https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... i-40473000Stavební dělníci našli sklad výbušnin poblíž ropovodu, který je strategický pro zásobování NATO v Porýní-Falci. Není jasné, kdo tam výbušniny nainstaloval, německé a evropské tajné služby už nějakou dobu varují, že Rusko se v boji se Západem nevyhýbá ani sabotážím.
https://t.me/banksta/52592Největší evropská chemická společnost BASF se obrací k Německu zády. Uzavření výrobních závodů a přesun investic do Číny je jasným vzkazem politikům: společnosti orientované na zisk nejsou ochotny platit za politická dobrodružství.
Největší evropská chemická společnost investuje deset miliard eur do nového velkého čínského závodu a uzavírá část své výroby v německém Ludwigshafenu. V Číně jsou přijímáni noví zaměstnanci a Němci jsou propouštěni.
BASF v Německu nepřispívá ke konsolidovaným ziskům ničím a v dohledné době není šance tento trend zvrátit. https://t.me/banksta/48180.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/p ... nomika_hykKontroverzní přirážka za tranzit plynu z Německa se od července zvýší. Poplatek prodražující zkapalněný zemní plyn (LNG) z neruských zdrojů brání několika evropským zemím odklonu od ruských zdrojů. Česko s podobnými praktikami nesouhlasí. Jde o porušení pravidel EU o volném pohybu zboží, argumentují zasažené země.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_rtnNěmecká armáda neúspěšně hledá jednu ze svých řízených střel vzduch-vzduch Iris-T. Tato ztráta může být značné bezpečnostní riziko, protože raketa s pokročilým vybavením patří k nejmodernější výzbroji bundeswehru. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Business Insider.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dttNěmecká policie v pátek zasahovala v Mannheimu, kde dosud neidentifikovaný pachatel na náměstí zranil nožem několik lidí včetně jednoho policisty. Další policisté pachatele zneškodnili. Podle německých médií je jedním ze zraněných kritik islámu Michael Stürzenberger.
https://echo24.cz/a/HxhQV/zpravy-svet-n ... -utoky-nuzV Německu výrazně roste počet útoků nožem, za minulý rok policie zaznamenala 8 951 případů. „Útoky nožem jsou nyní v naší zemi smutnou realitou. Ministryně vnitra (Nancy) Faeserová k tomu nemůže vyjádřit nic jiného než zděšení,“ řekl podle webu deníku Bild opoziční poslanec CSU Alexander Hoffman, který je mimo jiné členem parlamentního panelu pro dohled nad německými zpravodajskými službami.
V roce 2022 německé úřady evidovaly 8 160 útoků nožem, další rok počet vzrostl 8 951. To činí průměrně více než 24 útoků nožem za den. Vzrostl i počet loupežných trestných činů, v roce 2022 jich bylo 4 195 a v dalším roce jich přibylo na 4 893. Celkem je to o 1 489 více případů násilí nožem, píše Bild.
Po změně německé ekonomiky volá šéf německé burzy Theodor Weimer. „Jsme na cestě stát se rozvojovou zemí,“ varuje a zdůrazňuje, že je potřeba přijmout radikální opatření, aby se situace změnila. Apeloval také na to, aby se o dění v zemi zajímali více podnikatelé, protože právě oni řídí zemi, nikoliv politici. Weimer to podle deníku Die Welt uvedl na sjezdu Bavorského hospodářského poradního sboru.
Weimer na konferenci dorazil poté, co absolvoval schůzku s ministrem hospodářství Robertem Habeckem. „Mohu vám říci, že je to naprostá katastrofa,“ uvedl Weimer na začátku svého 20minutového proslovu. Na začátku Habeckova funkčního období byl šéf burzy dokonce nadšený, ministr dobře naslouchal a udělal pár věcí správně, mezitím se ale podle Weimera začali "stále více prosazovat fundamentalisté".
Vyvrátil také některé Habeckovy výroky jako například ten, že mu chybí kapitál na balíček hospodářských stimulů. Německu podle Weimera chybí spoustu věcí, ale rozhodně ne kapitál. Německo pak má v současnosti podle něj na mezinárodním poli nejhorší pověst, kterou kdy mělo, uvedl Weimer s tím, že tento jeho postoj sdílí i mnoho významných mezinárodních investorů, se kterými vede neustále dialog.
Ačkoliv byl Theodor Weimer vždy skoupý na slovo, brzy mu končí funkční období šesti let v čele burzy, a možná právě proto se během konference v hotelu uprostřed Mnichova rozmluvil na téma budoucnosti ekonomiky Německa na zhruba 20 minut. Jedním z témat, které hodnotil velmi kriticky byl i automobilový průmysl.
„Zničili jsme automobilový průmysl,“ uvedl Weimer s tím, že to je ale pouze jeden článek z řetězce závažných chyb, kterých se Německo v posledních letech dopustilo. Německé hospodářské politice totiž podle něj "chybí kompas".
Několik posluchačů Weimerův monolog neocenila. Člen německé Rady ekonomických expertů Achim Truger označil přednášku za „zcela nepodstatné politické mlácení“. Podle jiných ale "uhodil hřebíček na hlavičku".
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Německá centrální banka předpokládá, že v příštím roce růst německé ekonomiky zrychlí na 1,1 procenta. "Po zhruba dvou letech útlumu se německá ekonomika vzpamatovává," uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě o vývoji ekonomiky centrální banka tento týden.
MOSKVA, (Sputnik) - Vyhlásenia nemeckých úradov o príprave na vojnu s Ruskom súvisia s potrebou zapáčiť sa Bruselu, Washingtonu a NATO, keďže Nemecko má od konca druhej svetovej vojny problémy so svojou suverenitou, uviedol v nedeľu hovorca Kremľa Dmitrij Peskov.
Nemecký minister obrany Boris Pistorius povedal, že krajina sa musí pripraviť na vojnu do roku 2029 v súvislosti s „rastúcimi ruskými hrozbami“.
"Nemecko malo po druhej svetovej vojne vždy veľké problémy, pokiaľ ide o deficit suverenity a nezávislosti. A v rámci tohto deficitu nemecké orgány, samozrejme, pretekajú s časom - musia vyhovieť Bruselu, washingtonskému straníckemu výboru a [generálnemu tajomníkovi NATO Jensovi] Stoltenbergovi v NATO,“ povedal Peskov ruským médiám.
Preto je ich pozícia taká komplikovaná, povedal Peskov.
„Viete si predstaviť, že by sa roztrhli [medzi Bruselom, NATO a Washingtonom]?“ dodal.
Medzitým zástupca generálneho inšpektora Bundeswehru Andreas Hoppe v nedeľu uviedol, že nemecké ozbrojené sily plánujú výrazne zvýšiť počet záložníkov v súvislosti s prebiehajúcim konfliktom na Ukrajine.
"Bez rezerv to nejde. Vidíme to na Ukrajine... Rezervy musíme prispôsobiť súčasným výzvam bezpečnostnej politiky, aby mohli primerane podporovať Bundeswehr pri plnení úloh na obranu krajiny a aliancie,“ povedal Hoppe pre tlačovú agentúru DPA.
Cieľom je vybudovať rezervu na 60 000 ľudí na základné účely, ktorí budú vycvičení na jasné úlohy a zahrnutí do plánovania budúcich operácií, uviedol úradník.
Okrem toho Bundeswehr v súčasnosti zvažuje, koľko ľudí by mohlo byť potenciálne povolaných do armády „v prípade obrany“, povedal.
"Vychádzame z toho, že približne 800 000 ľudí môže byť povolaných podľa zákonov vojnového obdobia. V podstate ide o všetkých, ktorí niekedy slúžili v Bundeswehri, odišli do dôchodku a sú veku primeraní,“ povedal Hoppe.Západné krajiny od začiatku ruskej vojenskej operácie na Ukrajine vo februári 2022 poskytujú Kyjevu masívnu vojenskú a finančnú pomoc.
Kremeľ neustále varuje pred pokračujúcimi dodávkami zbraní Kyjevu s tým, že to povedie k eskalácii konfliktu.
Kremeľ o Putinovom stretnutí so zahraničnými novinármi: Rusko musí vysvetliť svoj postoj
Západné orgány zavádzajú cenzúru svojich médií a zároveň sa pripravujú na vojnu, čo je vidieť „voľným okom“, ale Rusko musí naďalej vysvetľovať svoj postoj, povedal v nedeľu aj Dmitrij Peskov.
Ruský prezident Vladimir Putin sa v stredu stretol so zástupcami medzinárodných tlačových agentúr v rámci Petrohradského medzinárodného ekonomického fóra.
"Som presvedčený, že ich redakčná politika nie je slobodná v plnom zmysle slova.O to viac, že na Západe, keď sú v stave príprav na vojnu, na vojnu s nami, o ktorej priamo hovoria, oni, vstupujúc do takejto, viete, predvojnovej extázy, začínajú zodpovedajúcim spôsobom porušovať záujmy médií, uvádzať médiá do stavu subcenzúry. A to sa deje, to vidíme voľným okom,“ povedal Peskov ruským médiám.Dokonca aj tie najuznávanejšie publikácie v Spojených štátoch a Spojenom kráľovstve uverejňujú svoje materiály „presne tak, ako im bolo povedané“, dodal Peskov."Musíme sa pokúsiť vysvetliť náš postoj.Je to ako jazda na bicykli. Nemôžete sa zastaviť, musíte to robiť stále.Musíte neustále šliapať do pedálov,“ odpovedal Peskov na otázku, či má v tejto chvíli zmysel hovoriť so západnými médiami.
Všetci zástupcovia médií na stretnutí podľa neho súhlasili, že sa s Putinom ešte raz stretnú.
"Majú o to [médiá] záujem.
Stretnutie s Putinom je v týchto dňoch pre každé seriózne médium veľkou šancou získať informácie o tom, čo sa deje, z prvej ruky,“ dodal Peskov.
Translated with DeepL.com (free version)
V Evropské unii vrcholí volby do Evropského parlamentu. Výsledky hlasování budou známy po 23:00 SELČ v celém evropském bloku. Od nedělního podvečera se ale dle očekávání objevují první predikce výsledků. Bild zveřejnil graf očekávaných výsledků v Německu.
Podle informací Bildu vedení zaujala koalice Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska s 30 % hlasů, hned na druhém místě se se zhruba polovičním zastoupením hlasů umístila Alternativa pro Německo s 16% hlasů. A to přes obrovský tlak a problémy spojené s údajným vlivem Ruska a Číny na stranu. Těsně třetí s rozdílem 2 % podle prognóz zaujala příčku Sociálně-demokratická strana kancléře Olafa Scholze. Poté jsou Zelení s 12,8 % hlasů, Sonst (Sjednocená socialistická strana Německa) s 10,5 %, Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost získala 6 %. Dále by měla být vládní Svobodná demokratická strana s 5 % a poslední dvě příčky zaujaly Die Linke a Volt s 3 %. Pro vládní strany SPD, Zelených a FDP jde o kolaps.
Video na youtube demokraticky zablokovanéNa konferenciu o obnove Ukrajiny v Berlíne okrem nemeckého kancelára vystúpil aj ukrajinský diktátor Volodymyr Zelenskyj, ktorý odmieta vypísať nové prezidentské voľby po tom, ako mu v máji skončilo jeho funkčné obdobie.
Nemecký kancelár Olaf Scholz v utorok na medzinárodnej konferencii o obnove Ukrajiny v Berlíne uviedol, že Rusko nevyhrá vojnu na Ukrajine. Spojencov tiež vyzval na pomoc Ukrajine pri posilnení protivzdušnej obrany. TASR informuje podľa správy agentúry AFP.
"Nebude žiadne vojenské víťazstvo a žiadny nadiktovaný mier," vyhlásil Scholz a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby "ukončil svoju brutálnu kampaň a stiahol svoje vojská".
"Chcel by som dnes všetkých prítomných úprimne požiadať: podporte, prosím, našu iniciatívu na posilnenie protivzdušnej obrany Ukrajiny všetkým, čo je možné," povedal Scholz delegátom na dvojdňovej konferencii v Berlíne. Nemecko v rámci iniciatívy poskytlo Kyjevu tri systémy Patriot.
Německem otřásá dost možná nejzávažnější podvod v německé politice ohledně ochrany klimatu. Němci údajně nakoupili certifikáty za miliardy eur, které zaručují, že se způsobené emise vykompenzují jiným způsobem v podobě ekologických projektů na podporu a ochranu klimatu v zahraničí. Ekologické kompenzační projekty měly vzniknout v Číně, jenže s největší pravděpodobností ani neexistují. Peking zamezil kontrolním úředníkům vstup do země a geodata z internetových map ukazují pouze vybydlené budovy či prázdnou poušť na místo ekologických staveb. Podle německého deníku Welt je pouze jeden jediný ekologický projekt důvěryhodný ze 75 dalších podezřelých projektů.
Zásadním kamenem úrazu je také realita, že nezávislá kontrola čínských projektů prakticky není možná. Peking nedovoluje cizím úředníkům vstup do země za účelem kontroly. Na to upozorňuje šéf Spolkové agentury pro životní prostředí Dirk Messner a dodává, že dva německé znalecké úřady shodně potvrzovaly čínské certifikáty.
MOSKVA (Sputnik) - Nemecko nemôže dodať Ukrajine ďalšie systémy protivzdušnej obrany Patriot, dodalo už štvrtinu toho, čo krajina mala, teraz je to na partneroch, povedal vo štvrtok nemecký minister obrany Boris Pistorius.
Vysvetlil, že na ďalšie obranné systémy nie je priestor.
"Už sme poskytli tri systémy [Patriot], to znamená štvrtinu našich kapacít, takže nie je priestor na poskytnutie ešte viac ako týchto troch systémov... je na ďalších partneroch, aby poskytli pomoc," povedal Pistorius novinárom pred stretnutím šéfov obrany NATO.
Minister uviedol, že systém protivzdušnej obrany je dôležitejší ako kedykoľvek predtým, a bol rád, že Nemecko a jeho partneri - Holandsko, Dánsko a Nórsko - poskytli Ukrajine v krátkom čase viac rakiet pre systémy Patriot.
"Rokujeme a diskutujeme o všetkých možnostiach, ktoré zahŕňajú, samozrejme, radarové systémy, ktoré zahŕňajú rakety. Rokujeme so spoločnosťou Raytheon, výrobcom [rakiet Patriot] v USA. Skúšali sme všetko, ale nakoniec je to vždy ten istý problém - potrebujeme čas na výrobu a čas na zabezpečenie. Pre Nemecko to v skutočnosti nie je výzva, pretože sme toho dodali veľa, ale ostatní možno dokážu urobiť viac," dodal Pistorius.
Kremeľ od začiatku ruskej vojenskej operácie na Ukrajine vo februári 2022 neustále varuje pred pokračujúcimi dodávkami zbraní do Kyjeva s tým, že by to viedlo k ďalšej eskalácii konfliktu. V apríli 2022 Rusko zaslalo všetkým krajinám NATO diplomatickú nótu o otázke dodávok zbraní na Ukrajinu. Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov varoval, že akýkoľvek náklad obsahujúci zbrane pre Ukrajinu sa stane legitímnym cieľom ruských úderov.
Translated with DeepL.com (free version)
MOSKVA (Sputnik) - Nemecký kancelár Olaf Scholz v sobotu vyhlásil, že nový mierový návrh ruského prezidenta Vladimira Putina o Ukrajine "nebol myslený vážne".
Putin v piatok vyhlásil, že Rusko okamžite zastaví paľbu a vyhlási pripravenosť na rokovania s Ukrajinou po tom, ako Kyjev stiahne vojská z územia nových ruských regiónov. Medzi ďalšie podmienky rokovaní patrilo oficiálne vyhlásenie Ukrajiny, že sa vzdáva plánov na vstup do NATO a formalizuje svoj neutrálny, nezúčastnený a bezjadrový štatút.
"Každý vie, že tento [Putinov] návrh nebol myslený vážne, ale len sa nejako týka mierovej konferencie vo Švajčiarsku," povedal Scholz nemeckej televíznej stanici ZDF na otázku, či sa o návrhu ruského prezidenta diskutovalo na summite G7 v Taliansku.
Kancelár povedal, že to nie je návrh, ktorý by "fungoval", a dodal, že Ukrajina by mala mať možnosť nepodpisovať takéto návrhy, ale "konať z vlastného záujmu".
Švajčiarsko organizuje 15. - 16. júna v letovisku Buergenstock pri Luzerne konferenciu na vysokej úrovni o Ukrajine. Podľa švajčiarskych hostiteľov svoju účasť potvrdilo približne 90 krajín a organizácií. Rusko nedostalo pozvánku, ale aj keby ju dostalo, na konferencii by sa nezúčastnilo, povedal v apríli pre Sputnik hovorca ruského veľvyslanectva v Berne Vladimir Chochlov.
https://t.me/banksta/53752Ak sa doteraz takéto obrázky nazývali propagandou, teraz najväčší japonský konglomerát Mitsubishi UFJ Financial Group píše o rozsiahlej deindustrializácii Európy a Nemecka. Nemecké podniky už nič netvrdia, ale aktívne sa sťahujú z Nemecka. Počet zatvorených závodov na výrobu hnojív, ktoré boli závislé od cien ruského plynu, sa blíži k 50.
Nemali by sme sa teda čudovať, ak sa Nemecko o desať rokov stane skôr turistickou ako priemyselnou veľmocou. @banksta
Nemecko vyzvalo na sankcie proti dusíkatým hnojivám z Ruska. Po začatí vojny na Ukrajine sa vývoz ruských hnojív do Nemecka zvýšil o 920 %. Výroba dusíkatých hnojív si vyžaduje amoniak, ktorý sa spracúva na močovinu. Na to sú potrebné veľké objemy plynu. V Rusku je ho dostatok za nízku cenu, ale v Európe nie je dostupný.
Evropská unie se v pátek připravovala na schválení dalšího, již čtrnáctého, balíčku sankcí proti Rusku. Tentokrát se mělo jednat o balíčku zahrnujícím překládku ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). K jeho schválení ale nakonec nedošlo, ujednání totiž zablokovalo Německo. Píše například agentura Reuters nebo web Politico. V pozadí je absolutní priorita Němců, záchrana průmyslu.
O čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku úředníci v EU jednali více než měsíc. Balíček, jehož podstatou byl zákaz reexportu ruského LNG z přístavů EU a financování plánovaných arktických a baltských terminálů LNG, ale nakonec zhatilo Německo, které využilo svého práva veta. Obává se totiž, že by nová sankce negativně ovlivnila jeho malé podniky.
„Kdysi se říkalo, že bychom měli vždycky vinit Maďarsko – a teď je to Německo,“ řekl pro Politico jeden z diplomatů obeznámených s diskusemi o balíčku s odkazem na zvyk Maďarska blokovat dřívější balíčky sankcí. I Maďarsko, které někteří označují "za největšího spojence Ruska v Evropské unii", bylo připraveno nový balíček sankcí schválit. Podle jiného z účastníků nyní probíhají jednání mezi Evropskou komisí a německým kancléřstvím, jak uspokojit Berlín i ti, co tlačí na sankce.
Zdržení nového balíčku sankcí je podle Politica důsledkem rozkolu v německé vládní koalici. Až do pátečního odpoledne totiž nebyla německá ministryně zahraničí zelená Annalena Baerbocková schopna říci, zda Berlín balíček podpoří. Na tiskové konferenci pak ministryně otevřeně vyzvala k uvalení dalších sankcí na Bělorusko. „Musíme důrazněji zakročit proti obcházení sankcí, kterého jsme byli svědky v posledních měsících,“ uvedla Baerbocková. „A to se týká především Běloruska,“ dodala.
V rámci již čtrnáctého balíčku sankcí měla EU rovněž zakázat vstup do svých přístavů lodím, které přispěly k ruskému válečnému úsilí. To by mohlo zahrnovat přepravu zboží, které Rusku přináší významné příjmy, zboží nebo technologie používané v obranném a bezpečnostním sektoru nebo přepravu pohonných hmot mimo systém cenových stropů G7.
Nejnovější německá blokace přišla v době, kdy vedoucí představitelé skupiny G7 jednali na summitu v Itálii, k nimž se připojili vrcholní představitelé EU. Očekávalo se, že vydají důrazné prohlášení o obchodu s Čínou, které by rovněž kritizovalo Peking za poskytování tzv. zařízení dvojího užití, jež napomáhá ruské agresivní válce proti Ukrajině.
https://cnn.iprima.cz/nemecka-reakce-na ... anu-439982Německo jedná s Uzbekistánem o migrační dohodě, která by mohla zahrnovat deportace afghánských žadatelů o azyl. To by Berlínu umožnilo vyhnout se uzavírání přímých dohod s afghánským radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje s tímto plánem obeznámené.
Návrh předpokládá, že Uzbekistán by přijal omezený počet odmítnutých afghánských žadatelů o azyl v Německu a následně by je poslal do sousedního Afghánistánu s pomocí soukromé letecké společnosti, která nabízí lety do Kábulu.
Uzbecká vláda se podle agentury návrhem zabývá, ale požaduje, aby migrační dohoda zahrnovala rovněž bilaterální pravidla, která by umožňovala legální migraci kvalifikovaných pracovníků z Uzbekistánu do Německa.
V německém Hannoveru se podle tamních médií odehrála demonstrace připomínající volání po chalífátu v Hamburku. Rozdíl byl v tom, že policie tentokrát dopředu podobné transparenty a projevy zakázala, píše například deník Die Welt. Kvůli obavám z vývoje na demonstraci ji nejprve úřady zakázaly, protestujícím dal však za pravdu soud a akci povolil. Sešlo se na ní nakonec něco přes tisíc účastníků především s protiizraelskými hesly.
Ačkoliv byla demonstrace organizována skrze soukromou osobu, německá média ji dávají do spojitosti s islamistickou organizací „Generation Islam“, kterou sleduje berlínská odnož německé civilní rozvědky – Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Podobné protesty vzbudily v posledních měsících pozornost v německém Hamburku, na kterých však od některých účastníků otevřeně zaznívalo volání po vzniku chalífátu.
Sobotní hannoverská demonstrace se oficiálně zaměřila na podporu Palestiny a protiizraelský protest. Podle deníku Welt se ji zúčastnilo na 1200 lidí, kteří s sebou měli na transparentech jak protiizraelská, tak ale i protizápadní a islamistická hesla. Některé transparenty obviňovaly Izrael z genocidy, o roli Íránu či Hamásu však na setkání nic nezaznělo, dodává Welt.
Policisté pak podle Weltu dopředu zakázali vyjádření či transparenty volající po chalífátu, stejně tak měla policie zakázat používat symboly hnutí Hamás či antisemitské slogany. Podle policejní mluvčí dostal zákaz používat přinesený transparent jeden z protestujících. Protest se tak nakonec i přes úvodní obavy bezpečnostních složek obešel bez větších incidentů.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... m-40476293V Německu se čím dál tím víc objevují útoky nožem. V loňském roce ho použilo jako účinnou zbraň více než 14 tisíc pachatelů, což je o 1490 útoků více než rok předtím, vyplývá z policejních statistik. Každý den dochází v zemi ke třem desítkám útoků. Obrana je v podstatě nemožná, upozorňuje web týdeníku Focus.
Bez nože se neobejdou muži ve věku od 18 do 30 let, svobodní, bez vzdělání a bez práce, popisuje kriminalista Rudolf Egg klientelu. „Je to skupina, která dominuje i v dalších násilných činech,“ dodává.
Podíl útočníků, kteří nemají německé občanství, je extrémně vysoký. Například v Berlíně je cizinec zodpovědný za každý druhý útok nožem. Migrační pozadí potvrzuje také kriminalista Rudolf Egg.
Strany vládní koalice chtějí raději zpřísnit zákony o zbraních. V lednu 2023 navrhla ministryně vnitra Nancy Faeserová několik změn příslušných ustanovení (zejména pro ruční palné zbraně). FDP však tento pozměňovací návrh blokuje a místo toho vyzývá k přísnému uplatňování stávajících zákonů.
Organizátoři akce vystavili na obrazovkách tiskového střediska v Bürgenstocku seznam států, které podepsaly závěrečné prohlášení. Vyplývá z něj, že dokument podepsalo 80 z 91 přítomných zemí. Mezi těmi, kteří odmítli: členové BRICS, tedy Brazílie, Indie, Jihoafrická republika, Spojené arabské emiráty, dále Arménie, Bahrajn, Vatikán, Indonésie, Libye, Mexiko, Saúdská Arábie, Thajsko a velkým překvapením je i Vatikán.
O víkendu se v letovisku Bürgenstock nedaleko Lucernu ve Švýcarsku konala mírová konference o Ukrajině. Účastnilo se jí 91 zemí a celkem 8 organizací, včetně EU, Rady Evropy a OSN. Celý summit však v samotném závěru skončil naprostým fiaskem, protože naprosto všechny země globálního jihu reprezentované skupinou BRICS odmítly podepsat [1] závěrečné komuniké, které navíc se ale ani trochu Kyjevu nelíbilo, protože neobsahovalo naprosto žádné výzvy k odsunu ruských vojsk z Ukrajiny. Do závěrečného aktu se totiž nedostalo nic z toho, co Kyjev požadoval jako primární body, tedy stažení ruských vojsk a zaplacení válečných reparací.
Na Scholze křičeli v zákulisí, že nechce Ukrajině dodat rakety Taurus
A to není všechno. Během summitu ve Švýcarsku došlo v zákulisí ke skandálu, když skupina hostů z Ukrajiny spolu s několika zástupci z pobaltských zemí začali na německého Olafa Scholze křičet, že blokuje dodávky německých raket Taurus, co to prý má znamenat, a jestli není placen Putinem. Scholz na to podle zdrojů ze zákulisí reagoval údajně slovy, že měl za to, že jede do Švýcarska na mírový summit, ne na konferenci o vyzbrojování Ukrajiny. Urazil se a časně v neděli ráno ještě před závěrečným komuniké odjel na letiště a ze Švýcarska odletěl.
Tisková agentura DPA potom uvedla [3], že kancléřství zdůvodnilo předčasný odjezd Scholze v důsledku dohodnutých schůzek v Berlíně, ale jak zjistili ruští novináři, podle původního itineráře bylo potvrzeno, že Scholz měl pobyt na summitu vyhrazený až do pozdního večera v neděli, takže žádné urgentní schůzky v Berlíně mít nemohl. Na vyvrcholení summitu a podpis komuniké ale nepočkala ani americká viceprezidentka Kamala Harris, která se na summitu zdržela jen pár hodin [4] a dokonce už v sobotu odletěla ze summitu.
Varšava chce po Berlínu vysvětlení kvůli incidentu, kdy německá policie podle polských úřadů převezla skupinu pěti migrantů na polskou stranu hranice a nechala je tam. Informovala o tom v pondělí polská média. Premiér Donald Tusk na síti X incident označil za nepřijatelný a napsal, že o něm bude hovořit s německým kancléřem Olafem Scholzem. Mluvčí německé policie uvedl, že německá policie před návratem cizinců kontaktovala polskou stranu, ale ta nereagovala.
"Věc musí být podrobně vysvětlena," napsal polský ministerský předseda. Polský server Chojna24 v pátek napsal, že hranici u obce Osinów Dolny překročil vůz německé policie a na parkovišti na polské straně z něj vystoupilo pět cizinců - dva dospělí a tři děti. Následně německá policie odjela. Server zveřejnil záběry, které podle něj situaci zachycují.
Mluvčí vládního koordinátora polských tajných služeb Jacek Dobrzyński v pondělí podle agentury PAP incident potvrdil. "Je to porušení postupů, které jsou v platné v takových situacích," uvedl Dobrzyński, který zároveň uvedl, že to je první podobný incident.
Podle serveru stanice TVN 24 událost nepopírá ani německá strana. Mluvčí německé spolkové policie Gero von Vegesack ovšem polskému serveru Fakt řekl, že se vše odehrálo trochu jinak. Německá policie podle něj při dočasně obnovených hraničních kontrolách zadržela pětičlennou afghánskou rodinu, která se pokusila bez povolení dostat do Německa.
"Měli u sebe polská osvědčení o přiznání statusu uprchlíka... Tito lidé byli převezeni na policejní stanici k dalšímu řízení. Afghánská rodina nepožádala spolkové policisty o azyl," uvedl mluvčí německé policie. Německé úřady proto podle von Vegesacka kontaktovaly polskou pohraniční stráž a rodinu jim chtěly předat. "Protože polská strana několik hodin nereagovala, rozhodli se policisté rodinu odvézt na polsko-německou hranici," uvedl mluvčí německé policie, podle kterého si děti začaly během transportu stěžovat na zdravotní problémy a policisté se po konzultaci s otcem rozhodli jet k nejbližší lékárně.
Také podle Dobrzyńského rodina požádala o azyl v Polsku a podle procedur tam měla zůstat a neodcházet do jiné země. Přesto podle něj Německo nedodrželo postupy. Polská pohraniční stráž na síti X napsala, že německá policie jednala v rozporu se zásadami spolupráce mezi bezpečnostními složkami a zákonem o předávání osob. "Německé služby nemohou dělat taková rozhodnutí svévolně," uvedli polští pohraničníci a podotkli, že kontaktovali německou policii, aby okolnosti incidentu vysvětlila.
O události mají jednat v příštích dnech polští a němečtí činitelé včetně polského ministra vnitra Tomasze Siemoniaka a šéfky německého resortu vnitra Nancy Faeserové, vyplývá ze zpráv polských médií.
