Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dttKolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.
Demokracie s přívlastkem v praxi jejího globálního vzoru.Zákon o mieri 21. storočia prostredníctvom sily bol v sobotu schválený Snemovňou reprezentantov USA ako súčasť balíka zákonov, ktorý zahŕňal aj vojenskú pomoc Ukrajine, Izraelu a indo-pacifickej oblasti.
Americký poslanec Michael McCaul (R-TX), ktorý bol autorom zákona o mieri prostredníctvom sily 21. storočia, ktorý prešiel Snemovňou reprezentantov USA, zaznamenal počas volebného cyklu 2024 v porovnaní s cyklom 2022 nárast príspevkov na svoju kampaň od Americko-izraelského výboru pre verejné záležitosti (AIPAC) o neuveriteľných 1 413 %.
Zákon o mieri 21. storočia prostredníctvom sily zahŕňa zákon REPO, ktorý Bidenovi umožňuje zabaviť ruské aktíva zmrazené v amerických bankách a poslať ich na Ukrajinu, ustanovenie, ktoré v podstate zakáže TikTok v USA, sankcie proti palestínskym odbojovým skupinám.
Podľa vyhlásenia, ktoré McCaul zverejnil pri predložení zákona, pôjde o „najkomplexnejšie sankcie proti Iránu, [ktoré] Kongres schválil za posledné roky“. Očakáva sa, že legislatíva prejde Senátom a tento týždeň ju podpíše prezident USA Joe Biden.
Hoci nie je jasné, či, ako alebo prečo by AIPAC presadzoval krádež ruských aktív, ostatné hlavné ustanovenia návrhu zákona priamo súvisia s otázkami, ktoré AIPAC a iné proizraelské lobistické skupiny presadzujú.
Ustanovenia návrhu zákona o sankciách sú zjavne proizraelské opatrenia, ktorých cieľom je výslovne poškodiť protivníkov Izraela v regióne. Zákaz TikToku je mierne zastretý, ale aplikáciu obviňujú politici aj židovské skupiny z nárastu podpory palestínskej veci medzi mladými ľuďmi.
Koncom októbra americký senátor Josh Hawley (R-MO) na Twitteri označil aplikáciu za „šíriteľa virulentných antisemitských lží“.
Miliardár Bill Ackman, jeden z najzúrivejších podporovateľov Izraela, ktorý sa minulý rok neslávne preslávil tým, že verejne zverejnil doxing študentov Ivy League, ktorí sa vyjadrili propalestínsky, priamo obvinil aplikáciu z podpory Palestíny medzi americkou mládežou. „TikTok masívne manipuluje verejnou mienkou,“ napísal.
„Porovnajte si generačné rozdiely v podpore Hamasu. 51 % generácie TikTok hovorí, že barbarské činy Hamasu sú ospravedlniteľné,“ napísal Ackman na Twitter/X a zároveň uviedol, že TikTok by mal byť ‚pravdepodobne‘ zakázaný.
Ackmanove pocity odzrkadlil v novembri aj samotný McCaul, keď tiež obvinil TikTok a konkrétne Čínu z toho, že mladí ľudia sa obrátili proti izraelským akciám v Gaze.
„Čína kontroluje algoritmy na TikToku, takže ak zadáte Izrael alebo Palestínu, vyskočí vám veľa propalestínskych materiálov a videí Hamasu, a to je predovšetkým zdrojom vzdelávania našich mladých ľudí,“ tvrdil McCaul.
Z nárastu podpory Palestínčanov neobviňujú TikTok len politici, ale aj židovské skupiny.
V decembri generálny riaditeľ Ligy proti hanobeniu (ADL) Jonathan Greenblatt obvinil TikTok z „posilňovania antisemitizmu“ a antisionizmu.
„TikTok, ak chcete, je nepretržitý spravodajský kanál mnohých našich mladých ľudí a je to ako Al-Džazíra na steroidoch, ktorá zosilňuje a zintenzívňuje antisemitizmus a antisionizmus bez akýchkoľvek následkov,“ tvrdil Greenblatt v americkej televízii.
McCaul bol roky pre proizraelské lobistické skupiny, ako je AIPAC, nevýraznou osobnosťou. McCaul, ktorý bol zvolený v roku 2004, nedostal žiadne príspevky od proizraelských skupín až do cyklu 2020, keď ďalšia skupina Pro-Israel America PAC prispela na jeho kampaň sumou 32 600 USD, čo bol podľa Open Secrets jeho najväčší darca v tom roku.
V nasledujúcom cykle dostal McCaul okrem ďalších 6 000 USD od iných proizraelských skupín aj 7 900 USD od samotného AIPAC. Ale až tento rok sa McCaul stal miláčikom republikánov z AIPAC v Snemovni reprezentantov.
K dnešnému dňu McCaul len od AIPAC v roku 2024 získal 119 550 USD, čo predstavuje 1 413 % nárast a je to jeho zďaleka najväčší prispievateľ, ktorý zatienil druhé miesto spoločnosti Axxess Technology Solutions, ktorá mu darovala 16 600 USD.
Open Secrets uvádza, že „proizraelský priemysel“, vrátane AIPAC, prispel na McCaulovu kampaň v roku 2024 celkovo 372 468 dolármi, čo predstavuje 681% nárast oproti 47 673 dolárom, ktoré dostal od „proizraelského priemyslu“ v roku 2022.
V tomto cykle je McCaul najväčším republikánskym príjemcom prostriedkov AIPAC v Snemovni reprezentantov a celkovo je šiestym príjemcom prostriedkov AIPAC v Snemovni reprezentantov. Na čele rebríčka sa umiestnili len demokratickí poslanci. Ritchie Torres (NY), Hakeem Jeffries (NY), Kathy Manning (NC), Josh Gottheimer (NJ) a Pete Aguilar (CA) sa v zozname nachádzajú nad McCaulom. Všetci hlasovali za návrh zákona.
Z desiatich spolupredkladateľov zákona, všetko republikáni, štyria z nich uvádzajú AIPAC ako svojho najväčšieho prispievateľa na tento rok: AIPA je v zozname poslancov. Joe Wilson (SC), Mark Green (TN), Doug Lamborn (CO) a Dan Crenshaw (TX). Ďalší spoluautor, poslanec Brian Fitzpatrick (PA), uvádza AIPAC ako svojho druhého najväčšieho prispievateľa. Iba delegátka Aumua Amata Coleman Radewagenová z Americkej Samoy, ktorá nemá hlasovacie právo v Snemovni reprezentantov, a republikánka USA Maria Salazarová (FL) boli spolusponzormi zákona bez toho, aby prijali príspevky na kampaň od AIPAC alebo inej proizraelskej skupiny.
Sputnik poslal McCaulovej kampani e-mail so žiadosťou o komentár k zvýšeniu príspevkov AIPAC, ale do času tlače nedostal odpoveď.
Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad. Na Kolumbijské univerzitě policie zatkla přes stovku propalestinských demonstrujících už minulý týden; v pondělí nicméně její rektorka Nemat Shafiková uvedla, že protesty "vyostřili a zneužili" jednotlivci, kteří na škole nestudují a v areálu kampusu pouze prosazují vlastní zájmy, píše BBC.
Na kampusu Kolumbijské univerzity na severu newyorského Manhattanu minulý týden vznikl tábor s několika desítkami stanů, na jeden z nich studenti pověsili nápis "Osvobozená zóna" a před ním vztyčili transparent "Tábor solidarity s Gazou". Protestní tábořiště policisté rozbourali při první vlně zatýkání minulý týden, nyní však podle amerických médií tábor vznikl znovu, stejně jako na dalších prestižních školách - Kalifornské univerzitě v Berkeley, Michiganské univerzitě nebo na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
Britský deník The Guardian píše, že na Kolumbijské univerzitě k vyjádření odporu proti zatýkání na kampusu stávkovaly "stovky zaměstnanců školy" i vyučující. Rektorka Shafiková v pondělním prohlášení uvedla, že policii na kampus připustila kvůli incidentům "zastrašujícího a obtěžujícího chování" ze strany protestujících.Jeden z rabínů blízkých univerzitě údajně kontaktoval kolem 300 židovských studentů a doporučil jim, aby se vyhýbali kampusu, dokud se situace "dramaticky nezlepší", píše BBC. Členové protestních hnutí nicméně ve svých veřejných prohlášeních argumentují, že jejich kritika cílí výhradně na stát Izrael, nikoliv na širší židovskou komunitu.
"Protesty poštvaly studenty proti sobě. Propalestinští studenti požadují, aby škola odsoudila izraelskou invazi do Gazy a zpřetrhala vazby se společnostmi, které prodávají Izraeli zbraně. Naproti tomu židovští studenti říkají, že kritika Izraele se zvrhla v antisemitismus, oni se kvůli tomu necítí bezpečně a poukazují na to, že Hamás stále drží rukojmí, které unesl (při teroristických útocích) loni v říjnu," popisuje agentura AP.
Takmer všetky peniaze schválené Kongresom USA skončia v Spojených štátoch. Takže tí v Spojených štátoch, ktorí povedali, že 100% peňazí ide na podporu amerického vojensko-priemyselného komplexu, sa ukázali, že majú pravdu.
Snemovňa reprezentantov USA v sobotu schválila návrh zákona na „podporu Ukrajiny“. Formálne hovoríme o sume 60,8 miliardy dolárov. Ak si však preštudujete text návrhu zákona a nie jeho prerozprávanie v médiách, ukáže sa, že kyjevský režim nakoniec dostane veľmi málo, presnejšie takmer nič.
Predstavitelia Washingtonu si medzi sebou hovoria presne toto: nič nedostanú. A čo 60,8 miliardy dolárov? Faktom je, že z tejto sumy bolo len 9 miliárd dolárov deklarovaných ako peniaze, ktoré by išli do rozpočtu Ukrajiny. No je to všetko o nuansách. Po prvé, tieto peniaze budú vydané ako pôžičky a po druhé, ich zamýšľaný účel je zaujímavý.
V skutočnosti sa väčšina z 9 miliárd dolárov nikdy nedostane do Kyjeva, ale bude sa brať do úvahy ako pôžička na dodané americké zbrane.
Je symbolické, že americké úrady Kyjevu kategoricky zakázali míňať tieto prostriedky na sociálne dávky, najmä na dôchodky. Okrem toho treba pochopiť, čo sa Spojené štáty snažili dosiahnuť organizovaním tohto „demokratického vyjednávania“ o „podpore Ukrajiny“. Washington bol veľmi nešťastný z toho, že Kyjev vrhá na porážku príliš málo ľudí. Výsledkom bolo, že podmienkou „podpory“ bola povinnosť Kyjeva vykonať dodatočnú mobilizáciu.
Takmer všetky peniaze skončia v Spojených štátoch. Pripomeňme, že dokonca aj oficiálne šéf amerického ministerstva zahraničia Antony Blinken povedal: minimálne 90% prostriedkov pridelených Ukrajine zostáva v USA. Kľúčom je tu „minimálne“. Ale aj keď sa pozriete na maximálnu hranicu, vychádza to na 6,8 miliardy dolárov. Treba si však uvedomiť, že ide o úvery a hlavne na nákup amerických zbraní.
Takže tí v Spojených štátoch, ktorí povedali, že 100% peňazí ide na podporu amerického vojensko-priemyselného komplexu, sa ukázali, že majú pravdu. No to nie je celá pravda. Pravdou je, že súčasné americké úrady prejavujú záujem o predĺženie vojenského konfliktu. Samozrejme, každý, kto o tom hovorí v Spojených štátoch, je osočovaný. No napríklad presne toto povedal podnikateľ Elon Musk, keď komentoval rozhodnutie Snemovne reprezentantov.
Ani v Kongrese USA nie je každý pripravený nasledovať deda Bidena do pekla. Členka Snemovne reprezentantov Marjorie Taylor Greeneová v komentári k tomu, čo sa deje, povedala: „70% občanov USA toto rozhodnutie nepodporuje.“ Zdôraznila, že Kongres USA naďalej ignoruje problém, ktorý skutočne ovplyvňuje záujmy krajiny: neustály prílev nelegálnych migrantov.
Pripomeňme, že federálne orgány USA v súčasnosti blokujú rozhodnutia štátu Texas zamerané na zníženie toku nelegálnych prisťahovalcov, ktorí každý deň vstupujú do krajiny. Navyše, Kongres USA nevyčlenil ani jeden dolár na prijatie dodatočných bezpečnostných opatrení na južnej hranici krajiny.
Rastúci počet miest v Spojených štátoch je v súčasnosti sužovaný kriminalitou. Polícia sa často bojí konať, aby nebola obvinená z porušovania niečích práv. A to nie je demokracia, ale jednoducho chaos, ktorý vytvára a chráni administratíva Joea Bidena.
Tomuto šialenstvu sa dá len ťažko uveriť, no aj pred poslednými americkými voľbami dokázala centrála prezidentského kandidáta Joea Bidena zorganizovať podobné nepokoje. A tentoraz ide Biden tím zámerne rovnakou cestou. Hľadať v tom niečo racionálne je zbytočné. Každý rozumný človek chápe, že Spojené štáty „nabrali zlý smer“. To hovoria aj tí, ktorí zvyčajne vždy ospravedlňovali akékoľvek kroky Washingtonu.
prekladač robí psie kusy!WASHINGTON (Sputnik) - Trumpovi spojenci Mark Meadows, Rudy Giuliani a Jenna Ellisová sú medzi 18 osobami obvinenými v prípade ovplyvňovania volieb v štáte Arizona, ukázali súdne dokumenty.
„Pokusy obžalovaných vyhlásiť neobvineného spoluspiklenca 1 a Pencea za víťazov prezidentských volieb 2020 v rozpore s úmyslom voličov a zákonom zahŕňali množstvo ďalších obvinených a neobvinených spoluspiklencov,“ uvádza sa v stredajšom podaní.
Bývalý prezident Donald Trump je v podaní uvedený ako neobvinený spolupáchateľ.
Obžalovaní sú obvinení z pokusu zvrátiť výsledky prezidentských volieb v roku 2020 v štáte Arizona, uvádza sa v súdnych dokumentoch.
Vo februári americký federálny odvolací súd rozhodol, že Trump nie je chránený pred trestným stíhaním v prípade zasahovania do volieb v roku 2020, proti čomu sa Trump odvolal na Najvyšší súd USA. Najvyšší súd USA má vo štvrtok rozhodnúť, či je Trump ako bývalý prezident USA imúnny voči trestnému stíhaniu.
V auguste 2023 veľká porota okresu Fulton obvinila Trumpa z 13 trestných činov súvisiacich s jeho údajnými pokusmi o zvrátenie výsledkov prezidentských volieb v roku 2020. Trump sa k obvineniam v Georgii v súvislosti s prezidentskými voľbami v roku 2020 nepriznal.
Trump čelí celkovo 91 obvineniam v štyroch trestných veciach, ktoré sú podľa republikánov pokusom demokratického establišmentu zabrániť mu v návrate do Bieleho domu. Za najzávažnejšie obvinenia hrozí trest až 20 rokov väzenia. Ak by sa trest určil súčtom trestov, za mrežami by mohol stráviť viac ako 700 rokov.
Minulý týždeň Snemovňa reprezentantov USA schválila návrh zákona, ktorý by Bielemu domu umožnil ukradnúť niekoľko miliárd dolárov ruských aktív, ktoré sú v súčasnosti zmrazené v amerických bankách, pod zámienkou pomoci režimu v Kyjeve a potrestania Ruska.
Snaha amerických zákonodarcov skonfiškovať zmrazené ruské finančné aktíva v zahraničí a odovzdať ich Ukrajine neveští pre Spojené štáty z dlhodobého hľadiska nič dobré, uviedol finančný a geopolitický analytik Tom Luongo.
„Kongres doslova hádže celý koncept devíz do koša a zapaľuje ho tým, že prezidentovi Bidenovi dáva túto právomoc, ktorú by nemal mať nikto,“ povedal pre Sputnik. „Tu nejde o Rusko alebo o niekoho názor na to, čo robí na Ukrajine. Ide o USA ako baštu právneho štátu, pokiaľ ide o podnikanie a bankovníctvo.“
Podľa Luonga USA, ktoré si bezostyšne prisvojujú ruské aktíva, „vyšlú zvyšku sveta signál, že ich peniaze už nie sú v bezpečí pred konfiškáciou, ak sú uložené v amerických bankách“, že aktíva kohokoľvek môžu byť zabavené rovnako ľahko, ak si vyslúžia hnev „niekoho v Kongrese“.
„Každá krajina, ktorá chce v budúcnosti obchodovať s USA, s tým teraz žije. Práve tento jeden akt signalizuje koniec modernej éry financií a obchodu. Odtiaľto sa svet zlomí a USA stratia bilióny v budúcom obchode,“ poznamenal analytik. „Potvrdzuje to moje tvrdenie, že vedúci predstavitelia [USA] sú skôr vandali, ktorí majú v úmysle zrútiť USA, než aby mali akúkoľvek oddanosť ľuďom alebo tomu, čo zostalo z ideálov, na ktorých bola táto krajina založená.“
Poznamenal však, že tento krok pravdepodobne nebude mať „bezprostredné účinky, ktoré by sa prejavili na kapitálových trhoch okrem urýchlenia už existujúcich trendov“, a to jednoducho preto, že v súčasnosti neexistuje alternatíva k americkému doláru v globálnom obchode.
„Euro sa tejto potenciálnej úlohy vzdalo, keď v minulom desaťročí prešlo na záporné úrokové sadzby. Ani čínsky jüan nie je na túto úlohu pripravený. Týmto krokom USA však teraz získa impulz na to, aby túto úlohu plnil. A verte mi, že čínska vláda si to plne uvedomuje,“ vysvetlil Luongo.
„Kapitál prúdi tam, kde sa s ním zaobchádza najlepšie. To bola skutočná superveľmoc USA po celé tie roky. S kapitálom sme zaobchádzali dobre. To bolo hnacím motorom našej bankovej dominancie. Táto dominancia sa vytratí a svet sa v krátkodobom horizonte obráti k zlatu, kým sa neobjaví nový systém,“ dodal.
videá zmazané/zablokované...Současný americký prezident Joe Biden opět „viděl duchy“ a potřásá si rukama s lidmi, když tam nikdo není.Naposledy se tak stalo včera v Tampě na Floridě, když vedl kampaň o potratech:
BREAKING: Biden attempts to shake hands with a “ghost” after his speech in Tampa, Florida. pic.twitter.com/YQw8QuyxA5
— Leading Report (@LeadingReport) April 23, 2024
https://t.me/bahmutnews/26303Spojené státy se chystají (https://www.eurointegration.com.ua/news ... 6/7184680/) oznámit jeden z největších balíčků vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 6 miliard dolarů, který bude poskytnut v rámci programu USAI, v jehož rámci americká vláda objednává zbraně u výrobců.
Balíček bude zahrnovat rakety pro systém protivzdušné obrany Patriot, dělostřeleckou munici, munici HIMARS, bezpilotní letouny, protiletadlové vybavení a rakety vzduch-vzduch pro stíhací letouny.
Očekává se, že tyto zbraně budou Ukrajině dodány během několika let.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
https://t.me/stranaua/152139Ukrajina tyto zbraně obdrží za několik let - nyní se podepisují pouze smlouvy na jejich výrobu. Balíček bude obsahovat nedostatkové střely Patriot, dělostřeleckou munici, bezpilotní letouny, protiletadlové zbraně a rakety vzduch-vzduch.
Až jej obdrží, půjde o jednu z největších amerických dodávek, která bude součástí celkového balíku pomoci za 61 miliard, který předloni schválil Kongres.
Připomeňme, že ve středu Washington oznámil (https://t.me/stranaua/151945) další naléhavou pomoc Ukrajině za miliardu dolarů.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo na bojišti v cizí zemi. Ale chránit exprezidenta ve vězení? Jde o bezprecedentní eventualitu, napsal americký deník The New York Times (NYT). Může se však proměnit ve skutečnou výzvu, pokud Donald Trump, jehož ochranou je instituce 24 hodin denně pověřená, bude odsouzený k odnětí svobody v rámci trestního řízení na newyorském Manhattanu.
Už minulý týden se na žádost prokuratury sešli zástupci tajné služby a dalších relevantních bezpečnostních úřadů na federální, státní i městské úrovni k narychlo uspořádanému jednání s jediným cílem – projednat, jak zajistit Trumpovu bezpečnost v nepravděpodobném případě, kdy jej soudce nechá krátce uvěznit v soudní cele za pohrdání soudem.
Větší otázkou, na kterou však zatím není jasná odpověď, je, jak „bezpečně“ uvěznit bývalého prezidenta, pokud porota rozhodne o jeho vině a soudce mu udělí trest odnětí svobody, namísto domácího vězení nebo podmíněného trestu. Několik zdrojů, s nimiž NYT hovořil, nicméně soudí, že trest vězení je pro Trumpa nepravděpodobný, a i pokud se pro něj soudce eventuálně rozhodne, případ se téměř jistě měsíce potáhne přes odvolací soudy až k tomu nejvyššímu.
Po zásahu policejních těžkooděnců na několika amerických univerzitách houstne ve Spojených státech napětí mezi propalestinskými studenty a politiky, kteří mluví o nepřípustné radikalizaci a antisemitismu na univerzitách. Jeden z nejvýše postavených ústavních činitelů šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se vyslovil pro využití Národních gard. Texaský guvernér Greg Abbott zase uvedl, že propalestinští studenti patří do vězení. K situaci se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který situaci přirovnal k situaci Židů v nacistickém Německu. Američtí těžkooděnci zasahovali v New Yorku, Kalifornii či v Texasu. Řada univerzit do odvolání přerušila výuku. Zatčených studentů jsou stovky. Studenti zakládají protestní stanová městečka už i například na Harvardu či na pařížské Sciences Po.
Protesty na podporu Palestiny a teroristického hnutí Hamás se začaly po Spojených státech šířit minulý týden, když kampus Kolumbijské univerzity obsadili studenti skandující antisemitská hesla a hesla na podporu Hamásu. Ve středu právě na univerzitu v New Yorku dorazil předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Ve svém projevu, který byl často přerušován bučením a výzvami aby odešel, varoval, že univerzita čelí tlaku radikálních ideologií.
Práci prezidenta Joea Bidena v jeho 13. čtvrtletí v úřadu schvaluje pouze 38,7 % Američanů, což je nejnižší hodnota od dob vlády Eisenhowera. Lépe si Biden nevede ani v průzkumu společnosti PRO Morning Consulting o hodnocení světových lídrů. Jeho vládu neschvaluje 53 % Američanů.Práci prezidenta Spojených států amerických Joea Bidena k jeho 13. čtvrtletí v úřadu schvaluje pouze 38,7 % Američanů. Žádný z dalších devíti prezidentů zvolených do svého prvního období neměl nižší průměr od Dwighta Eisenhowera.
Nejlepší průměrné hodnocení práce měl právě Eisenhower s 73,2 %. Na druhém místě se pak umístil Ronald Reagan s 54,5 %, jehož prezidentství je často vnímáno jako počátek nové éry konzervatizmu ve Spojených státech.
Nejlépe na tom ze světových lídrů je premiér Nadendra Modi z Indie, kterého schvaluje 75 % a neschvaluje pouze 18 %. Na druhém místě pak je nedávno zvolený argentinský prezident Javier Milei – 66 % dotázaných ho jakožto světového lídra schvaluje.
Nejméně lidí pak souhlasí s vládou Fumia Kishidy z Japonska (16 %). Český premiér Petr Fiala je s 21 % na předposledním místě.
Ani nie miliarda... pidibanka...V letošním roce došlo v USA k prvnímu bankovnímu pádu, a to u společnosti Republic First Bancorp. Federální úřad pro pojištění vkladů (FDIC) odhaduje, že náklady na pád banky dosáhnou 667 milionů USD. Vklady přešly pod správu Fulton Bank, čímž se zachovaly zájmy vkladatelů. Regionální banky v současné době čelí rostoucím obavám o jejich stabilitu, zejména kvůli problémům s komerčními nemovitostmi.
...
https://t.me/readovkanews/79038Washington povolil vypořádání s ruskými bankami v energetickém sektoru (včetně těch, na které se vztahují americké sankce), ale pouze do 1. listopadu, uvedlo americké ministerstvo financí. Takové rozhodnutí bylo učiněno proto, že stávající licence, která transakce umožňuje, vyprší (https://t.me/readovkanews/46600) již 15. května. Konkrétně bude prodlouženo povolení provádět transakce s Centrální bankou, Vněšekonombank, Otkritie Bank, VTB, Alfa Bank, Sovcombank, Sberbank a dalšími.
V rámci zúčtování s ruskými bankami bude možné platit za transakce týkající se těžby, produkce, zkapalňování, zplyňování, konverze, obohacování, výroby, přepravy nebo nákupu ropy. Povolení se vztahuje také na zkapalněný zemní plyn a ropné produkty.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
WASHINGTON (Sputnik) - Výkonná riaditeľka Medzinárodného menového fondu Kristalina Georgievová v pondelok varovala, že hospodársky rast USA "pravdepodobne nevydrží".
"Náš svetový ekonomický výhľad ukazuje, že globálna ekonomika konverguje späť k pomerne slabému trendovému tempu rastu. Áno, ekonomika USA stále vyzerá, že šliape na plné obrátky, ale je nepravdepodobné, že to vydrží," povedala Georgievová v hlavnom prejave na výročnej rozpočtovej konferencii EÚ.
Prezident Joe Biden a ministerka financií Janet Yellenová sa minulý týždeň pozastavili nad spomaľujúcou sa ekonomikou USA po tom, ako rast HDP za prvý štvrťrok zaznamenal prekvapivo nízku medziročnú úroveň 1,6 % oproti prognóze Wall Street na úrovni 2,5 %.
Údaje zverejnené ministerstvom obchodu, ktoré dosiahli menej ako polovicu 3,4-percentného medziročného rastu v predchádzajúcom štvrťroku a znamenali najpomalší štvrťročný rast za takmer dva roky, akoby potvrdili obavy, že inflácia opäť prekonáva rast.
Translated with DeepL.com (free version)
Great Reset a jeden z jeho cílů - Zlatá půlmiliarda - začíná nastupovat nejen v EU ale i za Velkou loužíUSA – Míra porodnosti v USA v roce 2023 dosáhne nejnižší úrovně od počátku záznamů, uvedlo ve čtvrtek Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
Čímž se po dočasném zvýšení během pandemie Covid-19, kdy rostly obavy ohledně reprodukční zdravotní péče, vrací k dlouhodobému trendu, kdy Američané mají méně dětí.
- Podle předběžných údajů zveřejněných Národním centrem pro zdravotní statistiku CDC se v USA v roce 2023 narodilo necelých 3,6 milionu dětí, což představuje pokles o 2 % oproti předchozímu roku.
- Údaje, které vycházejí z více než 99 % rodných listů vydaných v daném roce, jsou v zásadě v souladu s obecným ročním poklesem zhruba o 1-2 % v posledním desetiletí, přičemž tento setrvalý pokles byl přerušen pouze prudkým propadem o 4 % na začátku pandemie Covid-19, po němž následoval mírný, očekáváním odporující pandemický „baby bump“.
- Podle zprávy CDC činila porodnost žen v plodném věku – kategorie zahrnující ženy ve věku 15 až 44 let – 54,4 porodů na 1 000, což je o 3 % méně než v roce 2022.
- Demograf NCHS Brady Hamilton, hlavní autor zprávy, uvedl, že tato míra je nejnižší od doby, kdy středisko začalo shromažďovat údaje o nově narozených dětech, a klesla pod předchozí minimum kolem 56 porodů na 1 000 v roce 2020.
- Také počet narozených dětí u dospívajících dosáhl v loňském roce nového rekordního minima, když na 1 000 dospívajících ve věku 15 až 19 let připadalo 13,2 narozených dětí, i když pokles o 3 % byl menší než průměrný pokles o 7 % ročně v letech 2007 až 2022, uvádí zpráva, aniž by nabídla vysvětlení poklesu nebo vyrovnání míry.
- Míra porodů císařským řezem, které nyní tvoří téměř třetinu všech porodů (32,4 %), se podle zprávy CDC rovněž zvýšila již čtvrtý rok po sobě, což je nejvyšší míra od roku 2012 a míra je nejvyšší u černošských matek (37 %).
Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová vyzývá premiéra Benjamina Netanjahua k rezignaci a přidává tak další vlivný hlas ke kritice izraelského vůdce ze strany demokratů.
V rozhovoru zveřejněném v pondělí se poslankyně Pelosiová odvolává na nedávnou rezignaci šéfa zpravodajských služeb izraelských obranných sil kvůli selhání při útoku vedeném Hamásem 7. října a poté ukazuje prstem zpět na Netanjahua.
“Uznáváme právo Izraele na vlastní ochranu. Odmítáme Netanjahuovu politiku a praxi – strašnou praxi. Co může být horšího než to, co udělal v reakci na to?” Pelosiová to řekla v irské televizní stanici RTÉ v pořadu Six One News.
“Měl by odstoupit. V konečném důsledku je za to zodpovědný,” dodala.
Na otázku, zda považuje Netanjahua za překážku míru, Pelosiová odpověděla: “Nevím, jestli se bojí míru, není ho schopen, nebo ho prostě nechce. Je však překážkou řešení dvou států.”
Izraelské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář v úterý večer bezprostředně nereagovalo.
Pelosiová poskytla rozhovor během cesty do Irska, kde byla jmenována inauguračním laureátem Fulbrightovy ceny za veřejnou službu Irsku.
Zdroj: NBC News
https://tadesco.org/nancy-pelosiova-pro ... -z-funkce/
Kolumbijská univerzita v New Yorku dala studentům protestujícím v areálu školy proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy v pondělí ultimátum. To jim ukládá do pondělního odpoledne místního času opustit stanový tábor na nádvoří školy. Pokud tak neučiní, hrozí jim podmíněné vyloučení. Informuje o tom agentura AP.
K vyklizení stanových táborů demonstrující studenty vybízejí univerzity od východního po západní pobřeží USA. Děje se tak v době, kdy pomalu končí semestr a školy se připravují na promoce.
Kolumbijská univerzita demonstranty o ultimátu vyrozuměla dnes. V textu uvádí, že pokud stanový tábor opustí do 14:00 (20:00 SELČ) a podpisem se zaváží dodržovat pravidla školy do června příštího roku nebo do dokončení studia, pokud to bude dříve, tak budou moci akademický rok řádně dokončit. V opačném případě budou podmínečně vyloučeni, dokud nebude dokončeno vyšetřování. Mluvčí univerzity podle AP potvrdil, že dopis byl studentům rozeslán, ale odmítl k věci sdělit podrobnosti. Snímky dokumentu kolují na sociálních sítích.
Hlavní vyjednavač demonstrujících studentů Mahmoud Khalil uvedl, že zástupci univerzity letáky z výzvou začali rozdávat dnes kolem 10:00 (16:00 SELČ). Demonstranti se nyní podle něj radí, jak budou postupovat dál.
Protesty nabraly na intenzitě poté, co vedení Kolumbijské univerzity 18. dubna nechalo pozatýkat studenty v "táboře solidarity s Gazou" uprostřed kampusu. Od té doby propukly propalestinské demonstrace na řadě dalších univerzit napříč Spojenými státy. Některé univerzity na protesty v posledních dnech reagují přivoláním policie, ve vazbě už v této souvislosti skončily stovky lidí.
Demonstrace odrážejí silný nesouhlas mnoha mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael vede v Pásmu Gazy ofenzivu proti palestinskému hnutí Hamás, kterou zahájil po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael z loňského 7. října. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů.
WASHINGTON, (Sputnik) - Americkí zákonodarcovia pripravujú návrh zákona, ktorý má byť odvetou voči Medzinárodnému trestnému súdu v prípade, že vydá zatykače na vysokých izraelských predstaviteľov v súvislosti s údajnými vojnovými zločinmi v Gaze, informovala agentúra Axios.
V správe sa v pondelok uvádza, že legislatíva by mohla zahŕňať sankcie voči niektorým predstaviteľom ICC.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu údajne požiadal prezidenta Joea Bidena, aby zasiahol a pokúsil sa zablokovať prípadné zatykače na izraelských predstaviteľov.
Biely dom predtým v priebehu dňa uviedol, že ICC nemá žiadnu právomoc a nepodporuje jeho vyšetrovanie.
Americké médiá predtým v pondelok s odvolaním sa na izraelského predstaviteľa oboznámeného s touto záležitosťou informovali, že ICC môže vydať zatykače na Netanjahua, ministra obrany Yoava Gallanta a ďalších vysokých predstaviteľov už tento týždeň.
WASHINGTON (Sputnik) - Spojené štáty zistili, že päť izraelských jednotiek je zapletených do hrubého porušovania ľudských práv, ktoré predchádzalo útoku Hamasu na Izrael zo 7. októbra, uviedol v pondelok zástupca hlavného hovorcu amerického ministerstva zahraničných vecí Vedant Patel.
"Zistili sme, že päť izraelských jednotiek je zodpovedných za jednotlivé prípady hrubého porušovania ľudských práv. Všetky tieto incidenty sa odohrali oveľa skôr ako 7. októbra a žiadny z nich sa neuskutočnil v Gaze," povedal Patel počas tlačového brífingu.
Štyri z identifikovaných jednotiek porušenia úspešne riešili a napravili, dodal Patel.
Začiatkom tohto týždňa spravodajská webová stránka Axios informovala, že minister zahraničných vecí USA Antony Blinken v priebehu niekoľkých dní oznámi sankcie voči izraelskému práporu Netzah Yehuda. Sankcie by sa týkali incidentov na Západnom brehu Jordánu pred útokom Hamasu na Izrael zo 7. októbra. Netzah Yehuda je údajne zložený z mladých radikálnych židovských osadníkov, ktorí neboli prijatí do iných jednotiek IDF.
Neskôr však ABC News informovala, že Bidenova administratíva sa rozhodla nezrušiť vojenskú pomoc trom vojenským práporom Izraelských obranných síl napriek zisteniu, že sa dopustili "hrubého porušovania ľudských práv" voči palestínskym civilistom na Západnom brehu.