „v těchto dnech hovoří stále častěji“. „Petici za něj podepsalo přes 400 000 lidí a politik CDU Marco Wanderwitz shromažďuje ve Spolkovém sněmu příznivce, kteří se k němu chtějí připojit a požadovat návrh na zákaz strany,“ píše.Sellner později během akce pokračoval a zmínil, že by migranty mohlo Německo přesídlit do „modelového státu“ pro dva miliony lidí, kde by se pomáhalo vytvářet příležitosti pro sport či vzdělání. „Sellnerova koncepce připomíná starý nápad – v roce 1940 plánovali národní socialisté deportovat čtyři miliony Židů na ostrov Madagaskar. Není jasné, zda má Sellner na mysli historickou paralelu. Možná je také náhoda, že si organizátoři pro své konspirační setkání vybrali právě tuto vilu: Dům konference ve Wannsee, kde nacisté koordinovali systematické vyhlazování Židů, se nachází necelých osm kilometrů od hotelu,“ připojili k tomu novináři z neziskové organizace, jejímiž šéfredaktory jsou Justus von Daniels a Olaya Argüeso Pérezová.
Článek, na němž se mezi autory podílel i novinář Marcus Bensmann, jenž se zajímá o AfD dlouhodobě, pak připojuje, že Sellner hovořil také o aspektu toho, že migranti v Německu podporují strany otevřené k migraci a že se z Němců stávají „cizinci ve vlastní zemi“.
To znamená, že se tím nejen delegitimizují samotné volby, ale také se z Němců stávají cizinci ve vlastní zemi. Podle definice Spolkového statistického úřadu má 20,2 milionu lidí "imigrační historii", tj. sami se přistěhovali od roku 1950 nebo jsou dětmi těchto přistěhovalců.„Je zřejmé, jak se strategie pravicově extremistických aktérů a skupin prolínají: Sellner poskytuje myšlenky, členové AfD je přebírají a vnášejí do strany. V pozadí se o navazování kontaktů starají jiní, bohatí lidé, lidé ze střední třídy, buržoazní kruhy, a debaty se vždy točí kolem jediné otázky: Jak lze dosáhnout jednotného etnického společenství?“ zhodnotil to server.
Německý kancléř Olaf Scholz právě v reakci na tento článek Correctivu o AfD prohlásil, že útočí na německou demokracii a premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst (CDU) zašel ještě dál, když AfD označil za „nacistickou stranu“.
Samotná AfD pak ještě před hlavní vlnou protestů deklarovala, že podobné myšlenky odmítá. Předsedkyně strany Alice Weidelová v reakci na zjištění Correctivu reagovala ukončením spolupráce se svým poradcem Rolandem Hartwigem, jenž se akce účastnil. Spolupráce bude ukončena „s okamžitou platností a po vzájemné dohodě,“ uvedla ZDF s odkazem na stranické kruhy a vše následně potvrdil i mluvčí AfD pro Die Welt.